Někteří uživatelé Starlinku hlásí rychlost stahování přes 200 Mb/s, do části Evropy by služba mohla přijít ještě letos

SpaceX nedávno spustilo veřejné betatestování satelitní služby Starlink, která nabízí rychlý internet i v odlehlých oblastech, kde dobré připojení dosud k dispozici nebylo. Starlink je zatím testován vybranými zákazníky jen v některých státech USA, ale služba by již brzy měla být dostupná také v dalších regionech, jako je Kanada nebo Německo.

Jak jsme psali v nedávném článku, SpaceX na konci října oslovilo první skupinu Američanů, kteří projevili zájem o službu Starlink a bydlí v oblastech s dobrým pokrytím (Washington, Idaho, Wisconsin, Michigan, Montana a řada dalších). Jedná se stále o betatest, při kterém může docházet k občasným výpadkům, ale zákazníci už za připojení přes Starlink normálně platí. Pořízení antény a routeru stojí 499 dolarů a následně se platí měsíční paušál ve výši 99 dolarů (ceny jsou bez DPH). Jde o ceny srovnatelné s běžným satelitním internetem, avšak Starlink nabízí výrazně lepší parametry.

Oficiální logo Starlinku (Zdroj: SpaceX)

SpaceX v pozvánkách slibovalo rychlost stahování 50–150 Mb/s a latenci 20–40 ms, ale testy prvních zákazníků ukazují, že je možné reálně dosáhnout ještě lepších parametrů (ale samozřejmě také horších). Na Redditu je přehled testů rychlosti připojení přes Starlink a někteří uživatelé hlásí rychlosti stahování přes 200 Mb/s, upload až 42 Mb/s a dosud nejnižší naměřená latence je pouhých 15 ms. První zákazníci si kromě dobré rychlosti a neomezeného přenosu dat pochvalují také snadný proces instalace antény a Wi-Fi routeru. Anténa mimochodem obsahuje topné těleso, aby v zimě na anténě neulpíval sníh, který by zhoršoval kvalitu signálu.

Betatest tedy zatím zřejmě pokračuje dobře a není divu, že o službu má zájem spousta dalších lidí. Elon Musk oznámil, že aktuálně má být rozesláno dalších několik tisíc pozvánek do bety, ale poptávka je jistě mnohem větší. Služba je zatím k dispozici pouze v severní části USA, ale Musk na Twitteru upřesnil, kdy by se mohli dočkat zájemci v dalších regionech. Vše se bude odvíjet od toho, kdy SpaceX získá potřebná povolení pro provoz v daných zemích, ale Musk nabídl alespoň hrubé odhady. Pokrytí jižnějších částí USA vyžaduje další satelity, ale zdejší obyvatelé by se prý mohli dočkat už v lednu 2021. V Indii by mohla být služba spuštěna v polovině příštího roku. V Evropě situaci komplikuje to, že neexistuje jednotný správní orgán, který by mohl udělit povolení pro více zemí najednou, ale Musk odhaduje, že některé evropské státy by se mohly dočkat v únoru či březnu 2021.

Výjimkou by ale mohlo být Německo, kde je asi celý proces napřed, protože podle Hanse Koenigsmanna ze SpaceX, který pochází z Německa, by v této zemi mohla být služba spuštěna ještě letos. Starlink také bude velmi brzy nabízen v Kanadě. SpaceX totiž aktuálně obdrželo provozní povolení od kanadského ministerstva průmyslu a pozvánky prvním zákazníkům by měly být rozeslány už tento týden. Přípravy na spuštění služby probíhají také například v Austrálii, kde SpaceX aktuálně získalo povolení na provoz pozemních stanic. Ty jsou potřeba k tomu, aby propojily družice s pozemní internetovou sítí v daném regionu.

Kromě koncových uživatelů se ale SpaceX začíná zaměřovat také na firemní zákazníky. Společnost aktuálně navázala partnerství s Microsoftem, které umožní přenesení cloudové platformy Azure do vesmíru díky napojení na satelitní konstelaci Starlink. Bude tak například možné spustit modulární datacentrum kdekoli na světě, i když na místě není k dispozici optická síť. Více informací najdete na českém Technetu, na blogu Microsoftu nebo v tomto rozhovoru s prezidentkou SpaceX Gwynne Shotwell:

Dalšími potenciálními zákazníky budou například aerolinky, které budou moci díky Starlinku nabízet na palubě svých letadel kvalitnější internet než doposud. Anténa totiž dokáže udržovat spojení s družicemi i za pohybu, což ve spolupráci se SpaceX už několikrát testovala armáda. Během zkoušky se podařilo na palubě vojenského letounu dosáhnout rychlosti stahování kolem 610 Mb/s. V kombinaci s nízkou latencí tak Starlink bude pro aerolinky představovat výrazně lákavější službu než tradiční připojení přes geostacionární družice jiných firem.

SpaceX chce Starlink používat také na svých firemních tryskáčích. Vyplývá to z žádosti k Federální komunikační komisi na provoz uživatelských terminálů na až pěti letounech Gulfstream. Jeden z nich používá Elon Musk osobně a před časem jsme o něm psali podrobněji. Podobnou žádost ohledně používání terminálů Starlinku mimochodem SpaceX nedávno podalo také v souvislosti se svou námořní flotilou, o čemž jsme psali minule.

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

110 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
PetrC

V článku je pro mě uvedená nová informace o tom, že SpaceX jedná s jednotlivými regulátory ISP a staví poté pozemní stanice pro připojejí. Tak tedy odpovídají na otázku, jak to bude v různých zemích s dodržováním zákonů. Pro ně je to složité, pro zákazníka jednoduché. Nebude muset nic řešit. A pak stačí postavit dostatek pozamních stanic v dané zemi.

JP77

V budoucnosti by asi nemělo být potřeba velké množství pozemních stanic, když budou satelity komunikovat mezi sebou a slibuje se nízká latence v porovnání s mořským kabelem.

PetrK

Já si myslím, že otázkou je, co je “velké množství” ? Osobně si myslím, že počet pozemních stanic bude kopírovat počty datacenter velkých cloudových operátorů (Microsoft, Amazon, Google) na jednotlivých kontinentech. Spíš bude vyšší směrem k duchu “cache cloud připojení” = v podstatě v každé zemi/velkém městě.

technomagg

ono co je velké množství pozemních stanic ? jedna stanice v střední evropě obslouží okruh 1000km limitem bude jen jak silné přípojení do páteřní sítě bude mít.
Reálně si myslím že třeba v evropě nebude víc jak 5-10 takových stanic a to jen kvůli rozložení zátěže, proč dělat víc nemá s touto sítí žádnou vnitřní logiku

PetrK

Myslím, že tvoje úvaha se (chybně) zakládá na obsloužení určitého území. Brána do Internetu nemá moc společného s pokrytím území. Nejde o pokrytí koncových uživatelů, ale o blízkost k službám poskytovaným na Internetu. To znamená, že spíš budou tyto stanice vznikat v blízkosti peering-center, které jsou v podstatě v každém velkém městě. Směřovat budou právě k datacentrům, kde jsou Internetové služby provozovány. Jsem přesvědčen, že v první fázi tedy budou budovány v blízkosti globálních cloudových poskytovatelů a následně rozšíření do míst s velkou koncentrací veřejných datacenter. Myslím, že jich bude víc, než 5-10, ale ne nějak extrémně – řekl bych desítky (v EU).

Invc

Primárně je to o území (přeneseně o pokrytí koncových uživatelů). Jelikož mezisatelitní komunikace nefunguje zatím – tak musíš zajistit, aby každý uživatel dostatečně viděl na alespoň jeden satelit, a ten jeden satelit musí zároveň dostatečně vidět na pozemní stanici. Zjednodušeně – pod každým satelitem je “kolo” ve kterém je ten satelit při pohledu ze Země dostatečně vysoko nad obzorem. A v tom kole – musí být jak zákazník, tak pozemní stanice… Potřebný minimální počet by se dal z toho i celkem odhadnout.

Ano sekundárně ta pozemní stanice potřebuje být na co nejrychlejším připojení…
A terciálně chce být co nejblíže k internetově významným službám.

PetrK

Nojo, pokud chceš uvažovat mezistav (bez mezisatelitní komunikace), ve kterém jsme teď :-). Já uvažuji cílový stav.
Nicméně je to zajímavé k zamyšlení:

  • Co bude lepší – postavit pozemní stanice na základě potřeb stávajícího “mezistavu” nebo na základě finálního stavu?
  • Bude pro “mezistav” potřebovat více pozemních stanic než finální stav ?
technomagg

jenže oni nepotřebují pokrýt každé takové centrum, jim stačí si s centrem sednout na dostatečně kvalitní optický uzel – pak mají konektivitu na 1000km každým směrem i po zemi s latencí cca 2-5ms optikou – to už v celé trase prakticky nehraje roli. Ono nemůžeš to brát tak že musíš kvůli latenci sedět u nějakého datového centra. Pokud by jsi seděl na páteřní síti tak nepoznáš na pingu rozdíl mezi spojením praha – brno nebo brno – berlín – rozdíl v té latenci bude na úrovni statistické chyby. Rozdíl v latenci brno – paříž ti udělá max 5ms – a to je jen o tom přes kolik uzlů to proleze než o vzdálenosti jako takové. Signál v optickém vláknu se šíří opravdu velice rychle, jediné zpoždění nabere vždy na uzlech kde ho různé převodníky a switche zpracovávají.

technomagg

Jinak když se nad tím opravdu zamyslíš já bych to řešil s uzly v EU takto:
Paříž, Madrid, Řím, Praha, Varšava, Bukurešť a Stockholm (možná i Atény) – a k tomu samozřejmě Londýn – ale ten už není součástí EU. Tohle by dokonale pokrylo požadavky pro Evropu – každé z těchto měst představuje dokonalý uzel optických tras a zároveň ideální místo kam posadit takové satelitní centrum pro komunikaci s lokálními uživateli a pro co nejrychlejší vyřízení jejich lokálních požadavků.
Umím si taky představit že pokud někdo z Bukureště bude chtít stahovat data z Paříže tak vnitřní logika Starlinku ho automaticky přepojí na jiné pozemní centrum – záleží jak to budou mít nastavené a jestli něco takového bude technicky možné. Je také otázka s kolika pozemními středisky budou moci tyto satelity komunikovat najednou – pokud s jedním nebude to moc flexibilní, ale pokud budou mít mít možnost komunikovat zároveň s 2-3 najednou ohromně naroste možnost rozložení zátěže a flexibilita sítě a samozřejmě možnost snížení latencí na středně velké vzdálenosti.

bohyn

Na testovacích pozemních stanovištích mají vždy více antén, což by mohlo naznačovat, že dokáží komunikovat s více stanicemi. Koneckonců komunikaci s více klientskými stanicemi umí.
Osobně si myslím, že budou umísťovat antény přímo do datacenter a peeringových uzlů. Vyhnou se tak nákupu konektivity. Tobě se naopak povedlo vyhnout 2 městům s největšími datovými centry a vynechal jsi 2 ze 3 největších NIX uzlů. Jde o Amdterdam a Frankfurt a nezdá se mi, že zrovna tyto by SX vynechalo.

bohyn

Ještě jsem zapomněl, těch antén určitě budeš chtít víc, aby ses nedostal na úzké hrdlo v propustnosti a samozřejmě potřebuješ redundanci.

Invc

Když nic jiného – tak z principu pohybu na oběžné dráze – zcela jistě bude pozemní stanoviště potřebovat obsluhovat více satelitů najednou.

Jiný Honza

Nevím jestli jsem pochopil vaši úvahu, ale počet antén vůbec nesouvisí s počtem satelitů se kterými jde najednou komunikovat. Od toho je to fázová anténa, aby sama zvládla obsloužit několik pohyblivých “cílů”. Bez ní by byla celá konstelace družic k ničemu.

Po pravdě, právě v té fázové anténě za rozumnou cenu jsem viděl největší zádrhel celého projektu. A ještě nás čekají ty komunikační lasery, na ty se taky moc těším.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Jiný Honza
bohyn

Myslel jsem to naopak, ze satelit komunikuje s vice pozemnimi antenami.

PetrK

Dovolím si nesouhlasit. Round Trip Time je parametr, který ajtíci rádi používají, protože obecně platí, že RTT <5ms umožňuje synchronní repliku a RTT=>5ms už vyžaduje asynchronní replikaci. Stejně tak obecně platí, že 100km (i dark) fiber je zhruba hranice, o které lze uvažovat RTT <5ms.
Opět existují výjimky podle použití protokolu a velikosti packetů (třeba TCP oproti ICMP).
Normálnímu uživateli Internetu je to jedno jestli je to 10ms nebo 40ms.

vencour

No jo. A když chcete komunikovat přes VoIP na druhou stranu světa, tak zjistíte, že i to světlo je pomalý. A že 80 ms limit pro audiokodek a kvalitní poslech neni zas tak dosažitelné.

hotovson

co ma spolecneho audiokodek ci kvalitni poslech s RTT?

vencour

Třeba to, že je to přes půl světa.
Víc třeba https://getvoip.com/blog/2018/12/20/acceptable-jitter-latency/ … doslova tam píšou

Max One-Way Delay: 150ms
Max Round Trip Delay: 300ms
Max Jitter: 30ms

Já pamatuju, že zpoždění 80ms je hraniční hodnota pro to, aby se to dalo komerčně používat.

hotovson

musim zopakovat otazku – co ma spolecneho audiokodek a kvalitni poslech s RTT?

to spis ten jitter ve spojeni s velikosti preloadu

RTT ma vliv jedine na prodlouzeni mezery mezi recniky

vencour

Kdyz uz si zaplatite to nejlepsi, tak ani tak nebudete mit pocit, ze partner je v hovoru hned vedle v mistnosti, protoze je dale a s vetsi odezvou nez 80 ms.

Invc

Budeš je muset postavit podle stávajících potřeb … jinak ti “mezistav” nebude fungovat. A pokud se nepletu – stávající satelity, co jsou nahoře – nemají schopnost S-S komunikace.

Mezistav jich potřebuje více pro samotné fungování. Ale využiješ je i později.

PetrK

Souhlasím s tím, že pro to, aby to fungovalo v “mezistavu”, potřebuješ mít pokryté pásy z překrývajících se kružnic.
Nicméně, já jsem to myslel spíš tak, jestli se rozhodnou něco v současném “mezistavu” úmyslně nepokrýt, protože to ve finálním stavu nebude potřeba.
Jestli jich pak bude potřeba víc nebo míň si právě nejsem jistý. To, že “mezistav” nadefinuje maximální počet, tak s tím se dá souhlasit. Otázkou je, zda budou všechny potřeba i později nebo jestli budou jen nice to have. Což bude jeden z parametrů pro rozhodnutí o výstavbě …

Jiný Honza

Tak fázová anténa na úrovni radaru stíhaček páté generace za 499$ je fajn. Normální “průměrné” připojení k internetu za 99$ měsíčně už zas tak fajn není. Teda pro letadla, lodi rozvojové země s minimální hustotou osídlení určitě ano. Ale jestli to je pro takovou megakonstelaci dost velký trh? No, uvidíme.

Jiří

Řekněme, že náklady SpaceX budou okolo $30 mil. za jeden let (vycházím z toho, že je dražší je vynést než vyrobit, takže odhaduji 15 mil. raketa + 10 mil. výroba + 5 mil. ostatní “pozemské” náklady) a létá se v průměru jednou za měsíc, takže potřebují generovat příjem oněch $30 mil. za měsíc, tedy sehnat alespoň 300 tisíc platících zákazníků, na což stačí každý tisící obyvatel USA (resp. přibližně každá třístá domácnost), aby byli na nule přibližně, což podle mě hravě dosáhnou už příští rok. No a každé další připojení navíc bude zisk.
Ta čísla jsou samozřejmě hodně zjednodušená, ale je tam vidět potenciál astronomických zisků. Osobně to vidím na nějakých milion připojení v USA, 3 miliony po celém světě a tedy příjem 300 mil. $ měsíčně. při desetinových nákladech a to nepočítám příjmy od armády apod.

Jiný Honza

To je hezká úvaha. Trochu vám tam chybí ty “trapné” náklady na méně vznešené účely než je jen samotný start rakety a výroba družic. A taky přiměřený zisk. 🙂 Obdobně bych mohl počítat náklady na zakopání kilometrů optiky a tvrdit, že se to přece vyplatí natáhnout i do Horní-Dolní.

Jiří

Vždyť tam mám další náklady 5 mil. $ měsíčně, to je málo? A jestli 9násobek nákladů není přiměřený zisk, tak už fakt nevím co jiného 🙂

Jiří

No jo, máš pravdu. I s náklady $60 mil./měsíc ale stále platí, že je dostatečně velký trh pro jejich pokrytí i tučný zisk.

bohyn

Zapomínáš na jednu podstatnou položku – nákup konektivity. Né každý chce peerovat zadarmo a nikdo ti nedá tranzit (kdy cíl packetu u je jiného ISP) zadarmo. SX možná ambici stát se Tier 1 operátorem, ale k tomu má ještě hodně dlouhou cestu.

Jiří

Ještě jednou zopakuji – mám tam další náklady 5 mil. $ měsíčně, je to málo? Neříkejte, že při ceně $99 za 200 Mbit pro jednoho zákazníka bude nákup konektivity větší než v řádu malých jednotek procent.
Nepochybuji, že si to ve SpaceX spočítali velmi dobře a že to nebude je boj o to, aby vydělali alespoň na náklady. Možná, že nebude marže 90 %, jak jsem psal výše, ale se 70-80 % jsem si skoro jistý.

vencour

Nepoměr rychlostí je zřejmě způsoben rozložením zdrojů (serverů) a klientů a snahou poskytovatelů se přizpůsobit a pokrýt co největší poptávku.
Někteří máme optiku, která je dost často symetrická.
Mimo to solidní ISP mají měřicí server ve své síti, aby právě ukázali svou hezkou rychlou síť a jak je internet jinde pomalý a negarantovaný.

Vladimír Todt

Nějak se jim to rozjíždí. Pokud bude 1. generace úspěšná a naváže na ní plynule další generace satelitů s laserovými spojením navzájem a vyššími rychlostmi, tak se začnou asi chytat za hlavu majitelé dalších satelitních sítí. Protože i u nás např. na Karlštejně jsou problémy s mobilním strýmováním a nasdílet si to může pak více lidí za stejnou cenu, ale stabilnějším připojením.

vencour

Jo jo, jen ať kape a prší, vlastně neprší, ať se ta nějaká technologická revoluce hýbe.

Petr

U mě je jako max 30 MBit od Cetinu. Nedaří se mi sehnat nic lepšího, no jo, vesnice…
Jakmile bude Starlink v ČR, klidně do nějakého tarifu ~50$ půjdu. 3 domácnosti, 2 domy, 8 lidí, 20 zařízení a hlavně jsem fanda kosmonautiky. Nelze jinak;)

vencour

No jo, jenže budete mít asi IP adresu z rozsahu USA a třeba nějaké české poštovní servery brání připojení z IP mimo ČR. Najdou se asi i další omezení.

Aleš

Nebral bych to tak skepticky. Taková základní věc jim snad dojde. Pokud ne – lze to řešit později. Je to jen SW. Nehledě na to, že to stejně bude za NATem. Pochybuji, že každý získá veřejnou IPv4. Pokud by získal veřejnou IPv6 tak tam opět padá problém co popisuješ.

vencour

Mně došla ještě jedna věc: internet v EU je chráněn za pomoci GDPR. A ještě dalšími zákony. Tady u Starlinku to tak být nemusí, nějaké úmyslné backdoory jsou ale (asi nejen) v USA běžné (viz např. https://jenda.hrach.eu/w/intel)

Martin

Vy jste asi školník, co zrovna má depku ze zavřené školy. Raději nerozvádějte jak souvisí GDPR s internetem (bez ohledu na EU), natož s nějakým backdoorem. Protože o tom nemáte páru. Jen by jste se ještě víc ztrapnil.

vencour

Hm. Chytré ani běžné argumenty nezazněly. Tak nemám na co reagovat 🙂

David

I v tomto clanku se na nekolika mistech muzete docist, ze SpaceX zada o provozni licenci na uzemi jednotlivych statu. Pokud se jedna o staty EU, musi byt lokalni zakony v souladu s pravem EU. Vcetne GDPR. Aby tak mohl na uzemi EU SpaceX provozovat Starlink, bude muset Starlink na uzemi EU splnovat GDPR. Navic prinejmensim prozatim budou satelity Starlink fungovat pouze pres retlansacni stanice, ktere budou pro EU na uzemi EU. Vstup do internetu tedy bude probihat na uzemi EU a budou se na nej vztahovat evropske normy a zakony i v tomto smeru. Panenko skakava.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem David
vencour

Fajn, dík za komentář. Rozhodující bude asi i to, kdo s kým bude uzavírat obchodní vztah. V současnosti Američani GDPR nesplňují, třeba Amazon dodává do světa a Amazon DE do Evropy.
Znamená to i okolnosti se zacházením s daty uživatelů EU,
No jo vlastně, ten muj komentář se vztahuje i k Iridiu, jenže to není/nebude tak masově rozšířené.

PetrK

Velcí cloudoví operátoři samozřejmě GDPR splňují. To, čeho se dotýkáte je bezpečnostní politika firmy nebo organizace, která říká, že data nesmí opustit území konkrétního státu nebo definovaných států.
Konkrétně EU má v s USA dohodu, takže data státních organizací z EU mohou být v i v datacentrech v USA. Samozřejmě, některé interní bezpečnostní politiky mohou být ještě přísnější.

PetrK

GDPR je směrnice, která se týká povinností při ochraně osobních údajů, ať už v digitální nebo fyzické podobě. Každá obchodní firma podnikající v EU ji musí dodržovat. Jestli podniká s poskytováním Internetu nebo prodává hřebíky je jedno. Proto nedává smysl tvrdit, že Internet je chráněn za pomoci GDPR. Chráněny jsou osobní údaje uživatelů Internetu.
Backdoor se týká operačního systému ať už PC nebo síťového prvku. Souvislost s GDPR může být, ale rozhodně ne vazba.

akuhtr

Do GDPR by zasahovalo leda tak to že by všichni měli IP z USA. Poskytovatelé obsahu by měli stíženou detekci odkud jste a nemusely by dodržovat GDPR když by měly, což je ale to stejný jako v případě VPN. Obdobný problém netflix a spol a různý obsah dle regionů. VPN se snažit blokovat můžou, ale ISP s celosvětovým pokrytím? To asi ne.

PetrK

Vlastně ano. V praxi by se to takto mohlo dotknout spíš marginálních poskytovatelů obsahu. Ti velcí (mezikontinentální) to splňují. Nebo to alespoň o sobě tvrdí :-). Většinou totiž ty různé národní úpravy nejdou proti sobě, takže lze udělat sadu opatření, která pokryje všechny.
U StarLinku budou pod GDPR spadat především data o zákaznících, IP adresách, případně lokalizační data a samozřejmě data o zaměstnancích.

akuhtr

Tam by bylo zajímavé vědět, jak to bude s IP adresama. 4kový jsou fakticky vyžraný… Budou všichni uživatelé starlinku za NATem? To by mi dávalo největší smysl.

bohyn

Maji koupenych par adres od Google, zadna hitparada. Takze ano, asi pujdou cestou NATu.

Jiný Honza

Tenhle testovací tarif stojí 99$ odhadujete, že po ostrém nasazení cena sníží na polovinu? No i tak to bude minimálně za dvojnásobek proti kabelu.

atlas

Rataj so 100USD, a este aj s FUP, prave pre to aby ludia nepripajali cez jedno starlink pripojenie cele dediny.

technomagg

FUP také očekávám, ale nějakej rozumnej ne jako ze dřevních dob internetu – ono by na eliminaci připojení celých vesnic stačil fup 2TB měsíčně na přípojku a potom snížení rychlosti třeba na desetinu což bude stále použitelné, je to hodně, ale takovouto linkou nic co by jeden člověk nedokázal stáhnout, a 10 lidí ten provoz za měsíc udělá úplně v pohodě.

atlas

O tom silno pochybujem. A urcite nie za 50eur. Za 50 eur bude mozno 100GB FUP.
Staci si pozriet cenniky bezneho satelitneho netu, a starlink nema jediny dovod ist nejako velmi pod cenu konkurencie. Preco by sa pripravovali o zisk?
Plus je to stale bezdrotove pripojenie, a frekvencne pasma su obmedzene, takze aj keby chceli tak ta siet nebue mat kapacitu nahradit bezne kablove pripojenie.

technomagg

oni nechcou zisk ze 100.000 uživatelů ale z 100.000.000 uživatelů – takže cenová politika bude určitě velice agresivní a srovnávat ji se současným satelitním internetem je hloupost

atlas

Vsak uvidime ked to rozbehnu naplno kto sa mylil.

Jiří

Myslím, že pravdu budete mít oba – budou poskytovat připojení i za více než $100 a i budou mít až 100 milionů uživatelů. Jako většina dalších poskytovatelů bude jistě mnoho variant omezených ať už FUP nebo rychlostí a očekávám velmi široké rozpětí až někde mezi $20 a $200 za měsíc a časté změny cen, aby maximalizovali zisk a počet zákazníků, úplně stejně jako je to dělá Tesla.

technomagg

jo tohle asi bude fakt – to by mi k tomu obchodnímu modelu sedělo.

atlas

Ja nerozporujem ani tak cenu, ale FUP. 2TB za 100USD mesacne nedaju roky.

Jiří

U Tesly taky maximalizují výrobu a dodávky natolik, že tím často trpí kvalita, takže jestli to tady povedou stejně, tak klidně dají 200 Mb/s a 2 TB FUB za $99, ale výsledkem bude, že to ve špičce pojede 10 Mb/s a ty 2 TB nikdo nestáhne ani kdyby sebevíc chtěl.
Podle mě bude hlavním kritériem něco jako chceme maximální (>90 %) vytíženost každého satelitu. No a podle toho budou nastavovat parametry a ceny pro zákazníky k maximalizaci obratu.

atlas

Ak daju, tak to velmi rychlo zrusia, lebo zistia ze sa im cez to pripajaju dediny. Pripadne chronicki zalohovaci internetu.
OK, uz tu nejdem spekulovat. O rok pri vydani oficialneho cenniku sa tu mozeme zist a uznat kto mal pravdu.

bohyn

Takhle vytěžovat síťové prvky určitě nechceš. To už by docházelo k degradaci služby (prodloužení odezvy, ztrátě packetů). Běžná průměrná zátěž je tak 30% kapacity, protože potřebuješ vykrejt i špičky. I tak se pak můžeš dostat do problémů v případě Olympijských her nebo MS/ME v hokeji/fotbalu.

Tomáš Unger

Díky za článek, ale možná bych poupravil několik nepřesností.
200 Mb/s neboli 200 Mbps rozhodně není rychlost stahování, ale rychlost připojení. Jelikož 1 bajt má 8 bitů, pro zjištění rychlosti stahování je potřeba, rychlost připojení vydělit 8. Tedy v našem případě 200/8 = 25 MB/s (megabajtů za sekundu). Přeji krásný den.

Tomáš Unger

No, co mě vadí, že si pletete hrušky s jablkama. Slušně jsem vás na chybu upozornil, možná by třeba chtělo si o tom něco zjistit. Pro začátek by stačila obyčejná Wikipedie a nastudovat si, co je bit a byte.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bajt
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bit

Meh

No, ja tem pocitacum teda moc nerozumim, ale to zde tvrdite, ze pres nejakou pocitacovou sbernici nejde poslat treba 10 bitu jako jedno slovo ?

Viz napr. takova zakladni vec jako i2c 10bit addressing:
https://en.wikipedia.org/wiki/I%C2%B2C#Addressing_structure

Nebo kdyz budu posilat data seriovou linkou co pouziva nejakou baudrate a 6N1 (proste to zakoduju jako base64 data).

Popr. zde muze byt jeste horsi priklad, kde si v FPGA syntetizuju IP, ktery mi bude generovat diferencialni signaly a ty budou mit 3 validni symboly a jeden nepouzity popr. duplicitni, to se pak prenasi nejake 3/2 bajtu za 1 cyklus sbernice.

To se pak pocita ta prenosova rychlost v bitech, Bytech nebo v cem ? Prosim vysvetlete mi to, opravdu se v tom ztracim 🙁

Meh

A jeste bych poprosil o vysvetleni, jak se to pak pocita u QAM, kdyz uz se tu resi to radio.

vencour
Jiří

Nemůžete přenést 1 bit. Existuje 256 vzorů různě děrovaných dřevěných destiček a každá představuje 1 bajt, který nelze jen tak jednoduše uříznout.
Tyto destičky vynáší Falcon 9 na orbitu a cestou zpět přistává první stupeň s těmi, co vynesl nahoru předchozí Falcon a poté, co se lodí dovezou do přístavu, rozvážejí se do jednotlivých terminálů a pak přímo k zákazníkům. Zatím je ping někde okolo 1 měsíce, což je občas dost dlouho i na beta test, ale právě proto se vyvíjí Starship, která to dovede srazit i na několik hodin a přenést až 5x více bajtových destiček najednou.
Snad jsem to vysvětlil dostatečně jasně a jednoduše.

Meh

A co kdyz kazda ta desticka pouziva tristavove bity jako Сетунь ?

Aleš
Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Aleš
Meh

Proc to konvertovat ? Vzdyt prece prenosova rychlost se muze uplne stejne pocitat v nativnich jednotkach informace daneho hardware 🙂

PetrK

Obávám se, že není třístavový bit. Pouze třístavová logika.

PetrK

Záleží na tom na jaké vrstvě to chcete počítat 🙂 Když vezmu předpoklad, že 1symbol= 1byte, tak v případu 3+1 přenesu datově 4 bytes, ale aplikačně jen 3.
Bity se nepřenáší, přenáší se celý byte/symbol, který je rozvzorkován, modulován a opačně. Na ethernetu, který emuluje naprostá většina síťových přenosů se přenáší rámec (frame) jeho velikost není stálá, liší se od protokolu. Takže nehrozí, že přenesete 1bit a druhý ne. Přenesete například 20bytes a 21. ne – pak máte poškozený packet a vyšší vrstvy OSI modelu zajistí kontrolu a opětovné poslaní.
Například na paměťové sběrnici posíláte opravdu bity – “hranaté” impulsy. Tam je rychlost daná šířkou pásma a frekvencí.
Nevím, jak je to na I2C, vím na co se používá, ale do detailu jsem to nestudoval. Nicméně předpokládám, že tam bude nějaká modulace, signál nepůjde binárně <= každý packet musí obsahovat adresu nodu => takže opět to nepůjde po bitech, ale celých celcích.
Baudrate je klasika – datová slova /symboly modulovaná do nebinárního přenosu => baudy nebo byte/s.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem PetrK
PetrK

Zareaguji tady.
Mb případně Mbps nebo Mb/s se používá pro definici šířky pásma. Vlastně zavádějící je tam až ta sekunda, která tam byla přidána později. Vydělením osmi dostanete maximální teoretickou rychlost stahování nebo uploadu.
MB/s se používá pro reálné určení jak rychlé je stahování reálně. Je ovlivněná režií protokolů na (v podstatě) všech vrstvách OSI modelu.
Pak jak tu už mnozí nakousli nejde jen o síťový provoz, ale datovou komunikaci obecně a ta se udává ještě po staru pouze v bitech a neplatí v ní 1 byte = 8 bitů.
Analogie, která trochu kulhá, je, že v bitech se udává průřez trubky a v bytech/sec se udává průtok ponížený o tloušťku stěny trubky …

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem PetrK
vencour

Kdybych chtěl být puntičkář, tak bych spíš čekal, že šířka přenosového pásma je dostupná v MHz. A podle aktuálních podmínek z toho něco zpravidla pěkného vyleze.

PetrK

Datová šířka pásma.

B.Borůvka

To je vždycky krásnej článek.Diskuze je příjemná a pak se do toho vloží 1-3 odborníci na cokoliv.A v té chvíli to přestávám číst protože to je jen o slovíčkaření a o tom kdo tomu víc rozumí.Ale nejhorší je že se stejně většinou víc nedozvím…..Ale článek parádní děkuji

plegen

Autor článku Petr Melechin nemá co opravovat, má to totiž dobře. Rychlost připojení k internetu se udává v Mb/s (česky), Mbps (anglicky). Toto označení používají všichni poskytovatelé internetu. Použit jednotku MB/s by mohlo být zavádějící. Autor si nic neplete. Není možné, aby někdo používal označení v Mb/s a jiný v MB/s. Mohlo by to vést k různým nedorozuměním, nesrovnalostem, pochybením. Můžete namítat, že MB/s stačí podělit číslem 8. Ale proč to dělat? Není to transparentní, není možné uvádět přenosovou rychlost jednou tak a podruhé jinak. Mnoho laiků to může splést nebo tomu nebudou rozumět.

plegen

Oprava vynásobit číslem 8.

plegen

Nebo Mb/s vydělit číslem 8.

Tomáš Unger

Ano, správně píšete

Rychlost připojení k internetu se udává v Mb/s (česky), Mbps (anglicky).

nicméně autor článku píše o “rychlosti stahování”.

Pokud by tedy autor chtěl psát o “rychlosti stahování” tak hodnota by byla 25 MB/s. Pokud by chtěl ponechat 200 Mb/s, mluvíme o rychlosti připojení.

Meh

Muzete prosim definovat “rychlost stahovani” ? Je to cista datova propustnost jenom toho dopredneho kanalu (z druzice ke stanici) nebo se do toho zapocitava i overhead protokolu (tj. ruzne ack packety co tecou na druhou stranu a to poloduplexni radio to moc neoceni) ? Pokud je to to prvni, tak pak se to nejspis bude pocitat v symbolech, protoze se tam pouziva nejake QAM kodovani a prenasi se vice bitu v jednom symbolu. Pokud to druhe, tak vam ta informace nic moc nerekne, protoze to zavisi na protokolu.

Muzete prosim definovat “rychlost pripojeni k internetu” ? Je to rychlost downloadu / uploadu / soucet obou / prumer / maximum / minimum ? Meri se proti nejakemu blizkemu serveru nebo oproti nejakemu vzdalenejsimu ? Nebo je to nejaky prumer ?

plegen

Vůbec ne. Stahování (download) i odesílání, nahrávaní (upload) se vždy označuje v Mb/s. Takto to dělají všichni poskytovatele, takto si to můžete naměřit i na internetu na svém PC. Jedná se o asymetrii, kdy rychlost stahování je pro běžné uživatele o cca 10 krát vyšší, než rychlost odesílaní. ADSL je klasický příklad. Autor jenom neuvedl rychlost odsílání dat, což nemusel nebo nevěděl, anebo to mohlo záležet na jeho uvážení. A ano, stahujete třeba film, ukazuje to údaj v MB/s. To nejspíš proto, že veškeré HW kapacity na PC (hlavněHD, OP) jsou udávané v MB, mají to tak prostě nastavené, není to matoucí.

PetrK

Co vám píše internetový prohlížeč ?

Meh

Udaj, ktery je uplne k nicemu, nebot tam je overhead protokolu.

PetrK

Vaše odpověď je úplně mimo. Údaj, který vám ukazuje browser v MB/s, je znázorněním rychlosti přenosu dat pro konkrétní používanou implementaci protokolu se zohledněním overheadu na všech vrstvách OSI právě proto, že funguje na sedmé vrstvě, tudíž je z pohledu informační hodnoty pro uživatele naprosto relevantní.
Bohužel musím přiznat, že i moje otázka byla mimo, protože na ni plegen předem odpověděl. Jen smíchal více věcí najednou a vyvodil mylný závěr.

Meh

Kdyz si nekdo postavi ICMP tunel a bude skrz nej tahat HTTP (coz jde), tak vysledek v prohlizeci bude ukazovat nejakych par kiB/s , zatimco linka muze byt klidne gigabitova optika.

PetrK

Takže mi dáváte za pravdu? Výborně, to jsem vskutku nečekal.

Meh

Ne, davam Vam priklad, kde informace, kterou Vam ukazuje prohlizec je radove odlisna od skutecne prenosove kapacity linky. Zajimava je prave ta prenosova kapacita linky.

PetrK

Mimo jiné se na tomto základě snažím vysvětlit, proč je údaj o rychlosti stahování v Mbps technicky nesprávný. Takže ano, souhlasíte se mnou, jenom o tom nevíte 🙂

vencour

A neni to jedno? Jedná se o jednu hodnotu, kterou měří všichni (kdo o tom mluví) a zřejmě stejným způsobem, ať už je špatná nebo ne, lze ty čísla porovnávat. Ať už vypovídají cokoliv.

PetrK

Samozřejmě je to jedno, když všechny strany jsou si jisté, že ví, o čem se mluví. Petr Melechin chtěl vysvětlení, proč se udávání rychlosti přenosu dat v Mb/s zdá někomu podivné a jestli náhodou údaj v MB/s není obskurní technikálie”.
Ve skutečnosti je totiž udávání rychlosti přenosu dat na IP síti v bps “technický marketing”. Bohužel spousta lidí netuší, že b/s je šířka datového pásma v bitech krát frekvence impulsů a značí to maximální teoretickou rychlost přenosu. Uživatelský zajímavou infoprmaci dostáváme na aplikační vrstvě, kde se měří, kolik B bylo přeneseno a uloženo za určitý čas, tedy B/s. Krát 8 a b/s je to (na IP sítích) proto, aby to lépe korespondovalo s (prodávanou) kapacitou linky. Kolik b bylo přeneseno, se neměří.
Pokud se bavíme o Internetu nebo IP sítích obecně, tak je to v pohodě. Já osobně bych uváděl obě hodnoty – jednu v závorce.
Zas na druhou stranu bychom neměli tuhle krásnou diskuzi techniků s laiky, že ? 😀

Meh

Tak to zkusime jinak. Predstavte si, ze pouzijete jiny prohlizec, a ten Vam ukazuje jiny udaj. Co ted ?

PetrK

Představte si, že jsem vám na neurčitou otázku neurčitě odpověděl. Jenom trolíte.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem PetrK
bohyn

To co ukazuje browser jsou samozrejme efektivne prenesena data po desifrovani a dekompresi. Reziji na nizsich vrstvach prohlizec spocitat nedokaze, protoze o nich z principu ani nevi.

PetrK

Já se tak snažil, aby to znělo chytře a odborně. A ono to jde i obyčejnými slovy 🙂

vencour

Další otázkou je i to, kde je to vlastně “řezáno”, jestli na linkové vrstvě (třeba na modulaci a kódování) nebo na IP (tedy na nějakém shaperu na routeru nebo kde) a jaká je vlastně rezerva.
Ona ta ideální rychlost asi bude při lepším počasí a až trochu zasněží, tak … je tam nějaké přizpůsobení a bude použita odolnější modulace nebo to vypadne komplet celé spojení?

PetrK

Linková vrstva se nestará o modulaci a kódování signálu …

vencour

A jo, pod HDLC je už jen jedna vrstva. Dobtej trapas

PetrK

Zajímavostí HDLC je, že není fixně vázán na 8 bitová datová slova 🙂 Jinými slovy nemusí pro něj vždy platit 8b=1B. Nicméně HDLC je relativně obecná implementace technologie a nejsem si jistý, jestli ji čekat i u StarLinku … Čekal bych tam spíš něco IEEE 802.* “friendly” …

Tomáš Unger

Norozporuji jednotky, ale formulaci. Vždy když mluvím o rychlosti stahování, myslím tím jakou rychlostí stahuji určitý objem dat, např. soubor o velikosti 100 MB. Při rychlosti připojení 200 Mb/s budu soubor stahovat rychlostí 25 MB/s.

Prostě spojení “rychlost stahování”, tak jak ho uvádí autor v článku je dle mého názoru matoucí.
Proč nenapsat všeobecně známé “rychlost připojení”, které použivají operátoři, speedtestery atd. a každý ví o čem je řeč. Pokud by chtěl uvést jaká bude při tomto “připojení” rychlost stahování, stačí převést jednotky a hotovo.

David

Nejenom, ze resi prkotinu, ale navic ani nema pravdu. MB/s a Mb/s jsou proste jenom dve ruzne jednotky, kdy MB/s je jedna osmina Mb/s. Duvody jsou zejmena historicke, kdy na pocatku se vice pocitalo v bitech a v bajtech se zacalo vice pracovat az s narustem vypocetni kapacity pocitacu. S reziji prenosu a podobne to nema vubec nic spolecneho.

PetrK

Nikoliv. Původně se počítalo v baudech = datových slovech/znacích.

Invc

Čistě pro přesnost – baud je jen o “znacích” (symboly) ne slovech. Úplně nejpřesněji je baud definován jako počet změn (stavu) signálu za sekundu (a je pak na tvoji šikovnosti, co z té změny dokážeš vyčíst – respektive, kolik různých stavů dokážeš rozlišovat).

/off topic

PetrK

nj, máš pravdu …

PetrK

No je to tak, že kdo je z oboru, tak mu to nejde přes pysky. Nemusí se z toho dělat tragédie. Ty jsi to stejně převzal od nějakého zdroje a předpokládám, že právě ten zdroj to měl uvedené nevhodně.
WiFi se často chytne třeba na 56Mb (dohodnutá šířka datového pásma mezi dvěma zařízeními), ale skutečný datový tok se 7MB/s pouze přiblíží.

Edited: Pravdou je, že většina měřáků rychlosti ukazuje v Mbps. To je pravděpodobně marketingová úlitba ISP, aby se předešlo neustálému vysvětlování uživatelům, že “krát osm to mělo bejt”. File/download managery ukazují MB/s, alespoň, co jsem v rychlosti proběhl.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem PetrK
rorejs

Pokud vím, speedtestery pojem “rychlost připojení” rozdělují na “download (stahování)” a “upload (nahrávání). Jde o určení směru přenosu dat, protože u asymetrického připojení se ta rychlost liší. Použité jednotky s tím nemají nic společného. Každopádně ale většina speedtesterů, co znám, používá právě Mbps. Třeba rychlost.cz “stahování: xx Mbit/s”. Je to zcela běžné.

PetrK

Tak řekl bych, že diskuze se nedá rozvinout na tím, zda M 10^6 nebo 2^20. M je 10^6. 2^20 je Mi.
Stejně tak je dané, že na přenos 1B užitečné infomace skrz síťovou vrstvu je potřeba více než 8b.
Zbytek je akademická debata. Technicky má pravdu. Populárně-vědecko-naučně je to fuk. Jen spojení “rychlost stahování 200Mb/s” evokuje u určité části populace (včetně mne) otázku určitě Mb nebo MB ?

PetrK

Já nemám nic proti použití slova download nebo rychlost stahování. Já se jen pokusil vysvětlit, proč je použití bitů v tomto kontextu pro některé lidi zvláštní.
Pro mne osobně bylo v průběhu let zvláštní pozorovat, jak se mění používané jednotky při měření rychlosti přenosu dat na síti. I když byla (navázaná) rychlost modemu v baudech, tak rychlost všechny nástroje ukazovaly B/s. I na dsl.cz byla rychlost uváděná v B/s a malými písmenkami v b(itech). ISP nabízeli 1Mb, a říkali k tomu, kolik e-mailů/obrázků/* za jak dlouho stáhnete. Časem, jak se připojení k Internetu stávalo více konzumní záležitostí, tak se to předělalo na b/s. Pravděpodobně, aby si lidé nerozeznávající malé a velké b nestěžovali, že mají 8Mb a stahují jen 800kB/s. Na svém počítači nemám downloader, který by mi rychlost stahování ukazoval jinak než v B/s.
Technicky vzato to, co bylo uvedeno v bitech jako šířka pásma, je používáno jako rychlost přenosu dat přidáním “/s”. Přitom ta rychlost, tak jak je měřená, je extrapolována ze skutečné rychlosti B/s (*8). Proč? Protože rychlost přenosu dat je odvislá od protokolu (celé OSI, ale především L4), který je použit. Jiné výsledky dostanete při použití http, https, ftp, ftps, sftp, tftp, scp, torrent a můžu pokračovat dále. Na základě použití konkrétního protokolu je rychlost přenosu proměnná. Naopak šířka pásma v bitech je neměnná. To je ten údaj, který dává ISP, když uzavíráte smlouvu nebo nastavení, na kterém se protilehlá zařízení dohodnou, když mohou. Všechny benchmarky na webu měří podle nějakého protokolu, nejčastěji http nebo https. Vzhledem k tomu, že je to majoritní protokol, tak je to v podstatě jedno. Laické veřejnosti je použití b/s fuk a alespoň si neplete b a B. Síťařovi se kroutí xicht. Já jsem něco mezi (trošku víc k síťaři) a mohu s tím žít 🙂

Lukáš Huňka

Pri vyjadreni rychlosti internetove pripojky se zcela bezne pouziva Mb/s (pozustatek z dob na ktere vsichni neradi vzpominame – modem o rychlosti 64Kb/s)

V kontextu internetoveho pripojeni se opravdu nikdy nepouziva MB/s – je tak beznou zvyklosti ze se jako rychlost stahovani uvadi v Mb/s

Jiří Konečný

Jestli se nějaké množství dat nebo rychlost jejich stahování uvádí v bitech nebo v bajtech je přece jedno, ne?