SpaceX testuje a ničí další zkušební nádrže pro Starship, výroba prototypu SN1 může začít

Vrchlík nádrže pro Starship (Zdroj: Elon Musk)

Z pohledu SpaceX by se letošek měl nést ve znamení znovupoužitelnosti, Starlinku a také Starship. Tato obrovská raketa by se letos měla dočkat prvních letů a společnost Elona Muska se na ně usilovně připravuje na všech frontách. Testuje dílčí komponenty, vyrábí motory, staví startovní rampy a upravuje výrobní metody. Pojďme si shrnout, co se kolem Starship událo v posledních dvou týdnech.

První dva prototypy Starship označované Mk1 a Mk2 nikdy nepoletí a nakonec posloužily hlavně k ozkoušení výrobních postupů. Týmy SpaceX v Texasu a na Floridě se během montáže prototypů mnohému naučily a tyto získané lekce nyní aplikuje sjednocený texaský tým při výrobě pokročilejších exemplářů Starship SN1 a SN2. Ty mají být lehčí, odolnější a schopnější, ale jejich výroba přitom bude levnější a rychlejší. SpaceX totiž přešlo na jiný způsob svařování a také montuje trup lodi z ocelových prstenců, které jsou tenčí a mají jen jeden svar. Výroba Starship se navíc postupně přesouvá do krytých prostor, místo aby svařování probíhalo pod širým nebem, což má neblahý vliv na výslednou kvalitu.

SpaceX také zvolilo jiný přístup k vývoji. Místo aby tým v texaské Boca Chica vyráběl rovnou celou kosmickou loď, zaměřil se nejdříve na obtížné a problematické komponenty. Elon Musk na nedávné tiskové konferenci vysvětlil, že mezi ty nejobtížnější věci u Starship patří vrchlíky hlavních nádrží a také spoje mezi nádržemi a zbytkem trupu. Tyto části potřebují odolat vysokému tlaku, což se stalo osudným prototypu Mk1, který vybuchl při tlakové zkoušce. SpaceX tedy v posledních týdnech vyrábí experimentální nádrže, u kterých zkouší různé výrobní metody a poté je testuje až do zničení s cílem zjistit, jakému tlaku dokáží odolat. První takový test proběhl 10. ledna, kdy zmenšená hlavní nádrž pro Starship praskla při tlaku 7,1 barů. Provozní tlak bude jen 6 barů, ale z bezpečnostních důvodů je potřeba, aby komponenty měly dostatečnou rezervu, a tak SpaceX potřebuje nádrž schopnou odolat tlaku alespoň 8,5 barů.

Zkušební přistávací nádrž a špička pro Starship SN1 (Zdroj: Elon Musk)

O pouhé dva týdny později SpaceX provedlo další podobný test, avšak tentokrát s malou kulovitou nádrží. Ta má být u Starship umístěna ve špičce a bude obsahovat pohonné látky vyhrazené pro přistání. SpaceX tedy vzalo exemplář této přistávací nádrže, umístilo jej do nové špičky a výslednou konstrukci odvezlo na nedalekou startovní rampu. Tam s ní byly v krátkém sledu provedeny dva testy. První proběhl 25. ledna a nádrž při něm byla úspěšně naplněna kryogenním dusíkem. Nevíme však, jakého tlaku bylo dosaženo. O den později byl proveden další test, tentokrát s vodou a zřejmě s cílem zvyšovat tlak až do selhání nádrže. K tomu nakonec došlo a výsledkem je zmuchlaná špička s prasklou nádrží. Bohužel nevíme, jakému tlaku nádrž odolala.

Tím však experimentování nekončí. SpaceX už totiž stihlo pod dohledem Elona Muska vyrobit další zkušební exemplář hlavní nádrže. Z fotek je evidentní, že nová nádrž má jinak řešené svary než ta předchozí, a tak by mohla být odolnější. Nádrž byla 27. ledna přepravena na rampu a rovnou absolvovala zkušební tankování látkou s pokojovou teplotou.

Elon Musk se podělil o fotku nádrže a prozradil, že vydržela tlak 7,5 barů, ale pak došlo k malému úniku v oblasti svaru. Ten však bude opraven a další test bude proveden za kryogenní teploty. Nádrž je vyrobena z nerezové oceli, jejíž síla se podle Muska při nízkých teplotách zdvojnásobuje, takže hlavní obavou je prý spíše síla svarů. Musk však kvalitu svarů už teď považuje za dostatečnou, aby mohla pokračovat výroba Starship SN1. První dva vrchlíky nádrží pro tento exemplář už jsou prý hotové. SpaceX už má také vyrobenou další špičku.

Tento testovací program hezky ilustruje agilní přístup SpaceX k vývoji. Než aby inženýři strávili několik měsíců nad rýsovacími prkny ve snaze navrhnout dokonalou konstrukci, která splní všechny požadavky na první pokus – což není nikdy zaručené – raději rychle vyrobí jednoduchý zkušební vzorek, otestují ho do zničení a poté aplikují získaná data a zkušenosti na další exemplář. A tak pořád dokola, než se dopracují k požadovanému výsledku.

SpaceX však nečeká na výsledky testování nádrží a mezitím pokračuje v přípravách dalších komponentů a infrastruktury pro Starship. Například průběžně probíhá výroba nových ocelových prstenců, z kterých pak bude poskládán trup Starship (a časem nejspíš také Super Heavy). SpaceX však asi stále trochu zápasí s procesem výroby a několik prvních prstenců se nepovedlo a skončilo ve šrotu. Důvodem mohlo být, že nedosahovaly patřičné úrovně kvality, nebo že neměly naprosto přesné rozměry, které jsou potřeba. Aktuálně však byl vyfocen prstenec s nápisem „dobrý prstenec“ a informací, že je určen pro nejspodnější část Starship, která kryje motory Raptor. Je tedy možné, že SpaceX se daří vychytávat mouchy a výroba prstenců se může postupně rozjet.

Další důležitou součástí Starship jsou motory Raptor. Elon Musk 19. ledna prozradil, že už byla dokončena výroba motoru číslo 20. Měsíc předtím uvedl, že SpaceX vyrobilo 17 motorů, takže to vychází na 4 vyrobené Raptory za měsíc. Ve výrobě však mohou být prodlevy, což může takovéto průměrování zkreslovat. Elon Musk zároveň znovu vysvětlil, že každý nový Raptor obsahuje nejaká vylepšení a návrh se ustálí až tak u padesátého kusu.

Motory jsou testovány v McGregoru v Texasu, kde SpaceX aktuálně přepracovává zdejší starý testovací stav pro potřeby vertikálního testování Raptorů. SpaceX doposud testovalo Raptory v horizontální poloze, ale Musk před časem vysvětlil, že vertikální zkoušky umožní zjednodušení motorů, jelikož při nich dochází k lepšímu odtoku a menšímu opotřebení hřídele čerpadla. Navíc testování ve svislé poloze více odpovídá podmínkám, kterým budou motory vystaveny během ostrého letu. A teď v lednu Musk zmínil, že již brzy zveřejní video z vertikálního testování Raptoru.

Renovovaný vertikální testovací stav v McGregoru (Foto: Gary Blair / NASA Spaceflight)

Starship také potřebuje mít odkud startovat, a tak SpaceX kromě rampy v Boca Chica buduje už několik měsíců také novou rampu v komplexu LC-39A. Ta se nachází hned vedle současné rampy pro Falcony a bylo možné ji vidět například také v pozadí nedávného živého přenosu z únikového testu Crew Dragonu. Aktuální fotka vypouštěcího stolu, který nejspíš bude rovnou dimenzován i pro nosič Super Heavy:

Budovaná startovní rampa pro Starship v komplexu LC-39A v lednu 2020 (Foto: Jared Frankle)

Elon Musk se aktuálně vyjádřil také k tomu, zda by Starship našla využití i u NASA nebo armádních zakázek. Vysvětlil, že Starship nespadá do žádné tradiční škatulky a má jiné cíle než běžné rakety. Plán je tedy takový, že SpaceX nejdříve potřebuje ve vývoji Starship pokročit dále a získat důvěru potenciálních zákazníků pro tuto novou raketu. Společnost se totiž loni spálila, když se u letectva ucházela o finanční příspěvek na vývoj svých raket a do své nabídky zahrnula i Starship. Letectvo se nakonec rozhodlo SpaceX nepodpořit a místo toho vybralo Blue Origin a ULA. SpaceX však s rozhodnutím nesouhlasí a celou záležitost řeší soudní cestou. Pro druhou fázi kontraktů na vynášení armádních nákladů se pak SpaceX raději přihlásilo pouze s raketami Falcon 9 a Falcon Heavy. Aby však firma dokázala splnit všechny typy misí, bude muset postavit infrastrukturu pro vertikální integraci nákladů pro Falcony a také koupit nebo vyvinout větší aerodynamický kryt pro Falcon Heavy, o čemž jsme psali v nedávném článku.

Oficiální vizualizace teleskopu LUVOIR-B v nákladním prostoru lodi Starship (Zdroj: NASA/SpaceX)

Co se týče Starship ve službách NASA, tak agentura zvažuje Starship využít pro vynesení teleskopu LUVOIR a zároveň se SpaceX spolupracuje technických studiích orbitálního tankování a přistání Starship na Měsíci. SpaceX je také jednou z firem, které se budou moci ucházet o menší kontrakty NASA v rámci programu Commercial Lunar Payload Services, který má za cíl umožnit soukromým firmám vynášet malé náklady NASA na povrch Měsíce. Obří Starship je však poněkud naddimenzována pro potřeby tohoto malého programu, tak není jasné, co by z této spolupráce mohlo vzejít.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

69
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Tom
Host
Tom

Jak bysme jako lidstvo byli daleko, kdyby více firem razilo takhle agilní výzkum a vývoj.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Tady je vidět, že když to ovládá jeden člověk a ještě v tom má své investice, tak se dají dělat divy. Bohužel naše prostředí je nastaveno úplně jinak. Pokud jsi schopný a umíš, pak budeš řešit zákony, pravidla a nakonec tě o většinu připraví daně. No a pak je zde druhá skupina, která sedí na těch daních a sosá je a čerpá dotace na kdejaký nesmysl a peníze mizí v černé díře. Tím chci říct, že v Evropě je velmi malá šance na takové firmy jako je SpaceX a teď nemyslím zaměřením.

PetrK
Host
PetrK

Ne nadarmo se říká, ze nejlepší státní zřízení je osvícená diktatura 🙂

petr
Host
petr

Schopní lidé se najdou. Jde spíš o to dobře nastavit podmínky. Hlavní bylo udělat to rozhodnutí a vypsat granty. Což je také jen dotace jen jinak podchycena. A pak potřebujete dravé hladové společnosti a ukazuje se, že velký moloch typu ULA není to pravé.
Bylo by dobré se z toho poučit. U nás jsou takové zakázky problém dík korupčnímu prostředí, ale v EU to není nereálné. Výhoda jednoho člověka je jen když jeho cíl je pokrok a ne jen generování peněz.

Goodman
Host
Goodman

Ono to tak úplně není pravda. Co se týče zákonů a předpisů, tak bez nich to prostě není možné. Protože směřují společnost a její vývoj, vytváří společenský rámec. V technických oborech a výrobě to platí dvojnásob. Právě díky těm “zlým” omezujícím předpisům máme např. technické normy a můžeme řídit kvalitu (např. pomocí minimálních požadavků na bezpečnost). Stejně jako v Evropě to funguje i v USA a jenom pro Vaši představu, tak v Americe je vymáhání norem (a trestání v případě jejich nedodržení) daleko tvrdší než v EU. Logicky, aby stát fungoval, tak potřebuje příjem a to jinak než z daní nelze. Ty se platí i kupodivu v USA a opět, jejich vymáhání je daleko tvrdší než v EU.
A samozřejmě rozdávání z cizího (vlastně z našeho) na nejrůznější kraviny (rozumějte ukřičené neziskovky všech možných potrhlých směrů) nebo předražování zakázek, je globální problémem. Ačkoliv se to nezdá, tak EU je na tom více méně stejně jako USA. Nicméně američané mají jednu obrovskou výhodu, vůči nám Evropanům. Mají jeden velký stát, jeden velký trh, jednu silnou společnou měnu, jeden jazyk (hispánci mě snad odpustí) a federální agentury. Europská unie není jedním státem a to je náš problém. Proto by měl Musk možná problém uspět na starém kontinentě.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Nemyslel jsem technické normy, ale všechny možné legislativní omezení provozu firem.

Invc
Host
Invc

Mohl bys být konkrétnější?

Pavel Riedl
Host
Pavel Riedl

Stavební řízení, založení firmy, vymahatelnost práva, grantová řízení, regulace výzkumu, daňové předpisy, dotační předpisy… vše tak komplikované, demotivující a termínově neskutečně dlouhé.

A do tohoto prostředí zasaďte motivovaného člověka s chutí změnit svět. Vyroste?

Invc
Host
Invc

A můžu se zeptat… vidíš do některé z těchto oblastí nějak blíže, a nebo máš jen dojem? (A případně na základě čeho, sis ten dojem udělal?)

diwalt
Host
diwalt

Dovolil bych si odpovědět na část těch věcí. Založení firmy je v Evropě a ještě více v ČR opravdu opruz. Trvá to dlouho a je potřeba spousta administrativy. A nemyslím tím založení živnosti, ale opravdu firmy. Rejstřík, daňová správa… všude čekání. Někde po Evropě to jde rychle, ale zase je v tu chvíli nutné vědět, kde to tak je a za jakých podmínek je pak možné podnikat v zemi, kde žiju.

Všude v Evropě je přehnaná administrativa kolem zaměstnanců. Přespříliš ochranářské zákoníky práce diktující šílené povinnosti. Není možné si jen dohodnout “přijď zítra a budeš dělat tak a tak za tolik a tolik”, je potřeba řešit právní úkony jak v rámci pracovní smlouvy (lze zjednodušit využitím přepřipravených formulářů, ale později to už není ideální), je potřeba zaměstnance registrovat. Plus pak samozřejmě na to navázaná daňová zátěž, kdy půlku z výdělku zaměstnance sežere stát.

Dotační předpisy jsou obecně tak složité, že malým firmám se nenárokové dotace absolutně nevyplatí zkoušet, protože sám to zpapírovat nezvládne, specializovaná firma si řekne o dost peněz a pokud dotace nevyjde, je to čistá ztráta. Nárokové jsou papírově náročné také, ale aspoň je jistota, že peníze přijdou. Sice často pozdě, ale přijdou.

Stavební řízení je možné teď sledovat u Gigafactory v Berlíně. Němci mají oproti nám řadu zjednodušení, takže je možné začít stavět ještě dřív, než všechny převody a povolení doběhnou (musí tam být oprávněný předpoklad, že to proběhne a je tak pojistka, že pokud by to nakonec nedopadlo, je povinnost vše vrátit do původního stavu), nicméně i tak lze do stavby zasahovat zejména ze strany ekologických požadavků (což není a priori špatně, jenom to dávno přelezlo únosnou míru). U nás je to zpestřené ještě tím, kdo všechno se může prohlásit za dotčenou osobu a do řízení vstoupit.

Vymahatelnost práva… Ve většině Evropy celkem v pohodě, jen zdlouhavé, náročnost s USA těžko srovnatelná. U nás těžký průser, příklady se mi nechce uvádět.

Další věc je samotné financování, kdy se sice mluví o tom, že kvůli záporným úrokům jsou levné úvěry, ale nová firma úvěr téměř nemá šanci dostat (pokud nemá za sebou silného partnera). Rizikoví investoři v Evropě moc nejsou.

Celkově je opravdu jednodušší vycestovat a založit firmu třeba v USA, kde proběhne vše rychleji a je tam i lepší přístup k financování.

Invc
Host
Invc

A opět mi to nedá… dělal si něco z toho ? Zvlášť v poslední době ? Nebo to máš jen “pocit”?

Třeba: u založení společnosti – je právě největší brzda živnost (volná je obvykle okolo týdne, ale už sem to měl i na počkání, koncesovaná / vázaná – tam si někdy živnosťák dá na čas). Bez toho je to otázka zhruba 2 dnů. Akciovka bez veřejného úpisu – prakticky to samé. Zápis do obchodního rejstříku dělá notář, který to tam vkládá okamžitě (a levněji, než kdybys šel přes návrh soudu). Můžu se zeptat na tu “spoustu administrativy”?

bohyn
Host
bohyn

Tak tu volnou živnost sis už asi dlouho nezařizoval. Můžeš začít podnikat okamžitě po ohlášení na ŽÚ. Na zápis ŽR čekat nemusíš. Na výpisu z je pak samozřejmě datum ohlášení nikoliv zápisu.

Invc
Host
Invc

To sice můžeš, ale společnost do rejstříku bez ŽL nevložíš.

PetrK
Host
PetrK

Existuje jeden ukazatel, kterým se poměřuje byrokratická náročnost mezi zeměmi, a to je rychlost založení firmy. Ten byl v době, kdy se začal používat, docela vypovídající. Jenže poté, co se zveřejňovaných výsledků chopili novináři, a rok co rok ukazovali, jak je to tady hrozné, ve srovnání s jinými (evropskými zeměmi), začalo se na politické úrovni tlačit na zrychlení toho procesu. A toto se dělo v mnoha zemích. Výsledkem je, že metrika se stala cílem, a tedy je to špatná metrika. Protože založení firmy se sice výrazně zrychlilo, ale to je relativně jednoduchý a formální akt, kterým rozjezd podnikání vlastně začíná. V ten moment nastává gameska s dalšími institucemi, kde to už zdaleka nejde tak hladce. Jenže tohle se už “neměří”, a zde byrokracie naopak narůstá.

Robert
Host
Robert

90% focusu (alebo take nejake vysoke cislo musk hovoril) ide do crew dragonu a to je “len” prtava lod (nie cely nosic) pre par ludi, a teraz si to premietni na starhip, ked by mala letiet na mars s desiatkou ludi. Takto to mozno vyzera ze idu pekelnym tempom ale ak to poviem sprosto, len zvaraju plechy a robia tlakove nadrze, to sa da rychlo, maju pred sebou obrovsku kopu roboty, nie nadarmo sa hovori ze 10% casu ti zaberie spravit prvych 90% prace, a 90% casu poslednych 10% prace. A vieme ze musk je zjav, nie kazdy ma taky drive, take znalosti, mozno aj trosku jeho stastia (i ked za tym stastim je 16h roboty denne), cize uplne by som neponizoval ostatny vyskum a jeho rychlost.

yamato
Host
yamato

CrewDragon je specificky v tom, ze je to prva pilotovana lod, ktoru SpaceX robi, a navyse musi splnat certifikacne poziadavky NASA. Tie nie su jednoduche a podla vyjadreni SpX je to 90% prace. Ked SpaceX zalieta Starship a zacne ju upravovat na pilotovanu verziu, uz nebude uplne na zelenej luke. Bude mat know-how a skusenosti z CrewDragona. Ten je sice z pohladu velkosti prtavy, ale vacsina veci a poziadaviek pri vozeni ludi je nezávislých od velkosti. Takze predpokladam, ze tam bude vyuzitie znalosti a vyssie tempo ako pri CrewDragone.

Silhan.J
Host
Silhan.J

No nevím jak moc využijí know-how z CD. SHS je úplně jiná loď se zcela odlišnými systémy. A certifikaci od NASA bude muset mít pochopitelně taky.

yamato
Host
yamato

No to som si nie uplne isty – ak nebude vozit astronautov NASA, ale nejakých komercnych, tak kto je certifikacna autorita? Nebude to FAA? Neviem…

Systemy mozu byt odlisne, ale budu fungovat na tych istých princípoch a budu sa snazit splnit tie iste zakladne poziadavky (udrzat posadku nazive, pocas trvania misie sa nepokazit apod.) Isteze CD napríklad nepotrebuje recyklacne aparatury, ale tam je zase obrovske knowhow z Miru a ISS. Konieckoncov to bol jeden z dovodov ich existenie – ziskat knowhow vyuzitelne pre dlhe lety.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Pro komerční lety by to asi měla být FAA. Ale má nějaké zkušenosti s udělováním certifikací pro rakety? Podle mě ne takže to přehodí na NASA, která se v tom vyzná. Navíc kolik komerčních zákazníků bude mít? Moc určitě ne. SHS bude v první řadě létat pro NASA, armádu, ESA atd. takže bude potřebovat jejich certifikace.

yamato
Host
yamato

no to nie je len tak nieco niekomu prehodit, prikazovanie a zakazovanie obcanom(firmam) urcuje zakon. NASA nie je dohladova institucia (zatial), ak nieco certifikuje, tak preto ze to bude pouzivat.
S kompetenciami ide ruka v ruke rozpocet, tak aby nam tu zase regulaori nezaspali a potom nestali hotove komercne lode tri roky v hangari, kym sa uradnici dohadaju…

Silhan.J
Host
Silhan.J

Pravda. Tak tomu prostě dají přátelskou faleš a řeknou, že NASA bude FAA radit s certifikací, protože s tím má zkušenosti. Nebo něco podobného, ale to nic nemění na tom že SHS bude muset mít certifikaci od NASA a armády. A furt to bude lepší varianta než aby o tom rozhodovali nějací úředníčci z FAA kteří viděli raketu jenom na obrázku.

bohyn
Host
bohyn

Jak je v článku zmíněno:
ad NASA) má možná zájem o pár misí, takže její certifikace v nejbližších letech není jistá, ale časem tipuji, že k ní dojde.
ad USAF) Ty na to koukají jak husa do flašky a neví co by se SH/SS dalo dělat. Než navrhnou družici tak velkou, aby vyžadovala Starship, tak to ještě nějaký ten pátek potrvá.
ad ESA) Ta má sama málo zakázek, takže tam bych se zájmu ani nebál. Navíc teď nic tak velkého neplánují, aby potřebovali Starship.

Rozhodující autoritou bude dle mého FAA, ale s tím, že si vyžádá studii od NASA. Možná budou měkčí podmínky, než by si diktovala NASA sama pro sebe.

jregent
Host
jregent

Ad “Ty na to koukají jak husa do flašky a neví co by se SH/SS dalo dělat.”
100 maníků kamkoliv? 🙂

bohyn
Host
bohyn

Nemyslím.

  • PVO – snadný cíl, nemá žádnou obranu
  • Vrtulník je proti PVO dale lépe chráněn. Pasivně tím, že využívá terén + aktivní obrana
  • Jak se dostanou zpátky?
  • Okolo zájmových oblastí mají letiště/letadlovky, ze kterých můžou stejný výsadek udělat také a pak je zase dovézt zpátky do bezpečí
  • Nedovezeš těžkou techniku, maximálně lehkou a do té doby jsi extrémně zranitelný – Když potřebuješ techniku, tak nepřítel jí má také a než vyložíš tu svojí, tak tě chrání jen pěchota
J R
Host
J R

To svařování plechů je vidět, ale na pozadí se odehrává obrovské množství práce, která vidět není. Až budou mít hotové nádrže (a související části trupu), tak opět přijedou kamiony plné dalšího hotového HW (a v něm SW), který sa ně nainstaluje. Z postupu výroby tlakových nádob nelze vůbec nic odvozovat.

Invc
Host
Invc

Nejsem přesvědčen, že je to jediná správná cesta…. někomu vyhovuje to a někomu ono… a někde funguje jedno a jinde druhé…

A někdo … má prostě v kapse politiky:

https://arstechnica.com/science/2020/01/house-bill-seeks-to-gut-nasas-artemis-plan-resurrect-journey-to-mars/

petr
Host
petr

Předpokládám, že většina týmu se přesunula na SS. Zajímavé budou zejména pokroky a úpravy v celkové konstrukci a řešení nových manévrovacích trysek. Přeci jen to otáčení rakety pomocí hlavních motorů vypadalo na simulaci dost divoce. Stejně tak vyvážení rakety a doladění manévrovacích křídel dá dost práce. Je fajn koukat jak svařují a ničí nádrže, ale ještě víc práce nejspíš vůbec nevidíme.

Rosetau
Host
Rosetau

Ta největší výzva je teprve čeká respektive dvě výzvy. Naučit Starship přistávat. Musk říkal, že to bude jednoduché ale já tomu nevěřím. A ta druhá je tepelný štít.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Jsem zvědavý hlavně na tepelný štít. Bude to rozsahem největší tepelný štít.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

V další vlně toho bude ještě více, zásadní bude také čerpání pohonných hmot na orbitě a vývin systému podpory života pro hodně lidí a dlouhou cestu na Mars. Největší výzvou pro Spacex u mě zůstává stavět ve velkém dostatečně kvalitní rakety pro lidi, tak aby se spolehlivost alespoň přiblížila dopravním letadlům.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Pro pohodlí turistů bude také důležité časem vyvinout toaletu s umělou gravitací a co nejvíce eliminovat používání “pemprsek”. 😀

Invc
Host
Invc

Dávno vymyšleno a otestováno. Google: Wolowitz Zero-gravity Human Waste Distribution System….

bohyn
Host
bohyn

Záchod už měl raketoplán – podtlakový.

Robert
Host
Robert

Taktiez mal vycvikovy zachod s kamerou, kde si sa ucitl “triafat” 😀 Idealne pre desiatky ludi to urcite nebolo.

bohyn
Host
bohyn

Ty lidi stejně budeš muset cvičit, 0 g má jistá specifika, kterým se nevyhneš. A umělá gravitace pro SS se tu už rozebírala – SS je pro ni příliš malá

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

No ono asi nejhorší bude to přetočení, pak by to už asi tak velký problém být nemusel vzhledem k tomu, co mají za sebou.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Testovací nádrž #2 povolila při 7,5 bar. Nominální letový tlak je 6 bar.Vzhledem k tomu, že je to zkouška statická a nesimuluje se letová zátěž (ani by to u toho testeru nemělo smysl), mě rezerva 25% přijde nízká. Je to samozřejmě absolutní minimum a počítá se zatím jen s testovacími lety, tam se to dá ospravedlnit. Spacex míří na cíl 40%, což už je mnohem lepší. U varianty pro lidskou posádku mě však ani těch 40% nepřipadá jako bůhvíjak supr, ale asi bych se s tím spokojil.
Tato druhá nádrž byla už na pohled lépe udělaná, byl k vidění také přípravek (i když docela primitivní) k upnutí prstenců při svařování. Je dobré vidět alespoň pokrok, když už začali tak od lopaty. Tak uvidíme, kolik to vydrží po opravě místa úniku v dalším testu s kryo LN2. Těším se už na to, jak se začne rýsovat ten orbitální prototyp.
Ještě poznamenám, že tentokrát místo selhání nebyl ten pro Spacex problémový svár víka k plášti, což byla v předchozích dvou případech Achilova pata obou nádrží. To je pozitivní signál.

J R
Host
J R

Navíc to zřejmě začali jinak svařovat. Pokud jsem to správně pochopil, tak svislé sváry jsou dvojité s přesahem plechu a ty vodorovné vypadají, že jsou zevnitř vyztuženy navařeným páskem. To první tweetnul EM, to druhé odhaduji z dvojitého ztmavnutí kovu kolem sváru. Zajímal by mě na to názor zkušených svářečů.

Will you double up the steel on the vertical welds of the hoops?
EM: Already being done

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Já tedy zkušený svářeč rozhodně nejsem. Přesto si dovolím tvrdit, že posílit svislý svár na prstenci dává rozhodně smysl, co se týče vnitřního tlaku je to nejnamáhanější místo té plechovky.

J R
Host
J R

To je jasné, jen by mě zajímalo, zda se to běžně používá, jaké to má vlastnosti a úskalí atd.

Samo
Host
Samo

Horizontálne sú s presahom pelchu a vertikálne (zvislé) sú klasiclé čelné no prevarené pásmi, vystužené. Ten horizontálny pásik je len sfarbenie spôsobené prehriatím materiálu pri zváraní z vnútra. Ten plech je totižto dosť tenký aktuále sa hovorí že majú nie 4 ale možno iba 2mm. Ale toto spravili už aj pri prvom exemplári spred pár týždňov.
prvý exemplár:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1605359;image
druhý:
https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=48895.0;attach=1609699;image
Medzi časom vylepšili nejako kútový zvar medzi prstencom a kupolou a takisto pozmenili dizajn dómov samotných, resp. polotovarov na ich výrobu.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

S těmi 2mm je to na pováženou. U Atlasu s balónovými nádržemi jsem našel údaj o tloušťce v nejslabších místech 2,5mm. Starship musí být stabilní i nenatlakovaná a přitom má mnohem větší průměr trupu. Rěkl bych, že to pod ty 4mm moc nepůjde…

Robert
Host
Robert

Ked das dovnutra vystuze ako maju ponorky tak to pojde.

Samo
Host
Samo

Kdeže, nahrubšie miesta stien atlasu mali 0,034 in teda 0.8636mm najtenšie iba 0,014 in teda 0.3556mm a dokonca centaur mal na prednej prepážke miesta s hrúbkou iba 0,01 in teda 0.254 mm! https://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19690000964.pdf

centaur:comment image
atlas:comment image

Ťažko povedať aké presne plechy aktuálne používajú, je to len neodborný dohad a hrúbky sa budú po dĺžke zostavy meniť.

yamato
Host
yamato

atlas mal priemer 3m a maximalny operacny tlak 5,15 bar (bohvie na aky koeficient to testovali), ale aj tak je obdivuhodne ze to dokazali zvarit z takeho staniolu 🙂

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

OK, Vypadá to, že máte přesně o řád lepší zdroj, než se ukázala Wiki. Díky za info.

Samo
Host
Samo

To je zaujímavé, presne to teraz pozerám aj ja na wiki, “Constructed of very thin stainless steel, 0.1–0.4 inches (2.5–10.2 mm) thick” 10.2 mm steny balónových nádrží atlasu ma zarážajú. To sa niekto veľmi kruto pomýlil. No nič hľadám wiki účet a to sa musí opraviť dokumenty NASA hovoria jasne.

Invc
Host
Invc

Desítka plech opravdu není “very thin” 🙂

I když v dnešní hyperkorektní době … aby mě nějaká desítka plech nezažaloval.

Samo
Host
Samo

Už by to maly byť opravené, dokonca som si všimol že používajú identickú nerez, 301 full hard stainless. https://en.wikipedia.org/wiki/Balloon_tank

J R
Host
J R

Díky za detailní fotky. Podle těch fotografií se mi zdá, že to je ještě nějak jinak. Každopádně to vypadá, že stále hledají správný postup. Při těchto rozměrech, tloušťce plechu a požadované pevnosti to asi bude složitější, než by člověk řekl.

Pavel Riedl
Host
Pavel Riedl

Samotný svar jako takový je obecně kvalitnější než svařovaný materiál. To, co zpravidla povolí, je tepelně ovlivněná oblast v blízkosti sváru.
Teď hodně zjednodušeně a stručně: Plechy válcované za studena jsou zpevněné tím válcováním. Při zahřátí a ochlazení dochází ke změnám mechanických vlastností, např. třeba se sníží tvrdost a zvýší houževnatost. Do procesu vstupuje druh materiálu, složení okolního plynu nebo lázně, teplota ohřevu a rychlost ochlazování… a kdoví co ještě 😉

J R
Host
J R

Ano, takovou obecnou představu mám také. Ale platí, že materiál tepelně ovlivněný svařováním je u tohoto typu oceli stále pevnější, než u “obyčejné” oceli? Předpokládám, že ano, jinak by nedávalo smysl ho používat (nejslabší článek řetězu…), ale pro jistotu se ptám. Představuji si to tak, že válcováním za ztudena se vytvoří určitá vnitřní struktura materiálu, která se tím zahřátím naruší. A otázka je, do jaké míry. A podružná otázka je, co se s tím dá dělat.

J R
Host
J R

Teď mi došlo, že jedna odpověď na moji poslední otázku je zřejmě na těch fotografiích. Hřebínek navařený na problematické místo otáčí směr svárů o 90° vůči směru namáhání a také tím, že jeho přivaření není souvislé, nedojde k oslabení materiálu v celé linii. (Moji původní otázku jsem myslel zejména tak, zda má smysl navařit plechy přes sebe, když se tím stejně vytvoří souvislá linie (resp. dvě) oslabeného materiálu.)

Silhan.J
Host
Silhan.J

Pro lidskou posádku NASA požaduje 50% a na tu hodnotu míří Spx.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

I v článku je uveden cíl 8,5 bar (já vím o hodnotě 8,4), což je právě těch 40%. Navíc nejsou standardy NASA pro Starship až tak relevantní.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Projel jsem si fórum na kosmonautixu a tam jsou odkazy na Muska. Někdy psal koeficient 1,5 potom 1,4 pak zase 8,5 baru. Tak těžko říct. A standarty NASA jsou pochopitelně relativní.

yamato
Host
yamato

pouzita ocel je pri kryo teplotach 2x pevnejsia. Moja otazka: ako sa s teplotou meni pevnost zvarov? Moze tiez stupat? (amatersky si zvar predstavujem ako roztopeny kov)

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Pokud použitá ocel má tyto vlastnosti z větší části získané procesem studeného válcování, pevnost svarů by to nezvýšilo.

Robert
Host
Robert

zvar je takmer vzdy najslabsie miesto na celej konstrukcii.

PetrK
Host
PetrK

Z pohledu z dálky ano, z bližšího pohledu není nejslabší svár, ale jeho nejbližší okolí, kde nedošlo k úplnému roztavení, ale řekněme jen “natavení”. Tedy struktura materiálu nemusí být ideální.

Robert
Host
Robert

zvar ako takovy, nemyslel som konkretne miesto.

Samo
Host
Samo

Nevieme či povolila, ten únik tam mohol byť od začiatku, boh a SpaceX vie.

Ghx
Host
Ghx

Tak zase to prasklo v tom koutovem svaru (tentokrat dolniho vika). I kdyz pry dosahli dosahli pozadovane pevnosti. Kazdopadne to asi bude ta nejproblematictejsi cast stale…

bohyn
Host
bohyn

Zajímavé je, odkud je ta fotka z interiéru ze svařování špičky a nádrže. Nevypadá to jako jeden z tech nových stanů. Jednak to není stan a jednak ty mají celkem nízké a zaoblené boční stěny. Mají v BC nějakou novou halu, nebo to svařují v Texasu? Hawthorne bych asi vyloučil, kvůli velikosti a komplikacím při dopravě na místo testu.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Počítám, že je to uvnitř windbreakeru v BC.

Mar3ek
Host
Mar3ek

Díky za pěkný článek.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Před chvílí proběhl test. Nádrž vydržela 8,5 baru při tlakování tekutým dusíkem. Takže už se dostali kam potřebují.
https://www.youtube.com/watch?time_continue=3&v=MrfqdhhOE3s&feature=emb_title