Rakety SpaceX vynesou tři várky konkurenčních družic OneWeb a možná i evropský teleskop Euclid
Dnešní článek představí několik novinek týkajících se chystaných startů raket Falcon 9 s družicemi konkurenční firmy OneWeb. Poté se podíváme na okolnosti, které možná způsobí, že si SpaceX připíše na seznam svých plánovaných misí vynášku evropského infračervené teleskopu Euclid. Ten se svým významem může směle měřit s nejzajímavějšími náklady, které kdy SpaceX ve své historii dopravilo do vesmíru. Všechny tyto mise navíc mají společné, že je výrazně ovlivnila válka na Ukrajině.
V únoru letošního roku začala invaze vojsk Ruské federace na území Ukrajiny, což vedlo k vlně přerušování obchodních vztahů západních organizací s ruskou stranou. V důsledku toho se některé již léta připravované kosmické mise ocitly bez nosné rakety, jelikož ruský Sojuz najednou přestal být přípustnou možností. Ihned poté se tedy rozjela vlna spekulací a odhadů, jak asi zareagují majitelé dotčených družic. Jak se následně ukázalo, odhad, že kupříkladu firma OneWeb se obrátí s vynáškou svých družic na kalifornskou SpaceX, byl částečně správný. Když jsme vás o tomto kontraktu v březnu informovali, uváděli jsme, že prakticky nejsou známé žádné podrobnosti ohledně této zakázky, oznámen nebyl ani počet startů a množství vynášených družic, které budou vyneseny při jedné misi.
Konstelaci společnosti OneWeb bude tvořit celkem 648 satelitů ve výšce 1200 km (Zdroj: OneWeb)
Od oné události uběhlo několik měsíců a my vás nyní můžeme seznámit s některými dříve neznámými detaily. Konstelace OneWeb by se po svém dokončení měla skládat z 648 družic, z nichž 428 bylo do dnešních dnů vyneseno během třinácti startů ruských raket Sojuz. Firmě OneWeb tak chybí k dokončení výstavby dopravit na oběžnou dráhu 220 družic, z toho 60 záložních. Dle nově dostupných informací by tyto zbývající družice měly být vyneseny v rámci pěti startů, přičemž tři z nich uskuteční rakety Falcon 9 a zbývající dva zajistí indické rakety GSLV. Druhá zmíněná raketa není až tak překvapivá, jelikož indický konglomerát Bharti Global má 30% podíl ve firmě OneWeb.
Start indické rakety GSLV v rámci mise F05 v roce 2016 (Foto: ISRO)
Tři starty Falconu 9 údajně mají na oběžnou dráhu dopravit stejný počet družic jako čtyři rakety Sojuz. Z této informace tedy plyne, že místo obvyklých 32–36 družic bude při jednom startu vyneseno 48 družic. Kvůli tomu bude potřeba upravit vypouštěcí adaptér, což zajistí společnost RUAG Space. Všechny starty SpaceX s družicemi OneWeb proběhnou z floridské rampy SLC-40 a zamíří na polární orbitu. První z nich by se měl uskutečnit v prosinci a všechny zbývající by měly být vyřízeny do března příštího roku. Tím by byla dokončena první generace konstelace OneWeb, která poskytuje satelitní připojení k Internetu, a tím konkuruje Starlinku od SpaceX.
36 družic OneWeb během příprav na start na palubě ruské rakety Sojuz (Foto: Roskosmos)
Nyní se od oficiálně potvrzených startů ponoříme do oblasti odhadů či přání. Není totiž vyloučeno, že kvůli zrušení evropských startů Sojuzů získá SpaceX ještě další zakázky. Například Evropská kosmická agentura ESA staví již řadu let infračervený teleskop Euclid, který má za úkol studovat temnou hmotu a temnou energii z oběžné dráhy. Družice se měla na svou cestu do vesmíru vydat již v březnu 2023 na raketě Sojuz. Poté se však situace začala komplikovat. Firma Arianespace, která měla zajistit start družice z evropského kosmodromu v Kourou, přerušila vztahy s ruskou stranou kvůli válce na Ukrajině a v současnosti tak nemá družice Euclid oficiálně určený nosič. Ten by měl být vybrán v listopadu letošního roku. Je také poměrně pochopitelné, že tímto okamžikem padl původní termín startu.
Dokončená družice Euclid připravená k převozu do testovacích laboratoří (Foto: Thales Alenia Space)
Všeobecně se předpokládá, že se novým nosičem stane vyvíjená raketa Ariane 6 (ve variantě 62), ovšem existují zde určité okolnosti, které tuto očividnou volbu komplikují. Raketa Ariane 6 je totiž stále ve stadiu vývoje a navíc, i kdyby se její první start uskutečnil již příští rok, družice Euclid by byla až několikátým nákladem v pořadí misí. Ve startovní frontě před ní jsou čtyři jiné mise, ale s harmonogramem se nejspíš bude ještě hodně hýbat. I kdyby bylo možné zajistit, aby Euclid startoval hned na první misi Ariane 6, něco takového nepřipadá v úvahu. Teleskop samotný stojí přibližně 600 milionů eur, dle cen z roku 2012, takže se nikdo neodváží tak cenný náklad posadit na neodzkoušenou raketu.
Umělecká představa rakety Ariane 62 (Zdroj: ESA)
Další komplikace by mohly nastat v případě jakýchkoliv problémů během prvních misí Ariane 6, ty by totiž znamenaly automatický odklad data startu. A zde přichází další potíž, kterou je cena za skladování teleskopu v případě odkladů. Dle vědce, který se na misi Euclid podílí, by mohly náklady na skladování dosáhnout až 100 milionů eur ročně. A přiznejme si, skladovat družici za cenu jedné šestiny celého projektu není zrovna ideální. Je zde samozřejmě možnost využít služeb jiných poskytovatelů raket, ale právě i v této oblasti je situace dosti komplikovaná. Firma United Launch Alliance nemá volnou kapacitu svých raket Atlas V a jejich nástupce Vulcan je stále ve vývoji. V podobné situaci je i firma Blue Origin se svou raketou New Glenn. Ruské nosiče jsou z pochopitelných důvodů ze hry. Když pomineme v tomto bodě Čínu či Indii, které zdrojový článek nezmiňuje, tak jedinou firmou, která má v současnosti volné kapacity pro vynesení Euclidu, je SpaceX. Výhodou přesunu Euclidu na Falcon 9 by navíc bylo to, že by se tím uvolnila raketa Ariane 6 pro jiné evropské mise, které hledají novou raketu po zrušení Sojuzů. Jde například o starty s navigačními družicemi Galileo nebo vědeckou misi EarthCARE.
Start mise SAOCOM 1B, což byl první floridský start SpaceX na polární dráhu (Foto: SpaceX)
Dodá tedy kalifornská společnost nosič pro tuto zajímavou vědeckou misi? 22 členských států ESA pochopitelně není nadšeno z možnosti, že by evropský teleskop měl být vynesen americkou raketou. Existuje však nemalá skupina vědců, která má opačný názor a přeje si, aby se družice dostala do vesmíru co nejdřív. Není se jim co divit, celé desetiletí pracují na vývoji a stavbě družice a chtěli by mít co nejdříve přístup k jedinečným měřením, která bude družice provádět. SpaceX tedy v současnosti představuje nejrychlejší a nejlevnější řešení. Jediným zádrhelem, který může vyřadit nosiče firmy SpaceX z případného seznamu kandidátů, je spektrum vibrací, které provází start rakety Falcon 9. SpaceX však již uvedlo, že plánuje do konce léta vypracovat studii, která by měla zjistit, zda je proveditelné vynést družici Euclid pomocí Falconu 9 s předpokládaným termínem startu v posledním čtvrtletím roku 2023. Výběr raketového nosiče je však stále v rukou ESA a nám nezbývá nic jiného než počkat do listopadu, kdy má být definitivně rozhodnuto.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise WorldView Legion 1 - 11. 4. 2024
- Mise USSF-62 - 8. 4. 2024
- Novinky o Starlinku: Přibývají zákazníci v Austrálii, SpaceX experimentuje s levnějším tarifem a je terčem zlodějů - 6. 4. 2024
Bez SX by teď bylo v kosmonautice opravdu krušno
Je to tak. Díky znovupouzitelnosti mohou nabízet dopravu dalším zákazníkům aniž ten by čekal roky na start jako u jinych dodavatelů.
Jen Čina je schopna mít podobnou kadenci.
A to za 20 let existence.
Budoucnost bude díky SHS ještě výraznější.
Mě by docela zajímalo, kde OneWeb do března schrastí dvě rakety GSLV jen tak z ničeho. Předpokládám, že ISRO kvůli tomu muselo odložit nějaké jiné mise, protože dvě nové rakety by takhle rychle asi těžko stihli vyrobit.
100 milion stoji rok skladovania takeho satelitu?
To by ma vazne zaujimalo co je na tom take drahe, to je skladovany v nejakom trvalom vakuu?
Nejde len o prostredie, cistotu, teplotu, vlhkost, …, to je cast A.
Cast B, ktora sa v cene skryva je hardware samotny, ktory je certifikovany na nejaku zivotnost. Pred startom je ho treba znova certicikovat, alebo povymienat, co je nemala cast “skladovacich” nakladov.
No a taky se platí dohlížející experti, manažeři expertů, manažeři těch manažerů, hlídači, uklízečky, energie pro všechny ty klimatizace a tak dále.
Ja vam k tomu muzu dat jen odkaz na zdrojovy clanek arstechnica toho astronoma z francouzskeho institutu. 🙂
Ten Euclid bude zajímavý let do L2.
Ariane 62 a 64 po 12 letech vývoje neni připravena jako dříve psaný nosič.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Ariane_6
Náklady na vývoj 3,6 mld.€.