Poslední letošní přehled nových zakázek SpaceX, poprvé si start na Falconu 9 zaplatil i rival Jeff Bezos
Poslední letošní přehled zakázek, které získalo SpaceX, vám představí hned tři starty pro konstelaci Kuiper, kterou plánuje vybudovat společnost Amazon Jeffa Bezose. Dále bude řeč o sondě, kterou SpaceX vynese pro Jižní Koreu, a poté přijde řada na menší náklady určené pro sdílené mise. Vynášku tří družic si objednala americká NASA a dvě radarové družice SpaceX vynese pro firmu Capella Space.
Když jsem na samém počátku tohoto měsíce připravoval článek o zakázkách, které nově získalo SpaceX, nečekal jsem, že dalšího dílu tohoto nekonečného seriálu se dočkáte tak záhy. Náš dnešní přehled proto začneme rovnou několika starty, které SpaceX uskuteční pro konkurenční společnost Amazon. Tato firma plánuje vybudovat družicovou konstelaci Kuiper, která má zajistit, podobně jako síť Starlink, internetové služby pro miliony zákazníků. Budoucí konstelace se má skládat z celkem 3236 družic a společnost Amazon plánuje poměrně agresivní kampaň startů. Za tímto účelem si firma nejprve v dubnu 2021 zaplatila 9 startů dosluhující rakety Atlas V, aby k nim o rok později přidala dalších až 83 startů. Ty zajistí firmy United Launch Alliance se svým novým nosičem Vulcan (38 startů), dále společnost Arianespace s raketou Ariane 6 (18 startů) a Blue Origin s nosičem New Glenn (12 startů + potenciálně až 15 dalších). Odhaduje se, že za tuto obří zakázku zaplatí Amazon více než 10 miliard dolarů.
Nosiče dalších společností, které zajistí vynášku družic projektu Kuiper. Zleva: Vulcan, Atlas V, Ariane 6 a New Glenn.
Ani takto vysoký počet zaplacených nosičů se ale Amazonu nezdál dostatečný, proto k nim na počátku letošního prosince přidal další tři starty osvědčeného nosiče Falcon 9 společnosti SpaceX. Tyto mise by se měly uskutečnit v polovině roku 2025. Jak už to tak bývá zvykem, tajnůstkářský Amazon nezveřejnil ani cenu, kterou za tyto mise zaplatí, ani množství družic, které by měly být při jedné misi vyneseny. Lze nicméně odhadnout, že pokud družice váží něco přes půl tuny, patrně bude při každém startu vyneseno přibližně 30 satelitů. Na závěr přidávám vyjádření šéfa SpaceX Elona Muska, který celou záležitost tentokrát neokomentoval nikterak peprně, dodal totiž pouze to, že SpaceX vynáší konkurenční družice férově, bez upřednostňování své vlastní konstelace. Proč tomu tak bylo? Domnívám se, že vtípky na účet rivala Jeffa Bezose jsou jedna věc, obchod je věc druhá.
Start rakety Atlas V s prvními dvěma prototypy družic Kuiper v říjnu 2023 (Foto: ULA)
Druhou zakázku dnešního přehledu bychom mohli nazvat jedním z posledních následků ruské invaze na Ukrajinu z února loňského roku. Tehdy docházelo k rušení řady mezinárodních smluv s Ruskem a mezi země, které vyhlašovaly embargo, patřila i Jižní Korea. Ta měla u ruské strany více zaplacených startů a patřila mezi ně i družice CAS500-2 určená k dálkovému průzkumu Země, která se měla vydat do vesmíru v první polovině roku 2022 na ruské raketě Sojuz-2. Válka a embargo ale její cestu do vesmíru poněkud odložily. O tom, že by novým nosičem mohl být Falcon 9, jsme psali na našem serveru již několikrát, nicméně na potvrzení jsme si museli počkat až do prosince letošního roku, kdy jihokorejská strana uzavřela se SpaceX smlouvu. V samotném oznámení sice nebyla uvedena částka, za kterou bude družice vynesena, ale lze dohledat ve starších zdrojích, že příslušné ministerstvo hledalo dodatečnou sumu 6,8 milionů dolarů, aby si mohlo start zajistit. Je ovšem otázkou, zda jde o celou platbu, protože za start na ruském nosiči Jihokorejci zaplatili 12,15 milionů dolarů. Cílem družice by měla být heliosynchronní oběžná dráha ve výšce 500 km. Na svou pouť se však tato družice nevydá sama, spolucestujícím bude sesterská družice CAS500-4. Její vynesení si korejská strana u SpaceX zajistila již v červenci 2021. Startovat by se mělo v roce 2025. Protože každá z obou družic váží pouze 500 kg, spekuluje se, že budou vyneseny spolu s dalším nákladem v rámci sdíleného startu.
Umělecká představa družic CAS500-1 (vlevo) a CAS500-2 (vpravo). (Zdroj: KARI)
Nyní již přejdeme do sekce, u které je již dnes jisté, že půjde o sdílené starty. Ty kalifornská firma nabízí svým zákazníkům již několik let a za tu dobu bylo na oběžnou dráhu vyneseno jen při misích Transporter více než 670 družic. Portfolio zákazníků SpaceX je přitom velmi široké, své družice si nechávají vynést soukromé firmy i státní instituce. Jak se navíc zdá, výhodným cenám za sdílené starty začíná podléhat i americká NASA, která si dne 13. prosince objednala u SpaceX start hned tří malých družic v rámci svého programu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare) určeného pro sdílené mise.
Umělecká představa družice TSIS-2 (Zdroj: NASA)
První z nich, družice Dione (6U cubesat), má za úkol zjistit, jak horní vrstvy zemské atmosféry reagují na tok slunečního záření do magnetosféry. Další 6U cubesat ARCSTONE má za cíl zlepšit kalibrační možnosti senzorů na oběžné dráze. Poslední vynesenou družicí pro NASA bude TSIS-2, která by měla pomoci lépe pochopit vliv Slunce na zemskou atmosféru. Tato družice bude pokračovatelem řady družic různých jmen, které podobná měření provádí nepřetržitě již od roku 1978. První z družic se na svou cestu vydá v polovině roku 2024 v rámci mise Transporter-11, druhá z nich pak o rok později, pravděpodobně jako součást Transporteru-14. Zatím nebylo upřesněno, kdy bude vynesena družice TSIS-2. Narozdíl od svého zvyku nezveřejnila NASA ani cenu, za kterou budou družice dopraveny na zemskou orbitu.
Umělecká představa družice ARCSTONE na oběžné dráze (Zdroj: NASA)
Vynesení posledních dvou družic, které v našem přehledu zmíníme, si zaplatila firma Capella Space, jež v současné době provozuje na oběžné dráze síť celkem šesti radarových družic se syntetickou aperturou. Tato konstelace je tvořena pěti družicemi první generace a jednou družicí generace druhé s vylepšenými snímacími schopnostmi a názvem Acadia-1. Družic Acadia by mělo být vyrobeno a vypuštěno celkem třicet. Pro vynesení prvních čtyř si Capella zakoupila starty u společnosti Rocket Lab, protože při váze 165 kg na družici jde o optimální náklad pro její malý nosič Electron. Nicméně, hned druhá vypuštěná družice (Acadia-2) byla ztracena při zářijovém selhání druhého stupně Electronu. Capella se patrně proto rozhodla vsadit na jistotu a neohrozit stanovené termíny vynesení svých družic, a tak si u SpaceX objednala hned dva starty pro své družice Acadia-4 a Acadia-5. První z nich bude spolupasažérem sdílené mise Bandwagon-1 v dubnu příštího roku. Jde o nový typ sdílených startů, které začalo SpaceX letos v srpnu nabízet. Na rozdíl od misí Transporter však nezamíří na heliosynchronní dráhu, neboť cílem bude dráha se středním sklonem. Pokud jde o družici Acadia-5, ta bude vynesena do vesmíru s mnoha dalšími družicemi o dva měsíce později v rámci mise Transporter-11.
Umělecká představa družice Acadia (Zdroj: Capella Space)
Těmito menšími družicemi jsme sice pro dnešek vyčerpali již podepsané kontrakty, přesto si na samotný závěr dovolíme nabídnout jednu zatím ničím nepodloženou spekulaci. Možná jste již na stránkách serveru Kosmonautix.cz četli podivuhodný příběh o italské firmě Avio, která provozuje rakety Vega. Této společnosti se totiž před nedávnem ztratily dvě nádrže určené pro horní stupeň dosluhující Vegy. Posléze byly nádrže nalezeny, nicméně v totálně nepoužitelném stavu. Tato okolnost silně ohrozila poslední start Vegy, který se měl odehrát v polovině příštího roku a měla při něm být dle původních plánů vynesena družice Biomass určená ke sledování lesů. Bohužel, problémy s nádržemi a fakt, že místo tohoto satelitu bude vynesena družice Sentinel-2C, prozatím start této 1170 kg těžké družice odložily. Na tomto místě si proto můžeme položit prostou otázku. Je tak moc nepravděpodobné, že by se v případě nemožnosti zajištění náhradních nádrží mohla evropská kosmická agentura ESA opět obrátit na SpaceX, spolehlivého partnera, který v poslední době přebírá jednu odloženou zakázku za druhou?
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Připojení k internetu přes Starlink už využívá čtvrtina lodí, často v kombinaci s dalším poskytovatelem - 15. 7. 2024
- Nové zakázky SpaceX: Teleskop COSI, arabské družice Yahsat, kontroverzní evropská mise MTG-S1, a další - 13. 7. 2024
- Proč se NASA rozhodla deorbitovat stanici ISS? Nebylo by lepší dát ji do muzea nebo ji jen přesunout výš? - 6. 7. 2024
Prečo Elon vynáša konkurencii satelity.. nuž, povedal že to je “fair and square” a prečo mu neveriť.
Ja chcem veriť, že niekto robí veci férovo a Elon tak robil veci mnohokrát aj na úkor vlastných peňazí alebo osobných ťažkostí a to mi je na ňom sympatické. Zatiaľ som nevidel, že by sa uchýlil k firemným nekalostiam či klamstvu. Dokonca za svoje slová mu neraz klesli ceny akcií a v rádiu povedal, že peniaze ho neobmedzia v tom aby rozprával tak ako si myslí a je presvedčený.. parafrázujem, lebo to povedal trochu menej zdvorilo a slušne.
Preto povedať, že “pre obchod”…. min. nekorešpondujúce s dlhodobými činmy.
No tak proč by to nedělal, když mu jeden tento start zaplatí několik vlastních? Podle mě je to tak v pořádku.
Odpovede je jednoducha, aby nepodporoval konkurenci… protoze rekneme si to na rovinu, vsechny ostatni nosice maji nejake problemy a take casove potize. Falcona si muzete objednat hned a za par mesicu letet.
Takhle by si mohl udrzet krasny monopol. Stejnak musi byt ponizujici nechat si to vynest Elonem za nizsi cenu, nez jsou interni naklady na start…
Tak ještě jednou, ten jeden prodaný start mu zaplatí tak čtyři vlastní vč. nákladu a pokud jde o ty problémy ostatních, myslím si, že budou reálně mnohem větší, než to aktuálně vypadá, takže to, co vynese SpaceX bude jen kapka v moři a moc to konkurenci nepomůže. Spíše tam šlo o problémy s akcionáři, kterým se tímto krokem možná ubralo trocha argumentů. Otázka je, kolik startů ještě bude pro Kuiper, pokud to dříve nezabalí ovšem. Což se asi nestane, Bezos má peněz dost.
Oni už musí trochu dávat pozor i na antimonopolní regulace…
Tak proč to neudělat, když:
1) Si nebude dělat potíže s případnou regulaci (ale to příliš troubit nebude).
2) Na tom vydělá
3) bude vypadat jako frajer
4) a trochu ztrapní Prestona…
Globální podíl Starlinku na satelitním připojení k internetu je jen něco okolo 5 %, to má k monopolu daleko. Podle mě se nedostane nad 50 % do roku 2030.
Odkud máte těch 5 %? A počítají se zákazníci, nebo celková přenosová kapacita sítě? Starlink je už nějakou dobu největší satelitní poskytovatel a přijde mi, že zas tak moc konkurentů neexistuje, aby dohromady tvořily 95 %. Ale třeba se mýlím.
“The Euroconsult research found that in 2020, 43 million people were connected to broadband via satellite, roughly one percent of the world’s connected population. This number is expected to grow to 110 million in 2029, with Latin America adding roughly 20 million users and Sub-Saharan Africa adding 16 million.”
Máte pravdu, nevšiml jsem si “people”, takže zákazníků (počtu přípojek) bude o dost méně. Podle mě bude drtivá většina zákazníků mít ty nejlevnější tarify za ~25$/měsíc/5 Mb, takže to ani pořádná konkurence není.
1) Dominantni postavení v launch oblasti…
2) směřující k získání monopolního/dominantního postavení / omezení konkurence v jiné oblasti
3) a…. refusal to deal je většinou výslovně zakázaná praktika
(IAAL)
Vynasel uz Iridium, Oneweb atd. A několikrát rikal, ze klidne bude vynaset druzice konkurenci. Vubec nevidim nic špatného na tom, ze to vynasi pro penize. On se tim zivi.
Jirko, díky za článek.
SpaceX není jen EM. To by mělo
pokaždé zaznít. Je to přes 13000 tvrdě pracujících, investoři a navazující firmy.
EM je zastupuje a velmi dobře.
Přeji všem pohodové svátky.
Díky moc za přehledový článek a přeju fajn Vánoce!