Srovnání skafandrů SpaceX a Boeingu, které snad ani nemohou být rozdílnější

Čím se vlastně liší let kosmické lodi s posádkou a bez posádky? V případě lodi s astronauty je potřeba mít v kabině systém zajištění životních funkcí, ruční ovládání a posádka je vybavena skafandry, které ji v případě nouzové situace na palubě ochrání. Ne vždy tomu tak však bylo. „Pionýrem“ tohoto nerozumu byl Sovětský svaz a jeho touha překonat Američany při vyslání první vícemístné lodi světa. Posádka Voschodu 1 proto v roce 1964 startovala v teplákových soupravách. To, co měl být původně jednorázový experiment, aby byli překonáni Američané, se později stalo běžnou praxí. Sovětům se to však katastrofálně vymstilo v roce 1971, když se z paluby první orbitální stanice světa Saljut 1 vracela posádka Sojuzu 11. Zhruba 30 minut před přistáním se otevřel odvětrávací ventil a do dvou minut překročili všichni tři kosmonauté na palubě řeku Styx.

Od té doby je posádka každé kosmické lodi oblečena ve skafandrech, aby v případě opakování této události přežila. Nejinak je tomu i u obou nových kosmických lodí, které pro NASA připravují SpaceX a Boeing. Jak jsme si však ukázali už v předešlém článku, ač dostaly firmy stejné zadání, liší se výsledné lodi dosti podstatně. Velmi podobná situace pak nastala i v případě skafandrů obou firem.

Na první pohled se snad ani víc lišit nemohou. Bílo-černá barva skafandru SpaceX ladí s barevným provedením lodi Crew Dragon či přístupového ramene na rampě LC-39A, zatímco modrá barva obleků firmy Boeing je symbolem této firmy už řadu let, a tak je její skafandr nazýván jednoduše „Blue“. Navíc jsou to všechno barvy, které ke kosmonautice jednoznačně patří. Stačí si vzpomenout na nejlegendárnější kosmický skafandr, kterým je lunární A7L, bez bílého převlečníku je totiž jeho základní barva modrá. Pokud by vás zajímaly historie a design kosmických obleků více, lze na toto téma doporučit skvělý seriál.

Astronauté Bob Behnken a Doug Hurley během generálky startovního dne 23. května 2020 před misí DM-2 (Foto: NASA)

Nyní se pojďme na oba kosmické obleky podívat blíže. Dopředu je nutno si říci, že jsou to skafandry lehké, nejsou tedy určeny k výstupům do volného prostoru. Jejich primárním účelem je zabránit úmrtí posádky při náhlé dekompresi či požáru při cestě na ISS a zpět. Mají integrované komunikační vybavení, přívod kyslíku a dokáží udržet správnou teplotu a tlak. Jsou vyrobené z moderních materiálů, kupříkladu u výrobku firmy Boeing se uvádí, že je vyroben z prodyšných materiálů, které jsou schopny zevnitř obleku odvést ven vlhkost a přitom uvnitř udržet vzduch.

V případě skafandru firmy Boeing jsou rukavice a boty oddělitelné a při oblékání rozepnete zip na zádech a do skafandru takříkajíc vstoupíte. Kosmický oblek SpaceX se obléká jako jeden díl, ale skládá se ze dvou vrstev – vnitřního měchýře a vnější vrstvy z nehořlavého materiálu. Skafandr si nasadíte tak, že rozepnete zipy na vnitřní straně stehen, vstoupíte do něj a tím, jak se budete napřimovat, si ho vlastně obléknete. Na obrázcích níže je možno spatřit astronauty ovládající dotykové panely bez rukavic a na dalším obrázku je pak vidět, jak vypadá jejich dooblékání.

Rozdílný je pak i způsob, kterým se skafandry připojí k systémům zajištění životních a dalších funkcí (kyslík pro dýchání, plyn pro tlakování obleku, chlazení, komunikační přípojka). Oblek od Boeingu má tyto konektory integrovány na hrudi, ten od SpaceX má přípojku na stehně a dá se uzavřít krytkou. Skafandr SpaceX může být napojen buď na přenosnou krabičku, kterou si astronaut nese s sebou (například při nouzovém opuštění rampy) nebo jej lze napojit na chladicí jednotku v Tesle Model X během cesty na rampu. Po nástupu do Crew Dragonu je skafandr napojen na přípojku v sedadle.

Doug Hurley (vpředu) a Bob Behnken usazení v automobilu Tesla s připojenými skafandry k chladící jednotce (Foto: NASA)

Skafandr Boeingu váží zhruba 9 kilogramů, což je zhruba o 4 kilogramy méně než ten, který používala NASA v době éry raketoplánů. SpaceX hmotnost svého obleku neuvádí.

Obě společnosti také upravily rukavice svých skafandrů tak, aby s nimi bylo možné ovládat dotykové displeje. U firmy SpaceX je to pochopitelné, protože těmito obrazovkami je ovládání jejich lodi vybaveno. U firmy Boeing je to pak možno vysvětlit tím, že součástí vybavení lodi jsou i tablety. Oba skafandry jsou také vyrobeny tak, že helma a průzory na ní jsou součástí skafandru. Zde se však objevuje další rozdíl – zatímco 3D tiskem vyrobená helma firmy SpaceX v sobě má integrovaný mikrofon a ochranu sluchu, v případě astronautů Boeingu je potřeba si nasadit kuklu obsahující sluchátka a mikrofon a tu pak zapojit na přípojku skafandru. Helma SpaceX také obsahuje ventil pro regulaci tlaku.

Nyní bude dobré dát slovo Sunitě Williams, astronautce NASA a velitelce druhé pilotované mise lodi Starliner. Ta měla příležitost vyzkoušet si výrobky obou firem, a tak může mezi nimi srovnávat. Uvedla, že oba skafandry jsou navrženy tak, aby umožňovaly dobrou viditelnost v interiéru lodi. Oba jsou podle ní také lepší než vše, co NASA používala dříve. Zde má Sunita na mysli i jednoduchost, se kterou jsou navrženy, protože čím je systém komplikovanější, tím je vyšší pravděpodobnost jeho selhání.

Patrně Christopher Ferguson trénující v kokpitu lodi Starliner, nad jeho přilbou je vidět umístěný tablet (Foto: Boeing)

Pro zájemce nabízí řadu krásných fotek obou skafandrů dva články Everyday Astronauta. Pro úplnost bychom také rádi podotkli, že oba skafandry už absolvovaly cestu vesmírem. Ten od Boeingu byl na palubě kosmické lodi Starliner při nepilotované zkušební misi OFT a výrobek firmy SpaceX absolvoval tuto cestu dokonce dvakrát, poprvé při demonstrační misi rakety Falcon Heavy a podruhé při testovací misi kosmické lodi Crew Dragon DM-1.

Ikonografika NASA, která detailně zobrazuje skafandr firmy Boeing (Zdroj: NASA / Boeing / Dušan Majer)

Skafandry firmy Boeing navrhla firma David Clark Co., která již v minulosti navrhovala skafandry pro NASA v programu Gemini. Design skafandru SpaceX pak navrhl hollywoodský kostymér Jose Fernandez z Ironhead Studios, který vytvářel například kostýmy pro supehrdinské filmy Wonder Woman, Wolverine, Black Panther, Captain America: Civil War atd. Více se dozvíte v námi přeloženém videu.

Zleva: Velitel Doug Hurley a pilot Bob Behnken ve skafandrech firmy SpaceX, kryt přípojky je vidět na pravém koleni (Foto: NASA)

Design obou nových obleků je znám už nějakou dobu a zatímco jeden tábor fanoušků preferuje ten modrý od Boeingu, tak druhý zase ten od SpaceX. Někteří členové obou táborů tak mezi sebou neustále vtipkují a skafandr Boeingu přirovnávají třeba k obleku z filmu Bubliňák (Bubble Boy) nebo ikonické postavičce astronauta z Lega.

Zjevnou podobnost nelze upřít (Zdroj: fashionablygeek.com)

Skafandr SpaceX zase mnozí připodobňují k včelařské kombinéze a hned po své premiéře řada lidí poukázala na podobnost s obleky hudební skupiny Daft Punk. Ty dokonce vytvořil stejný designer, takže shoda je zde rozhodně na místě. Jindy je možné se zase setkat s názorem, že skafandr SpaceX je podobný obleku tajemného Stiga z automobilového pořadu Top Gear.

Skupina Daft Punk při předávání cen Grammy v roce 2017. Podobnost se skafandrem SpaceX není náhodná, obleky mají stejného návrháře Joseho Fernandeze (Foto: PictureGroup/REX)

Ač dostali výrobci jednotné zadání, přistoupili k němu jednoznačně po svém. Na obou skafandrech je však hezky vidět, že se jedná o výrobky 21. století, které jsou na hony vzdálené od těch, které byly použity takříkajíc v pravěku kosmonautiky, kdy tyto oděvy měly svůj původ v přetlakových oblecích pro piloty. Ty dnešní si totiž můžou navíc směle střihnout filmovou roli v nějakém tom hollywoodském blockbusteru. Dále asi stojí za zmínku to, že během kosmického letu primárně zajišťují kosmonautům přežití palubní systémy zajištění životních funkcí, skafandry jako takové jsou pouze záloha.

Evoluce kosmického skafandru v průběhu let (Zdroj: Wopat / fórum Kosmonautix)

Jedno o těchto oblecích lze jednoznačně říci, za celou historii kosmonautiky se nestalo, že by vlivem jejich selhání přišel astronaut či kosmonaut o život, vždy tuto svou primární funkci splnily. Přesto se však už několik selhání přihodilo, o nich by nám však asi lépe povyprávěla spálená kostrč Eugena Cernana při misi Gemini 9, propíchnutá kůže na dlani Jaye Apta při jeho výstupu v rámci mise STS-37, či téměř utopený Luca Parmitano při svém výstupu v červenci 2013.

Jiří Hadač
Latest posts by Jiří Hadač (see all)
Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
16 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře