Ohlédnutí za premiérou Falconu Heavy: 5. část – osud a dráha Tesly Roadster

Od vynesení Tesla Roadsteru na orbitální dráhu uplynuly již víc než 4 měsíce. Proto by stálo za to se také podívat, co se vlastně od té doby zjistilo o dráze a osudu onoho opuštěného a majitelem odvrhnutého auta. Tento článek je pátou a poslední částí rozsáhlého ohlédnutí za demonstrační misí Falconu Heavy.

Už parametry dráhy vesmírné Tesly byly od začátku malá detektivka. Dle původního odhadu Elona Muska ze 7. února 2018 se mělo za to, že orbitální dráha bude zasahovat až k Hlavnímu pásu planetek. Tato dráha se však ukázala jako chybná. K popiskům je nutno dovysvětlit, že AU je astronomická jednotka, která má délku přibližně 150 milionů kilometrů.

Již tentýž den odpoledne vyšla oprava od astronoma Jonathana McDowella, který opravil afélium orbitální dráhy na 1,71 AU, a nakonec výslednou dráhu spočítala kalifornská JPL. Jedná se o eliptickou heliocentrickou dráhu, která má nejbližší bod ke Slunci (perihélium) ve vzdálenosti 147 milionů kilometrů a v nejvzdálenějším bodě své dráhy (aféliu) bude od Slunce přibližně 248 milionů kilometrů se sklonem 1,08° k ekliptice. Oběžná doba Tesly je 1,5 roku.

Zde je potřeba zmínit, že ač Mars Slunce obíhá ve vzdáleností 206 až 249 milionů kilometrů od Slunce, Tesla se nedostane na oběžnou dráhu Marsu, dokonce nedojde ani v budoucnu ke kolizi s ním. Největší přiblížení k Marsu bude v říjnu 2020, kdy se Tesla Rudé planetě přiblíží na vzdálenost 4,4 milionů kilometrů. Proč k tomu nemůže dojít, je znázorněno na obrázku níže. Roadster a Mars obíhají okolo Slunce každý s jiným sklonem orbitální dráhy. Dalo by se hodně zkresleně říct, že v době, kdy bude Tesla jakoby protínat dráhu Marsu, tak ji vlastně “nadletí”.

Znázornění orbity Tesly

Oběh Tesly kolem Slunce znázorňuje i následující video:

Poměrně hodně zajímavých údajů o Roadsteru je rozepsáno na stránce Where is Roadster. Pokud v odkazu rozkliknete obrázek, rozhýbe se vám. Aby bylo vidět, jak rychle se Tesla pohybuje prostorem, zkusím zde pár aktuálních údajů vypsat, samozřejmě v době vydání článku už budou zastaralé.

Tesla je 68 900 000 kilometrů od Země a vzdaluje se rychlostí 48,6 km/s.  Auto už 4939krát překročilo svou záruku omezenou na 36 000 ujetých mil. Pokud bychom také předpokládali, že baterie stále fungují, Starman mohl v jednom uchu slyšet 29 539krát píseň Space Oddity a 39 802krát Life on Mars v uchu druhém. Jak by vypadala cesta vesmírem z pohledu Starmana pak hezky znázorňuje toto video:

Možnosti kolize se Zemí, Sluncem či Marsem jsou rozepsané hodně podrobně v článku Michala Švandy na webu České astronomické společnosti. Je nutno říct, že odhadování dráhy kosmických těles je poměrně komplikovaná disciplína. Je nutno brát v úvahu gravitační působení okolních těles (Země, Mars, Slunce) a je nutné nezapomenout ani na to, že se Tesla účinkem slunečního záření ohřívá. Jak je zmíněno v onom článku, nelze jednoduše počítat budoucí dráhu, proto se vytvoří řada klonů tělesa, které dostanou dráhové parametry v rámci tolerancí okolo známých hodnot a v simulaci se sleduje následná dráha. Výsledky se potom statisticky zpracují.

Z odhadů vyšlo, že nejblíže Zemi se Tesla ocitne v roce 2091. V následujícím milionu let se odhaduje, že dojde ke srážce se Zemí s 6% pravděpodobností. S 2,5% pravděpodobností dojde ke srážce s Venuší.  V nejbližších 3 milionech let se ovšem pravděpodobnost srážky se Zemí zvyšuje na 11 %. Naproti tomu ze všech simulací došlo pouze jedinkrát k srážce se Sluncem a Mars neobdržel zásah Roadsterem ani jednou. Přesto se domnívám, že je možno se i nadále řídit oním heslem ze Stopařova průvodce po Galaxii – Don’t panic, tedy Nepropadejte panice. Konec konců, stálo to i na palubní desce Roadsteru:

Panák Starman v Tesle Roadster na oběžné dráze Země (Zdroj: SpaceX)

Na sledování Tesly existují i aplikace pro Android (viz článek). Autor zmiňuje SkySafari 6 a Sky Walk 2, které už ve své databázi Roadster obsahují. Nevylučuje ovšem, že ho další aplikace dodají prostřednictvím aktualizací.

Zajímavá je také otázka, co se stane s Teslou na orbitální dráze a jak na ni bude působit kosmické záření, chlad a další vlivy. Na toto existuje hezký článek ze serveru autoforum.cz. Kupříkladu pneumatiky vlivem nízkých teplot a vakua zmrznou a popraskají.  Vlivem radiace ve Van Allenových pásech se předpokladá postupné zničení palubní elektroniky.  Meziplanetární sondy těmto účinkům odolávají, jenže ty jsou na pobyt v tomto prostředí stavěné, zatímco automobil je navržen pro používání na povrchu Země, kde je před těmito vlivy chráněn magnetickým polem naší planety.

Dále je v článku zmiňováno střídání teplot na přivrácené straně Tesly (+100°C) a odvrácené straně (teploty hodně pod bodem mrazu). Pokud by se totiž roztočil, mohlo by dojít k velkým teplotním výkyvům na součástkách a k jejich roztrhání. A na své si přijdou i mikrometeority, které v meziplanetárním prostoru neznají bratra a ubližují i ISS, která je ovšem před nimi chráněna. Dá se tedy říct, že i kdyby si onen čtenář, který se dotazoval Elona Muska ohledně přivlastnění Tesly, opravdu auto ponechal, získal by spíše velmi cenný artefakt, rozhodně by se nejednalo o pojízdné auto.

O tom, jak se Tesla vypořádá s vlivy vakua a záření, mimochodem pojednává také následující video od Everyday Astronauta:

Zde jsme sice v článku došli k finálnímu osudu Tesla Roadsteru, ale je myslím potřeba si vzpomenout i na prvotní okamžik, kdy jsme poprvé zahlédli Teslu na oběžné dráze. Dodnes mám ten moment v paměti jako nejsilnější zážitek z celého startu – konkrétně Slunce, které poprvé osvětlilo Teslu Roadster za zvuků Life on Mars:

Předchozí díly ohlédnutí za premiérou Falconu Heavy:

Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
22 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře