Elon Musk reaguje na obavy astronomů a astrofotografů ohledně projektu Starlink

Psal se rok 1957, když 4. září Sovětský svaz zahájil kosmickou éru. Od toho dne po dlouhé týdny, jakoby svět nezajímalo nic jiného. Na nebi se objevila nová „hvězda“, která se v noci tiše pohybovala nad hlavami užaslých lidí po celém světě, každý večer, po několik měsíců. Někdo se bál a jiní neznámou světelnou tečku vítali s nadšením. Ve skutečnosti tento „pípající kus kovu“ odstartoval vesmírné závody a inspiroval další generaci mladých lidí k posunutí lidských hranic. Tento „Sputnik efekt“ se od té doby podařilo napodobit jen málokrát, ale možná, že právě v těchto dnech se podobného „Sputnik efektu“ podařilo docílit. Pokud ne, tak minimálně „stojíme na prahu“, který stačí jen překročit. Společnost SpaceX totiž 24. května 2019 zahájila budování obří satelitní konstelace Starlink, jež by měla být schopná rozšířit internet do všech koutů světa a hned první várka 60 družic ohromila veřejnost způsobem, který v mnohém připomíná právě start Sputniku v roce 1957.

Ještě tentýž květnový den se totiž po západu Slunce na celém světě začal objevovat úkaz. Záhadné seskupení světelných bodů, které vzdáleně připomínají šňůrku perel nebo zanikající objekt, který vstoupil do atmosféry. A jak už to tak bývá, tento jev neunikl široké veřejnosti a prakticky ihned se vyrojilo množství nejrůznějších spekulací o původu onoho neznámého seskupení světel, které ten den bylo možné spatřit na obloze vůbec poprvé. Astronomové dostávali hromadná hlášení a museli celou situaci uvádět na pravou míru. Nejedná se totiž o nic jiného než o první várku konstelace družic sítě Starlink společnosti SpaceX.

Pokud Vás konstelace zaujala a chtěli byste ji také spatřit, není nic jednoduššího než navštívit tuto stránku, kde lze najít snad všechny dostupné přelety monitorovaných objektů v kosmickém prostoru, včetně družic SpaceX. Stačí na hlavní stránce vyplnit pár jednoduchých údajů. V pravém horním rohu si lze vybrat jazyk a pro správný výsledek je nutné zadat polohu, ze které chcete objekt pozorovat. Poté si stačí jen vybrat co hledáte, v našem případě tedy družice Starlink. V menu pak stačí kliknout na Starlink (trailer). Objeví se tabulka, která nám ukáže následující přelety na několik dnů. Na každý údaj o přeletu lze ještě kliknout a otevřít si hvězdnou mapku, která zobrazuje polohu družic přesně tak, jak budou viditelná z uvedené pozice. Pod mapkou jsou údaje, ze kterých lze snadno vyčíst, kdy bude úkaz nejviditelnější. Stačí se jen podívat na čas a údaj o jasnosti. Platí, že čím menší číslo, tím větší jasnost. Pak už zbývá mít jen pěkné počasí a v uvedený čas vyjít ven. Aktuální pozice družic lze nalézt i zde. Rád bych ale upozornil, že konstelace se mění a její viditelnost není stejná. Jednotlivé družice se od sebe vzdalují a jejich pozorování bude čím dál tím složitější. Ještě letos bychom se však mohli dočkat několik podobných startů družic Starlink a očekává se, že budou na obloze tvořit po určitý čas identický „vláček“ světelných bodů.

Již dlouhou dobu kosmický úkaz způsobený umělým objektem Země nezpůsobil takový zájem. Jenže reakce nejsou jen pozitivní. Neobvyklý jev mnozí odsuzují a nelíbí se zejména amatérským astronomům, kteří rádi fotí noční oblohu. Řada z nich se bojí, že nová konstelace Starlink, kterou bude tvořit téměř 12 000 družic, znamená začátek konce pozemské astrofotografie. Jejich obavy se v posledních dnech snaží na sociálních sítích částečně rozptýlit majitel společnosti SpaceX Elon Musk.

Astronomům fotografujícím noční oblohu se nelíbí zejména to, že konstelace by mohla mít vliv na pořizování snímků vyžadující dlouhou expozici. Což je potřeba především pro fotografování tzv. objektů vzdáleného vesmíru (Deep Sky Object), například galaxií, různých druhů mlhovin či hvězdokup. Každý astronom ví, že prolétající objekty, jako například družice, dokáží narušit kvalitu snímku a v podstatě umí celý záběr pokazit. Následné odstraňování těchto stop není vůbec snadné a vyžaduje hodně času a značný um. Jestliže si uvědomíme, že focení noční oblohy je ideální pouze tehdy, když je počasí bez mlhy, mraků a jiných rušivých atmosférických jevů, dojde nám, proč má tolik amatérských astronomů obavy o jasné nebe. Podobné podmínky totiž panují pouze několikrát za rok a teď si představte, že Vám několikaměsíční plánování ideálního záběru ve finále pokazí průlet družice, která po sobě na snímku zanechá nehezkou světelnou čmouhu.

Dva záblesky družic Iridium č. 65 a 74 v blízkosti galaxie M31 v Andromedě. Podobných jevů se astronomové fotografující oblohu obávají (Autor: Martin Gembec)

Znepokojení se tedy dá pochopit, nutno však dodat, že v budoucnu tomu úplně zabránit nepůjde. Ostatně k podobným nešvarům dochází už i v současnosti a se zvýšeným počtem umělých objektu na oběžné dráze, včetně těch od SpaceX, se zvýší pravděpodobnost, že se na podobných snímcích, i těch s kratší expozicí, nějaký ten kosmický objekt objeví. Elon Musk se snaží rozvířené emoce uklidnit a nutno dodat, že ukázal velkou míru empatie.

Podle něj SpaceX záleží na tom, aby jejich konstelace neměla zásadní vliv na astronomické výsledky a jejich tým již pracuje na snížení albeda, tedy míra odrazivosti satelitů. Podle jeho slov budou mít družice Starlink nulový dopad na pokroky v astronomii a dodává: „Stejně jednou budeme muset přesunout teleskopy na orbitu. Atmosférický neklid je hrozný.“ Musk zároveň uvedl, že při kriticky důležitých astronomických experimentech by mělo být možné dočasně upravit naklonění solárních panelů družic, aby se snížilo množství odráženého světla.

Současný úkaz na nebi by navíc neměl být standardem. Družice Starlink ve finální podobě budou více rozprostřené a pouhým okem budou jen těžko k nalezení. Odhaduje se, že jednotlivé satelity dosáhnou 5. magnitudy, což v praxi znamená, že z okolí měst nepůjdou zahlédnout, a to především kvůli míře světelnému smogu, který je fakticky mnohem větším problémem pro amatérskou astronomii než prolétající družice. Ve skutečnosti nám již nyní létá nad hlavami velké množství umělých objektu, které však vnímá jen nízké procento populace.

Podle slov Elona Muska by síť Starlink neměla ovlivnit ani výzkum radioastronomie, když napsal: „Vyhýbáme se použití určitých nižších Ku frekvencí specifických pro radioastronomii.“ Naopak, do budoucna dokonce nevyloučil ani možnost využití družic Starlink k astronomickým účelům. Na jejich konstrukci by se daly umístit menší teleskopy tak, aby družice ve finále mohly velmi dobře posloužit i vědě. Dalo by se najít mnohem víc příkladů prospěšného využití takto rozsáhlé sítě družic. To vše ale ukáže až čas.

Konstelace Starlink ovšem vzbudila obavy i v jiné oblasti, jak poukázal tento článek. Někteří lidé se totiž obávají, že vysoký počet družic by v extrémním případě mohl vést až k naplnění tzv. Kesslerova syndromu. Tento proces upozorňuje na rizika srážek vysloužilých objektů na nízké oběžné dráze, které v extrémních případech mohou způsobit řetězovou reakci, která by mohla mít opravdu fatální následky. Ostatně, pokud jste viděli snímek Gravitace, tak si dokážete udělat celkem dobrý obrázek o tom, jak by to asi vypadalo. Nic podobného samozřejmě v plánu není a společnost SpaceX si dává záležet na tom, aby byla schopna vysloužilé družice navést do atmosféry, kde v podstatě úplně shoří. Není proto třeba propadat zbytečné panice.

Nezapomeňme také, že Spacex není jedinou společností, která plánuje vybudovat početnou síť družic. Například společnost OneWeb již letos vyslala do kosmu prvních 6 družic z plánovaných 648 své konstelace (výsledný počet navíc může být vyšší). A svou vizi nedávno odhalila také společnost Amazon, která plánuje vybudovat vlastní síť skládající se z 3236 družic. Pravdou však je, že daleko nejpočetnější zůstává konstelace od SpaceX. Pojďme si tedy trochu přiblížit, jak by mohla finální podoba celé satelitní sítě Starlink ve finále vypadat. Mark Handley totiž nedávno sestavil z dostupných informací povedenou simulaci všech 11 927 družic sítě Starlink a toto je výsledek.

Simulace kompletní sítě Starlink. Červené tečky jsou družice první fáze ve výšce 550 km. Bílé a modré tečky jsou družice druhé fáze s parametry drah od 1110 do 1325 km. Žlutě je označeno celkem 7517 družic, které budou umístěny na velmi nízké oběžné dráze, tedy asi jen 325 km vysoko. Simulace vychází z dat poskytnutých společností SpaceX (Autor: Mark Handley)

Je jasné, že po vynesení družic Starlink již obloha nebude jako dřív. Musíme si ale uvědomit, že žijeme v 21. století a pokrok se zastavit opravdu nedá. Nároky lidské populace se zvyšují a každá změna něco stojí. Postupem času je v plánu do kosmu přesunout část průmyslu, bydlení, ale i zábavy. A pokud jako lidstvo chceme pokukovat po větších cílech, potřebujeme být v něčem tak složitém, jako je létání do vesmíru, opravdu dobří. K tomu je ovšem zapotřebí získat velkou praxi, srovnatelnou s leteckou dopravou, která dnes eviduje i tisíce letů za jediný den. Jenže problém je ten, že žádný z tradičních způsobů využívání vesmírného prostoru v současnosti tolik startů kosmických nosičů nevyžaduje. Zato stavba obřích projektů by mohla, a ruku na srdce, k jejich realizaci by došlo i bez konstelace Starlink.

Karel Zvoník

Od roku 2015 aktivně popularizuje kosmonautiku a jeho články vycházejí pro řadu internetových portálů, jako je Osel.cz nebo kosmonautix.cz. Zaměřuje se především na méně známé oblasti dobývání vesmíru a znovupoužitelnost kosmických nosičů.

Podpořte projekt ElonX
Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

66
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
vencour
Host
vencour

Hezké srovnání se Sputnikem:-)
Děkuji za článek

Martin
Host
Martin

Super! Vďaka za článok 🙂

Adam Trhoň
Host
Adam Trhoň

S pár věcmi bych si dovolil nesouhlasit.

dosáhnou 5. magnitudy, což v praxi znamená, že z okolí měst nepůjdou zahlédnout

Dalekohledem ano, při focení určitě ano.

který je fakticky mnohem větším problémem pro amatérskou astronomii než prolétající družice

Od světelného smogu se dá ujet pár desítek km. Nebe pořád nebude čisté, ale bude použitelné. Od družic utečete tak možná na pólech.

Stejně jednou budeme muset přesunout teleskopy na orbitu. Atmosférický neklid je hrozný

Scott Manley tohle přirovnal k situaci, kdy vám ropná společnost zabordelí jezero, ale “buďte v klidu, vykoupat se můžete i v novém bazénu, který jsme postavili”.

Jinak projektu fandím, holt se s tím budeme muset nějak popasovat. Jak moc si myslíté, že je realistické (dejme tomu, že jen technicky), aby SpaceX zveřejňovalo přesné pozice družic v reálném čase?

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Tak mě tak napadlo, že asi dojde ke změně jedné známé věty: Hele Máňo padá hvězda. Mohlo by se to změnit na Hele Máňo padá Starlink. Ne to není nic proti, ale spočítal jsem si 12000 satelitů, životnost 5 let, kontinenty mají asi 30% povrchu Země, Bude padat asi 6-7 družic denně, tak se dá říct, že 1-2 družice by mohl někdo při zániku vidět.

Jinak jedna malá chybička na konec: “mohl vézt až k”. Jinak jako obvykle dobrá práce.

Petr Melechin
Admin

Opraveno, díky.

Kotlopou
Host
Kotlopou

Čím přesně jsou způsobeny odrazy? Bylo by možné navrhnout něco jako stínítko?

Petr Melechin
Admin

Primárně půjde o odraz slunečních paprsků od solárního panelu směrem k zemi.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ono to bude něco jako když se sluneční paprsky odrážely od družic Iridium.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Hezké, Karlíku, moc hezké, jen bych malinko doplnil, že samotný Sputnik 1 moc vidět nebyl, protože byl na hranici viditelnosti okem, ale spíš byl vidět ten horní stupeň, ale to na podstatě nic nemění.
Povedlo se ti to. Prostě další podařený článek.

Martin B
Host
Martin B

Odrazy povrchu by se daly omezit 2 způsoby – zmenšením odrazné plochy směřující k zemi. Myslím, že není nutné, aby ocelový nosník byl nutně nasměrovaný směrem k zemi. Výrazně by se tím snížil profil družice, pokud tělo neslouží zároveň jako anténa, ale myslím, že antény jsou nezávislé.

Dále je možné povrch antény potáhnout nějakým černým materiálem, aby neodrážel tolik paprsky. Na funkci (rostlináře) to nebude mít vliv 🙂

Samuel
Host
Samuel

Teraz sú odrazy od FV panelov. Neskôr uvidíme ak vôbec odraxy od samotneu družice. Čierny materiál je problém, oni nechcú tie družice uvariť za živa.

Martin B
Host
Martin B

To máte pravdu

kamil
Host
kamil

Družice, které vysílají signály. K čemu by se daly ještě využít? Co třeba k určování polohy?
Teď má GPS v mobilu přesnost cca 3 metry, nedaly by se tyhle satelity využít ke zvýšení přesnosti?
Taky si říkám, že když by na družici byl nějaký snímkovací objektiv, tak by každé místo na Zemi mohlo být vyfoceno každých 5 minut

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Přesnost GPS je u dvoufrekvenčních přijímačů mnohem lepší než tři metry. A v mobilech budou možná už letos.

Tu hlavní nepřesnost GPS způsobuje difrakce signálu v ionosféře takže umístěním zdrojů signálu na nižší dráhy by se nic nezlepšilo. A museli by do družic vecpat atomové hodiny. A taky je podstatný počet družit, které vidíte najednou, to nebude u Starlinku určitě lepší než u GPS. Ale žádný dotaz není špatný. 🙂

PetrJ
Host
PetrJ

Dvoufrekvenční příjmač (Broadcom BCM47755) už má několik mobilů, první bylo myslím Xiaomi Mi 8, i když zatím jsem o nějaké řádově vyšší přesnosti u mobilů nečetl, typicky se jako hlavní výhoda uvádí vyšší stabilita ve městech.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Tak profesionální geodetické GPS přístroje těch dvou frekvencí využívají úspěšně.

U nových mobilů to nemusí zatím umět software, nebo to zlepšení není tak zásadní aby to vzbudilo nějaký mediální ohlas. Pro “normálního” uživatele je dnešní přesnost GPS většinou dostatečná.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Celkem by mě zajímalo, jak došli k té jasnosti 5. Momentálně mají družice jasnost až 3 a při samotném přeletu je vidět několik krátkých zjasnění, která přesvítí skoro všechno na obloze. Odhadem tak -1 až -2. Jinými slovy, za pár let bude stačit k pozorování Starlinku zvednout v noci oči k obloze a chvilku koukat.

Samuel
Host
Samuel

Tie družice boli rozhádzané, neboli anténami natočené k zemi, FV panely odrážali kopec svetla. Až bidú na finálnej dtáhe a natočené anténami na zem FV bude krytý telom družice a bude kolmo na zem. Bude ich vidieť iba blízko pri horizonte. Vyššie to pôjde aj okolo mag 7. Zober si len iridium NEXT majú väčšie radiálne FV a nieje ich vidieť prakticky vôbec. Fakt počkajme kým budú tam kde majú byť, nerobme emotívne závery.

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Taky bych čekal, že FV panely budou otočené ke Slunci a tudíž ze Země prakticky nebudou vidět. Proto mě překvapila ta “diskotéka”, kterou jsem na vlastní oči opakovaně pozoroval.

MilAN
Host
MilAN

Jak si přišel na to, že budou vidět pouze ou horizontu ? kterého ? A jak jsi přišel na 7. mag, když teď mají 4-5 ?
Zvýšení dráhy ze 400 na 500 km , povede k zeslabení pouze o 0,7mag.. -5,5 mag vyprodukují samotá těla družic, netřeba k tomu panely. Ty dávaly právě ty záblesky a zjasnění až někde k 0. mag

David Romancev
Host
David Romancev

Řekl bych že není dobré opomíjet profesionální astronomy (celkově ti co se podílí na odborné práci můžou být i amatéři ale to je vedlejší) kteří by tím byli dost zasaženi. Například u proměnkářů bude celkem problém (pokud nebude jasnost snížena) . U nich to vykompemzuje délka expozice atd tedy je otázkou jak se povede snížit jas. U meteoritů pravděpodobně přibide dost falešných pozorování (s tím je problém už teď zase je ale otázkou jaký bude výsledný jas tak by se mohlo stát že to nebude problém). Celkově to optickou astronomii ovlivní. Zase kdyby na většině satelitů byl teleskop tak by mohla vzniknout zajímavá síť pro pozorování.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Nejsem astronom, to říkám dopředu. Takže budu reagovat spíš formou otázek. Opravdu přibudou falešná pozorování? Ony se meteority objevují jen na základě jedné fotky? Nebo je potřeba víc, třebas minimálně tři a pro lepší výpočet dráhy zjišťuješ i víc poloh? A tím pádem, pokud se něco ukáže jen na jedné fotce, tak se prostě odstraní.
A ty proměnné hvězdy, tam sleduješ časový vývoj, takže by to podle mě taky neměl být problém. Pokud tím samozřejmě nemyslíš, že se družice dostane před sledovanou hvězdu. Když tak mě oprav.
Jsem spíš zvědavý než že bych chtěl oponovat.

Jiří
Host
Jiří

Má někdo tušení kolika procent oblohy se týká možnost pozorovat satelity v této výšce např. na sklonku astronomické noci? Můj hodně laický odhad je tak čtvrtina a tři čtvrtiny oblohy budou tedy nedotčené pro fotografování.

MilAN
Host
MilAN

Samozřejmě závisí na výšce dráhy satelitu, ale ten poměr je v současné době přesně opačný – na3/4 oblohy jsou satelity osvětleny

Jiří
Host
Jiří

Máte to v článku pod obrázkem, družice ve výškách 325 až 1325 km, tedy 2,5 % až 10 % průměru Země a to mi právě přijde dost nízko na to, aby o astronomické noci bylo v této výšce 3/4 pozorované oblohy mimo stín Země. Je to váš odhad nebo to máte výpočtem či pozorováním?

MilAN
Host
MilAN

Byl to můj odhad, vycházející z pozorování. Výpočet pro celou sféru a různé výšky by zabral dost času. Ale pro zdůvodnění myslím stačí tohle:
V současnosti se dostává Slunce v púlnoci u nás pod obzor 17°( podle šířky). Družice prolátající v té době nad jížním obzorem, s výškou dráhy kolem 500 km “zhasína ve výšce cca 30°na jižním obzorem. Z toho cellkem vyplývá, řže družice na vyšší dráze v té době byde “zhasínat v menší výšce nad obzorem a rozdíl mezi hloubkou Slunce pod obzorem 20° vs 17° ten výsledek už zase výrazně neovlivní, A v jiných úhlech něž jih to bude zase menší výška na pohasnutí. Takže jsem odhad určitě nepřecenil, spíš bych tipoval, že jsem viditelnou oblast na sféře trochu podcenil.
Kde v současnosti pohasínají družice u nás v půlnoci, lze i graficky sledovat na stránce Heavens Above ,. Tady třeba jeden případ, splňující kritéria :
https://www.heavens-above.com/passdetails.aspx?lat=50.7191&lng=15.1744&loc=Jablonec+n.Nisou&alt=550&tz=CET&satid=29252&mjd=58636.9622248027

Jiří
Host
Jiří

Také jsem se nemohl dobrat k nějaké rozumné aproximaci aniž bych nad výpočty strávil celý víkend :). Každopádně děkuji za podrobnější rozbor, už se začínám přiklánět k vašemu odhadu 🙂

vencour
Host
vencour

Jestli chápu dobře adaptivní optiku, tak by ji šlo přiohnout pro omezení detekce “šmouh”, šlo by zabudovat detekci pro další nežádoucí objekty/efekty.

MilAN
Host
MilAN

Adaptivní optika s tímhle problémem nemá co do činění. Ta se stará o odstranění zobrazovacích vad systému. Detekci nežádoucích objektů, je potřeba provést před tím, než se dostanou do zorného pole snímacího přístroje, proto by bylo potřeba další dalekohled a kameru s patřičně větším polem a se slušným dosahem + patřičný software a hardware buď na zaclonění pole snímacího přístroje nebo na přerušení či ukončení expozice.

vencour
Host
vencour

Principem adaptivní optiky je, že máte nějaký bod, u kterého víte, jak má vypadat. Pokud máte změnu, upravíte celý snímek podle toho, jak moc se liší od “originálu”.
Mohla by to být cesta k tomu, jak korigovat pozorovací podmínky.

MilAN
Host
MilAN

Jo, bod má vypadat jako bod. Dobře. pokud ne, tak se systém snaží nastavit optiku tak, aby vznikl bod. A jak adaptivní optika souvisí se Starlinkem, s čárami od satelitů ? Hvězdu budou jako body ( ao což se snažíme vždy, i bez té adaptivní optiky) , a stopy satelitů jako čáry . Adaptivní optika s tím nic neudělá.- budou tam stále rušivé stopy. Jak je chcete adaptivní optikou odstranit ?

vencour
Host
vencour

Adaptivní optika x 1000x za vteřinu prý porovnává/hodnotí stav (části) “oblohy”. A i ta šmouha od satelitu je v té chvíli bod, co tam nemá být, takže je šance to nějakým algoritmem potlačit.

MilAN
Host
MilAN

Až na to, že adaptivní optika vyhodnocuje referenční bod, a ne tisíce bodů na snímku. A vůbec neporovnává nic s ničím. To není funkce adaptivní optiky. To si tady vymýšlíte jen argument bez znalosti fungování AO. Víte jaký bude dosah expozicí 1/1000s ? Bohužel, menším dalekohledem asi satelity Starlink nezachytíte.

vencour
Host
vencour

Adaptivní optika je příkladem toho, že by to šlo řešit, když se upraví algoritmus, nastaví filtr apod.

A k té četnosti …

Nerovnoměrnosti v chodu paprsků se tedy vyrovnávají jemnou změnou zakřivení primárního zrcadla. Současné systémy jsou schopné provádět takové změny až tisíckrát za sekundu.

Čili kdyby tohle bylo skutečně PITA, tak se vyvine řešení

Jiný Honza
Host
Jiný Honza

Teda nic ve zlém, ale zkuste si někde přečíst a hlavně pochopit, proč a jak funguje adaptivní optika. Možná by to chtělo začít z gruntu se základy optiky.

MilAN
Host
MilAN

Pletete si adaptivní optiku s detekcí pohybu.Adaptivní optika k tomu neslouží a ani ji na to nelze adaptovat. Je to naprostý nesmyl.

vencour
Host
vencour

Vycházím z přednášky Astronomy: Exploring Time and Space – Week 4, Adaptive Optics

Když už můžu zaostřit na hvězdu a zlepšit obraz, tak podle nějakého algoritmu můžu filtrovat a zobrazit jinak jiný bod. Ať už dnes teoreticky nebo někdy brzo v budoucnu prakticky, pokud to bude stát lidem za to, aby tuto metodu vyvinuli.

peter
Host
peter

adaptivna optika nic take robit nemoze, ma uplne iny ucel

peter
Host
peter

je vidiet, ze absolutne netusis co je a na co sluzi adaptivna optika

Mojmir
Host
Mojmir

Muskovi jsem hodně fandil, ale tímhle krokem u mě ztratil veškerý kredit. Řeči o tom, že budou řešit odrazivost.. To jako sorry, družice není auto, které se dá od zákazníka stáhnout a opravit. Ty družice už tam jsou a nic se u nich nevyřeší. To jsou jen alibistické řeči stejně jako prohlášení, že by na takovou družici šel umístit telescop. O tom dost pochybuju. Stejně tak pochybuju, že to bude internet levný a pro všechny. Rychlý možná ano, i s nízkou latencí, ale rozhodně ne pro všechny a levně…

Petr Melechin
Admin

Tak Musk neříká, že plánujou upravit těch 60, co už tam jsou, ale že můžou upravit design budoucích tisíců družic, které budou vynášeny v následujících letech.

Beran
Host
Beran

Nemám slušných slov pro komentář.