Starship má letět do výšky 20 km už v říjnu, příští generace bude mít průměr 18 metrů

SpaceX v posledních měsících aktivně vyvíjí a vyrábí první exempláře lodi Starship, nosiče Super Heavy a motoru Raptor. Elon Musk už však přemýšlí nad raketou, která Starship nahradí v budoucnu. Shrnul jsem pro vás nové informace o testovacích letech prototypů Starship, výrobě Raptorů a také chystané prezentaci, kde nám Elon Musk prozradí více.

Experimentální stroj Starhopper aktuálně absolvoval svůj poslední zkušební let a poté má sloužit pro testování motorů Raptor. SpaceX neotálelo a jen pár dnů po 150metrovém letu byl ze Starhopperu odmontován Raptor se sériovým číslem SN6. Motor byl poté zabalen a odvezen kamionem pryč.

Elon Musk zároveň aktuálně oznámil, že Raptor SN10 bude brzy odeslán z továrny v Hawthorne. A jelikož web NASA Spaceflight už dříve informoval, že Raptory SN8 až SN13 mají pohánět dva existující prototypy Starship, SpaceX už brzy bude mít tři nové motory (SN8 až SN10), které mohou být namontovány do prototypu v Texasu. Ten má být v následujících týdnech smontován do jednoho kusu, dostat křidélka a přistávací nohy. Musk nyní na Twitteru upřesnil, že tyto práce by měly být hotové do 28. září, kdy má proběhnout několikrát odložená prezentace o aktuální podobě Starship. Termín má pro SpaceX symbolický význam, jelikož půjde o 11. výročí prvního úspěšného startu Falconu 1.

Během prezentace se pravděpodobně dozvíme konkrétnější plány SpaceX ohledně testovacích letů Starship, ale ten první už stihl Musk prozradit. V plánu je prý v říjnu provést let do výšky 20 kilometrů. Dá se předpokládat, že bude proveden s texaským prototypem, jehož výroba je v nejpokročilejší fázi a hlavně tento exemplář může startovat z rampy v Boca Chica, odkud létal Starhopper. Oproti tomu floridský prototyp zatím nemá odkud startovat a navíc bude muset být nejdříve přepraven z montážního areálu v Cocoa do pár desítek kilometrů vzdáleného Kennedyho vesmírného střediska. Tento přesun je v plánu na září, o čemž jsme podrobněji informovali v nedávném článku.

Dvacetikilometrový testovací let už v říjnu je sám o sobě působivý, avšak Elon Musk dodal, že pokus o orbitální let by mohl proběhnout „krátce poté“. Těžko říct, jestli to znamená pár týdnů nebo třeba půl roku, ale nabízí se otázka, jak se vůbec chce SpaceX tak brzy dostat na oběžnou dráhu. Musk sice dříve řekl, že Starship bez nákladu by teoreticky dokázala doletět na orbitu sama o sobě, ale už by se pak nedokázala vrátit zpět. Proto mi přijde nepravděpodobné, že by Musk orbitální misí myslel jen let samotné Starship. Nejspíš by to totiž znamenalo, že by to pro daný exemplář lodi byla poslední mise, což se mi zdá neekonomické. Spíše si tedy myslím, že Musk mluví o letu Starship v kombinaci s nosičem Super Heavy.

První exemplář Super Heavy se už vyrábí na Floridě a má být zpočátku vybaven dvaceti Raptory. Problém ale je, že zatím nemá odkud startovat. SpaceX momentálně nedisponuje potřebnou infrastrukturou pro integraci Starship se Super Heavy a následný start. Firma však aktivně připravuje úpravy stávající rampy LC-39A, které by umožnily starty Starship i Super Heavy. Je tedy možné, že Elon Musk předpokládá, že nějakou základní infrastrukturu pro testovací lety bude možné vybudovat velmi rychle, a tak by zkušební orbitální let mohl proběhnout třeba už začátkem příštího roku.

Neoficiální vizualizace úprav rampy LC-39A pro raketu Starship (Zdroj: NASA Spaceflight)

Druhým dílkem skládačky je motor Raptor. Pro orbitální let bude SpaceX potřebovat minimálně 23 motorů, přičemž firma zatím vyrobila jen 10 kusů, z čehož některé byly zničeny při testování nebo už budou zastaralé kvůli úpravám návrhu, ke kterým od začátku testování došlo. Rychlost výroby se však zvyšuje a Musk doufá, že do konce roku bude SpaceX zvládat dokončit dva Raptory denně. Zároveň ale není jasné, jestli si SpaceX při prvních orbitálních testech vystačí jen s atmosférickou verzí Raptoru, nebo bude potřebovat také pár vakuových motorů pro Starship, s kterými počítá finální verze lodi.

Elon Musk aktuálně odpověděl na otázku, kdy bude Raptor připraven na orbitální lety slovy „pravděpodobně za 2 až 3 měsíce.“ To se však dá vyložit několika způsoby. Jelikož součástí odpovědi byla také zmínka o dokončování výrobu Raptoru SN10, mohlo by to znamenat, že Musk očekává vyrobení dostatečného množství Raptorů pro orbitální let do 3 měsíců. Teoreticky to však Musk mohl myslet tak, že za ony 2–3 měsíce se jakž takž ustálí návrh Raptoru, který zatím prochází změnami na základě poznatků z testování. Alternativně také Musk mohl mluvit o tom, kdy očekává, že začne výroba vakuové varianty. Občas je zkratkovitost Muskových tweetů k vzteku, že? 🙂

Potenciální komplikaci pro tento ambiciózní harmonogram testovacích letů však představuje hurikán Dorian, který by měl v následujících dnech dorazit na Floridu. SpaceX se vyjádřilo, že provádí preventivní opatření v zájmu ochrany infrastruktury, kterou disponuje v Kennedyho vesmírném středisku a na Mysu Canaveral (rampy LC-39A a SLC-40, řídící středisko, několik hangárů atd.). V ohrožení je ale také prototyp Starship vyráběný ve floridském Cocoa. V sobotu proto byla jeho spodní polovina přesunuta do nedávno dokončeného hangáru. Zatím však není jasné, jestli tam bude přesunuta i špička a jak SpaceX zajistí připravené ocelové díly pro Super Heavy. Doufejme, že prototyp přečká hurikán bez úhony, protože jinak by to byla pro SpaceX letos už druhá ztráta způsobená větrem. V lednu totiž byla takto zničena aerodynamická špička určená pro Starhopper. Ta měla naštěstí jen estetický účel, a tak Starhopper nakonec prostě létal bez ní.

Floridská Starship v hangáru (Foto: Seamore Holdings)

Testovací program Starship se tedy teprve rozjíždí, avšak Elon Musk už teď myslí na budoucnost. V aktuálním tweetu uvedl, že příští generace Starship by mohla mít průměr neuvěřitelných 18 metrů, tedy dvakrát více než má současná podoba Starship. Více informací však nenabídl. Pochopitelně jde o předběžné a vzdálené plány, avšak asi nikoho nepřekvapí, že pokud se Starship osvědčí, SpaceX bude chtít časem vyvinout ještě větší loď, která usnadní a urychlí přepravu nákladu a lidí na Mars.

Neoficiální představa 18metrové Starship (Autor: Sam Taylor)

A jedna zajímavost na závěr. Muskovi je právem často vyčítán jeho přehnaný optimismus, co se týče odhadů termínů, avšak když odhaduje více do budoucna, dokáže být překvapivě přesný. Diskutující na Redditu vyhrabal rozhovor s Muskem z roku 2014, ve kterém odhadoval, že testovací lety větší rakety s motorem s uzavřeným cyklem by mohly proběhnout „za pět nebo šest let“. To tedy naprosto přesně odpovídá testování Starhopperu a Starship poháněných motory Raptor v letech 2019 a 2020.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
231 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Vlada

Člověk když přečte takovýto komplexní článek, tak si uvědomí, kolik práce se skrývá za vývojem takovéto rakety. Jestli se to podaří, tak to budu pokládat za malý zázrak. Před SpaceX je ještě spousta úkolů. Já za nejtěžší považuji návrat lodi z oběžné dráhy. To pokud se podaří, to bude radost sledovat.

Jiří Hadač

Co máš z toho, já rovnou začal dumat, kolik motorů bude na té větší verzi, a že asi budou muset vyvinout větší motor. A za druhé, že už tím definitivně trhnou i Sea Dragon. Za třetí? Jak dopadne tato raketa ve srovnání s New Armstrong, o kterém se prozatím neví vůbec nic.

Vlada

:)). Mě připadá úplně z cesty uvažovat o raketě o 2x větším průměru. Ale to je Elon v tom jak myslí dopředu je výjimečný.

Havi

Možno len nechce strácať čas a prostriedky z medzistupnom medzi 9 a 18 metrovou verziou.

Ricardo

2x prumer = 4x vetsi plocha …. takze 36×4=144 motoru Raptor…. 4x vetsi nosnost teoreticky, prakticky o neco vic.

Proc se zdrzovat s mezistupni kdyz na Mars potrebujes dostat tisice tun automatickych dulnich stroju a vyrobnich stroju, budovy atd. abys tam mohl zacit budovat zivotaschopnou kolonii?

2x vetsi prumer je maximalni zvetseni kde je velka podobnost a tedy minimalni rizika. Kdyby to slo tak by Musk sel do 4x nasobku. Ale tam by ta podobnost uz byla hodne mala a tedy vyvoj mozna i delsi nez s tim mezistupnem. IMHO.

Osobne si myslim ze ani tech 18m nebude konecna. S prumerem 36m se konecne dostanou na rozumnych 2000 tun nosnosti na LEO.

Marek

Nezapomeňte ale, že objem škáluje s třetí mocninou. Dost pochybuju, že raptor bude schopný něco takového utáhnout. Ono totiž i nároky na pevnost té konstrukce budou úplně jiné, takže to fakt není jenom o tom přespat rozměry ve výrobních plánech.

Ricardo

Nikdo netvrdí, že i výška bude dvojnásobná.
Naopak výška růst výrazně nemůže a zůstane tak cca stejná nebo vzroste jen o to, co se zlepší tah Raptoru. Plus úspora hmotnosti díky tomu že obvod pláště rakety vzroste lineárně (2x), ale objem paliva s druhou mocninou plochy podstavy (4x). Což znamená zase levnější provoz u toho Mega Heavy Starshipu. Ten Elán to má dobře spočítané.

Kdyby zvětšily výšku rakety 2x, tak by se světšila hmotnost paliva 8x, což jednak není potřeba, ale hlavně by to bylo moc težké, protože motorů se tam vleze jen 4x víc. Jeden motor by musel táhnout 2x více paliva což nedává smysl.

Čistě teoreticky ani ta největší raketa nikdy nebude mít výšku větší než 150m. Kdyby měla průměr kilometr, tak to bude pořád placka o výšce 150m. Je to dáno poměrem tlaků.

Tah motoru na plochu ukotvení = tlak motoru na plochu podstavy rakety
Hmotnost paliva na LEO = hydrostatický tlak od paliva na plochu podstavy rakety

A tento poměr musí být rovnováze u všech raket kvůli fyzice.

Technomagg

ještě bych si dovolil jednu spekulaci – tvrdil někdy že tuhle budou vyrábět na zemi ? dovedl bych si představit kdyby pomocí starship vynesli na orbitu díly na 18 metrovou loď a poskládali si ji tam, následně u ní zadokovali alespoň 3 starship a hurá na mars – velkou krávu použít jako mateřskou loď a obří náklaďák. Nebo ji také můžou stavět na měsíci, dávalo by to velký smysl, ono je totiž důvod že lodě nejsou zatím tak velké – a to je návrat z orbity zkrz atmosféru – neumím si představit tepelný štít který by byl na něco takového potřeba – ale pokud nebudeme uvažovat o návratu tak velká loď dává opravdu smysl.

Ricardo

Návrat větší lodi je horší, to máte pravdu. Plocha aerodynamického brzdy bude 2x větší díky 2x většímu průměru, ale hmotnost bude 4x větší, takže celkově 2x větší energie na plochu…

Ale zase z těch 2000 tis tun nosnosti když obětuje 700 tun na palivo a bude brzdit i motory, tak pořád budou mít slušnou nosnost 1300 tun na LEO.

Navíc teoreticky můžou použít na chlazení pláště odpařený LOX i LM dál jako palivo pro brzdicí motory. Mega Starship (průměr 18m) by musel mít stejně 24 Raptorů a ten Giga Starship (průměr 36m) 96 Raptorů, a tam by se už těch pár Raptorů na břichu čistě pro brzdění mohlo ztratit.

Ricardo

Každopádně u malé lodi nemáš jinou možnost než brzdit aerodynamicky.
U velké lodi si teoreticky můžeš dovolit přistávat po zadu i z orbity jako první stupeň Falconu9. Akorát tě to bude stát hromadu paliva, třeba těch 700 tun, které v současnosti ty rakety nemají ani jako užitečnou nosnost, natož aby jim to zbylo pro přistání. To je podle mne také důvod proč Elon tlačí na větší rakety, má dopředu na hrubo spočítané různě absurdně velké koncepty a díky tomu dopředu ví jak úspory ekonomické, tak i úspory technologické. A pak se všichni diví jak to mohl vědět, přitom mu na to stačí tabulkový Excel nebo obyč kalkulačka…

Vzhledem k tomu že palivo je prakticky nulový náklad vzhledem k potřebné údržbě tepelného štítu, tak IMHO budoucnost je ve velké raketě která bude brzdit z orbity hlavně pomocí motorů.

A ten obří nákladák. Naprostý souhlas. Nedává smysl aby pro meziorbitální lety s materiálem se musel sebou tahat i tepelný štít. Logicky takové lodě by měli být co nejlehčí. Nějaký Heavy Lifter vynese na orbitu i s palivem, tam kontejner převezme odlehčený meziorbitální cruiser, doplní palivo a poletí k Marsu. Tam to zase přeloží na Heavy Lifter a přistanou s tím. Dobré sci-fi 🙂

Premek

Super postřeh/nápad!

TomG

Jestli to bude stejný jako s 18m verzí která se probírala někde už před půl rokem jako adekvatní nástupce k 9m verzi z možnosti 12m,15m,18m.
Tak by raptor v2 měl být velikostně polovíční oproti F-1 ale výkonnostně zkoro 2x takovej13.8MN.

Hrímfaxi

Pokud by použili raptory při zachování stejné hustoty osazení jako u SH, tak bude mít next gen kolem 150 motorů. Asi je budou muset trochu zvětšit 🙂

Ales

Ono cemu vadi ze tam bude takovy pocet motoru? Dle meho nazoru nicemu.

Vyhody pouziti soucasneho raptoru:
-v te dobe bude jiz odladeny a funkcni motor
-snadno vyrobi motoru kolik budou potrebovat
-v dnesni dobe s dnesnim hw a sw neni problem ridit temer libovolny pocet motoru

Nevyhody:
-jen to ze vetsi motor by mel lepsi ucinost nez maly motor (coz nemusi byt nutne pravda)
-musi vse znovu odladovat a zkouset vcetne procesu vyroby

Tomáš Kratochvíl

Takový počet motorů už bude problém i namontovat v rozumném čase. Nevýhoda je také řádově větší pravděpodobnost selhání. Muselo by být zajištěno, že exploze jednoho motoru sebou neveme další a nezpůsobí de facto řetězovou reakci. Neříkám, že by to nešlo, ale přijde mi to jako zběsile složité. Osobně bych se pustil do nextGen motoru vycházející z Raptoru a zahanbujícího BE4. Počet motorů a tím součástek by dramaticky klesl. Vlajková loď si vždy zaslouží nejnovější a nejlepčí pohon.

Ales

Jenze to co rikas jako nevyhodu tak je to nevyhoda porad at jsou velky jak chces, ta nevyhoda plati i u F9. Dokonce bych rekl ze selhani jednoho z mnoha je lepsi nez selhani jednoho z mnohem mensiho poctu. Ostatne vime ze neco podobneho se jiz stalo na F9 😉

akuhtr

150 motorů na jeden exemplář? To by jsme se konečně dostaly na zajímavá čísla pro pořádnou sériovou výrobu 😀 Ale asi bude lepší raptor heavy/raptor+/… no musíme se ale nakonec nechat překvapit

TomG

Takže jsme v rozmezí 300-500MN tahu motoru s vahou nosiče okolo 20 000-37 000 t.
Zajímavá bude výška aby se dototo rozpětí vešli.

Ricardo

Výška růst nemůže. 2x větší průměr přinese 4x větší plochu podstavy rakety. Což znamená 4x tolik motorů. Pokud bys zvětšil i výšku 2x tak bys měl 8x větší hmotnost paliva na jen 4x násobek motorů. Každý motor by byl 2x přetížen což nedává smysl. Výška vzroste jen pokud vzroste i tah Raptoru, což se vylepšováním očekává. Ale nebudou to násobky, spíš jen desítky procent.

Větší raptor určitě bude. IMHO.

TomG

To souhlasí, současný raptor má průměr 1,3m,při 2MN tahu při průměru 2.6m tah 13.8MN a při 3,7m už okolo 23MN. Problém dřív byl že nebyl dostatečně těžký nosič aby takoví pohon upotřebil.
To se nejspíš ted mění.
Jinak ty cifry nejsou z mé hlavy,ale pocházej z doby kdy se prováděli úpravy na rampách kde se testujou raprori. A kdosi se tam ptal jak souvisí výkon tohoto typu motoru s velikostí…
Proto mne tu dřív docela udivovalo jaké debaty se tu vedli na téma výkon merlinu,raptoru vs ruske rd 170 a pod,přitom ty sou min 3x takové.

Ricardo

Kde se bere ten 7x větší tah u 2x většího průměru? Plocha naroste 4x, tak bych čekal 8MN tah.
Chápal bych u většího motoru menší tepelné a hydraulické ztráty, dejme tomu 10% navíc. Tedy kolem 9MN.

Ale nechápu kde se bere ten dvojnásobek. To mi nedává smysl.

TomG

Kazdym nasobkem se zvysuje tah 2.5 nasobkem pri tlaku ve spalovaci komore 1MN . A jelikoz je dosazeno 2MN v planu 2.5MN tak pocitam ze se timto i navysuje tah samotny.
Jinak muj typ k ty 18m je ze se bude jednat zprvu hlavne o tanker pozdejc par nakladnich navyneseni napr. satelitu LUVOIR.

Ricardo

Pokud zvýší tlak ve spalovací komoře, což se očekává protože Raptor je teprve na začátku vývoje, tak si vědomte, že to je ekvivalentem zvyšování kompresního poměru v pístovém motoru. Dvojnásobné zvýšení tlaku ve spalovací komoře přinese jen třeba 5% zvýšení účinnosti.

Ale fakt je, že průtok a tedy i tah bude škálovat lineárně. Tedy 2x větší tlak ve spalovací komoře = 2x tah motoru.

Tomáš P

Vím o problémech, které brání realizaci SSTO. Ale nebylo by lepší místo rakety s 100+ motorama a enormní výškou, což je technická výzva jak něco. Zkusit vybalancovat do budoucna, třeba více typy motorů, správným hmotnostním poměrem, Starship tak, aby mohla být v omezené míře i SSTO. To by byl game changing!

Invc

U jakékoliv chemické rakety – při stejné hmotnosti paliva, SSTO vždy s vícestupňovou raketou výrazně prohraje ve všech metrikách…

Ricardo

Čím větší raketa tím větší smysl dává SSTO i brzdění pomocí motorů bez tepelného štítu. Ale musela by to být opravdu velká raketa. Pokud to bude dávat ekonomický smysl, tak ji Musk postaví.

Invc

Doporučuji bližší seznámení s panem Ciolkovskijem a raketovou rovnicí…

Ricardo

Fyziku za Ciolkovskym znám, nicméně SSTO je realizovatelná. Ano byla by obrovská a neměla by nikdy takovou nosnost jako dvoustupňová. Ale zase by byla spolehlivější, žádná separace, více redundatních motorů. V budoucnu u opravdu velkých raket to nevypadá se SSTO zase tak beznadějně.

Invc

je reáizovatelná. Ale nedává smysl.

Prostě TSTO udělá vždy lepší práci než SSTO.

Pokud dokážeš full reuse u SSTO – tak dodatečný krok spojit zpět 2 kusy pro tebe bude malina.

Ricardo

Z Marsu bude startovat Starship taky jako SSTO. Tam to dává smysl proč? Přece dvou stupňová by taky byla lepší.

Podle mne jde o poměr energie potřebné na dosažení LEO… ku energii v nádržích.

Na Marsu díky jeho nižší gravitaci je samotná Starship ekvivalentem tak 10x větší rakety na Zemi. A tak velká nebude ani ta d18m Mega Heavy.

Tomáš P

Já to úvodně myslel obě verze. Nákladní TSTO pro větší nosnost a SSTO, ve vzdálenější budoucnosti, na přepravu lidí. Kteří neváží desítky tun. Případně Crew SSTO zkombinovat s dotankováním na orbite a posílat tak lidi a zásoby na Měsíc. Je to jednodušší. A řekl bych i bezpečnější. Přeci jen První stupeň je vždy riziko. Proto jsou abord systémy, které se sem tam musí použít viz Soyuz. A u monstra, kde je 100+ motorů je už slušné riziko a tím vysoké údržbové náklady. SSTO by bylo aspoň na “křehký náklad” bezpečnější a levnější. Teoreticky, známe příběh Space Shuttle a to byl TSTO, ale tak ve chvíli kdy bude bezpečná Starship, proč ne jí upravit, když už se bavíme o takových rozměrech. Cena letenky do vesmíru, což je i jeden z cílů Muska, milion lidí na Marsu, se nesníží, dokud budeme tohat pod sebou “trubku” která sice bude reuseable, ale stále předstartovní kontroly všech motorů.

Nebo si počkat na Skylon, ale ten je ve hvězdách. A přijde mi jako novodobý Shuttle. Vize dobrá, ale je to příliš složitý stroj. Stroje SpaceX jsou efektivní a mnohem jednodušší, jako jen rakety.

Ricardo

Skylon je nesmysl. Když si vezmeš že Falcon Heavy je ve výšce 30km za 110 sekund a dál už konvenční motory nemohou pracovat a jsou mrtvá váha, tak na tom stavět celý podivný stroj je nesmysl. Jako kdyby udělali Falconům boostery z konvenčních motorů ze stíhačky, třeba z BlackBirda, a pak se odpojily tak budiž. To se vsadím že Česká raketa bude v kosmu dřív než britský Skylon.

bohyn

Hmotnost “nákladu” s lidskou posádkou nejsou jen ti astronauti, ale i řada podpůrných systémů a zásob.
Jak SSTO eliminuje potřebu abbort systému? Na to jsem zvědavý.
Vsadím boty, že nic o 100+ motorech myšleno nebylo. To jsou fantaskmagorie stejně jako SSTO na Zemi.
Skylon je černá díra na peníze, ze které se klube další STS, možná si tím musí časem projít každá agentura 🙁

Ricardo

SSTO bude mít abort systém jako Space shuttle nebo konvenční letadlo, tedy žádný mít nebude. Ostatně přesně na takovou masivní znovupoužitelnost jako u letadel Musk míří. Když to bude spolehlivé jako normální letadlo tak ani žádný záchranný systém nepotřebuješ.

Skylon je dotační podvod jak podojit stát. To je jasné každému s vychozenou průmyslovkou. Už jenom ten debilně složitý tvar trupu jak nějaký vibrátor. Garantuji vám že to nikdy nepoletí.

bohyn

Cítím ve Vás potenciál, skoro jste si odpověděl sám. Nízká gravitace a téměř žádná atmosféra

Ricardo

A od jaké gravitace SSTO smysl dává a proč? Nebojte se uvést číslo, výpočet nebo fyzikální princip. Odpověď typu “nízká gravitace” je na úrovni hádky dětí předškolního věku.
Cítím ve Vás potenciál na odpověď.

Jan Jančura

Pro dosažení nízké orbity na Marsu je zapotřebí delta v cca 3 km/s u Země cca 7,8 km/s a to bez započtení gravitačních a jiných ztrát (u Země cca 15% u Marsu nevím). Plně naložený Starship dosáhne na Marsu delta v cca 6 km/s, což mu stačí i na let k Zemi a zůstane mu ještě cca 10 tun paliva na přistávací manévr. Starship při start ze Země dosáhne orbity pokud bude celková hmotnost po spálení všeho paliva max. 80 tun. Při dosažení orbity na velikosti rakety nezáleží, hlavně záleží na specifickém impulzu paliva a na tom jak je konstrukce rakety “odlehčená” vč. motorů (tj. poměru počáteční a konečné hmotnosti rakety). Největší “odlehčení” dosáhneme větším počtem stupňů – max. však 3 až 4.

Ricardo

Jenže právě ta velká raketa má ten poměr počáteční a konečné hmotnosti výhodnější. Takže tvrdit že “Při dosažení orbity na velikosti rakety nezáleží” je prostě nesmysl.
Fyzikální zákony platí jak na Zemi, tak i na orbitě. A velká raketa díky tomu bude výhodnější i na meziorbitálni lety. Nebo mi chcete tvrdit že 2m dlouhá miniraketa by dokázala doletět na nízkou orbitu Marsu? Nesmysl. Její měrná hmotnost je obrovská, takže tam nemůže doletět, stejně jako miniraketa nedoletí na orbitu Země.
Největší odlehčení dosáhneme zvětšením velikosti rakety. Pokud bude raketa dostatečně velká tak může být SSTO za Země. Stejně jako bude Starship na Marsu také SSTO. Proto se Musk zaměřuje na zvětšování raket a nikoliv na zvětšování počtu stupnů na ty vaše 3 nebo 4. A řekl bych že Musk ví co dělá.

Jinak díky uvedení čísel. Hned se lépe debatuje když jsou ve hře čísla a fyzikální zákony 😉

Tomáš P

Chápu, že je to SSTO na Zemi je mnohem obtížnější než na Marsu. Raptor má Isp 330 (atm) a 380 (vac). Což dělá v nejlepším přes 3,7 km/s výtokovou rychlost. A bohužel v tomhle deltaV 3 km/s nebo 10 ( 7,9 na kruhovou rychlost kolem Země, prý je to 10, když se připočte kompenzace ztrát ) je znatelný rozdíl v hmotnosti potřebného paliva viz zmiňovaná Ciolkovského rovnice. Hmotnostní poměry 2,25 na Marsu ku 14,9 na Zemi je rodíl. Ale to mi pořád nepřijde nemožné, pokud by to nebylo celé SHS, ale jen hmotnost Starship, správně navržená Starship a jen na LEO. Nebo nevíte prosím vás od jakého čísla je tedy hmotnostní poměr příliš velký a vyplatí se přidat druhý stupeň?

Invc

“Od jakého čísla je tedy hmotnostní poměr příliš velký a vyplatí se přidat druhý stupeň … ”

Ta otázka je postavená naprosto obráceně – správně by měla znít – od jakého stavu, se nevyplatí rozdělit na dva stupně….

Ono je asi třeba začít naprosto obráceně – a nadefinovat si, co si vlastně od té rakety slibuješ. Jen to, že doletí na LEO? To, že doletí na LEO a donese tam nějaký NÁKLAD? Že doletí na LEO, donese tam nějaký NÁKLAD a VRÁTÍ SE?

Ono to všechno ti v zásadě řekne, jak taková raketa pro SSTO by vypadala a je pak otázkou, jesti by si s tím byl spokojen.

Pro příklad (čísla hrubě odhaduji) – pro SSTO ti z daného paliva bude vyplývat podle ciolkovského rovnice poměr 90% palivo – 10% zbytek. No a v tom “zbytku” se musí schovat konstrukce rakety, a náklad. Pokud se chceš s tím vrátit, tak se do toho musí ještě započítávat i palivo pro návrat. Pak si do toho dosadíš konkrétní čísla … a zjistíš, že třeba u 1000 tun startovní hmotnosti, ti zbývá 100 tun na loď a náklad a palivo na návrat.

Z těch 100 tun potřebuješ 80 tun na konstrukci lodi (motory, atd…), na přistání 80t lodi bys potřeboval 25 tun paliva … a máš problém.

U TSTO – by to vycházelo jinak, ale hlavně potřeby by byly jiné… především bys měl prostor pro konstrukci třeba 16-18% … a potřeby by byly jiné (i to přistání dvou kusů by bylo “levnější” než jednoho kusu)…

Mno a někde se ti to protne… ale pro Zemi .. toho prostoru pro protnutí moc není. (alespoň u stávajících raketových technologií).

Ricardo

Tak se to nepočítá. To se přece spočítá tak, že si nadefinuju požadavky a z toho vypočítám rozměry. Jako požadavky patří kolik chci dopravit na orbitu pomocí SSTO, požadavek paliva pro brždění z orbity motory…. a jako vypočtený výsledek mi vyjde velikost samotné SSTO a startovací hmotnost včetně paliva.

Dělat to obráceně metodou pokus omyl je blbost.

Taky se někdy dá provézt numerická simulace v Excelu pomocí reverzace času. Např. máš na LEO 100 tun. Začneš brzdit dolů z LEO pomocí motorů a palivo ti v nádržích přibývá s časem z 0 až dokud nepřistaneš na zem. Tam zjistíš jak to bude velké a v druhé iteraci přidáš hmotnost motorů a nádrží.

Invc

A píšu snad něco jiného?

Ono je asi třeba začít naprosto obráceně – a nadefinovat si, co si vlastně od té rakety slibuješ. Jen to, že doletí na LEO? To, že doletí na LEO a donese tam nějaký NÁKLAD? Že doletí na LEO, donese tam nějaký NÁKLAD a VRÁTÍ SE?

Ricardo

Souhlas. Máte to tam. Moje chyba a omluva.
Hlavně že si rozumíme co se týče postupu řešení daného problému. To mi dělá radost. Takových lidí tady moc není.

Ricardo

To vše se dá spočítat a jsem si jist že už to někdo dávno udělal.
Musk má určitě udělané v Matlabu nebo v něčem jiném fyzikální model a jenom mění vstupní hodnoty (gravitaci, výšku orbity, měrné hmotnosti, počet stupňů, velikost jednotlivých stupňů). Je to kluk chytrá africká.

Jan Jančura

Je pravda, že tloušťka stěny nádrží je při stejné výšce přímo úměrná průměru nádrží. Ale to je jen polovina pravdy, tloušťka den nádrží, příčných výztuh apod. je úměrná kvadrátu průměru, tedy množství paliva. Podobně musí být přímo úměrný hmotnosti rakety celkový tah motorů, podpěrných noh, pravděpodobně i hmotnosti tepelné ochrany apod. Navíc je delta v úměrná druhé odmocnině poměru výchozí a konečné hmotnosti. Za daných okolností se neodvážím ani odhadnout výsledný efekt nárůstu delta v při dvojnásobném zvětšení průměru Starshipu např. z 9 m na 18 m (teroreticky 1-1,4). Obdobně nechci spekulovat o nákladech na vývoj a výrobu takových raket.

Ricardo

Stěny budou šul nul. Souhlas.

To dno, kde je největší tlak a největší tloušťka není tak jednoznačné. Z druhé strany tlačí motory stejným tlakem co shora palivo, takže teoreticky když tam bude hodně žeber už to není tenkostěnná tlaková nádoba a tloušťka stěny bude daleko menší. Tedy prakticky řečeno tloušťka stěny možná zůstane stejná. Tady už je to spíš na FEM analýzu než na obecné vzorce odvozené z teorie pružnosti a pevnosti materiálu. Tam by mohla být úpora hmotnosti.

Další úspora hmotnosti je v tepelném štítu, ten naroste pouze 2x, zatímco hmotnost paliva 4x. Taky tloušťka stěny bude dvojnásobná a tedy snese větší mechanické namáhání při přistání než ta menší raketa.

Kdyby bylo výhodnější více menších raket tak mohl Musk vzít třeba 4, 5 nebo více tubusů F9 a spojit je dohromady jako balík špejlí. Nemusel vymýšlet Super Heavy. Podle mne ty vnitřní vzpěry v nádržích odlehčí napětí v plášti natolik, že si můžou dovolit nižší tloušťku stěny než by odpovídalo výpočtu dle tenkostěnné nádoby. To je můj názor.

Jan Jančura

U té tloušťky je nutné uvažovat, že po naplnění nádrží před startem bude na dno působit celá hmotnost paliva bez “odlehčení” od tahu motorů, které v té době nepoběží, proto musí mít tloušťku úměrnou průměru nádrží. Proti membránovému namáhání stěn nádrží výztuhy moc nepomohou, jsou zde především kvůli stability stěn.
S tou tepelnou ochranou to není tak jasné jak píšete. Při návratu rakety musíte ji odejmout energii, kterou do ní vložíte. Takže musíte odejmout při 4x větší hmotnosti i 4x více energie. Jak se to projeví v hmotnosti tepelné ochrany nevím, poněvadž její finální provedení není jasné i Muskovi. Jen prostým porovnáním s raketoplánem musí mít Starship (9 i 18 m), pro přibližně stejný průběh aerodynamického brzdění plochu křídel úměrnou poměru hmotností, tím samozřejmě naroste i úměrně hmotnost tepelné ochrany.

Ricardo

Nesouhlasím.
1) Hmotnost paliva naroste 4x a obvod trupu 2x. Tedy plocha pro tepelnou ochranu se zvětší jen 2x = úspora hmotnosti.
2) 4x větší energii kterou je třeba zmařit při sestupu. Dobře mám 2x větší plochu a zbývající dvojnásobek energie zmařím delší dobou brždění, tedy plošší křivkou návratu.
3) 2x větší tloušťka tepelného štítu by podle mne byla naprosto k ničemu. Leda že by byl ablativní a tak postupně by odhořel.
4) Musk moc dobře ví jak bude tepelný štít vypadat. Ale protože to je hlavní know-how Starship, tak to určitě nepráskne na net ve stádiu vývoje aby to čína jako hlavní soupeř USA okopčila. Alespoň já na jeho místě bych tohle tajil co nejdéle.

Jan Jančura

V tom příspěvku jsem udělal dvě chyby – omlouvám se a opravuji na: tloušťka rovného dna je také přímo úměrná průměru nádrže (u kulového dna nevím) a delta v je úměrná přirozenému logaritmu poměru výchozí a konečné hmotnosti.

Ricardo

Musí tam být kulové dno, protože má poloviční tloušťku stěny než válcovitá stěna. Teoreticky by tloušťka měla růst lineárně s průměrem dle výpočtů tenkostěnných tlakových nádob. Jenže…

Jenže u spodní nádrže jsou hned instalované motory, které tlačí stejnou silou jak samotná kapalina. Takže tlaky se vyrovnávají a dno může být teoreticky velmi tenké. Záleží kolik žeber a výztuh tam bude. To bude na FEM analýzu, ale můžeme vyvodit, že tloušťka zůstane nejspíš konstatní = značná úspora hmotnosti. Ale nebude se to týkat horní nádrže, jen spodní.

Invc

Dno nemůže být velmi tenké – právě naopak. To by platilo v případě, že by motory tlačily celoplošně rovnoměrně do dna nádrže … což tak nějak z principu není možné.

A s jakým “mechanismem” počítáš – že bude přenášet síly – na stěny nádrže a celý ten cirkus nad spodní nádrží? Přes ubývající palivo toho moc nepřeneseš, takže musíš na stěny… (pokud předpokládáme tedy konstrukci jako je SHS – stěna rakety je nosná a zároveň tlaková nádrž na palivo / lox).

bohyn

Takže raketa bude na rampě při tankování stát s nastartovanýmy motory, aby se jí neprotrhla nádrž? Originální
Až bude ubývat palivo během letu, nebudou ty motory tlačit moc?
No a moment, oni ty motory nenesou jen palivo ve spodní nádrži, ale tam ještě druhá na kyslík
Falcon ten octaweb nemá na ozdobu

Invc

No sice… si začínám myslet, že Ricardo je konstruktérem plastových lžiček… ale na jeho obranu:

To o potřebě nastartovaných motorů při tankování… teoreticky bys to mohl mít nadimenzované na statické zatížení (prostá gravitace), a počítat s tím, že tlak od motorů kompenzuje dynamické namáhání (setrvačnost obsahu)….

Každopádně mě fascinuje, jak někteří lidé uvažují 🙂

Ricardo

Pane. Urážky typu “konstruktér plastový lžiček” si nechte pro sebe. Přitom si neumíte spočítat tenkostěnnou tlakovou nádobu. Ten výpočet t=(p*D)/(4*sigma) pro kulové dno.
1) vy nevíte te to “p” je rozdíl tlaků vně a uvnitř?
2) zespodu tlačí motory přes žebrové výztuhy, které přenáší sílu do stěn nádrže, takže tím se kulové dno místo aby viselo ve vzduchu (a muselo být tlusté), tak se opře o výztuhy a tím se srovnají tlaky (tloušťka stěny kulového dna nádrže bude tenčí) že se tak většina síly přenese na ty výztuhy?
3) Mimochodem ty výztuhy budou také lehčí a kratší, protože by jinak museli přenášet celou sílu až na obvodový plášť. A odtud dolu by viselo dno. Proč tak složitě? Rovnou podepřu tu nádrž ze spodu a ušetřím na váze výztuh a dna samotného.
4) když raketa stojí na zemi, tak nemusí mít puštěné motory aby odlehčila dno proboha. Je samozřejmé, že opěrné body rakety pro stání na zemi jsou v blízkosti motorů a přes žebra se ta síla opět rozloží a dno nádrže odlehčí.
5) Víc by vám mělo dělat starosti zatížení po žážehu motorů než statické stání na rampě. Tam je něco kolem +0.5g takže +50% větší síly. Chytráci. Vy byste nezkonstruovali ani ty plastové lžičky.

Jiří Hadač

Já si osobně myslím, že na tento server nepatří žádné urážky ať už kterýmkoliv směrem. A na tom, že nekdo konstruuje plastové lžičky nic špatného nevidím. Jako technolog zabývající se vstřikováním plastů mi to náhodou přijde jako velice zajímavě navržená věc, na které se laikovi dá vysvětlit spousta věcí ohledně vstřikování.
Zkuste pánové zabrzdit a vždycky se třikrát nadechnout a zamyslet, než něco napíšete. Díky.

Ricardo

To je právě to.

Musk staví větší a větší rakety protože to je z nějakého důvodu výhodnější.
Když tady uvedu výpočet, tak se mne každý snaží dokázat že nemám pravdu.
Přitom se vlastně nepřímo snaží dokázat, že to Musk nemá pravdu a ty jeho větší rakety jsou nesmysl. To je zcela absurdní. Kdyby uvedli jiný princip nebo výpočet který by vysvětloval Muskovo počínání, tak neřeknu půl slova. Klidně mi roztrhejte moje výpočty na padrť. Ale uveďte jiné a lepší. Ne jenom kritizovat, že to nejde a nevím vlastně proč.

To je na tom to nejsmutnější. No a urážky už k hloupým lidem prostě patří, bohužel. Vsadím se že u stolu by mi nikdo do očí žádnou urážku neřekl. Trénuji MMA, takže konsekvence by byly velmi nepříjemné. Ale na netu je každej hrdina.

Tomáš Kratochvíl

Ano. Ono to s temi lzickami nebylo mysleno jako kompliment, ze. Vas to muze klidne pobavit, toho diskutujiciho to samozrejme urazi. Soulasim, ze urazky sem nepatri, vcetne tech lzicek.

Lukáš

S tím uvažováním a plastovými lžičkami naprostý souhlas. 😃

Zdeněk

👍

Mirau

Jo občas nejsou Muskovy odhady až tak mimo. Třeba počty prodaných Tesel odhadl poměrně dobře několik let dopředu.

Petr

Je možné, že začnou vyvíjet nový motor. Raptor se v krátké době doladí a přejde do sériové výroby. Kdyby náhodou došlo k nějaké nehodě nebo problémů, tak inženýři by neměli mít problém to vyřešit v krátké době, jinak bude tým inženýrů vyvíjet jiný motor. Co jinak se zkušeným týmem, asi je nepropustí a odborníky na motory nepošle dělat něco jiného.

Jiří Hadač

Anebo ještě spíš k někomu jinému 🙂

Hrímfaxi

Po splnění úkolu spáchají seppuku

akuhtr

Skvělí článek. Jen v nadpisu bych spíš místo “bude” uváděl “má mít”

Spíše si tedy myslím, že Musk mluví o letu Starship v kombinaci s nosičem Super Heavy.

Být to KSP a ne realita, zkusil bych přes adaptér posadit Starship na FH, jestli se to vůbec odlepí od země, třeba by to stačilo to aby Starship měla dost paliva i pro návrat 😀

Invc

mno… to by se sotva hnulo…. SS prázdná má vážit kolem 85t. S palivem bez nákladu cca 1200t.

Celý FH včetně paliva váží 1400t..(horní stupeň cca 180t)

3cores FH a na tom SS by vazily cca 2400t…
Tah FH je ale JEN nějakých 21 MN – 2 100t…

Jozkii

To by chcelo skor na SS dat F9 boostre na strany… v KSP by to boo zaujimave, v praxi to nikdy neuvidime…

Tomáš Kratochvíl

Vtipne je, kdyz nekdo upozornuje na chybky v gramatice, a hned v prvnim slove ma hrubku.

Nedvidky

Tak si myslím, že Mk1 by se mohla sama dostat na orbitu. Bude dost odlehčená od konečné verze, nepoveze naklad a nebude muset mít všech šest motorů. Na otestování chování paliva při delším letu a přistávacích manévrů by měla stačit.

Jan Jančura

Díky za zajímavý článek. Došel jsem ke stejným pochybám o významu orbitálního Starshipu bez nákladu, bez tepelné ochrany a bez návratu na Zem. Není mi také jasné, jak chce testovat prototypové suborbitální Starshipy. Aby měl reálný smysl test tepelné ochrany, tak musí mít Starship co největší horizontální rychlost a tím asi daleký dolet a nedá se tedy moc počítat s návratem do výchozí pozice ani na relativně blízkou plovoucí plošinu. Spíš to vypadá na např. na přistání v někde hodně daleko na pevnině (spekuluji např. v Africe resp. dokonce Austrálii). Pokud by se zvolily pro testy více vertikální dráhy, dolet by byl sice kratší, ale letový profil by byl hodně vzdálený od návratu z LEO. Asi těžiště zkoušek bude, jak je uvedeno v článku, ve společných zkouškách SH+SS. Zajímavé taky bude, jak bude získávat povolení od FAA (viz nynější problémy s letem do výšky 150 m). Ještě to bude fakt hodně napínavé.

Marek

Nevím kde jste přišel na taková čísla. 1 Stupeň falconu běžně létá do cca 100km a vrací se zpátky na místo startu. 20 km je nic proti tomu.

Jan Jančura

Každý píšeme o něčem jiném. Já píšu o suborbitálním letu. Let do výšky 20 km resp. let 1° F9 do vzdálenosti 100 km lety v žádném případě suborbitálními lety nejsou. Samozřejmě z výšky 20 km nebo vzdálenosti 100 je návrat Starshipu bez problému.

Janm

1. stupen f9 se dostava do vysky kolem 130 km coz je nad hranici vesmiru tzn. let 1 stupne f9 rozhodne suborbitalni let je…

Jan Jančura

1) Definice suborbitální dráhy dle https://en.wikipedia.org/wiki/Sub-orbital_spaceflight:
Suborbitální kosmický let je kosmické lety , ve kterém sonda dosáhne vnějšího prostoru , ale jeho trajektorie protíná atmosféru nebo povrchu přitahován těla , ze které byla zahájena, tak, že to nebude dokončení jedné orbitální otáčku. Například cesta objektu vypuštěného ze Země, která dosáhne linie Kármán (ve 100 km (62 mi) nad hladinou moře ), a poté klesne zpět na Zemi, je považována za podružný kosmický let.
2) Pro balistické dráhy střel dle :https://en.wikipedia.org/wiki/Range_of_a_projectile:
Následující (vzorec pro dráhu střely) platí pro rozsahy, které jsou malé ve srovnání s velikostí Země. Pro delší rozsahy viz suborbitální vesmírný let.
Takže v podstatě platí 2 resp. 3 podmínky: dráha je eliptická s perigeem v atmosféře nebo v objemu Země a apogeem ve vesmíru a dráha rakety je srovnatelná s rozměry Země.
U F9 jsou při vypnutí motorů průměrné údaje z osmi letů (z množiny F9-62 až F9-72): dosažená výška cca 67 km, vzdálenost cca 156 km a rychlost 2,1 km/s. Teoretický dolet je za těchto podmínek 500 km, takže se jedná o balistickou přibližně parabolickou dráhu, která není porovnatelná s rozměry Země a tedy nesplňuje žádnou s podmínek suborbitální dráhy.

Invc

1) když neumíš anglicky, tak používej českou wiki. . a ne strojový překlad.

2) protože v tom původním textu, který si tu postnul tak do… strojovým překladem, máš přímo napsáno, že let nad karmanline je považován za suborbitální. V tom tvém je to ta část senslovem ” podružná”.

Jan Jančura

Máte pravdu, z anglického originálu vyplývá, že Karman line je suborbital. Pak jsou zde 4 podmínky a nikde jsem se nedočetl, jestli stačí splnění jedné z nich nebo jen některých resp. všech. Potom můžeme dojít k takovým paradoxům, že podle 2 prvních z nich (eliptická dráha a výška perigea a apogea) může být za suborbitální dráhu považována např. eliptická dráha z doletem 223 km a nadmořskou výšku apogea 55 km. Přitom je dolet malý v porovnání s rozměry Země a dosažená výška je pod Karmanovou linií. Pokud platí jen podmínka dosažení Karmánovy linie pak let Starshipu do výšky 20 km nebo dráhy 1° rakety F 9, které nedosáhnou Karmánovy linie nejsou suborbitální.
Ale to není podstatné. Hlavním předmětem mého původního příspěvku bylo něco jiného. Pokud chce SpaceX co nejlépe otestovat tepelný štít Starshipu, pak musí samotný Starship dosáhnout s tepleným štítem a bez nákladu co nejvyšší rychlosti. Pak jeho dolet bude mezi 10000-20000 km. Základní otázkou však bude, zda bude SpaceX chtít tento testovací Starship zachránit a bude tedy muset motoricky přistát a tím z důvodu ponechání potřebného množství paliva snížit maximální dosaženou rychlost a následkem toho omezit vypovídající schopnost testů tepelné ochrany. Otázka, jakou cestu SpaceX zvolí, byla hlavním předmětem původního příspěvku.

Invc

Já sem Petrovi něco slíbil, že? Achjo… no tak jo.

Z tebou samým linkované definice z wiki – žádné 4 podmínky nevyplývají. To sis tam vymyslel sám.

Ta orig definice je zde: A sub-orbital spaceflight is a spaceflight in which the spacecraft reaches outer space, but its trajectory intersects the atmosphere or surface of the gravitating body from which it was launched, so that it will not complete one orbital revolution.

A podmínky jsou ní jen dvě – dosáhnout vesmírného prostoru (1) po dráze, která se potká s tělesem startu dříve než dokončíš jeden oblet (2).

Tepelný štít můžou trochu otestovat tím, že vyletí nahoru, otočí a dolů.

Plnohodnotně – to už musí na orbitu.

Jan Jančura

Zase ta arogance bez argumentů. Já jsem si ty 4 podmínky nevymyslel – Prvé dvě jsou uvedeny v prvém odstavci a třetí v druhém odstavci stránky o suborbitálním letu a 4. je v druhém odstavci na stránce o dosahu střely. Odkazy na tyto stránky jsou citovány odkazy v původním mém příspěvku.
Samozřejmě může SpaceX udělat z testovacího Starshipu výškovou raketu, ale pak bude profil letu velmi odlišný od dráhy návratu z LEO. U návratu z LEO převládá horizontální složka, u návratu výškové složky vertikální složka rychlosti. Já jen předkládám možné verze, s tím, že mne zajímá, pro kterou se SpaceX rozhodne.

Invc

Když tedy chceš ty argumenty, byl bys té lásky a napsal tady přesné znění těch tvých 4 podmínek ? Nejlépe česky (a nekopii strojového překladu) ?

Marek

Ne, oba píšeme o stejné věci. Suborbitální let, je let, při kterém se perigeum nedostane nad povrch země. Bez ohledu na to jestli vrchol dráhy je 20, 100, nebo třeba 20 000 km.

Invc

apo musí být ve “volném prostoru” za který se obvykle považuje prostor nad Karmanovou linií (100km)

bohyn

Pokud se ti vrchol dráhy nedostane nad 100 km je to obyčejná balistická křivka. F9 ale nemá problém se dostat přes hranici vesmíru. Rekord je dokonce 250 km v apogeu.
@Jan Jančura to se vypíná telemetrie, ale 1. stupeň letí dál setrvačností

Jan Jančura

Ano to vím, já jen ty max. dosažené výšky 1° F9 nemám v tabulce a nechtělo se mi je odhadovat, tak jsem použil ty uvedené průměry. Z těch citovaných 1°F9 i tak jedna dosáhla v okamžiku vypnutí motorů výšky 105 km, takže z hlediska kritéria výšky ji lze považovat za suborbitální (asi na tom budou stejně i některé jiné 1°F9). Problém je, jestli jejich dráha vyhovuje podmínce eliptické dráhy s ohniskem v zemi a perigeem v prostoru daném Zemí (zjednodušeně). Poněvadž neznám sklon dráhy 1°F9 v místě vypnutí motorů, nejsem schopen spočítat její dráhu a říci zda vyhovuje rovnicím uvedeném v článku ve Wikipedii o suborbitální dráze.

bohyn

Eliptickou dráhu bych do toho nemíchal. Můžu tvrdit i o New Sheppard, že má eliptickou dráhu, jen je trochu spláclá.

Petr Šída

Samozřejmě, že to vyhovuje, ty rovnice říkají zjednodušeně jedno, startují ze Země, nemají dostatečnou rychlost, takže spadnou zpět a dosáhnou vesmíru …. nic víc za tím nehledejte

v tomhle ohledu je suborbitální let každý let 1. stupně F9

qmox

v kontextu tych tweetov Musk hovoril o starship MK1 (teda prototyp s tromi raptormi), tak som som zvedavy ci to na orbitu bude stacit ale vyzera ze Musk veri ze hej . Tych 18metrov moze byt za 20-30 rokov nebral by som to tak vazne ved aj muskov statemet bol len “Probably 18m for next gen system”

Invc

Je zajímavé jak se lidi upnuli na ty 3 raptory…

Hopsání si vyzkouší s 3 raptory, a až si budou jistí, že to nerozesejou při sedání na plochu, tak tam prostě přidají 3 další.

(ty první 3 jsou na gimbalu, ty druhé 3 jsou stejně napevno).

To jim navíc poskytne čas dovyrobit ty 3 vac a postavit SH.(bez kterých se na oběžnou dráhu nedokážou dostat).

Ricardo

Jak napevno? A čím by řídili stabilitu letu ve vakuu? řekl bych, že na Starshipu musí být řiditelných všech 6 motorů.

Invc

1) na orbitě stačí na řízení dusíková piditryska, která otočí celou loď

2) napevno… řiditelné jen 3 vnitřní – musk to někde psal. najdu to časem

3) stačí se podívat, co se dělo, když nepočítali se silou “výfuku” preburneru…

Ricardo

A co když jeden motor selže? To bude výslednice sil mimo těžiště a bude to neovladatelné. To dusíková tryska nevykompenzuje ani náhodou.

Invc

Jsou tam 3 na gimbalu (uprostřed) – s výkyvem tuším 15 stupňů – když si to namaluješ, tak ty 2 zbývající motory na okraji …které ani vlastně moc na okraji nejsou (s ohledem na rozměry) nemají zas tak dlouhou páku.. takže to ten náklon 3 středových motorů více než pohodlně vyrovná.

Ricardo

Jo super, to dává smysl.
Možná by nebylo od věci založit českou SpaceX. Chytrých lidí jenom tady na foru by se našlo dost.

Ricardo

Proč ty mínusy proboha?
Já jsem to myslel jako pochvalu zdejšího osazenstva, nikoliv ironicky.

Hlavně si vemte že Musk založil SpaceX se 100 mil USD což je ekvivalent 2.2 miliardy Kč.
AČR bude nakupovat zbytečné vrtulníky za 14 miliard. Za to by si ČR mohla dovolit založit 7x SpaceX. Nebuďte takoví přizdisráči.

Ivo Janáček

Zásadní problém je ten, že v Eu vše trvá 10x tak dlouho a je 10x dražší než v USA. Takže v praxi sice založíte, ale nemáte žádnou šanci. Jen povolení byste vyřizoval dlouhé roky…

Ricardo

Máme obrovské vojenské prostory, tam by se odpaliště raket vpohodě vešlo.
Navíc je možné si pronajmout odpaliště na francouzké Guyaně. SpaceX je taky v podnájmu.
Stačilo by jen chtít a ne se vymlouvat na povolení.

Státní byrokracie je služba kterou si platím ze svých daní a má sloužit nám občanům. Pokud je to naopak tak je něco zásadně špatně.

To je to samé jako vláda. Stát je jako akciová firma, kdy občané-akcionáři-majitelé si zvolí do čela vládu-ředitele-správce, který má konat v jejich prospěch. Ministr-ředitel je jen zaměstnanec, který se musí řídit pokyny majitele firmy-lidí. Pokud ne tak je něco opět špatně. Je zajímavé, že zatímco běžný majitel firmy se svým zaměstnancem nenechá komandovat a okrádat, tak v politice se lidi/majitelé státu okrádat nechají. A ještě se mylně domnívají že nemají právo požadovat nápravu. To je zajímavé.

A pokud by někdo chtěl řídit stát jako firmu, tak by měl vědět, že každé čtvrtletí by měl reportovat lidem hospodářské výsledky státu a minimálně jednou ročně nechat hlasováním vyjádřit názor lidí jestli dělá svou práci dobře (valná hromada u akciovky). A pokud výsledky nejsou dobré tak klidně svolat mimořádnou valnou hromadu a ředitele odvolat a vyměnit za někoho schopnějšího. Osobně bych rád viděl jak ministři čtvrtletně reportují výsledky v TV a klepou se strachy jestli je lidi neodvolají, než pochybné sliby o tři koruny levněji nakupovaného hajzlpapíru. Holt každý si řízení státu jako firmy představuje jinak. Že by současný premiér nevěděl jak se řídí akciovka?

Ivo Janáček

No tak na to snad lze jen napsat to, že nevím o žádném vojenském prostoru u nás či v Evropě, který by měl tak 1000km na šířku a 2000km na výšku. A nebo si snad myslíte, že vám někdo v Evropě dovolí odpalovat rakety nad lidmi obydlený prostor?

Ricardo

V atmosféře letí raketa v podstatě kolmo tak případné trosky dopadnou do vojenského prostoru. A nad 100km (rozptyl 10km?) už má rychlost několika machů takže trosky komplet shoří v atmosféře. A pak by začal pitch program a nabírání orbitální rychlosti. Změnou trajektorie by to šlo dosáhnout za cenu mírného plýtvání palivem. Dalo by se to spočítat. Všechno jde když se chce!

Ivo Janáček

Myslím si, že toto se neřídí tím, co si myslíte, ale fyzikou a ta říká něco jiného. Například zbytky Sojuzu dopadají až do vzdálenosti 2000km od rampy.

Invc

JEnže toho paliva není na plýtvání.
A asi nedoceňuješ vliv vektorů rychlosti … ta raketa potřebuje co nejdříve začít zatáčet… protože čím déle letí nahoru, tím více energie je investováno do směru, kterým vlastně ani letět nechce … a tím více energie je potřebné na změnu toho směru na jiný směr.

Protože to je energie vyplýtvaná na vytažení toho “nejtěžšího” de facto špatným směrem.

Rychlost 5 – 6 000 km/h zdaleka nestačí, aby to spolehlivě shořelo … natož v relativně řídké atmosféře, a hustá atmosféra to možná roztrhá (a zpomalí na subsonické rychlosti) – ale nespálí.

Ricardo

Ta energie není vyplýtvaná, protože raketa se může otočit o 90st a pak naplno akcelerovat pro dosažení orbitální rychlosti, zatímco stále setrvačností letí vzhůru. Slovy fyziky: přeměňuje kinetickou energii na potenciální, kterou stejně tak tako tak potřebuje.

Problém je v tom, že trajektorie je delší, tedy mnohem déle se přetlačujeme s gravitací a to stojí palivo navíc. Ale kolik 5%? A pokud máme dostatečnou rezervu v nosnosti tak trochu paliva navíc není problém. Dokážete to spočítat kolik by to stálo paliva navíc? Nebo odzkoušet v Kerbal space?

A co se týče trosek. Vychytat spolehlivost lze kolmými lety což by byl rozptyl z výšky 200km kolik? Většina trosek by padla zpět do okruhu 20km. Kruhová oblast o průměru 200km se na území ČR vleze, takže se ani nemusíme nikoho ptát. Žádné trosky do okolních států padat nebudou. Až by se odladila spolehlivost tak riziko naprosto minimální.

Každý rok zahyne na silnicích 350 lidí. A sebevrahů je 1500 ročně. Vražd 150. To je celkem 2000 zbytečně mrtvých lidí ročně a všichni to považují za normální. Ikdyby náhodou jednou ročně zabily trosky rakety 5 lidí, tak je to akceptovatelné vzhledem k technickému pokroku, prestiži a financím které to přinese. Navíc se tomu dá aktivně bránit, při explozi všem obyvatelům poslat výstražnou SMS, máme vojenské radary tak se trajektorie velkých a tedy nebezpečných trosek dá monitorovat a dá se varovat konkrétní oblast pomocí SMS, sirény, speciální aplikace v chytrém telefonu která ti řekne “udělej 20 kroků vlevo jinak ti spadne na hlavu Raptor” …. žijeme v 21. století.

Je to v mentalitě: Uspěšní lidé jako Musk hledají způsoby jak to zrealizovat.
Neúspěšní lidé hledají výmluvy aby nemuseli nic dělat, ale mohli plkat.

Všechno jde když se chce, třeba i přistát na měsici v roce 1969.
když se nechce tak nejde nic.

Radim Slovák

Nezlob se, ale tohle už přeháníš, říct, že když trosky zabijí do 5 lidí ročně, tak je to akceptovatelné..to snad nemyslíš vážně! Tenhle přístup k lidskému životu právě že používají čínské a jiné totalitní režimy. Pro mě je takováto cena pokroku naprosto neakceptovatelná. Občas létám v malém letadle a lidem vadí často hrčení nad barákem, natož aby nad sebou měli raketovou střelnici. A říci, že naši zvolení představitelé mají pro nás pracovat je sice pravda, ale také je pravda že hájí zájmy cca 10milionu lidí, kdy každý má zcela jiné životní priority, takže mě tento názor prostě přijde jako dost naivní.

Ricardo

Takže když ty jako jedinec děláš bordel nad hlavama tisiců lidí jen pro svou zábavu, tak je to podle tebe OK.

Ale v momentě kdy z kosmodromu a celého navázaného kosmického průmyslu by v republice těžilo staticíce lidí přímo zaměstnaných, a táhlo by to nahoru celou ekonomiku podobně jako autoprůmysl, takže by z toho těžili všichni obyvatelé, většina lidí by to podporovala ….. tak pro tebe je to neakceptovatelné a nejradši bys to zakázal.

Nepřipadá ti že jsi tak trochu sobec?

Radim Slovák

Na létání jsou předpisy a ty se snažím dodržovat, které mimo jiné říkají jak můžeš být nejníže vysoko nad obydlenými oblastmi, ale ani to někomu nestačí jako dostatečné. A co se týče sobeckosti, tak si vem, že někdo si blízko naší ulice udělal stáje a má tam koně, a většinu lidí co tu bydlí obtěžuje smrad od koní, ale lidi co mají rádi koně, tak jim to nevadí, jim koně voní. Stejně tak, se v našem městě už dlouho dohadují nad stavbou sportovní haly, ale ti co nejsou sportovci by radši opravené chodníky nebo silnice…a tak kdo je vlastně sobec…záleží na úhlu pohledu.

Ricardo

Samozřejmě že záleží na úhlu pohledu.
Ale nebavíme se tady o koníčku z kterého benefituje pouze jedinec, ale o miliardovém kosmickém průmyslu z kterého by benefitovala celá ČR.

Chceš mi říct že by ti vadilo kdyby Musk byl Čech a SpaceX by byla česká firma?
Vadil by ti hluk z raket tak, že bys byl pro zákaz?
Vadilo by ti riziko havárie, že bys to radši zakázal?

Radim Slovák

Vadilo by mě takové riziko, jako používají číňani….padá to sice mezi lidi, jako většinou se nic nestane a pokud ano, tak co záleží na jednotlivci…nás mnógo…

bohyn

Proč Vás vzrušuje zrovna raketová střelnice v ČR? Není tu vhodná poloha, ani střelecký prostor do neobydlených území. A střelecký prostor nekončí překročením hranic vesmíru, ale tím kam dopadá 1. stupeň (bludy a SSTO nechme stranou), případně trosky při selhání. 1. stupně tedy budem odhazovat do Maďarska, nebo s nimi přistávat v Bratislavě (menší letištní poplatky než ve Vídni)?
A kolik že ten kosmodrom vydělá peněz? Zaměstná 100 (ať se rozšoupnem tak 150) lidí na pár dní v roce, pak zase můžou jít zemetat chodníky.
Na to, aby tu vznikaly firmy zabývající se kosmickým programem, žádnou takovou blbost nepotřebujeme

Ricardo

1) Ten 1.stupeň se nikam nezahazuje, ale přistává v místě odkud raketa startuje. Takhle to umí SpaceX. Vy sem chodíte a nevíte o tom? 🙂
2) Samotné SpaceX má více než 7000 zaměstnanců, převážně inženýrů.
– Hodnota SpaceX v 2018 je 33 miliard USD = 726 miliard Kč.
– přitom Musk začínal s pouhými 100 mil USS což je 2 miliardy Kč.
– srovnejte s vyhozenými penězi za: Gripeny 60 mld, L159 50mld, Pandury 14 mld, vrtulníky 14 mld, CASA 3.5 mld)
– SpaceX měla příjem ze zakázek 12 miliard USD = 264 miliard Kč
– pokud je zisk obligátních 20% tak se jedná o 53 miliard Kč a to se tepve rozjíždí
– pro srovnání zisk Škoda Auto je 32 miliard Kč.
– potenciál pro českou SpaceX je násobně větší než Škoda Auto
– v roce 2017 doprava do kosmu je trh o velikosti 9.7 mld = 213 miliard Kč.
– v roce 2040 bude doprava do kosmu trh o velikosti 1.1 bilionu USD = 24 bilionů = 24 000 miliard Kč. (12x víc než je státní rozpočet ČR)

bohyn

Já neřeším příjmy firem věnujících/podílejících se na vesmírnému programu, takové tu dokonce máme (se divím, že to nevíte, když se zajímáte o vesmír). Já se ptám, jaký má smysl mít raketovou střelnici uprostřed Evropy, jednoho z nejhustěji obydlených míst na Zemi a geografická poloha také není zrovna výhra v loterii.
Proč si nepronajmou nějaký hezký pozemek v blízkosti rovníku, nebo klidně postavit rampu na existujícím kosmodromu?

Ricardo

Protože by to šlo a nikoho bysme se nemuseli doprošovat o pronájem kosmodromu. Technicky to je realizovatelné.

Zeměpisná poloha ČR je pořád OK. Třeba Izrael když odpaluje rakety na opačnou stranu tak je to pro ně 3x horší než odpalovat rakety z ČR na tu správnou stranu.

U nás máme prd a ne kosmický průmysl. Ta hrstka subdodavatelů slouží jako zdroj levné pracovní síly, zatímco ten kdo to zastřešuje shrábne největší zisk. Ale takto je to v celé ekonomice ČR. Jsme zdroj levné pracovní síly a zisky shrábnou jiní. Tento trend je třeba zvrátit jinak se z toho srabu nikdy nevyhrabeme.

Jenže to bychom museli mít:
1) ambice pro velké věci
2) plán jak to zrealizovat
3) hledat způsoby jak to udělat a nikoliv hromadu výmluv proč to nejde

bohyn

Technicky to samozřejmě realizovatelné je. Konec konců to jde to i na pólech a taky by to navíc ohrožovalo maximálně lední medvědy a tučňáky, ale ti jsou zase vzácnější než evropané.
Vesmírný program je v civilizovaném světě mezinárodní spoluprácí (to jste si nevšim?). Není ostuda pronajmout si místo pro rampu.
A to přistání se budem učit kde? Při každém testu evakuujeme prostor 30x200km (fakt tolik) od střelnice, nebo si hodíme kostkou který blok baráků vyhadíme? Lidice hadr.
A i SpaceX občas havaruje při přistání, nebo zahazuje stupně (to jste si nevšim, když sem chodíte?).
Já bych byl pro kdyby se tu tento obor rozvíjel, ale od plastových lžiček se musíme posunout pozvolna a bude to dlouhá cesta. Určitě ale nevede přes střílení do vlastních lidí

Ricardo

Testovat můžeš kolmými starty, a na to ti stačí vojenský prostor Libavá (35×20 km ), do toho trosky dopadnou vždycky. Učit přistávat se může tam též.

A teď si představ kde se asi tak testovali první vzlet L159? Ježíši marja kristova noho, oni riskovali tvůj nebohý život a ani jsi o tom nevěděl? To je hrůza, oni mohli vyhladit případnou havárií L159 půl Lidic. Já bych jim to zakázal.

A vůbec bych zakázal všechny auta, těch 350 mrtvých při dopravních nehodách za to nestojí. To je vyhlazení jedněch Lidic ročně! Takhle střílet do vlastních lidí, tudy přece cesta nevede 😀

Ivo Janáček

Pokud by byl Musk Čech, tak jedině by získal zelenou kartu, takže by se nás to stejně netýkalo. 🙂

Ricardo

To je ta ostuda. Nejlepší lidi utíkají do USA a tak všechny zisky, patenty a nově otevřené pracovní pozice získají Amaričani. A to pouze kvůli negativnímu přístupu a házení klacků pod nohy. Ostatně proto mají Silikon Valey a tam pracují nejlepší češi v oboru. A proto vždycky budeme zaostalá bezvýznamná země.

Zdeněk

Zájem 10 miliónů lidí 🙂 To myslíte zájem nějakého provinčního města ve světě nebo místního Hobitína? Všichni chtějí růst životní úrovně a to jim může zajistit pouze pokrok – nikoliv stagnace. Naše současná neschopnost vize a provádění investic bude za pár let příčinou ještě větší hospodářské zaostalosti, nežli je ta nynější. Třeba klesající kvalita školní výuky se světem: 314 Univerzita Karlova… Bomba ! Klesající politická kultura obyvatelstva patrná na volených politicích a všeobjímající administrativní zatuchlost nutící i vědce k umrtvujícímu papírování. Zkrátka smrádek, ale teploučko … Takže ne jedna naše SpaceX, ale klidně deset takových a ne 5 lidí, ale klidně 50. Protože jestli si někdo myslí, že světlé zítřky budou zadarmo a pro všechny, tak to se šeredně plete.

Radim Slovák

Chápu že vývoj jde někdy pro někoho dost pomalu. I pro mě jenž sem se narodil až po skončení programu Apollo, kdy v knížkách a komiksech mého dětství byly příběhy, že v našem věku už budeme jezdit na dovolenou na Měsíc, se mi zdá že to nějak ustrnulo. Ovšem jsou i meze nepřijatelné. Když to řeknu extrémně přehnaným příměrem, tak pokusy na lidech co dělali němci za války na lidech byly strašné, ale s jakou chutí po nich šáhli ti co se k nim dostali, sice posunuly hodně hranice o lidském těle, ale za jakou cenu.

Ricardo

Bravo, vy jste můj člověk! Už jsme tu dva odvážní, kteří dokáží vidět ty velké přínosy za cenu přijatelného rizika. JJ, nic není zadarmo. Obzvláště svoboda je vždy vykoupena daní nejvyšší. Proto jsme nyní nesvéprávná kolonie EU, země plná přizdisráčů, kteří jsou nasraní na sebe navzájem, místo aby se konečně oprávněně nasrali na vládu že nedělá to co má.

Jdeme pomalu ke dnu. Celý svět nás předbíhá. V pitomé Korei je televizní kanál kde běží nonstop výuka matematiky, to jsem tam viděl na vlastní oči když jsem tam byl na služební cestě. V ČR zrušíme maturitu z matiky, úplně naopak.

Obecně chybí vize, na 20 let dopředu. Za Masaryka jsme byli mezi 10 nejvyspělejšími zeměmi na světě a měli na to taky pouhých 30 let. Měli jsme 3 letecké fabriky, škodovy závody vyráběly dělostřelecké věže včetně dalekonosných děl pro rakouskouherské bitevní lodě, to vše byl ekvivalent kosmického průmyslu, naprostá světová špička. V té době Korejci a číňani pěstovali akorát rýži. Dnes po 30 letech od revoluce jsme nýmandi co si neumí ani zkonstruovat kolový transportér pro vlastní pěšáky. Korejci se vypracovali na světovou velmoc v elektronice, produkují nejlepší displeje na světě, velmoc ve výrobě procesorů a polovodičů obecně. A to nemluvme o číně, ty mají maglev vlaky, mrakodrapy o kterých se evropanům nesnilo, Muskovi za jeden rok postaví Gigafactory 3, což by v ČR trvalo tak 5 let vyřizování a 10 let stavba.

Znám nejednoho schopného inženýra co se odstěhoval do USA, protože tady v ČR nejde sehnat ambiciozní práce.

Invc

ojoj… no nic. budu se krotit 🙂

1) 5% paliva navíc znamená, že nikam nemá cenu letět. F9 expendable má payload 4% startovní hmotnosti… přidej 5% paliva a na náklad ti nezbude skoro nic.

2) 200km kolmo nahoru a rozptyl dolů? (pominu pitomost takového počínání) ale uvědomuješ si, že se země otáčí a to celkem rychle?

Ricardo

ad 1) To jsem střelil od boku těch 5% navíc. A ty to srovnáš s přesnou hodnotou užitečného zatížení? to je jak u blbých. Ty jsi podle všeho větší odborník, tak vypočítej kolik paliva by taková trajektorie sežrala navíc. Nekroť se a spočítej to odborníku. Zatím umíš jenom googlit.

ad 2) To je úplná pitomost, trosky by měli stejnou obvodovou rychlost jako země. Když raketa startuje tak už má tuto obvodovou rychlost. Proto se startuje co nejblíž rovníku aby se ušetřilo na palivu. To nevíš? Hliník se roztaví při 650st v atmosféře, jedině nerezové části motorů by dopadly na zem ve velkých kusech a ty by byly dostatečně těžké aby je neodvál vítr.

Ale dejte sem další milion důvodů proč to nejde. Kritizovat za každou cenu umí každej dement. Ale přistoupit k tomu kreativně a s otevřenou myslí a spočítat jaké modifikace a kolik čeho by to stálo navíc, a tedy objektivně vyhodnotit jestli je to realizovatelné, ostatně tak jak to počítá Musk, to už se nikomu nechce co? To je důvod proč on je miliardář a mění svět a vy jste…. jen vy.

Jan Jančura

Obvykle se počítá s celkovými ztrátami 15-20%, z čehož gravitační ztráty tvoří rozhodující část. Např. Saturn V měl pro 1° gravitační ztráty neuvěřitelných 50%, celkově 18%. Gravitační ztráty jsou úměrné součinu průmětu gravitačního zrychlení do směru letu rakety a času, po který pod tímto zrychlením letí (dg/dt).

Ivo Janáček

Ještě přidám odkaz na článek vč. krásné fotky.

https://spaceflightnow.com/2016/05/03/russian-authorities-retrieve-soyuz-booster-wreckage-in-siberia/

Jde o první stupeň Sojuzu, ani nepíšu zbytky, protože je vcelku a ve velmi dobrém stavu. Dokonce by se dalo říct, že některé části jsou bez poškození. K odhození dochází ve výšce 60km a kdo ví jak vysoko doletí setrvačností než začne padat. Dopad je ve vzdálenosti 350km. Další díly dopadají mnohem dále. No a včil Ricardo mudruj.

Ricardo

A kolik ty trosky už zabily lidí? Nikoho co? Ale všichni už jsou předposraní strachy na sto let dopředu.

Protože každý rok zahyne v ČR 350 lidí na silnicích, 1500 sebevrahů, 150 zvražděných. To je celkem 2000 lidí. Nebuďte přizdisráči. Sedneš do auta a už riskuješ víc než kdyby ti nad hlavou přelétaly rakety. Konec konců ta ISS tě taky může zabít u dnes, když se tam něco stane a padne to do ČR – a trhá ti to žíly? Netrhá protože tě to ani nenapadlo.

Včil mudruj.

Radim Slovák

Minimálně v číně vím o případu kdy ty trosky někoho zabily a že v rusku jsou oblasti také kde lidi bydlí a padá to tam. Byla jednou nějaká reportáž, že jsou tam prý oblasti, kde jsou první stupně zapíchnuté v močálech jako sirky a místní si těmi plechy někdy opravovali ty svoje přístřešky. Prostě střelecký prostor musí směřovat buďto nad moře a nebo do opravdu neobydlené oblasti, jinak je to pro mě barbarství. To že se stane nehoda a někdo zahyne, to je už zcela něco jiného, ano to nesmí pokrok zastavit.

Ricardo

Takže v Rusku kde startuje hafo raket to ještě nikoho nikdy nezbilo, ale v ČR jsme už předposraní. Proto jsou i ti zaostalí rusáci v kosmonautice daleko před námi. Nejsou to přizdisráči jak my v ČR.

A je vám jasné že se bavíme o raketě ze které by žádný první stupeň nikam neovladatelně nepadal? ale zase opět by přistával? Žádné trosky při běžném provozu nejsou. První stupeň by byl samozřejmě plně znovupoužitelný.

Já se bavil o ztrátách na životech při nehodě. Né při běžné činnosti. Jak jste přišel na to že bych nechal padat první stupně raket na lidi proboha?

Radim Slovák

Raketová technika bude vždy dost riziková a většina evropy je velmi hustě osídlená a ani sebevědomý izrael si nedovolí jen tak vypustit raketu směrem na východ a startuje vždy na západ. Navíc, jsme daleko od rovníku, takže je to i dost neefektivní, v těchto zeměpisných šířkách vypouštět rakety. Neříkám že se zde nikdy létat nebude, ovšem v současné době je to pro mě nepředstavitelné.

Ricardo

Mnohem horší než startovat v našich zeměpisných šířkách je startovat z Izraele na opačnou stranu 😉
Takže jenom další výmluva.
Navíc jenom proto že je to nepředstavitelné. To je tristní.

bohyn

To, že Izrael střílí nad moře má ale asi důvod ne? Nebude to náhodou obydlená oblast na východ? A zrovna jim na těch arabech tak záleží. Jen jeden český barbar by chtěl ostřelovat Evropu troskami

Ricardo

1) Žádné trosky z Falconu 9 nepadají. 1. stupeň se vrací a přistává odkud vzletěl.
2) Starship nebude zahazovat do moře ani 2. stupeň.

Ty jsi nějaký ruský agent co by si přál odpalovat z ČR zastaralé bolševické Sojuzy nebo co?

bohyn

Možná proto mají kosmodromy v neobydlených oblastech a ne tak aby jim to padalo do Moskvy?

bohyn

Kazašská step je vyhlášená svojí hustotou zalidnění

Radim Slovák

Že vakuové motory budou napevno je zde:
https://www.elonx.cz/starship-dostane-jina-kridla-a-pri-preprave-po-zemi-se-obejde-bez-nosice-super-heavy/
Už těch informací je velmi mnoho a kdo to nesleduje průběžně, tak mu může leccos uniknout.

Ricardo

Díky za info, to jsem nevěděl.

Boss

Za 5 let postavili hopsadlo ktere vyskočilo do 150 m to je bida a už planuje 2x větši.

Michal

“hopsadlo” se zacalo stavet v lednu 😉

boss

no to určitě a na té louce stavěli i Raptory

bohyn

Je rozdíl vyrobit a vyvinout

Jaro Pudelka

No za tých posledných 5 rokov toho zvládly oveľa viac. Pristávanie prvého stupňa, pravidelné zásobovanie ISS, nový motor Raptor, Crew Dragon, Falcon Heavy. A k tomu Starship a SuperHeavy. Obstojné, nie? Keby ste láskavo prestali trolovať a radšej si všímali realitu.

Zdeněk

Jaro má pravdu.

Petr

Musk je jako Nostradamus, občas se jeho předpovědi splní.