SpaceX má za sebou dramatický únikový test Crew Dragonu, dalším krokem je let s astronauty

SpaceX v neděli provedlo dlouho očekávaný test záchranného systému kosmické lodi Crew Dragon, který představoval poslední velkou zkoušku před zahájením letů s astronauty. Test nabídl skvělou podívanou, která zahrnovala dramatický únik Crew Dragonu, explozi rakety Falcon 9 a měkké přistání kosmické lodi v Atlantiku. Pojďme se tedy ohlédnout za touto zkouškou a připomenout si její nejlepší okamžiky. Zároveň se dozvíte, co následovalo po testu, a také si shrneme zajímavé informace, které zazněly na tiskové konferenci po startu.

Oficiální vizualizace úniku Crew Dragonu za letu (Zdroj: SpaceX)

Účelem nedělního únikového testu bylo prověřit funkčnost záchranného systému kosmické lodi Crew Dragon v nouzové situaci, když během letu selže nosná raketa Falcon 9. Loď je pro tyto účely vybavena osmi silnými tlačnými motory SuperDraco, které dokážou už 100 milisekund po zážehu dosáhnout plného tahu a odnést loď i s posádkou do bezpečí. Během tohoto testu však astronauty nahradila dvojice figurín.

Interiér Crew Dragonu s dvojicí figurín před únikovým testem (Zdroj: SpaceX)

Falcon 9 byl tvořen novým druhým stupněm a již použitým prvním stupněm B1046, pro který to byl již čtvrtý start. Po pár odkladech kvůli počasí raketa nakonec odstartovala 19. ledna v 16:30 SEČ z rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Raketa zakrátko dosáhla nadzvukové rychlosti přes 1700 km/h a přibližně 84 sekund po startu došlo k plánované aktivaci záchranného systému kosmické lodi. Původně se mělo za to, že k tomu dojde už v okamžiku max Q neboli nejvyššího dynamického tlaku, avšak ten u srovnatelné mise DM-1 nastal už 58 sekund po startu. Test tedy nakonec proběhl v pozdější fázi letu, kdy už byl tlak nejspíš o něco nižší, ale zato rychlost rakety vyšší. SpaceX ve spolupráci s NASA zvažovalo více možností a nakonec byl zvolen tento konkrétní okamžik, protože byl pro potřeby testování nejpřínosnější.

Nějakou dobu se mezi fanoušky také vedly spory o tom, jak vlastně byla nastavena aktivační sekvence záchranného systému. Z prohlášení Elona Muska a Benjiho Reeda ze SpaceX vyplývá, že systém byl nastaven tak, aby se automaticky spustil poté, co raketa dosáhne předem určené rychlosti. Součástí aktivační sekvence únikového systému pak je kromě zážehu motorů SuperDraco a oddělení od rakety také vyslání příkazu k vypnutí motorů Merlin na Falconu. Nakonec to tedy nebylo tak, že by bylo předprogramováno vypnutí Merlinů, které by posléze posloužilo jako spouštěč únikového systému.

Nicméně po aktivaci záchranného systému proběhlo bleskurychlé natlakování nádrží s oxidem dusičitým a monomethylhydrazinem a zážehu všech osmi únikových motorů SuperDraco. Celý proces podle Muska zabere jen pár set milisekund. Motory SuperDraco hořely asi 10 sekund a během této doby urychlily Crew Dragon až na rychlost Mach 2,3. Figuríny na palubě byly během testu vystaveny maximálnímu přetížení 3,4 g, což je asi o polovinu méně než při nouzovém přerušení letu ruské kosmické lodi Sojuz v roce 2018. Podle Elona Muska je systém Crew Dragonu dimenzován až na 6 g.

Crew Dragon po vypnutí motorů SuperDraco doplachtil do nejvyššího bodu své dráhy ve výšce 40 km a poté odhodil svůj trunk. Ten při normálních misích slouží jako úložný prostor pro náklad, který dokáže přečkat vesmírné vakuum, a zároveň obsahuje zářiče tepla zajišťující chlazení a dále také solární články, které lodi dodávají elektrickou energii během pobytu na orbitě. Během únikového testu však bylo hlavní funkcí trunku pomocí křidélek zajistit stabilizaci lodi během zážehu motorů SuperDraco.

Po odhození trunku v apogeu se Crew Dragon pomocí malých korekčních motorů Draco přetočil do optimální polohy pro sestup a ve výšce asi 10 km došlo k vypuštění dvou brzdicích padáků. Po jejich odhození následovalo vytažení čtveřice hlavních padáků ve výšce kolem 2 km. Jelikož byl Crew Dragon vybaven vylepšenými padáky třetí generace (Mk3), únikový test zároveň posloužil jako teprve druhá zkouška kompletního padákového systému Mk3 (první proběhla v prosinci 2019). Vše nakonec proběhlo v pořádku – všechny čtyři padáky se rozevřely a Crew Dragon měkce přistál do vln Atlantiku přibližně 32 kilometrů od místa startu.

Záchranáři amerického letectva pak s kosmickou lodí v moři trénovali nouzové postupy a o pár hodin později Crew Dragon vylovila loď GO Searcher. Ta jej poté odvezla do přístavu Port Canaveral, kde byla kosmická loď přesunuta na souš a kamion ji odvezl k dalšímu zpracování. Crew Dragony jsou navrženy tak, aby bylo každý z nich použít až pětkrát, avšak u tohoto konkrétního exempláře je podle Elona Muska opětovné použití nepravděpodobné. Bylo by prý obtížné přesvědčit NASA k tomu, aby svolila k použití Dragonu, který prošel nouzovým únikem, během kterého je loď vystavena nadprůměrnému aerodynamickému náporu.

Vraťme se ale k Falconu 9, který nesl Crew Dragon během únikového testu. SpaceX původně zvažovalo, že by se při této misi pokusilo zachránit první stupeň, ale nakonec firma usoudila, že by to bylo moc obtížné, ne-li nemožné, a tak Falcon letěl v konfiguraci bez přistávacího hardwaru. Stejně tak pro tento test nebyl potřeba motor druhého stupně, a tak byl nahrazen hmotnostní maketou (druhý stupeň však jinak byl normální a plný paliva). Raketa po aktivaci záchranného systému Dragonu vypnula své motory Merlin a po odletu kosmické lodi se stala neovladatelnou. Zároveň byla vystavena vysokému náporu, jelikož odpojením Dragonu raketa přišla o svůj aerodynamický tvar. To nakonec vedlo k výbuchu prvního stupně nedlouho po oddělení Crew Dragonu. S tím se předem počítalo a nešlo tedy o něco překvapivého či neplánovaného. Zničení však neměl na svědomí sebedestrukční systém rakety, který byl naprogramován tak, aby se aktivoval pouze v případě, že dojde k něčemu neočekávanému ještě před plánovaným únikovým manévrem Crew Dragonu.

I přes výbuch prvního stupně test dobře ilustroval skutečnost, že Falcon 9 i Crew Dragon jsou vskutku bytelné stroje. Druhý stupeň totiž přežil oddělení Dragonu i explozi prvního stupně a nakonec vybuchl až po dopadu do oceánu. Náraz na vodní hladinu pak překvapivě přežil také odhozený trunk Crew Dragonu, který následně vylovila loď GO Navigator. Ta po testu spolu s vrtulníky hledala plovoucí trosky, které dopadly do oceánu, ale není jasné, jestli se kromě trunku nakonec podařilo vylovit ještě něco dalšího.

Elon Musk na tiskové konferenci po testu nastínil, že v budoucnu by Crew Dragony mohly přistávat do sítě na stejných lodích, které SpaceX v současnosti využívá k chytání aerodynamických krytů. Toto prohlášení jsme podrobněji probrali v samostatném článku. Musk dále zmínil výhody únikových motorů SuperDraco oproti tradičním záchranným systémům. Ty obvykle používají tažnou věžičku, která je v určité fázi letu rakety odhozena. Motory SuperDraco jsou oproti tomu integrované přímo do Crew Dragonu a nedochází k jejich odhození, díky čemuž je systém znovupoužitelný a bezpečnější. Každé oddělení nějakého hardwaru během letu je totiž podle Elona Muska potenciální příležitost pro selhání. Navíc díky tomu, že jsou motory SuperDraco neustále přítomny, Crew Dragon může provést nouzový únik v kterékoli fázi letu rakety. Oproti tomu po odhození tradiční věžičky jsou možnosti záchrany lodi omezené.

Vylovený trunk Crew Dragonu po únikovém testu (Zdroj: Elon Musk)

A co by se stalo v situaci, kdy by došlo k výbuchu rakety ještě před nouzovým odpojením Crew Dragonu? Bylo by možné zachránit posádku? Elon Musk na tiskovce vysvětlil, že Crew Dragon je navržen tak, aby přečkal i takovouto situaci. A protože Crew Dragon je odolný a zespodu jej chrání tepelný štít, případný výbuch by neměl loď nějak výrazně rozhodit. To víceméně potvrdila nehoda CRS-7, při které došlo k výbuchu Falconu 9 s připojeným nákladním Dragonem. A i když loď nedisponovala záchranným systémem, selhání rakety přečkala v podstatě bez úhony. Dragon však nebyl naprogramován k tomu, aby v takové situaci otevřel padáky, a tak byl o něco později zničen dopadem do oceánu.

Únikový test Crew Dragonu měl původně proběhnout už před několika lety s experimentální raketou F9R-Dev2, avšak SpaceX se nakonec rozhodlo počkat na finální verzi Crew Dragonu, aby byl test věrnější reálné konfiguraci. Oproti tomu test nouzového úniku Dragonu z rampy byl proveden už v roce 2015, ale s experimentální lodí přezdívanou DragonFly, která byla jakýmsi hybridem mezi klasickým nákladním Dragonem a Crew Dragonem.

Ale zpět do současnosti. Inženýři SpaceX ještě musí podrobně analyzovat vylovený Crew Dragon a všechna získaná data, ale zatím to vypadá, že aktuální únikový test byl ve všech ohledech úspěšný. SpaceX tak překonalo poslední velkou překážku ve vývoji Crew Dragonu a už brzy by mohlo dojít na první let s lidskou posádkou. Podle Kathy Lueders z NASA už nyní zbývá jen provést další dva testy kompletního padákového systému Crew Dragonu a dokončit výrobu a kontrolu nového exempláře této kosmické lodi pro demonstrační misi DM-2. Tento Crew Dragon má být podle Elona Muska hotový do konce února a během druhého čtvrtletí tohoto roku se v něm astronauté Bob Behnken a Doug Hurley mají vydat na Mezinárodní vesmírnou stanici. Více novinek o přípravách a plánech pro misi DM-2 se dozvíte v samostatném článku v následujících dnech.

Záznam tiskové konference po provedení testu záchranného systému Crew Dragonu:

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

52
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Jack
Host
Jack

Absolutně úžasný video padajícího 2. stupně here. 🙂

Kotlopou
Host
Kotlopou

Chápu to správně tak, že trunk se odhazuje kvůli nosnosti padáků?

J R
Host
J R

Těch důvodů je mnoho, včetně hmotnosti. Nejdůležitější ale budou jeho aerodynamické vlastnosti a také to, že nemá tepelný štít. Prostě není navržený tak, aby mohl zůstat při návratu připojený.

yamato
Host
yamato

trunk stabilizuje CD tak, aby letel spickou dopredu. Pocas padu ale potrebuje letiet stitom dopredu, takze trunk by v tejto faze vylozene skodil

Radim Slovák
Host
Radim Slovák

Všiml jsem si už v neděli při startu, že chrliče vody na startovní rampě, se spustily de fakto až v okamžiku odpoutání rakety z rampy místo dříve viděného okamžiku před zážehem.

Premek
Host
Premek

Díky za článek. Máš špatně popisky u fotek. Pokud se nepletu vybouchnul 2 stupeň a první až po dopadu do vody.

J R
Host
J R

Pleteš se.

dan
Host
dan

Právěže se pleteš. První vybouchl hned, druhej až při dopadu na oceán

Raul
Host
Raul

Pokud mohu, tak jen malá poznámka k té často omílané aktivační sekvenci. I když je součástí sekvence LAS je i vypnutí F9, tak bych asi úplně netvrdil že by ke spuštění únikového systému nedošlo na základě detekce ztráty tahu rakety -takto nakonfigurované při dosažení podmínek testu.
Hovoří se o tom už v FAA dokumentu a myslím že i z oficiálního videa lze rozfázováním jednotlivých snímků vidět aktivaci LAS po zhruba 200ms od patrného poklesu tahu F9.

hansnasa
Host
hansnasa

Dle mého názoru a z pozorování v jiných případech šlo o zničení prvního stupně pomocí sebedestrukčního systému. Rozhodně ta intenzita tomu napovídá. Jestli ovšem máte ověřené informace ze SpaceX tak v tom případě měním názor.

Invc
Host
Invc

1) Zajímalo by mě to pozorování v jiných případech… protože jiný případ F9 teda opravdu neznám. Jediný případ použití destrukčního mechanismu byl, když se učili přistávat s předchůdcem F9.

2) Tady spuštění autodestrukce nemá moc smysl… účelem je, aby velké trosky někomu nepadly na hlavu mimo safe zonu – jenže tady měli vyhrazenou obrovskou plochu, právě proto, že čekali, že tam budou padat trosky. Tady by z mnoha pohledů bylo lepší, aby to spadlo na menší plochu (tedy nejlépe v jednom kuse) – k čemuž postačí vypnutí motorů.

3) Navíc pokud by ničili první stupeň … tak nedává smysl nezničit i druhý stupeň….

4) Autodestrukční systém F9 – jsou dvě bleskovice od vrchu dolů – které roztrhnou nádrže, to způsobí, že natlakovaný kyslík a natlakované palivo se smísí … a zapálí se to samo… dodstatečně teplých iniciátorů je tam mraky (velmi velmi horké motory, TEA-TEB, povrch rakety od tření)

Stejného efektu dosáhneš, pokud se ti ta raketa rozpadne ve vzduchu, prasknou nádrže … a velmi elegantně to shoří bez jakékoliv pomoci od těch bleskovic (protože ono je to spíše rychlé hoření než výbuch … takže CD by neměl mít velký problém, ani kdyby byl přímo v té ohnivé kouli).

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ad 1) a jen pro doplnění
Jediný případ použití destrukčního mechanismu z posledních let mě napadá Antares 130 se zásobovací lodí Cygnus CRS Orb-3 a tam bych rozhodně řekl, že to proběhlo přesně podle scénáře, který popisuješ v bodě 4 (minimálně první stupeň). Akorát, jestli si to správně vybavuju, počkali, až raketa začala finálně klesat a pak to teprve aktivovali. Že to použily úspěšně, je vidět i podle toho, že se toho rampě zas tolik nestalo. Ano bylo potřeba opravovat, ale přišlo mi to poškození daleko menší, než v případě SLC-40.
Jinak souhlasím, ta autodestrukce nedává smysl.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Tak je vidět, že na základě stejných vstupních informací lidé vyvozují rozdílné závěry. Nejprve krátká reakce na vaše argumenty:
1. pisatel jistě myslel případy z historie, kdy se raketa rozpadla ve vzduchu. Nemusíte to omezovat pouze na F9
2. Stále je lepší nechat explodovat raketu ve výšce, kde nezpůsobí žádný problém, než nechat ji vystoupat do apogea a poté zamířit k zemi jak V2. S tím druhým stupněm, který to tak provedl se moc asi nepočítalo
3. Druhý stupeň zničen nebyl. To je fakt. Jak se to stalo jsou stále spekulace.
4. Rozpad aerodynamickými silami vypadá jinak než rozpad autodestrukcí, nedosáhne se stejného efektu.
Vaše argumenty pracují s nepřímými indiciemi, poďme se raději podívat na realitu, na chování vlastní rakety při abortu. Toto jsou moje představy:
Při scénáři aerodynamického rozpadu – začíná po oddělení Dragonu F9 viditelně rotovat podél osy s největší setrvačností. V určitý okamžik jsou síly mimo osu tak velké, že F9 se láme v intertanku a následuje roztržení nádrží. Palivo s okysličovadlem uniknou z rakety ale zapálí je až průchod přes žhavé motory. Výbuch je asymetrický a viditelně začal v zadní části u motorů. 2. stupeň je vymrštěn mimo původní trajektorii a rotuje.
Ve scénáři s autodestrukcí: F9 pokračuje vcelku dál, žádná rotace není vidět. Náhlý výbuch vprostřed rakety se symetrickým oblakem, 2. stupeň pokračuje bez rotace směle vpřed.
Na základě porovnání těchto dvou scénářů s realitou mně vychází jako vítěz autodestrukce. Na rozuzlení dané věci si počkám na oficiální informaci. Žádné spekulace mě nepřesvědčí.

Invc
Host
Invc

1) Přenositelnost z jiných raket – je poměrně problematická – záleží na více podmínkách (pevná paliva se chovají jinak, různá paliva se chovají jinak…různé konstrukce se chovají jinak… a taky různá politika aktivace autodestrukce).

2) Proč by to bylo lepší? Mám úplně volnou obrovskou plochu v místě dopadu… což mi koneckonců předvedl i ten druhý stupeň… tak v čem je výhoda rozprostřít trosky po daleko větší ploše, než to prostě nechat někam dopadnout? Když se rozpadne sám – dobrá… když to dá vcelku a rozletí se na menší plochu na konci? Tím líp.

4) Proč by měl začít nějak výrazněji rotovat podél nějaké osy?

Počítáš s tím, že jseš pořád ve výrazně nadzvukové rychlosti (kolem 1900 km/h)? V podstatě stačí, aby se nastavil tak, že strukturálně nedokáže “projít” vzduchem a rozbije se o svoji vlastní tlakovou vlnu (případně ho roztrhají transsonické efekty). (Pokud chceš pár příkladů – tak výborné se dají najít mimo raketovou techniku… stačí se podívat na “počátky” supersonických letů – třeba jak dopadly Spitfiry za války, když se přiblížily k rychlosti zvuku, nebo třeba Blackbird, který se rozpadl za letu 1966, nebo třeba 737: Silkair 185 v moderní době, který se rozpadl v důsledku toho, že téměř dosáhl rychlosti zvuku)…

Proč by měl být 2. stupeň vymrštěn mimo původní trajektori? vždyť je to velmi hmotný a velmi rychle se pohybující objekt, který jen tak nezahne…

A tak dále…

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Tak nevim, mate problem s prenositelnosti fyzikalnich principu z jinych raket a potom davate x prikladu z techniky letadel. Proc je lepsi znicit raketu v letu a nenechat ji nerizene explodovat na povrchu zeme? Bezpecnost. Proc by 2. Stupen rotoval? Kvuli mechanismum, ktere jsem popisoval. Raketa se musi aktivne ridit, aby nerotovala. Pri rozpadu by byl ten stupen nakopnuty nejakym libovolnym smerem.
A tak dale…
Podivejte se na start Ares Ix jak vypada rotace po oddeleni stupnu.

Invc
Host
Invc

1) Odělení stupňů ti nic neřekne – protože probíhá v úplně jiných podmínkách (mnohem výše). F9 se taky při návratu na LZ otáčí – to se nemusíme jít ani koukat jinam….

Pokud myslíš ten test Aresu I-X – tak tam ta rotace je v důsledku oddělení při zbytkovém tahu motoru na prvním stupni – druhý stupeň tam byl jen simulátor hmotnosti, který byl při oddělení “vystřelen” dopředu, ale protože neměl motor, tak ho první stupeň v zápětí v důslekdu zbytkového tahu motoru dohnal a narazil do něj (ne úplně přesně rovně (první stupeň byl na pevná paliva)….

2) Nevím o žádné raketě, která by vybuchla v podobných podmínkách:
– buď havarovaly dříve, než dosáhly nějaké smysluplné rychlosti a nebo naopak až při stagingui – což už je zase pozdě

-u těch, které se odklonily v nějaké zajímavé rychlosti, tak hned po odklonu a viditelném počátku rozpadu vlivem aerodynamických sil byly zničeny autodestrukcí (třeba Ariane 5 – 1996 – a mnoho dalších), takže ti to zas nic nepoví o tom, jak by to vypadalo, kdyby nezasáhla autodestrukce

– většina z těch, co se rozpadala – měla v době těch různých veletočů zapnuté motory (které se na těch veletočích podílely) – takže ti to zase nic neřekne o tom, jak se raketa chová “bez řízení” – s vypnutými motory…

Jednoduše o jiné raketě, která by ještě v relativně husté atmosféře zcela vypnula motory a potom byla ponechána svému osudu nevím. (A to jsme ještě limitováni, co do toho shoření – tím, že jinak se budou chovat hypergolika, jinak pevné, a jinak KEROLOX (methanox/Hox se pravděpodobně budou … a možná ještě trochu jinak H2/O2… ).

A co se týče té potřeby řízení – rychle letící dlouhá tyčka (v atmosféře) je směrově poměrně stabilní – pokud do ní zbytečně nešťoucháš.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

1. té tyčce chyběla špička
2. koukni, jak vypadá obyčejný šíp nebo hospodská šipka. Mají křidélka, právě proto aby nerotovaly podél příčné osy.
3. Už se v tom opravdu nechci šťouchat, pouze jsem chtěl poukázat na to, že se F9 po abortu choval nečekaně stabilně a náhlý výbuch vytváří pochybnosti o zničení rakety pouze atmosférou. Není tedy, alespoň pro mě, definitivně rozhodnuto. Na potvrzení jak to bylo si počkám na informaci od zdroje.

J R
Host
J R

V dokumentu o vlivu testu na životní prostředí jsou popsané 4 možné scénáře rozpadu Falconu. V žádném z nich není zmíněna aktivace autodestrukčního systému po abortu. Pouze nenonimální scénář č.2 rozebírá případ abortu za situace, kdy by došlo v průběhu letu ke splnění podmínek aktivace autodestrukčního systému.

BOOSTER DEBRIS DISPERSION
SpaceX anticipates a Falcon 9 breakup after Dragon abort. After thrust termination and abort separation, the Falcon 9 trajectory would be uncontrolled and would be expected to start departing from the nominal trajectory. In this nominal scenario, the propellant is expected to be consumed in the deflagration or aerosolized. This is consistent with behavior SpaceX observed in previous failures, including a Falcon 9 failure at their test site in McGregor, Texas, which failed at low altitude. In the event of an unanticipated and off-nominal condition, the following Falcon 9 breakup scenarios may be encountered:

Off-nominal Scenario 1: Premature Falcon 9 failure results in an early abort, followed by aerodynamic breakup. Propellant is expected to be consumed similar to the nominal abort scenario.

Off-nominal Scenario 2: Violation of autonomous flight termination criteria results in commanded destruct of Falcon 9, resulting in breakup of Falcon 9. Propellant is expected to be consumed similar to the nominal abort scenario. Dragon is anticipated to abort in this scenario. In general, failure cases are likely to result in an abort prior to an autonomous flight termination rule violation, as the abort triggers are more stringent by virtue of being designed to anticipate vehicle structural breakup from aerodynamic loads.

Off-nominal Scenario 3: For early aborts where Falcon 9 velocity, and hence dynamic pressure, are still relatively low, if no autonomous flight termination rules are violated, Falcon 9 might impact the ocean’s surface intact. For aborts closer to the abort time frame, an intact impact is unlikely. In the event of Falcon 9 intact impact, propellant is expected to be consumed in the higher yield explosion resulting from propellant mixing upon impact.

Na druhou stranu, varianta Falconu 9 v konfiguraci pro lety s posádkou nemá pyropatrony na druhém stupni, což by vysvětlovalo, proč zůstal celý i po případné aktivaci autodestrukčního systému.

The baseline Autonomous Flight Safety System would be used, with destructors on both stages. Deviations from the crew configuration include no pyrovalve for thrust termination on the second stage. The qualified version of the safety system at the time of the abort test would be used.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Jak mozna vite, scenar abortu, ktery si lide mysleli, ze pred testem znaji, nakonec realita roztrhala na kusy. V tomto svetle povazuji dokument, majici za cil hodnotit test po enviromentalni strance, ve vztahu k pouziti ci nepouziti autonomniho destrukcniho systemu za nerelevantni. Mnohem vice verim svym vlastnim ocim.

J R
Host
J R

Jak se to, co jste viděl na vlastní oči, odchýlilo od očekávaného, nominálního scénáře?

In this nominal scenario, the propellant is expected to be consumed in the deflagration or aerosolized.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Mam na mysli sekvenci abortu, co spousti co, v jakem poradi, kdo je master a kdo slave. Bez otazek Everyday Astronauta by se tu vsichni bili do prsou, ze abort byl zpusoben vypnutim motoru na F9.

J R
Host
J R

OK, sice stále nevidím jediný důvod pro autodestrukci v této fázi, ale uznávám, že nemáme dost informací k jednoznačnému rozhodnutí tého věci. Jsem zvědavý, zda se to vyjasní. (Zajímavé. Vlastně je mi to zcela lhostejné, pokud to nemělo vliv na výsledek zkoušky, což asi nemělo, přesto jsem zvědavý.)

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Naprosto souhlasím, test byl epický a lepší podívanou jsme si nemohli přát. Pro mě jde teď o to, přiřadit si tu správnou realitu k tomu, co jsem viděl při pozorování startu a hlavně toho zničení F9, abych si mohl upravit svoje představy o samovolném rozpadu rakety v tomto režimu, neboť pouze na základě pozorování jsem byl přesvědčený o autodestrukci. Přijde mi logické naprogramovat F9 tak, že jej nechám po oddělení svému osudu…na pár sekund…a jestli ne a ne zdechnout….tak bum.
Pokud byla raketa zničena samovolně, s podporou uvolnění tlaku v nádržích, OK, takže takhle to taky může vypadat, náhlý výbuch.
Ono se tato znalost bude ještě hodit, zejména pro budoucí podívané v podání Starship, a to nic ve zlém.
Na samotný test to nemá nejmenší vliv.