První pilotovaná mise Crew Dragonu je stále v plánu na květen, ale přípravy astronautů komplikuje koronavirus

Falcon 9 s Crew Dragonem při zkouškách na rampě (Foto: SpaceX)

Uběhl měsíc od posledních novinek týkajících se prvního pilotovaného letu společnosti SpaceX, takže jsme pro vás nachystali další článek věnující se novinkám a aktualitám, které se za tu dobu nashromáždily. Budeme se také věnovat aktualitám týkajících se prvních zásobovacích misí SpaceX v rámci programu CRS2 s novým nákladním Dragonem.

V posledních měsících se napohled žádné zásadní události týkající se prvního pilotovaného letu SpaceX neodehrávají. Loď Crew Dragon určená pro tento start se nachází v Kennedyho vesmírném středisku, astronauté podstupují další trénink a SpaceX pořád neuzavřela padákové testy. Na druhou stranu lze k těmto všem přípravám zkusit přistoupit obráceně. V žádném článku na českých či zahraničních serverech se neobjevila jediná informace, která by zpochybňovala fakt, že se SpaceX nezadržitelně blíží k realizaci mise DM-2 (s výjimkou jediné, ke které se dostaneme později). Je nutno poznamenat, že i články o problémech lodi Starliner hovoří v podobném duchu, pokud v nich přijde na přetřes související téma Crew Dragonu – neobjevují se náznaky, že by se přípravy potýkaly s problémy. V tomto duchu je také nutno chápat prohlášení prezidentky SpaceX, Gwynne Shotwell, které učinila na konferenci Satellite 2020. SpaceX podle ní stále počítá s květnovým termínem startu. SpaceX i NASA však před sebou mají ještě spoustu práce.

NASA také stále neprovedla žádné oficiální oznámení o prodloužení testovací pilotované mise DM-2 z jednoho týdne na až několik měsíců. Všeobecně se sice předpokládá, že k prodloužení dojde, ale dokud to nepotvrdí špičky NASA, jedná se jen o domněnky či v nejlepším případě dobře podložené odhady. Na stranu těch, kteří hovoří o prodloužení mise DM-2, se přidal i bývalý ředitel vesmírných operací SpaceX, Garrett Reisman, který věří, že rozhodnutí NASA už padlo. Množství dodatečného tréninku obou astronautů přiřazených ke Crew Dragonu samozřejmě ovlivní možné prodloužení jejich mise. Také nejspíš platí, že čím delší tato mise bude, tím později oba astronauté odstartují.

Pro všechny případy se však NASA pojišťuje, aby k případnému prodloužení mise dojít mohlo. V únoru oba astronauté pro misi DM-2 podstoupili trénink, Bob Behnken trénoval v bazénu výstup do volného prostoru a Doug Hurley se zacvičoval v ovládání robotické paže Canadarm2. Dle tweetu Erica Bergera ze serveru Ars Technica jejich trénink ale není u konce, v tomto týdnu má pokračovat na celkem třech různých místech – na Floridě, v Kalifornii a v texaském Houstonu. Právě tento fakt je však prvním kamínkem, který může začít zadírat soukolí příprav mise DM-2. Šířící se pandemie koronaviru se totiž nevyhnula ani NASA, v Marshallově středisku v Alabamě byl pozitivně testován první pracovník. NASA se každopádně k problému rozhodla postavit čelem a začala omezovat počet lidí, kteří mohou být v kontaktu s Dougem Hurleym a Bobem Behnkenem. K podobnému opatření patrně dojde i v případě posádky lodi Sojuz MS-16, která má startovat v polovině dubna. Zde Roskosmos spolu s dalšími partnery zvažuje prodloužení předstartovní karantény a také byla zrušena návštěva médií.

Výzva k opatrnosti v řídícím středisku NASA ohledně potenciálního rizika nakažení astronautů před misí DM-2 (Foto: Ed Van Cise)

Jaké faktory bude NASA vlastně muset vzít do úvahy při případném prodloužení mise DM-2? Prvním z nich je fakt, že přibližně v polovině dubna 2020 se podle plánu odpojí od ISS loď Sojuz MS-15 a 63. dlouhodobá expedice zůstane až do října tříčlenná. Posádce tak bude zbývat na vědecké experimenty méně času a pomoc, byť dočasnou, by rozhodně uvítala. Druhým aspektem je fakt, že první pilotovaný start lodi druhého kontraktora NASA, mise CFT lodi Starliner společnosti Boeing, bude trvat celých 6 měsíců. Nejdříve však musí padnout rozhodnutí, zda bude nutno zopakovat nepilotovanou zkoušku OFT, během které došlo k mnoha problémům. Délka i start mise DM-2 tak bude muset vzít v potaz jakýkoliv případný odklad mise firmy Boeing. V neposlední řadě se může ukázat výrazným faktorem i největší hrozba dnešních dnů, pandemie koronaviru.

Roli při rozhodování ohledně prodloužení mise DM-2 by také mohlo hrát to, že podle NASA bude Crew Dragon pro první ostrou misi USCV-1 dokončena o tři měsíce dříve, než se původně plánovalo. Tato mise už bude normálně 6měsíční a poletí na ní plně vycvičení astronauté Michael Hopkins, Victor Glover a další. Pokud tedy může být loď pro USCV-1 připravena relativně brzy, mohlo by dávat větší smysl DM-2 zbytečně neprodlužovat, jelikož to vlastně zdrží dokončení testovacího programu a certifikaci Crew Dragonu, a tím potenciálně oddálí start USCV-1 s plnohodnotnou a vytrénovanou posádkou.

Astronauté Victor Glover a Mike Hopkins v McGregoru (Foto: NASA)

Mimochodem, členy dlouhodobých expedic na mezinárodní stanici nejsou pouze občané USA a Ruské federace, ale také japonští a evropští astronauti. A dříve nebo později začnou i oni létat na nových amerických lodích Crew Dragon a Starliner. Česká republika je členem ESA, proto nás asi budou více zajímat evropští astronauté. Tím, který zamíří k ISS jako první, je v současnosti Thomas Pesquet, který koncem března zahájí v Houstonu trénink na svou již druhou kosmickou cestu. Zatím nebylo rozhodnuto, na palubě které ze dvou amerických lodí se na svou cestu vydá, bude však bedlivě sledovat start testovací mise DM-2.

Astronaut ESA Thomas Pesquet při nácviku EVA pro svou první cestu do vesmíru (Foto: ESA)

Na chvíli si ale od pandemie odpočiňme a přesuňme se k předstartovní konferenci před misí CRS-20, která se uskutečnila 6. března. Jelikož se jednalo o vůbec poslední start Dragonu první generace, na konferenci pochopitelně zaznělo také několik informací týkajících se budoucích zásobovacích misí s novou nákladní lodí Dragon 2. Ta vychází z pilotovaného Crew Dragonu, ale v mnoha ohledech se od něj liší, především nebude vybavena záchrannými motory SuperDraco. Protože v lodi nebude ani posádka, nebude nutno ji vybavovat ovládacími panely či sedadly. Zmenší se též systémy podpory života, neodstraní se však úplně, protože SpaceX dopravuje na stanici čas od času i živý biologický materiál jako například pokusné myši. Oproti verzi pro pasažéry se celkový nákladní prostor zvětší o 20 %. V důsledku automatického dokování ke stanici se však naopak zmenší vstupní otvor do lodi. Z téměř čtvercových dveří o šířce 1300 mm se do budoucna stanou dveře s průměrem 800 mm. SpaceX také plánuje nový nákladní Dragon použít až pětkrát, zatímco Dragony první generace bylo možné použít maximálně třikrát. Další velice zajímavou informací, která na tiskové konferenci zazněla, je to, že zatímco pilotované lodi Crew Dragon mohou startovat pouze z rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku, nákladní verze Dragonu 2 budou moci vzlétat také z rampy SLC-40, pokud to bude z nějakého důvodu potřeba. Rampa LC-39A však bude preferována, protože nástupní rameno pro astronauty usnadňuje nakládání pozdního nákladu do zásobovacího Dragonu.

Nový nákladní Dragon bude k ISS dokovat stejně jako Crew Dragon (Zdroj: NASA)

Prvního startu nákladního Dragonu 2 se však nejspíš dočkáme o něco později než v srpnu, jak bylo původně plánováno. Z informací od NASA totiž vyplynulo, že došlo k prohození mise NG-14 lodi Cygnus a mise CRS-21, což bude premiérový start nového nákladního Dragonu. NASA pro CRS-21 po prohození uváděla termín říjen 2020, ale později došlo ke změně na blíže neurčené datum. Zatím se tedy neví, kdy vlastně mise poletí, ani proč došlo k jejímu prohození se zásobovací misí NG-14.

Jeden drobný střípek byl přidán i k možnému prodloužení mise DM-2, když zaznělo, že mise CRS-20 nevezla pro tuto misi žádné zásoby. Pro doplnění dodávám, že nejbližší americkou zásobovací misí k ISS bude až výše zmíněná srpnová loď Cygnus.

První pilotované mise se týkaly i další dvě informace. Testy upravených nových padáků Mark 3 jsou podle všeho téměř u konce. Dle Hanse Koeingsmana proběhl jeden z posledních testů začátkem března a na řadě jsou již jen dva poslední testy, které budou prověřovat různé krajní situace.

Testování třetí generace padáků Crew Dragonu v prosinci 2019 (Foto: SpaceX)

Poslední informace, která zazněla, je z hlediska budoucnosti poměrně důležitá. SpaceX prý je schopné řídit orbitální operace více než jedné kosmické lodi. Doposud mělo SpaceX na orbitě vždy maximálně jeden Dragon, ale v následujících měsících a letech se může snadno stát, že se u ISS potkají nákladní i pilotovaná verze Dragonu. SpaceX navíc může ve stejnou dobu provádět některou z plánovaných turistických misí Crew Dragonu. Ty můžou buď také kotvit na ISS, nebo jen volně letět na oběžné dráze Země.

V souvislosti s turistickými misemi musíme zmínit také to, že SpaceX získalo dalšího zákazníka pro soukromý let Crew Dragonu. Narozdíl od únorového oznámení firmy Space Adventures, jejíž zákazníci se vydají jen na orbitální dráhu, zamíří loď Crew Dragon při nově oznámeném letu přímo k Mezinárodní vesmírné stanici. Jeho posádkou budou celkem čtyři astronauti firmy Axiom, přičemž každý z nich za sedadlo údajně zaplatí 55 milionů dolarů. Mise se uskuteční nejdříve v druhé polovině roku 2021 a potrvá 10 dní, z čehož 8 dní bude loď Crew Dragon připojena k ISS. Mimochodem, stejná firma uzavřela dohodu s NASA, že vyrobí minimálně jeden obytný komerční modul pro ISS, který bude možno připojit ke stanici v roce 2024.

Možná budoucí podoba modulů společnosti Axiom u ISS (Zdroj: Axiom Space)

Jiří Hadač

Jiří Hadač

Kdysi dávno chemik, nyní redaktor popularizačního webu ElonX, kterému už v dětství učarovala kosmonautika a to natolik, že o ní začal pravidelně informovat. Jeho nejoblíbenější mise SpaceX je NROL-76.

Podpořte projekt ElonX
Jiří Hadač



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
31 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře