Starlink druhé generace bude tvořit 30 tisíc družic, které bude vynášet Starship
Loni v listopadu jste si u nás mohli přečíst o tom, že Amazon protestuje proti způsobu, jakým SpaceX zažádalo o novou provozní licenci pro druhou generaci konstelace Starlink. Od té doby se celá situace značně posunula a SpaceX zároveň prozradilo několik podrobností o svých plánech pro síť Starlink. Firma například sází na Starship.
Už v květnu 2020 SpaceX podalo žádost k Federálnímu komunikačnímu úřadu (FCC) o schválení provozu přibližně 30 000 družic Starlink druhé generace. Tento nový typ družic má být o něco větší a bude schopen generovat více elektrické energie. To umožní vyšší přenosovou kapacitu a časem také můžou satelity obsahovat dodatečný náklad (představte si například kamery nebo vysílače a senzory pro jiný účel než přenos dat). Družice budou zároveň vybaveny lasery pro vzájemnou komunikaci na oběžnou dráhu, stejně jako tomu je u aktuální verze družic vynášené od loňského podzimu. Satelity druhé generace jsou navíc už od začátku navrhovány tak, aby co nejvíce snížily světelnou odrazivost a tím minimalizovaly dopady na astronomii.
Loni v srpnu pak SpaceX původní žádost u FCC upřesnilo a dokonce rozdvojilo. V jednom navrhovaném scénáři by vynáška družic probíhala stejně jako dnes, tedy pomocí raket Falcon 9. Scénář druhý zahrnoval vynesení družic pomocí vyvíjené rakety Starship. Obě žádosti se navíc lišily i způsobem rozmístění družic na oběžné dráze.
Schválená podoba v současnosti budované první fáze konstelace Starlink (Zdroj: SpaceX)
Proti této „dvojité“ žádosti ale protestovala společnost Amazon, která chystá vlastní satelitní konstelaci Kuiper, jež by konkurovala Starlinku. Amazon argumentoval, že nelze podat dvě různé žádosti a že si SpaceX musí vybrat jen jednu z nich. Úřad FCC si každopádně dal dost na čas a teprve 5 měsíců po podání dvojité žádosti ji oficiálně přijal k posouzení. V souvislosti s tím úřad zaslal SpaceX několik otázek kvůli vyjasnění některých věcí v žádosti. Společnost Elona Muska nyní na otázky odpověděla a díky tomu jsme se dozvěděli několik novinek o druhé generaci Starlinku a plánech SpaceX obecně.
SpaceX si v reakci na dotazy FCC nejdříve postěžovalo, že úřad jedná opravdu pomalu. Firma podala první žádost na vynesení 30 tisíc družic druhé generace už v květnu 2020 a teprve teď se kolem ní začíná něco dít. Podstatné ale je to, že za tu dobu se řada věcí vyjasnila a SpaceX nyní má lepší představu o tom, kdy by mohla být připravena Starship, která má vybudování konstelace druhé generace značně usnadnit. Firma proto nyní uvedla, že vývoj nového typu družic a rakety Starship pokračuje dobře, a tak už prý není potřeba záložní plán ve formě konstelace optimalizované pro družice vynášené Falconem 9. To znamená, že SpaceX hodlá svou původní žádost upravit, aby obsahovala už pouze tu konfiguraci sítě, která je uzpůsobená pro Starship a obsahovala by celkem 29 998 družic:
Druhá generace konstelace Starlink v konfiguraci optimalizované pro Starship (Zdroj: SpaceX)
Tato síť druhé generace podle SpaceX nemá nahradit stávající konstelaci Starlink, ale bude ji doplňovat. Obě generace budou provozovány souběžně, přičemž uživatelské terminály budou schopné komunikace s oběma typy družic. SpaceX to přirovnává k tomu, jak mobilní operátoři provozují více než jednu generaci sítí (například 3G a 4G).
SpaceX k dnešnímu dni vyneslo už skoro 2000 družic pro konstelaci první generace, přičemž asi 1800 z nich je stále na oběžné dráze. Zbytek byl deorbitován, protože šlo buď o experimentální kusy, nebo družice, které selhaly nebo nefungovaly správně. Hlavní část konstelace první generace má tvořit celkem 4408 družic ve čtyřech orbitálních slupkách (viz první tabulku výše) a SpaceX momentálně vyplňuje už druhou slupku. Původní plán navíc zahrnoval dalších 7518 družic na velmi nízkých oběžných drahách ve výšce kolem 320 km, ale ty aktuální dopis nezmiňuje. Je tedy možné, že tato část původní konstelace bude nakonec plně nahrazena družicemi druhé generace, které mají být provozovány mimo jiné i v podobných výškách 340–360 km.
Start mise Starlink 4-5 (Foto: SpaceX)
A kdy začne budování sítě Starlink druhé generace? SpaceX v dopise uvádí, že družice nového typu by měly být připraveny na start už v březnu 2022. To odpovídá momentálně plánovanému termínu prvního orbitální startu Starship, ale to je asi jen náhoda. Pozornější z vás totiž jistě vědí, že tato mise nedosáhne stabilní oběžné dráhy a prototyp Starship S20 ani není uzpůsoben pro vypouštění nákladu. Dopis navíc neuvádí, že nový typ družic bude vynášen pouze pomocí Starship. První prototypy tedy nejspíš může klidně vynést Falcon 9. Jako první prý SpaceX začne vynášet družice druhé generace na oběžné dráhy s inklinací 43 nebo 53 stupňů.
Kolik družic Starlink vynese jedna Starship? Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell před časem zmínila, že Starship by dokázala vynést až 400 družic Starlink. To ale bylo už před několika lety a Tom Ochinero, šéf prodeje ve SpaceX, nedávno uvedl něco jiného. Podle něj by první starty Starship s družicemi Starlink mohly začít během roku 2022, ale odmítl potvrdit, kolik družic bude při těchto misích vynášeno. Doufá však, že to bude přes 100 kusů na každé Starship. To se může zdát málo, ale Ochinero pravděpodobně mluví už o druhé generaci družic, které budou větší a těžší než ty současné. Zároveň nemusí jít o maximum a počet vynášených družic se může časem teoreticky zvyšovat spolu s tím, jak bude růst spolehlivost Starship.
Neoficiální render kosmické lodi Starship se 400 satelity Starlink (Autor: Neopork)
A na závěr pár dalších informací z dopisu SpaceX k FCC:
- Družice druhé generace by měly mít stejnou nebo lepší spolehlivost než současná generace. SpaceX uvádí, že v posledním roce selhalo pouze 0,5 % družic takovým způsobem, že přestaly být ovladatelné. To je nejhorší možná varianta, protože družici pak nelze aktivně deorbitovat a zároveň přijde o schopnost vyhýbat se kosmickému odpadu.
- Plánovaná životnost družic druhé generace bude nadále 5–7 let.
- Antikolizní systém konstelace Starlink nyní využívá orbitální data od dvou nezávislých poskytovatelů. To umožňuje vzájemnou kontrolu informací a zvyšuje to spolehlivost celého systému, jehož úkolem je zabraňovat srážkám družic Starlink s dalšími objekty na oběžné dráze.
- Družice druhé generace budou stejně jako dnes vypouštěny na nižších orbitách, než na jakých budou provozovány. Tím se výrazně urychlí samovolná deorbitace nefunkčních kusů. Starship ale má mít dostatečný výkon na to, aby družice vypustila tak, aby nemusely následně několik týdnů čekat na dosažení cílové orbitální roviny. Díky tomu se družice dostanou na provozní orbitu o dost rychleji, než tomu je dnes.
- SpaceX podalo žádost o provoz přibližně 41 000 družic u Mezinárodního telekomunikačního úřadu. Drtivá většina z nich by byla určena pro komunikaci v pásmu E. SpaceX ale zatím nemá plány ani povolení pro vynesení těchto družic na oběžnou dráhu.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Sbohem cestování ve vesmíru 🙁 Nám nestačí zaplevelit planetu, my musíme udělat bordel i všude kolem 🙁
Rád bych požádal o článek o FCC. Co to je, jestli tu organizaci někdo uznáva, kde sídli, kdo ji založil a financuje. Zda ji někdo ignoruje a pod.
Tady to mají celkem přehledně
https://bfy.tw/SLZV
SpaceX podalo žádost o provoz přibližně 41 000 družic u Mezinárodního telekomunikačního úřadu. Drtivá většina z nich by byla určena pro komunikaci v pásmu E. SpaceX ale nemá plány ani povolení pro vynesení těchto družic na oběžnou dráhu.
Pásmo E, to jsou další zabrané frekvence…
https://en.m.wikipedia.org/wiki/E_band_(waveguide)
Pokial si pamatam, tak SpX potrebovalo dodat studiu o vplyve SH/SS na zivotne prostredie v okoli kozmickeho pristavu. Pohlo sa to uz, ci stlale maju odobrene povolenie len pre F9?
No bez těch 7518 starlinků (320km) by měla SpaceX tu polovinu starlinků skoro vynesených.
Z celkového počtu 4408 jich SpaceX vynesla 1991 (60 x v0.9, 1665 x v1.0, 266 x v1.5).
Do 1/2 by tedy zbývaly přibližně čtyři starty Falconu 9.
Z nich je start Starlink 4-6 a Starlink 4-7 plánován na leden.
Předpokládám, že FCC bude mít od udělení licence pro 30 000 starlinků v2.0 nastavené stejné podmínky, tzn. vynést polovinu do šesti let a všechny do devíti let.
Kam sa ako ľudstvo dostaneme keď úrad je schopný sa na námietky spoločností pozrieť až skoro za pol rok a na štempl od FAA s čaká už tiež skoro pol rok. Takýmto tempom kde najväčšia brzda pokroku je úradník ktorý k vývoji technológií nepriložil ani šrób sa nikam nedostaneme.
A to som si práve spomenul na situáciu keď úradník FAA nedorazil na štart rakety a tak musela byť odložená, aká bola jeho funckia, na čo dohliadal, čomu rozumel, ani boh nevie ako mám pocit že veľmi dôležitý článok celého procesu to rozhodne nebol.
Nechci obhajovat pomalost amerických úřadů, nebo jejich zdržování rozvoje SpaceX. Ale v tomto případě se rozhoduje o bezprecedentním projektu obrovského rozsahu s nemalými dopady. Nechtěl bych být v kůži úředníků, co to mají vyřešit a za rozhodnutí ponesou odpovědnost. Nedivím se, že se trochu zdráhají a že to nějakou dobu trvá.
Spíš mi přijde šílené, že u nás úřady rozhodují často ještě déle o zcela triviálních věcech, jako když si chcete postavit garáž elektrickou přípojku nebo vyvrtat studnu. Takže souhlasím, kam se lidstvo dostane, když administrativa jakéhokoli (byť i zcela jednoduchého) projektu trvá déle než samotná realizace? Každopádně, v Evropě je ještě mnohem horší situace než v USA. Abych nebyl zcela OT, jen si vemte továrnu Tesly u Berlína, která je už aspoň půl roku hotová a nečinně stojí jen kvůli úřadům…
Nejhorsi je, ze urednik zadnou zodpovednost nema. Takze vam klidne udela ztratu za miliony (jako jednotlivcovi), nebo miliardy (firme) a kdyz se zjisti, ze to povolit podle zakona mel, tak se nedockate ani omluvy, natozpak kompenzace, nebo potrestani toho urednika.
Navic v tomto pripade neni kritizovano, ze o tom rozhoduji dlouho, ale ze o tom zacali rozhodovat az ted, i kdyz to SpaceX podala v kvetnu 2021.
Nase civilizace potrebuje vymyslet nejakou zpetnou vazbu, ktera bude omezovat pocet, pravomoce a agendu uradu. A pokud to nejde, tak uz vime, co stoji za Fermiho paradoxem.
“uz vime, co stoji za Fermiho paradoxem” 🙂 pobavilo, moc dobrý 🙂
Pokud jde o tu zpětnou vazbu, co zmiňuješ, tak tu už naše civilizace vymyslela, akorát že se to dneska už moc nepoužívá. Vzpomínám si, že na to bylo nějaký cizokrajně znějící slovo… že by ‘defenestrace’?
rorejs: No, letove zkousky se delaly jenom tri, ale vsechny byly uspesne a pri posledni se povedlo i relativne mekke pristani. Skoda, ze se to neujalo.
lol fermiho paradox a úřední šiml.
Úředník za nic nemůže. Ono to funguje tak, že čeledín se zeptá pána, zda může vykydat hnuj na hromadu jako vždycky. Pán o hnoji nic neví, tak se zeptá uklízečky, ta se zeptá manžela a ten to jde pozjištovat do hospody. Po několika večerech pošle pánovi zprávu, že ne, protože hnůj kamarádům smrdí.
Pán žádost zamítne. Čeledín pokrčí rameny a hnůj vykydá pánovi před vrata. Čeledína pak zavřou, že porušil neexistující zákon.
Tak mi řekněte, jak za tohle může ta uklízečka? Kdo přesně je na vině? Jak by to mělo fungovat?
Tak pokud zatím není prokazatelný úmysl, tak se oproti konkrétní osobě můžete domáhat pouze toho, co vám je ona osoba ochotna přiznat … A pokud máte prokazatelnou újmu na základě nezákonného rozhodnutí úřadu, tak se samozřejmě můžete soudit o náhradu škody i omluvu s očekávaným pozitivním výsledkem …
U berlína byl od začátku problém s vodou.
S tím Berlínem to není tak hrozný. Ještě v prosinci se docela intenzivně stavělo i na hlavní budově a všechny dokumenty, které Tesla měla poslat, dodala taky až koncem prosince. Navíc už dříve dostali povolení udělat 250 testovacích aut, k čemuž nedávno Tesla posílala, že není spokojena s kvalitou a potřebuje jich udělat víc a dostala (tuším včera) povolení na dalších 2000 kusů, což vystačí tak na ty 4 týdny, kdy se počítá, že dostane finální schválení a bude moct prodávat.
I když to vypadá, že to Němci extrémně zdržují, tak ve skutečnosti to celkem odsejpá, což jsem ani nečekal po těch stovkách stížností, které se jedna každá musí ze zákona projednat.
Z mého laického pozorování postupu by bez jakéhokoliv zdržování ze strany úřadů mohlo první auto na prodej vyjet z výrobní linky okolo poloviny ledna a s tím vším zdržováním to bude zřejmě v první polovině února, tedy všeho všudy zpoždění okolo 3 týdnů.
Je to možno “zodpovednosť”, aj keď osobne si myslím že úradníkovy je šumák aký bude výsledok a o čom rozhoduje, ide tabulkovo, podľa predpisov a chce si odbúchať svoje hodiny a ísť domov. Ale aj takáto administratíva mala by fungovať rýchlejšie než omnoho zložitejší vývoj kozmickej lodi. Naopak, tie štúdie mali byť dávno hotové pred štartom rakety a nie že tam bude stáť mesiace a robiť pomaly zážehy z nudy.
Jsem zvědav jak si u Starship poradí s otevíráním nákladového prostoru. Ve vizualizacích je často odklopné víko ale zajímavé by to bylo např. po vzoru středových dveří autobusu Karosa 🙂
Skôr pôjdu vzorom toho stroja čo už vo vesmíru sa otváral, raketoplán. 🙂
Taky by mohli odklopit spicku, jako Mrija :-). Ale to by museli dat jinam tu pristavaci nadrz.
Ale vůbec ne. Prostě by přistávací nádrž byla na rychlospojkách, které se při rozpojení uzavřou.
Tak … v době, kdy otevíráš a zavíráš kryt – můžou být ta vedení prázdná, což o to… ale nemyslím, že samočinné spojky tlakových potrubí pro kapalný metan / kyslík a horký metan / kyslík, jsou to, co bys chtěl mít v bezobslužném prostředí.
Ale dynamické spojování / rozpojování potrubí (a spolehlivost) by byl spíše ten menší problém:
1) Ten spoj by procházel skrz tepelný štít až prakticky “dovnitř” – takže bys musel vyřešit dynamiku i u toho TPS…
2) Strukturálně by ten spoj musel nést celou špičku – včetně paliva / kyslíku v nádržích a snášet stranové namáhání při reentry / pádu po břiše .. což by nebylo úplně triviální, a už vůbec ne lehké (hmotnostně).
Ne, že by to nešlo … ale složitost a hmotnost potřebného řešení by to spolehlivě zabila. Možná tak pro nějaké speciality – jako třeba vestavěný teleskop, který se nebude vracet na zem.