Elon Musk chce s Dragonem přistávat na lodích, které pro SpaceX chytají aerodynamické kryty

Po nedělním úspěšném testu záchranného systému Crew Dragonu uspořádala NASA spolu se SpaceX tiskovou konferenci, které se zúčastnil také Elon Musk. Zajímavé informace o únikovém testu a připravované misi DM-2, které na konferenci zazněly, shrnu v jiném článku, ale mezitím jsem chtěl krátce vypíchnout alespoň jedno Elonovo prohlášení. Musk by totiž chtěl, aby v budoucnu Crew Dragon přistával do sítě na lodi podobným způsobem, jakým dnes SpaceX zachraňuje aerodynamické kryty.

Přistání Crew Dragonu v Atlantiku během mise DM-1 (Foto: SpaceX)

Na první pohled může takové prohlášení působit jako vtip, ale není to poprvé, co Musk tuto věc zmínil. V únoru 2018 Elon Musk mluvil o záchraně aerodynamických krytů, což byl projekt, který byl tehdy teprve v začátcích:

Máme taky speciální loď na chytání krytů. Vypadá jako baseballová rukavice. Obří chytací rukavice ve tvaru lodi. Bude jezdit a chytat kryty. Vtipné je, že bychom nejspíš mohli udělat to samé s Dragonem. Takže kdyby NASA chtěla, můžeme zkusit chytit Dragon. [smích] Loď je určená pro kryty, ale dala by se použít i pro Dragon.

Mluvil samozřejmě o lodi Mr. Steven, která se jen pár dnů poté pokusila vůbec poprvé zachytit kryt do své sítě během mise Paz. Loď od té doby dostala větší síť a další vylepšení a také byla přejmenována na Ms. Tree. Následně loď provedla dvě úspěšná zachycení krytů po sobě a nedávno také dostala sestřičku ve formě téměř totožné lodi Ms. Chief. Tato dvojice se už za pár dnů opět pokusí o zachycení obou polovin aerodynamického krytu do sítě během mise Starlink v1-3.

Loď Mr. Steven v době prvních pokusů o zachycení aerodynamického krytu (Foto: SpaceX)

Během aktuální tiskové konference po únikovém testu Musk sám od sebe prohlásil (čas 18:22), že by bylo super, kdyby Dragony přistávaly na stejných lodí, které SpaceX dnes používá pro záchranu aerodynamických krytů. Kosmická loď by tak po návratu z orbity vůbec nepřišla do kontaku s mořskou vodou, což by pochopitelně usnadnilo její opakované použití (Crew Dragon a jeho nákladní varianta jsou navrženy pro až pět použití). Musk však dodal, že takový způsob přistání je samozřejmě potřeba nejdříve probrat s NASA. Zároveň prý nejde o nic, k čemu by došlo v dohledné době. Nejdříve je totiž potřeba se dostat do fáze, kdy bude proces chytání aerodynamických krytů spolehlivý. Zatím se totiž SpaceX podařilo přistát do sítě jen ve dvou z deseti případů.

Přistání krytu do sítě na lodi během mise Amos-17 (Zdroj: SpaceX)

Otázkou zůstává, jak moc je vlastně současný princip záchrany krytů pomocí lodí přenositelný na Dragony. Jedna polovina krytu totiž má hmotnost asi 900 kg, zatímco Crew Dragon má spíše kolem 10 tun. Rozhodně tedy nelze použít stávající zachytávací konstrukci a síť. Další problém je, že kryty jsou vybaveny řiditelným padákem typu křídlo, a tak můžou během přistání letět zachytávací lodi naproti. Oproti tomu Dragony mají čtyři kulaté padáky, které nelze ovládat, a tak by úspěšnost přistání byla zcela v rukou lodi se sítí. Ta se však nemusí pod přistávající Dragon dostat včas. Na druhou stranu je výhodou to, že díky vysoké hmotnosti Dragonu by měl vítr výrazně menší vliv na trajektorii přistání.

Osobně si myslím, že přistání Dragonu na loď místo do moře nikdy neuvidíme. Bez úplně nového přístupu k celému problému mi to přijde nerealistické. Víc bych věřil (a vítal) třeba prohlášení, že se SpaceX chce vrátit k motorickému přistání Crew Dragonu. Co myslíte vy?

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

76
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Robert
Host
Robert

V com je rozdiel oproti boeingu, ktory pristava na pevnine pri navratu z obeznej drahy?

bohyn
Host
bohyn

Rozdíl v čem?

Přistání na zemi vs. do moře: Je to napsané v článku, slaná voda je agresivní a tím zvyšuje nároky na použité materiály a náklady na renovaci. Zároveň na pevnině je ke kabině snažší a rychlejší přístup.

Přistání na zemi vs. do sítě: Na zem není tak složité se trefit jako do sítě 🙂 . A jak psal Vladimír níže, kabina se může převrátit a zablokovat vchod. Síť asi taky bude dost překážet v přístupu ke kabině (předpokládám, že by ji spustili na palubu). Zase Starliner potřebuje airbagy pro měkké dosednutí a to je váha navíc + jsou pod tepelným štítem, který se tak musí odhodit. A také musí být testován pro přistání na pevnině i na vodě.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Zachytěj ho na kraji sítě a převrátí jim to loď. 😀
Hlavně se lim nesmí skutálet do středu sítě, když v tom budou lidi, i když by to připoutaní vydrželi, ale příjemné to není.

bohyn
Host
bohyn

Trefit hrot toho ramene, nebo rovnou loď, taky nic moc. Může to i převrhnout kabinu a zkomplikovat vylovení

Marek Mančal
Host
Marek Mančal

Kutálet se po síti, není sice pro většinu z nás komfortní, ale pro astronauty to není asi vůbec problém.
Srážka s konstrukcí lodí, také není pro posádku nijak tvrdší, než náraz do hladiny moře.
A převrátit loď není tak jednoduché, Za prvé loď váží 400 tun. za druhé i když se takováto “zdravá” loď položí na bok, je velmi pravděpodobné, že se zas vrátí do provozní polohy.

Kotlopou
Host
Kotlopou

Náraz do konstrukce s nárazem do vody moc srovnatelný nebude.

viktor
Host
viktor

Taky bych radsi videl pristani na pevninu pomoci motoru alespoň u nakladu..co mi ale nejde do hlavy je absence pouziti superdraco jako zachranneho systemu při navratu,pokud by nedejboze padaky selhali a novinari si uvedomili,ze tam byl systém,ktery mohl astronauty zachranit spacex by to asi poskodilo vic nez samotna havarie..co myslite?

bohyn
Host
bohyn

Muselo by to projít certifikací NASA a tu by si asi SX platila ze svého. NASA se drží osvědčeného padákového řešení a na motorické přistání moc neslyší. Navíc přistávání na padácích už se blíží k finále certifikace.

Marek Buchar
Host
Marek Buchar

podle mě, pokud by náhodou selhali padáky a jednalo se o crew dragon, tak by to pravděpodobně zkusily i bez certifikace, protože by něměli co ztratit …

Robert
Host
Robert

Myslim si ze musi byt certifikovana cela lod, nemozes si tam nahadzat sam od seba systemy, ktore pouzijes len ak je zle.

akuhtr
Host
akuhtr

Tady jde jen o SW. SuperDraco tam už je a řídící počítač taky. Z certifikací by nemusel být taky problém, protože by mohlo jít o záložní necertifikované řešení pro případ že certifikované selže. Je to hodně podobné CRS-7, kdy se dragon nepovedlo zachránit jen proto, že v SW nebyla podpora pro použití padáku v případě selhání nosiče, ale s přežitím lodi. Prakticky to implementováno i může bejt, NASA to může vědět, ale nemluví se o tom, protože by to podrývalo důvěru lidí v certifikovaný a preferovaný záchraný systém (proč tam mít zálohu když je to bezpečné?) něčím co tam je jen proto že, to bylo skoro zadarmo a tak proč to tam nedat.

bohyn
Host
bohyn

Je to systém, který může chybou zasáhnout i do nominálního letu a udělat průser. Nevěřim, že je tam něco takového propašované bez vědomí NASA a pokud by o tom NASA věděla, tak se určitě pochlubí, jak je CD bezpečný, nebo se o tom najde nějaká zmínka ve veřejných materiálech.

akuhtr
Host
akuhtr

Nasa má myslím přístup ke zdrojovím kódům CD, takže bez vědomí to tam ani pořádně být nemůže. Něco by uniknout mohlo, ale ne úmyslně. NASA by asi nechtěla podrývat důvěryhodnost jejich certifikačního procesu.

bohyn
Host
bohyn

NASA se zodpovídá dost podrobně kongresu, v těchto zprávách (veřejných) bývají i informace, které neproběhnou přes PR oddělení. Jak dostat necertifikovaný SW do letového exempláře si, jakožto SW vývojář, dokážu pár způsobů představit. Viz například nedávný incident Super Micro s dodávkami pro pentagon. Proč by to ale SX vědomě dělalo, si nedokážu představit.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Ty si to představuješ jak Hurvínek válku.

Dr.Valve
Host
Dr.Valve

Pravdepodobne tá možnosť v kabíne pre motorické pristátie je a v prípade zlyhania padáku by som si tipol že majp inštruktáž poslednej záchrany, aj keď nie oficiálne, aj pilotom technik pri U2 povedal že radšej ako katapultáž majú použiť padák – aby neurobili ohňostroj pre komunistov nad cccp.

bohyn
Host
bohyn

Ohledně toho U-2 bude, v tom co píšete, hodně ztraceno v překladu. Katapultáž je zřejmě nutná, to není jako když Franta otevře dveře Cessny, řekne čau a vyskočí. Samotná katapultáž nemusí ani způsobit žádný velký efekty, může fungovat i na základě stlačeného plynu. Tady jde o podzvukový letoun, tak by to možná i šlo, ale přecejen cestovní rychlost téměř 900 km/h je dost. A po katapultáži se samozřejmě padáky používají, není to jedno nebo druhé. U-2 bylo ve své době supertajné letadlo a při nehodě mělo dojít k jeho sebedestrukci (historie nám ukazuje, že to tak moc nefungovalo), což je mnohem efektivnější způsob jak na sebe upozornit, než katapult.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ještě mě napadl jeden důvod, proč to přistávání nemusí být úplně košér. Ten tepelný štít při dopadu do oceánu asi nebude ještě dochlazený, takže by mohl být i docela horký. Jestli si dobře překládám dokument NASA o Apollu, tak tam uvádí maximální možnou teplotu při dopadu do oceánu na 315°C. Což nemusí síti/hradu svědčit.

Dušan K.
Host
Dušan K.

To je otázka, protože materiál picax má mnohem větší odolnost než klasické materiály ablativních štítů. Blíží se spíš keramickým dlaždicím z STS. Takže bude mít menší tepelnou kapacitu a tím pádem by nemusel tak dlouho držet vysokou teplotu. Ale to je čistě můj dohad…

bohyn
Host
bohyn

Pokud vím, tak dlaždice na raketoplánech mají tak nízkou tepelnou vodivost, že není problém si na rozpálenou dlaždici sáhnout holou rukou. Pro PICA(-X) to bude platit také, koneckonců je to hlavní účel toho materiálu – nepředat teplo dál.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Tady bych byl opatrný. Ať je pica-x znovupoužitelný, stejně jě to ablativní štít. Čili, odtává. Shuttle ho měl jiný a kvůli výrazně vyššímu vztlaku byl i daleko méně namáhán při průchodu atmosférou. Takže mohl být založený na zcela jiném principu. Ano, radiativní chlazení se z principu používá u všech štítů, ale přeci jen, pica-x je ablativní ochrana, ikdyž znovupoužitelná.
Takovéhle pokusy jsem s pica-x na videu neviděl, ani o nich nečetl,samozřejmě netvrdím, že to není pravda, jen se pro jistotu zeptám, nepleteš si to s Aerogelem? Víš, že tyhle legrácky jako sahat na něj se dělají hlavně s ním.

diwalt
Host
diwalt

Má pravdu, ty izolační keramické materiály lze opravdu brát do ruky, přestože jsou rozpálené. Sice za hrany a nikoli na ně položil ruku, ale i to by šlo během pár minut. Viz tato demonstrace.

https://youtu.be/Pp9Yax8UNoM

Viki
Host
Viki

Je to samozřejmě čistě v teoretické rovině, ale když nejsou řiditelné padáky, nemohl by Dragon použít pro manevrování svoje trysky (nemyslím superdraco).

Libor
Host
Libor

To by dost dobře nešlo. Motorky Draco používají jako palivo NTO a MMH takže je zažehávat v blízkosti lidí (např. na lodi) není dobrý nápad. Kdyby přistávali na pevnině asi by to šlo, ale bez motorického přistání pomocí superdraco to nejde.

bohyn
Host
bohyn

Čistě moje úvaha, ale podívejte se, jak se ty padáky bimbají, až si člověk říká, že se každou chvíli musí něco nepěkného stát. No a teď do toho začněte ještě kývat lodí…

Bohumil Boruvka
Host
Bohumil Boruvka

Myslim ze casem zacnou znovu pracovat na motorickem pristani,ta kapsle je na to pripravena tak proc pomalu nepokracovat v testech a certifikacich

akuhtr
Host
akuhtr

To neudělají. CD je pro SpaceX mrtvá technologie, Proč investovat do vývoje něčeho čemu sám nevěříš že budeš používat do budoucna? A Starship motorické přistání zvládat má. Vlastně nemá alternativu

Aufreedom
Host
Aufreedom

Já se domnívám, že ve vztahu k nové SS již nebude v zájmu sx další upgrady a investice do dragonu.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

To souhlasí. Jde o to, jak dlouho si Dragon bude muset počkat na vystřídání ve službě. Počítám tak 10 let. Za tu dobu by se nějaký ten upgrade mohl klidně realizovat. Motorické přistávání cargo verzí vidím jako naprosto reálné. Zachytávání Crew Dragonu pomocí sítě na druhou stranu beru jako nápad okamžiku a vzhledem k hmotnosti kapsle a velké pravděpodobnosti kolize s lodí to vidím jako pěknou blbost. Navíc je to drbání přes-ruku. To už by bylo opravdu bezpečnější přistát motoricky.

Radomir Vysocky
Host
Radomir Vysocky

Jsem “zajedno” s Tomasem Kratochvilem. Prijde mne, ze prohlaseni o moznem zachytu CD do site bylo vysloveno z toho duvodu, aby se objevil nejaky dalsi bonus koncepce a “prekvapko” pro verejnost a novinare po dalsim uspesnem overeni provozuschopnosti CD. Jako fanousek a laik samozrejme nevidim vsechny ekonomicke a technicke vyhody zachytu do site misto dopadu do vody… Ale “zdravym selskym” vidim spise nevyhody a vetsi riziko. Navic k motorickemu pristani CD na pevnine prece puvodne smeroval cely koncept. Proc tedy najednou sit lodi misto motoru? 🙂 S ohledem na dosavadni uspesnost zachytu aerokrytu…

akuhtr
Host
akuhtr

Protože síť lodi bude pro nasa překousnutelnější. Když to selže, tak to vyloví z vody jako normálně. Když selže motorycké přistání, musel by se vystrojit státní pohřeb a to NASA nechce…

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

A co když selžou padáky?

akuhtr
Host
akuhtr

Nechápu souvislost. Řeč je o přistání bez namočení. NASA považuje padáky za bezpečnější protože jsou ověřené. Pokud selžou padáky, jsou samozřejmě mrtví, bez ohledu na to zda se bude chytat do sítě, nebo ne.

Jirka
Host
Jirka

Ja pořád doufám, že na pozadí je naprogramované motorické přistání kdyby selhaly padáky. Ikdyž moc nadějí tomu nedávám vzhledem k tomu, že jsem žádný takový test neviděli…

bohyn
Host
bohyn

Doufejme, že se tak nestane, jinak viz příklad z historie https://en.wikipedia.org/wiki/Soyuz_1

PP CC
Host
PP CC

Myslím, že tyhle dvě budou vedle sebe, ne vždy budou potřebovat odvézt 100 lidí. Minimálně pro služební cesty. A navíc na Měsíci a taky na Marsu (u takhle těžké věci) jsou padáky nanic.

bohyn
Host
bohyn

Až bude SH/SS ve službě, tak CD bude létat maximálně ze setrvačnosti. Poslat SS bude finančně levnější.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Údajně levnější

Ota
Host
Ota

Dovolil bych si polemizovat s tvrzením “že díky vysoké hmotnosti Dragonu by měl vítr výrazně menší vliv na trajektorii přistání.”
Jde o to, že Dragon je snášen právě tam, kam nese vítr ohromné padáky. Tedy myslím, že trajektorie přistání bude velmi podobná,ať přistává kryt, Dragon nebo parašutista..Samozřejmě kryt má výhodu řiditelného padáku.

Invc
Host
Invc

1) Díky hmotnosti má CD daleko větší setrvačnost.
2) Kryt je velký a lehký, takže vítr ovlivňuje nejen padáky, ale výrazně i samotný kryt…

I přes neřiditelné padáky CD pravděpodobně bude klesat předvidatelněji a stabilněji.

Jack
Host
Jack

Dragon je sice významně těžší, ale taky nemá stejně velké padáky, jako kryt. Padáky jsou 4 a jsou obrovské. Takže bych řekl, že to ve výsledku bude dost podobné. O čemž napovídají i sestupové rychlosti, které pravděpodobně nebudou výrazně odlišné. Stejně silný vítr se tak může do velkých padáku opřít výrazně více. Ale protože dragon je těžší, bude mít větší setrvačnost. Takže nula od nuly pojde a ve výsledku to bude hodně podobné, jako s krytem.

Invc
Host
Invc

1) Není problém stálý pohyb nějakým směrem (na ten je možno reagovat a počítat s ním) problém je jeho prudká změna (na kterou loď nestihne reagovat).

2) Sice má větší padáky – ale také potřebuje významně více síly na to, aby byl rozpohybován nějakým směrem – a ta síla musí přijít od padáku, protože sám je velmi kompaktní, tudíž vítr se samotnou kapslí moc nepohne (na rozdíl od krytu, který je dost velká plachta). Navíc si uvědom, že plocha padáků, je sice významně větší, ale … jejich stranový průřez (do kterého se může ze strany opřít vítr) – roste podstatně pomaleji…

Stranová síla od padáku se na samotný CD přenáší poměrně špatně – uvědom si, že ty padáky jsou více než 40 metrů nad CD… -takže i když je vítr začne sfoukávat stranou, tak CD je pořád tahá výrazně dolů – a tím je de facto vrací zpátky. Krátké poryvy se vyhladí … a stabilní vítr jej sice rozpohybuje nějakým směrem, ale to problém není… rozpohybování i zpomalení nějaký čas zabere takže loď se má případně čas se přizpůsobit. (A to ještě pomíjím celou tu vědu kolem padáků, kde zavěšení, a “díry” v padáku nutí ty padáky, aby se postavily určitým způsobem a tím i tahat určitým směrem – podívej se na video a všimni si, že mají tendenci se “držet” dále od středu)…

3) Kryt je úplně jiný příběh – tam vítr významně ovlivňuje ten kryt, který je obrovský (13 m x 5 .. ale váží jen cca 1,5 tuny) (CD pro srovnání má zhruba 4x6m a při přistání bude vážit hladce přes 10t). Kryt je dost jiný příběh … kromě velikosti a váhy i tím, že přistává na křídle – a má tedy nezanedbatelnou dopřednou rychlost (důvod pro řízení je i ten, že zatímco když pošleš CD z oběžné dráhy, tak to v podstatě “propálí” atmosférou jak po kolejích a jeho dopadová oblast i bez řízení je poměrně malá, tak kryt je na tom dost jinak, jednak se vrací pomaleji a začíná podstatně dříve klouzat a podléhat atmosférickým vlivům…. uvědom si, že u CD se zpomalovací padáky vypouštějí teprve kolem 10km výšky… a hlavní padáky až na 2 km…

Ale jinak bych řek, že to sice možné je, a možná by to bylo z hlediska provedení samotného polapení i jednodušší než u krytu, ale realizovat to nikdo nebude (už jen úprava nosnosti těch sítí a ramen…), protože to za tu snahu nestojí …

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Dragon i aerodynamický kryt budou unášeny stálým větrem docela stejně, rozdíl je jen ve stabilitě versus turbulence v atmosféře, zejména v nízkých výškách. Zatímco kryt je k padáku velký a lehký, Dragon je malý a těžký.

PP CC
Host
PP CC

Dobrý den, myslím, že hlavní prioritou je vození lidí nahoru. Způsob přistání je podřízen tomu, co musí respektovat, tedy to co chce NASA. Až začnou lidi vozit, začnou třeba zkoušet i jiné způsoby přistání. Pak přijdou za NASA a řeknou, že to vyjde na polovic když to nebude celé mokré a oni se k tomu nějak postaví. Navíc je jasné, že BFR (nebo jak se ta loď momentálně jmenuje) stejně bude přistávat na motory, protože padáky by musely být velké jako Mongolsko.

Entes
Host
Entes

Ja uz jsem celkem skepticky k celemu tomu napadu chytani do site. Je tam nekolik velicin se kterymi se podle mne neda moc delat.

1) rychlost padani //omezeno velikosti a tvarem padaku
2) rychlost lodi //omezen typem
3) vzdalenost lodi od dopadu //omezen bezp. zonou
4) velikost priblizeni k lodi diky ridicim padakum //omezeno velikosti a tvarem padaku
5) pocasi a vlny //chaoticka velicina

bohyn
Host
bohyn

1) to se dá předvídat
2) ještě by modli přijít s něčím na bázi vznášedla
3) vzdálenost by měla být nula, pokud to chtějí chytit
4) to sem nepochopil
5) za špatného počasí se přistání odkládá, nebo zvolí alternativní dopadovou oblast.

panTau164
Host
panTau164

A jak je to tedy s tou náhradou lodí Starship ? To budou létat paralerně? Starship je moc veliká pro vynesení 2-4 kosmonautů na stanici ? (mělo by to být levnější, než současný start F9?) A taky se “pak” bude létat na Gateway a tam se už asi bude létat jenom pomocí Starship? Takže než něco vymýšlet u CD – čas, lidi, peníze, tak radši vše věnovat do dokončení Starship, ne?

entes
Host
entes

myslim ze se starship se vubec nepocita ze by byla ve sluzbach Nasa pro ISS nebo Gateway, teda minimalne dokud nebude letat a NASA si rekne ze by ji nejak vyuzila. Je to ciste soukromy projekt.

Silhan.J
Host
Silhan.J

SHS by měla být teoreticky levnější, ale zatím je jenom na papíře takže těžko říct. Na Gateway se NIKDY nebude moc létat se Starship.

bohyn
Host
bohyn

Proč by tam nemohla doletět? Nechme stranou to, že si ji tam zřejmě nikdo neobjedná, ale proč by tam nemohla?

Silhan.J
Host
Silhan.J

Píšu snad že by tam nedoletěla? Starship o více jak sto tun přesahuje maximální hmotnost pro připojení ke Gateway.

Magy
Host
Magy

Ta vaha je dobry argument, ale vyhodou Muska je, ze dokaze prist s nejakym (na prvy pohlad) blaznivym napadom, ktory sa ale nakoniec ukaze ako funkcny.
Mne napriklad hned napadli dve moznosti.
Bud pripojenie flexibilnym tunelom, a teda nijako neprenasas vahu starship na Gateway, alebo Starship dopravi do blizkosti Gateway mensi modul, ktory sa ku Gateway pripoji. Presne specifikacie rozmerov ci nosnosti nakladoveho priestoru Starship este nie su, ale odhadujem, ze kapacitu by na nieco take v pohode mal mat.

Invc
Host
Invc

Některé fyzikální úvahy by mě zajímaly … například proč by mělo být připojení ke Gateway limitováno hmotností?
Pochopil bych rozměry … ale hmotnost mi teda docela uniká.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Oni asi určili maximální hmotnost pro připojení jen tak ze srandy. Tak rychle zavolej do NASA a vysvětli jim, že Invc ví všechno líp.

Invc
Host
Invc

Tak nějak nevím, čím sem si tohle zasloužil.
Skutečně by mě ten důvod pro hmotnostní limit zajímal.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Tak když už nejsi schopný použít Google tak použij aspoň kosmonautix. V seriálu o Gateway někde v půlce roku 2019 bylo jasně napsáno, že zásobovací loď musí být plně nezávislá na stanici, bla bla bla… a její hmotnost NESMÍ PŘEKROČIT 16 tun kvůli řízení stanice a orientaci.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Tolik minusů a žádný argument. Jak typické na téhle stránce.

J R
Host
J R

Já jsem ti ho dal za první větu. Stejně jako jako v předchozím příspěvku za druhou větu. Prostě mi vadí tento způsob vedení diskuse.

Invc se slušně ptal na fyzikální důvod toho omezení. Nezpochybňoval ho, ani se neptal kde je to napsané, ale proč tomu tak je. Ty sám ten důvod neznáš, přesto se do něj navážíš.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Mě osobně by ten zdroj informace taky zajímal. Vůbec to nezpochybňuju, zkusil jsem si dohledat data o IDSS. Pokud vycházíš z těch údajů o axiálním zatížení v tahu a tlaku atd.
Nebo máš někde lépe rozebrané údaje? Opravdu mě to zajímá, proto se ptám a myslím, že Invc je na tom stejně.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Strukturální pevnost?

Invc
Host
Invc

Tos mi moc nepomohl 🙂 Stále by mě zajímalo čeho a proč?

Ale hlavně (a to mě přimělo k původní reakci) strukturální pevnost je problém silového působení ve kterém je hmotnost jen jedním z parametrů … (dále do toho polezou rychlosti, a vektory rychlosti, páky, další přenášené síly atd.) – takže u strukturálního bych čekal spíše, že ty limity budou uvedeny v podobě silového vyjádření.

(Pominu, že bych čekal, že dokovací mechanismus a celá struktura budou dostatečně robustní na to, aby dokázaly v případě pořeby pohnout stanicí – prostě když jde hora k mohamedovi moc rychle, tak mohamed ustoupí).

Samozřejmě si dovedu představit něco, co je navázáno téměř čistě na hmotnost zadokovaného objektu – například udržování polohy / oběžné dráhy / orientace … ale to bych nečekal, že u krátkodobého zadokování by mohl být problém.

Proto mě zajímalo, co je za tím hmotnostním limitem.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Přesně tohle ten článek Jirky Hoška uvádí: orientace, navigace a řízení.

bohyn
Host
bohyn

NASA vysoutěžila a zaplatila (respektive ještě zaplatí v budoucnu za jednotlivé mise) vývoj CD. Jak by obhájili změnu předmětu toho plnění a vynaložené finance? V tomhle má veřejný sektor bohužel smůlu.

Viktor
Host
Viktor

Obecne pristavani do vody neni tolik v souladu se znovupouzitelnosti,tak doufam,ze se postupne alespon v nakladni verzi vrati k tomu pro co byl CD navrzen od pocatku..pristani na pevnine respektive “landing pointu” coz zlevnuje i logistiku po pristani.

technomagg
Host
technomagg

Nevíte někdo proč se nepřistává s padáky na pevnině s tím že před dopadem se zbrzdí crew dragon nějakým nepatrným zážehem aby dosednutí bylo co nejměkčí ? byly malé raketové motory pro letadla do podvěsů aby i plně naložené municí mohly startovat z letadlových lodí – pokud by se něco takového dalo na dragon s tím že se spočítá doba a síla zážehu těsně nad zemí aby dosedl maximálně měkce tak by to bylo jen nalepit na CD existující a plně certifikovanou technogii, která kdyby selhala tak by se maximálně poškodil CD ale posádka by přežila prakticky bez úhony.

Přece rychlost klesání CD je známá, váha taky takže spočítat nutnou sílu a dobu zážehu vs. výšku musí být fakt hodně lehké proti ostatním problémům. Také je na zážeh relativně čas protože na padáku klesá fakt pomalu – dle mého by to šlo spočítat a udělat tak aby dosedl maximálně rychlostí 0,2 m/s a možná i míň – pak by stačili malé tlumiče nebo přistávací nohy a na moři by se nemuselo vůbec přistávat a přitom by zůstalo padákové přistání co už mají zmáknuté – mohli by to nasměrovat někam na poušť kde kilometr na každou stranu vůbec ničemu nevadí.

bohyn
Host
bohyn

Elon se nechal slyšet, že je problém s přistávacíma nohama v kombinaci s tepelným štítem – jak je zpoza toho štítu vysunout. Řešení à la Falcon 9 nebo New Sheppard je těžší, než ty nožičky co zkoušeli. Tryska a komora raketového motoru by musela ustát návrat do atmosféry, nebo je nějak ochránit. Boeing dal přednost přistání na airbagu. S krátkým zážehem motoru přistávají Sojuzy, takže řešit se to dá, je to asi otázka peněz.

daevid
Host
daevid

Osobne by som to velmi rad videl stejne.
1. Zacat testovat na pristani do vody s padakmi a zazeh nad hladinou. Stejne jak sa ucili pristavat s prvym stupnom.
2. Pristanie s padakmi v pusti a zazeh motorov nad pevninou s makkym pristatim. Regulacilou tahu by teorericky mohli docielit uplne makkeho pristatia aj bez nôh (skody urcite mensie nez slana voda). Pokial pust z urciteho dovodu neni vhodna, pouzitie upravenej plosiny by nemuselo byt riskantne po odladeni bodu 1.

Pokial by motoricke pristatie bolo vyvinuté a fungovalo by, coz osobne verim ze neni a nebude fungovat na prvy sup a hlavne bezpecne, najjednoduhsie by bolo obetovat par milionov za leteny stupen a pouzity dragon a proste demonstracne pristat.
Pokial k tomu nahliadneme z ineho uhlu a hypoteticky by bol HW pripraveny solidne a bavime sa len o doladeni SW na taketo pristatie,..

U CRS2 znovupouzitie s minimalnymi nakladmi by sa sx isto velmi hodilo. Bohuzial ta navratnost investicie bude hodne otazna do buducna a s prihliadnutim na to, ze jediny zakaznik je a zrejme aj bude len NASA – ktora isto vie jak rozumne investovat peniaze danovych poplatnikov – ironia.

K makkemu pristatiu bez noh – pokial by dragon vedel pristat na placke velkosti pristavacej plochy prveho stupna, nech si tam trebars postavia zmakcovaciu plosinu s pevnou sietou, pruzinami alebo pre mna za mna trebars aj bazen z neslanou vodou 🤔😄

Entes
Host
Entes

On ten padak a splouch do vody neni nic moc, stale je to ale to nejjednodussi a hlavne pasivni reseni, tedy nejbezpecnejsi.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Není problém vyrobit řiditelný padák-křídlo s potřebnou nosností pro dragon. Bezpečnost kulatých vrchlíků při shozu nákladu, stejně tak u přistání vesmírných lodí, je v jejich počtu. I při selhání jednoho, ostatní vrchlíky loď stále zbrzdí natolik, aby osádka přežila, nebo se náklad příliš nepoškodil. U řiditelného vrchlíku, který může “pracovat” pouze jeden, by bylo třeba mít druhý, záložní, aby bylo dosaženo potřebné bezpečnosti. Takže myslím, že problém by byla velikost a váha dvojice takových padáků.

Na druhou stranu si umím představit, že SX zkusí chytit aspoň nákladní Dragon. Stačí jen robustnější síť, a především opravdu klidné a předvídatelné počasí v místě přistání.

fanda
Host
fanda

Dragon do site pristavat nebude. Chtelo by to motoricke pristani. To mi prijde jako logicky krok dopredu.

Jansa Jaroslav
Host
Jansa Jaroslav

To je výborný nápad a když se jim podaří pomocí korekčních motorků tedy trysek dosednout a neprotrhnout síť tak by se mohla podobná síť umístit na terče na pevnině kde přistávají první stupně Falconu 9, když už tedy nemá nožičky ani ty nafukovací vaky. Ale to jim NASA nedovolí až takto riskovat.

Magy
Host
Magy

Vzhladom na to, ze SpcX do CD investovala uz naozaj vela, tak si nemyslim, ze bude ochotna investovat dalej len pre dalsie vylepsie niecoho, co uz aj tak vlastne funguje. NASA zaplati s prehladom aj tento sposob pouzivania CD, ked slana voda skrati zivotnost kazdeho CD, takze tu velky prinos pre SpcX nevidim. Okrem prestize v style “aha, co este dokazeme”. To je sice pekne, ono v principe je prave SpcX ta firma, co posuva hranice, ale pokial toto vylepsenie CD nepojde ruka v ruke s dalsimi vecami, najma nejakym vyraznym benefitom ohladom bezpecnosti a samozrejme vyssim profitom z jeho prevadzky, tak taketo predvadzanie je nanic. SpcX maju rozbehnute projekty, kde potrebuju prachy podstatne viac (Starlink, Starship), do CD investovali fakt vela a navyse si sami dobrovolne vybrali tento unikovy test, ktory ich stal daleko viac, ako odmena od NASA za jeho splnenie.
Za mna osobne si nemyslim, ze by SpcX este nejako dalej spekulovali s CD. Splnilo to podmienky certifikacie, funguje to – naco do toho rypat?
If it ain’t broke, don’t fix it.
Musk ma ambicie, ten by chcel to ci ono, ale vo svetle reality aj on musi obcas svoje vizie prehodnocovat a brzdit. Niezeby som mu to neprial… Pre mna je tento clovek na vrchole rebricku geniov a vizionarov a odtial ho uz nezhodi zrejme nikto a nic.

Marek Mančal
Host
Marek Mančal

Ohledně unášení větrem, nebude mít Dragon se svou hmotností, příliš velkou výhodu o proti krytu. Jakmile se rozvinou padáky. poletí stejně “pomalu” možná ještě pomaleji jak kryt a tudíž vítr ho klidně odnese. Výhodou asi bude tvar, kryt může svou orientací měnit směr pádu a pokud orientace před padáky není řízená … tak je asi lepší tvar Dragonu,

Raďas
Host
Raďas

Osobně bych to viděl na tu verzi s motorizovaným přistáním. První stupně už mají přistání zmáknuté. Tak je spíš jen otázkou doby, kdy se pokusí udělat i tohle. Ostatně nově chystané plavidlo pro lety na Měsíc i Mars jinak přistávat nebude, takže mi to přijde jako logický posun věci. A z hlediska naivního obyčejného člověka, krmeným scifi – kde takováto přistání byla již v před 50 lety bylo brána jako samozřejmost, bych asi ani nic jiného nečekal.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Je to všechno jen ne logické. Musk chce co nejrychleji rozběhnout provoz SHS. Tak proč by se měli zdržovat s touhle malou pikslou, když o její motorické přistání nikdo nestojí?

J R
Host
J R

Souhlas. Počet startů Dragonu bude realtivně malý. Navíc to není ani tak technická otázka (i současný Dragon by to jistě dokázal, byť by to bez nožiček byla trochu rána). Certifikace by byla velmi dlouhá a nákladná (obrovské množství testů), nikdo by to nezaplatil a výsledek je nejistý. V tuto chvíli to za námahu nestojí a nikdo o tom myslím ani neuvažuje.