Prototyp Starship SN1 byl zničen při testu, ale SN2 už je ve výrobě, SpaceX chce orbitální let ještě letos

SpaceX během testování zničilo další exemplář kosmické lodi Starship. Prototyp nesoucí označení SN1 absolvoval v sobotu ráno tankovací zkoušku, která skončila výbuchem (nebo možná implozí?) a zničením prototypu. SpaceX v takový výsledek jistě nedoufalo, ale je na něj předem připraveno, a tak už teď probíhá výroba dalšího prototypu SN2, který má být opět o něco lepší. Elon Musk prozradil, čím se bude SN2 lišit, a také mluvil o dalších plánech pro Starship. SpaceX například chce provést první orbitální let ještě letos.

Starship SN1

Výroba prototypu Starship SN1 začala v areálu SpaceX v texaské Boca Chica někdy koncem ledna a za pouhý měsíc byla hotová spodní polovina kosmické lodi. Tu tvoří především hlavní nádrže na metan (nahoře) a kyslík (dole) a dále nejspodnější sekce pro motory Raptor. Spodní polovina lodi byla 25. února přepravena z montážní plochy na nedalekou startovní rampu, aby s ní bylo provedeno testování. Web NASA Spaceflight ještě před přesunem prototypu informoval, že SpaceX plánuje začátkem března provést statický zážeh se třemi Raptory a pokud vše půjde dobře, pár týdnů poté by následoval testovací let do 20 kilometrů.

Krátce po přesunu prototypu na rampu Elon Musk na Twitteru uvedl, že loď je připravována na instalaci Raptoru a provedení statického zážehu. Na otázku, zda SN1 bude mít tři Raptory, Musk odpověděl, že tři motory bude mít SN2. Z toho se dá odvodit, že SN1 možná nakonec měl mít jen jeden Raptor. Vzhledem k tahu motoru a odhadované hmotnosti prototypu by to znamenalo, že SN1 by nebyl schopen vzlétnout. Možná tedy došlo ke změně plánů a SpaceX se nakonec rozhodlo SN1 využít jen pro testování nádrží a následný statický zážeh s jedním motorem. Zkušební let by tím pádem proběhl nejspíš až s příštím prototypem SN2.

Na sobotu 29. února byly oznámeny uzavírky okolí rampy a doprovodné dokumenty uváděly, že důvodem je test zahrnující roztočení turbín motoru „engine spin/prime test“. To by v kombinaci se zmíněným Muskovým tweetem mohlo znamenat, že prototyp SN1 opravdu dostal Raptor, avšak nikdo jej nespatřil při instalaci.

Ať už však Raptor byl přítomen, nebo nikoli, podstatné je, že SpaceX v sobotu provedlo test Starship SN1. Kolem čtvrté hodiny ranní našeho času začalo tankování prototypu kapalným dusíkem, což vedlo ke vzniku námrazy na vnější straně nádrží. Vše bylo možné sledovat živě díky několika neoficiálním webkamerám, které zaznamenávají dění v Boca Chica 24 hodin denně. V pět ráno středoevropského času však došlo k selhání prototypu, který posléze vyletěl asi 20 metrů do vzduchu. Vrchní víko nádrže pak dopadlo na druhou stranu silnice u rampy podobně jako při výbuchu prototypu Mk1 v listopadu 2019.

Nikdo ze SpaceX se k testu zatím nevyjádřil, takže nevíme, co přesně způsobilo selhání nádrže, ani jakého tlaku bylo dosaženo. Na rozdíl od nedávných testů zkušebních nádrží je však nepravděpodobné, že by v tomto případě bylo zničení prototypu účelem testu. SpaceX s SN1 plánovalo provést statický zážeh, takže na destruktivní testování bylo moc brzy. Jedna z nádrží prototypu tedy nejspíš selhala neplánovaně během tankování nebo před dosažením nominální úrovně tlaku.

Mimochodem, SpaceX stihlo před nehodou dokončit také velkou část špičky pro Starship SN1. Vzhledem k tomu, že spodní polovina lodi byla zničena, je možné, že špička bude místo toho využita na příštím exempláři SN2, jehož výroba už probíhá.

Starship SN2

Proces vývoje a testování Starship je nastaven tak, že probíhá rychlá výroba mnoha prototypů, které jsou postupně testovány a získaná ponaučení a data jsou poté aplikována na další vyráběné exempláře. SpaceX tedy nečeká na dokončení testování jednoho exempláře, než začne vyrábět další. Na některých komponentech pro Starship SN2 se proto pracuje už několik týdnů. Elon Musk například 9. února zveřejnil fotku z výroby vrchlíků nádrží pro prototypy SN1 i SN2. Od té doby byly v Boca Chica vyfoceny další komponenty určené pro SN2 – například motorová sekce nebo přistávací nádrž.

Podle Elona Muska začala integrace nádrží pro SN2 tento týden a tento prototyp bude opět o něco pokročilejší a kvalitnější. Například povrch lodi se bude méně krabatit, což má poněkud komický důvod. SpaceX prý předtím používalo nesprávně nastavené svářecí stroje, ale díky konzultaci se společností Fronius by to už mělo být vyřešeno. SpaceX zároveň připravuje vlastní velký stroj pro zahlazování svarů.

Co se týče dalších aspektů prototypu SN2, tak podle Elona Muska bude vybaven kromě již zmíněné trojice motorů Raptor také dvěmi malými přistávacími nádržemi. Ty obsahují pohonné látky vyhrazené pro přistání Starship a zároveň díky umístění ve špičce pomáhají vyvážit těžiště lodi během návratu atmosférou. Od loňského roku však došlo ke změně, neboť ve špičce bude podle Elona Muska umístěna jen kyslíková nádrž. Nádrž s metanem pro přistání bude umístěna uvnitř hlavní metanové nádrže uprostřed lodi. Jde tak o jakousi kombinaci návrhu BFR z roku 2017, který měl obě přistávací nádrže umístěny v hlavních nádržích, a loňského prototypu Mk1, který měl obě přistávací nádrže ve špičce. Umístění nádrže ve špičce podle Muska nemá velký vliv na velikost nákladního prostoru lodi, jelikož přistávací nádrž má ve srovnání s hlavní nádrží jen asi 2 % objemu. Prostor pro náklad či posádku tak stále bude přibližně 1000 metrů krychlových.

Elon Musk také znovu potvrdil, že řídící aerodynamické plochy prototypu SN2 budou ovládány pomocí elektromotorů Plaid a baterií z automobilů Tesla. Šéf SpaceX byl také opět spatřen v Boca Chica, kde dohlížel na výrobu komponentů pro SN2:

Areál SpaceX v Boca Chica nedávno přešel na nepřetržitý provoz a spolu se zrychlující se výrobou prototypů pokračuje také rozšiřování zdejšího zázemí. Společnost vztyčuje dodatečné pevné stany a také bude brzy dokončena nová vertikální montážní hala. Ta bude podle Elona Muska určena pro spojování motorové sekce Starship, nádrží a špičky do jednoho celku. Web NASA Spaceflight navíc uvedl, že budova je dost vysoká na to, aby zde mohla probíhat také montáž nosných raket Super Heavy. Ty budou potřeba pro orbitální lety Starship.

Motor Raptor

Objevilo se také pár novinek týkajících se motoru Raptor, který bude pohánět loď Starship i nosič Super Heavy. SpaceX se aktuálně podělilo o první fotku z testování Raptoru na novém vertikálním stavu v McGregoru, o kterém jsme psali v nedávném článku o této testovací základně. Společnost zde Raptory doposud testovala na dvou horizontálních stavech. Musk ale vysvětlil, že vertikální testování umožní zjednodušení konstrukce motorů, jelikož při něm dochází k lepšímu odtoku a menšímu opotřebení hřídele čerpadla. Navíc testování ve svislé poloze více odpovídá podmínkám, kterým budou motory vystaveny během ostrého letu. SpaceX uvedlo, že v McGregoru bylo otestováno už 18 různých Raptorů s celkovou dobou zážehů 3200 sekund. Několik zážehů přitom bylo provedeno s plným výkonem.

McGregor však nebude jediným místem, kde bude probíhat testování Raptorů. Loni jsme informovali o tom, že technologický demonstrátor Starhopperu by měl být v budoucnu upraven, aby mohl sloužit pro vertikální testování Raptorů. Novinkou však je, že v areálu Landing Zone 1 na Mysu Canaveral, který SpaceX používá pro přistávání Falconů a testování Crew Dragonu, byly před pár rýdny spatřeny komponenty a stojany pro Starship. Web NASA Spaceflight nyní uvedl, že by zde měl vzniknout testovací stav pro zkoušky motorů Raptor.

Vývoj a budoucnost

Elon Musk aktuálně mluvil také o vývoji Starship obecně. Uvedl, že nejobtížnějším aspektem je vytvoření systému výroby pro něco tak velkého (Starship se Super Heavy má na výšku 118 metrů a průměr 9 metrů). Druhou nejobtížnější věcí je navrhnout plně a rychle znovupoužitelnou raketu, která dokáže vynést 2 % vlastní hmotnosti na oběžnou dráhu. Výhodou však je, že návrh Starship může být upravován a vylepšován mnohem rychleji než v případě Falconu 9. Musk vysvětlil, že míra úprav Falconu 9 se snížila, jakmile raketa začala vynášet náklady, které byly příliš důležité.

Starship však zatím žádné náklady vynášet nepotřebuje, a tak může být velmi často a rychle vylepšována. Elon Musk aktuálně prohlásil, že SpaceX dělá vše pro to, aby první orbitální test Starship proběhl ještě letos.

Neoficiální představa Starship s nosičem Super Heavy po startu (Autor: @cburg / Twitter)

Nyní odhlédneme od aktuálních prototypů a přesuneme se trochu dále do budoucnosti. Elon Musk potvrdil, že je stále v plánu, aby Starship měla velké okno, které známe z oficiálních vizualizací. Okno prý bude o dost těžší než ocel, ale nebude představovat strukturální riziko. Musk dále nastínil, jak by mohla být Starship po přistání přesunuta zpět na startovní rampu. Mělo by stačit přidělat kola k přistávacím nohám a loď jednoduše odtáhnout. Prý by to mohl zvládnout i elektrický pick-up Tesla Cybertruck.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

100
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Nebyla žádná imploze. Normální reakce stěn spodní nádrže na dění. Natlakujte láhev, usekněte dno. vršek odskočí, kapalina vystřelí spodem (udělá tak na chvíli podtlak, pokud k tomu ještě celá nádrž vyskočí nahoru) a stěny výše se jakoby na chvíli zmáčknou dovnitř.

Broněk
Host
Broněk

Já, jako konstruktér ve strojírenství žasnu. Nebýt toho, že jsem velký fanda Muska, tak bych si myslel jenom to nejhorší.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Klidně si ulevte co dělají blbě. Teď jim radí Fronius se svářením, kdy i předtím jsem na ty opravené svary koukal všelijak. 😀 podle mě to dřou an krev i cenově a dle toho, kde to nevydrží, tak budou přidávat.

Invc
Host
Invc

V nejhorším to můžou udělat ala Boeing – postavit to z 20 mm odlitku, a pak zevnitř 2 roky odbrušovat 95% materialu (a natvarovat tam kdyžtak ztužující žebrování).

/sarcasm_sign

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Tu informaci nemám. Ale asi z toho mohu soudit, že Boeing měl pro tento postup nějaké pádné důvody. Takže se mi zdá tak s prominutím “humpolácké” řešení toho spoje Space X jako hrubé podcenění problému, za které zaplatilo těmi havariemi.

Samo
Host
Samo

Mám teda čerstvé video to prečo strúhajú panely z plátov. Áno je to Hi-Tech a používajú to lebo to má svoje výhody no nerez je ešte viac, aspoň podľa spoločnosti ktorá bude podľa niekoho “skutočný výrobca rakiet nadradený SpaceX”. Neviem ako by SpaceX ohýbala a anodizovala obrovské AlLi diely lacno a rýchlo… Nerez je ešte viac Hi-Tech a nepotrebuje šialené halové zázemie, aj keď má svoje nevýhody. Ten spoj čo je podcenený sa dá le polemizovať ako som tu kedysi spomínal už sa to kedysi vyriešilo na Atlase. Na testovacích kúskoch to vydržalo niečo a rovnako aj teraz nádž na kvaplný metán obstála až do dopadu celá. Takže nebol by som až tak skeprický že to podceňujú.

https://youtu.be/o0fG_lnVhHw

3,14ranha
Host
3,14ranha

Díky za video. Zajímavé bylo info že kapacita továrny byla od počátku plánovaná až 50 rachejtlí ročně. Wow. A taky že ohýbání isogridů do válce je při této (relativně nízké) tloušťce nejefektivnější řídit lidskou obsluhou. (IMHO s tím už by se materiál pro pár supershipů ročně dalo vystrouhat a vytvarovat).

Ohledně nerezu několikrát zaznělo, že klasické obloukové svařování je vždy kompromis, protože silným tepelným namáháním vždy narušíte okolí svaru (=pevnost). Vrchlíky Centaurů tedy ULA svařuje třením a pouze boční pláty svařuje obloukově. Vždy však na to mají přípravky pro bezchybné a pevné uchycení. A pro nový nosič Vulcan tu linku mají už plně robotickou aby svary byly standardní a “bezchybné”.

Hitech není samotná nerez ocel, ale tenký plech svařovaný “natupo”. Protože u raket šetříte každý gram.

PS: Tory Bruno je úžasně charismatický gentleman zapálený pro rakety a pokud to není přetvářka tak s obrovským respektem k zaměstnancům až po poslední uklízečku. Někdy nestačí mít nejlepší produkt na trhu, ale mít dobré vztahy na pracovišti a být schopný diplomat vůči zákazníkům a konkurenci.

Adam H
Host
Adam H

Můžete k tomu dát nějaký podklad? Nemůžu to najít a rád bych si o tom něco přečetl. Pokud vím tak Boeing svařoval pomocí vtlačování frakčního kolíku mezi dva pláty, a to tak, že pro takovou tloušťku materiálu se musela daná technologie vylepšit, protože se ještě touto technologií nesvařovalo v takové tloušťce a délce.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Já sem pánové upřímně zvědav, opravdu zvědav na komentáře týkající se svařování. Takže sem s nimi. Podotýkám, že jsem úplný laik, ani nevím jak se to bere do ruky, ale občas sleduju nějaké kanály o svařování, a o Froniusu jsem tam zaslechl jen a jen chválu.

J R
Host
J R

Já bych si zase myslel, že nemám dost informací abych to dokázal objektivně posoudit, protože ačkoli se mi to také zdá často podivné, tak jsem si naprosto jistý, že na tom pracují dost chytří lidé a asi mají důvody, proč to dělají zrovna takto. Což samozřejmě neznamená že při tom nemůžou udělat i chyby.

Jack
Host
Jack

Jak by to dělal klasická firma. Před sto lety vymyslel třeba takový Alva Edison nějakou technologii tak, že jí doslova zkoušel na zahradě. Tisíckrát se mu to nepodařilo. Dělal při tom obrovské chyby, protože o tom nic pořádně nevěděl. Protože nikdo na světě o tom pořádně nic nevěděl. Přesto se mu po několika stovkách iterací začal rýsovat životaschopný produkt a z Edisona se během té doby stal největší odborník na dané téma. Pak si produkt patentoval a bez větších změn produkt prodával další desítky let. Vznikly nějaké státní normy, vyučili se odborníci na danou technologii. A zase oni ji pak používali desítky let bez větších změn. Technologie dosáhla dospělosti, ale vývoj se zastavil.
Firma, které by s touto technologií chtěla postavit např. raketu, by ji měla dokonale zvládnutou. Problém je, že tato léty odzkoušená technologie na výrobu rakety nestačí. Takže firma sice nedělá žádné školácké chyby, ale taky žádnou raketu nikdy nevyrobí.
Klíčem není dělat všechno dokonale napoprvé. Klíčem úspěchu je rychlé prototypování, stejně jako to kdysi dělal každý vynálezce. Kdy na začátku sice děláte absolutně školácké chyby, ale ty vás posouvají rychle dopředu. A za pár let jste mnohem dál i v klasických technologiích, s kterými mají jiné firmy desítky let zkušeností.
Je to zase jen (moje oblíbená) psychologie. Prakticky každá firma mohla vyrobit znovupoužitelnou raketu, nebo revoluční elektro auto. Ale přitom ani jedna nevyrobí vůbec nic. Proč? Protože jsou svázaní předsudky a absolutním přesvědčením o jediném správném způsobu, jak se věci musejí dělat, aby byly správně. Důležitější, než úspěch, je pro ně neudělat chybu, dodržovat tradice a být uznávaní mezi kolegy a odbornou veřejností. Protože dočasným neúspěchem by si vysloužily jen posměšky, pohrdání a úžas podobný tomu vašemu. A to se neodpouští. Ostatně i ty státní normy myslí stejně. A jakékoliv vybočení, i kdyby bylo 1000 krát lepší, se trestá na první dobrou. A jen absolutní blázen, jako Musk, má koule too podstoupit.. Nebo je mu to dokonce absolutně jedno. Takže po letech ustavičného posměchu ostatních, má jako jediný na světě znovu použitelnou raketu a ostatní nemají nic. Tedy až na ty dokonale zvládnuté a sto let staré technologie.

PetrK
Host
PetrK

JJ. Kolik kotlů se zničilo, než vznikl parní stroj? Kolik spalovacích motorů bylo zničeno, než vznikl spolehlivý kus? Asi takto

Jack
Host
Jack

😀 To je trefný. A parních kotlů? 2157. Plus mínus jeden kotel. 😀

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Samozřejmě, zničilo se hodně kotlů, než se získaly patřičné teoretické i praktické vědomosti. Taky se postavila celá řada raket, některé z nich zhavarovaly, čímž se získaly zkušenosti jak konstruovat nádrže a těla raket. Principy a problémy s konstrukcemi nádrží raket jsou tedy známé a jsou známy postupy jak je řešit, ale chce to vůli je respektovat. Ale když někdo chce vyrobit extrémně velkou a opakovatelně použitelnou raketu a chce to udělat rychle a levně, tak to chce něco jako stvoření světa za 7 dnů, ale Musk není Bohem.
Samozřejmě má týmy zkušených techniků, ale je otázkou jak akceptuje jejich odbornost.

PetrK
Host
PetrK

Já to vidím spíš tak, že se rozhodli udělat něco, co ještě nikdo neudělal. Tedy postavit velkou znovupoužitelnou raketu a postavit ji jednoduše a levně. Řekněme, že to je definovaná vize a teď se ji snaží naplnit. Nejsem si jistý tím, že rychlost je to, na čem záleží. Spíš je to důsledek výše uvedeného:
– když stavíte jednoduše, tak je rychle vidět výsledek, ale nemusí to být nutně nejsprávnější cesta
– když stavíte levně, tak vás netrápí dílčí neúspěchy, což může zase působit dojmem, že je všechno špatně.
Co se musí firmám EM nechat je, že dokáží efektivně sbírat a vyhodnocovat data ze svých “pokusů” a velmi flexibilně s výsledky pracovat.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Srovnávat tak zásadní vynálezy jako praní stroj nebo motor s obyčejnou raketou je opravdu něco.

Broněk
Host
Broněk

Ale oni mají problém například se svařováním. To až teď zjistili, že to neumí a tak jdou teď na školení? A co třeba použít software na pevnostní výpočty? Oni nic nového nedělají, svařují nerezovou tlakovou nádobu.

akuhtr
Host
akuhtr

Software na pevnostní výpočty používat nejspíš budou, ale ten není samospásný. například mohly testovat na tlak větší než plánují, ale s tím že podle SW to mělo vydržet a ejhle, nevydrželo. Nevíme, dejme jim čas.

3,14ranha
Host
3,14ranha

Žádný software nikdy nedokáže simulovat přesně realitu. Ale druhým extrémem je nevědět zda to co teď stavím je pořád ještě hledání výrobních technologií, nebo už je to prototyp který ideálně bude zkoušet i FUNKCE (které chceme od finálního výrobku).

Sověti měli velké ambice s raketou N-1, na životy lidí kašlali, bouchání raket se nebáli. Byli tehdy bez legrace zkušenější (a svobodomyslnější) konstruktéři raket než američané. Ale odpískali ji přestože ji měli “téměř hotovou” (poslední havárie proběhla těsně před odpojením prvního stupně ve 40km výšce).

3,14ranha
Host
3,14ranha

PS: ono totiž ta skutečná legrace začne až s exemplářem letícím na plný plyn (=prototyp hodný tohoto slova), protože u takového obřího hovada s více motory nikdy nevíte kde se během letu objeví rezonance, oscilace (trpěl na ně Saturn V i N-1).

PPS: A až bude potřeba vynést něco jiného než starlink na LEO, tak další level bude přečerpávání a vůbec zacházení s kryopalivem ve stavu beztíže.
Zatím nejzkušenější firma na světě je ULA – v posledních letech po odpojení nákladu dělají experimenty s horními stupni v řádu stovek kg paliva (Musk se tohle chce naučit se stovkami TUN).

3,14ranha
Host
3,14ranha

A svařují (svařovali) ji opravdu dost humpolácky, i takhle nadálku to šlo poznat z nebezpečného čurbesu na pracovišti. Musk má štěstí že podniká v celkem svobodné americe, kde pokud někdo nezařve nebo dokud nemá úraz tak se to ještě nějak ukecá (a pokud jste “kontraktor” tak i ten úraz se dá okecat šikovně napsanou smlouvou). Jinak by asi musel do Číny přesunout všechny svoje firmy.

Stejný problém měl (doufejme že už nemá) v Tesle. Kde mu bezpečáci spočítali víc pochybení a vystavili větší pokuty než zbytku US automobilek dohromady.

Kde je ta hranice mezi Edisonem a mezi tím chlápkem co nedávno umřel v “raketě” podomácku svařené v garáži ?

😀

3,14ranha
Host
3,14ranha

Když už se obtěžujete s mínusama, tak si prosím dejte trochu víc práce a přidejte i nějaký argument. 😀

Nejsem žádný Musk hater, ale trochu mi začíná vadit “argumentum ad verecundiam”. Falcon 9 je fenomenální raketa a nemalá část toho úspěchu pramení z toho, že kromě přistávání je to skoro ten nejtradičnější a nejjednodušší orbitální systém co lidstvo zná – takový vylepšený sojuz. Úspěch Falconu 9 každopádně nemá žádnou REÁLNOU vypovídací hodnotu pro úspěch Starshipu (leda to, že pokud to nezvládne Elon tak hodně dlouho nikdo jiný).

Starship má být něco zcela jiného – od palivo po přistání. Držím jim palce, ale prorokuju že vývoj bude trvat mnohem déle než by si Elon přál…

Silhan.J
Host
Silhan.J

Mínusy jsou naprosto pochopitelné. Zpochybnil jsi Muskovu neomylnost. Zdejším expertům mohla prdnout cévka, když někdo napsal, že svařování “mezi kaktusy” je blbost. Někteří dokonce tvrdili že taková loď bude dokonce kvalitnější a odolnější. Teď se ukázalo, že nedokážou udělat kvalitní svar ani ve stanu, protože najmout někoho, kdo by jim aspoň řekl že musí mít seřízené stoje je postup dinosauru.

Jack
Host
Jack

O raketách zjevně něco víte. Zřejmě čtete seriózní odborná média, která pracují s ověřenými zdroji informací.
Nicméně s Teslou je tomu zjevně jinak. Bylo prokázáno, že informace o pochybení Tesly v rámci bezpečnosti práce, nejsou pravdivé. Medializovalo je UAW ve snaze přinutit Teslu přidat se pod její odborovou organizaci. A svoji polívčičku si přihřáli i short sellers, aby cíleně oslabili akcie Tesly se záměrem finančního obohacení. Trh samozřejmě reaguje na každou negativní zprávu krátkodobým poklesem. A toto je hlavní obchodní strategie short sellers. Ale aby jejich strategie fungovala, musí špatné zprávy samozřejmě získat velkou publicitu. A to rádi zajišťují americká média, jako Fox news, CNBC, The Wall Street Journal a další.
Fox news je takový americký televizní Blesk. Ale s tím rozdílem, že český Blesk je opravdu jen slabý odvar a jen celkem neškodný bulvár pomlouvající hvězdy show businessu. Oproti tomu Fox je od svého vzniku v 90. let neustále usvědčován z podvodů, šíření dezinformací a zkreslování zpráv. Ať už se jednalo o ovlivňování prezidentských voleb, válek v Afghánistánu a Iráku, až po senzacechtivý přístup k událostem kolem 11. září. A jako třešnička na dortu, jejich dlouhodobý ředitel Roger Ailes, byl usvědčen z mnohačetných sexuálních napadení. Bohužel stejně jako Blesk u nás, je Fox news nejsledovanější zpravodajská televize v USA. A celá desetiletí byla dokonce nejsledovanější televizí vůbec. Takže její vliv na veřejné mínění a potažmo akciový trh je obrovský. Fox je otevřeně silně pro Republikánská. A naopak silně proti Demokratická. Jen pro přesnost republikán je např. Donald Trump. Který je pro změnu otevřeně proti ekologický a nevěří na globální oteplování (i když je nezvratně vědecky potvrzené). Naopak veřejně podporuje uhelné magnáty a tradiční automobilový průmysl. Takže asi nikoho ani nepřekvapí, že ten usvědčený ředitel dělal po vyhození z Foxu poradce prezidentské kampaně právě Donaldu Trumpovi a dostal ho až do Bílého domu. A majitelem Foxu je pro změnu Rupert Murdoch, který vlastní nejpopulárnější britský bulvár The Sun. Ale nás bude především zajímat, že je také majitelem The Wall Street Journal – nejvlivnějších novin zaměřených na akciová trh.
CNBC a další už jim v tom jen statečně suplují, ve snaze přetahovat si diváky a potažmo inzerenty. A samozřejmě všechna zahraniční média, potažmo ta česká, tyto zprávy jen přebírají. Žádnou vlastní novinařinu nedělají. A tímto způsobem se to rozšíří do celého světa. Ale čtenář v Čechách se už samozřejmě nedozví zdroj, natož celý příběh. Navíc česká média to zjevně ani moc nezajímá. Svět je rychlý a nejsou čas a peníze informace ověřovat. A tak problematice vlastně moc nerozumí ani jejich největší odborníci. O čemž mě v nedávné době přesvědčil např. redaktor Světa Motorů, když v debatě na DVTV šířil naprosté nesmysly a desítky let zastaralé informace. Paradoxně tak člověk získá pravdivější obraz skutečnosti od malých blogů (jako je ElonX), které mají čas a ochotu data zevrubně zkoumat a ověřovat, než od velkých a uznávaných mediálních domů s desítkami let zkušeností.
Pracoval jsem nějaký čas v médiích s kontakty na největší mediální domy v ČR. A tak vám mohu zaručit, že čtenář je vždycky až na druhém místě. Na prvním místě jsou velcí inzerenti. A těm se jde na ruku. A kdo jsou největší inzerenti v USA? No, mohu vám zaručit, že Tesla to nebude, když nedává do klasické inzerce ani dolar. Naopak Ford, GM, BMW, VW a velké energetické společnosti utrácejí za inzerci miliardy dolarů ročně. A inzerce je hlavním příjmem těchto médií.
Podle skutečných a statní správou auditovaných dat jsou Tesla továrny jednou tak bezpečnější, než je průměr ostatních továren v oboru. A je smutné, jak zkreslené informace se dostávají k široké veřejnosti a jak pokřivené jsou pak jejich názory. Ale toto se samozřejmě netýká jen Tesly, ale celého mediálního světa. A ovlivňuje to naše další rozhodování. Např. jaké si vybíráme výrobky, nebo jaké si volíme politiky.
Takže se omlouvám za tak dlouhý komentář. Ale bez těchto znalostí není člověk schopen se správně rozhodovat. A měl by to mít na paměti při otevření jakéhokoliv budoucího článku. Mediální výchova je novou nezbytností pro 21. století.

3,14ranha
Host
3,14ranha

Super, takže jste konspirační teoretik. A máte totalitní vidění světa. A pokuty od OSHA za “safety violence” si asi zlí republikáni taky vymysleli.

1. shortovat se mohou a taky se shortují VŠECHNY AKCIE. Proč by Tesla měla být výjimka ? Miliardy “zadarmo” (resp. na dluh) od akcionářů Tesle nesmrdí, ale když si někdo vsadí na pokles a dělá opozici k někdy až náboženskému kultu uctívajícímu nekonečný růst až do nebe tak je to fuj ? Kde je ta hranice mezi technologickou firmou a ponziho schématem ??

2. Debata na DVBT byla celkem zajímavá. Myslíte že jsme tak bohatí jako Norové ? Abychom mohli dotovat elektroauta natvrdo skoro milion korun za kus ??? Pomiňme že Norové paradoxně zbohatli třeba i na těžbě fuj fuj ropy. Ani jeden z těch pánů není úplně moje názorová skupina, ale jestli tam někdo šířil až nesmysly tak to byl Kotecký z Glopolisu. To falešně ekologické svazáctví z něj chvílema úplně zářilo. EU navrhne zelenou utopii, my ji ratifikujeme a občan a daňový poplatník (nemluvě o zadlužených dětech) ať se z toho třeba podělá…

3. Jestli si myslíte že americká média odvádějí špatnou práci, tak byste měl podat trochu jiný důkaz než oficiální vyjádření zaměstnance Tesly. On je ve střetu zájmu mnohem větším než ti novináři ! A zcela očividně alibisticky poukazuje jen na úrazy které hlásili státním orgánům. (Podle vašich ostatních příspěvků vidím že jste etatista a dirigista až to mlátí dveřma).

Neměl by to pro vás být problém, protože ve skutečnosti kromě FOX jsou všechna velká USA média pro-demokratická a progresivní až na půdu (od potratů až po elektromobily a oteplování).

Jack
Host
Jack

Jen podle toho jak píšete otazníky za větou vidím, že vás opravdu nemá cenu přesvědčovat. Bylo by to stejně nemožné. Vzpomněl jsem si při tom na jeden citát z Forresta Gumpa. 👌

Silhan.J
Host
Silhan.J

Aneb, když nejsou argumenty 😉

PetrK
Host
PetrK

Ad 1. Je třeba rozlišovat několik věcí:
Investice – to jsou ty vaše “miliardy zadarmo”. Není to zadarmo a není to na dluh. Kupující si kupuje rozhodovací právo ve firmě o síle poměru jeho akcií k celku. Nejde o sázku, ale strategické rozhodnutí, které nemusí být podmiňováno ziskem. Základem je dlouhodobé držení akcií.
Spekulace na růst/pokles – jde o sázku. Tudíž je to morálně pochybné. Navíc je to krátkodobě ovlivnitelné, tudíž o to pochybnější. Ale je to legállní. V naprosté většině případů peníze nedostane upisovatel, ale obchodník s cenými papíry. A abychom správně zařadili to slovo dluh, tak jestli ho něco vystihuje přesně, tak je to právě short.
Hranice mezi akciovou společností a ponziho schématem je daná právním rámcem.

3,14ranha
Host
3,14ranha

Ano tohle by se dalo označit jako takové teoretické rozdělení. Ovšem s podotekem že dlouhodobé investice jsou taky spekulace. Protože investor nemá detektor myšlenek a kvalitu firmy vždy jen kvalifikovaně odhaduje (teď nemyslím skutečně strategické nákupy kdy opravdu získáte majoritní hlas v dozorčí radě).
Typický “drobný” dlouhodobý investor nechce hlasovací právo, ale spekuluje že koupil akcie zdravé firmy které se bude dlouhodobě dařit, díky kterým získá zajištění na důchod (nejpozději tehdy ty akcie prodá – do hrobu si je nevezme) nebo v lepším případě i podíl na zisku v podobě dividend. V okamžiku kdy se firmě začne dařit opravdu špatně tak ji opustí i většina dlouhodobých investorů a kurz (ve více či méně oprávněné panice) padne limitně k nule.

Jinak u Tesly si troufnu odhadnout poměr těch krátkodobých (nakup/prodej) spekulantů na růst i na pokles jako na vyrovnaný. (těžko jinak vysvětlit bláznivý vývoj kurzu v posledních týdnech).

Samotná spekulace není sprosté slovo. Spekulace je každodenní součástí života i toho nejchudšího bezdomovce. Spekulaci používá člověk VŽDY když mu chybí přímé smyslové poznání. Vědecké teorie jsou až do experimentu taky jen spekulace (sice sofistikované, ale pořád spekulace).

PetrK
Host
PetrK

Hezky slovíčkaříte.

3,14ranha
Host
3,14ranha

To jsou úplné základy ekonomie pro základní školu. Jak myslíte že vznikl Velký krach na NY burze v roce 1929 ?

Akcie se díky přílivu levných peněz a spekulacím na trvalý růst (1913 byl založen FED a opuštěn klasický zlatý standard a po událostech WW1 už nebyla síla se k pravému zlatému standardu vrátit) zcela odtrhly od reálné ekonomiky – spekulativní bublina jak vyšitá.

Byl to mimochodem jeden z prvních masových případů použití “napákovaných” nákupů akcií = akcií na dluh !!

PetrK
Host
PetrK

No jakési povědomí o ekonomii mám a dokonce i tom, jak fungují akciové trhy. Proto rozlišuji spekulace od investic.
Investice do firmy (ty miliardy, o kterých mluvíte) nejsou pákové.
Spekulace na růst/pokles (ty, které jsou dle vás v naprostém pořádku) jsou pákové.
Kde se to trochu míchá, jsou spekulace na růst, kdy jsou akcie zaknihované na vás – vlastníte akciový účet. Spekulace na pokles se tímto způsobem v podstatě nepoužívá, přestože je možná. Důvod je zjevný.

MrK
Host
MrK

Čili –
1) kdo nic nedělá nic nezkazí
2) kdo něco zkazí, může se z toho poučit
3) kdo se poučí, může pokračovat bodem 1

Kdo na takový algoritmus hází špínu, nebo je pouze za chytráka, nikdy nezažije radost z objevování, ale pouze závist…

Hezký den všem, co drží Muskovi, jeho lidem (a jemu podobným nebojsům) palce… Chytráci, co “by to přece udělali lépe”, ať jdou raději k šípku 🙂

Robert
Host
Robert

Klucom nieje vsetko robit dokonale prvy krat? no ale neni klucom ani to aby vam vsetko vybuchovalo, navyse neviem ci by s vami inzinieri mostov, priehrad alebo mrakodrapov suhlasili. Vas pohlad na prototyping je evidentne mimo realnu prax. To je nejake tabu napisat na muska nieco zle? alebo ze nedajboze spravil chybu?

PetrK
Host
PetrK

Přesně tak. Klíčem u nových technologií není vyrobit všechno perfektně napoprvé. proto jsou makety, modely, prototypy, testy …
Nikdo nedokáže postavit něco s novým přístupem napoprvé bezchybně. Pokud někdo staví na technologiích, které za něj někdo vyvinul před sto lety, tak je samozřejmě schopen postavit jeden kus s vysokou mírou pravděpodobnosti, že dílo bude bezchybné. Otázkou zůstává, jestli takový konstruktér má být za hrdinu. Máme zde příklady, kdy stavby (mosty, mrakodrapy) spadly díky konstrukčním chybám (nikoliv vadám) nebo neuvažovaným okolnostem.
V případě Starship nám některé postupy a přístupy mohou připadat jako školácké, ale jsme si jistí, že vidíme a známe všechno s čím SX pracuje, abychom mohli prohlásit, že máme objektivní pravdu?

Robert
Host
Robert

Lenze tato raketa nepouziva ziadnu novu technologiu. Samozrejme, bavime sa tu len v teoretickej rovine. Samozrejme ze keby SpaceX vedela kde robi chybu, tak ju odstrani. Ma to byt masivne znovupouzitelna raketa a pritom ma 2x mensi bezpecnostny faktor ako napr. nadrze na SLS, ktore su na jedno pouzitie, to mi nedava logiku. Na YT je pekny dokument o vyrobe novej rakety vulcan od ULA, je to extremny rozdiel oproti spacex vyrobe a aj ked je ich vyroba ovela pomalsia a ovela drahsia tak mi stale dava vacsi zmysel a naplna ma vacsou istotou uspesnosti projektu ako ked vidim pomackanu raketu na zhrdzavenej testovacej stolici, ktora funguje na hranici roztrhnutia. Fandim starshipu, ale proste tato ich vyroba mi nedava ziadny zmysel.

Invc
Host
Invc

A jseš si jistý, že dokážeš správně hodnotit?

1) Bezpečnostní faktor SLS… faktor (ve smyslu násobek) -tam je těch zrad povícero. Jednak je něco jiného “násobit” tlak u SLS (nějakých 40 psi / 275 kPa pro vodík a 25 / 175 kPa pro kyslík), a u SS (6 bar = 87 psi / 600 kPa), a jednak je těch 260% z toho testu … nebylo o vnitřním tlaku, ale o vnějším namáhání… takže jabka a ananasy….

2) “zhrdzavena testovaca stolica” – není žádný problém … možná to vypadá “neprofesionálně” … ale povrchová rez ničemu nevadí, u tohoto typu aplikace je to poměrně běžný způsob povrchové “ochrany”,… žádný nátěr v tom pekle od motorů nemá šanci vydržet, rez navíc postupuje velmi pomalu (v řádu nanometrů ročně) … takže mají pěkných pár let, než to začne být strukturální problém … a tak no…

Invc
Host
Invc

a než mě někdo chytne za číslo… jsou to mikrometry (1*10^(-6)) m ne nanometry (1*10^(-12)) m za rok)…

PetrK
Host
PetrK

Splňuje pojem nová technologie použití stávajících technologií novým způsobem?

Robert
Host
Robert

Ked im praskne jednoducha tlakova nadoba reps. zostava tlakovych nadob, ktore vies jednoducho nasimulovat, tak je bud zle navrhnuta alebo skonstruovana. A pokial je to ta druha moznost tak obhajovat polne podmienky v ktorych pracuje je neobjektivne. A pokial mate nazor ze vo vsetkym vyskumnym centram vsetko zlyhava a vybuchuje v rannych fazach prototypovania a vlastne oni iba hladaju cestu ako to spravit tak ste na omyle. Na taky prepych by im nikto prachy nedal. Minuskovat ma mozne za moj iny nazor ale raketu to do vesmiru nepotlaci.

PetrK
Host
PetrK

Jestliže je to jednoduchá tlaková nádoba, můžete prosím uvést příklad, který má obdobné parametry? Velikost, tloušťka stěny, projektovaný tlak, materiál, projektovaná teplota? Budu vděčný.

Robert
Host
Robert

Nieje taky priklad, pretoze by vybuchol. SN1 uz mala letiet do 20km vysky. Nechapem vase protiargumenty ze je to v tejto konfiguracii dobre a je to sucast vyvoja, ved tym praveze hovorite ze inzinieri zo spacex nevedia co robia, kedze podla ich vypoctov a planov mala raketa vydrzat start alebo potom mozete vinit kvalitu zhotovenia navrhu, cize samotny material alebo zvaranie(tie podla informacii kontroluje aj samotny Musk a aj vyrobca zvaraciek Fronius), ale to je podla vas tiez bez chyb, ako to tu citam. Par rokov dozadu som tu cital rovnake chvalospevy o karbonovej konstrukcii a nadrziach tedajsieho BFR.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ach jo, problém je v tom, že když budete dělat tlakovou nádobu, tak nebudete primárně řešit její hmotnost. Oni ale nedělají tlakovou nádobu, ale raketu, takže kdyby to udělali klasicky podle výpočtu vč. rezerv, tak by se to možná ani neodlepilo od země, ale zato by to v pohodě vydrželo možná i dvojnásobný tlak.

Pokud byste se nad tím zamyslel čistě laicky, tak vás musí napadnout to, proč mají problémy. Nikdo dosud nedělal takto velkou tlakovou nádobu s požadovanými parametry. A tady je asi kámen úrazu, prostě když to natlakují, tak vzhledem k rozměru se to o něco natáhne, ale v místech, kde jsou přivařená víka se to jaksi nemá kam natáhnout a tím se vytváří dodatečné zatížení spojů, které to pak nevydrží. Naštěstí toto moc dobře vědí a podle posledních fotek to vypadá, že plechy na dna nasunují čímž by měli získat napnutí plechů ještě před natlakováním a tím pak po natlakování tyto spoje nebudou tak moc zatíženy.

PetrK
Host
PetrK

Vy mi ale jen podsouváte, že jsem napsal něco, co jsem nenapsal. To není hezké.
Zároveň mi nejste schopen odpovědět na přímé otázky. To pak není diskuze

PetrK
Host
PetrK

Asi budu muset zapracovat na svém písemném projevu. Když to napíšete vy, tak sbíráte plusy. Když napíšu v podstatě to samé já, tak sbírám mínusy 🙂

Robert
Host
Robert

Do bodky s vami suhlasim a pekne ste to zhrnul. Len vacsinou ani jeden extrem nieje dobry. (vyrabat to za statne, extremne draho a pomali vs extremne lacno a rychlo)

3,14ranha
Host
3,14ranha

Fail Early, Fail Fast, Fail often. se musí používat vědomě a promyšleně – jinak je to jen POTĚMKINOVA VESNICE (předstírání aktivity) a myslím že zrovna v tomhle tým v Boca Chica selhal. Se změnou rozměru plechů měl automaticky následovat test menší nádrže – aby byla jistota že různě tlusté plechy se po svaření chovají podle předpovědi. A teprve potom test plnorozměrné nádrže a až po ní stavba “prototypu”.

Jinak řečeno: když spěcháte příliš tak riskujete že nepoznáte ZDROJ CHYBY ! (koncepce ? návrh ? vliv prostředí ? lidský faktor ?). Už to tady jednou v souvislosti se SpaceX bylo – když NASA a tuším FAA kritizovaly nedostatek dokumentace změn a postupů u SpaceX.

https://www.youtube.com/watch?v=fECslSxpQFM

3,14ranha
Host
3,14ranha

Špatně čtete co oponent píše. Robert poukazuje na dvě možnosti selhání SN1 – buď byla špatně vyrobená (humpolácky uprostřed pouště), nebo byla špatně navržená (že s takovým a takovým materiálem a takovou metodou se daný výkon nedá dosáhnout nikdy).

Rozměrově a teplotně srovnatelným příkladem je Fuel tank raketoplánů nebo (zatím neletěná) SLS.
Rozdíl je v tom, že NASA ani Boeing netrvali na tom aby jejich nádrž byla z “vysoce kvalitní nerezové oceli 301” ani netrvali na tom aby ji svařovala parta “instalatérů” uprostřed pouště. Skutečný důvod selhání ví jenom Elon. Jestli na podzim na další prezentaci ohlásí přechod na klasický hliníkový isogrid tak budeme mít jasno i my laici.

Invc
Host
Invc

STS / SLS je možná srovnatelná rozměrově a teplotně… ale ne tlakově….

Provozní tlak H2 nádrže u STS byl 250 kPa …Starship pro CH4 chce provozní 600 kPa…

Robert
Host
Robert

A pritom SLS nadrz buchla az pri 2.6x nasobku prevadzkoveho, SH mal mat rezervu tusim 20%. Navyse SLS nadrz je jednorazova, SH ma byt znovupouzitelna, co logicky znamena ze by mala byt este viac odolnejsia.

Invc
Host
Invc

To jsou právě ty jabka a ananasy.

těch 260% u SLS nebyl vnitřní tlak, ale vnější namáhaní…(jaký byl vnitřní tlak u toho testu nikde neřekli). Test spočíval v tom, že na to tlačili a vibrovali zvenku.

Robert
Host
Robert

ospravedlnujem sa, ano mate pravdu. Som si to teraz znova precital.

PetrK
Host
PetrK

No já chápu naprosto přesně, co Robert píše. Stejně jako vy dokola jako kolovrátek opakuje, že to takhle nejde.
Já poukazuji na to, že se snaží vyrobit něco, co ještě nikdo jiný nezkoušel s použitím principů, které nikoho nenapadly použít. To s sebou nese spoustu zkoušení a neúspěchů. Počítačové modely dopadly (zřejmě) dobře a takováto nádoba “by měla” jít vyrobit. Otázkou je, zda se současnými postupy a to se právě snaží zjistit. V tom nevidím problém. Pokud máte cíl někam dojet, tak to taky nevzdáte po tom, co vám ujede první autobus. Navíc pokud jste si jistý, že další autobus pojede. Což si zjevně ve SpaceX jisti jsou.
S vaším příkladem nádoby jste vedle. Analogicky můžeme tvrdit, že rozměrově je stejný i horkovzdušný balón a rozdíl je v tom, že ho (ostatní) nechtějí vyrábět z oceli. O parametr více nebo méně přece nejde… Nebo ano?
Rozdíl je mezi přístupem zmíněných firem k tomu, čeho a jak chtějí dosáhnout.

Robert
Host
Robert

Tak mozme sa placat po pleciach ako to je vsetko dobre ako sme na spravnej ceste alebo mozme k problemom pristupovat rozumne a kriticky, hladat chyby a potom ich napravat. Ktory sposob nas dostane dalej? Ja metodiku ani kvalifikovanost spacex nespochybujem, pac na to nemam dostatok informacii, jedine co vravim ze toto mi nepride ako spravna cesta z dlhodobeho ciela ktory spacex ma. Kiez by sa im vsetko darilo, ver ze by som bol velmi rad. Chodim na tuto stranku pretoze ma to zaujima a fandim spacex a rad by som riesil (napr.) technicke problemy, ktore ocividne spacex ma a netreba pred nimi zatvarat oci. Ja si myslim ze sme tu takmer vsetci naladeny na rovnakej vlne, len mame na vec ine pohlady a nazory, ktore vychadzaju z nasich poznatkov pripadne profesnej praxe.

PetrK
Host
PetrK

Já tedy nevím, kdo se plácá po ramenou, ale se zbytkem v podstatě souhlasím 🙂

Invc
Host
Invc

Jinak k té přepravě zpět na rampu…

Není tu nějaký schopný ilustrator, co by dokázal nakreslit, jak si SS obouvá in-liny?

kayle
Host
kayle

Ale veď tomu tu vôôôôbec nerozumiete. Všetko je podvod a ťahanie dotácií, tie najlepšie informácie nájdete napr. tu
https://twitter.com/phoennix10/status/1233738142412242947
https://twitter.com/ghost_scot/status/1233634488481013761
https://twitter.com/evdefender/status/1233736761034956801
/S

Pre istotu dodávam, lebo už sa mi stalo, že som ostal pri takomto “druhu” príspevku nepochopený. Toto nebolo myslené seriózne, ale ako fórik.
A teraz seriózna časť.
I keď asi nadšený z tohto Rapid Unscheduled Disassembly nie sú, je to prototyp a tak verím, že každé zlyhanie je k niečomu dobré.

Kamil
Host
Kamil

Kolik stálo tohle selhání? Milión dolarů? Je to drahý?

PetrK
Host
PetrK

No 2,5k USD za tunu plechu. Osobně bych si tipnul 1-2M USD včetně práce a spotřebáku. Recyklace pláště bude stoprocentní, zbytek se podle poškození použije znovu nebo vyhodí/recykluje.
Určitě to zabolí, hlavně ta udělaná práce a strávený/ztracený čas, ale materiální ztráty budou vzhledem k ambicím marginální…

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Z rozbitých prototypů se nerecykluje NIC – je to nebezpečné, mikrothliny, prohyby apod.. Toto jsem četl v chatech na netu často. Lidi jste blázni. 🙂

Jinak cena (v materiálu) se už odhadovala do 1 mil. USD.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Tím recyklováním asi myslí, že dají materiál do šrotu. Žádný blázen si snad nemyslí že z těch trosek budou ještě něco svařovat.

PetrK
Host
PetrK

U nás na to máme nové kontejnery 🙂

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Ten materiál se na 100% použije na výrobu speciální edice Cybertrucku.

Ales
Host
Ales

Neverim tomu ze pouziji material na cybertruck. Je s tim vic prace nez vzit kus noveho rovneho plechu. V praxi to dopadne tak ze mozna vezmou nejaky kousek plechu ze SS a z toho udelaji nejakou malou soucastku. Ktera bude tvorit nicotne procento z celeho cybertrucku. Karoserie z toho urcite nebude – je to jinak tloustka materialu.

PetrK
Host
PetrK

Důležité je si uvědomit, jak velké ty plechy ve skutečnosti jsou. Pokud má raketa průměr 9m, tak obvod (délka plechu) je 28m. Takže se na tom s klidem najde místo třeba na dveře nebo jinou nenamáhanou část 🙂

Ales
Host
Ales

Ale stejne s tim bude vic prace. Je nutne to narovnat a udelat z toho vhodny polotovat. Coz je proste drazsi. A cim vetsi soucatka tim vetsi naklady budou. Faktem zustava ze cybert truck ma plechy o tloustce 3 mm, nikoliv 4 mm = problemy s vyrobou a dale i s vahou vozu. Btw dvere jsou namahana soucast vozu a tvori podstatnou tuhost a strukturalni pevnost karoserie.

PetrK
Host
PetrK

Ono nezmačkaných kusů o ploše alespoň 2m2, které z té “zmuchlané hromady” vytáhnou bude docela dost 🙂 Opravdu je to obrovské. Rám dveří je namáhaná součást vozu, plech na nich je zpevňuje, nicméně tlakově je namáhán max. rám. Plech je namáhán do skrutu, a ty plochy nejsou tak velké, takže je to skoro jedno …

Filipes
Host
Filipes

No já to s tím Cybertruckem beru jako dobrý vtip “:-D

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Bingo!

Hanh
Host
Hanh

Tak, co jde rozeznat z videa.
Privni selhalo neco na vnejsim okraji obalu ve spodni casti az o dost pozdej se protrhla spodni nadrz, coz zpusobylo vzneseni vzhuru.
To prvni selhani nebylo od zadne z hlavnich nadrzi, pravdepodobne nejaky ventyl nebo pretlakove jisteni.
Zjisteni:
Super informace – Svary jsou asi super kvality zvlast u horni nadrze, ktera explodovala az po dopadu zpetne na zem. Nadrz/svary vydrzely vybuch spodni nadrze i deformaci behem tohoto selhani. Klobouk dolu.
Asi se hold podcenilo neco noveho na vnejsim plasti, co zpusobilo selhani prvni/spodni nadrze.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Jak mohlo něco selhat dole na spodní hraně motorové sekce (reakce na onen nesmyslný tweet s dírou v této části) a až potom prasknout nádrže a ustřelit spodek – viz jak to bouchlo? To jedině, že by se zaseknoul nějaký ventila přetlakoval nádrže. Naopak se myslím, že svary kolem dna+pláště ještě potřebuji doladit – nedají se dělat automatem, zatím ručně. Jedině mít nakalibrovaný svařovací automat – robot, a na to svary zvenčí v tomto místě moc nevypadají.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Svary rozhodně nejsou “super kvality” jinak by jim to nebouchlo. K žádnému selhání na boku nedošlo. Je vidět, jak ze spodu nádrže začne unikat dusík a v tu chvíli se i spustí ventily.

technomagg
Host
technomagg

Nejsem odborník na metalurgii,možná se tedy zeptám blbě – to ta nádrž nejde odlít z jednoho kusu? Přece by mělo jít při dnešních možnostech si nechat udělat formu ve které mi bude vylita jakákoliv nádrž – pak by následovalo jen obroušení, zaleštění a odvrtání otvorů na předem zesílených místech pro ventily apod. Umím si představit že taková forma bude hodně drahá, ale chtějí stavět hodně SS a formy jsou znovupoužitelné, takže by se cena vrátila – nebyl by pak jediný svár a pevnost by díky tomu byla naprosto jinde.

technomagg
Host
technomagg

jinak umím si představit i formu – horní a dolní – a uprostřed místo sváru závit na našroubování dílů do sebe na specielně zesíleném prstenci, který by se jen zajistil svařením – tím by se dala forma krásně ošetřit jak zvenku tak i zevnitř. Bylo by to elegantní řešení.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Odlévat tak rozměrné tenkostěnné nádoby nelze. V těchto tenkých stěnách ocel rychle tuhne a proto se rovnoměrně nerozteče a neztuhne.
U takto tenkostěnných vysoce namáhaných konstrukcí je zásadní problém dodržení vysoké kvality a rovnoměrnosti svaru. Hlavním úskalím je vyřešení propojení vrchlíků z válcovou stěnou.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Při stavbě této tlakové nádrže jsem předpokládal, že jí ještě vyzkouší, než přistoupí k integraci komponent. Nestalo se tak a byla oznámena stavba SN1 s touto nádrží. Následně však zřejmě padlo rozhodnutí SN1 nepoužít jako letový prototyp. Nechápu, k čemu je překotně rychlá stavba nekvalitních nádrží s úpně stejnou technikou autojeřábů a svařováním od oka, když to nakonec skončí na šroťáku. Na zmuchlaném kusu těsně u stojanu je vidět, jak se to pořád párá ve svarech, to nebudí důvěru a působí to trochu jako slepené ze sirek. Kdepak, zatím nevidím v jejich snaze dostatečný respekt k technologii výroby takovéhle věci jako je raketa. Jsou vidět v poslední době stavěné budovy pro integraci a další infrastruktura. Dobře, dobře ale proč se s tím nedalo začít?
Tak si říkám, že kdyby Elon zůstal u kompozitu, měl by v tuhle chvíli vyroben letový prototyp a ne hromadu zmuchlaných plechů. Paradoxně by způsob výroby těch kompozitů neumožňoval myšlenky na nějaké bastlení jako s plechem a vedl ke klasickému postupu. Vysoká cena by se postupně také snížila, např. vertikální integrací.
Celá koncepce stavby prototypů Starship zatím z mého pohledu nedosahuje potřebné kvality pro daný úkol a tím jak je vše na očích tím trpí serióznost celého podniku. Ani myšlenka, že takto vzniká kosmická loď pro rutinní přepravu desítek lidí do hlubin sluneční soustavy, která bude muset být mnohem spolehlivější a robustnější, než na co jsme byli zvyklí, nepřispívá k pocitu bezpečí.

Bigbaz
Host
Bigbaz

Z mého pohledu to není žádná tragedie. Materiál je levný, recyklovatelný a na každém dalším kusu se učí a zjistí co jim selhalo a umožňuje jim to iterativně a velmi rychle získávat zkušenosti a vylepšovat design.
Tím že zázemí staví až za pochodu – nedivím se, chtěli nejdřív vědět, zda to vůbec má smysl, než se pustili do stavby. Kdyby zjistili že to nepůjde, tak koncept opustí a ušetří za budovy, mnohem víc než je stálo pár tun nerezového šrotu.
Tím že jim tolik vidíme pod ruce, tak podle mě můžeme být výrazně schovívavější k takovýmto nezdarům. Prostě proto, že víme jak rychle a v jakých podmínkách to vzniká. Až to bude zajetá sériová výroba, tak o kvalitu ani výrobní proces nebojím, teď je to pořád jen učení se chodit.

PetrK
Host
PetrK

Integraci komponent ? Vždyť samostatné nádrže měli otestované, takže dalším krokem je je spojit a znovu otestovat. Chyběly motory, nohy, stabilizační plochy … Tu nalepenou bižuterii nepočítám.
Zmuchlané 🙂 Ono se to tak může jevit, dokud si neuvědomíte tu velikost. Postupy včetně svařování už nejsou stejné, jako před dvěma měsíci a zjevně se budou ještě měnit.
Zlevnění vertikální integrací? Asi těžko, vždyť si ty kompozitové nádrže už sami vyráběli.
Nicméně s posledním odstavcem se ztotožňuji. Připadá mi, že se zasekli na jednom místě a nějak se nemohou hnout. Nebo se bojí zahodit koncept ocele, když ji EM tak vychvaluje, co já vím. Doufám, že vědí, co dělají a utěšuji se, že drobné krůčky jsou přece vidět … Jen mám pocit, že k té levné raketě pro lidskou posádku je ta cesta pořád delší a delší 🙁

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Dosavadní postup Space X ve věci výrobu prototypů pro Starship se mi zdá nepochopitelný a neomluvitelný. Je v zásadním rozporu s náročnosti úkolu. Je i v rozporu dosavadním postupem při vývoji Falconu 9, kdy postupovali standardním postupem. Nechápu co očekávali od “humpolácky” svařených prototypů – každý odborník chápe, že tyto tenkostěnné, extrémně dynamicky namáhané konstrukce vyžadují precisní výrobu a nedají se proto vyrábět “na koleně”. Teprve teď, s více než ročním zpožděním snad pochopili hloubku problému a vrátili se ke standardnímu postupu.

PetrK
Host
PetrK

Co je standardní postup? Obávám se, že to nemá se standardy uvnitř organizace nic společného a jde o váš subjektivní názor. Tím nechci tvrdit, že nemáte pravdu. Asi bude opravdu nejlepší vrátit se k technologiím z minulého století a nevymýšlet nic nového…

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Standardní postup v případě stavby raket jsou takové techniky, které zajistí preciznost, opakovatelnost a milimetrovou přesnost navzdory velkým rozměrům a lehké konstrukci, jak poznamenává Jan Jančura. Jestli tím myslíte “technologii z minulého století”, tak ano – k tomu je třeba se navrátit. Zatím tam podle mně jsou rádi, když jim to vyjde aspoň na centimetry. Jestli si dal Elon za cíl postavit na louce prototyp, který alespoň ozkouší přistání nebo orbitální let, taky se to vůbec nemusí podařit a půjdou s tím do haly bez větru, portálovými jeřáby, přípravky a svařovacími automaty. Nové postupy samozřejmě má cenu vymýšlet, ale takové hodné 21. století. Od začátku snažení Spacex v Boca nevidím do dnešních dnů nějakou zásadní změnu postupů a vzhledem ke způsobu pojetí, nelze žádné zkušenosti přenést do sériové výroby.
V době, kdy se Elon zamiloval do nerezu, jako jednu z nevýhod kompozitu vyzdvihoval vysokou cenu materiálu. Pokud by investoval do výroby příze a tkaniny, koupil chemickou továrnu na pryskyřice…tak výchozí materiál – uhlík je přece ještě levnější, než železo. Myslím, že by byli schopni stlačit cenu toho kompozitu třeba 100x.
Teď tedy lejeme ocel. Když jsem viděl Starhopper letět, byl to takový malý zázrak. Teď vidím, že to byl ještě větší zázrak, než si všichni mysleli.

PetrK
Host
PetrK

Myslím si, že si pletete své přání s “příkazy” vedení SpaceX. Prostě management (možná jen EM) rozhodl, že budou stavět takto. Asi pro to mají nějaký důvod. “Přesně a draze to umí “každý blbec”, postavte to kompromisně, rychle a levně.”
To, že to nebudou takto dělat věčně je snad jasné, už jsem to i tady někde psal (před rokem?).
Ocel používají už nějakou dobu, výrobu mají nějakým způsobem zmáknutou, a tak se nabízí ji využít. Vy radíte investovat miliardy a roky do projektu, který nakonec nemusí vůbec vyjít.
Mimochodem použití kompozitu mají taky zmáklé – aerodynamické kryty. Nicméně jim nějaké parametry nevyhovují – předpokládám, že především rychlost výroby.

akuhtr
Host
akuhtr

Počkej pár iterací k čemu se dopracují…

Silhan.J
Host
Silhan.J

To je opravdu odvážné tvrdit, že jsou nádrže otestované, když testem prošla jedna jediná.

PetrK
Host
PetrK

No jo, einmal ist keinmal. Nicméně si na jednom kusu ověřili, že to jde, když se chce, takže mohou jít dál.

Petr
Host
Petr

Ještě že nevyrábí jaderné reaktory 😀

akuhtr
Host
akuhtr

Proč? Nádrž jim bouchla při tlakové zkoušce, tu by u reaktoru nedělaly s palivem…

Ales
Host
Ales

Myslim ze to byla ironie. Podle hodnoceni soudim ze to vetsina lidi nepochopila

Zdeněk
Host
Zdeněk

Problém nebude v použitém materiálu – nerez ocel. Problém bude v tom, že zjevně hledají cestu jak vyrobit tlakovou nádrž s co nejtenčí stěnou a maximálně tak snížit hmotnost SS. Proto svařují těleso válce z tenkostěnných plechů, prý 4mm a pokoušejí se na vnitřní stranu, v podstatě na tupo, přivařit vrchlíky nádrží. A to jim asi jaksi nefunguje. Na první pohled každého, kdo se nějak věnuje konstrukci strojírenských výrobků, jde o naprostou hloupost, která nemůže být funkční. Prostě ten detail spoje vrchlíku se stěnou nádrže silnou 4mm nemůže být OK. U SH to vyšlo asi i proto, protože byla síla stěny 16mm. Nikdo nemůže tvrdit, že o tomto problému konstruktéři SX nemají tušení. Musejí se s tímto problémem potýkat již od samého návrhu konstrukce tělesa. Třeba na zkušebních nádržích se zvedla kvalita svařování a asi i geometrie okraje vrchlíku, který se přivařuje ke stěně válce. Jak ovšem vidno, nestačí to. Bude tedy zajímavé poslechnou si co o tomto selhání EM napíše a jestli problém více rozvine. Osobně o tom pochybuji, protože správné řešení bude kruciální otázkou celého konceptu. A řešení z Atlasu v tomto případě nepomůže. Jedná se zde o jiný materiál rakety a jiné hmotnosti. Osobně se domnívám, že budou muset, ač neradi, vyrobit prstenec pro vrchlík ze silnějšího plechu, nebo zcela změnit koncept přechodu vrchlíku na stěnu tlakové nádrže.

petr
Host
petr

Bouchlo jim to dole u motorů. Tedy v části kterou už mají pro SN2 hotovou a bude nejspíš stejná jako u SN1. Takže jí jenom uzavřou a budou zkoušet znovu testovat. Otázka je jestli to, ale pak označit za SN2. Spíš prostě použijí část komponentů pro SN2 na testování a pak vyrobí nové. Protože tenhle bude nejspíš také chybný.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Jak přesně ji prosím tě uzavřou a proč by to vlastně dělali?

petr
Host
petr

přesně tak jak se teď stalo. Prostě udělají zase malou nádrž na testy

Jozef
Host
Jozef

zlyhanie SN1: Musk povedal: Zle navrhnuté, zle urobené a zle skontrolované
“We sent out a note to the team that this was badly designed, badly built, and badly checked,”
zdroj: skvelá reportáž z Boca Chica:
https://arstechnica.com/science/2020/03/inside-elon-musks-plan-to-build-one-starship-a-week-and-settle-mars/

Invc
Host
Invc

Tu reportáž vřele doporučuji…

3,14ranha
Host
3,14ranha

Zajímavé čtení, které dává určité nápovědy ohledně napjatých vztahů ve SpaceX. Pokud nejste nejlepší raketový inženýr na světě (= máte nevyčíslitelnou hodnotu) tak musíte být kosmonautikou fakt posedlí abyste ten tlak až téměř šikanu ve SpaceX vydržel a nedělal CHYBY.

Elon by si měl dát velký pozor aby neskončil jak některé starší projekty NASA – že by si myslel že penězmi a počtem personálu lze urychlit vývoj nové technologie (zde konstrukční technologie tenkostěnné nerez oceli).

PS: pokud by to bylo na mě, tak bych ten tým svařečů napřed nechal bezchybně udělat 10 stejných nádrží a ty nádrže bych testoval (i destruktivně) a až pak bych se pustil do stavby PROTOTYPU (což je název pro zařízení které testuje FUNKCE konečného výrobku).

PPS: Erica Bergera bych si s jeho patosem dokázal představit jako skvělou náhradu za severokorejskou Ri Čchon-hi. Nic ve zlém 😀

karol
Host
karol

v provom rade by si mali zaobstarat spickovych zvaracov a hlavne spickove zvaracie automaty, lebo niektore tie zvary co boli na tych “raketech” vzbudzovali dovodne podozrenie, ze ti zvaraci prave absolvovali len rekvalifikacny kurz zvarania ktory im sprostredkoval urad prace 🙂

zvarat raketu sa neda s partiou nadennikov ktorych si pozbieral niekde za mestom

karol
Host
karol

ako to, ze hlavny inzinier/dizajner/sef konstrukter/sef inzinier alebo ako sa to musk tituluje, nevedel o tom, zlom navrhu, zlej vyrobe a zlej kontrole?