Elon Musk chce s Dragonem přistávat na lodích, které pro SpaceX chytají aerodynamické kryty

Po nedělním úspěšném testu záchranného systému Crew Dragonu uspořádala NASA spolu se SpaceX tiskovou konferenci, které se zúčastnil také Elon Musk. Zajímavé informace o únikovém testu a připravované misi DM-2, které na konferenci zazněly, shrnu v jiném článku, ale mezitím jsem chtěl krátce vypíchnout alespoň jedno Elonovo prohlášení. Musk by totiž chtěl, aby v budoucnu Crew Dragon přistával do sítě na lodi podobným způsobem, jakým dnes SpaceX zachraňuje aerodynamické kryty.

Přistání Crew Dragonu v Atlantiku během mise DM-1 (Foto: SpaceX)

Na první pohled může takové prohlášení působit jako vtip, ale není to poprvé, co Musk tuto věc zmínil. V únoru 2018 Elon Musk mluvil o záchraně aerodynamických krytů, což byl projekt, který byl tehdy teprve v začátcích:

Máme taky speciální loď na chytání krytů. Vypadá jako baseballová rukavice. Obří chytací rukavice ve tvaru lodi. Bude jezdit a chytat kryty. Vtipné je, že bychom nejspíš mohli udělat to samé s Dragonem. Takže kdyby NASA chtěla, můžeme zkusit chytit Dragon. [smích] Loď je určená pro kryty, ale dala by se použít i pro Dragon.

Mluvil samozřejmě o lodi Mr. Steven, která se jen pár dnů poté pokusila vůbec poprvé zachytit kryt do své sítě během mise Paz. Loď od té doby dostala větší síť a další vylepšení a také byla přejmenována na Ms. Tree. Následně loď provedla dvě úspěšná zachycení krytů po sobě a nedávno také dostala sestřičku ve formě téměř totožné lodi Ms. Chief. Tato dvojice se už za pár dnů opět pokusí o zachycení obou polovin aerodynamického krytu do sítě během mise Starlink v1-3.

Loď Mr. Steven v době prvních pokusů o zachycení aerodynamického krytu (Foto: SpaceX)

Během aktuální tiskové konference po únikovém testu Musk sám od sebe prohlásil (čas 18:22), že by bylo super, kdyby Dragony přistávaly na stejných lodí, které SpaceX dnes používá pro záchranu aerodynamických krytů. Kosmická loď by tak po návratu z orbity vůbec nepřišla do kontaku s mořskou vodou, což by pochopitelně usnadnilo její opakované použití (Crew Dragon a jeho nákladní varianta jsou navrženy pro až pět použití). Musk však dodal, že takový způsob přistání je samozřejmě potřeba nejdříve probrat s NASA. Zároveň prý nejde o nic, k čemu by došlo v dohledné době. Nejdříve je totiž potřeba se dostat do fáze, kdy bude proces chytání aerodynamických krytů spolehlivý. Zatím se totiž SpaceX podařilo přistát do sítě jen ve dvou z deseti případů.

Přistání krytu do sítě na lodi během mise Amos-17 (Zdroj: SpaceX)

Otázkou zůstává, jak moc je vlastně současný princip záchrany krytů pomocí lodí přenositelný na Dragony. Jedna polovina krytu totiž má hmotnost asi 900 kg, zatímco Crew Dragon má spíše kolem 10 tun. Rozhodně tedy nelze použít stávající zachytávací konstrukci a síť. Další problém je, že kryty jsou vybaveny řiditelným padákem typu křídlo, a tak můžou během přistání letět zachytávací lodi naproti. Oproti tomu Dragony mají čtyři kulaté padáky, které nelze ovládat, a tak by úspěšnost přistání byla zcela v rukou lodi se sítí. Ta se však nemusí pod přistávající Dragon dostat včas. Na druhou stranu je výhodou to, že díky vysoké hmotnosti Dragonu by měl vítr výrazně menší vliv na trajektorii přistání.

Osobně si myslím, že přistání Dragonu na loď místo do moře nikdy neuvidíme. Bez úplně nového přístupu k celému problému mi to přijde nerealistické. Víc bych věřil (a vítal) třeba prohlášení, že se SpaceX chce vrátit k motorickému přistání Crew Dragonu. Co myslíte vy?

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

74 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Raďas

Osobně bych to viděl na tu verzi s motorizovaným přistáním. První stupně už mají přistání zmáknuté. Tak je spíš jen otázkou doby, kdy se pokusí udělat i tohle. Ostatně nově chystané plavidlo pro lety na Měsíc i Mars jinak přistávat nebude, takže mi to přijde jako logický posun věci. A z hlediska naivního obyčejného člověka, krmeným scifi – kde takováto přistání byla již v před 50 lety bylo brána jako samozřejmost, bych asi ani nic jiného nečekal.

Silhan.J

Je to všechno jen ne logické. Musk chce co nejrychleji rozběhnout provoz SHS. Tak proč by se měli zdržovat s touhle malou pikslou, když o její motorické přistání nikdo nestojí?

Marek Mančal

Ohledně unášení větrem, nebude mít Dragon se svou hmotností, příliš velkou výhodu o proti krytu. Jakmile se rozvinou padáky. poletí stejně “pomalu” možná ještě pomaleji jak kryt a tudíž vítr ho klidně odnese. Výhodou asi bude tvar, kryt může svou orientací měnit směr pádu a pokud orientace před padáky není řízená … tak je asi lepší tvar Dragonu,

Magy

Vzhladom na to, ze SpcX do CD investovala uz naozaj vela, tak si nemyslim, ze bude ochotna investovat dalej len pre dalsie vylepsie niecoho, co uz aj tak vlastne funguje. NASA zaplati s prehladom aj tento sposob pouzivania CD, ked slana voda skrati zivotnost kazdeho CD, takze tu velky prinos pre SpcX nevidim. Okrem prestize v style “aha, co este dokazeme”. To je sice pekne, ono v principe je prave SpcX ta firma, co posuva hranice, ale pokial toto vylepsenie CD nepojde ruka v ruke s dalsimi vecami, najma nejakym vyraznym benefitom ohladom bezpecnosti a samozrejme vyssim profitom z jeho prevadzky, tak taketo predvadzanie je nanic. SpcX maju rozbehnute projekty, kde potrebuju prachy podstatne viac (Starlink, Starship), do CD investovali fakt vela a navyse si sami dobrovolne vybrali tento unikovy test, ktory ich stal daleko viac, ako odmena od NASA za jeho splnenie.
Za mna osobne si nemyslim, ze by SpcX este nejako dalej spekulovali s CD. Splnilo to podmienky certifikacie, funguje to – naco do toho rypat?
If it ain’t broke, don’t fix it.
Musk ma ambicie, ten by chcel to ci ono, ale vo svetle reality aj on musi obcas svoje vizie prehodnocovat a brzdit. Niezeby som mu to neprial… Pre mna je tento clovek na vrchole rebricku geniov a vizionarov a odtial ho uz nezhodi zrejme nikto a nic.

Jansa Jaroslav

To je výborný nápad a když se jim podaří pomocí korekčních motorků tedy trysek dosednout a neprotrhnout síť tak by se mohla podobná síť umístit na terče na pevnině kde přistávají první stupně Falconu 9, když už tedy nemá nožičky ani ty nafukovací vaky. Ale to jim NASA nedovolí až takto riskovat.

fanda

Dragon do site pristavat nebude. Chtelo by to motoricke pristani. To mi prijde jako logicky krok dopredu.

Zdeněk

Není problém vyrobit řiditelný padák-křídlo s potřebnou nosností pro dragon. Bezpečnost kulatých vrchlíků při shozu nákladu, stejně tak u přistání vesmírných lodí, je v jejich počtu. I při selhání jednoho, ostatní vrchlíky loď stále zbrzdí natolik, aby osádka přežila, nebo se náklad příliš nepoškodil. U řiditelného vrchlíku, který může “pracovat” pouze jeden, by bylo třeba mít druhý, záložní, aby bylo dosaženo potřebné bezpečnosti. Takže myslím, že problém by byla velikost a váha dvojice takových padáků.

Na druhou stranu si umím představit, že SX zkusí chytit aspoň nákladní Dragon. Stačí jen robustnější síť, a především opravdu klidné a předvídatelné počasí v místě přistání.

technomagg

Nevíte někdo proč se nepřistává s padáky na pevnině s tím že před dopadem se zbrzdí crew dragon nějakým nepatrným zážehem aby dosednutí bylo co nejměkčí ? byly malé raketové motory pro letadla do podvěsů aby i plně naložené municí mohly startovat z letadlových lodí – pokud by se něco takového dalo na dragon s tím že se spočítá doba a síla zážehu těsně nad zemí aby dosedl maximálně měkce tak by to bylo jen nalepit na CD existující a plně certifikovanou technogii, která kdyby selhala tak by se maximálně poškodil CD ale posádka by přežila prakticky bez úhony.

Přece rychlost klesání CD je známá, váha taky takže spočítat nutnou sílu a dobu zážehu vs. výšku musí být fakt hodně lehké proti ostatním problémům. Také je na zážeh relativně čas protože na padáku klesá fakt pomalu – dle mého by to šlo spočítat a udělat tak aby dosedl maximálně rychlostí 0,2 m/s a možná i míň – pak by stačili malé tlumiče nebo přistávací nohy a na moři by se nemuselo vůbec přistávat a přitom by zůstalo padákové přistání co už mají zmáknuté – mohli by to nasměrovat někam na poušť kde kilometr na každou stranu vůbec ničemu nevadí.

bohyn

Elon se nechal slyšet, že je problém s přistávacíma nohama v kombinaci s tepelným štítem – jak je zpoza toho štítu vysunout. Řešení à la Falcon 9 nebo New Sheppard je těžší, než ty nožičky co zkoušeli. Tryska a komora raketového motoru by musela ustát návrat do atmosféry, nebo je nějak ochránit. Boeing dal přednost přistání na airbagu. S krátkým zážehem motoru přistávají Sojuzy, takže řešit se to dá, je to asi otázka peněz.

daevid

Osobne by som to velmi rad videl stejne.
1. Zacat testovat na pristani do vody s padakmi a zazeh nad hladinou. Stejne jak sa ucili pristavat s prvym stupnom.
2. Pristanie s padakmi v pusti a zazeh motorov nad pevninou s makkym pristatim. Regulacilou tahu by teorericky mohli docielit uplne makkeho pristatia aj bez nôh (skody urcite mensie nez slana voda). Pokial pust z urciteho dovodu neni vhodna, pouzitie upravenej plosiny by nemuselo byt riskantne po odladeni bodu 1.

Pokial by motoricke pristatie bolo vyvinuté a fungovalo by, coz osobne verim ze neni a nebude fungovat na prvy sup a hlavne bezpecne, najjednoduhsie by bolo obetovat par milionov za leteny stupen a pouzity dragon a proste demonstracne pristat.
Pokial k tomu nahliadneme z ineho uhlu a hypoteticky by bol HW pripraveny solidne a bavime sa len o doladeni SW na taketo pristatie,..

U CRS2 znovupouzitie s minimalnymi nakladmi by sa sx isto velmi hodilo. Bohuzial ta navratnost investicie bude hodne otazna do buducna a s prihliadnutim na to, ze jediny zakaznik je a zrejme aj bude len NASA – ktora isto vie jak rozumne investovat peniaze danovych poplatnikov – ironia.

K makkemu pristatiu bez noh – pokial by dragon vedel pristat na placke velkosti pristavacej plochy prveho stupna, nech si tam trebars postavia zmakcovaciu plosinu s pevnou sietou, pruzinami alebo pre mna za mna trebars aj bazen z neslanou vodou 🤔😄

Entes

On ten padak a splouch do vody neni nic moc, stale je to ale to nejjednodussi a hlavne pasivni reseni, tedy nejbezpecnejsi.

Viktor

Obecne pristavani do vody neni tolik v souladu se znovupouzitelnosti,tak doufam,ze se postupne alespon v nakladni verzi vrati k tomu pro co byl CD navrzen od pocatku..pristani na pevnine respektive “landing pointu” coz zlevnuje i logistiku po pristani.

panTau164

A jak je to tedy s tou náhradou lodí Starship ? To budou létat paralerně? Starship je moc veliká pro vynesení 2-4 kosmonautů na stanici ? (mělo by to být levnější, než současný start F9?) A taky se “pak” bude létat na Gateway a tam se už asi bude létat jenom pomocí Starship? Takže než něco vymýšlet u CD – čas, lidi, peníze, tak radši vše věnovat do dokončení Starship, ne?

entes

myslim ze se starship se vubec nepocita ze by byla ve sluzbach Nasa pro ISS nebo Gateway, teda minimalne dokud nebude letat a NASA si rekne ze by ji nejak vyuzila. Je to ciste soukromy projekt.

Silhan.J

SHS by měla být teoreticky levnější, ale zatím je jenom na papíře takže těžko říct. Na Gateway se NIKDY nebude moc létat se Starship.

bohyn

Proč by tam nemohla doletět? Nechme stranou to, že si ji tam zřejmě nikdo neobjedná, ale proč by tam nemohla?

Silhan.J

Píšu snad že by tam nedoletěla? Starship o více jak sto tun přesahuje maximální hmotnost pro připojení ke Gateway.

Magy

Ta vaha je dobry argument, ale vyhodou Muska je, ze dokaze prist s nejakym (na prvy pohlad) blaznivym napadom, ktory sa ale nakoniec ukaze ako funkcny.
Mne napriklad hned napadli dve moznosti.
Bud pripojenie flexibilnym tunelom, a teda nijako neprenasas vahu starship na Gateway, alebo Starship dopravi do blizkosti Gateway mensi modul, ktory sa ku Gateway pripoji. Presne specifikacie rozmerov ci nosnosti nakladoveho priestoru Starship este nie su, ale odhadujem, ze kapacitu by na nieco take v pohode mal mat.

Invc

Některé fyzikální úvahy by mě zajímaly … například proč by mělo být připojení ke Gateway limitováno hmotností?
Pochopil bych rozměry … ale hmotnost mi teda docela uniká.

Silhan.J

Oni asi určili maximální hmotnost pro připojení jen tak ze srandy. Tak rychle zavolej do NASA a vysvětli jim, že Invc ví všechno líp.

Invc

Tak nějak nevím, čím sem si tohle zasloužil.
Skutečně by mě ten důvod pro hmotnostní limit zajímal.

Silhan.J

Tak když už nejsi schopný použít Google tak použij aspoň kosmonautix. V seriálu o Gateway někde v půlce roku 2019 bylo jasně napsáno, že zásobovací loď musí být plně nezávislá na stanici, bla bla bla… a její hmotnost NESMÍ PŘEKROČIT 16 tun kvůli řízení stanice a orientaci.

Silhan.J

Tolik minusů a žádný argument. Jak typické na téhle stránce.

Jiří Hadač

Mě osobně by ten zdroj informace taky zajímal. Vůbec to nezpochybňuju, zkusil jsem si dohledat data o IDSS. Pokud vycházíš z těch údajů o axiálním zatížení v tahu a tlaku atd.
Nebo máš někde lépe rozebrané údaje? Opravdu mě to zajímá, proto se ptám a myslím, že Invc je na tom stejně.

Ivo Janáček

Strukturální pevnost?

Invc

Tos mi moc nepomohl 🙂 Stále by mě zajímalo čeho a proč?

Ale hlavně (a to mě přimělo k původní reakci) strukturální pevnost je problém silového působení ve kterém je hmotnost jen jedním z parametrů … (dále do toho polezou rychlosti, a vektory rychlosti, páky, další přenášené síly atd.) – takže u strukturálního bych čekal spíše, že ty limity budou uvedeny v podobě silového vyjádření.

(Pominu, že bych čekal, že dokovací mechanismus a celá struktura budou dostatečně robustní na to, aby dokázaly v případě pořeby pohnout stanicí – prostě když jde hora k mohamedovi moc rychle, tak mohamed ustoupí).

Samozřejmě si dovedu představit něco, co je navázáno téměř čistě na hmotnost zadokovaného objektu – například udržování polohy / oběžné dráhy / orientace … ale to bych nečekal, že u krátkodobého zadokování by mohl být problém.

Proto mě zajímalo, co je za tím hmotnostním limitem.

Jiří Hadač

Přesně tohle ten článek Jirky Hoška uvádí: orientace, navigace a řízení.

bohyn

NASA vysoutěžila a zaplatila (respektive ještě zaplatí v budoucnu za jednotlivé mise) vývoj CD. Jak by obhájili změnu předmětu toho plnění a vynaložené finance? V tomhle má veřejný sektor bohužel smůlu.

Entes

Ja uz jsem celkem skepticky k celemu tomu napadu chytani do site. Je tam nekolik velicin se kterymi se podle mne neda moc delat.

1) rychlost padani //omezeno velikosti a tvarem padaku
2) rychlost lodi //omezen typem
3) vzdalenost lodi od dopadu //omezen bezp. zonou
4) velikost priblizeni k lodi diky ridicim padakum //omezeno velikosti a tvarem padaku
5) pocasi a vlny //chaoticka velicina

bohyn

1) to se dá předvídat
2) ještě by modli přijít s něčím na bázi vznášedla
3) vzdálenost by měla být nula, pokud to chtějí chytit
4) to sem nepochopil
5) za špatného počasí se přistání odkládá, nebo zvolí alternativní dopadovou oblast.