Elon Musk chce s Dragonem přistávat na lodích, které pro SpaceX chytají aerodynamické kryty

Po nedělním úspěšném testu záchranného systému Crew Dragonu uspořádala NASA spolu se SpaceX tiskovou konferenci, které se zúčastnil také Elon Musk. Zajímavé informace o únikovém testu a připravované misi DM-2, které na konferenci zazněly, shrnu v jiném článku, ale mezitím jsem chtěl krátce vypíchnout alespoň jedno Elonovo prohlášení. Musk by totiž chtěl, aby v budoucnu Crew Dragon přistával do sítě na lodi podobným způsobem, jakým dnes SpaceX zachraňuje aerodynamické kryty.

Přistání Crew Dragonu v Atlantiku během mise DM-1 (Foto: SpaceX)

Na první pohled může takové prohlášení působit jako vtip, ale není to poprvé, co Musk tuto věc zmínil. V únoru 2018 Elon Musk mluvil o záchraně aerodynamických krytů, což byl projekt, který byl tehdy teprve v začátcích:

Máme taky speciální loď na chytání krytů. Vypadá jako baseballová rukavice. Obří chytací rukavice ve tvaru lodi. Bude jezdit a chytat kryty. Vtipné je, že bychom nejspíš mohli udělat to samé s Dragonem. Takže kdyby NASA chtěla, můžeme zkusit chytit Dragon. [smích] Loď je určená pro kryty, ale dala by se použít i pro Dragon.

Mluvil samozřejmě o lodi Mr. Steven, která se jen pár dnů poté pokusila vůbec poprvé zachytit kryt do své sítě během mise Paz. Loď od té doby dostala větší síť a další vylepšení a také byla přejmenována na Ms. Tree. Následně loď provedla dvě úspěšná zachycení krytů po sobě a nedávno také dostala sestřičku ve formě téměř totožné lodi Ms. Chief. Tato dvojice se už za pár dnů opět pokusí o zachycení obou polovin aerodynamického krytu do sítě během mise Starlink v1-3.

Loď Mr. Steven v době prvních pokusů o zachycení aerodynamického krytu (Foto: SpaceX)

Během aktuální tiskové konference po únikovém testu Musk sám od sebe prohlásil (čas 18:22), že by bylo super, kdyby Dragony přistávaly na stejných lodí, které SpaceX dnes používá pro záchranu aerodynamických krytů. Kosmická loď by tak po návratu z orbity vůbec nepřišla do kontaku s mořskou vodou, což by pochopitelně usnadnilo její opakované použití (Crew Dragon a jeho nákladní varianta jsou navrženy pro až pět použití). Musk však dodal, že takový způsob přistání je samozřejmě potřeba nejdříve probrat s NASA. Zároveň prý nejde o nic, k čemu by došlo v dohledné době. Nejdříve je totiž potřeba se dostat do fáze, kdy bude proces chytání aerodynamických krytů spolehlivý. Zatím se totiž SpaceX podařilo přistát do sítě jen ve dvou z deseti případů.

Přistání krytu do sítě na lodi během mise Amos-17 (Zdroj: SpaceX)

Otázkou zůstává, jak moc je vlastně současný princip záchrany krytů pomocí lodí přenositelný na Dragony. Jedna polovina krytu totiž má hmotnost asi 900 kg, zatímco Crew Dragon má spíše kolem 10 tun. Rozhodně tedy nelze použít stávající zachytávací konstrukci a síť. Další problém je, že kryty jsou vybaveny řiditelným padákem typu křídlo, a tak můžou během přistání letět zachytávací lodi naproti. Oproti tomu Dragony mají čtyři kulaté padáky, které nelze ovládat, a tak by úspěšnost přistání byla zcela v rukou lodi se sítí. Ta se však nemusí pod přistávající Dragon dostat včas. Na druhou stranu je výhodou to, že díky vysoké hmotnosti Dragonu by měl vítr výrazně menší vliv na trajektorii přistání.

Osobně si myslím, že přistání Dragonu na loď místo do moře nikdy neuvidíme. Bez úplně nového přístupu k celému problému mi to přijde nerealistické. Víc bych věřil (a vítal) třeba prohlášení, že se SpaceX chce vrátit k motorickému přistání Crew Dragonu. Co myslíte vy?




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
74 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Robert

V com je rozdiel oproti boeingu, ktory pristava na pevnine pri navratu z obeznej drahy?

bohyn

Rozdíl v čem?

Přistání na zemi vs. do moře: Je to napsané v článku, slaná voda je agresivní a tím zvyšuje nároky na použité materiály a náklady na renovaci. Zároveň na pevnině je ke kabině snažší a rychlejší přístup.

Přistání na zemi vs. do sítě: Na zem není tak složité se trefit jako do sítě 🙂 . A jak psal Vladimír níže, kabina se může převrátit a zablokovat vchod. Síť asi taky bude dost překážet v přístupu ke kabině (předpokládám, že by ji spustili na palubu). Zase Starliner potřebuje airbagy pro měkké dosednutí a to je váha navíc + jsou pod tepelným štítem, který se tak musí odhodit. A také musí být testován pro přistání na pevnině i na vodě.

Vladimír Todt

Zachytěj ho na kraji sítě a převrátí jim to loď. 😀
Hlavně se lim nesmí skutálet do středu sítě, když v tom budou lidi, i když by to připoutaní vydrželi, ale příjemné to není.

bohyn

Trefit hrot toho ramene, nebo rovnou loď, taky nic moc. Může to i převrhnout kabinu a zkomplikovat vylovení

Marek Mančal

Kutálet se po síti, není sice pro většinu z nás komfortní, ale pro astronauty to není asi vůbec problém.
Srážka s konstrukcí lodí, také není pro posádku nijak tvrdší, než náraz do hladiny moře.
A převrátit loď není tak jednoduché, Za prvé loď váží 400 tun. za druhé i když se takováto “zdravá” loď položí na bok, je velmi pravděpodobné, že se zas vrátí do provozní polohy.

Kotlopou

Náraz do konstrukce s nárazem do vody moc srovnatelný nebude.

viktor

Taky bych radsi videl pristani na pevninu pomoci motoru alespoň u nakladu..co mi ale nejde do hlavy je absence pouziti superdraco jako zachranneho systemu při navratu,pokud by nedejboze padaky selhali a novinari si uvedomili,ze tam byl systém,ktery mohl astronauty zachranit spacex by to asi poskodilo vic nez samotna havarie..co myslite?

bohyn

Muselo by to projít certifikací NASA a tu by si asi SX platila ze svého. NASA se drží osvědčeného padákového řešení a na motorické přistání moc neslyší. Navíc přistávání na padácích už se blíží k finále certifikace.

Marek Buchar

podle mě, pokud by náhodou selhali padáky a jednalo se o crew dragon, tak by to pravděpodobně zkusily i bez certifikace, protože by něměli co ztratit …

Robert

Myslim si ze musi byt certifikovana cela lod, nemozes si tam nahadzat sam od seba systemy, ktore pouzijes len ak je zle.

akuhtr

Tady jde jen o SW. SuperDraco tam už je a řídící počítač taky. Z certifikací by nemusel být taky problém, protože by mohlo jít o záložní necertifikované řešení pro případ že certifikované selže. Je to hodně podobné CRS-7, kdy se dragon nepovedlo zachránit jen proto, že v SW nebyla podpora pro použití padáku v případě selhání nosiče, ale s přežitím lodi. Prakticky to implementováno i může bejt, NASA to může vědět, ale nemluví se o tom, protože by to podrývalo důvěru lidí v certifikovaný a preferovaný záchraný systém (proč tam mít zálohu když je to bezpečné?) něčím co tam je jen proto že, to bylo skoro zadarmo a tak proč to tam nedat.

bohyn

Je to systém, který může chybou zasáhnout i do nominálního letu a udělat průser. Nevěřim, že je tam něco takového propašované bez vědomí NASA a pokud by o tom NASA věděla, tak se určitě pochlubí, jak je CD bezpečný, nebo se o tom najde nějaká zmínka ve veřejných materiálech.

akuhtr

Nasa má myslím přístup ke zdrojovím kódům CD, takže bez vědomí to tam ani pořádně být nemůže. Něco by uniknout mohlo, ale ne úmyslně. NASA by asi nechtěla podrývat důvěryhodnost jejich certifikačního procesu.

bohyn

NASA se zodpovídá dost podrobně kongresu, v těchto zprávách (veřejných) bývají i informace, které neproběhnou přes PR oddělení. Jak dostat necertifikovaný SW do letového exempláře si, jakožto SW vývojář, dokážu pár způsobů představit. Viz například nedávný incident Super Micro s dodávkami pro pentagon. Proč by to ale SX vědomě dělalo, si nedokážu představit.

Silhan.J

Ty si to představuješ jak Hurvínek válku.

Dr.Valve

Pravdepodobne tá možnosť v kabíne pre motorické pristátie je a v prípade zlyhania padáku by som si tipol že majp inštruktáž poslednej záchrany, aj keď nie oficiálne, aj pilotom technik pri U2 povedal že radšej ako katapultáž majú použiť padák – aby neurobili ohňostroj pre komunistov nad cccp.

bohyn

Ohledně toho U-2 bude, v tom co píšete, hodně ztraceno v překladu. Katapultáž je zřejmě nutná, to není jako když Franta otevře dveře Cessny, řekne čau a vyskočí. Samotná katapultáž nemusí ani způsobit žádný velký efekty, může fungovat i na základě stlačeného plynu. Tady jde o podzvukový letoun, tak by to možná i šlo, ale přecejen cestovní rychlost téměř 900 km/h je dost. A po katapultáži se samozřejmě padáky používají, není to jedno nebo druhé. U-2 bylo ve své době supertajné letadlo a při nehodě mělo dojít k jeho sebedestrukci (historie nám ukazuje, že to tak moc nefungovalo), což je mnohem efektivnější způsob jak na sebe upozornit, než katapult.

Jiří Hadač

Ještě mě napadl jeden důvod, proč to přistávání nemusí být úplně košér. Ten tepelný štít při dopadu do oceánu asi nebude ještě dochlazený, takže by mohl být i docela horký. Jestli si dobře překládám dokument NASA o Apollu, tak tam uvádí maximální možnou teplotu při dopadu do oceánu na 315°C. Což nemusí síti/hradu svědčit.

Dušan K.

To je otázka, protože materiál picax má mnohem větší odolnost než klasické materiály ablativních štítů. Blíží se spíš keramickým dlaždicím z STS. Takže bude mít menší tepelnou kapacitu a tím pádem by nemusel tak dlouho držet vysokou teplotu. Ale to je čistě můj dohad…

bohyn

Pokud vím, tak dlaždice na raketoplánech mají tak nízkou tepelnou vodivost, že není problém si na rozpálenou dlaždici sáhnout holou rukou. Pro PICA(-X) to bude platit také, koneckonců je to hlavní účel toho materiálu – nepředat teplo dál.

Jiří Hadač

Tady bych byl opatrný. Ať je pica-x znovupoužitelný, stejně jě to ablativní štít. Čili, odtává. Shuttle ho měl jiný a kvůli výrazně vyššímu vztlaku byl i daleko méně namáhán při průchodu atmosférou. Takže mohl být založený na zcela jiném principu. Ano, radiativní chlazení se z principu používá u všech štítů, ale přeci jen, pica-x je ablativní ochrana, ikdyž znovupoužitelná.
Takovéhle pokusy jsem s pica-x na videu neviděl, ani o nich nečetl,samozřejmě netvrdím, že to není pravda, jen se pro jistotu zeptám, nepleteš si to s Aerogelem? Víš, že tyhle legrácky jako sahat na něj se dělají hlavně s ním.

diwalt

Má pravdu, ty izolační keramické materiály lze opravdu brát do ruky, přestože jsou rozpálené. Sice za hrany a nikoli na ně položil ruku, ale i to by šlo během pár minut. Viz tato demonstrace.

https://youtu.be/Pp9Yax8UNoM

Viki

Je to samozřejmě čistě v teoretické rovině, ale když nejsou řiditelné padáky, nemohl by Dragon použít pro manevrování svoje trysky (nemyslím superdraco).

Libor

To by dost dobře nešlo. Motorky Draco používají jako palivo NTO a MMH takže je zažehávat v blízkosti lidí (např. na lodi) není dobrý nápad. Kdyby přistávali na pevnině asi by to šlo, ale bez motorického přistání pomocí superdraco to nejde.

bohyn

Čistě moje úvaha, ale podívejte se, jak se ty padáky bimbají, až si člověk říká, že se každou chvíli musí něco nepěkného stát. No a teď do toho začněte ještě kývat lodí…

Bohumil Boruvka

Myslim ze casem zacnou znovu pracovat na motorickem pristani,ta kapsle je na to pripravena tak proc pomalu nepokracovat v testech a certifikacich

akuhtr

To neudělají. CD je pro SpaceX mrtvá technologie, Proč investovat do vývoje něčeho čemu sám nevěříš že budeš používat do budoucna? A Starship motorické přistání zvládat má. Vlastně nemá alternativu

Aufreedom

Já se domnívám, že ve vztahu k nové SS již nebude v zájmu sx další upgrady a investice do dragonu.

Tomáš Kratochvíl

To souhlasí. Jde o to, jak dlouho si Dragon bude muset počkat na vystřídání ve službě. Počítám tak 10 let. Za tu dobu by se nějaký ten upgrade mohl klidně realizovat. Motorické přistávání cargo verzí vidím jako naprosto reálné. Zachytávání Crew Dragonu pomocí sítě na druhou stranu beru jako nápad okamžiku a vzhledem k hmotnosti kapsle a velké pravděpodobnosti kolize s lodí to vidím jako pěknou blbost. Navíc je to drbání přes-ruku. To už by bylo opravdu bezpečnější přistát motoricky.

Radomir Vysocky

Jsem “zajedno” s Tomasem Kratochvilem. Prijde mne, ze prohlaseni o moznem zachytu CD do site bylo vysloveno z toho duvodu, aby se objevil nejaky dalsi bonus koncepce a “prekvapko” pro verejnost a novinare po dalsim uspesnem overeni provozuschopnosti CD. Jako fanousek a laik samozrejme nevidim vsechny ekonomicke a technicke vyhody zachytu do site misto dopadu do vody… Ale “zdravym selskym” vidim spise nevyhody a vetsi riziko. Navic k motorickemu pristani CD na pevnine prece puvodne smeroval cely koncept. Proc tedy najednou sit lodi misto motoru? 🙂 S ohledem na dosavadni uspesnost zachytu aerokrytu…

akuhtr

Protože síť lodi bude pro nasa překousnutelnější. Když to selže, tak to vyloví z vody jako normálně. Když selže motorycké přistání, musel by se vystrojit státní pohřeb a to NASA nechce…

Ivo Janáček

A co když selžou padáky?

akuhtr

Nechápu souvislost. Řeč je o přistání bez namočení. NASA považuje padáky za bezpečnější protože jsou ověřené. Pokud selžou padáky, jsou samozřejmě mrtví, bez ohledu na to zda se bude chytat do sítě, nebo ne.

Jirka

Ja pořád doufám, že na pozadí je naprogramované motorické přistání kdyby selhaly padáky. Ikdyž moc nadějí tomu nedávám vzhledem k tomu, že jsem žádný takový test neviděli…

bohyn

Doufejme, že se tak nestane, jinak viz příklad z historie https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_1

PP CC

Myslím, že tyhle dvě budou vedle sebe, ne vždy budou potřebovat odvézt 100 lidí. Minimálně pro služební cesty. A navíc na Měsíci a taky na Marsu (u takhle těžké věci) jsou padáky nanic.

bohyn

Až bude SH/SS ve službě, tak CD bude létat maximálně ze setrvačnosti. Poslat SS bude finančně levnější.

Silhan.J

Údajně levnější

Ota

Dovolil bych si polemizovat s tvrzením “že díky vysoké hmotnosti Dragonu by měl vítr výrazně menší vliv na trajektorii přistání.”
Jde o to, že Dragon je snášen právě tam, kam nese vítr ohromné padáky. Tedy myslím, že trajektorie přistání bude velmi podobná,ať přistává kryt, Dragon nebo parašutista..Samozřejmě kryt má výhodu řiditelného padáku.

Invc

1) Díky hmotnosti má CD daleko větší setrvačnost.
2) Kryt je velký a lehký, takže vítr ovlivňuje nejen padáky, ale výrazně i samotný kryt…

I přes neřiditelné padáky CD pravděpodobně bude klesat předvidatelněji a stabilněji.

Jack

Dragon je sice významně těžší, ale taky nemá stejně velké padáky, jako kryt. Padáky jsou 4 a jsou obrovské. Takže bych řekl, že to ve výsledku bude dost podobné. O čemž napovídají i sestupové rychlosti, které pravděpodobně nebudou výrazně odlišné. Stejně silný vítr se tak může do velkých padáku opřít výrazně více. Ale protože dragon je těžší, bude mít větší setrvačnost. Takže nula od nuly pojde a ve výsledku to bude hodně podobné, jako s krytem.

Invc

1) Není problém stálý pohyb nějakým směrem (na ten je možno reagovat a počítat s ním) problém je jeho prudká změna (na kterou loď nestihne reagovat).

2) Sice má větší padáky – ale také potřebuje významně více síly na to, aby byl rozpohybován nějakým směrem – a ta síla musí přijít od padáku, protože sám je velmi kompaktní, tudíž vítr se samotnou kapslí moc nepohne (na rozdíl od krytu, který je dost velká plachta). Navíc si uvědom, že plocha padáků, je sice významně větší, ale … jejich stranový průřez (do kterého se může ze strany opřít vítr) – roste podstatně pomaleji…

Stranová síla od padáku se na samotný CD přenáší poměrně špatně – uvědom si, že ty padáky jsou více než 40 metrů nad CD… -takže i když je vítr začne sfoukávat stranou, tak CD je pořád tahá výrazně dolů – a tím je de facto vrací zpátky. Krátké poryvy se vyhladí … a stabilní vítr jej sice rozpohybuje nějakým směrem, ale to problém není… rozpohybování i zpomalení nějaký čas zabere takže loď se má případně čas se přizpůsobit. (A to ještě pomíjím celou tu vědu kolem padáků, kde zavěšení, a “díry” v padáku nutí ty padáky, aby se postavily určitým způsobem a tím i tahat určitým směrem – podívej se na video a všimni si, že mají tendenci se “držet” dále od středu)…

3) Kryt je úplně jiný příběh – tam vítr významně ovlivňuje ten kryt, který je obrovský (13 m x 5 .. ale váží jen cca 1,5 tuny) (CD pro srovnání má zhruba 4x6m a při přistání bude vážit hladce přes 10t). Kryt je dost jiný příběh … kromě velikosti a váhy i tím, že přistává na křídle – a má tedy nezanedbatelnou dopřednou rychlost (důvod pro řízení je i ten, že zatímco když pošleš CD z oběžné dráhy, tak to v podstatě “propálí” atmosférou jak po kolejích a jeho dopadová oblast i bez řízení je poměrně malá, tak kryt je na tom dost jinak, jednak se vrací pomaleji a začíná podstatně dříve klouzat a podléhat atmosférickým vlivům…. uvědom si, že u CD se zpomalovací padáky vypouštějí teprve kolem 10km výšky… a hlavní padáky až na 2 km…

Ale jinak bych řek, že to sice možné je, a možná by to bylo z hlediska provedení samotného polapení i jednodušší než u krytu, ale realizovat to nikdo nebude (už jen úprava nosnosti těch sítí a ramen…), protože to za tu snahu nestojí …

Tomáš Kratochvíl

Dragon i aerodynamický kryt budou unášeny stálým větrem docela stejně, rozdíl je jen ve stabilitě versus turbulence v atmosféře, zejména v nízkých výškách. Zatímco kryt je k padáku velký a lehký, Dragon je malý a těžký.

PP CC

Dobrý den, myslím, že hlavní prioritou je vození lidí nahoru. Způsob přistání je podřízen tomu, co musí respektovat, tedy to co chce NASA. Až začnou lidi vozit, začnou třeba zkoušet i jiné způsoby přistání. Pak přijdou za NASA a řeknou, že to vyjde na polovic když to nebude celé mokré a oni se k tomu nějak postaví. Navíc je jasné, že BFR (nebo jak se ta loď momentálně jmenuje) stejně bude přistávat na motory, protože padáky by musely být velké jako Mongolsko.

Entes

Ja uz jsem celkem skepticky k celemu tomu napadu chytani do site. Je tam nekolik velicin se kterymi se podle mne neda moc delat.

1) rychlost padani //omezeno velikosti a tvarem padaku
2) rychlost lodi //omezen typem
3) vzdalenost lodi od dopadu //omezen bezp. zonou
4) velikost priblizeni k lodi diky ridicim padakum //omezeno velikosti a tvarem padaku
5) pocasi a vlny //chaoticka velicina

bohyn

1) to se dá předvídat
2) ještě by modli přijít s něčím na bázi vznášedla
3) vzdálenost by měla být nula, pokud to chtějí chytit
4) to sem nepochopil
5) za špatného počasí se přistání odkládá, nebo zvolí alternativní dopadovou oblast.