Co nám prozradily fotky krytů, které při přistání těsně minuly síť na lodi

SpaceX už více než rok pracuje na projektu záchrany a opakovaného použití aerodynamických krytů, podobně jako tomu je v případě prvních stupňů raket Falcon. Firma tyto skořepiny o velikosti autobusu vyrobené z hliníkové voštiny a uhlíkového kompozitu hodlá zachytit do sítě na lodi Mr. Steven poté, co je na místo přistání nasměrují manévrovací trysky a řiditelný padák. Jedna polovina krytu má cenu 2–3 miliony dolarů a výrobní proces je zdlouhavý, takže snaha o vícenásobné použití je pochopitelná.

SpaceX o svých snahách v této oblasti zpočátku mlčelo, ale od nasazení lodi Mr. Steven do akce během únorové mise Paz je naštěstí o dost sdílnější. Nově firma zveřejnila tři úžasné fotky přistávajících krytů během poslední mise Iridium-6/GRACE-FO. Dosednutí krytu do sítě se opět nezdařilo, ale tentokrát to bylo opravdu o fous. Podle SpaceX jedna polovina krytu minula síť na palubě lodi jen o 50 metrů. Firma se tedy evidentně zlepšuje, neboť při misi Paz kryt minul loď o několik stovek metrů. I když však tentokrát kryty měkce dosedly do vody a nejspíš nejsou poničeny, nebude možné je znovu použít. Hans Koenigsmann ze SpaceX na jedné z nedávných tiskových konferencí řekl, že kryt se nesmí dostat do styku s mořskou vodou, a proto je nutné přistání do sítě na lodi Mr. Steven.

Fotky ukazují obě poloviny krytu, což poznáte podle toho, že jedna polovina je “samice” (druhý snímek) a má po obvodu otvory, do kterých zapadají oka na druhé polovině (první a třetí snímek). Na fotkách také poprvé pořádně vidíme použitý padák a jeho uchycení ke krytu pomocí lan. Jeden z kanálů na padáku je viditelně poškozený, ale zdá se, že to na jeho funkci nemá zásadní vliv:

Poškozená sekce padáku (Zdroj: /u/Straumli_Blight)

V problematice padáků se sám moc nevyznám, a tak si zde vypůjčím zajímavé postřehy od Raula z fóra Kosmonautix.cz:

Na minulé fotografii z mise TESS vypadá, že byl zřejmě také použit i slider – ke snížení dynamického nárazu při otevírání padáku. Ten při této misi už evidentně použit není, což jistě klade vyšší nároky na pevnost vrchlíku.

Další určité poškození můžeme vidět také u té druhé-aktivní poloviny krytu na druhé fotografii, kde je patrná volná šňůra v přední galerii na pravé straně – což asi i bude deformovat pravou část vrchlíku, protože je i vidět poměrně asymetrické přitažení D popruhů řídícími šňůrami směrem k levé straně.

Každopádně je zajímavé použití křídla bez spodního pláště, v rámci maximálního snížení jeho hmotnosti – na rozdíl od běžných padáků/paragliderů s řadou kanálů/komor.

Za zmínku stojí také tmavé pruhy na druhém obrázku. Vzhledem k jejich umístění a rovnosti možná nejde o klasické ohoření, ale o rozpitou barvu z nápisů na krytu. Porovnejte si to s fotkou krytu před startem:

Pro úplnost doplňuji také starší fotky lodě Mr. Steven po příjezdu do přístavu s těmito vylovenými kryty na palubě:

K dalšímu pokusu o zachycení krytu do sítě by mělo dojít během mise Iridium-7, která je momentálně plánována na druhou polovinu července. Myslíte, že se příště už podaří s krytem přistát do sítě?




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
18 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře