Přichází stmívání – SpaceX zavádí nový typ sdílených misí zvaných Twilight
Firma SpaceX začíná nově svým zákazníkům nabízet nový typ sdílených startů jménem Twilight, které budou podobné misím Transporter a Bandwagon. Cílová dráha však bude velmi speciální, určená zejména pro radarové družice či pro vědecké sondy studující Slunce.
Společnost SpaceX se neustále snaží získávat nové zákazníky pro své nosné rakety. Pokud nevypouští tzv. vyhrazené náklady, kdy nosná raketa nese pouze jediný náklad při své cestě na oběžnou dráhu, snaží se zákazníkům nabízet sdílené starty. Toto rozdělení však není tak jednoznačné, jak by se na první pohled zdálo, často se také stává, že hlavní zákazník umožní připojení menších nákladů ke svému startu, což pro něj znamená, že se s nimi může rozdělit o cenu za start. Pak jsou mise, kdy si zákazník zaplatí vyhrazený start, kde si pak nákladový prostor naloží různými družicemi dle svého výběru, sem jednoznačně patří mise SSO-A či STP-2. Posledním příkladem jsou přímo sdílené mise, které vyhlásilo SpaceX. Do této skupiny startů patří v první řadě mise Transporter, při kterých bylo do dnešních dnů vyneseno více než 1230 družic. Dále sem lze zařadit mise Bandwagon, u kterých je účast zákazníků výrazně nižší, i tak však při nich do listopadu 2025 bylo vyneseno 62 družic a jiných nákladů. A jak to tak vypadá, k těmto startům se po Novém roce připojí nový typ misí – Twilight.
Začneme ale popořádku. Letos v květnu uzavřela německá společnost Exolaunch, která pro jiné zákazníky zajišťuje vynášení jejich nákladů na oběžnou dráhu, smlouvu se SpaceX, která firmě až do roku 2028 zajistí přepravní kapacitu při misích SpaceX. Smlouva přitom výslovně uvádí celkem tři různé typy cílových drah. Ta první je již všeobecně známá, náklady při ní budou dopraveny na heliosynchronní (anglicky sun synchronous orbit) dráhu. Pro naše účely můžeme při tom jednoduše prohlásit, že touto částí smlouvy si Exolaunch zajistila místo při nadcházejících misích Transporter. Druhá část smlouvy zajišťuje místo při startech na dráhu se středním sklonem, tedy zkráceně při misích Bandwagon či v rámci vynášek družic Starlink, při kterých je SpaceX kdykoliv ochotno přepustit nákladní prostor platícím zákazníkům.
Nejzajímavější částí dohody s firmou Exolaunch je pak jednoznačně třetí zmíněná dráha, která je ve smlouvě označována jako dráha dawn-dusk, což lze česky přeložit jako úsvit a soumrak. Abychom ji ale správně pochopili, budeme se muset vrátit k samotné definici heliosynchronní dráhy, což je geocentrická dráha kombinující sklon a výšku oběhu tak, že satelit přelétá nad určeným povrchem Země přibližně ve stejný sluneční čas, což je velmi vhodné pro mapující a špionážní satelity. Díky tomuto kroku můžete Zemi oblétat ve vámi stanovenou denní dobu. Na videu výše je tak možno vidět polední heliosynchronní polární dráhy, kdy družice přelétá naši planetu kolem poledne místního času. A nyní se vraťme k oné již zmiňované dráze úsvit-soumrak. Z podstaty to tedy znamená, že na této dráze bude družice přelétat Zemi na hranici dne a noci neboli terminátoru.
Start a přistání Falconu 9 během sdílené mise Transporter-7, duben 2023 (Foto: SpaceX)
Družice na této dráze budou mít stále osvětlené fotovoltaické panely. To je pochopitelně pro ně jednoznačná výhoda, nicméně tato oběžná dráha má i své mínusy. Na polárních oběžných drahách často přelétají snímkovací družice, ale kvůli tomu, že v době soumraku a úsvitu vykazují pozemní objekty velmi dlouhé stíny, je dráha úsvit-soumrak pro optické snímkování výrazně nevhodná. Naproti tomu existují družice, kterým dlouhé sluneční stíny nevadí. Sem patři zejména družice radarové či satelity, které pozorují Slunce, u kterých je naopak neustálé osvícení naší centrální hvězdou jednoznačná výhoda.
Umělecká představa mnoha nákladů vynášených na sdílené misi (Zdroj: Exolaunch)
Mise mířící na dráhu úsvit-soumrak dostaly již i své jméno – Twilight, tedy česky stmívání. První mise by se dle firmy Exolaunch měla uskutečnit v lednu příštího roku. Samotná firma oznámila, že vyneseno bude celkem 22 družic pro její zákazníky, jmenovitě pak šest mikrosatelitů, jeden technologický demonstrátor ESA a více než tucet cubesatů. Svůj náklad připojí i firma Spire Global, která v listopadu oznámila, že přesouvá na Vandenbergovu základnu celkem devět nově vyrobených družic. Zde budou připraveny ke startu společně s teleskopem Pandora americké NASA, který je určen ke studiu atmosfér exoplanet. O něm jsme už podrobněji psali zde.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Twilight - 10. 1. 2026
- Služba Starlink Direct to Cell už umožňuje také datové přenosy, po celém světě zachraňuje životy - 28. 12. 2025
- Mise CSG-3 - 27. 12. 2025
Popravdě jsem docela překvapen tou informací, že dráha podél terminátoru je nevýhodná pro špionážní satelity kvůli stínům. Dosud jsem žil v domnění, že je to jeden z důvodů (spolu s nepřerušovaným zdrojem energie), proč se tam družice dávají – dlouhé stíny totiž umožňuji získat informaci o výšce objektu, který satelit vidí. Pokud by satelit létal na zmíněné polední dráze, tak bude fotit přímo shora (a polovinu oběhu bude nad noční stranou, kde neuvidí prakticky nic) a nebude tak poznat, zda fotí např. skutečné letadlo, nebo jeho obraz namalovaný na ploše letiště. Právě stín pak umožňuje poznat, zda jde o obrázek, nebo reálný objekt (nebo alespoň kvalitní 3D napodobeninu).
Pro jistotu jsem si opět kontroloval totéž tvrzení a základní zdroj pro tuto informaci byl článek payloadspace.com. Úplně souhlasím s tím, že stíny jsou důležité kvůli výšce objektu atd. Nicméně, pokud budete přelétat ráno či večer, nejen že budou stíny, ale budou i velmi dlouhé a mohou již zakrývat i detaily terénu. Podle toho co si vyhledávám pomocí gemini na googlu, tak mi to odpovídá, že ideální časy pro optické snímání jsou dopolední hodiny, konkrétně pak v 10:30. Kdy stíny jsou jen mírné a povrch je dostatečně osvětlen. Uvádí mi, že kupříkladu Sentinel-3 v deset dopoledne. Naopak pro SAR družice je úsvit-soumrak ideální, radar potřebuje hodně energie, proto je ideální co nejdelší osvětlení.
Díky moc za celoroční práci na článcích, moc si toho vážím!
Harku, diky moc. Jsem moc rad, ze se ti clanky libi a rad k nam chodis.