Nejlepší obrázky a videa s novou verzí Starship

Elon Musk o víkendu představil aktualizovanou podobu kosmické lodi Starship a nosné rakety Super Heavy, o čemž jsme podrobně psali v jiném článku. Obrázek ale vydá za tisíc slov, a tak jsem připravil sbírku těch nejlepších videí, obrázků a fotek, které se týkají Starship. Některé pro vás nejspíš budou nové, jelikož je SpaceX zveřejnilo až pár dnů po Muskově prezentaci.

První prototyp Starship

Starship

Starship během letu (Zdroj: SpaceX)

Starship přistává na Měsíci (Zdroj: SpaceX)

Starship při vstupu do atmosféry Marsu (Zdroj: SpaceX)

Starship na Marsu (Zdroj: SpaceX)

Starship startuje z Marsu (Zdroj: SpaceX)

Starship u Saturnu (Zdroj: SpaceX)

Znázornění velikosti Starship

Motor Raptor

Některé z obrázků výše pocházejí z nově zveřejněné webové stránky, na které SpaceX shrnuje hlavní informace o Starship. Stránka obsahuje parametry rakety, Raptoru a také lepší kvalitu povedeného videa o Starship, které jste mohli vidět během Muskovy prezentace. Ukazuje start, přistání Super Heavy a tankování dvou Starship na orbitě:

Další podobné obrázky o dalších raketách a lodích SpaceX najdete v sekci Tapety na plochu.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

20
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Krys
Host
Krys

Úžasné video… Docela by mě zajímalo, jestli pujde reálně takto opravdu spojit lodě bez nějakého pomocného ramene, které u toho pomáhá. U nedávných videí, kde dockoval CD u ISS se mi zdálo, že to i tak docela házelo a nevypadalo to tak jednoduché, jak jsem si původně myslel.

Mr. G
Host
Mr. G

Ono pouzitie ramena je v skutocnosti komplikovanejsie a na presnost manevrovania narocnejsie (Dragon, HTV, Cygnus), ako priame spojenie (Soyuz, ATV, Progress, Dragon2).
Lode musia urcitu dobu letiet vo formacii, aby sa postupnymi mikroupravami drahy blizil ich vzajomny pohyb nule a az potom je mozne zachytenie ramenom. Spojenie pomocou SCM (soft capture mechanism), alebo tyce aku pouziva Soyuz je ovela praktickejsie a bezpecnejsie riesenie.
Spojenie samotne je rokmi otestovany proces, ktory pravdepodobne az takym problemom nebude. Samozrejme sa nejedna ani tak o jednoduchu vec a SS bude musiet byt dostatocne jemne manevrovatelna, ale to si SX nacvici na Dragonoch2 🙂
Najvacsi oriesok bude precerpavanie kriogennych pohonnych v obrovskych objemoch a s tym nema skusenosti ani NASA ani Rusko.

petr
Host
petr

samotné spojení až tak velký problém není. To dělali už mnohokrát a s automatikou je to jednoduší než ve filmech. Horší bude to tankování to není odzkoušené a problémy mohou nastat v čerpadlech a ventilech.

Invc
Host
Invc

s tím čerpadlem …to je taková vtipná věc… stačí trochu kopnout do lodi manévrovacíma tryskama – a čerpadla můžu klidně nechat na Zemi.

petr
Host
petr

Ano, to se zdá na první pohled jako elegantní řešení. To se, ale zdálo i to jejich slavné chlazení. Počkejme si na to až to nasimulují a propočítají. Třeba nakonec dojdou k tomu, že čerpadlo se přeci jen hodí. Nicméně podstatné je, že to není při těch teplotách až tak jednoduché jak se na první pohled může zdát a přitom je to klíčová část celého konceptu.

Invc
Host
Invc

1) Tohle řešení se zcela běžně používá u druhých (posledních) stupňů pro opakované zážehy, aby se palivo “shrnulo” do místa, odkud se bere pro motory.

2) Přesun zrychlením tam bude muset být vždy v nějaké podobě přítomen (bez ohledu na to, jestli pak použiješ ještě čerpadlo nebo ne).Je to ve stavu beztíže – takže ta kapalina nemá jinak důvod držet se na “té správné straně”, kde máš nasávací trubku s čerpadlem, nebo se dokonce vůbec nějak držet pohromadě, abys ji mohl vytlačit tlakem nějaké jiné látky (a ty potřebuješ “nasát” jen a pouze LOX / L-CH4. Takže ti nezbývá než simulovat gravitaci – zrychlením.

(Alternativou je píst, přes celou nádrž, a nebo membrána / měch přes celou nádrž – obojí má svoje dost podstatné problémy)..

petr
Host
petr

Já nepochybuji, že je nutné nějakým pohybem umístit palivo v nádrži.(to ale není čerpání) Jen prostě netuším jestli pro regulaci čerpání nebude z hlediska bezpečnosti lepší použít nějaké turbočerpadlo místo pouhého bezpečnostního ventilu. Přeci jen čerpadlem jste schopen zajistit přesnější dávkování a ventily nemusí být stoprocentní. Jediné co tvrdím je, že tenhle postup není zdaleka vyjasněn a teprve ho hodlají spolu s NASA prověřovat. Rozhodně to není ve stadiu, že mají naprosto jasno v provedení. Nemyslím, že je na tom v tuto chvíli co dál diskutovat.Na to nemáme nikdo potřebná data.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Fungovat ten system bez cerpadla bude. Bude to ale dost pomale. Jake konstantni zrychleni takto dosahnete? Na 1G zapomente, to bude tak 0.1G. To sotva potece. Ustanoveni spravneho smeru toku paliva pomoci trysek OK. Precerpavani bude bez podpory cerpadla na tankeru trvat vecnost.

akuhtr
Host
akuhtr

Pokud budou mít 2 tankery a na jedno natankování bude potřeba několik letů tak to, že to trvá nebude vadit. Furt to bude rychlejší než dorazí druhej tanker předpokládám. Spíš půjde o to nevyplácat moc pohoných hmot manévrovacíma triskama, protože zrychlení zmizí jak je vypnou takže to přestane i téct, takže to čerpadlo by bylo spíš proto, aby nemuseli tak moc plýtvat na dlouhý přečerpávání samospádem, aspoň bych řekl.

pidjej
Host
pidjej

Ano budou rotovat aby se voda nahrnula v odstředivé síle ke vnější straně nádrže pak klidně stačí zvýšit potažmo snížit tlak v nádržích a voda sama přeteče. Takže by ani čerpadlo nepotřebovali.

Majo
Host
Majo

Starship pri Saturne?A to ako s tým chemickým pohonom,že?

Invc
Host
Invc

Pokud máš dost času…tak to takový problém není … nějaký ten gravitační prak tady a támhle…a tak…

Podívej se na takový voyager 1 / 2 … ty prakticky žádný pohon nemají a podívej kde jsou. Jen jim to chvíli trvalo.

Dr.Valve
Host
Dr.Valve

Starship Mk.11 by mohla s vedcami obletieť planéty a mesiace, pokojne nech si skúmajú a rastú im brady ako santom. taká Európa a Titán by bol zaujímavý pre kvalitný výskum.

Jan Tichavský
Host
Jan Tichavský

Právě že Starship umožní daleko rychlejší a přímé trajektorie na vnější planety. Samozřejmě ne při nosnosti desítek tun, ale ušetří to pár roků, tedy pár obletů Jupitera.

Invc
Host
Invc

Tak ono je to třeba trochu rozdělit na 2 věci… jestli to SS umožňuje sobě, nebo jestli to SS umožňuje sondám.

1) Jestli chceš někam dostat celou starship – tam samozřejmě orbitální tankování umožňuje hodně. Ale pořád dostupné delta-V bude limitované (ciolkovskij platí všude) někde kolem 6 km/s (tady s rezervou – počítal sem to hodně nahrubo pro náklad 150 tun a hmotnost lodi 150 tun, výchozí 1 500 tun), pokud poletí s nákladem 50 tun, tak je to 7,2 km/s… a pokud by na “volné místo” místo nákladu vzali 100 tun paliva – pak by se dostali někam na 7,45 km/s) … jako prima, ale … pořád je to hodně na dlouho. Tam to moc neušetří.

2) Něco jiného je – pokud vezmeš starship, natankuješ ji na orbitě naplno a pošleš ji “někam” a po spotřebování paliva vypustíš 15 tunovou sondu, která si ponese 135 tun paliva (de facto další stupň rakety) … Ale starship by se tam nedostala (a přišel bys o ni). Takhle by měla ta sonda měla na hraní 6 km/s od starship a dalších svých 8,5 km/s (pokud by používala stejný pohon jako SS – tj. raptory) tj. minimálně 14,5 km/s … a to už je na naše poměry pěkné hraní, pokud by si nesla nějaký lepší pohon – tak se 135 tunama pohonné látky by dokázala ještě úplně jiné zázraky.

3) Mno a pak je tady něco mezi … poslat samotnou sondu a SS si zachovat: doletět na LEO nebo ještě výše podle nákladu, dotankuješ. přesuneš se na co nejvyšší dráhu, aby ses ještě se SS dokázal vrátit na Zem, a tam vypustíš velkou sondu s vlastním pohonem. Takhle by SS dokázala dát sondě cca 3 km/s navíc …a samotná “sonda” by si pak vypomohla svými dalšími 8,5 km/s – takže by měla celkem nějakých 11,5 km/s kdyby sonda použila raptory, a opět – pokud by si vzala nějaký vyspělejší pohon se 100 tunama pohonné látky, tak by to bylo ještě úplně jiné kino).

(V případě vypuštění obří sondy – si navíc člověk ještě může vyhrát- například mít více menších nádrží na pohonné hmoty, a po vyčerpání je zahazovat pro další úsporu hmotnosti atd… )

Rene
Host
Rene

Nevíte, jak bude vyřešeno vystupování a nastupování do lodi na Měsíci či Marsu? Nějaký výtah, nebo se počítá vždy s nějakou externí rampou?

petr
Host
petr

externí rampa asi ne. Vždy to bude nějaká varianta výtahu. Nejednoduší je rameno a nějaká kabina. Bude to pak použitelné i pro vykládání. Stavebních výtahů je vymyšleno spoustu. Takže je z čeho vybírat. Musí to být lehké bezporuchové a univerzální. Nemyslím, že se to řeší v tuto chvíli. Je ještě spousta podstatně obtížnějších problémů k řešení.

Rosetau
Host
Rosetau

Žádný výtah. To by měli moc jednoduché. Pěkně provaz a jištění. Při té slabé gravitaci to bude brnkačka. 🙂 🙂 🙂

Jonathan
Host
Jonathan

Po roce pobytu v nízké gravitaci to pak už při nastupování ve skafandru tak triviální jen s lanem nebude..

Jiří Hadač
Přispěvatel

Pokud vím, nebyla to brnkačka ani u LM, když měl trénovaný chlap zvednout jen svou vlastní 1/6 váhu nahoru a nedokázal.