Mise Bangabandhu-1
| << | Informace | Články | Aktuálně | Fotky | Videa | >> |
Základní informace
- Datum startu: 11. 5. 2018 22:14 SELČ
- Startovní okno: 127 minut (22:14–00:21)
- Stav: Mise byla úspěšná
- Statický zážeh: Proběhl 5. 5. 2018 v 01:25 SELČ (Více informací v článku)
- Primární náklad: Telekomunikační družice Bangabandhu-1, která bude zajišťovat služby pro Bangladéš a okolní regiony
- Hmotnost nákladu: 3750 kg
- Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (nový první stupeň B1046)
- Cíl: Přechodová dráha ke geostacionární dráze (GTO)
- Výsledná orbita: 308 km x 35 549 km x 19,3°
- Startovní rampa: LC-39A (Kennedyho vesmírné středisko, Merritt Island, Florida)
- Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině OCISLY
- Press kit ke stažení zde
Podrobnosti a zajímavosti
- 1. bangladéšská družice
- 1. start Blocku 5, finální varianty raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Obsahuje spoustu vylepšení umožňující snazší výrobu, rychlou znovupoužitelnost prvního stupně a také certifikaci pro lety s posádkou. Každý první stupeň by měl být schopen 10–100 startů. (Více informací o Blocku 5)
- Při této misi nejspíš bude opět nasazen speciální robot OctaGrabber pro zajištění prvního stupně po přistání na plošině OCISLY.
- První i druhý stupeň jsou ve variantě Block 5.
- Při misi dojde k přistání aerodynamického krytu do vody, neboť z přístavu vyrazila loď GO Pursuit. Tato loď však není vybavena sítí, takže jen kryt vyloví z vody.
- Plošina OCISLY se během přistání nacházela více než 600 km od pobřeží Floridy.
- Satelit vyrobila společnost Thales Alenia Space.
- Hans Koenigsmann ze SpaceX během předstartovní konference před misí TESS prozradil, že testování prvního stupně v McGregoru proběhlo rychleji než v případě prvních exemplářů předchozích Blocků.
- Vývoj data startu: 16. prosince 2017 → únor 2018 → březen 2018 → 5. dubna 2018 → 24. dubna 2018 → 4. května 2018 → 7. května 2018 → 10. května 2018 → 11. května 2018
Související články
- OCISLY přivezla první zachráněný Block 5
- Vylepšení Falconu 9 Block 5, znovupoužitelný druhý stupeň, rampa pro BFR a další novinky
- Jak se Bangladéš stal prvním zákazníkem SpaceX pro Falcon 9 ve verzi Block 5
- Proběhl statický zážeh prvního Blocku 5 v rámci mise Bangabandhu-1
- Block 5: Finální varianta Falconů by mohla letět už v dubnu
- Robot na stabilizaci zachráněných Falconů je snad konečně připraven na další misi
- Jaké má SpaceX plány s konkrétními stupni Falconu 9?
- Gwynne Shotwell: Block 5 poletí v prvním čtvrtletí 2018, bude schopen minimálně 10 startů
- Cesta k masivní znovupoužitelnosti Falconů otevřena (Kosmonautix.cz)
Aktuální informace
Fotky
-
- První stupeň typu Block 5 během testování v McGregoru v únoru 2018 (Foto: Gary Blair / NSF)
-
- První stupeň typu Block 5 během testování v McGregoru v únoru 2018 (Foto: Gary Blair / NSF)
-
- První Block 5 při přepravě do McGregoru (Foto: /u/tvgenius)
-
- Vizualizace satelitu Bangabandhu-1 (Zdroj: Thales Alenia Space)
-
- Stupeň č. 46 při příjezdu na Mys Canaveral (Foto: Moon Express)
-
- Falcon 9 během vývozu na rampu před misí Bangabandhu-1 (Foto: Elon Musk)
-
- Statický zážeh před misí Bangabandhu-1 (Foto: Tom Cross)
-
- Falcon 9 Block 5 na rampě LC-39A před startem mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Falcon 9 Block 5 na rampě LC-39A před startem mise Bangabandhu-1 (Foto: Craig Vander Galien)
-
- Detail aerodynamického krytu před misí Bangabandhu-1 (Foto: Stephen Clark)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Start mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Přistání prvního stupně během mise Bangabandhu-1 (Foto: SpaceX)
-
- Stupeň B1046 po příjezdu do přístavu (Foto: /u/sir_oki)
-
- Stupeň B1046 po příjezdu do přístavu (Foto: Ken Kremer)
-
- Stupeň B1046 po příjezdu do přístavu (Foto: Michael Seeley)
-
- Stupeň B1046 po příjezdu do přístavu (Foto: Tom Cross)
Videa
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:
Oficiální přenos SpaceX:
Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz (odklad):
Oficiální přenos SpaceX (odklad):
Statický zážeh:
Sakra čekat na další start skoro měsíc- to je ale dlouhá doba 😑
To máš tedy pravdu, ale když to teď malinko přeženu a započítám Iridium 5 do dubna, tak pak to bude 6 startů za měsíc a to bude už panečku nátřesk.
Už mi to čekání na Block 5 přijde nějaký dlouhý, jak se statický zážeh a start neustále odkládá
Tak se musíme kousnout a doufat 🙂
Tak vzhledem k tomu, ze block 5 by mel byt jednou schopen opakovaneho pouziti do 24 hodin, tak by mohl byt staticky zazev v nedeli a start v pondeli. Je pravdepodobne, ze s blokem 5 zase zacnou delat staticke zazehy i s nakladem. Resp. mozna se prestanou staticke zazehy delat. Kdyz raketa letela den predtim 😀
Vsadim se, ze pri takove kadenci by nektere casti motoru ani nestihly schladnout.
Tak ono problém statického zážehu a startu není opakované použití. Problém je v tom, že raketa musí zpátky do hangáru, kde se musí namontovat náklad, vše otestovat a znova vyvézt na rampu. Je to tak trochu docela pakárna a myslím si to samé co vy, budou to chtít zrušit, protože to stojí docela dost peněz a čas.
Nemyslím si ale, že by se přestaly statické zážehy dělat, protože to zase naopak může ušetřit problémy při startu samotném. Naopak statické zážehy letěných stupňů trvají déle než těch nových.
No a to poslední, tak to jistě nehrozí, tedy určitě ne u F9. těch 24h je teoretická budoucnost a i v případě, že by to šlo, tak stále to bude jen a pouze teorie, protože v praxi by to snad ani nemělo smysl. Myslím si, že pokud se dostanou na týden, tak to bude zcela v pohodě. Podle mého názoru je totiž těch 24h hlavně myšleno jako čas na to, aby se stupeň zkontroloval a připravil na další start. Jenže v praxi ho musíte nejdříve naložit, odvézt do hangáru a pak po kontrolách musíte doplnit provozní kapaliny a plyny, připojit náklad a nakonec vše otestovat. Takže i ten týden mě přijde hodně optimistický. Tady nejde o to ten stupeň do 24h poslat znova nahoru, tady jde o to minimalizovat množství prací na stupni pro jeho další použití.
Jak tak koukám na ty fotky, tak ten druhý stupeň je skutečně hodně maličký. Ono se to nezdá, ale teď je to krásně vidět.
Mě se zase tak maličký nezdá, no, je to asi věc názoru. Jinak Dušan Majer v přenosech udává, že první stupeň v prázdném stavu váží cca 22,5t, druhý 4 tuny. A rozměrově (9,3m) je to něco mezi čtvrtinou a pětinou výšky prvního stupně (40,5m).
Ale vždycky si vybavím fotku rozzářeného Dušana stojícího před prvním stupněm v Hawthorne a jeho slova, že se to nezdá ale je to obrovský :-D.
Počkejte na fotku se Saturnem V, to je teprve raketka. 😉
Jen ještě dodám nebo spíš upřesním, jde o nádrž prvního stupně, protože tryska motoru je v té černé části a já beru jen tu bílou tedy bez motoru. Tímto se omlouvám za nepřesnost.
Ivo, pochopili sme se dobře, není zač se omlouvat, opravdu jsem nepočítal interstage (výška 6,3m), jen ten bíly váleček. Ale pravda je, že jsem to neviděl naživo jet kolem sebe. Pak bych asi mluvil jinak, zatajil bych dech, zapomněl na čísla a jen čuměl jak vejr.:-). Vždy když jedu autem kolem velkých komínů, tak si představuju, že podobně vypadá Falcon 9, opravdu.
To je ale dobrý nápad, to mě ještě nenapadlo. Chtělo by to zjistit výšky komínů a najít srovnatelné, aby si to každý mohl vyzkoušet jaká je to výška. Já sám pro sebe to spíš srovnávám s výškovými budovami.
Tu to máš Ivo 🙂
http://koda.kominari.cz/?search=70m&action=pregiomapy#49.38966,16.39389,8,pVTSikc,
Tomu se říká nadšenec 😃
jak dlouho trval stat. zážeh? byl delší než u předchozích verzí?
Údajně byl dlouhý 3,5 sekund, což je standardní délka. Delší zážehy (7 sekund) se provádějí obvykle jen u již použitých stupňů, které už podruhé neprošly McGregorem.
Překvapilo mě zkrácení času tankování RP-1. Myslel jsem, že problém byl jen u LOX, a že petrolej už tancovat rychleji nelze.
Taky mě to překvapilo, čekal bych to spíš u LOX. U RP-1 bych řekl, že to je jen otázka rychlosti čerpání a nemá to nic společného s jinými částmi, ale asi to bude jinak. Ví k tomu někdo něco více?
Zkoušel jsem ráno pátrat na netu, už po dotazu Štěpána, ale nic sem nenašel, možná jsem se nedostatečně díval, tedy kromě toho, že jsem si otevřel přess kit mise Banghabanghu 1 a další náhodně tři jiné (TESS, CRS-12 a Iridium 5). U těch třech starších tankovaní RP-1 cca 1h10m před startem, u blocku 5 je to těch 35 minut před startem jak u LOX tak u RP-1.
SpaceX se s Blockem 5 vrací k rychlejšímu způsobu tankování (RP-1 i LOX se začne tankovat najednout v T-35m), který byl zpočátku používán u všech misí Falconu 9 v1.2 (viz press kity těchto misí) až do nehody Amos-6, načež se dočasně přešlo k méně agresivní metodě, kdy tankování RP-1 začíná o dost dříve. SpaceX mezitím vyvinulo vylepšené nádoby COPV, kterými disponuje Block 5, a tak je možné opět provádět rychlejší tankování, díky kterému pohonné hmoty nestihnou před startem tolik zteplat a raketa jich tak má k dispozici během mise více. Podrobněji jsem o tom psal například zde.
Ano, to tak nějak tuším, ale měl jsem za to, že COPV jsou jen v nádrži s LOX a nikoliv s RP-1. Laicky se domnívám, že v nádrži LOX jsou před startem pouze výpary kyslíku a tímto jsou nebezpečné. Po startu začne hladina klesat a tento objem je nahrazován héliem z COPV. Nebezpečí bylo v tom, že se pod uhlíkové opletení COPV dostal kyslík, který zde pak mohl podpořit vznícení. Pokud jde o nádrž s RP-1, myslel jsem si, že tato je již na zemi tlakována héliem vedeným z nádrže s LOX. Patrně je to ale asi mylná úvaha a i v nádrži na RP-1 budou nádrže COPV s héliem.Otázka je jak by zde mohlo dojít k problému, když RP-1 se při teplotě -7C asi moc neodpařuje a pod opletení by se dostalo tím pádem pouze hélium. Z toho všeho mě napadá jedna možnost, nádrže COPV jsou silně podchlazené a pak jsou zespoda zaplaceny částečně RP-1 o mnohem vyšší teplotě. Takže tady by asi mohl vzniknout nějaký problém. Ale kdo ví, je to jen úvaha.
Jen poznamenám, že nebezpečné nejsou výpary (kyslíku ani RP-1), ale kyslík ve všech skupenstvích. U problému s COPV pak šlo především o kyslík v pevném stavu. Proč však bylo pomalejší (nebo dřívější) čerpání právě RP-1 mi však jasné není.
Ano máte pravdu, tuším že to dokonce bylo tak, že kyslík mohl kondenzovat pod tím opletením z uhlíkových vláken. Nechce se mi to teď ale hledat.
Jedno z dočasných nápravných opatření, než se změní design COPV, se udávalo tankování teplejšího hélia.
Díval jsem se na web, tam se psalo, že všechny nádrže se tankují, nekteré dokonce spalinami z motoru, což objektivně si řekneme u RP-1 prostě nejde, to by nedopadlo dobře, protože by plamen přemístili do rakety. Takže tam se používá prý hélium nebo dusík. Ale jestli má přímo COPV i v nádrži na kerosen, nebo z důvodu menšího rozdílu teplot to mají brané z kyslíkových nádrží…Fakt jsem se tím prohraboval celé odpoledne, sháněl sem fotky zevnitř nádrže, ale moudřejší nejsem.
Dosti spekulacím, Bangabandhu volá.
Moc se mi líbil názor Dušana Majera z jeho březnové přednášky v Plzni. Budu parafrázovat, abych se nespletl. “Ten název mise je trošku nic moc, vyslovit se to nedá a to to ještě budu muset v přímém přenosu říct mnohokrát” 😀
Tady je instruktážní video, jak se to správně vyslovuje: https://www.youtube.com/watch?v=Uwzg7SYZKF0
Dušane trénuj, my ti věříme, stojíme za tebou, ty to zvládneš!!! 😀
Na první let vyberou družici s takovým názvem… Ale díky těm odkladům jsem se to už naučil 🙂
Nevím jestli jsem špatně hledal nebo to nikde není, ale jak je to s druhým stupněm? Je také ve variantě Block 5 nebo se jedná stále o starší typ?
Oba stupně jsou ve variantě Block 5.
Díky. Ještě jedna otázka: Je to první nasazení druhého stupně Blocku 5 nebo už letěl dříve? V tom tweetu je uvedeno první nasazení kompletní rakety ve verzi Block 5 (pokud jsem si to správně přeložil, moje AJ není úplně perfektní).
Pravděpodobně se jedná o první horní stupeň typu Block5, ale nelze to říct s jistotou. Teoreticky je možné, že druhý stupeň ve verzi Block 5 letěl už na nějaké dřívejší misi, podobně jako tomu bylo u Blocku 4, ale veřejně jsem o tom žádnou zmínku nezahlédl, takže tentokrát k tomuto postupnému nasazení nejspíš nedošlo.
Všimli jste si toho videa s vývozem bočního stupně FH? Nejdříve jsem si myslel, že je to nový kousek v černé fólii, ale je to jeden z těch použitých. Otázka je kam ho vezou a co s ním bude dál. Muzeum nebo šrot?
Dá se někde dohledat, jak daleko od pobřeží se nacházela přistávací oblast?
Mělo by to být zhruba 610–650 km.
Ještě dodám, že všechny vzdálenosti jsou k nalezení zde, ale v tomto případě byl trochu rozdíl v tom, co uváděly povolenky a co tvrdil komentátor v živém přenosu. Proto nevím, který údaj byl přesnější.
Děkuju, Petře. I za odkaz.