První orbitální test Starship

Informace Streamy Články Fotky Videa Aktuálně

Základní informace

  • Datum startu: 2021
  • Loď: Starship S20
  • Nosič: Super Heavy B4
  • Cíl: Téměř nízká oběžná dráha Země (LEO)
  • Startovní rampa: Starbase v jižním Texasu
  • Pokus o přistání lodi: Pouze do vody
  • Pokus o přistání nosiče: Pouze do vody

Podrobnosti a zajímavosti

  • První start kompletní sestavy lodi Starship (výška 50 metrů, průměr 9 metrů) a rakety Super Heavy (výška necelých 70 metrů, průměr 9 metrů), které jsou vyrobeny z nerezové oceli. Finální verze těchto znovupoužitelných strojů mají umožnit levné cesty na oběžnou dráhu Země, ale také na Měsíc a Mars.
  • Půjde o testovací let s prototypy Starship S20 a Super Heavy B4, jehož cílem je podle oficiálního dokumentu získání co nejvíce dat ohledně dynamiky návratu a toho, čím loď prochází během letových režimů, které je velmi obtížné přesně odhadnout a vypočítat. Získaná data pak SpaceX využije pro provedení změn konstrukce lodi a vytvoření přesnějších modelů pro interní simulace.
  • Testovací mise by měla probíhat tak, že loď Starship připojená k nosiči Super Heavy odstartuje z rampy v Boca Chica (Starbase) v Texasu a vydá se směrem na východ. Raketa Super Heavy se oddělí přibližně 170 sekund po startu, provede částečný návrat směrem k rampě, ale přistane v Mexickém zálivu ve vzdálenosti 32 km od místa startu. Starship bude mezitím dosáhne orbitální rychlosti, ale jelikož nedojde k zakulacení orbity, před návratem do atmosféry nestihne loď dokončit ani jeden oblet Země. Už 90 minut po startu se Starship pokusí o motorické přistání do vody v oblasti 100 km od severozápadního pobřeží havajského ostrova Kauai. Loď tedy obletí Zemi jen ze zhruba tří čtvrtin, přičemž během letu dosáhne maximální výšky pouhých 115 km.
  • Nepočítá se se záchranou lodi ani rakety pro účely dalšího použití.
  • Kombinace lodi Starship a nosiče Super Heavy bude mít při startu celkovou hmotnost kolem 5000 tun. Super Heavy bude obsahovat přibližně 3600 tun paliva a okysličovadla, zatímco Starship ponese dalších 1200 tun těchto pohonných hmot. Přibližně 78 % hmotnosti pohonných látek bude představovat kapalný kyslík, zbytek tvoří kapalný metan. Loď i raketa mají metanovou nádrž umístěnou v horní části a kyslíkovou dole. Loď navíc obsahuje ještě dvě menší nádrže s pohonnými látkami vyhrazenými pro přistávací manévr (kyslíková nádrž je ve špičce lodi a metanová je uvnitř hlavní palivové nádrže).
  • Na lodi i raketě by měly být přítomny také antény pro komunikaci se satelitní sítí Starlink. Jejich použití by mohlo umožnit přenos telemetrie i během návratu do atmosféry, kdy vznikající plazma obvykle způsobuje výpadky přenosu.
  • Jelikož loď nedosáhne stabilní oběžné dráhy a navíc zatím ani není vybavena systémem pro vypouštění nákladu, na této testovací misi nejspíš poletí jen nějaké symbolické drobnosti. Elon Musk zmínil například bochník sýra, podobně jako tomu bylo v případě první mise nákladního Dragonu v roce 2010.
  • Starship:
    • Prototyp Starship S20 je výrazně pokročilejší než jeho předchůdce Starship SN15.
    • První díl Starship S20 byl v Boca Chica spatřen 8. března 2021 a dokončení prototypu se očekává začátkem srpna.
    • Loď Starship bude při návratu z kosmického prostoru vstupovat do atmosféry pod 60–70° úhlem a řízení budou zajišťovat čtyři samostatně naklopitelné aerodynamické klapky poháněné elektromotory a bateriemi Tesla. Dvě menší klapky se nacházejí na špičce a dvě velké na zádi.
    • Starship S20 bude poprvé vybavena plnohodnotným tepelným štítem z keramických destiček a také plným počtem motorů Raptor (3x atmosférická varianta RC a 3x vakuový RVac). Tyto dva prvky tedy budou poprvé testovány v reálných podmínkách. Nicméně ani Elon Musk moc nepočítá s tím, že návrat Starship z orbity bude úspěšný hned napoprvé.
    • Loď je také poprvé vybavena systémem pro připojení k Super Heavy a následnému odpojení během letu.
  • Super Heavy:
    • Raketa Super Heavy B4 bude vybavena celkem 29 atmosférickými Raptory (20x nehybná varianta RB + 9x varianta RC se schopností naklápění) a dále také roštovými kormidly pro řízení rakety během návratu do atmosféry.
    • Super Heavy po oddělení od lodi Starship provede zpětný zážeh, který raketu nasměruje zpět k pevnině. Podle Elona Muska zpětný zážeh využije všechny středové motory RC, které jsou schopny náklonu o 15 stupňů a tím raketu řídí. Musk doufá, že nosič bude dostatečně bytelný, aby dokázal přečkat návrat do atmosféry i bez provedení zpomalovacího vstupního zážehu, který provádějí rakety Falcon.
  • Vývoj data startu: 2020 → červenec 2021 → 2021

Živé přenosy

NSF

Plex

Nerdle

Rover

Roost

Lab

Sentinel

Sapphire

Predator

SPadre

SPadre Zoom

Související články

Fotky

Zkušební spojení

Starship S20

Super Heavy B4

Výroba

Ostatní

Videa

Neoficiální animace znázorňující první orbitální test:

Oficiální animace o Starship:

Testovací zážeh motoru Raptoru typu RC:

Testovací zážeh vakuového motoru RVac:

Oficiální animace ilustrující velikost Starship:

Minidokument o historii a vývoji Starship (s českými titulky):

Aktuální informace




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
62 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Kosmo77

Diki za info bro….

Martin

Petře, nepřidal byste i sem, prosím, odkazy na live kamery NSF a LabPadre?

PetrV

Elonuv korficient zatím na dobré úrovni. Tak snad se vše povede a FAA zavře oči.

Radek

Raději ať nepřivírá a všechno je do budoucna v pořádku. A samozřejmě at SN lítá co nejdřív

PetrV

To pak bude za rok. V roce 2014 netušili, že bude BFR.

Badman

Paráda, děkujeme. Už aby to bylo!

Luke

Na pomery nejen českých webu bezkonkurencni info, tleskám 👏

Marcel S.

Zde se ukazuje, že kde je vůle a chtění, lze cokoli a kdykoli. Politici a úředníci hledají pouze jak to nejde a kde by našli nějaké problémy. Musk jasně ukazuje, že lze myslet, pracovat a konat zcela odlišně! Efektivně! To, co jiné organizace typu NASA dělaly dekády, soukromá firma dělá měsíce (roky). A ještě se najdou tací, kteří mu hází klacky pod nohy (JB, Dynetics a pod.) Boeing, takové zkušenosti a naprosto propadla se Starlinerem oproti mnohem menší neznámé soukromé firmě! Jde mi z toho mráz po zádech, je naprosto vzrušující sledovat tu rychlost, otevřenost a nebojácnost! Smekám vše, ne pouze onen pomyslný klobouk. Děkuji Elonovi a děkuji tomuto serveru, že nás obohacuje těmito zprávami. Marcel S.

Tom

Nejdůležitější ze všeho je podle mě ta vůle. A tu nikdy vládní agentura nebo desítky let starý korporát mít nemůže. Elonova vůle dostat lidi na Mars, kterou přenáší na všechny svoje zaměstnance, má pak za následek tohle. A pak taky samozřejmě apetit na to podstupovat spoustu rizik. To taky korporát a agentura mít nebude.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Tom
Ivan

Ta vaše 60 let stará opovrhovaná agentura dokázala před 50 lety dopravit člověka na měsíc, v době logaritmických pravítek, kdy Musk nebyl ještě ani na světě (vy asi také ne), vymyslet, otestovat a realizovat dopravní prostředek s nosností větší než bude mít starship a to za dobu kratší než 15 let. Za tuto dobu bylo mimo jiné vymyšleno několik desítek raketových nosičů a testovací start raket probíhal i několikrát týdně. Vše se muselo tehdy vymyslet od prvočinitele, žádné kopírování a navazování na desítky let vývoje a zkušenosti v kosmonautice. A kdo by podle vás dělat průzkum a vědu, kdyby nebylo státních agentur? Soukromé firmy? Pokud se nemýlím, tak vývoj rakety starship začal již před rokem 2016, takže je již minimálně 5 let ve vývoji (spíše více, protože z rýsovacích prken a z hlavy Muska do boca chica to také chvíli trvalo). To, že nevidíte “NASA” pod prsty a nesledujete úchvatné každodenní tweety neznamená, že se nic neděje. A není to jen NASA ale práce ostatních státních agentur. Není to spíše tím, že se o jejich činnost nezajímáte? Musk je exhibicionista a rád je v záři reflektorů. Kritizujete státní agenturu a korporát ale SpaceX se také ráda přisaje ke státním dotacím. Ono je to rozhodnutí NASA přenechat vývoj nosičů soukromému sektoru, aby se mohla soustředit na jiné projekty a vesmírný prostor (aspoň ten nejbližší Zemi) se začal komercializovat. Ono není nic černobílé. Fandím také SpaceX, ale trochu pokory by neuškodilo. Apropo…SpaceX malá a neznámá firma určitě není a nebyla (možná pro vás). V době, kdy pracovala na Dragonu 2 měla již přes 8000 zaměstnanců (nasa jich má 17000) a nasa by nikdy nesvěřila vývoj vesmírného prostředku někomu, komu by 100% nevěřila.

Marcel S.

Vážený Ivane, nejsem až tak znalý celého spektra vesmírného programu, neležím v tom, to je naprostá pravda. Jenže tehdy, před těmi Vašimi 50 lety, všem bylo jedno, jak to dopadne, kolik lidí přitom zahyne. Prostě nebylo žádných regulací, bezpečnostních požadavků a pod. Prostě se jelo na doraz, na to kdo první a kdo nejrychleji a kdo nejdál. Neshazuji agenturu NASA, jen je to skotnatělý moloch, který podléhá kongresu a jeho financování. To soukromý sektor ne a proto tak dlouho trvalo, než tam někoho pustili. A vážený Ivane, Space X se vysmívali a klepali si na čelo, že jakýsi floutek s pár set miliony, to nemůže nikam dotáhnout! A ejhle, on to dotáhl ještě tam, kde s ním už vůbec nikdo nepočítal! Doprava astronautů na oběžnou dráhu. Dokonce v prvopočátku, museli dokázat zastaralé NASA, že jejich moderní kabely mohou létat do vesmíru tak, že museli mít staré kabely certifikované NASA a k tomu jejich nové, aby prokázali, že jsou nejen v pořádku, ale také lepší. Chtějí mít neustálou kontrolu, ale když to dělali oni, to přeci nevadilo. Tak bouchlo pár lidí pro pokrok. Další, dle mého názoru podstatnou, řekl bych nejpodstatnější, jsou ony finance. Jak je možné, že Space X se dostává na desetinové ceny státních agentur? Kam ony peníze v takové míře tečou? Jen malinký příklad, jak je možné, že cena motoru pro SLS je tak markantně někde jinde a k tomu se dá použít pouze jednou? Víte, zastávám názor, že když se chce, jde to i když Vás od toho jiní zrazují a také si myslím, že slovíčko nejde, je spíše nechci. Vždy fandím Edisonům, jako je třeba Musk a Vy mu říkáte exhibicionista. 🙂 Podívejte se nejdříve do zrcadla, řekněte si, jsem Musk. Jak bych asi vystupoval před veřejností? A pak zda je to exhibicionismus a nebo s tím spojená nutná popularita, obzvlášť, když se Vám to povedlo. Kdyby ne, tak na něj svět plive a ještě se mu bude smát, že utratil své miliony a nedotáhnul to. Tak jak je to u většiny neznámých Edisonů. Přeji Vám radost z nových zítřků a snad se jako lidstvo nepozabíjíme. Děkuji Vám za Váš názor, cením si toho a naprosto jej respektuji Ivane.Marcel S.

3,14ranha

K té ceně motoru jen dvě věci: HYDROLOX + reusable. RS-25 jsou stále i po téměř 50 letech nepřekonaná technologická špička.

To že u SLS (oproti raketoplánům) je použijí jen jednou plyne z ciolkovského rovnice. Když letíte k Měsíci a dál tak se vám vyplatí zahazovat třeba i stamilionové* motory, protože výkon který získáte zahozením stupně (ušetříte palivo) má větší cenu, než kdyby ten zahozený motor byl z ryzího zlata. U Měsíce už má palivo (v něm obsažená energie) už větší hodnotu než celý zbytek rakety dohromady.

* ve skutečnosti takhle drahá je jen prototypová série nutná pro rozběhnutí NOVOVÝROBY RS-25. První skutečně sériové kusy už NASA objednala za podstatně méně (a cena by měla ještě dál klesat i v budoucnu s některými plánovanými zlepšováky při výrobě).

Ivan

Ciolkovského rovnice tu zbytečně zmiňujete, to moc místních znát nebude :)) Lajk slyší slovo znovupoužitelnost a myslí si, že to vyřeší vše. Nějak lidem uniká nebeská mechanika. Jsou případy, kdy se hardware prostě nedá/nevyplatí zachránit. Pro dopravu na LEO/HEO země super, dál už to s nynější známou technologií raketových pohonů už moc smysl nedává.

Adam Ř

Jestli jste si nevšiml, tak RS 25 na SLS neletí ani na LEO, natož k Měsíci

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Adam Ř
3,14ranha

Tak to máte prostě špatné informace. Centrální stupeň SLS končí svoji práci těsně před dosažením orbitální rychlosti. Jeho záchrana je tedy fyzikální nesmysl.

Ivo Janáček

Ono lze předpokládat, že žádná další nebude, takže výrobce si přišel na tučný balík, ale pak už bude mít smůlu.

Ivan

V 50 letech opravdu nebylo jedno kolik lidí během testů zahyne. Máte zkreslené představy o té době. Jasně, byla studená válka, ale i tak. V přímém přenosu nechat umřít člověka by si nasa před veřejností moc neobhájila (viz nehoda apolla 1). Chápu, že se tady Musk kritizovat nesmí, ale sám musíte uznat, že se ve spoustě oblastech své činnosti chová jako bezohledný miliardář (což taky je :)) To že je autista spoustu věcí vysvětluje. Jeho zásluhy nesnižuji, Tesla (elektromobilita) a SpaceX jsou obrovské počiny, které rozhýbaly stagnující odvětví. Chci jen poukázat na to, kolik věcí SpaceX převzalo od té “špatné” NASA. I samotné vertikální přistávání provedli 10 let předtím, než nějaká spaceX vznikla. Bezpečnostní protokoly jsou možná v něčem zkostnatělé, ale vše je podřízeno bezpečnosti. Nehledě na to, že ani já ani vy nejste na tuto problematiku odborník, takže bulvární informace o kabelech atd jsou dobré leda tak na sociální sítě. SLS nekomentuji a do financování SLS také nikdo nevidí. Jasně, z cizího se krásně rozhazuje a politikové jsou v tomto ohledu čuňata, vidíme to krásně u nás. Ale vše je něco za něco, státní agentury tu musí být, jinak by nikdo nedělal neziskovou činnost. Nasa (USA) se nemůže spoléhat jen na komerční sektor a je v národním zájmu mít vícero raketových nosičů. Těžkotonážní nosič Starship využije jak nasa, tak hlavně americká armáda a bylo by opravdu zajímavé vidět toky peněz ze státního aparátu. Asi by spousta lidí přišla o iluze (proč si asi nasa vybrala starship jako přistávací prostředek na měsic). Pokud znáte historii a vznik SpaceX, tak bez nasa by prostě neexistovala. Nicméně v čem Musk totálně přestřelil (nevím, zda je to nějaká jeho úchylka, nebo se chce vrátit domů) je jeho cesta na Mars. Spousta technologií není známá (k výzkumu má sloužit gateway (nasa+esa+jap), sám Musk tvrdí, že staví pouze dopravní prostředek a o zbytek se mají postarat investoři a ty tu jaksi nejsou. Desítky miliard dolarů na cestu na Mars ani Musk nemá, kolonie nebude soběstačná, takže bude spotřebovávat další desítky miliard dolarů. Pokud se nevymyslí nějaký užitek z kolonie (těžba?) tak to celé dopadne fiaskem. Nehledě na termín, který i podle největších optimistů nebude před rokem 2040. SpaceX fandím, ale doufám, že v brzké době jim vznikne i nějaká zdravá konkurence, protože kapitalismus v prostředí monolopu moc nefunguje.

PetrV

Nemáte ve spoustě věcí pravdu.
SpaceX vznikla jako startup s tahounem za zády. NASA je tehdy vůbec nebrala.
Pak pomohlo paradoxně za Obamy omezení výdajů NASA a přechod jejích odborníků ke SpaceX.
Investoři jsou a budou, otázka je, zdali dají dohromady desítky mld. usd. Zase nejdražší položkou je vynesení nákladu na LEO a 1000 usd/kg bude výborná cena.
Těžba na Měsíci je plánována pomocí programu CLPS – https://en.wikipedia.org/wiki/Commercial_Lunar_Payload_Services
a
https://en.wikipedia.org/wiki/In_situ_resource_utilization
Je toho plný net a NASA má granty.
Termín letu na Mars bude po roce 2030 (možná cargo 2026).
Bez další pomoci to nedokáže, ale když bude mít starship, tak ano s pomocí.
Mars je záložní varianta přežití lidstva, pokud na Zemi dojde zásahu velkým meteoritem, apod…

Monopol je dobrý, pokud nedyndá z lidí peníze nepřiměřeně a jednoduše se hlídá. Dle mne jsou horší kartely, což je na denním pořádku.

Jiří Lacina

Můj děda byl před padesáti lety skvělý fotbalista. I já v duchu rodinné tradice hraji fotbal – leč jsem neohrabané dřevo. S argumentem ,že dnešní Lacina je skvělý fotbalista , protože před padesáti lety hrál Lacina skvěle , by Vás každý kdo rozumí fotbalu poslal k šípku. Jinými slovy – takový argument má naprosto nulovou hodnotu. Dnešní vedení NASA je bůhví kolikátá generace vedení. Ta s úspěchy NASA před padesáti lety nemá absolutně nic společného (i když se pro své neúspěchy snaží na těchto půl století starých úspěších přiživovat)
Já osobně jsem přesvědčen , že vedení NASA (na rozdíl od většiny inženýrů a zaměstnanců z nižších postů) je v posledních dekádách naprosto neschopné a navíc – mírně řečeno – finančně nezodpovědné, A pro toto své tvrzení mohu uvést tisíc plus jeden příklad.

Jiří Lacina

Raketoplán Challenger havaroval z důvodu neschopnosti vedení NASA. Stačí si přečíst dodatek od Richarda Feynmana (dodatek proto , že ,Feynman tam odhaloval desítky příkladů neschopnosti vedení NASA a vyšetřovací komise nechtěla oficiálně NASA kritizovat) k závěru vyšetřovací komise. Mimo jiné – těsnění které zcela prohořelo a způsobilo tak výbuch , již v rámci dřívějších startů několikrát částečně prohořelo , vše bylo zdokumentováno , vedení NASA o tom vědělo , ale naprosto nic s tím nedělalo. Startovalo se za o šest stupňů nižší naměřené teploty , než jaká byla přípustná pro potřebnou pružnost onoho těsnění (a technici o tom vedení NASA informovali , ale vedení na startu i za těchto podmínek trvalo) atd.atd.atd.
S vysokou mírou pravděpodobnosti i raketoplán Columbia havaroval díky neschopnosti vedení NASA . Za prvé , v době dokončování raketoplánu , byly plánovány testy právě na možnost poškození tepelné izolace odpadnuvší izolační pěnou z hlavní nádrže. Ale tehdejší vedení NASA tyto testy zrušilo. A za druhé v rámci toho posledního letu si technici při startu všimli , že kus pěny odpadl a roztříštil se o tepelnou ochranu raketoplánu. Hlásili to vedení NASA , ale bylo jim řečeno že to nemohlo raketoplán poškodit. Přesto , jeden z techniků měl manželku u armády – a ta vyjednala , že jedna vojenská družice nafotí spodek raketoplánu , zda není poškozen. Když se to jistá vrcholná manažerka NASA dozvěděla , tak daného technika vyhodila a dala armádě na vědomí , že NASA žádnou pomoc nepotřebuje. Kdyby se zjistila skutečná míra poškození , mohl raketoplán Columbie zvolit jiný úhel sestupu – tak , aby byla více zatížena nepoškozená strana . Možná by to pomohlo.

Jiří Lacina

Jak známo Hubbleův teleskop byl na oběžnou dráhu vynešen se špatně zakřiveným zrcadle. Příčinou toho byl zásah vedení NASA které zrušilo výstupní test v rámci kterého se měla právě míra tohoto zakřivení kontrolovat NASA tak ušetřila několik milionů dolarů – a pak za více jak miliardu musela realizovat opravnou misi. Jak říkám takových příkladů je značné množství (a to o většině bezpochyby nevím)
A příklad nehospodárnosti: V roce 2004 NASA uzavřela bez výběrového řízení protekčně smlouvu se soukromou společností Kistler Aerospace v hodnotě 227 milionů dolarů , a to jen proto že tuto firmu vedl , dřívější zaměstnanec NASA. Tato firma byla navíc vysoce zadlužená. Musk dal NASA k soudu a soud vyhrál . Kontrakt byl zrušen. Bylo vyhlášeno výběrové řízení , v jehož rámci dostal kontrakt Musk , ale i výše uvedená společnost . Ta později zkrachovala a žádné služby za inkasované stamiliony nedodala.

Jiří Lacina

A to je pouhá špička ledovce – kolik miliard dolarů bylo zřejmě ztraceno protekčními kontrakty pro firmy jako je Boeing atp.
Pokud chcete tvrdit , že současné vedení NASA je schopné , uveďte mi prosím Vás alespoň jeden příklad nějakého zásahu ze strany vedení NASA v posledních dvaceti letech, který by ukazoval na vysokou míru odbornosti ,či na odvahu riskovat vlastní post v zájmu dobývání Vesmíru Příkladem budiž James Webb ,který jako vysoký činitel NASA využil svého práva na využití Hubbleova teleskopu a nechal dva dny snímkovat jediné místo na obloze , kde nebyly žádné objekty. Díky tomu se podařil jeden z největších objevů – což ukazuje na Webbovu značnou kompetenci pro vedení NASA. Jako příklad značné odvahy vedení NASA uvádím změnu programu Apolla 8 , v jehož případě – v zájmu urychlení projektu Apollo – bylo rozhodnuto , že obletí Měsíc.

PetrV

NASA je ve službách politiků a dalších pantátů navázaných na penězovody. Dtto slouží FAA.
Je to socialismus, který nemá s rozvojem letů do vesmíru pramálo společného.

Volík

Pro upřesnění – určitě nemyslíte toho samého Jamese Webba který v šedesátých letech řediteloval NASA a protlačil zakázku na vývoj a výrobu velitelského modulu Apolla spřátelené firmě NAA (North American Aviation, dnes mimochodem součást Boeingu) která ve výběrku nenabídla ani nejlepší cenu, ani nejlepší technické řešení, což v konečném důsledku vedlo ke smrti posádky Apolla 1.

(Ačkoli čistě chronologicky by to možné bylo. Hubble funguje od roku 1990, James Webb podle wiki zemřel 1992. Kritizovat vedení NASA za Challenger a zároveň chválit J.W. za kompetenci pro její vedení zkrátka poněkud zavání jistým farizejstvím 🙂 )

Jiří Lacina

Velice se Vám omlouvám , ale nejsem sto zpětně dohledat knihu , ve které se psalo , jaký ředitel NASA využil svého práva na čas Hubbleova teleskopu k pořízení Hubbleova hlubokého pole. Tudíž si nejsem jist , že to byl James Webb.
Za tuto potenciálně mylnou informaci se omlouvám všem.

Radek Novák

Tak nebyl to James Webb ale Bob Williams, nebyl ředitelem NASA ale STSI (Space Telescope Science Institute), nebylo to dva dny ale 100 hodin.
To ale samozřejmě nijak nesnižuje hodnotu objevu.
Zdroj: NationalGeographic

Naposledy upraveno před 15 dny uživatelem Radek Novák
Ivan

Nemusíte nám tady citovat notoricky známé události z dokumentárních filmů pro kanál discovery :). To že selhaly kontrolní mechanismy z důvodu klientelismu a špatného manažerského vedení se děje dnes a denně u většiny velkých korporací (Znám z vlastní zkušenosti). Ale o tom jsem se vůbec nebavil. Copak je za uspěchy NASA považován jen raketoplán? To je teda hodně degradujete. Četl jste někdy nějakou výroční zprávu, čím vším a kolik stovek projektů mají ročně? A mezi námi. Zrovna na technologiích Spaceshutlu je z velké části nepřímo postavená Starship. Nebo si myslíte, že ty miliardy dolarů, co stál vývoj raketoplánu, nevyprodukovalo žádné výzkumné poznatky, materiály a technologie, na které se vzápětí navázaly další atd atd…Vy asi ve výzkumu nepracujete co. Tato zjednodušení jsou úplně zcestná a mimo mísu.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Ivan
Jiří Lacina

Omlouvám se za pozdní reakci na Váš příspěvek.
Opakovaně zde kritizuji vedení NASA za nekompetentní vedení této agentury. Váš příspěvek je dokonalou demonstrací toho , kterak je anulována zpětná vazba za chybné kroky těchto vedoucích jedinců , ať již ve směru kritiky z venčí , tak ze strany zaměstnanců (jejich podřízených) samotné NASA. Smetení oprávněné kritiky (aniž by byl vyvrácen jediný argument) je realizováno ve třech krocích.

  1. Zpochybnění zdrojů dat toho , kdo vznesl kritiku ( viz Vaše první věta – jenom dodávám , že mým zdrojem je odborná literatura , nikoliv to , co jste se mi snažil imputovat )
  2. Snížit význam toho , co je uvedeno v kritice tím , že se dá najevo , jako by to nebylo nic nového – nýbrž obecně známá věc (viz Vaše druhá věta)
  3. Obecně ,( bez věcné, adresné polemiky s uvedenými argumenty) bagatelizovat celou kritiku dehonestujícími pojmy (viz Vaše poslední věta).

Právě díky takovémuto arogantnímu přístupu , ze strany vedení NASA vůči všem kritikům , je narušená zpětná vazba na realitu a díky tomu dochází k fatálním chybám (jako jsou nehody raketoplánů atp.) a celkové neschopnosti NASA být tak kvalitní institucí , jakou byla před padesáti lety.

Jirka

Doufam, ze motoricke pristani do vody znamena vyrovnani SH i SS do kolme pristavaci polohy smerem k hladine a efektni setrvani v teto poloze v nevelke vysi dokud neshori vsechno palivo , teprve pak pad mezi rybicky …

Petr B.

Doufám a předpokládám, že obě rakety zůstanou po přistání do oceánu plavat ve vodorovné poloze na hladině a budou vyzvednuty o odvezeny k recyklaci, resp. ke sešrotování, případně znovupoužití některých dílů. Konstrukce by mohla přistání a následný pád na bok vydržet. Domnívám se, že se raketa po přistání na hladinu z 1/4-1/3 ponoří a pád na bok nebude tak silný. Píše se někde o tom, co se bude dít po přistání? 

Petr B.

Předem obrovský dík za tento web! Tolik informací a takto přehledně uspořádané, jsem nikde jinde neviděl, díky moc.

Je mi jasné, že vylovit něco, co váží několik set tun z oceánu je obtížné, ale přece to v téhle době nenechají jen tak klesnout na dno. Kdyby šlo jen o ocelový plášť, ale co např. lithiové akumulátory a další materiály? SH by měla přistát poblíž místa stratu a s SS to bude asi horší, ta má přistát někde u Havaje:-) Jsem na to celé hodně zvědav, jejich tempo je obdivuhodné.

Karel

Tak záleží na tom, kolik toho chtějí nechat Číňanům. Třeba s tím i Musk počítá, pokud chce lidstvo posunout mimo planetu. Je úžasné, kolik informací SpaceX poskytuje veřejnosti.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Karel
Mirek

No škoda, že tam nepošlou nějakou plošinu aspoň by bylo vidět jak přesná ta navigace přistání je.

3,14ranha

Tak do toho mají co mluvit i regulační orgány USA (protože ITAR). Jinak jen pro přesnost, velká většina technologií pochází z laboratoří NASA. SpaceX, stejně jako BlueOrigin, ULA a další americké firmy s bezpečnostní prověrkou mají dveře do laboratořů a archivů NASA otevřené.

Pavel Riedl

Máte k tomu něco bližšího, nebo je to JPP?

Petr Šída

Je tam ještě jedna věc, je to plné natlakovaných plynů (přičemž jeden je vysoce výbušný) a po přistání do vody nikdo není schopen zaručit, že to půjde reálně zabezpečit.

I s falconem na hladině byl tento problém, a tam je jenom kyslík, dusík a helium.

PetrV

Metan není vysoce výbušný Meze výbušnosti: 5–15 %. Kapalný metan je na tom ještě hůře. Hoří dobře, to ano, ale za minutu je po požáru.

PetrV

Naopak si myslím, že vše vyloví. V místech přistání boosteru překvapivě i ship jsou mělčiny do 20 m, jen se trefit . Koukal jsem se na námořní mapy USA.

Dr.Str.

Přijde mi docela škoda, kdyby se to potopilo. Taková konstrukce by šla použít jako pontony pro různé aplikace. A když už by nešlo třeba o hlubokomořský průzkum, zcela jistě by šly vystavit jako muzejní exponáty.

PetrK

Přistávací manévr SX nebyl nikdy o visení nad přistávací plochou, ale o dosažení nulové rychlosti ve výšce nula. Jeden Merlin má i naplno přiškrcený víc tahu než je zdrávo pro visení (raketa by se zastavila a odlétla). Předpokládám, že to samé bude platit u Raptoru pro SS, ale u boosteru by to možná šlo, nejsem si jistý. Pak je tu ale věc s vyrovnávacími motorky, kde je otázkou, zdali dokážou raketu udržet v kolmé poloze … Ty dusíkové nejspíš ne.

Robert

Priudali by ste prosim tlacitko, skocit na aktualne informacie? Tak ako na inych clankoch, dakujem

EvzenJ

Behem prevozu musela byt BN4 natlakovana, aby se nezhroutila(??) .
Nedokazu si predstavit jak na BN4 namontuji SN20 aniz by se jim to slozilo.
To budou BN4 stale udrzovat natlakovanou?

Badman

Někdo někde řekl, že byl booster natlakovaný?

Ivo Janáček

Nikdo to nikde asi neříkal, ale přijde mi to zcela logické a jediné možné řešení.

Adam Ř

Ano. Natlakování není potřeba moc udržovat, ty nádrže těsní.
Obecně natlakované nádrže jsou pevnější (odolnější proti promáčknutí) než nádrže prázdné. Některé rakety (Atlas a z něj vycházejí, do dnes používaný Centaur) se dokonce zbortí pod vlastní vahou, pokud nejsou natlakované.
Při stackovani bude B4 (nejspíš) natlakovaná

EvzenJ

Nedokazu si predstavit jake sily pusobi na B4 behem transportu kdy jedou krokem a proto musi tlakovat.
Ale pokud maji obavy o pevnost konstrukce pri prevozu tak si myslim ze mnohem vetsi namahani bude, az na ni bude pripojena pripojena SN20 (vazici 20tun nebo tak nejak…)

PetrV

A co teprve až spustí motory Boosteru…:-) Tlačit před sebou po startu přes 5000 tun. Je to výzva.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem PetrV
Mirek

tak podle toho co je na začátku článku starship asi 1400 tun.

Marcel S.

Tak Starliner opět do boudy, těšil jsem se, že uvidím ten let a najednou závada na ventilu u Starlineru. Odlet zatím neuvádí. Škoda. Čím dál tím víc, nahrávají Spaxe X.

PetrV

Jen labutí píseň. Jakoby jste chtěl konkurovat drožkou dnešním autům.

Ivan

Nechci být hnidopich ale starliner není raketa…srovnáváte hrušky s jabkama.

PetrV

Je to tak, jak jsem pochopil, chyba je na raketě atlas.