Nová síť lodi Mr. Steven a další novinky o záchraně krytů

Mr. Steven je speciálně upravená rychlá loď, se kterou se SpaceX pokouší zachytit přistávající aerodynamický kryt Falconu 9, aby jej bylo možné znovu použít. Loď disponuje kovovou konstrukcí, přes kterou je natažena obří síť. Žádný kryt se zatím zachytit nepodařilo, ale k dalšímu pokusu dojde už brzy a aktuální fotky z přístavu ukazují, že Mr. Steven dostal do vínku novou a bytelnější síť. Navíc se objevily nové informace o stavu vylovených krytů z misí Iridium-5 a TESS a jejich potenciálním dalším využití.

SpaceX na projektu záchrany aerodynamických krytů pomocí manévrovacích trysek a řiditelného padáku pracuje už dlouho, ale firma s kryty nejdříve pouze přistávala ve vodě. Aby je však bylo možné znovu použít, nesmí dojít ke kontaktu s mořskou vodou. Firma proto letos pokročila do stádia, kdy se pokouší o přistání krytu do sítě na lodi Mr. Steven. Zatím došlo ke dvěma pokusům (při misích Paz a Iridium-5), ale oba byly neúspěšné.

Vzhledem k vysoké ceně krytů, která dosahuje až 6 milionů dolarů, to SpaceX rozhodně nevzdává. Společnost plánuje celý proces dále pilovat a kromě pokusů při ostrých misích chce také provádět testovací shozy krytů z vrtulníku. Elon Musk také naznačil, že kryt by mohl být vybaven větším padákem, díky kterému by klesal pomaleji. Mr. Steven by pak měl více času dostat se do optimální pozice pro zachycení krytu.

V tomto ohledu by mohl napovědět letošní posudek ekologických dopadů nové přistávací zóny kosmické lodi Dragon, kde byla zmíněna i záchrana krytů (strana 78) a dva zvažované rozměry padákového kluzáku (165 m2, nebo 278 m2). Jedná se však o informace z roku 2017 a není jasné, jakou velikost padáků se SpaceX nakonec rozhodlo použít. Z nedávné fotky krytu na padáku to však vypadá spíše na tu menší variantu (rozměry krytu jsou zhruba 5 x 14 metrů). Je tedy možné, že SpaceX v budoucnu vyzkouší také onen zvažovaný rozměrnější padák.

Aerodynamický kryt (pravděpodobně z mise TESS) snášející se na padáku do moře (Foto: Elon Musk)

Otázkou také zůstává, s jakým krytem bude SpaceX provádět vrtulníkové testy. Jak jsem informoval už dříve, kryt z mise Paz byl rozebrán, takže už nemůže být použit. Nyní navíc víme proč: Podle webu Teslarati byl kryt poničen při vylovení z vody a přesunu na palubu lodi Mr. Steven. Kryt z následující mise Iridium-5 je však prý v pořádku. Autor článku tedy spekuluje, že by mohl být použit pro shozy z vrtulníku. Osobně se mi to ale moc nezdá, jelikož se jedná o starší typ krytu, který neobsahuje rozličná vylepšení pro usnadnění procesu záchrany. Předpokládám, že SpaceX bude chtít testy provádět spíše s vylepšenou variantou krytu, kterou budou pravděpodobně disponovat prakticky všechny budoucí mise.

Během zatím poslední mise TESS nedošlo k pokusu o přistání krytů do sítě, neboť se jednalo o start z Floridy, kde ještě není k dispozici loď vybavená sítí. Obě poloviny krytu ale i tak během této mise přistály do vody a byly úspěšně vyloveny. Fotky a videa z přístavu pak ukázaly, že jedna polovina byla značně poničená. Druhá polovina však podle očitých svědků byla v dobrém stavu. Během této mise byla použita vylepšená varianta krytu, takže pokud je jedna polovina opravdu neporušená, mohlo by se jednat o potenciálního kandidáta pro vrtulníkové testy.

Loď Mr. Steven se pravděpodobně znovu pokusí zachytit přistávající aerodynamický kryt při misi Iridium-6/GRACE-FO, jejíž start je plánován na 19. května. Snad to tentokrát vyjde!

Petr Melechin
Latest posts by Petr Melechin (see all)



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

10 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jiří

By mě zajímalo, kolik a jakých možností záchrany zkoumali a z jakého důvodu zavrhli. Z hlavy bych jich dal hned několik – třeba vypuštění ještě jednoho “padáku” směrem dolů, takže by se do něj kryt ve vzduchu zabalil a nedošlo by ke kontaktu s vodou nebo před dopadem nafouknout několik velkých balónků na spodní části, na kterých by se dopadlo na vodu nebo prosté dokonalejší utěsnění komponent, kterým kontakt s vodou vadí (předpokládám to se bude týkat pouze vnitřní části). Asi to jsou blbosti, ale přijde mi to jednodušší než to co dělají teď.

žížalí nehet

No.., nedělal bych si iluze, že od stolu vymyslím něco, na co tým těch nejlepších lidí s tím nejlepším know-how a Elonem za zádama nepřišel…

Peva

Tak pokud by přistával na vodu, tak stejně by pro něj musela přijet loď a vylovit ho a nějak stabilizovat. Asi to vyjde finančně nastejno jako chytat rovnou na lodi do sítě.

Mně by spíš zajímalo proč není kryt již součastí prvního stupně….prostě na orbitě by se otevřely obrovské čelisti, z kterých by odstartoval 2. stupeň již bez krytu. Pak by samozřejmě přistával 1. stupeň v celku o velikosti celé rakety….

Damel

Druhý stupeň je sakra velký, na to schovávat ho do aerodynamického krytu.

Tomáš N.

Asi to také zvažovali, ale hlavní nevýhody tohoto řešení jsou:
cca 2,5 x delší (těžší) kryt
změna trajektorie 1. stupně tak, aby k separaci došlo ve výšce cca 110 km (současné odhazování krytu) místo současných 80 km – motory 1. stupně nejsou optimalizované pro takovou výšku -> nižší účinnost motorů
nutnost zachovat více paliva pro přistání (těžší stupeň)
dovybavit spodek aerodynamického krytu tepelným štítem (další hmotnost)
Ve výsledku by to znamenalo značné snížení nosnosti. Pouze odhaduji, ale asi méně než polovina. Takže použitelné by to bylo pouze pro FH.

Petr Šída

Odpovědí je čas oddělení a rychlost, kryt se odděluje poměrně dlouho po odpojení druhého stupně a v podstatné vyšší rychlosti, tudy to nejde

Zdeněk

A přímý přenos ze zachycení by byl úplně super. Ať se daří.

žížalí nehet

Až se povede, záznam určitě bude. A časem snad i přenosy.

Damel

Snad to nebude vypadat nějak takto: https://youtu.be/aU-KvtA20v8?t=36 🙂

Hrímfaxi

Tak pro tohle bych ponocoval… 🙂