SpaceX už vyrábí první Super Heavy a v září bude floridský prototyp Starship přepraven k rampě

Loď Starship a nosič Super Heavy (Zdroj: dearMoon)

Už brzy by měla proběhnout napjatě očekávaná prezentace Elona Muska o aktuální podobě raketového systému Starship, který v posledním roce prošel spoustou změn. I přes blížící se prezentaci se však stále průběžně dozvídáme další novinky o této raketě. Aktuálně bylo například potvrzeno, odkud poletí prototyp lodi Starship jako první a jak bude obří raketa přepravena z floridské montážní plochy k rampě LC-39A. Zároveň to vypadá, že už začala výroba prvního nosiče Super Heavy.

Zajímavou poznámku měl na aktuální konferenci Hans Koenigsmann ze SpaceX, když řekl, že v dnešním kosmickém průmyslu je obtížné inovovat. Neví prý, čím to je, ale existuje určitý odpor k průběžné inovaci. Nejlepším řešením tedy podle něj je mít zaběhlý produkt jako Falcon 9 nebo Falcon Heavy a k tomu bokem vyvíjet nový hardware typu Starship.

Elon Musk nedávno Starship nazval „šílenou raketou“ a poznamenal, že i když je každý den ponořen do problematiky návrhu a výroby Starship a motoru Raptor, pořád se mu nechce věřit, že se to opravdu děje.

Vývoj a výroba prvních prototypů lodi Starship pokračuje dobře a týmy v Texasu i na Floridě jsou zhruba stejně daleko. U obou prototypů například aktuálně došlo k sundání a úpravám aerodynamické špičky nebo instalaci přepážky nádrží a konstrukce, do které budou umístěny tři motory Raptor. Minulý týden pak Elon Musk řekl, že už brzy proběhne smontování obou polovin Starship a přibudou aerodynamické řídící plochy i přistávací nohy. Nedlouho poté do Texasu dorazily vyrobené díly, které vypadají jako přední křidélka pro Starship. Ta bude možné naklápět a řídit tak loď během průletu atmosférou. V Texasu byla také spatřena silná trubka, která je pravděpodobně určena pro tok kyslíku k motorům skrz metanovou nádrž.

Kdy se tedy dočkáme prvních letů prototypů Starship? Přesné termíny zatím neznáme, ale z dřívějších prohlášení Elona Muska vyplývá, že by k prvním testům mohlo dojít už během podzimu. Vzhledem k tempu výroby prototypů to rozhodně nepůsobí nějak moc nerealisticky. Hans Koenigsmann ze SpaceX aktuálně vysvětlil, že plán je provádět stále větší skoky se Starship v texaské Boca Chica a pak co nejdříve přejít na orbitální lety. Tyto cíle prý vytyčil Elon a zaměstnanci SpaceX na jejich dosažení usilovně pracují.

Pro orbitální lety se však Starship neobejde bez nosiče Super Heavy, jehož výroba však už nejspíš začala. Na Floridě bylo totiž na aktuálních leteckých snímcích spatřeno více než 12 připravených ocelových prstenců, které SpaceX používá pro kontrukci prototypů Starship. Obě poloviny lodi však mají v podstatě finální výšku, a tak vysoký počet dodatečných prstenců značí, že nejspíš jde o kusy určené pro první exemplář nosiče Super Heavy. Načasování navíc odpovídá dřívějším odhadům Elona Muska, podle kterých měla výroba Super Heavy začít koncem srpna. Musk zároveň prozradil, že tloušťka ocelového pláště Super Heavy se bude v různých částech rakety lišit, a tak není vhodné použít stroj pro kontinuální spirálové svařování, jak někdo navrhoval na Twitteru.

Floridské pracoviště s prototypem Starship (Foto: @flying_briann / Twitter)

Z dřívějška víme, že SpaceX zároveň připravuje úpravy rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, aby odtud mohly probíhat starty Starship i Super Heavy. Když tedy všechny tyto poznatky spojíme dohromady, vyjde nám hrubý plán testovacích letů. První prototyp Starship bude nejdříve provádět suborbitální lety z rampy v Texasu stejně jako experimentální stroj Starhopper. Mezitím bude připravována rampa pro Starship ve floridském komplexu LC-39A a po jejím dokončení se testování přesune tam. Postupně se tak přejde na orbitální lety s kombinací Starship a Super Heavy, který bude při prvních startech vybaven „jen“ dvacítkou motorů Raptor.

Možná vám to přijde jako vzdálená budoucnost, ale aktuální televizní reportáž prozradila, že SpaceX plánuje už v září převézt floridský prototyp Starship z montážního areálu v Cocoa k rampě LC-39A. Mezi fanoušky se dlouho spekulovalo, jak přesně SpaceX hodlá prototyp přepravit z Cocoa do několik desítek kilometrů vzdáleného Kennedyho vesmírného střediska, odkud má raketa startovat. Nyní díky oficiálním dokumentům známe přesnou trasu a způsob přepravy.

Celá operace zabere dva týdny a bude zahrnovat cestu po silnici a po řece. Prototyp bude nejdříve naložen na kolový transportér a po silnici odvezen k asi 5 kilometrů vzdálené Indian River. Tam bude přeložen na ponton, jenž následně remorkéry odvlečou průplavem do Banana River a poté až do Kennedyho vesmírného střediska. Část cesty bude stejná jako ta, která byla v minulosti využívána pro přepravu externích nádrží raketoplánů. Starship bude poté opět přeložena na souš a snadno přepravena k rampě LC-39A po tzv. crawlerway, po které byly přepravovány raketoplány na rampy LC-39A a LC-39B.

Z dokumentů však není jasné, jestli bude Starship přepravována po částech, nebo bude smontována a přepravována jako celek. Elon Musk akorát dříve řekl, že Super Heavy bude přepravován horizontálně a Starship bude vyráběna ve vertikální poloze. Avšak vzhledem k výšce 55 metrů bude Starship pravděpodobně také přepravována horizontálně. Pořád ale bude sahat do výšky deseti metrů, a tak kolem pracoviště SpaceX v Coca už několik dnů probíhají úpravy elektrického vedení a dalších inženýrských sítí. Elektrické vedení je na některých místech přesouváno do větší výšky a některé rozvody jsou zakopávány do země. Důvodem je právě vytvoření prostoru potřebného pro chystanou přepravu prototypu Starship k rampě LC-39A. Otázkou však zůstává, jestli lze z přepravy prototypu vyvozovat i to, že by nedlouho poté mohlo dojít k jeho startu, nebo zda je primárním důvodem přesunu jen uvolnění místa pro výrobu Super Heavy. Také není jasné, kam v Kennedyho středisku bude prototyp umístěn.

A jak často bude Starship startovat? Když jsme informovali o přípravách rampy LC-39A na starty Starship, z oficiálních dokumentů bylo možné vyčíst, že firma plánuje z Floridy ročně provádět až 50 startů raket Falcon a až 24 startů Starship. Elon Musk však nedávno na Twitteru upřesnil, že ta čísla nemáme brát moc vážně, protože v reálu lze očekávat spíše méně startů Falconů a časem naopak až o řád víc startů Starship.

Podrobnější informace o Starship a plánech SpaceX bychom se měli dozvědět už v sobotu 24. srpna v polovině září prostřednictvím Muskovy prezentace. Do té doby můžete sledovat přípravy obou prototypů živě na našich stránkách nebo nastudovat, co všechno víme o aktuální podobě Starship a Super Heavy. V následujících dnech by také měl proběhnout 200metrový skok Starhopperu, avšak SpaceX zatím stále nemá vyřízené povolení Federální letecké správy. Aktuální dění a přípravy Starhopperu sledujte zde.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

62
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Dan
Host
Dan

Ta prezentace nejspíš bude až po tom 200metrovém skoku a Elon prý chce i Starship za zádama, takže se asi taky odloží. A ještě ani nerozesílali pozvánky na prezentaci co jsem tak četl.

John jehlu kraj
Host
John jehlu kraj

Máme se na co těšit!

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

“Elon Musk nedávno Starship nazval „šílenou raketou“ a poznamenal, že i když je každý den ponořen do problematiky návrhu a výroby Starship a motoru Raptor, pořád se mu nechce věřit, že se to opravdu děje.”

Tak pod to bych se klidně podepsal. 🙂

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

To taky asi bude z části odpověď proč je inovace v kosmonautice pomalá. Když i tahači inovací sami mají problém uvěřit do jakých dimenzí tohoto odvětví se dostávají.
V závěsu s tím nemají pak jasně problém Číňani. Ti byli technologicky níže a protože kopírovali hodně skokově vyspělejší technologie než měli sami, tak bych řekl, že jsou odolnější proti tomuto brzdění představou nepředstavitelnosti.
No a pak Jsou zaběhlí mírní pokročilci jako ULA, pak ESA+AS.

PetrK
Host
PetrK

V Číně, pokud projekt podporuje vláda, není nic problém… peníze, lidé, místo, výstavba čehokoliv, povolenky, havárie …

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Aktuálně je největším mepřítelem startů SS/SH (Skokanem počínaje) FAA, které sama asi trpí tím, že nemůže stále uvěřit, že s tím chtěj vážně létat. K Texasu jsem již vedle napsal, že ve FAA je snad atmosféra “Oni si postavili v Texasu launchpad a chtějí z něj opravdu létat? :O :O :O”.

boss
Host
boss

No já bych to taky u baráku nedovolil tady jde o životy lidi to není jen tak.

PetrV
Host
PetrV

Věc je ta, že KSC je vyborně zařízené, hasiči, mají všechny možné plány. V Texasu to podle mne dovytvářejí. Starhopper musí mít autodestrukční zařízení pro případ nestandartních stavů. Když vám bouchne raketa ve 200 m výšce, tak tlaková vlna zazlobí i když se jedná jen o metan a ne o vodík, jehož rychlost detonace je vysoká. Navíc metan má mez výbušnosti 5-15 %, vodík myslím 0,5-90 % Podle mne toto je zajímá a patrně chtějí dokumentaci ochrany před výbuchem, dělá se to v chemických provozech, paroplynkách i jinde. Jde o bezpečnost okolí. Metan je opravdu oproti vodíku bezpečný, zvlášť když není iniciační zdroj-jiskra, oheň.
Zajímavé počtení:
https://www.tzb-info.cz/pozarni-bezpecnost-staveb/16767-trojuhelnikove-vybuchove-diagramy-horlavych-latek-a-jejich-prakticka-vyuzitelnost
nebo
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-116

petr
Host
petr

Starhopper dle mého žádné autodestrukční zařízení nemá!!!
Nedává to smysl pokud se uvažuje, že vyletí jen 200m a bude se držet nad místem startu. Je to stejný problém jako u F9 tam se autodestrukční zařízení od určité výšky a prostoru při přistaní také vypíná. Rozstřelená raketa se spoustou kusů trosek udělá nad pevninou potencionálně více škody než jeden velký neovladatelný kus.

PetrV
Host
PetrV

Nemyslím, toto je opravdu velký drobek.

petr
Host
petr

tak jestliže autodestrukční systém u F9 se aktivuje až vysoko nad oceánem a při přistání se zase vypíná. Tak nevím proč by se k tomu chovali teď jinak. V obou případech mají spočítané dopadové plochy v případě destrukce a když hrozí, že by dopadali na pevninu nebo do míst lodních tras tak autodestrukce prostě podle bezpečnostních pravidel nesmí být aktivovaná. To je fakt, který si můžete dohledat. Jaký by to dávalo smysl u skokana, když ve všech případech by to padalo pravé do zakázaných oblastí?? Je zbytečné tam montovat něco co nesmíte použít.

chello
Host
chello

Je zajímavé pozorovat jak se prototypy Starship staví z často se opakujících komponent. V podstatě vytvarují určitý plech do požadovaného tvaru slícují je s dalšími a pokud možno dokonale svaří. Snad i díky tomu to staví tak rychle nežli vytvářet velké bloky nedej bože odlehčované metodou isogrid. Celkem by mě i zajímalo jak to bude v září s floridským prototypem. Zdali bude mít už tepelnou ochranu nebo se přepraví bez ní a případně bude doplněna časem v blízkosti rampy ?

PetrV
Host
PetrV

FAA je úřad, který si udržuje prostor nad územím USA. Zkušebna v Texasu je stále v blízkosti obydlených oblastí, které SS může ohrozit. Jsou to úředníci. Super článek, spirálové svařování potrubí je pevnější nežli výroba po segmentech, jak to dělají. Pokud je někde oslabení oceli , tak je to ve svarech. Spirála má sklon dle materiálu, průměru, tlaku a je velmi efektivní co se výroby týče.

Slavja
Host
Slavja

Spirálové svařovaní je efektivní, ale pokud má mít plášť proměnlivou tloušku, nedokážu si jeho použití představit. Další věc je přípravek pro takové svařování… Změna tloušťky se navíc může měnit jak v podélném směru (různé sekce), tak v rámci jednoho segmentu (návětrná/závětrná strana/zesílení pro zařízení/…).

PetrV
Host
PetrV

S proměnnou tloušťkou by neměl být problém, spíš výhoda spirálové trubky je, že vydrží vyšší tlaky nežli svařování naohýbaných plechů. Kdyby nerozbili to kopyto z Los Angeles, měli i podle čeho svařovat. Automat vždy svařuje lépe nežli člověk, který se kejkle v 30 m výšce. Navíc teď dělají T svary, kde je stěna v konečné důsledku nejslabší, u spirály jich je minimum. Navíc jednoduchá kontrola svarů.
Špička by samozřejmě musela být dělána starých způsobem, ta ale nenese hlavní hmotu- podchlazené palivo.
Návětrnou-závětrnou stranu neřeší, kritická je přeprava na rampu a sestavení.
Když už používají nerez plechy, měli to využít.

Ales
Host
Ales

Si tak rikam….kdyz tvrdis ze promenna tloustka plechu neni problem, jak toho chces dosahnout? Ta rozdilna tloustka tam neni jen tak ale i z uspory hmotnosti. Raketa co stavi SX neni uplne bezna nerezova trubka…

PetrV
Host
PetrV

Právě proto, že se jedná o různé druhy oceli, u raptorů musí vydržet vysoké teploty- např.Martenzitická korozivzdorná ocel, u nádrží nízké teploty Austenitická korozivzdorná ocel.
Výhoda spirálového svařování je vyšší pevnost trubky. Svar v 30 m výšce u nerezového materiálu nikdy neuděláte dobře a u BFR to bude ještě výše a nebo na ležato.
Také můžete vložit u raptorů vnitřní prstenec z ocele, která vydrží vyšší teploty, i když tam je již nosná konstrukce pro raptory. Taktéž mohu vložit v potřebných místech ocelový prstenec, což se stejně děje. SS není jen trubka.
To kopyto je dobré a u BFR bude potřeba, protože se jedná o opravdu velký průměr 9 m. Trubka- plášť by se otáčel na stolici s kopytem a svařovací stroj stojí.
Mimochodem žádná válcovna plechů vám nevyrobí svitek plechu o nekonečné délce. Je ale rozhodně lepší mít menší počet svarů a kvalitně udělané automatem.

akuhtr
Host
akuhtr

Mají jeden Hopper a 2 orbitální prototypy. Pro řadovou výrobu bych automat nevylučoval, jen bych typoval že si budou chtít postavit něco přizpůsobeného pro jejich potřeby (možná zneužít tu společnost co myslím koupila Tesla pro automatizaci výroby?) a proč by něco takového měli chtít teď, když se design může ještě měnit?

PetrV
Host
PetrV

Ano

Richie
Host
Richie

PROMĚNNÁ TLOUŠŤKA je kvůli tepelně a tlakově více namáhané spodní straně SS při vstupu do atmosféry. Respektive na výběr měli ušetřit desítky KG třecím svařováním nebo ušetřit stovky KG odlehčením celé vrchní části SS – tedy výběr byl poměrně jednoduchý. Nemluvě o jiném typu nerez oceli vrch/spodek – to je pak rotační svařování logicky zcela nemožné.

Invc
Host
Invc

Pochybuju, že používají jiné druhy oceli na břicho / hřbet. Tloušťku možná… pro různý typ – není důvod.

Slavja
Host
Slavja

Richie: Bavili jsme se (doufám) o spirálovém svařování, které má jiný princip než rotační/třecí. Tak jako tak, jedna větší blbost než druhá. 🙂
Spirálové svařování:comment image

Slavja
Host
Slavja

Vysvětlete mi, jak by jste spirálově svařoval výrobek, kde chcete mít proměnnou tloušťku materiálu (neřešme důvody různé tloušťky, podle Elona tam prostě proměnná tloušťka je).
Spirálové svařování neprobíhá na žádném “kopytu”.
Kde jsou na starship “T” svary? Podle fotek to vypadá, že materiál svařují na tupo, stejně jako se to dělá normálně u tlakových nádob.
Kde dochází u svaru k zeslabení stěny? Při kvalitně provedeném svaru nedochází k úbytku materiálu stěny a svar je kompletně vyplněn svarovou housenkou.

PetrV
Host
PetrV

Psal jsem nahoře a dole, svar sice vyplníte, ale z nerezu se stane směs oxidů vlivem kyslíku a vlhkosti.o menší pevnosti. Neviděl jsem, že by svařovali v ochranné atmosfeře.

Slavja
Host
Slavja

https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=47120.0;attach=1549209;image Samozřejmě že svařují v ochranné atmosféře. Vzhledem k dostupnosti technologie by museli být opravdu hodně hloupí, aby ji nevyužili.
Pokud budu svařovat na kopytu a chci mít provařený kořen, tak si přivařím výrobek ke kopytu… super!
Můžete mi už konečně odpovědět, jak chcete spirálově svařovat a zároveň kombinovat různé tloušťky materiálu? A nepište už, že spirálové svařování je lepší. Lepší být může ale musí být taky použitelné. Stejně tak by bylo skvělé mít dno tlakové nádrže vylisované z jednoho kusu, ale sežeňte mi zápustku a lis pro lisování dna o průměru 9 m.

PetrV
Host
PetrV

Kopyto nebude přímo ve svaru ale maličko posunuté vedle, tak aby nedošlo k vašemu problému.
Použitelné spirálové svařování je a má praktické výhody…
Ano, dýnka 9 m nikdo nelisuje a svařuje se z dílů, to se děje ale ve výšce 1-2 m nad zemí
Ta výška a plošiny…byl jsem na plošině ve 12 ti metrech ve slabém větru, nebyla to žádná výhra. Tady jsou 2x výše, ty plošiny se hodně hýbou…
Vše má své pro a proti…
Kvalita takového svařování z plošiny? Je to strojařina…

Invc
Host
Invc

1) Tady nejde **jen** o výdrž tlaku … (jakého? Vnitřního ? Vnějšího?) Kromě toho, že ta trubka je stěna tlakové nádoby, tak je to zároveň i nosná konstukce, která přenáší významné síly … tíhu nákladu / paliva / sílu od motoru nahoru (to vše za patřičných vibrací… ). U spirálového svařování – ti ta síla bude působit částečně šikmo ve směru trhu svaru… zatímco u svařování po kruzích ti směřuje čistě do tlaku. (A kolmé svaly nejsou zatížené vůbec). Krom toho je třeba počítat i s rezonančními charakteristikami dlouhého plátu

2) “nekonečný” svar má taky problém v tom, že pokud ti někde praskne – tak potenciálně nemá limit (ten svar je z pohledu praskliny prakticky rovný). (A to se ještě nebavíme o tom, jak u nekonečného plátu funguje tepelná expanze)

3) Ale hlavní důvod, proč to je “vařeno po kouskách” je – že používají ocel tvarovanou za studena … respektive za kryogenických teplot…. a tak nějak pochybuju, že někdo někde umí vyrobit trubku 9 metrů v průměru tímto způsobem.

PetrV
Host
PetrV

Díky, to s tou tvarovanou podchlazenou ocelí jsem nevěděl.

PetrK
Host
PetrK

Já jsem si vždycky myslel, že když něco svařím, tak není problém svár(pokud je dobře udělaný), ale bezprostřední okolí sváru, kde už nedochází k roztavení materiálu, ale díky teplotě už dojde narušení homogenity materiálu …
Edited: teď mi došlo, že jste možná myslel oslabení tloušťky materiálu a ne oslabení materiálové pevnosti …

PetrV
Host
PetrV

Svařování nerez oceli- mimochodem je jich několik druhů je to vysoká škola svařování. Nesmí se přehnat teplota,obloukové svařování nejlépe provádět v ochranné atmosfeře což se teď neděje. Takže nerez není díky přístupu kyslíku nerez, ale lektvar oxidů o menší pevnosti.
http://www.airproducts.cz/~/media/Files/PDF/industries/metals/CZ_Priruckasvarece.pdf?la=cs-CZ

Hodně si s tím hrají na jaderných elektrárnách na primárním okruhu, protože …

Samuel
Host
Samuel

Odkiaľ máte že nezvrajú v ochrannej atmosfére? Na oboch stavbách sú na fotkách fļaše s technickým Argónom. A zvárajú pravdepodobne technológiou TIG/WIG. MIG kvôli nižšej kvalite resp. zlej penetrácii pri argone asi skôr nie. Preto je aj neoravdepodobné použitie automatov keďže moc TIG/WIG automatov nieje keďže je tam značne kompliované nastavovanie prísumu materiálu.

PetrV
Host
PetrV

Již jsem jinde ptal, netušíte, zdali nemají v SS jen jednu nádrž pro tekutý metan a zároveň kyslík? Je to odvážné, ale směs kyslík-metan bez iniciačního zdroje nebouchá stejné jako když plní VVTL plyn potrubí. V jedné nádrži by byl dole kyslík- je těžší, pak tekutý dusík který je lehčí a jako tekutá přepážka a metan je lehčí při stejném tlaku. Trubka na fotkách by byla pro metan přivedená k čerpadlu metanu, dole by byl vývod pro kyslík připojený k čerpadlu kyslíku.
Vím, je to odvážný dotaz….:-) Ale spousta věcí by se tím zjednodušila.
Může být Starhopper jen 1 nádrž?
https://www.tzb-info.cz/pozarni-bezpecnost-staveb/16767-trojuhelnikove-vybuchove-diagramy-horlavych-latek-a-jejich-prakticka-vyuzitelnost

Invc
Host
Invc

Není to odvážné, je to blbost.

1) Ty diagramy se týkají plynu – ne zkapalněného metanu / kyslíku.

2) Za letu působí významné přetížení, které pomáhá udržet kapalnou látku “dole” … jak chceš odebírat tu druhou látku “shora”?

3) Nemáš jak zajistit přesný poměr… a přesný poměr spalování je to co tě dělí od krásných mach diamonds … a třeba roztavenou komorou.

4) Ten oddělovací dusík by ti dost významně ukrojil z kapacity nádrže sám o sobě, navíc by ti ještě vytvořil zonu částečného promísení … která by ti dále znehodnotila část paliva / okysličovadla.

5) Navíc si zapomněl na takovou drobnost, že každá z těch věcí má jiný bod varu / mrznutí…

Edit: dřív píšu než dočtu – změněno

PetrV
Host
PetrV

ad1) vím, že to může být blbost, ale u podchlazené kapaliny to bude obdobné- že nebouchá, jen jsem to nenašel
ad2) podchlazený kapalný metan i kyslík je pod vysokým tlakem, má menší objem něco jako LNG , dole je těžší že dvou kapalin kyslík a dole má svůj vývod k turbočerpadlu O2, nahoru je středem vyvedená trubka a jímá ze stejné nádrže metan druhým otvorem k turbočerpadlu CH4, který je výše, protože je lehčí
Obě čerpadla tekutinu o tlaku 200 MPa i více (LNG) honí jen na vyšší tlak CH4- cca 64 MPa, O2- caa 63 MPa dle https://en.wikipedia.org/wiki/Raptor_(rocket_engine_family)#/media/File:Raptor_Engine_Unofficial_Combustion_Scheme.svg
ad3) Přesný poměr si dokáži zajistit 2ma turbočerpadly o různých tlacích případně dalšími hejblátky
ad4) Dusík jsem tam dal,abych tolik nepobuřoval, když by tam nebyl, stále v styku CH4-O2 chybí iniciační zdroj výbuchu, hoření, to je podmínka ohňostroje
ad5)
Podchladím nádrž kapalným dusíkem na -185 C
Podchladím a stlačím kyslík do kapalného stavu -185 C a 20MPa a fouknu do nádrže, odčerpávám část dusíku
Podchladím metan na -182,5 C a 20 MPa a tlakuji do nádrže, případně trubkou, metan se dostává nad kyslík nahoru, je lehčí
Dochladím nádrž na -185 C.

Kyslík
Teplota tání −218,79 °C (54,36 K)
Teplota varu −182,95 °C
Hustota 1,429 kg/m3 (plyn, 21 °C, 1 013 hPa)
Methan
Teplota tání −182,5 °C
Teplota varu −161,6 °C
Hustota 0,676 kg/m3 (plyn, 21 °C, 1 013 hPa)
0,422 62 kg/m3 (kapalina, −161,6 °C, 1 013 hPa)
Pozor, vše je při běžném tlaku, data při 20MPA a -185,5 C nemám.

Se zemním plynem dělají VVTL plynaři velké kejkle, aniž by to bouchlo a to na Nordstreamu ve Vyborgu je 18 MPa na vstupu.

Stále mne mne to nepřesvědčilo, že tato blbost je úplná blbost…:-)

akuhtr
Host
akuhtr

ad2) Ale kde bude sání té trubky? U horní částí nádrže rozhodně ne, protože tam chvíli po startu nebude co čerpat, respektive bude tam plyný CH4 a ten ty nechceš, u té tekuté přepážky taky ne, protože čím víc O2 odčerpáš tím dusík bude níž a tím musíš mít níž i sání aby jsi měli co sát a nezbylo ti spousta nevyčerpatelného paliva, to spíš než trubka by musela bejt hadice s plovákem, ale nevím jak bych tomu věřil a obzvlášť při tak nízkých teplotách.

ad3 a 4) Počítáš s tím že SS má být ve stavu beztíže? tohle řešení by to drželo oddělené pomocí různé hustoty, jenže ve stavu beztíže ti to moc fungovat nebude z mého laického pohledu. u SH chvíli poletí volným pádem, bude manévrovat a to pěkně promíchá obsah té nádrž taky, byť nějaké zrchlení dodá brždění o atmosféru, ale nevím zda dost na to aby se ti to v nádrži oddělilo a udrželo oddělené.
Jak u SS tak i u SH by se ti do preburnerů dostala nekontrolovaná směs CH4 a O2 myslím a to by byla ta tvoje počáteční jiskra, myslím.

PetrV
Host
PetrV

To je pravda, neberte to špatně, každý nápad je nápad i když je to hloupost…:-)

akuhtr
Host
akuhtr

Tady máme fanouškovskou diskusi, odborné znalosti nejsou nutné a podle mě i zjevná blbost k diskusi je mnohem lepší a zábavnější než zjevný troll který tu tráví diskuzi a nadává všem do muskonautů, (uznávám občas napíše něco pro diskusi přínosného, ale to nebude moc často a i to kazí arogantním/agresivním podáním). Prostě není důvod to brát špatně.

PetrV
Host
PetrV

viz níže, možná stačí mít pohyblivou přepážku.

Invc
Host
Invc

Když už tam máš přepážku… k čemu pohyblivou?

Invc
Host
Invc

paradoxně stav beztíže by ty problémy už moc nezhoršil (pořád jsme v režimu “je to blbost”) – tam gravitaci supluje zrychlení – akorát by se to samozřejmě nestihlo oddělit.

Motory ve stavu beztíže se běžně nahazují tak (a dělá to i F9 druhý stupeň), že zezadu raketu trochu dopředu postrčí něco jiného (manévrovací trysky na dusík třeba) – to malé zrychlení “shrne” palivo a lox dna dno jejich nádrží (setrvačnost), a tam už to bezpečně nasaje motor a poskytne další zrychlení, které ten proces “zacyklí”.

PetrV
Host
PetrV

A co mít místo dusíku pevnou pohyblivou přepážku? Také hloupost? Plyn s kyslíkem opravdu nebouchá pokaždé, zvláště při nízkých teplotách.

Invc
Host
Invc

Proboha k čemu pohyblivou přepážku?

bohyn
Host
bohyn

Proč proboha pohyblivou přepážku? Poměr LOX a CH4 nepotřebuju měnit

Invc
Host
Invc

Pomiňme, že je to celé blbost, ale prozraď mi, jak bys chtěl za letu měnit poměr s pomocí přepážky?

bohyn
Host
bohyn

Však si neodporujeme. Pohyblivá přepážka je blbost. Poměr paliva a okysličovadla můžu měnit jen při tankování, ale proč bych to chtěl dělat, když poměr spalování je daný?

PetrV
Host
PetrV

Zajímavé:
http://uchi.vscht.cz/uploads/pedagogika/bezpecnostni_inzenyrstvi/06.BI.Pozary%20a%20exploze.pdf
Na straně 30- podchlazená a pod tlakem kombinace uhlovodík-kyslík najednou nebouchá- možné je všechno…

Invc
Host
Invc

1) to nezpochybňuju… jen, že to cos linkoval nahoře se týkalo plynů

2) Uvědom si co je na vahách – na jedné straně je váha jedné přepážky (ano jedné – protože teploty potřebné pro LNG a LOX jsou si tak blízké, že je nemusíš od sebe nějak extra izolovat) … a na druhé straně co ? dusík, který ubere místo z nádrže, Zařízení, které bude dynamicky měnit výšku odběru z nádrže? riziko, že se ti to v důsledku otřesů a dalších fyzikálních vlastností smísí? riziko, že předčasně nasaješ směs dusíku s LOX nebo dusíku s metanem?

PetrV
Host
PetrV

Dusík tam bude málo, nejdříve dusík- zchladím nádrž- nemusí být, pak LOX a na závěr LCH4.
malé smíchání tekutiny nevadí, když není iniciační zdroj a teplota je tak nízká, že k výbuchům nedochází
2 turbočerpadla odebírají palivo, jedno u paty nádrže, druhé trubkou středem nádrže z horní části
dusíku tam bude málo, stále chybí v nádrži iniciační zdroj, který je pod raketou v raptorech

Invc
Host
Invc

vubec nejde o vybuch. A pominu otazku castecneho miseni.

ale povez mi Eisensteine, do jake vysky bys chtel dat diru pro odebirani toho horniho paliva ?

PetrV
Host
PetrV

Fyzika….:-)

Invc
Host
Invc

Povídej přeháněj… fyzika (gravitace a setrvačnost) tlačí vše dolů – ke dnu nádrže…

Tak povídej – kde budeš mít díru k nasávání toho vrchního ?
(Já to s tím semaforem myslel fakt vážně… )

bohyn
Host
bohyn

Asi bude plavat na korku. @PetrV je bavič

Invc
Host
Invc

Tak sem nad tím přemýšlel, a podle mě je tvoje chyba v tom, že málo piješ.

Za domácí úkol zajdi do hospody a objednej si semafor do trojky a dvě brčka. A pak těmi brčky vypij zároveň jen zelenou a griotku tak aby ti zůstal všechen vaječňák … a přitom těmi brčky od začátku do konce pití nesmíš vůbec pohnout.

Věřím, že nejpozději u třetí pokusné sklenky to skutečně pochopíš.

A pokud jde o mísení… udělej si ten semafor doma – a už u toho pochopíš jaký problém by to byl rychle natankovat…a až se to naučíš nalít pak si od přitelkyně pujč vibrátor a opři ho zapnutý o sklenici se semaforem (pokud tímto specializovaným vybavením nedisponuješ, tak postav tu sklinku na vibrující telefon)…

PetrV
Host
PetrV

hmmm….:-)

chello
Host
chello

Ještě k té přepážce, u většiny raket má nádrž vlastní přepážku to jest palivo a okysličovadlo je odděleno dvěma přepážkami. Poprvé společnou přepážku použili u druhého stupně Saturnu V z důvodu úspory hmotnosti. Falcon 9 (v 1. i ve 2. stupni) mají také jen jednu společnou přepážku. A nakonec přepážka je pevně spojena se stěnou nádrže aby zvyšovala pevnost konstrukce. Jako kdyby jsi uřízl vršek plechovky od piva tak jí hrozně snadno zdeformuješ, v tomto případě by palivo tlačilo na stěnu nádrže a mohla se zhroutit .

Mr. G
Host
Mr. G

Myslim si, ze Starship na Floride zvaria kompletne tam kde je teraz. Potom ju sklopia do horizontalnej polohy (asi 2 zeriavy), nalozia na a prevezu ju na LC-39A, kde postup obratia a znova ju postavia do vertikalnej polohy.
Este ma napadla myslienka: JRTI mieri na vychod. Mozno ju SpaceX planuje vyuzit aj na transport SHS po Babana River. Je to v podstate ponton, na ktorom su naskladane kontajnery. Boky ma uz zdemontovane, staci ju len vylozit v pristave a moze sa na nej prevazat 🙂

bohyn
Host
bohyn

Na to by stačila i OCISLY. Až do půlky října nemá co dělat