Elon Musk reaguje na obavy astronomů a astrofotografů ohledně projektu Starlink

Psal se rok 1957, když 4. září Sovětský svaz zahájil kosmickou éru. Od toho dne po dlouhé týdny, jakoby svět nezajímalo nic jiného. Na nebi se objevila nová „hvězda“, která se v noci tiše pohybovala nad hlavami užaslých lidí po celém světě, každý večer, po několik měsíců. Někdo se bál a jiní neznámou světelnou tečku vítali s nadšením. Ve skutečnosti tento „pípající kus kovu“ odstartoval vesmírné závody a inspiroval další generaci mladých lidí k posunutí lidských hranic. Tento „Sputnik efekt“ se od té doby podařilo napodobit jen málokrát, ale možná, že právě v těchto dnech se podobného „Sputnik efektu“ podařilo docílit. Pokud ne, tak minimálně „stojíme na prahu“, který stačí jen překročit. Společnost SpaceX totiž 24. května 2019 zahájila budování obří satelitní konstelace Starlink, jež by měla být schopná rozšířit internet do všech koutů světa a hned první várka 60 družic ohromila veřejnost způsobem, který v mnohém připomíná právě start Sputniku v roce 1957.

Ještě tentýž květnový den se totiž po západu Slunce na celém světě začal objevovat úkaz. Záhadné seskupení světelných bodů, které vzdáleně připomínají šňůrku perel nebo zanikající objekt, který vstoupil do atmosféry. A jak už to tak bývá, tento jev neunikl široké veřejnosti a prakticky ihned se vyrojilo množství nejrůznějších spekulací o původu onoho neznámého seskupení světel, které ten den bylo možné spatřit na obloze vůbec poprvé. Astronomové dostávali hromadná hlášení a museli celou situaci uvádět na pravou míru. Nejedná se totiž o nic jiného než o první várku konstelace družic sítě Starlink společnosti SpaceX.

Pokud Vás konstelace zaujala a chtěli byste ji také spatřit, není nic jednoduššího než navštívit tuto stránku, kde lze najít snad všechny dostupné přelety monitorovaných objektů v kosmickém prostoru, včetně družic SpaceX. Stačí na hlavní stránce vyplnit pár jednoduchých údajů. V pravém horním rohu si lze vybrat jazyk a pro správný výsledek je nutné zadat polohu, ze které chcete objekt pozorovat. Poté si stačí jen vybrat co hledáte, v našem případě tedy družice Starlink. V menu pak stačí kliknout na Starlink (trailer). Objeví se tabulka, která nám ukáže následující přelety na několik dnů. Na každý údaj o přeletu lze ještě kliknout a otevřít si hvězdnou mapku, která zobrazuje polohu družic přesně tak, jak budou viditelná z uvedené pozice. Pod mapkou jsou údaje, ze kterých lze snadno vyčíst, kdy bude úkaz nejviditelnější. Stačí se jen podívat na čas a údaj o jasnosti. Platí, že čím menší číslo, tím větší jasnost. Pak už zbývá mít jen pěkné počasí a v uvedený čas vyjít ven. Aktuální pozice družic lze nalézt i zde. Rád bych ale upozornil, že konstelace se mění a její viditelnost není stejná. Jednotlivé družice se od sebe vzdalují a jejich pozorování bude čím dál tím složitější. Ještě letos bychom se však mohli dočkat několik podobných startů družic Starlink a očekává se, že budou na obloze tvořit po určitý čas identický „vláček“ světelných bodů.

Již dlouhou dobu kosmický úkaz způsobený umělým objektem Země nezpůsobil takový zájem. Jenže reakce nejsou jen pozitivní. Neobvyklý jev mnozí odsuzují a nelíbí se zejména amatérským astronomům, kteří rádi fotí noční oblohu. Řada z nich se bojí, že nová konstelace Starlink, kterou bude tvořit téměř 12 000 družic, znamená začátek konce pozemské astrofotografie. Jejich obavy se v posledních dnech snaží na sociálních sítích částečně rozptýlit majitel společnosti SpaceX Elon Musk.

Astronomům fotografujícím noční oblohu se nelíbí zejména to, že konstelace by mohla mít vliv na pořizování snímků vyžadující dlouhou expozici. Což je potřeba především pro fotografování tzv. objektů vzdáleného vesmíru (Deep Sky Object), například galaxií, různých druhů mlhovin či hvězdokup. Každý astronom ví, že prolétající objekty, jako například družice, dokáží narušit kvalitu snímku a v podstatě umí celý záběr pokazit. Následné odstraňování těchto stop není vůbec snadné a vyžaduje hodně času a značný um. Jestliže si uvědomíme, že focení noční oblohy je ideální pouze tehdy, když je počasí bez mlhy, mraků a jiných rušivých atmosférických jevů, dojde nám, proč má tolik amatérských astronomů obavy o jasné nebe. Podobné podmínky totiž panují pouze několikrát za rok a teď si představte, že Vám několikaměsíční plánování ideálního záběru ve finále pokazí průlet družice, která po sobě na snímku zanechá nehezkou světelnou čmouhu.

Dva záblesky družic Iridium č. 65 a 74 v blízkosti galaxie M31 v Andromedě. Podobných jevů se astronomové fotografující oblohu obávají (Autor: Martin Gembec)

Znepokojení se tedy dá pochopit, nutno však dodat, že v budoucnu tomu úplně zabránit nepůjde. Ostatně k podobným nešvarům dochází už i v současnosti a se zvýšeným počtem umělých objektu na oběžné dráze, včetně těch od SpaceX, se zvýší pravděpodobnost, že se na podobných snímcích, i těch s kratší expozicí, nějaký ten kosmický objekt objeví. Elon Musk se snaží rozvířené emoce uklidnit a nutno dodat, že ukázal velkou míru empatie.

Podle něj SpaceX záleží na tom, aby jejich konstelace neměla zásadní vliv na astronomické výsledky a jejich tým již pracuje na snížení albeda, tedy míra odrazivosti satelitů. Podle jeho slov budou mít družice Starlink nulový dopad na pokroky v astronomii a dodává: „Stejně jednou budeme muset přesunout teleskopy na orbitu. Atmosférický neklid je hrozný.“ Musk zároveň uvedl, že při kriticky důležitých astronomických experimentech by mělo být možné dočasně upravit naklonění solárních panelů družic, aby se snížilo množství odráženého světla.

Současný úkaz na nebi by navíc neměl být standardem. Družice Starlink ve finální podobě budou více rozprostřené a pouhým okem budou jen těžko k nalezení. Odhaduje se, že jednotlivé satelity dosáhnou 5. magnitudy, což v praxi znamená, že z okolí měst nepůjdou zahlédnout, a to především kvůli míře světelnému smogu, který je fakticky mnohem větším problémem pro amatérskou astronomii než prolétající družice. Ve skutečnosti nám již nyní létá nad hlavami velké množství umělých objektu, které však vnímá jen nízké procento populace.

Podle slov Elona Muska by síť Starlink neměla ovlivnit ani výzkum radioastronomie, když napsal: „Vyhýbáme se použití určitých nižších Ku frekvencí specifických pro radioastronomii.“ Naopak, do budoucna dokonce nevyloučil ani možnost využití družic Starlink k astronomickým účelům. Na jejich konstrukci by se daly umístit menší teleskopy tak, aby družice ve finále mohly velmi dobře posloužit i vědě. Dalo by se najít mnohem víc příkladů prospěšného využití takto rozsáhlé sítě družic. To vše ale ukáže až čas.

Konstelace Starlink ovšem vzbudila obavy i v jiné oblasti, jak poukázal tento článek. Někteří lidé se totiž obávají, že vysoký počet družic by v extrémním případě mohl vést až k naplnění tzv. Kesslerova syndromu. Tento proces upozorňuje na rizika srážek vysloužilých objektů na nízké oběžné dráze, které v extrémních případech mohou způsobit řetězovou reakci, která by mohla mít opravdu fatální následky. Ostatně, pokud jste viděli snímek Gravitace, tak si dokážete udělat celkem dobrý obrázek o tom, jak by to asi vypadalo. Nic podobného samozřejmě v plánu není a společnost SpaceX si dává záležet na tom, aby byla schopna vysloužilé družice navést do atmosféry, kde v podstatě úplně shoří. Není proto třeba propadat zbytečné panice.

Nezapomeňme také, že Spacex není jedinou společností, která plánuje vybudovat početnou síť družic. Například společnost OneWeb již letos vyslala do kosmu prvních 6 družic z plánovaných 648 své konstelace (výsledný počet navíc může být vyšší). A svou vizi nedávno odhalila také společnost Amazon, která plánuje vybudovat vlastní síť skládající se z 3236 družic. Pravdou však je, že daleko nejpočetnější zůstává konstelace od SpaceX. Pojďme si tedy trochu přiblížit, jak by mohla finální podoba celé satelitní sítě Starlink ve finále vypadat. Mark Handley totiž nedávno sestavil z dostupných informací povedenou simulaci všech 11 927 družic sítě Starlink a toto je výsledek.

Simulace kompletní sítě Starlink. Červené tečky jsou družice první fáze ve výšce 550 km. Bílé a modré tečky jsou družice druhé fáze s parametry drah od 1110 do 1325 km. Žlutě je označeno celkem 7517 družic, které budou umístěny na velmi nízké oběžné dráze, tedy asi jen 325 km vysoko. Simulace vychází z dat poskytnutých společností SpaceX (Autor: Mark Handley)

Je jasné, že po vynesení družic Starlink již obloha nebude jako dřív. Musíme si ale uvědomit, že žijeme v 21. století a pokrok se zastavit opravdu nedá. Nároky lidské populace se zvyšují a každá změna něco stojí. Postupem času je v plánu do kosmu přesunout část průmyslu, bydlení, ale i zábavy. A pokud jako lidstvo chceme pokukovat po větších cílech, potřebujeme být v něčem tak složitém, jako je létání do vesmíru, opravdu dobří. K tomu je ovšem zapotřebí získat velkou praxi, srovnatelnou s leteckou dopravou, která dnes eviduje i tisíce letů za jediný den. Jenže problém je ten, že žádný z tradičních způsobů využívání vesmírného prostoru v současnosti tolik startů kosmických nosičů nevyžaduje. Zato stavba obřích projektů by mohla, a ruku na srdce, k jejich realizaci by došlo i bez konstelace Starlink.

Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
66 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
vencour

Hezké srovnání se Sputnikem:-)
Děkuji za článek

Martin

Super! Vďaka za článok 🙂

Adam Trhoň

S pár věcmi bych si dovolil nesouhlasit.

dosáhnou 5. magnitudy, což v praxi znamená, že z okolí měst nepůjdou zahlédnout

Dalekohledem ano, při focení určitě ano.

který je fakticky mnohem větším problémem pro amatérskou astronomii než prolétající družice

Od světelného smogu se dá ujet pár desítek km. Nebe pořád nebude čisté, ale bude použitelné. Od družic utečete tak možná na pólech.

Stejně jednou budeme muset přesunout teleskopy na orbitu. Atmosférický neklid je hrozný

Scott Manley tohle přirovnal k situaci, kdy vám ropná společnost zabordelí jezero, ale “buďte v klidu, vykoupat se můžete i v novém bazénu, který jsme postavili”.

Jinak projektu fandím, holt se s tím budeme muset nějak popasovat. Jak moc si myslíté, že je realistické (dejme tomu, že jen technicky), aby SpaceX zveřejňovalo přesné pozice družic v reálném čase?

Ivo Janáček

Tak mě tak napadlo, že asi dojde ke změně jedné známé věty: Hele Máňo padá hvězda. Mohlo by se to změnit na Hele Máňo padá Starlink. Ne to není nic proti, ale spočítal jsem si 12000 satelitů, životnost 5 let, kontinenty mají asi 30% povrchu Země, Bude padat asi 6-7 družic denně, tak se dá říct, že 1-2 družice by mohl někdo při zániku vidět.

Jinak jedna malá chybička na konec: “mohl vézt až k”. Jinak jako obvykle dobrá práce.

Petr Melechin

Opraveno, díky.

Kotlopou

Čím přesně jsou způsobeny odrazy? Bylo by možné navrhnout něco jako stínítko?

Petr Melechin

Primárně půjde o odraz slunečních paprsků od solárního panelu směrem k zemi.

Jiří Hadač

Ono to bude něco jako když se sluneční paprsky odrážely od družic Iridium.

Jiří Hadač

Hezké, Karlíku, moc hezké, jen bych malinko doplnil, že samotný Sputnik 1 moc vidět nebyl, protože byl na hranici viditelnosti okem, ale spíš byl vidět ten horní stupeň, ale to na podstatě nic nemění.
Povedlo se ti to. Prostě další podařený článek.

Martin B

Odrazy povrchu by se daly omezit 2 způsoby – zmenšením odrazné plochy směřující k zemi. Myslím, že není nutné, aby ocelový nosník byl nutně nasměrovaný směrem k zemi. Výrazně by se tím snížil profil družice, pokud tělo neslouží zároveň jako anténa, ale myslím, že antény jsou nezávislé.

Dále je možné povrch antény potáhnout nějakým černým materiálem, aby neodrážel tolik paprsky. Na funkci (rostlináře) to nebude mít vliv 🙂

Samuel

Teraz sú odrazy od FV panelov. Neskôr uvidíme ak vôbec odraxy od samotneu družice. Čierny materiál je problém, oni nechcú tie družice uvariť za živa.

Martin B

To máte pravdu

kamil

Družice, které vysílají signály. K čemu by se daly ještě využít? Co třeba k určování polohy?
Teď má GPS v mobilu přesnost cca 3 metry, nedaly by se tyhle satelity využít ke zvýšení přesnosti?
Taky si říkám, že když by na družici byl nějaký snímkovací objektiv, tak by každé místo na Zemi mohlo být vyfoceno každých 5 minut

Jiný Honza

Přesnost GPS je u dvoufrekvenčních přijímačů mnohem lepší než tři metry. A v mobilech budou možná už letos.

Tu hlavní nepřesnost GPS způsobuje difrakce signálu v ionosféře takže umístěním zdrojů signálu na nižší dráhy by se nic nezlepšilo. A museli by do družic vecpat atomové hodiny. A taky je podstatný počet družit, které vidíte najednou, to nebude u Starlinku určitě lepší než u GPS. Ale žádný dotaz není špatný. 🙂

PetrJ

Dvoufrekvenční příjmač (Broadcom BCM47755) už má několik mobilů, první bylo myslím Xiaomi Mi 8, i když zatím jsem o nějaké řádově vyšší přesnosti u mobilů nečetl, typicky se jako hlavní výhoda uvádí vyšší stabilita ve městech.

Jiný Honza

Tak profesionální geodetické GPS přístroje těch dvou frekvencí využívají úspěšně.

U nových mobilů to nemusí zatím umět software, nebo to zlepšení není tak zásadní aby to vzbudilo nějaký mediální ohlas. Pro “normálního” uživatele je dnešní přesnost GPS většinou dostatečná.

Jiný Honza

Celkem by mě zajímalo, jak došli k té jasnosti 5. Momentálně mají družice jasnost až 3 a při samotném přeletu je vidět několik krátkých zjasnění, která přesvítí skoro všechno na obloze. Odhadem tak -1 až -2. Jinými slovy, za pár let bude stačit k pozorování Starlinku zvednout v noci oči k obloze a chvilku koukat.

Samuel

Tie družice boli rozhádzané, neboli anténami natočené k zemi, FV panely odrážali kopec svetla. Až bidú na finálnej dtáhe a natočené anténami na zem FV bude krytý telom družice a bude kolmo na zem. Bude ich vidieť iba blízko pri horizonte. Vyššie to pôjde aj okolo mag 7. Zober si len iridium NEXT majú väčšie radiálne FV a nieje ich vidieť prakticky vôbec. Fakt počkajme kým budú tam kde majú byť, nerobme emotívne závery.

Jiný Honza

Taky bych čekal, že FV panely budou otočené ke Slunci a tudíž ze Země prakticky nebudou vidět. Proto mě překvapila ta “diskotéka”, kterou jsem na vlastní oči opakovaně pozoroval.

MilAN

Jak si přišel na to, že budou vidět pouze ou horizontu ? kterého ? A jak jsi přišel na 7. mag, když teď mají 4-5 ?
Zvýšení dráhy ze 400 na 500 km , povede k zeslabení pouze o 0,7mag.. -5,5 mag vyprodukují samotá těla družic, netřeba k tomu panely. Ty dávaly právě ty záblesky a zjasnění až někde k 0. mag

David Romancev

Řekl bych že není dobré opomíjet profesionální astronomy (celkově ti co se podílí na odborné práci můžou být i amatéři ale to je vedlejší) kteří by tím byli dost zasaženi. Například u proměnkářů bude celkem problém (pokud nebude jasnost snížena) . U nich to vykompemzuje délka expozice atd tedy je otázkou jak se povede snížit jas. U meteoritů pravděpodobně přibide dost falešných pozorování (s tím je problém už teď zase je ale otázkou jaký bude výsledný jas tak by se mohlo stát že to nebude problém). Celkově to optickou astronomii ovlivní. Zase kdyby na většině satelitů byl teleskop tak by mohla vzniknout zajímavá síť pro pozorování.

Jiří Hadač

Nejsem astronom, to říkám dopředu. Takže budu reagovat spíš formou otázek. Opravdu přibudou falešná pozorování? Ony se meteority objevují jen na základě jedné fotky? Nebo je potřeba víc, třebas minimálně tři a pro lepší výpočet dráhy zjišťuješ i víc poloh? A tím pádem, pokud se něco ukáže jen na jedné fotce, tak se prostě odstraní.
A ty proměnné hvězdy, tam sleduješ časový vývoj, takže by to podle mě taky neměl být problém. Pokud tím samozřejmě nemyslíš, že se družice dostane před sledovanou hvězdu. Když tak mě oprav.
Jsem spíš zvědavý než že bych chtěl oponovat.

Adam Trhoň

Docela by mě zajímalo, jak bude vypadat a jak bude častá deorbitace. Jestli ty družice budou navádět nad moře, nebo je nechají shořet i nad obydlenými oblastmi. Protože jestli to druhé, tak tam už by to mohlo být horší: neřekl bych, že sebevíc zkušený astronom na první pohled rozezná meteor od hořící družice. Což povede k většímu množství práce (amatéři to budou hlásit) a možná ke snížení “citlivosti” astronomů: “hm, tohle byl určitě zase další Starlink, zaznamenávat to nebudu…”