Jak SpaceX za asistence robota přivezlo zachráněný Falcon a vylovené kryty z mise TESS
Během nedávné mise TESS došlo po dlouhé době k úspěšnému přistání prvního stupně na mořské plošině OCISLY. Zároveň proběhlo další přistání aerodynamických krytů do vody, které bylo možné spatřit po příjezdu lodí do přístavu. Vše jste mohli sledovat prostřednictvím živého zpravodajství v článku ElonX. Připravil jsem pro vás výtah toho nejzajímavějšího a také pár nových fotek a videí, které se objevily až později.
První stupeň Falconu 9 s číslem B1045 přistál na autonomní mořské plošině OCISLY 19. dubna 2018 zhruba v jednu hodinu ráno našeho času. Následovalo zajištění stupně pomocí speciálního robota a cesta do přístavu Port Canaveral vzdáleného 302 kilometrů. OCISLY byla vlečená remorkérem Hawk a doprovázena lodí GO Quest. Flotila do přístavu dorazila 21. dubna po sedmé hodině večerní, tedy necelé 3 dny po přistání.
Pár hodin předtím ale do přístavu dorazila také loď GO Pursuit, která měla na palubě obě poloviny aerodynamického krytu. Ty na padácích přistály v moři a následně byly vyloveny. Minimálně jeden z nich je však soudě podle fotek a videí značně poškozený. Není jasné, zda byly obě poloviny krytu vybaveny padáky. SpaceX dříve přistávací vybavení umisťovalo jen na jednu polovinu, ale v tomto případě šlo o vylepšený “kryt 2.0”, u kterého už možná přistávají obě poloviny.
Zároveň připomínám, že i když má SpaceX k dispozici loď Mr. Steven určenou pro chytání krytů do sítě, toto plavidlo se nachází v Kalifornii, takže u této mise nemohlo být použito. Kryty tedy záměrně přistávaly pouze do moře.
Během příjezdu OCISLY se však oči upíraly především k 47metrovému Falconu na palubě, který navíc během cesty do přístavu podpíral robot přezdívaný OctaGrabber. Ten byl už jednou použit během loňské mise BulgariaSat-1, ale následně byl v říjnu 2017 během přistání SES-11 poničen při požáru a od té doby jej SpaceX opravovalo. Zajímavostí je, že robot z neznámého důvodu raketu podpíral jen třemi ze svých čtyř paží. Evidentně však svůj účel splnil i tak.
Pro lepší orientaci jsem připravil fotku z přístavu s vysvětlivkami:
Raketa byla po příjezdu do přístavu několik dnů zpracovávána – byla přesunuta na stojan na souš a byly jí odmontovány nohy. Zajímavostí je, že nohy jsou u příští verze Falconu (Block 5) vylepšeny, aby je bylo možné po přistání opět sklopit. Tím se zrychlí proces zpracování rakety v přístavu a plošina OCISLY bude dříve k dispozici pro další misi.
Raketa byla po odmontování nohou sklopena na speciální silniční transportér, který dříve přepravoval raketoplány pro NASA. Stupeň byl poté odvezen do hangáru u rampy LC-39A, přičemž v následujících týdnech bude zkontrolován a zrenovován, aby mohl být použit na misi CRS-15. Ta by měla startovat už za 2 měsíce, takže by šlo o dosud nejrychlejší znovupoužití individuálního stupně.
Pokud chcete proces zpracování rakety vidět radši v pohybu, můžete se podívat na tato videa od US Launch Report:
Pro podrobnější popis zpracování rakety v přístavu můžete navštívit starší článek o historicky prvním znovupoužitém stupni z mise SES-10.
Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a autor mohl nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkuji za přízeň!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
- Mise Starlink 6-52 - 17. 4. 2024
- Mise Starlink 6-51 - 14. 4. 2024
1)- dají se použité kryty nějak využít, popřípadě reciklovat ?
2) – kolik procent z celkového objemu paliva je potřeba na přistání ?
1) Dokud se nějaký nepovede chytit do sítě, tak ne. Přistáním do vody se kryt znehodnotí, ale pořád to jsou pro SpaceX cenná data a zkušenosti.
2) Záleží na cílové orbitě, hmotnosti nákladu a typu přistání (pevnina/ASDS), ale jsou to desítky procent.
Ad b) Z odkazem na diskuzi na redditu je to cca 6% z celkove neseneho paliva – 20t kdyz pristavas na plosine 300km daleko v atlantiku, 10% kdyz se vracis na pevninu – 38 tun.
https://www.reddit.com/r/spacex/comments/2vuy1v/how_much_fuel_do_the_boost_back_reentry_and
Díky za odkaz. Já si to asi spletl s tím, že přistání znamená zhruba 30% snížení maximální nosnosti, jak ostatně píšou i na tom odkazu.
Ono je otázka jak je to myšleno. Ono totiž je potřeba těch 20-38 taky nejdříve vytáhnout nahoru a k tomu je také potřeba palivo. A nebo ty hodnoty jsou již včetně?
Přeložím to celé, když tak mě někdo potom opravte.
Pokud budeš přistávat 300 km od pobřeží (na ASDS), bude použito 20 tun paliva, tj 6% z celkově nesené zásoby paliva při startu a je potřeba delta V 1,6km/s. Ale není to zadarmo. V porovnání se situaci, kdy je první stupeň zahozen, uneseš pouze 80% maximální kapacity.
Ale pokud se má první stupeň vrátit na startovací rampu, potom potřebuješ 38t paliva (cca 10% z celkově nesené zásoby v prvním stupni) a je potřeba deltaV 2,7km/s. Ale nosná kapacita klesá na 60% v porovnání se situací, když bys první stupeň zahodil.
Poznámka překladatele z dánštiny. Autorem je dánsky doktor, který ma PhD z dánského národního vesmírného centra, pracoval v NASA Goddard Space Flight Center a je v současnosti členem Copenhagen Suborbitals, takže předpokládám, že není úplně mimo. Zbytek článku je také zajímavý, takže pokud rozumíš dánsky, doporučuji si ho přečíst.
Jinými slovy, Ivo, včetně.