Starship dostane jiná křídla a při cestách po Zemi se obejde bez nosiče Super Heavy
Nedávno jste se u nás mohli dočíst, že vyvíjená kosmická loď Starship nakonec bude mít místo sedmi motorů Raptor jen šest. Tím ale úpravy designu lodi nekončí, jak prozradily další aktuální tweety Elona Muska. Dozvěděli jsme se, že loď bude mít jinak řešená křídla a že pro přepravu mezi dvěma body na Zemi bude někdy stačit samotná Starship, nebude tedy potřeba masivní nosič Super Heavy.
Pro připomenutí, loď Starship a raketový nosič Super Heavy byly naposledy oficiálně ukázány v září 2018 během představení projektu dearMoon. Od té doby však design prošel mnoha změnami, přičemž tou hlavní je to, že primárním materiálem bude nerezová ocel místo uhlíkových kompozitů. Změny se dočkaly také motory, jelikož místo sedmi totožných Raptorů, bude Starship nakonec mít jen šest motorů, přičemž tři budou optimalizované pro vakuum a tři pro atmosférický let. Elon Musk nyní upřesnil, že vakuové motory budou mít trysku s průměrem 2,8 metru a budou napevno přidělány k trupu lodi. Tři atmosférické motory s výrazně menší tryskou pak budou umístěny uprostřed a budou schopné naklánění o 15 stupňů, což je potřeba při přistání. Staré a nové uspořádání motorů dobře ilustrují tyto neoficiální vizualizace:
Podle Muska také stále platí, že prázdný prostor kolem motorů bude využit pro uložení dodatečného nákladu. Výhodou prý je, že rozmístění nákladu umožňuje ovlivnit těžiště v případech, kdy hlavní nákladový prostor ve špičce lodi je plný.
Musk si zároveň povzdychl, že změn se znovu dočkají aerodynamické povrchy lodi Starship, které přibyly při poslední aktualizaci designu v roce 2018 a zároveň měly sloužit jako přistávací nohy. Spekuluje se, že důvodem změny by mohla být obtížnost vývoje mechanických systémů schopných spolehlivého naklápění „křídel“ během návratu atmosférou, kdy dochází k velkým aerodynamickým náporům. Musk však důvod neupřesnil a jen dodal, že by změna neměla mít výrazný vliv na harmonogram vývoje. Aerodynamické plochy prošly od roku 2016 velkými změnami:
Musk následně už poněkolikáté vysvětlil, že snaha o vytvoření jednostupňové orbitální rakety na Zemi nemá smysl. I když je totiž technicky možné takový stroj vyvinout, byl by nepraktický, protože by měl velmi nízkou nosnost a/nebo by nebyl znovupoužitelný. Jednostupňové rakety však jsou užitečné na Marsu či kterémkoli z měsíců. Ostatně, Starship také bude z Marsu startovat bez Super Heavy.
Na tuto diskuzi Elon navázal překvapivým poznatkem, na který jeho tým přišel. Když by prý Starship dostala 2–4 další Raptory, mohla by dobře posloužit pro dálkovou přepravu na Zemi i bez nosiče Super Heavy. Toto řešení je prý o dost lepší než to původní z videa níže, protože výrazně snižuje náklady a složitost a zjednodušuje provoz. V takovéto konfiguraci prý Starship dokáže uletět přibližně 10 000 km rychlostí kolem Mach 20. Nebylo by tedy možné takto cestovat kamkoli, ale i tak by bylo možné doletět například z Londýna do New Yorku nebo z Tokya do Los Angeles během pár desítek minut.
Nosič Super Heavy s výškou kolem 63 metrů tedy možná nebude potřeba pro dopravu po Zemi, avšak SpaceX jej pochopitelně potřebuje pro lety na oběžnou dráhu. Podle Elona Muska se první exemplář Super Heavy začne vyrábět přibližně za 3 měsíce. To představuje menší zpoždění – původně odhadoval, že výroba začne ještě během jara. Tato obří raketa má mít ve finální konfiguraci celkem 31 motorů Raptor, ale první starty prý budou vybaveny jen asi 20 motory, aby se minimalizovaly ztráty hardwaru v případě selhání.
Starship je samozřejmě stále navrhována s ohledem na meziplanetární mise. Pokud se už těšíte, až v této lodi poletíte na Mars, Musk potvrdil, že každý pasažér bude mít vlastní kajutu. Cesta by tedy mohla být i celkem pohodlná. Jak si SpaceX misi na Mars představuje, ukázalo před dvěma měsíci nové video, které Musk pustil studentům v michiganském městě Flint. Video obsahuje řadu nových záběrů včetně podoby základny na Marsu. Bohužel zatím je k dispozici pouze v nízké kvalitě (navíc nejspíš vzniklo už vloni, a tak ještě neobsahuje ocelovou Starship):
Super Heavy Starship letí na Mars
Nadace Elona Muska darovala Chromebooky všem sedmákům ve městě Flint a také vodní filtry pro všechny místní školy. Musk navíc během své prezentace školákům ukázal video o raketě Super Heavy Starship, které obsahuje řadu nových záběrů včetně podoby základny na Marsu. Bohužel zatím pouze v nízké kvalitě.Zdroj: https://www.facebook.com/NBC25/videos/678453735920693/?permPage=1
Zveřejnil(a) ElonX dne Pátek 22. března 2019
Musk tehdy také ukázal dosud neviděné konceptové obrázky už ocelové Starship a uměleckou představu jejího interiéru a aktivit, které by mohly probíhat na palubě:
Prezidentka Gwynne Shotwell zároveň aktuálně prohlásila, že Starship poletí za 18 měsíců a na Mars doručí první náklad do 5 let. To by mohlo značit dvouletý odklad, neboť Elon Musk už řadu let plánuje první nákladní misi na Rudou planetu na rok 2022. Těžko říct, jestli to brát jako indikátor toho, že vývoj Starship trvá déle, než se čekalo, nebo si prostě jen SpaceX dělá prostor pro zastávku na Měsíci…
Další informace bychom se měli dozvědět na chystané prezentaci o lodi Starship, která je předběžně plánována na 20. června.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Tak Muska “dohnala” fyzikální realita. Začíná se mluvit v souvislosti se Starshipem čím dál tím více o křídlech – při rozhovoru s ním padl výraz “netopýří křídla”. To je vcelku pochopitelné – Starship ve stávající koncepci má vysoký poměr hmotnosti k ploše vystavené aerodynamickému odporu. To vede k strmé návratové dráze (tím k zatížení posádky vysokým zrychlením) a vysokým teplotám, takže plocha křídel by ten poměr vylepšila. Takž máme zpět raketoplán – ještě návrat ke keramické ochraně a bude “vymalováno”.
K té změně koncepce “pozemního” cestování vede opět ta fyzikální realita – lety na vzdálenost 10 až 20 tisíc kilometrů vedou k “plochým” letovým drahám, takže raketa letí značnou část doby v relativně hustších vrstvách atmosféry, což samozřejmě má vliv na spotřebu paliva a ohřev povrchu rakety. Takže samotné použití Starshipu je reálnější. Samozřejmě je zde otázkou, nakolik se urychlí cesty na ty vzdálenosti kolem 10 tisíce km – když započteme cesty na kosmodrom.
EM mluvil o dračích křídlech. Tedy ne o pevných křídlech ale nějakých skládacích z ocelové sítě. Dle mého to je prostě jeden koncept který vyzkouší.
Koncept ktory z velkou pravdepodobnostou ulozi do suflika 🙂. Dracim kridlam, vesmirnym rychlostiam sucastna doba a technológie nepraju.
To cos právě předvedl je tak fyzikálně i fakticky špatná úvaha – že se to snad ani nedá jednotlivě rozebírat.
Tak Gwynne Shotwell říkala už minulý rok, že první nákladní mise na Mars proběhne do 10 let. To ale v podstatě znamená, že svůj odhad upravila z deseti na pět let, tedy na polovinu.
https://www.reddit.com/r/SpaceXLounge/comments/a5o86m/spacexs_gwynne_shotwell_says_well_be_on_mars/
Na druhou stranu Muskovu harmonogramu příliš nevěřím. SpaceX musí vyvinout celou novou raketu a pak, jakmile bude hotová, vyšlou dvě takové lodě plné nákladu přímo na povrch Marsu, zatímco se jim ještě nepodařilo ani umístit něco na oběžnou dráhu kolem Marsu (Muskova Tesla přestřelila)? A umístit něco na povrch Marsu není vůbec lehké. Zatím se to spolehlivě daří pouze NASA, nikomu jinému. Takže, za ideálního stavu, bude Starship do roku 2022 hotová, pak se v r. 2022 otevře startovací okno na Mars a pak, podle mě, proběhne nějaká testovací mise bez nákladu a pak během dalšího startovacího okna v r. 2024, pokud testovací mise proběhla dobře (a to nebude vůbec jisté), proběhne první mise s nákladem na Mars.
Muskova tesla neměla mířit na oběžnou dráhu Marsu, takže o přestřelení bych nepsal. Bylo by riziko že by vstoupila do atmosféry a planetární ochrana je citlivá na rizika kontaminace Marsu…
mise bez nákladu nedává smysl. Samotná cesta je tak drahá, že cena nákladu už není rozhodující. Navíc pokud by letěla lod i bez balastu nic by neotestovala. Náklad tedy určitě mít bude. Jen zatím není co naložit.
Otázka je co za náklad tam bude. Můžou tam být třeba kontejnery s hnojivem pro hydroponii a tomu by asi to že se tam bude válet pár let vadit nemuselo, případné jiný náklad který kolonii se bude hodit, ale prakticky nic nestojí, nezkazí se a je k dispozici na vyžádání. Nakonec i konzervy vydrží celkem dlouho.
Právníci říkají: jedno krátké nahlédnutí do zákona je lepší než hodinová debata.
Tož se podíváme, co o tom říkají sami ne?
První dva nákladní lety: “massive array of solar panels, mining equipment, surface vehicles, food and life support infrastructure”
A s tím myslím můžeme tuto debatu ukončit.
To ale úplně zničí tu zábavnost z debaty a fanouškovských teorií. No a krom toho, neodpovídá na otázku co z toho mají, nebu budou mít k dispozici 🙂
Pokial nebude co nalozit, kludne tam moze skonci tesla X a solary, mozno ISRU alebo jej cast ktoru je potreba otestovat, zalezi v akom stadiu vyvoja budu. A myslim si ze pokial nastane cas a startovne okno pre vyslanie lode, a SX bude pripravena vyslat lod, tak oznami trhu bezplatnu moznost nalozit ich vlastne projekty, ci uz testovacie habitaty, low-cost rovery, (ak taky vobec je:), drony, stavebny material a pod. Moznosti je nespocet, pokial bude prilezitost.
Ano není nic lepšího než zasvinit Mars teslou kvůli PR. Jinak řešit Mars je naprostá blbost. Rád bych se pletl, ale ten termín na cestu k Marsu je dost mimo i na Muska. Všichni se chystají k Měsíci, ale Musk chce jak beran na Mars, kde SX nebu mít co dělat.
A to ze tam chcu ludia bude urcite bez nasledkov. A to same aj na mesiaci, vsakze 😆 To same plati o zemskej orbite, vsade je vidno ludsku stopu.
Je velmi naivne si mysliet ze kolonizacia ludmi bude bez nasledkov.
Primarny ucel PR? Moze ale nemusi byt. Primarny ucel moze byt preprava. Nevhodne bez uprav? Tak jasne, postavme si teda nove vozitko za x milionov a najlepsie k tomu za par mesiacov.
Píšu snad, že lidé po sobě nezanechávají stopy? Nepíšu tak zase klídek. Jde o to dělat co nejmenší bordel, jak na Zemi tak na vesmírných tělesech. Jestli si myslíš, že je dobrý nápad používat teslu jako vědecké vozítko nebo nedej bože jako vozítko pro lidi, tak jsi trochu mimo mísu. Ale zkus zavolat do NASA a poradit jim. Třeba těm vědátorům nedošlo, že nemusí stavět vozítka za miliony když stačí obyčejné auto. Ale hlavně jsem psal, že řešit v tuhle chvíli posílání lidí na Mars je naprosto zbytečné. A to vůbec nemluvím o té Muskově pitomosti posadit do lodě 100 lidí.
Pises o zasvineni Marsu. Pokial ludstvo dosiahne kolonizacie Marsu, tak nejake auto je to posledne co by ta malo trapit. Ak si myslis ze ludstvu sa dari robit “co najmensi bordel”, v poriadku, nazor nikomu neberiem.
Ano, myslim si ze tesla sa da po upravach vyuzit na Marsu. Nemusi byt zrovna vedecke vozitko ale ako prepravne vozitko. Preco? Pretoze je na baterky. Nie vsetko musi stat miliony a miliardy na to, aby plnilo svoj ucel (a to neplati len o vozitkach).
V tuhle chvíli = nic take neexistuje pretoze sa jedna o PLÁN ktory je vzdialeny X rokov. A jak uz vsedci vedia, plan sa zakonite nerovná realite. Treba si tiez uvedomit ze marsovsky plan automaticky zahrnuje plan k mesiaci. Preto na marsovskom plane a zamerani neni nic zle. Treba mysliet dopredu. Chyba? Uvidi sa.
Posielanie ludi niekam atd nejdem radsej rozoberat. Pride mi ze malo ludi pochopilo samotnu myslienku autora a v drvivej vacsine pripadov co vidim, sa jedna o prekrutene myslienky a nepochopenie vizionarskej podstaty vytyceneho ciela.
Inak som kludny dostatocne, ale je fajn ze sa staras 🙂
Zase to překrucuješ. Já netvrdím, že se lidstvu daří děat co nejmenší bordel já psal, že se má snažit dělat co nejmenší pordel. Až lidé dosáhnou Marsu budou žít v hermeticky uzavřeném komplexu a ven budou chodit ve skafandrech a co nejvíc věcí se bude muset recyklovat a znovu použít, takže to “zasvinění” nebude nic hrozného. Problém nastane když tam lidi sačnou posílat blbosti zbůhdarma. Třeba jak jsi ty navrhovla teslu. Jestli si myslíš, že stačí teslu trochu upravit a použít ji na Marsu tak jsi umplně mimo realitu.
Aby sme si rozumeli, ja len tvrdim ze ludstvo svojimi kolonizacnymi aktivitami narusi akekolvek prostredie, nech sa bude snazit akokolvek bordel nerobit. Nic som sa nesnazil prekrucat, len reagujem na tvrdenia o ne-zasvineni, snazeni sa robit co najmensi bordel a ze to nebude nic hrozneho. Mozno by sa hodilo definovat stupnicu nech je jasne co znamena “nic hrozneho”, uvidime aspon kam na stupnici zapadne vozitko v porovnani s ostatnymi vecami a aktivitami ktore sa chystaju. Dufam, ze to tentokrat to nevyznelo prekrutene.
“Jestli si myslíš, že stačí teslu trochu upravit..”
Ad2, nedefinoval som ziadne upravy, tvrdim ale ze je to mozne. Stupen uprav si si predstavil a podsunul ho sem sam..
Kludne sa pozri na LRV. Vyvoj 17 mesiacov a cena 38mil USD ().
upravit teslu aby sa dala pouzivat na marse, znamena postavit uplne nove vozitko 🙂
to je ako keby si povedal, ze po upravach moze z tesly(sucastne modely) byt kamion. ano moze, ale tie upravy budu take, ze so sucastnymi modelmi to bude spajat len to, ze to vyrobi ta ista firma firma 🙂
Tak ty jsi uplně mimo. Teslu nelze upravit a poslat ji na Mars. S vozítky na Marsu bude mít spoločené leda to, že to je elektromobil. Možná Elon dozadu plácne nápis Tesla X, aby měli fanoušci lepší pocit, ale to je tak všechno. Tesla je na své rozměry těžká, pneumatiky nepoužitelné, radiace se postará o elektronikum, interér nepoužitlený ve skafandu, je tam málo prostoru na vědecké vybavení a v podmínkách na Marsu se to auto za chvíli rozpadne. Ale trěba mi vysvětlíš jak tohle vyřešit. Aspoň se pobavím.
Když je řeč o zasvinění Marsu, obvykle se myslí biologická kontaminace. A to bude v okamžiku kdy tam dopadne noha landeru s člověkem na palubě nevyhnutelné, pokud už není kontaminováno autonomními vozítky, protože nikdy nezabiješ všechno. Stroje můžeš dezinfikovat, ale pokud tam bude člověk, je jisté že se tam některé naše bakterie dostanou a sebelepší dekontaminace s tím nic neudělá. Pak nedokážeš najít původní život ani zázrakem. Pokud by tam poslali Teslu, tak pokud by se postarali že na ni nic nebude, tak ok. O žádné znečištění se nejedná. Tam není žádná příroda které by to mohlo vadit. Prakticky, nelze mluvit o zasvinění, dokud to co tam posíláme je sterilní.
Jenže on je důvod proč se landry stavý v čisté mísrnosti. I když se pokusíš dezinfikovat teslu postavenou v obyčejné továrně tak nikdy nebu tak dokonale sterilaní jako vozítko z čisté místnosti. Mimochodem už při vyslání tesly na FH si vědci stežovali, že to je obrovské znečištění, ale Elona to nějak nezajímalo. S lidmi na Marsu by to nemusel být takový problém. Všechno vybavení bude určitě sterilizované, i když to samozřejmě nejde na 100%. Ani skafandry se nejspíš nikdy nedostanou do samotné základny. Nejspíš budou přidělané na vnější starně stanice a bude se do nich lézt přes záda.
Že by si někdo stěžoval na znečištění meziplanetárního prostoru Teslou, to tedy slyším prvně. Tesla nikdy neměla letět na Mars, a na téhle oběžné dráze kolem Slunce jedno auto nebude poznat. Nota bene by stejně nějaký náklad letět musel, a betonový blok na dráze kolem Země by vadil víc.
Jen dodatek. Co si pamatuju, dlouhodobeho hlediska je pravděpodobnější, ze Tesla spadne na Zem, než na Mars.
Všichni si myslí, že SpaceX testuje prakticky, ale na těchto změnách je jasně vidět, že simulují co to jde a proto dochází neustále k nějakým změnám a finální design se stále upravuje a mění.
Mno … ono to ani nemusí být výsledkem nějaké simulace.
Uděláš simulaci, z které ti vypadne nějaký tvar a umístění křídel… řekneš si paráda, takhle to postavíme.
Jenže pak to vezme do ruky “sakumprásk inženýr”, aby to “nakreslil” (namodeloval) pro výrobu – a začne se to sypat – třeba se to prostě postavit nedá (například, že nějaká síla je kvůli nějaké páce tak velká, že zamýšlený mechanismus nastavování to prostě silově nezvládne, nebo se tam odpovídající mechanismus nevejde … nebo se to kvůli potřebným rozsahům pohybu nedá zakrytovat tak, jak potřebuješ, nebo se tam nedá dostat chlazení … a tak dále a tak podobně).
Máš to jako s architektama … ti ti namalujou super barák, ale pak to musí vzít do ruky stavař … a dějou se věci.
Teď co je považováno za simulaci? To že postavý prototyp a fyzicky ho testují bych řekl, že už spadá do prototypování. A nemusí prototypovat celí, ale části. Spíš předpokládám že pokud je problém s naklápění „křídel“ tak na to nepřišli simulací, ale testováním prototypu
ak je problem s naklapanim kridel, tak na to urcite neprisli az vo faze prototypu. Zrovna tieto veci sa daju celkom dobre nasimulovat. Som celkom presvedceny, ze na to prisli vo faze detailneho designu, presne ako napisal Invc. Niekto, kto projektoval koncept si vymyslel pekne kridelka, z hladiska aerodynamiky to pekne fungovalo a potom to zacali navrhovat a simulovat detailne a zistili, ze ten mechanizmus by vazil napr. 3x tolko ako predpokladal projektant, takze sa vratili an zaciatok a vymysleli to inak.
ak chceme vidiet starship na marse, tak vsetci povinne prejst na satelitny internet! 😁
Zajímavé…ovšem vůbec by mne nepřekvapilo pokud by se do 30 udála ještě hezká řádka dalších úprav. Vývoj motorů jde evidentně dobře, když jsou si jistí i orbitální verzí.
Starship na Mars doletí předpokládám i dříve. Otázkou je co tam bude dělat. Pokud tam má letět s nákladem tak ta zařízení musí být připravená a to ani zdaleka nejsou, a ani na nich nikdo nepracuje. Vývoj těchto zařízení není pro SpaceX zrovna komerční záležitost, takže dokud nebude mít dost peněz z jiných aktivit těžko se do toho pustí. Navíc úspěšné postupy, které používá SpaceX pro rakety tady na zemi, nebudou u zařízení pro Mars moc fungovat. Těžko muže jít cestou opakovaného reálného testování a změn. To je spíš na složité modelování pro NASA a ta se do toho moc nehrne. Koneckonců je dle mého stejně lepší zařízení a postupy nejprve ověřit na měsíci. Ladit zařízení na jiné planetě nebude zrovna efektivní.
Navíc úspěšné postupy, které používá SpaceX pro rakety tady na zemi nebudou moc fungovat. No já si myslím, že proto to testují a mělo by to fungovat. Kde jinde by jste to chtěl vyzkoušet.
SpaceX nasimuluje co jde a tam kde by simulovali na základě odvozených dat raději udělají prototyp vyzkouší ho a reálně vše dotvoří za pochodu. To že žádný F9 není stejný je toho jasným dokladem. Vyslat, ale něco a Mars a pak zjištovat, co je špatně a v další verzi to předělávat není praktické. Takže budou muset daleko víc postupovat jako konkurence a to je drahé a pomalé. Navíc si vůbec nemyslím, že to je něco na čem můžou něco vydělat. Sice muže být vývoj zařízení pro stavbu Marsovské základny alá EM zajímavá, ale v dohledné době nemají žádný komerční potenciál. O to by se měl starat někdo jiný než soukromá společnost.
Ma Mars treba potrebný HW pre palivo, FV, ťažobné stroje, prípadne reaktor, prieskumné rovery možno dony. To všetko treba vyvinúť a z niečoho zaplatiť, tak to vyzerá že na to bude SpaceX sama. To je jedno vysvetlenie odkladu, druhé bude vývoj samotnej Starship.
Ďakujem za ďalší skvelý článok!