Elon Musk představil novou verzi rakety Starship, v následujících měsících bude vyrobena spousta exemplářů

Starship Mk1 a první stupeň Falconu 1 (Foto: SpaceX)

Čekání je u konce! Elon Musk v noci ze soboty na neděli veřejně představil aktualizovanou verzi raketového systému Starship, který v posledním roce prošel výraznými změnami. Místo uhlíkových kompozitů využívá nerezovou ocel, má jiný počet a rozmístění motorů Raptor a také má jinak řešené aerodynamické řidicí plochy. Musk během prezentace vysvětlil výhody oceli, ukázal nové obrázky finální podoby lodi Starship i nosiče Super Heavy, který je nově vybaven přistávacími nohami, a také nastínil agresivní plán výroby dalších exemplářů Starship a testovacích letů.

Přednáška se konala Boca Chica v Texasu, a to přesně 11 let po prvním úspěšném orbitálním startu SpaceX, který proběhl 29. 9. 2008 s Falconem 1. Poslední exemplář této malé rakety byl během Muskovy prezentace vystaven na pódiu a hezky ilustroval dechberoucí rozměry vedle stojícího prototypu Starship. Musk prototyp označil za tu nejinspirativnější věc, kterou kdy viděl.

Musk během prezentace zopakoval, že nejdůležitější vlastností nové rakety je její kompletní znovupoužitelnost. Cena za start je pak velmi nízká, protože při vysokém počtu misí se výrobní a provozní náklady rozloží a nejdražší položku pak představují pohonné látky. SpaceX o znovupoužitelnost usilovalo už od začátku, a tak i první stupeň Falconu 1 byl vybaven padákem. Musk si se smíchem vzpomněl na to, jak tehdy vinil výrobce padáku z toho, že se se stupněm nepodařilo přistát. Až zpětně si uvědomil, že záchrana rakety pomocí padáků je nevhodné řešení.

Rozměry Starship se od loňské prezentace, kdy se raketa ještě nazývala BFR, trochu změnily. Loď má stále průměr 9 metrů, avšak na výšku měří 50 metrů, což je o 5 metrů méně než dříve, a nosič Super Heavy je s 68 metry naopak o 5 metrů vyšší než loňské BFR. S celkovou výškou 118 metrů Starship překonává i legendární Saturn V a stane se tak největší raketou v historii. Na nízkou zemskou orbitu dokáže Starship vynést až 150 tun nákladu při plné znovupoužitelnosti.

První prototyp lodi zvaný Mk1 (Mark 1) má suchou hmotnost 200 tun, avšak další exempláře budou lehčí. Čtvrtý nebo pátý kus by už měl mít jen kolem 120 tun. Později by hmotnost mohla klesnout na 110 tun nebo dokonce ještě méně. Snížování hmotnosti je možné díky „exponenciálním zlepšením“ ve výrobě a konstrukci. Například trup lodi momentálně tvoří ocelové prstence, které jsou svařeny z menších dílů. V budoucnu ale budou tyto prstence tenčí a lehčí a budou vyrobeny z jednoho kusu oceli s jen jedním svarem. Díly odpovídající tomuto popisu jsou už nějakou dobu k vidění na floridském pracovišti v Cocoa, kde se aktuálně vyrábí druhý prototyp Starship. Mělo se za to, že tyto nové prstence jsou určeny pro první nosič Super Heavy, ale nejspíš budou použity pro další prototyp Starship, jak vysvětlím později.

Starship i Super Heavy jsou vyráběny z nerezové oceli typu 301, která má podle Elona Muska řadu výhod. Například je mnohonásobně levnější než původně plánované uhlíkové kompozity. Výroba tuny kompozitů stojí 130 tisíc dolarů (3 miliony korun), zatímco tuna nerezové oceli vyjde na pouhých 2500 dolarů (60 tisíc korun). V novém rozhovoru pro CNN Musk uvedl, že díky tomu celkové náklady na vývoj Starship dosáhnou jen asi 2–3 milard dolarů. Oproti tomu loni, kdy raketa ještě měla využívat uhlíkové kompozity, Musk odhadoval celkové náklady až na 10 miliard. Přechod na nerezovou ocel je podle Muska to nejlepší vývojové rozhodnutí, jaké kdy udělal, a kdyby se prý mohl vrátit v čase, zvolil by ocel už na začátku. Během prezentace se přiznal, že si ocel doslova zamiloval.

Další výhodou oceli je její odolnost vůči přírodním živlům a snadnost svařování, které lze provádět i pod širým nebem, což SpaceX demonstruje při výrobě prvních prototypů. Nerezová ocel je navíc skoro dvakrát pevnější při kryogenních teplotách a zároveň má bod tání 1500 °C. Oproti tomu původně plánované uhlíkové kompozity a slitina hliníku s lithiem, kterou používají Falcony, jsou sice lehčí, ale mají teplotu tání kolem 300–400 °C. Díky tomu Starship vůbec nepotřebuje tepelnou ochranu na závětrné straně, a i návětrná strana, která se při návratu do atmosféry rozpálí, si vystačí s tenčím tepelným štítem, jelikož ocel pod ním dokáže odolat vysokým teplotám.

Co se týče tepelného štítu, Musk ještě před prezentací vysvětlil, že původně plánované transpirační chlazení nakonec použito nebude a SpaceX místo toho vyvinulo levné znovupoužitelné dlaždice. Musk během prezentace upřesnil, že jde o lehké keramické dlaždice, které jsou odolné vůči prasklinám. Kombinace nerezové oceli a relativně tenkého tepelného štítu z dlaždic ve výsledku představuje znovupoužitelnou architekturu s nejnižší možnou hmotností, i když je ocel sama o sobě těžší než jiné alternativy.

Loď Starship bude při návratu z orbity vstupovat do atmosféry pod 60° úhlem a řízení budou zajišťovat čtyři samostatně naklopitelné aerodynamické plochy. Dvě menší se nacházejí na špičce a dvě velké na zádi. Plochy vytvářejí trochu vztlaku, což je důležité ve vysokých vrstvách atmosféry, kde loď potřebuje zůstat co nejdéle a aerodynamicky brzdit. Před přistáním se pak loď otočí do svislé polohy pomocí motorů Raptor a korekčních dusíkových trysek. Elon Musk pak vysvětlil, že toto není úplně ideální řešení, protože Raptory jsou moc silné, a tak loď přetočí až moc, což pak musejí opět vyrovnat (viz video níže). Loď tedy prý později dostane výkonnější metanové manévrovací trysky. Ty budou mít specifický impuls 300–350 sekund a palivo do nich bude vháněno pouze tlakem z nádrží. Současné trysky na stlačený dusík mají specifický impuls jen kolem 60 sekund. Výkonnější metanové trysky tedy umožní plynulejší otočení lodi před přistáním bez nutnosti spoléhat přitom na Raptory.

Zatím jsme se bavili jen o kosmické lodi Starship, avšak jak během prezentace potvrdil Elon Musk, loď bude pro cesty na zemskou orbitu potřebovat obří nosič Super Heavy. Ten také od poslední prezentace prošel několika změnami. Nejviditelnějším rozdílem je šest přistávacích nohou. Super Heavy měl původně přistávat přímo na rampě, takže nohy by nebyly potřeba, avšak z tohoto plánu prozatím sešlo.

Odlišný je také počet a rozmístění motorů Raptor na Super Heavy. Motorů nakonec bude až 37, avšak toto číslo není pevně dané a může být upravováno dle potřeby. Elon Musk nicméně uvedl, že Super Heavy nejspíš bude mít minimálně 24 Raptorů. Vyobrazené rozmístění 37 motorů zároveň potvrzuje dřívější informace od Muska. Podle nich motory na okraji mírně vyčnívají, nebudou se naklánět a budou tryskami napevno spojeny k sobě. A když bude raketa mít všech 37 Raptorů, 6 z nich bude umístěno pod aerodynamickými kryty přistávacích nohou.

Elon Musk také mluvil o sekvenci zážehů, které bude Super Heavy provádět při návratu zpět na Zemi po oddělení od lodi Starship. Pro zpětný zážeh prý bude použito všech sedm středových motorů, které jsou podle Muska schopny náklonu o 15 stupňů a raketu tak řídit. Musk doufá, že dokážou nosič navrhnout dostatačně bytelný, aby dokázal přečkat návrat do atmosféry i bez provedení zpomalovacího vstupního zážehu, který provádějí rakety Falcon. V takovém případě by si pak Super Heavy vystačil už jen s finálním přistávacím zážehem, což by ušetřilo palivo. Řízení nosiče před přistáním budou stejně jako v případě raket Falcon zajišťovat roštová kormidla. U Super Heavy však budou mít odlišný tvar.

Starship a Super Heavy můžete vidět v akci v oficiálním videu:

Starship i Super Heavy budou pohánět motory Raptor spalující metan a kapalný kyslík. Kosmická loď bude vybavena trojicí atmosférických motorů, které už jsou nainstalovány na prototypu, a dále ještě trojicí Raptorů optimalizovaných pro fungování ve vakuu. Atmosférické motory mají tah 200 tun (2 MN) a specifický impuls 330 sekund na hladině moře a 355 sekund ve vakuu. Vakuová varianta motorů bude mít tah 220 tun (2,2 MN) a specifický impuls 380 sekund ve vakuu.

SpaceX momentálně vyrábí 12. exemplář Raptoru a podle Muska firma dokáže dokončit jeden motor každých 8–10 dní. Výroba však zrychluje a v prvním čtvrtletí příštího roku by mělo být možné dosáhnout kadence jednoho dokončeného Raptoru denně. Musk zároveň ukázal parádní nové video zachycující dlouhý testovací zážeh Raptoru v areálu SpaceX v McGregoru:

Právě výroba Raptorů je podle Muska momentálně největší překážka stojící v cestě agresivního plánu testovacích letů prototypů Starship a Super Heavy, který Musk od boku nastřelil během prezentace. Pro orbitální testy je totiž potřeba Super Heavy vybavený alespoň dvěma tucty motorů, takže zvýšení rychlosti výroby Raptorů bude klíčové. Cílem je podle Muska vyrobit dvě Starship na každém z pracovišť SpaceX, tedy v Boca Chica v Texasu a v Cocoa na Floridě, a poté na každém z nich vyrobit alespoň jeden nosič Super Heavy. Floridský prototyp Starship (označovaný Mk2) má být hotový za pár měsíců, zatímco texaský prototyp Mk1 by podle Muska mohl vyletět do výšky 20 kilometrů už za 1–2 měsíce. Startovat bude ze stejné rampy jako nedávno Starhopper.

Elon Musk prohlásil, že SpaceX hodlá vyrábět exempláře Starship i Super Heavy na Floridě i v Texasu co nejrychleji to půjde. Starship Mk3 už bude vyráběna s použitím již zmíněných tenčích prstenců z jednoho kusu oceli a její výroba bude v Boca Chica zahájena už za měsíc. Hotová by přitom měla být už za tři měsíce, tedy ještě před koncem roku. Mk4 by pak prý mohla být dokončena 4–5 měsíců ode dneška. Musk odhaduje, že k dosažení orbity se Starship by mohlo dojít do půl roku. K tomu má být využita Starship Mk3, Mk4 nebo Mk5 (ty už budou vybaveny 6 Raptory). Musk si prý navíc dokáže představit lety s lidmi už příští rok, což ale mně osobně přijde opravdu hodně nepravděpodobné.

Loď Starship je pochopitelně schopná nejen letů na zemskou oběžnou dráhu, ale také na Měsíc či Mars. Tyto mise budou možné díky orbitálnímu tankování. Při něm se dvě Starship spojí záděmi a dojde k přečerpání pohonných hmot z jedné lodi do druhé. Tento manévr je podle Muska jednodušší než dokování Crew Dragonu s Mezinárodní vesmírnou stanicí, což SpaceX úspěšně demonstrovalo během březnové testovací mise. Na vývoji technologií pro orbitální tankování SpaceX spolupracuje s NASA. Dotankovaná Starship pak může na Mars dopravit přes 100 tun nákladu nebo až 100 lidí. Musk v novém rozhovoru pro Ars Technica odhadoval, že přistání na Měsíci by mohlo proběhnout do dvou let a první mise na Mars s nákladem v roce 2022. Přiznal však, že jde o velmi předběžné odhady, nikoli pevně daný plán.

Další důležitou technologií potřebnou pro delší mise Starship s posádkou je systém podpory života. Z dřívějška víme, že pro krátké mise, jako je například oblet Měsíce v rámci projektu dearMoon, SpaceX plánuje převzít systém vyvinutý pro loď Crew Dragon. Ten však není vhodný pro několikaměsíční cesty na Mars. Musk během prezentace připustil, že pro to bude potřeba regenerativní systém, avšak považuje to ve srovnání s vývojem Starship za relativně jednoduchý problém.

Během delších misí je také potřeba udržet palivo a okysličovadlo na patřičné teplotě. To je podle Muska jednodušší, než se může zdát. V podstatě stačí mít pohonné látky pro přistání v malých samostatných nádržích a kolem nich vypustit vzduch a vytvořit tak vakuum. Vyžaduje to jen velmi málo energie a vede to k jen velmi malým ztrátám, protože vakuum funguje jako dobrý izolant.

Starship má šest přistávacích nohou, které jsou na rozdíl od předchozí verze lodi z roku 2018 oddělené od stabilizačních ploch. Dvě nohy jsou na návětrné straně, dvě na závětrné straně a další dvě pod zadními stabilizačními plochami. Tato konfigurace podle Muska poskytuje redundanci pro přistání na neupraveném povrch, což bude pochopitelně velmi užitečné právě při misích na Měsíc či Mars.

Musk dále prohlásil, že kontaminace Marsu je nevyhnutelná, jakmile tam začnou létat lidé. Někdo se také zeptal, zda Tesla vyvíjí nějaké vozítko pro Mars nebo jestli tam SpaceX nepošle razicí stroj Boring Company. Na to Musk odpověděl, že elektromobily Tesla by na povrchu Marsu fungovaly už teď, jelikož na rozdíl od aut se spalovacími motory nepotřebují kyslík. Vyslání tunelovacího stroje na Mars je podle něj dobrý nápad.

Na závěr přikládám pár dalších poznatků z prezentace, které se jinam nevešly:

  • SpaceX chce časem vybudovat u rampy zařízení pro výrobu pohonných látek pro Starship. Například k získání kyslíku stačí jen elektřina.
  • SpaceX stále drtivou většinu prostředků využívá pro Falcony a Dragony. Jen asi 5 % zaměstnanců prý pracuje na Starship. Musk tímto reagoval na popíchnutí administrátora NASA Jima Bridenstina, který krátce před prezentací veřejně naznačil, že SpaceX by se místo Starship mělo více soustředit na Crew Dragon, který má několik let zpoždění. V rozhovoru pro CNN si pak Musk na oplátku udělal legraci ze zpoždění rakety SLS a vysvětlil, že v tomto oboru má všechno několik let zpoždění, takže to je relativní.
  • Elon Musk má vlastní filozofii při vývoji: „Pokud výroba trvá moc dlouho, je to špatně navržené. Nejlepší součástka je žádná součástka. Nejlepší proces je žádný proces. Návrh by měl být zjednodušován, nikoli naopak.“
  • Musk se před prezentací sešel s místními fanoušky, kteří v posledních měsících dokumentovali průběh prací v Boca Chica prostřednictvím fotografií a videí. Zároveň přiznal, že i on někdy sleduje fanouškovské webkamery, protože je to rychlejší než telefonát.
  • Přechod na ocelový design proběhl teprve v říjnu 2018 a stavba prototypu začala až někdy během letošního jara, takže jeho dokončení pouhý rok po změně koncepce je podle mě úctyhodný výkon.

Záznam celé prezentace:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
160 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Andrej

Krása.Myslím ten článok 🙂👌Ale aj….

Ricardo

1) Pro mne asi nejdůležitější věc byla zmínka že Starship může/bude létat na orbitu 3x za den!
2) První stupeň tzv. Super Heavy zvládne 25-30 startů za den! (z toho vyplývá že SS bude potřeba více kusů než SH, nejspíš proto dva vývojové a výrobní týmy SS)
3) Musk zmínil že jedna SS+SH znásobí kapacitu lidstva na LEO zhruba 50x (všichni výrobci včetně jejich vlastních Falconů)

Jiří Hadač

Jen te doplnim k bodu tri, on tusim dodal, ze se to tyka rocni vynasky. A jeste dodal, ze ten ostatni svet bude cca procento. A taky ze jedna SHS vynese pri jednom startu objem ISS 😀

Ricardo

JJ, nějak tak to tam bylo. Ale podstata jeho sdělení je, že zatímco současná kapacita je přímoúměrná schopnosti vyrábět nové rakety (a ta je omezená, stejně jako v leteckém průmyslu), tak díky plně znovupoužitelnosti SHSS je ten poměr výhodnosti 1:1000. To je naprostý bussiness game changer. Jestli v ULA, v BO, v ESA, v Číně a v Rusku teď nemají paniku, tak jsou to totální amatéři a koledují si o bankrot.

4) Musk potvrdil použití vrtacích stroju Boring company pro vrtání obydlí pod povrchem Marsu aby se vyhnul kosmickému záření.
5) Hornina z vrtání bude použita jako pro výrobu cihel budov. Nejspíš na povrchu i pod povrchem.
6) Vrtací stroje budou potřebovat pro vrty do ledu na výrobu kyslíku a metanu.
7) Musk zmínil že automobily Tesla díky bateriovému provozu mohou jezdit po povrchu již nyní.

Už vidím obdobu demonstračního letu Falconu Heavy s Roadsterem na palubě. Starship s Model X na palubě přistane na Marsu, složí jej na povrch a autopilot bude jezdit po povrchu 🙂 Ten díky 12 kamerám okolo vozu a díky tomu že nemusí být řízený ze Země nasbírá za týden 100x víc dat o povrchu než NASA s jejími vozítky za celou dobu její existence. To by byla propagace výrobku 😀

vencour

Pokud teď ještě nikdo nepanikaří, tak aspoň dává smysl, kam se doposud lety do Vesmíru dostaly 🙂

Petr Šída

S těmi daty bych byl opatrný, jsou data a data, záběry z kamer jsou hezká věc, ale na data z chemických analýz a další to jaksi z principu nemá

a jenom tak na okraj, současná tesla by na povrchu vydržela chvilku, pak by zamrzla a vybila se (třeba takový LSCD displej by dopadl neslavně hned), nesmíte brát vážně něco, co je myšleno v nadsázce

Yokotashi

Data z kamer jsou proste jina data. Srovnavat to treba s daty ze spektrometru mericiho horniny odparene laserem je jako michat jablka s hruskama. Ale kdyby se na to auto navic pridelal treba spektrometr, nebo dokonce i laser, tak by to najednou bylo hodne zajimave. Sice horsi data (zadne vrtani), ale z mnohem vetsi plochy.

LCD display tam nikdo nepotrebuje stejne, jako sedacky, takze by se to nevynaselo. Pruser jsou pneumatiky (v mrazu krehnou), maziva (ale NASA to ma nejak vyresene a asi by se podelila o know-how), chladiva (netusim, jestli maji neco chlazene vodou, nebo vse vzduchem, ale v kazdem pripade by to bylo potreba predelat, nebo jezdit s malym vykonem) a topeni baterkam, coz realne znamena izolaci baterek. Ale 10 cm polyurethanove peny (pokud vydrzi v CO2 a 0.01Atm) by to asi vyresilo.

Nakonec to stejne dopadne tak, ze aby se auto nemuzelo pokazde vracet zpatky, dostane hromadu rozkladacich solarnich panelu a limitovat ho bude nedostatek energie. V lete na Marsu z 20m^2 panelu ujedou hadam maximalne 30-40km po pekne rovne silnici (38% gravitace snizi treni). V terenu nevim. Pulku? Tretinu?

Ricardo

Vezmete tu největší hovadinu co jsem tam napsal a začnete ji rozebírat, bože 🙂

Dokážu si představit, že SS Mark 4 jako první SS co dosáhne orbity, tak místo aby šla do šrotu tak ji Musk naloží na palubu nějakou Teslu, dotankuje ji do plna a pošle ji na Mars z propagačních důvodů. Ikyby měla jenom kroužit na orbitě Marsu jako pohyblivé muzeum, tak je to něco co třeba VW, Toyota nebo Ford dokázat nemůže. Propagace. Ostatně v polovině roku 2020 je okno pro start k Marsu.

Spíš je zajímavé, že v roce 2022 poletí SS bez posádky jen s nákladem aby připravili infrastrukturu pro misi s lidskou osádkou. Budou tam potřebovat nukleární reaktor, vrtací stroj, vozidla pro dopravu materiálu, stroj pro výrobu cihel, generátor LM a LOX… všechno redundatně takže minimálně vše 2x, ideálně 3x. Plus spoustu ubytovacího zařízení. To je cca naložených 20-30 Starship, minimálně. Nebude to sranda čekat na Marsu rok aby se mohli vrátit.

Jan Tichavský

Prototyp patří do muzea a jednou to bude dost cenný exponát. Pokud by s tím měl letět k Marsu a brzdit na orbit tak potřebuje palivo a nejsem si jistý jestli to dá bez dotankování. Starship může doletět kamkoliv v naší sluneční soustavě ale potřebuje k tomu nějakých 8 dotankování (kapacita na palivo 1200t, nosnost 150t).

Ricardo

A proč by nemohlo být muzeum i na Marsu? Jednou tam bude a ta nerezová Starship tam klidně může čekat 20 let 😀

Na orbitu Marsu bude brzdit o atmosféru. Udělá si klidně 20 obletů s aero brzdou. Právě že moc paliva na přistání nepotřebuje.

Petr Šída

Na to se nedá odpovědět, než proč tedy píšete hovadiny (;-)

Jinak ano, tohle vše bude potřeba, a jistě využijí mnohé znalosti tesly, ale normální tesla to nebude, ale s termíny opatrně a nukleární reaktor tam bude těžko

jo a detail, teslu nenatankujete

Ricardo

Proč by tam nemohl být nukleární reaktor? Podle mne tak být musí jinak tam lidi nelze poslat. Do 150 tun nosnosti se malý reaktor pro elektrárnu vleze. Vzhledem k těm obrovským prašným bouřím na Marsu se nemůžou rok spoléhat čistě jen na fotovoltaiku.

bohyn

Něco jako eVinchi by se jim určitě hodilo, ale kdo ví kdy dokončí vývoj. Je to zdroj el. energie i tepla a oboje se při výrobě metanu na Marsu hodí.

PetrV
Ricardo

O Fúzních reaktorech se mluví už 50 let a zatím skutek utek. Pro misi v roce 2022 je to sci-fi.

Poslat tam upravený reaktor z ponorky by neměl být problém. Hlavně nevymýšlet už vymyšlené. Musk taky nevynalezl nerez ocel.

Rosetau

Neřekl bych, že skutek utek. V nedávné době bylo uskutečněno několik významných objevu, které významně pomužou zkrotit jadernou fuzy. Ad je to speciální slitina woframu, která je mimořádně odolná vuči energetickým částicím, které zpusobuji degradaci materiálu stěn reaktoru, vysokoteplotní supravodivé magnety na bázi yttria nebo superpočítače s umělou inteligenci, která dokaže předvídat anomálie a poruchy v superhorkém plazmatu. Já osobně fandim menším projektum jako SPARC než megalomanské projekty typu ITER – http://www.osel.cz/10198-tokamak-sparc-nabizi-levnejsi-a-rychlejsi-cestu-k-fuzni-energii.html

Ricardo

Vývoj tam je, ale myslel jsem to tak, že Tokamaky už vyvíjí 60 let a pořád je do komerčního provozu daleko. Nejsou schopni udržet plasmu hořet dlouhodobě.

Takže pro misi na Mars v roce 2022 je fúzní reaktor čistá utopie. Až Musk založí firmu FusionX, tak začnu věřit, že do 10 let to bude.

Otázkou je, jestli není lepší nechat hořet fúzní reakci ve Slunci a jenom čerpat její energii pomocí fotovoltaiky.

bohyn

Muskova konstanta by se měla jít stydět do kouta v porovnání s tím, kolikrát už byla fúze slíbena

petr

tak snadné to asi nebude. Nicméně mám za to, že na to SX už pracuje. Někde se tu psalo, že Mueller se tomu věnuje. Podle všeho by solární panely nestačili na dostatek energie pro výrobu paliva i zásobování kolonie, takže nějaký reaktor dává smysl..

akuhtr

Pokud by tam Tesla byla vyslána, tak pokud by vůbec měla jinou, než demonstrační misi tak pro to najít ideální místo k přistání v blízkém okolí k čemuž kamery stačí. Pokud by tedy i nepřihodili radlici aby pro ostrou misi trošku urovnala terén…

Jiří Hadač

Moc pěkné zpracování 🙂 Vynechal si jen detaily, jako když jednoho tazatele upozorňoval, že musí mluvit hlasitěji, že ve větru neslyší. Přednáška se mi líbila, a hezky si ji sepsal. Dobrá práce.

John jehlu kraj

Si? Si??? Si?!

Kamil

Budou titulky k videu?

vencour

Pokud se jedná o tohle video (https://www.youtube.com/watch?v=sOpMrVnjYeY), tak youtube umožňuje stáhnout ony automaticky generované titulky. A google to dokáže přeložit – ale kam s nima? Ukázka …

00:21
tady je docela větrno
00:27
i když dobře, pokud je to Oh
00:33
ve skutečnosti se to neočekávalo
00:35
větrno, doufejme, že skutečně slyšíte
00:37
co říkám v pořádku, skvělé
00:41
takže tohle je to, myslím, že nejvíce
00:45
inspirativní věc, kterou jsem kdy viděl a
00:48
Rád bych poděkoval týmu SpaceX a
00:51
dodavatelé a lidé
00:57
Boca chic a Brownsville děkuji
01:00
vaši podporu a stejně jako wow co
01:02
neuvěřitelnou práci tak skvělého týmu
01:06
postavte toto neuvěřitelné vozidlo tak, aby to bylo
01:08
jako první ze všeho z toho chce

takže jen to mít v souboru a načíst si to (ony přeložené titulky)

gendibal

Já si jen při pohledu na ta připojená videa nechápavě říkám, co dělali všichni konstruktéři po celém světě posledních 40-50 let? Kdybych to měl s něčím srovnat, tak by to bylo asi jako když by po kolejích pořád jezdily parní lokomotivy, po desetiletí všelijak vylepšované (třeba jinak navržená píšťala, jinak tvarovaná lopata pro topiče apod.), a pak by se najednou objevil někdo a postavil maglev. Fakt nechápu!

vencour

Možná by šlo říci, že asi někdo koukal hlavně na peníze, tj. co máme to prodáme vládě a vyvíjet a riskovat se nám nechce, nám korporaci.
A taky ještě nejde říci hop, to, že to vypadá jako supr raketa, ještě nemusí znamenat, že v tom nebude zakopanej pes a že to bude slepá ulička. Vypadá až moc hezky na to, že to vyrobili nějaký lidi z prťavý planetky, co teprve 120 let znaj letadla těžší než vzduch.

yamato

plnili prikazy nadriadenych 😉 Mueller mal svoje motory v sufliku vo firme TRW a nesmel ich rozvijat. Lebo nove nechceme, nove je riziko. V konstrukteroch ta brzda skutocne nebola.

Martin B

Tak nějak o tom mluvil Sandy Munro když se ho ptali na obrovský technologický náskok Tesly před konkurencí. Velké korporace řídí board. Board nikdy nic nezmění, protože všem jde v první řadě o finanční výsledky a nikdo si netroufne bouchnout do stolu, vzít na sebe riziko a rozhodnout. Musk je risk-taker. Nikdy nehraje na jistotu. Jak on sám říká svým inženýrům: “Nedělejde věci jednoduše. Dělejte je správně.”

Vedra

Robert Zubrin začal pracovat na SLS ( v té době ještě pod jménem Ares) když mu bylo 36 let. Letos oslavil 67 a ten slepenec raketoplánového šrotu pořád nelítá.

PetrV

Musk nechce udělat stejnou chybu. Tikají mu digitálky…

Radim Slovák

Určitě také bude dost lidí, co čeká na Muskovo zaváhání, aby mohli zdůraznit, jak stávající konzervativní způsob je funkční, výhodný a bezpečný…

Jan Tichavský

Tak to můžou, akorát že půl roku nebo rok po tom zaváhání už bude Musk zpátky na trati s novou a lepší verzí HW, SW, případně jiným konceptem který dá s novými poznatky větší smysl. Zatímco kritici budou dštít síru Elon bude pokračovat v uskutečňování svých vizí mílovými kroky. Však i kdyby postavil plně funkční a soběstačnou základnu na Marsu tak se najde dost lidí kterým to bude připadat jako nemístné riziko ať už pro tamní obyvatele nebo pro tu planetu z hlediska kontaminace.

Pavel

Na vsem se daji najit negativa, takze se vzdycky nekdo takovy najde…vzdycky jde o miru rizika / prinosu. Riziko je uz to ze clovek vstane z postele 🙂

Ricardo

Dokud bude Musk živ, tak SpaceX a Tesla budou mega prosperující firmy. Musk dělá spoustu chyb, ale dokáže bleskurychle zjednat nápravu. To je výhoda startupového řízení a taky že firmu řídí inženýři, plus zakladatel a CEO je sám také excelentní inženýr. V korporátu je všechno přesně naopak. Navíc dělat chyby je zjištění kudy cesta nevede, což je přínosnější pro budoucí vývoj než když se to trefíš napoprvé.

Dokud konkurence nezkopíruje jeho styl vedení firmy, tak nebude mít Musk soupeře. Ale to budou spíš nové startupy než korporáty.

bohyn

Pro takhle velkou loď neexistovala poptávka. Až teď se nabízí stavba Gateway a lunární mise a proto NASA vyvíjí SLS. Elon, ale už od začátku chce kolonizovat Mars, tak tu loď potřebuje a potřebuje vysokou kadenci startů, takže musí jít cestou znovupoužitelnosti. Poptávka vytvořila nabídku (ikdyž v rámci jedné firmy).

vencour

Nebylo to spíš skromností nebo přízemností? Máme rakety pro atomovku, tak je použijem i jinak. Stačí to. Chceme něco dalšího a rychle, zase nebudeme vyvíjet nic zásadně nového. Jen ať už jsme na Měsíci nebo na orbitě.

Na druhou stranu i Hvězdné války nebyly dost velkým impulsem pro taková velká plavidla.
Tady spíš ani nejde o velikost jako o koncepční jednoduchost, změnu.

bohyn

Proč by někdo vyvíjel super silnou raketu, když si ji potom nikdo neobjedná. Proč by někdo stavěl satelit, který není možné vynést na orbitu, když by musel zaplatit i vývoj rakety pro její vynesení. Tohle je prázdný trh pro národní agentury, nebo “blázny” s vizí jako Elon nebo Bigelow, který vyvíjí modul B330, který momentálně nelze vynést.

Vedra

To máte naruby. NASA vyvíjí něco slepené z dílů z STS už tři dekády. Brána do Nikam je jenom poslední výmysl jak ospravedlnit 50 miliard USD které byly bezvýsledně prošustrovány v projektech Ares/SLS, EDS/EUS a Orion.

Silhan.J

Gateway rozhodně není žádný výmysl. Ty znalosti co tam získáme využije i Spx při letech k Marsu.

Invc

Není to nesmysl, a něco rozhodně přinese… a určitě to bude možné využít a někdo to využije.

Problém je v tom, že prostředky jsou limitované … a v rámci konkurence o ty prostředky, ten přínos už tak jednoznačný není.

Jako test dlouhodobého přežití mimo ochranné pole Země … to můžeš zkoušet rovnou na Měsíci
Modulární stanice už stavět umíme taky…
Jako mezistupeň pro cestu na Měsíc – není moc proč. Nemá to být sklad paliva, takže mezipřistání tam – je v podstatě spíše ztrátou paliva.
Jako mezipřistání pro cestu kamkoliv jinam… není už vůbec proč – není to sklad paliva a z pohledu orbitální mechaniky je to pro cesty mimo v nevýhodném místě…

Jan Jančura

U letu na Mars je to otázkou pohonu a filozofie. Pokud se uvažuje s chemickým pohonem v režii Muska tak je Gateway vcelku zbytečná. Problém nebude osminásobné tankování na parkovací orbitě u Země. Vliv dlouhodobého pobytu v otevřeném vesmíru a zajištění životních podmínek při něm, není zapotřebí dlouho zkoumat, zamoření Marsu není problém a zvláštním problémem není přistát na Marsu a vybudovat si zařízení pro výrobu paliva pro zpáteční cestu. Vše se zvládne do roku 2024 (tak to vidí Musk).
NASA ve svém plánu do roku 2040 předpokládá pro let na Mars výkonnou iontovou raketu se solárními panely a s palivem i pro návrat, na Marsu přistane modul, který bude mít taktéž sebou palivo pro návrat. Takže celý projekt vypadá jako bezpečnější, ale potřebuje mezistanici – Gateway, poněvadž iontové rakety nejsou schopny se za rozumnou dobu vymanit s vyšší gravitace.
Ve skutečnosti bude vše mnohem komplikovanější a proto nejsem schopen říci, jak to vše nakonec dopadne.

Invc

Pro cestu k Marsu – jakýmkoliv jiným způsobem, včetně nabrání paliva u Gateway (respektive paliva z Měsíce) – je Gateway nesmyl. (Jediný smysl pro cestu na Mars by mělo, pokud bys loď postavil na Měsíci).

Minimální delta V pro cestu k Marsu (bez brždění u Marsu) z LEO je nějakých 3,8 km/s … dostat se na Mars od Měsíce, tam by stačilo nějakých 2,9-3 km/s … docela pěkná úspora, by si člověk řekl. Jenže, aby ses dostal od Země k Měsíci … tak potřebuješ delta V 4,8 km/s. Ano – skutečně co do paliva je náročnější dostat se k Měsíci, než na Mars…. Tak proč se s čímkoliv co chceš dostat ze Země na Mars tahat k Měsíci?

Jan Jančura

To je v projektu NASA na let k Mars také napsáno – prostě SLS Orionem lidi na Gataway a také SLS přeletovou loď k Marsu. Jak uvádím v předchozím příspěvku, tak neposuzuji pro velkou komplexnost problému, která varianta je reálnější, prostě je jen cituji a nehodlám se o ně přít.

Invc

Nechci tě urazit – ale jelikož znám tvoje jazykové schopnosti co do angličtiny – linkneš mi, co že to cituješ?

Jan Jančura

Kdo hledá, ten najde

Invc

Mno … a já hledal a nenašel. Takže ?

Yokotashi

Tem delta_v se mi nechce verit. Nebo 4.8km/s k mesici i s pristanim? Proto je ta Gateway na Near Rectilinear Halo Orbit, ze ktere je docela velke delta_v na Mesic, ale je lepe dostupna z LEO.

V kazdem pripade na Gateway ma smysl stavet pouze v pripade, ze se tam raketa smontuje (treba ta iontova), nebo natankuje (treba vodou, nebo jinym materialem z Mesice). Jinak je samozrejme nejefektivnejsi kratky zazeh co nejniz v gravitacni studni, takze na LEO.

bohyn

Záleží, jaká je cílová orbita comment image

Jiří Hadač

Jen vám přihodím přehlednou tabulku 🙂

Jan Jančura

Ano, přeprava mezi “vysokými” orbitálními dráhami je výhodná pro rakety s malým tahem a vysokým Isp jako např. iontové motory, pro chemické rakety je výhodnější přeprava mezi nízkými orbitami.

Invc

Ehm… tak tuhle myšlenku budeš muset vysvětlit.

Protože to cos napsal je ekvivalentem:
Přeprava mezi Meziříčím a Bíteší je výhodná pro kola, a pro auto je výhodnější přeprava mezi Prahou a Brnem.

Jan Tichavský

Zahraj si KSP a uvidíš 🙂 Malý tah znamená hrozně dlouhý zážeh. Nízká orbita znamená že vhodné místo pro zážeh ve správném směru (plus využití Oberth efektu) má krátké okno k uskutečnění. Prakticky se to může rozdělit na menší díly a postupně dráhu zvyšovat, jenže to trvá hrozně dlouho, např. té indické sondě trvalo asi dva měsíce než se dostala do blízkosti měsíce protože šetřili palivem i motorem. Ale tyhle problémy u SpaceX ještě dlouho nehrozí protože má naopak velmi výkoné motory a od LEO se může odpíchnout na cestu k Marsu na jeden zážeh.

Invc

JT: jestli si reagoval na mě (nepoznám to z řazení) – tak sem narážel na to, že energeticky je ohromný rozdíl mezi nízkýma a vysokýma orbitama. Takže je třeba ohromné množství energie na to, abych se dostal z nízké na vysokou … a stejně tak v cíli z vysoké na nízkou…

Jan Jančura

Nemusím, ale mohu.
Diskutujeme o kosmickém cestování mezi planetami, kde platí poněkud jiná pravidla než při pozemském cestování, dle Vašeho nesmyslného příkladu ve Vašem příspěvku.
Jak je známo, tak iontový apod. motory mají malý tah a vysoký specifický impulz následkem čehož z nízké orbity z vysokou úrovní gravitace by se na dráhu na které má jím urychlený objekt potřebnou přeletovou rychlost dostal až po velkém počtů obletů na odletové spirále, tedy po neúměrné době (týdnů, měsíců). Proto musí startovat z vysokých drah (HTO) s nízkou gravitací.
Zcela opačně je tou chemických motorů s vysokým tahem a relativně malým specifickým impulzem. Pro rakety s ním je výhodné (dle Oberthova efektu) zapínat motory na drahách s co největší gravitací. Proto cestují s LEO na LEO resp. s aerodynamickým brzděním přímo na cílový objekt.

Invc

Ok … a teď k tomu pozemskému příměru…

Z LEO na nějakou z výhodnějších vysokých odletových kolem Země, je to delta V kolem 4 km/s

A z vysoké příletové (záchytové) na nízkou Marsovou je to kolem 1,5 km/s.

Tyto “drobné” rozdíly, potřebné, aby se sjednotil start a cíl – tedy v debatě o výhodnosti pohonu … zanedbáváme ano?

(To mi připomnělo nějakou novinářskou radu, jak zvládnout vypravit ráno děti do 15 minut: věnovat tomu hodinu přípravy večer).

Jan Jančura

Kdybyste si můj první příspěvek důkladně přečetl, tak byste zjistil, že porovnávám vize NASA a SpaceX o cestě na Mars, o delta V v nich nepíši a žádné verzi nedávám přednost. To je vše co k tomu chci říci a dále v této diskuzi nepovažuji za účelné pokračovat.

Invc

Já tvůj příspěvek četl velmi pozorně. Dokonce sem se ptal – na to – o čem od NASA to mluvíš, protože to moc nedávalo smysl – jenže pak si mě odkázal na “kdo hledá najde” – co jsem ji bohužel nenašel.

A právě ta ohromná díra v energii – na začátku a na konci mě zaujala a proto sem se ptal.

Zkusím to ještě jinak – ty 2 km/s delta V iontovým motorem potřebné pro přelet mezi vysokou pozemskou a vysokou marsovskou totiž vypadají dost “mizerně” v porovnání s těmi 4 km/s potřebnými na dostání lodi z LEO na vysokou zemskou, a dalšími 1,5 km/s potřebnými na sundání z vysoké marsovské na nízkou marsovskou.

A o tom to celé bylo. Mno nic… evidentně to nemá cenu řešit.

Invc

Mno ono se to nezdá…

– z LEO na nízkou lunární (LLO) – je to 4,1 km/s … a z LLO na povrch jsou to další 2 km/s

– z LEO na Gateway (NRHO) – je to zhruba 3,95 km/s (konkrétně je to – 3,12 na odletu z LEO a cca 0,83 na zachycení) … z NRHO na LLO je to pak 0,73 km/s a další 2 km/s je to z LLO na povrch

(+ pominem teď náklady na potřebný čas – a s tím spojené dopady do hmotnosti pro jinak dimenzovanou podporu života).

Zdeněk

Už to tak bude, že pravdu má Invc. Ovšem jinak pánové jde o naprosto akademický spor. Pokud se přihlédne k budovatelským úspěchům NASA se SLS a nutnosti krmit ještě více armádu USA z důvodu uzemnění Pekingu, potom možnost, že NASA bude provozovat v dohledné době iontový pohon je mizivá. NASA již dnes není cesta. Cestou je soukromý sektor.
A Geteway je na tom podobně jako latimerie podivná : Celkem pěkná živá fosilie. Něco jako SLS.

Vedra

Konečný výsledek co se týče výzkumu a vývoje bude vzhledem k pouze 1 měsíčním plánovaným misím a blížícímu se konci ISS silně negativní.

PetrV

Výborně popsáno. Lépe letět na CERES jak chtěl Obama než na měsíc, který je také gravitační studna.

Vedra

Je to poslední takzvaný cíl, takových už tady v historii tohoto nosiče bylo, Mars s jaderným pohonem, Phobos bez jaderného pohonu, mise k asteroidům atd. atd.

Skutečné cíle jsou politické a finanční, pracovní místa, moc, a tučné šeky pro lobbisty, papaláše a podílníky firem které se na tom podílí.

Ozářit astronauty kosmickým zářením můžeme na Zemi pomocí urychlovače částic.

Jirka

To není o poptavce na velkou lod. To je o poptavce na znovupouzitelnou lod. Jenze to nam vsichni tvrdili, ze je fyzikalne nemozne dopravit cokliv na orbitu a pristat no a pak prisel Musk.

ret

“Jenze to nam vsichni tvrdili, ze je fyzikalne nemozne dopravit cokliv na orbitu a pristat no a pak prisel Musk”

toto je neskutocna hlupost, inak sa to oznacit neda
niekto asi nikdy nepocul o raketoplanoch 🙂

Jiří Hadač

Znovupoužití navrhoval Boeing už pro první stupen rakety Saturn V v 60. letech.

Silhan.J

tak to jsi napsal pěknou blbost

Silhan.J

Je potřeba podívat se na to s nadhledem. NASA měla raketoplány. Po jejich vyřazení by asi neměl další projekt znovupoužitelné lodi moc podpory mezi lidmi. A když není podpora mezi voliči není podpora politiků a bez politiků nejsou peníze. Navíc NASA je vládní organizace, takže si prostě nemůže dovolit postupovat jako Spx a stavět si rakety na poli. A i kdyby nějaký projekt vznikl tak by ho Obama zrušil jako Constellation. A molochy jako ULA neměli zapotřebí dávat peníze do nejistého vývoje, když mohli v klidu dojit vládu (a teď toho určitě litují).

Jaro Pudelka

Osobne si myslím, že vyradenie raketoplánov bola obrovská chyba. Mali radšej pokračovať vo vývoji, naštartované to mali dobre. No čo už…

Ricardo

Přesně tak, kdyby NASA pokračovala ve vývoji, tak jenom použitím nerezové konstrukce+ těch znovupoužitelných dlaždic tepelného štítu by raketoplány mohly létat ještě hoodně dlouho. Navíc tomu mohli dát boostery na způsob Falconů9 a jediné co by se zahazovalo by byla centrální nádrž.

Jenže vývoj nejenže zamrzl, ale navíc absurdně přehnané bezpečnostní procesy celý provoz prodražily k ekonomické nerentabilitě. Což je dobře, jinak by SpaceX nevznikla 🙂

Radomir Vysocky

Presne, pane Silhane. U vladou dotovane organizace totiz neni mozne, ze podstoupi stejnou miru rizika jako soukroma firma. Vse musi probihat podle osvedceneho scenare (zadny politik nebude riskovat) – tedy stale stejne a bezpecne – pomalu. Velke ambice a plany ve stylu “Kennedy” jsou vhodne akorat pro volebni kampan. Na druhou stranu, bez zkusenosti NASA bychom si na “soukromnicky boom” mozna jeste nejake desetileti pockali. Vedecky i technicky prinos NASA jsou pro mne bez diskuze.

Lukáš

Ááá, Rachel Crane. Elonova oblíbená reportérka. 😊

Martin B

Všimli jste si, že plánovaný finalný design nebude ze všech stran lodi stejný? Zřejmě kvůli tepelné ochraně na návětrné straně. Jde to vidět jak na videu, během dokování – lodě jsou vůči sobě pootočené o 180 stupňů, takže tam jdou vidět obě strany, z nichž jedna má hladší design. Dále to je vidět u obrázku se statistikama, kde je názorně zobrazena raketa ze zadu, takže ji jde vidět “pod sukni”. I zde je vidět že spodní strana se od horní liší.

bohyn

Jsem zvědavý, jestli Mk2 někdy poletí. Příští let má být do výšky 20 km (Mk1) a ten další do 200 km s Mk3 nebo Mk4. Třeba než na Floridě dokončí stavbu rampy, tak už budou mít Mk4 a Mk2 tak zůstane jen výstavním exponátem. Když už mají v Cocoa první díly Mk4 (obruče z jednoho kusu), tak by to tak nepřekvapilo.

Martin B

Mk2 se staví v Cocoa na Floridě. Dost pochybuju, že budou stavět 2 prototypy naráz. Navíc co jsem tak pochopil z Muskova rozhovoru, tak Mk3 a Mk4 už nemají být stavěny z obručí, ale z jednoho kusu ocelového plátu..

Daniel

S Mk2 podle mě budou testovat přepravu na rampu a start z ní. Nic víc se s tim asi moc dělat nedá, když Mk1 otestuje 20km a další už poletí mimo atmosféru

bohyn

Vidím to podobně

Jiří Hadač

S mk II nebudou tak omezeni jako na Boca Chica, na Merritt Island skoro nic neni. Takze muzou smele delat testy pristani a opakovane. Na prepravu by jim stacila maketa. Je mozne testovat prevoz, proc ne, ale zda se mi zbytecne to na zacatku testovat na prototypu, ktery zatim vypada letuschopny. Jak tu nekdo napsal u jineho clanku, dokud budou ve vesnici lidi, tak muzou mit problem s FAA. Ikdyz tem elon velice dekoval pri vystoupeni.

bohyn

Zbytečná Mk2 určitě nebyla, tým se naučil stavět raketu a určitě oba týmy (Cocoa i Boca Chica) mají spoustu poznatků ze stavby, které si vzájemně vymění. Zároveň je Mk2 pojistka, když s Mk1 provedou RUD.

Martin B

S Mk2 určitě poletí. Ikdyby měli provést stejné testy jako u Mk1. Těch testů nebude nikdy dost. Určitě nepostavili raketu s motory jenom proto aby si otestovali odvoz na rampu. To že Musk nezveřejnil letové plány pro Mk2 ještě neznamená, že žádné nemají.

Dr.Valve

Poletí už aj preto, že Mk.II je stavaná inak – odlišne a bude sa testovať aj odolnosť spojov a použitej koncepcie stavby.

bohyn

Mk3 a Mk4 budou stále z prsteneců, ty budou z jednoho kusu plechu. Mk1 a Mk2 mají prstence svařené z několika plechů. A ty obruče z jednoho kusu jsou už nějakou dobu k vidění právě v Cocoa.

VaclavC

Může to taky být rezerva pro případ, že se s MK1 něco nepovede. Třeba v ní bouchne Raptor. Pokazit se toho může asi hodně.

isaac

Za 6 mesiacov má byť orbitálny let, to je dosť na to aby mohly byť niektoré z 24 budúcoročných misií Starlink vynesené pomocov Starship/Superheavy.

Jirka

Nevim kolik stoji jeden starlink satelit, ale mozna by davolo smysl to zkusit dopravit na orbitu, ikdyby mela mise selhat…

Martin

Žeby máme kandidáta na testovaciu záťaž? (cca 360 Starlink satelitov = 108 ton) :3

RiMr

Páč jsem nikde nenašel video celého 50 sekundového zážehu Raptora ze včerejší prezentace, tak jsem ho spáchal i s desetinásobným “slowmo”.
https://youtu.be/Nf0cy4LBmaI

Boss

Jak to maji vyřešene s bezpečnosti je tam ňejaky system pro zachranu pořádky.

Jirka

Co vim, tak ne. Proste je to stavene jak letadlo…

petr

To není. Letadlo je schopné doplachtit a přistát. Pokud zde selžou motory tak tomu nic nepomůže. Na druhou stranu pro přistání nepotřebují všechny motory, takže to riziko snižuje. Určitě budou muset minimálně pro dopravní verzi mít dost nezávislých záložních systémů. EM mluví o tom, že to bude bezpečné jako letadlo, ale to asi těžko bude. Rizika při startu budou nesrovnatelná.

PetrK

EM podle mne myslí spíš to, že bude stejně bezpečné na základě statistiky. Což bude možné až po nějaké dlouhé době. A časem se třeba “něco vymyslí”. Letadla na svém začátku měla křídla, ale že by byla vždy schopná bezpečně doplachtit, to se říct nedá. Třeba se opravdu nacházíme v tom okamžiku, kdy se naše vnímání cestování pomcí raket změní … Tak jako to bylo s letadly …

Dr.Valve

Lietadlá su len tak bezpečné ako a čo zlyhá v nich zlyhá, pri strate krídla a riadení aj keď sa dá čiastočne ovládať lietadlo ťahom motorov: je to koniec, presadzujem koncepciu ako pri ULL padák, a pri airbusoch v oddelenia po 45/50 cestujúcich vo veľkosti autobusu, ktoré sa následne oddelia a trup rozpadne na niekoľko častí, ktoré sa znesú na padákoch k zemi, je to reálnejšia šanca na prežitie ako pri strate krídla písanie sms pri špirále strmhlavo nadol. Pre šprtov že to nie je možné tak to vysvetlite armádam čo zhadzujú tanky s váhou 22 až 50ton aj s posádkou.

bohyn

Wow. No tak armáda ty tanky (neslyšel jsem by to házeli i s posádkou, on ten tank si sedne docela tvrdě) neschazuje z neovladatelného letadla ve výšce 11 km při rychlosti 0.8 machu a ty tanky nejsou otevřené “trubky” ve kterých si aerodynamické proudění začne dělat co chce. V praxi by to s obsahem udělalo totéž, jako když kýchnete do brčka.

Jan Tichavský

Posádka přistává snad odděleně. Navíc armádě nevadí nějaká ta chybovost když se z 10 aut nebo tanků jeden nebo dva rozmlátí (a že se to reálně stává).

Jirka

Tady jde o to, ze stejne jako v letadle tady nejsou systemy pro zachranu posadky v jakekoliv fazi letu. Jestli vybouchne letadlo nebo super heavy je uplne stejne, pri vybuchu Falconu se s crew dragonem jeste muzou zachranit. Proste se pocita, ze bezpecnost bude takova, ze neni potreba mit zachrany system pro vsechny situace.

Jan Tichavský

Asi jo, prostě jsou jisté stavy ze kterých se přistat nedá ani s letadlem. Třeba když bouchne motor nebo se ulomí křídlo nebo se rozlomí přímo trup tak se s tím těžko někam bude plachtit. Tak doufejme že tyhle extrémní situace budou i stejně extrémně nepravděpodobné.

Jan Jančura

Ono to jako letadlo nikdy nebude – celkem 43 motorů proti 4 motorům, více než 10 x větší hmotnost, cca 26 větší rychlost, prostě jen počet pravděpodobnosti to nedovolí. Nikdo neví jaké se nakonec pro tuto dopravu ustanoví předpisy pro provozování a servis apod.

Random

když bouche super heavy booster, tak celý starship je záchraný systém

gendibal

Vážně by to stačilo tak rychle naskočit a nabrat takové zrychlení, aby tomu ta malá atomovka za zadkem neublížila?

Invc

1) Nějaké zrychlení by to nabralo… (zvláště když se spodní část vypne, a oddělí a zvláště rozpadne – tak to nějakou mezeru nabere.

2) Ono SS taky musí něco vydržet … i při běžném provozu, takže to nemůže být křehule.

3) Žádná malá atomovka pod zadkem tam není… metan bouchá při poměrně úzkém (z pohledu) rozpětí koncentrace 5-15% navíc tady je zkapalněný a podchlazený. Takže mu nějaký čas zabere než se smysluplně smísí se vzduchem / kyslíkem, aby došlo ke sktuečnému výbuchu a ne jen spektakulárnímu hoření. Krom toho i v případě výbuchu je třeba brát v potaz rychlost šíření tlakové vlny… zda by vůbec měla šanci loď dohnat.

Tomáš Kratochvíl

Ani nápad. Než by se zapálili motory na SS, bylo by po všem. Navíc výkonově by nestačili a potřebné zrychlení pro únik by se zdaleka nedosáhlo. Stačí se podívat, jak jsou nadimenzovány záchranné systémy na Dragonu nebo Orionu.

Petr Šída

A to je otázka, zda je to nutné

když bouchl Falcon za letu, tak kabina dragonu v pohodě přežila

a jak dlouho myslíte, že ty motory nabíhají, v okamžiku zaznamenání problémů na boosteru mohou začít nabíhat

výbuch typu nic nic a za mikrosekundu velká ohnivá koule je hodně málo pravděpodobný

Tomáš Kratochvíl

3 ze 3 vaznych nehod Spacex bylo vybusneho charakteru. Zavada se objevila prumerne 100 ms pred explozi. Raptory nabihaji min cca 3s? I pri plnem vykonu bude tah versus hmotnost sotva 1:1. To nikam neuleti. Puvodni anomalii SS prezit muze, otazka je, jak by vypadala prave motorova sekce.
V pripade jine zavady na boosteru a uspesneho oddeleni lodi v jakekoliv vysce je jedina moznost Abort To Orbit, spalit palivo, otocit se a pristat.

bohyn

Vážnější problém většinou předznamená nějaká anomálie na senzorech, takže nějaký čas pro únik tam je. Vypnout motory SH, oddělit SS a zažehnout motory druhého stupně.
Pokud k problému dojde v době MaxQ, tedy v přechodu do supersonického letu, nebo později, tak se tlaková vlna k SS ani nedostane, stačí se jen včas odpojit.
Před dosažením rychlosti zvuku, také mají celkem slušnost se odpojit a odletět do bezpečné vzdálenosti.
No a pak je otázka kam s tím přístát.

TomG

Pri vaze 1400tun a tahem 600tun,bude hlavnim problemem zavcasu spalit 800 tun paliva driv nez zvitezi gravitace…

Invc

SS má mít 6 motorů 3 s tahem 200t a 3 s tahem 220t… (ve skutečnosti o trochu méně, protože vac motory v atmosféře nebudou tak efektivní…) takže tah kolem 1200 tun – což samo o sobě znamená, že z gravitace ti zůstane nějakých 1,4 m/s*s a s klesajícím množstvím paliva, ti to “gravitační zrychlení” bude klesat

Pokud jde o spotřebu paliva … každý z těch motorů ukrojí zhruba 1 tunu / s … potřebuješ se zbavit cca 240t paliva (abys pak odrovnal i nějakou tu nabranou rychlost dolů) – na což ti stačí 40s…

Na rampě – to neuletí… ale za letu to nějaký prostor mezi první stupeň a druhý stupeň může dát … a každých pár set metrů rozdílu se počítá. A od určité rychlosti – by to už bylo celkem bezpečné.

Ale je to jen opatření týkající se problému s prvním stupněm. Při nějaké zásadní závadě na druhém stupni … je to samozřejmě konečná.

TomG

Otazka je od kdy je bezpecne pouzit ty dalsi 3 motory…pocitam tak od 70km a vys?

Invc

Bezpečné … úplně bezpečné je to až vysoko … na druhou stranu se bavíme o situaci jistá smrt vs nejistá smrt 🙂

Hádat jestli je nebezpečnější rizkovat zničení trysky spuštěním vac motoru v atmosféře nebo riskovat lithobraking … to si netroufám, navíc to bude asi záležet případ od případu.

TomG

Prijdes o vac.trysku prijdes o motor s nezanedbatelnou moznost sec.poskozeni v okoli.
Chci tim rict ze cokoli se stane tak pod T+50s po startu starship nama sanci,leda ze by meli neco jako nouzove vypusteni paliva.

petr

Řešitelné je to ve výšce. Není to řešitelné při startu. Ty motory tak rychle nenaběhnou. Stačí malé škobrtnutí motoru a celé se to položí a bouchne.

bohyn

Ty motory nestartují jak žigulík. Do plného tahu jsou to nižší jednotky vteřin

petr

a to je zatraceně dlouho

akuhtr

Tam bude zajímavé i kde by přistávaly. Tohle musí být určeno předem. Otočit a zamířit na kosmodrom – to by stálo kolik paliva? No SS bude plná, takže paliva by mělo asi být dost…