Testovací let Starship SN15

SN15 je další v řadě prototypů kosmické lodi Starship, která má v budoucnu umožnit levné lety do vesmíru díky kompletní znovupoužitelnosti. Předchozí prototypy SN8 až SN11 provedly testovací lety do výšky kolem deseti kilometrů, ale zcela úspěšné přistání se nepodařilo ani jednomu z nich. Nejblíže se dostal prototyp SN10, který na začátku března přistál v jednom kuse, ale pár minut poté explodoval kvůli poškození z příliš tvrdého dosednutí. Nyní je na řadě prototyp Starship SN15, který oproti svým předchůdcům obsahuje stovky vylepšení, a v tomto článku najdete vždy aktuální informace o průběhu jeho testování a příprav na let.

» Přeskočit na videa a aktuální informace «

Starship SN15 je nejnovější dokončený prototyp kosmické lodi Starship, který se od svých předchůdců SN8 až SN11 výrazně liší. Stále má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a pohání jej tři motory Raptor spalující směs metanu a kyslíku, avšak Elon Musk uvedl, že tento prototyp obsahuje „stovky vylepšení konstrukce, avioniky, softwaru a motorů“.

Výroba nádrží prototypu Starship SN15 začala v listopadu 2020 v montážním areálu v Boca Chica v jižním Texasu. Dokončena pak byla na začátku dubna 2021, kdy byly k sekci s nádržemi připojeny řídicí klapky a aerodynamická špička. Převoz na startovní rampu následoval brzy poté, načež bylo zahájeno pozemní testování, které zahrnovalo tlakové zkoušky s dusíkem a několik statických zážehů motorů Raptor. U posledních několika prototypů SpaceX dělalo tlakové testy rovnou s nainstalovanými motory, ale SN15 má jinak řešený „puk“, do kterého jsou motory zasazeny. Tlakové testování tedy bylo nejdříve provedeno bez motorů. Po tlakových zkouškách byly na Starship nainstalovány Raptory SN54, SN61 a SN66 a loď absolvovala dva statické zážehy.

Let Starship SN15 do výšky 10 km nakonec proběhl 6. 5. v 00:24 SELČ a byl poprvé zcela úspěšný, jelikož loď v závěru testu měkce dosedla na přistávací plošinu. Elon Musk následně zmínil, že SN15 možná brzy provede svůj druhý let, ale nakonec k tomu asi nedojde.

Videa a webkamery

SpaceX-sestřih

SpaceX-přenos

Kosmonautix.cz

LabPadre

Cosmic Perspective

NSF-let

Nerdle

Launch Pad

Lab

Sentinel

Sapphire

Predator

SPadre

Aktuální informace

Pozor, pokud se vám nezobrazují nové zprávy automaticky, zkuste manuálně aktualizovat stránku.


Mnohem více informací o Starship, Super Heavy a Raptoru najdete v našem velmi podrobném článku Vše o Starship a dále také v přehledu všech prototypů.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
196 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Meh

Mno, moc velkou nadeji bych do toho nevkladal, vidim to na ctvrty ohnostroj v rade …

Garion

Čtyři ohňostroje už byly. Tohle bude pátý let do vyšší výšky a já věřím, že už bude přistání úspěšné. Nasbírali spoustu dat a tahle firma je zvyklá se učit že svých chyb.

PetrV

Píšete výše, tzn. SN 15 naplní a poletí co to dá?
Máte nějaký odkaz?

Mirek

tak jestli šlo jen o nějaký únik paliva u toho posledního letu tak se to snad podaří opravit.

B.borůvka

No pokud při tom získají to co chtějí tak ať si.

Kevin McAlister

Na základě čeho to tak vidíš?

PetrK

Osobní pesimismus. Já si myslím, že kdyby nešlo o “nový model”, tak už bych to také tak viděl.

Martin B

Pokaždé byla závada v něčem jiném, takže to není zase takový problém. Horší by bylo, kdyby se jim jeden a ten samý problém neustále opakoval a nebyli ho schopni veřešit.

3,14ranha

To ovšem nutně nemusí být dobrá známka. To selhání z několika různých příčin může být znamení toho že projekt je ještě příliš nezralý. Tj. buď samotný návrh a/nebo kvalita výroby lodi/motorů jsou děravé jak cedník.

To firmě asi pomůže vychytat slepé uličky, ale za cenu ztrát hardwaru a nárůstu chaosu při montáži a na kosmodromu (což může vést k dalším, tentokrát už zbytečným chybám.) O morálce-mentalitě pracovníků nemluvě. Jedno selhání ve fázi testování může být konstruktivní, deset selhání za sebou už může vytvořit rutinu zlozvyků ve smyslu “nemusíme se moc snažit třeba s přistávacíma nohama, protože to stejně zase bouchne před přistáním”.

Martin B

Ale to snad tady všichni víme, že projekt je ještě stále v ranném stádiu. To není žádná novinka.

Ema Ma Misu

10 stejnych selhani ano, 10 ruznych ne. Problem je slozity a muze byt hodne veci, na kterych se da selhat. A pokazde to selze na jedne z nich, opravite ji a selze to na dalsi.

Marek

To mate tezke.y jsme si zvykly, ze nasa vycyji neco 15 let. Stojo to 10x vice penez, ale pak to leti. Space x odpali nekolik prototipu ale stoji to zlomek.

Josefson

“Nezralý”…. A jak jinak má uzrát, tím, že na tom přestanou pracovat a půjdou domů a nebo, že budou filozofovat nad papírem a škrábat se na hlavě jako to dělají všichni ostatní?

Václav Procházka

A co když to signalizuje, že celý proces návrhu a výroby je chybný, když nejsou schopni projít ani základním testem start – let – přistání?

David

Vzhledem k tomu, že jde o opravdu hodně neobvyklou trajektorii letu a v řadě oblastí se SX snaží jít na hranu technických možností (x znovupoužitelnost) – např. tlak v motoru, maximální úspora paliva, nerezová konstrukce (x běžné uhlíkové kompozity); ještě bych nad tím hůl rozhodně nelámal. Navíc ty nejneobvyklejší části letu (na břiše a přetočení těsně před přistáním) raketa zvládá.

Martin B

Nic takového to rozhodně nesignalizuje. Krom Falconu 9 žádná raketa ještě neprošla základním testem start – let – přistání. Falcon 9 taky mnohokrát skončil na kusy než se to naučili. A to byla mnohem menší loď s jednoduššími motory a jednodušším manévrem.

Marek

Proto se to jmenuje Falcon 9

Radek Novák

Měli bychom upřesnit že test start – let – přistání není jen doménou SpaceX. Blue Origin také již tuto metu má s prvním stupněm za sebou. Falcony jsou jediné boostery, které to zvládají v komerčním nasazení.

StarShipy + boostery mají jinou konstrukci z jiného materiálu, jiný typ motoru s jiným palivem a využívají nový systém přistávání na rozdíl od F9. Je s podivem že už osmý letící prototyp zvládnul let do 10km úspěšně vč. měkkého přistání. Bylo vidět nějaký únik paliva po dosednutí, tak to se snad odchytá.
Osobně by mě hlavně zajímal let SS s boosterem dohromady, jak bude ocel zvládat takové mechanické a aerodynamické namáhání u tak extrémně velké a těžké konstrukce. Možná bude potřeba vymyslet i odlišnou dynamiku vzletu. Uvidíme.

PetrK

No metu … Vzlétnout a přistát s raketou dokázalo i více společností, možná i modelářů. Kde je ta meta ? 10m? 10km? 100km ? Orbita ?

Brundibör

A v čem ta odlišná dynamika bude spočívat?

Meh

Ale, jenom me zajimalo, kolik tu chodi lidi, tak jsem to tam hodil a ted cekam, kolik minusu se tam casem nasbira, to by mela byt dobra aproximace.

PetrK

rekord je myslím tady

Meh
Teslichard

Aj keby vybuchovali po 20tom pokuse, stále ide o prototyp ambicíoznych rozmerov a čím viac zlyhaní, tým lepšie pre nich. Ľudia čo niesú v blízkosti vývoja vôbec si nevedia predstaviť vývoj komplexnejších vecí, nemajú predstavu čo taký vývoj obnáša a príde im vývoj Starship dlhý, zdĺhavý, zložitý alebo nezmyselný.
Starship je v podstate v stave v akom sme my pracovali na prototypoch infotainmentu v Automotive napríklad pre Maybach, displej, pár kabelov, komunikácia, USB-C ručne naletovaný na dosku, napájanie cez banán, nestabilný SW, crashe, prehrievanie. Človek by ani náhodou nepovedal že to patrí do auta za 4 míče a predsa sa to tam dostalo, po 4 rokoch, ale dostalo 🙂

Václav Procházka

Nechápu tu logiku. Čím více výbuchů, tím lépe? To jako proč? Takže Saturn V, raketoplán s pouhými 2 výbuchy a nebo Sojuz navrhovali idioti, kteří neuměli docenit kouzlo výbuchů?

Teslichard

Ako chceš zistiť že sa niečo môže pokaziť, ak sa to nepokazí ? Snáď nie rovno pri výbuchu s posádkou na palube pri komerčných letoch ? Takúto tvoju logiku určite ocenila posádka Challengeru.

Meh

Ale vy tim testovanim nemuzete rict, ze chyba nikdy nenastane, muzete jenom ziskat nejaky dolni odhad pravdepodobnosti toho, ze ta chyba nenastane.

Je to jak kdyz hazite kostkou, hodite 10x a padne vam treba 1234512345. Z toho nemuzete vyvodit, ze 6ka nikdy nepadne.

Václav Procházka

Prosím koukněte se kolik tun nákladu na orbitu dopravily raketoplány a kolik kosmonautů. Spočtěte si jejich úspěšnost a pak sem tahejte Challenger ano? To, že Vám při testování vybouchne raketa, pokaždé z jiného důvodu, není rozhodně důvod k radosti, ale znamená to, že jste to celé navrhl na prd…

Zdeněk

Ale to nebouchá raketa, bouchá demonstrátor té rakety. To přece v rámci vývoje není nic co by bylo špatně – či bylo nějak nežádoucí. Je to u takto komplexních soustav rychlejší a levnější než důsledný matematický model, který sám o sobě může být, a vždy bude, nedostatečný. To přece sám víte. Je to jedna z možných cest a SX se zjevně osvědčila. To, že nás to jako vnější pozorovatele může zneklidňovat je sice možné, ale je to pouze názor pozorovatele. Navrhnout něco na prd je výsledkem nedbalosti, případně neschopnosti projektanta u běžných řešení. Viz. europonorka co po zaplavení doku zůstala ležet na dně protože neměla dostatečný vztlak. Zde jde o typický návrh na prd, protože ponorky se staví již dlouho a ještě déle to je co se Archimédes cachtal ve vaně. Pokud ovšem navrhuji naprosto atypické a novátorské řešení jakým je SS a ověřuji návrh konstrukce na demonstrátorech – je to zodpovědnější a rychlejší než 10 let modelovat… abych následně zjistil, že je to sice OK, ale už je čas jít do penze. V takovémto případě, a sečtěte si kolikrát bouchnul Sojuz, nebo Braunovy prskavky – než se je naučil dělat, nemůže být o návrhu na prd ani řeč. Pokud chci v jakémkoliv oboru cokoliv dokázat, musím mít odvahu a víru v řešení. Negace znamená konec. A když se nic neděje, nedá se ani remcat…

PetrV

Venca všechno ví všechno zná, jen neporadí. Patrně snědl šalamounovo lejno…

Meh

A nebo uz pomalu zaklada Cesky kosmicky program a jen to nechce ventilovat uplne verejne 🙂

Václav Procházka

Rakety se dneska vyrábí stejně jako ponorky. Jejich celkový počet bude dnes již možná větší než počet vyrobených ponorek za stejné období… Start i přistání by měla mít SPX vyřešené už od F9…

Ivo Janáček

Tak nějak nevím kam míříte, pokud jde o STS, tak velice hrubým výpočtem na 140 startů (a to jich bylo ve skutečnosti méně a rovněž posádky byly menší, než 7) je 14 obětí, takže každý desátý start jedna oběť. To vám jako přijde v pořádku???

Václav Procházka

A co se naučit používat google a nebo wiki? STS celkem 135 startů, 849 osob, 101 výstupů do vesmíru, 66 vypuštěných sond, 46x spojení s orbitální stanicí. A ano osobně mi těch 14 obětí v rámci 2 startů přijde při dobývání vesmíru s ohledem na výsledky projektu STS OK. Vaše argumentace, že každý desátý start je jedna oběť je ovšem nesmyslná. Tento výpočet je prostě demagogický. Prostě 135 startů a z toho 2 neúspěšné, tj. v tomto směru úspěšnost 98,5%! Z mého pohledu fantastický výsledek programu.

Meh

Z 5ti orbiteru zarvaly 2, to je 40% selhani hardware, nic moc … 🙂

3,14ranha

Orbiter samotný nikdy nebyl příčinou selhání. Paradoxně, nebýt vysoké ceny za start, mohly zbývající raketoplány zcela bezpečně létat dodnes, protože zrovna těsně po havárii Columbie se konečně podařilo vyřešit a eliminovat odpadání pěny od external tanku.

STS je dodnes nejlepší a nejvýkonnější pilotovaný kosmický program který lidstvo uskutečnilo. Bude trvat roky, možná desítky let než ho překoná něco lepšího, třeba Starship (pokud se její návrh ukáže jako správný a životaschopný).

Jiří Lacina

Na základě jakých kritérií jste dospěl k závěru že STS je dodnes nejlepší a nejvýkonnější kosmický program ( a nebo pouze opakujete výroky vrcholných představitelů NASA kteří to používají jako mantru v duchu zásady že každá liška chválí svůj ocas). STS je zdaleka nejnebezpečnějším dopravním prostředkem do vesmíru! Za ty stovky miliard co program STS stál se dalo pořídit mnohem více než čeho bylo skrze STS dosaženo!

Václav Procházka

“STS je zdaleka nejnebezpečnějším dopravním prostředkem do vesmíru!”

Toto Vaše tvrzení je naprosto lživé. Jak jsem uváděl výše. Ze 135 startů / přistání byly pouze 2 neúspěšné, tj. úspěšnost 98,5%. Který jiný dopravní prostředek vynesl do vesmíru 849 osob? Jak je na tom Sojuz?

Z pohledu historie nemá moc smysl řešit co by bývalo bylo, kdyby … Možná si USA mohly pořídit něco jiného. Možná by se nějakým způsobem pokračovalo v programu Apollo, možná by to celé bylo jinak…

Meh

Ze vy si tu statistiku delate tak, aby vam to dobre vychazelo ? 🙂 Protoze ono to, ze 40% hardwaru selhalo, vypada dost blbe.

Ivo Janáček

Ano, Sojuz je na tom lépe, má více startů a dva neúspěchy se čtyřmi obětmi celkem. Pokud to budete počítat přes posádku, tak na tom asi taky bude lépe. protože většinou letěl se třemi lidmi, takže dneska to bude někde kolem 420 lidí. Googlit se mi to nechce.

Jiří Lacina

Jedna věc je přání a druhou věcí je realita. Má slova nejsou lživá – k ověření stačí matematika čtvrté třídy základní školy. Projekt Gemini – žádný mrtvý. Projekt Apollo SaturnV a SaturnIB – žádný mrtvý. Jistě oproti STS zde startovalo zhruba desetkrát méně astronautů. Nicméně aby to bylo více nebezpečné než STS, museli by zde být minimálně dva mrtví v rámci vynášení na oběžnou dráhu. A Jak píše Pan Janáček i Sojuz je se čtyřmi mrtvými v poměru k počtu dopravených do kosmu bezpečnější. O Číně se nechci bavit (kvůli nízkému počtu startujících) ale Čína nemá žádného mrtvého. Shrnuto a podtrženo – ,STS je zdaleka nejnebezpečnější dopravní prostředek na oběžnou dráhu který byl kdy lidstvem používán!!! Nemusí se Vám to líbit, můžete s tím nesouhlasit , ale to je asi tak všechno co s tím můžete dělat.

Václav Procházka

Takhle zkratkovitě to přece nemůžete hodnotit! STS nabízel úplně odlišné možnosti než cokoliv před tím i po tom. STS prostě nebyl zdaleka pouhým dopravním prostředkem na orbitu. Nabízel toho ve své době (v řadě věcí) více než ruské orbitální stanice Saljut. Bylo ho možné vybavit jako Skylab, možnosti jeho robotického ramena byly úžasné, komfort pro posádku mimořádný…. Je to jako srovnávat atomovou ponorku a potápěcí zvon… Navíc jeho případné schopnosti v krádežích a zkoumání cizích satelitů, stejně jako v možnostech stahování vlastních vysloužilých vojenských satelitů, jsou zahalené tajemstvím. Ano oboje se potápí, ale funkce a možnosti jsou naprosto neporovnatelné!

Meh

Byla to tak sama roura jako jine nosice, akorat to byla roura s kridlama. Samozrejme ze se da naslapat do nosice spousta ruznych veci, tak jako to jde naslapat do toho orbiteru … viz treba to apollo.

Jiří Lacina

Ano v tomto máte samozřejmě pravdu

Michal Kocour

Počkejte – Apollo 1 – Gus Grissom, Ed White a Roger Chafee – ti všichni zemřeli a byla to součást programu Apollo.

Jiří Lacina

Ve svých příspěvcích jsem hovořil o úmrtí v rámci vynášení na oběžnou dráhu , Apollo jedna byl požár v rámci pozemních zkoušek velitelského modulu.

3,14ranha

Ovšem byl to letový hardware, byla to přiřazená posádka, raketa stála u věže a až do okamžiku tragédie se vedení projektu (přes významné protihovořící indicie) domnívalo že kabina je způsobilá pro lety k Měsíci.

3,14ranha

849 kosmonautů
101 vesmírných procházek
1000+ tun nákladu na orbitu (z toho 66 vypuštěných družic a pořádný kus ISS)
řada servisních misí (včetně tří u HST)
možnost stáhnout satelit z orbity (nejméně 5 civilních satelitů)
Lví podíl na vybudování ISS (ale létal i k MIRu)
22 misí spacelab (orbitální laboratoř namontovaná do nákladového prostoru)

A raději ještě zdůrazním že tenhle list úspěchů by byl poloviční, pokud by posádka Shuttlů nebyla tak velká (7 členů) protože se bavíme o období kdy umělá inteligence a robotika zdaleka nedosahovala výkonů špičkově trénovaného kosmonauta. A zase naopak obléct se do těžkého EMU je nejlepší (nejbezpečnější) s aspoň jedním pomocníkem (který vás pak při práci i hlídá).

Jiří Lacina

Tyto hodnoty nic nevypovídají o úspěšnosti – či neúspěšnosti STS-nelze určit zda by jiný program nebyl úspěšnější. Nicméně můžeme program podrobit konfrontaci ( v rámci kritéria úspěšnosti ) sama se sebou – tedy s jeho výchozími přísliby, na základě kterých byl program STS schválen. Raketoplán měl původně začít létat od roku 1979 – nakonec létal od roku 1981 – takové zpoždění je ovšem normální. Raketoplán měl létat každých čtrnáct dní- tedy 25 krát ročně. Díky značnému poškození po každém přistání a s tím spojenými nezbytnými opravami jakož i dlouhými pauzami které byly vynuceny nehodami však za třicet let své působnosti létal v průměru zhruba 4,5 krát za rok. Raketoplán měl uváděnu pravděpodobnost havárie 1 ku 100 000 nakonec měl spolehlivost ani né 1 ku 70. A konečně cena za vynesení 1 kilogramu na nízkou oběžnou dráhu byla udávána v hodnotě 300 dolarů – konečný výsledek byl však téměř stonásobný . Hodnoty se kterými jste mne chtěl ohromit jsou tedy oproti původním předpokladům naprosto žalostné. Proto jsem přesvědčen že STS byl ve skutečnosti pro Americkou kosmonautiku pohromou.

3,14ranha

Obávám se že s vaší krátkozrakou zaujatostí ten program nemáte šanci nikdy docenit. Raketoplán byl samozřejmě rizikový, příliš revoluční na tehdejší inženýrské a technické možnosti, o politice nemluvě (a tím pádem nesplnil, ani nemohl splnit všechna očekávání)…

Ale já se bavil o odvedené práci a možnostech které program orbiterů zajistil a které lidstvu od té doby chybí (7 členů posádky + 25 tun nákladu nahoru i dolů) a to se nezmění dokud tady reálně po mnoho let nebude probíhat program lepší.

Jiří Lacina

Raketoplán byl příliš revoluční na tehdejší inženýrské a technické možnosti.
Ano právě o tom hovořím. Nemá cenu spekulovat jaký jiný dopravní prostředek měla NASA vyvinout. Připusťme na chvíli ,že by nevyvíjela vůbec nic(ač toho nejsem příznivcem – protože kosmický program má přinášet inovace) a používala by až do dnešního dne pouze to co měla k dispozici z projektu Apollo. Za pomoci rakety SaturnV mohla již v polovině 70tých let sestavit větší trvale obyvatelnou stanici než je dnešní ISS. Stačilo pouze spojit čtyři stanice Skylab (dvě byly již vyrobené) do jednoho komplexu. Tím by vznikla stanice s obyvatelným prostorem1132metrů krychlových oproti ISS s 915metry krychlovými. Na takové stanici by mohla být trvale 12ti členná posádka. Ta by se střídala v půlročních intervalech. K obslužnosti by stačilo 8 startů ročně rakety Saturn 1B. Za stejné peníze co se ročně investovalo do provozu Raketoplánů by kromě těchto 8mi startů mohla třikrát do roka startovat raketa SaturnV (čímž by se udržela v provozuschopnosti až do dnešního dne. Takovéto využití prostředků jež měla NASA k dispozici (na místo STS) by za stejné peníze přineslo mnohem více muziky.

Jiří Lacina

Za 45 let takovéhoto programu by se překonaly všechny kvantitativní hodnoty které jste uváděl jako přínos raketoplánu. Na oběžnou dráhu by bylo vyneseno více Astronautů(a co je mnohem důležitější – hodin strávených v kosmu věnovaných důležitým experimentům by bylo minimálně desetkrát tolik). Možná by se stanice podstatně zvětšila a dnes bychom disponovali kosmickou průmyslovou výrobou speciálních materiálů. Díky třem každoročním startům SaturnuV bychom měli každý rok vynášecí potenciál přes 400tun – oproti raketoplánu co s průměrem 4,5 startů ročně mohl vynést pouze 112 tun. Chápu že takovýto můj výčet je poněkud stupidní ( protože je zde zanešena veškerá absence vývoje) nicméně slouží to k demonstraci toho co mohlo být učiněno za stejné peníze které byly vydávány na STS. A překonává to veškeré kvantitativní hodnoty které jste výše uváděl. V tom případě to ovšem nebyl přínos STS nýbrž ztráta která byla díky STS učiněna.

Jiří Lacina

A nakonec – samozřejmě že máte pravdu ohledně mé zaujatosti vůči STS. Ta však nepramení z toho co jsem popsal výše, nýbrž z toho, že STS byl chybným projektem již ze své podstaty. STS totiž neumožňoval cesty nikam jinam , než na nízkou oběžnou dráhu (pokud by nebyl zásadně za obrovských nákladů modifikován) To znamenalo, že za posledních čtyřicet let kdykoliv by se jakákoliv Americká vláda rozhodla zahájit program letů někam dál (na Měsíc, Mars či nějaký asteroid) musela by začít investicí několika desítek miliard dolarů do vývoje těžkého nosiče a teprve potom se věnovat realizaci samotného projektu. Kdyby si tedy namísto STS ponechala NASA k dispozici SaturnV (či kdyby namísto STS zvolila koncepci, která umožňuje svojí snadnou modifikací i cesty dále než je nízká oběžná dráha) mohli jsme – možná – dnes mít trvalou stanici na Měsíčním povrchu – možná jsme mohli navštívit Mars. Netvrdím že by se tak stalo – ale rozhodně bychom k tomu měli kdykoliv po celou dobu od vzniku STS podstatně blíže. Že nejsem ve své zaujatosti vůči STS osamocen dokládá velice zdařilý dokument “Bitva o vesmír”

3,14ranha

Vidíte program Skylab velmi zjednodušeně. Skylab byl pohrobek Apolla a byla to (bez legrace) úžasná a výkonná stanice ale reálně slepá ulička která by se pro dlouhodobé využití a rozvoj musela velmi výrazně a nákladně překopat.
Reálná stanice Skylab se na oběžnou dráhou dostala silně poškozená a jen zázrakem se ji podařilo opravit a oživit (první posádka strávila většinu své mise právě opravováním stanice !).
Rozhodně nešlo “jen tak” slepit k sobě několik Skylabů do větší stanice. Skylab neměl žádnou recyklaci vody (byla tam jedna velká odpadní nádrž a po jejím zaplnění byla stanice na odpis – neobyvatelná).

To samé se týká Saturnu V – který (bez nákladu) byl stejně, nebo více drahý než 1 start kompletního raketoplánu a jeho výroba byla neuvěřitelně náročná na pracovní sílu – po ukončení Apolla a celostátního úsilí byla další výroba nemyslitelná. Až do posledního letu se nezbavil problémů s pogo oscilacemi. Že nedošlo k havárii s posádkou dnes odborníci považují za v podstatě zázrak.

A jako poslední – Apollo+Skylab nijak neřeší šetrné dopravování nákladu nahoru a dopravu čehokoli (kromě astronautů) dolů z orbity. A žádné pořádné opravářské mise. Takže sbohem HST. Sbohem vědecké experimenty s křehkými materiály a choulostivými živočichy.

Skylab by býval mohl mít zářivou budoucnost jen v případě že by pokračoval celonárodní program Apollo (který dokázal zkonzumovat až 10% federálního rozpočtu USA – domyslete si ten obří podíl na celostátní pracovní síle která do projektu byla zapojena).

Jiří Lacina

Skylab byl rozhodně koncipován jako dlouhodobá stanice – protože ten jediný zrealizovaný měl životnost do 80 let. To že v roce 1979 zanikl (shořel v atmosféře) bylo způsobeno zpožděním programu raketoplánu který ho měl posunout na původní vyšší oběžnou dráhu ze které pomalu díky tření o atmosféru klesal. Kdyby se raketoplán nezpozdil , měl být tento původní Skylab ještě roky využíván. Samozřejmě netvrdím že by si spojení čtyř Skylabů nevyžádalo náročné a nákladné úpravy.
Nikde jsem nikdy neslyšel a už vůbec né ze strany nějakého odborníka , že by byl zázrak že žádný SaturnV nehavaroval. Jistě byly tam vibrace(kvůli středovému motoru nad kterým nebyla pořádná výztuha) ale po problémech v rámci prvního startu byly tyto vibrace úpravou natolik sníženy že to již další starty neohrožovalo. Naopak ty První SaturnyV které byly v rámci programu Apollo použity byly v jistém smyslu vedeny jako vývojová série po které měla následovat “masová” výroba 50ti kusů.

Jiří Lacina

Dokonce byl rozpracován plán vybudování trvale obydlené Měsíční stanice v rámci kterého by po dobu tří let startovalo každoročně více jak 70 SaturnůV. Na základě těchto faktů lze předpokládat že zas až tak neuvěřitelně náročný na výrobu nebyl. Jistě byl drahý – o něco dražší než start Raketoplánu a pouhé tři starty ročně by jeho cenu bezpochyby navýšilo, ale zase skýtal mnohem větší možnosti. Během těch několika dekád mohl být průběžně modifikován ( a díky němu i ta orbitální stanice – když velká část její výroby je ukryta ve třetím stupni SaturnuV) Jen si představte že by se v modifikované verzi uchoval -žádných více jak deset miliard dolarů by nemuselo být vyhozeno na vývoj těžkého nosiče za prezidenta Bushe ani třicet miliard dolarů které padnou na SLS. K tomu si připočtěte těch mnoho desítek miliard dolarů které padly na budování ISS.
Ano máte samozřejmě pravdu s těmi šetrnými starty a přistáními a s absencí schopnosti snášet cokoliv z oběžné dráhy. Ale k tomu nutně nemusel vznikat raketoplán v té podobě v jaké nakonec vznikl.
Nicméně – uvědomil jsem si,že kdyby byl vesmírný program NASA podstatně úspěšnější a kdybychom navštívili Mars , zřejmě by to Muska nedohnalo k založení SpaceX. Takže je možná dobře, že byl vesmírný program NASA tak žalostný.

Václav Procházka

A kdyby husité u Lipan neprohráli, tak by bylo co? A nebo co, kdyby státy Konfederace vyhráli proti Severu? 🙂

Václav Procházka

Nemáte pravdu. Spojení Skylabu by asi nebylo technicky triviální záležitostí. U Skylabu se ukázal již u první mise jeho nevhodný návrh, kdy vnitřní prostor byl příliš velký a posádka se prostě neměla ve stavu beztíže čeho chytit. Atd…..

Václav Procházka

Nevíme zda by existovalo něco jiného a lepšího bez STS. Nevíme kolik tajných vojenských programů pomohl uskutečnit. U všech projektů jsou první očekávání z řady důvodů nerealistická. Jedna věc je, co se píše v novinách a co si mysleli tvůrci projektu na jeho začátku. V historii nelze hodnotit, co by bylo, kdyby ….

merjev

S touto argumentací s Vámi souhlasím, tedy až na ty oběti. Předpokládám že je úplně všem jasné že při letech do vesmíru budou oběti přibývat, že to k tomu patří, ale každá obět je většinou výsledkem nějakého selhání a pro zainteresované lidi je těžké se stím smířit.

3,14ranha

Tohle je s odpuštěním strašně dementní a nebezpečná logika. Takhle přinejmenším pilotovaný program nemá (respektive nesmí !) probíhat. Rakety jsou dost složité stroje aby záleželo na (v rámci reality) “bezchybné” funkci každého šroubku, sázka na jistotu a prověřenost má mít přednost před zkouškami nových technologií (od toho jsou nepilotované lodě) a přesto jsou důležité komponenty ještě i několikanásobně zálohované.

Proto klasické pilotované kabiny běžně přistávají na třech padácích (z toho jeden je defacto redundantní – bezpečně lze přistát se dvěma padáky).

Proto se testuje komplexně a zpočátku nedestruktivně. Destruktivní testy, nebo failure scénáře přichází na řadu až tehdy když nominální průběh je opakovaně provozován bezpečně a bez selhání.

Po selhání při nominálním testu by mělo následovat vyšetřování prakticky totožné s vyšetřováním letecké/raketové havárie.

U Starship bude tohle pikantní i teď na začátku (bez posádky), protože energie obsažená v palivu plně natankované SH+SS už zabíhá někam do oblasti taktických jaderných zbraní.

Jan Tichavský

Protože se odhalí nezjištěné závady v návrhu. Pokud testujete a všechno funguje, tak buď málo inovujete anebo testujete nedostatečně. Problémy tam budou vždycky a cílem je odhalit je na prototypech, nikoli až v ostrých misích, jako tomu bylo třeba u těch raketoplánů.

Václav Procházka

Vážený pane , Vy jste úplně mimo:-) V dnešní době znalostí fyzikálních, chemických a dalších zákonů a procesů, ve spojení s pokročilými možnosti matematického modelování (FEM), nepotřebujete výbuchy, abyste ověřil správnost Vašeho návrhu. Uděláte nějaký návrh, náležitě ho spočtete, provedete zkoušky na modelu, nedestruktivní zkoušky na raketě (rentgen, ultrazvuk svarů atp.) a jdete do toho. FInální výrobek prostě musí vydržet projektované hodnoty. Dneska není návrh raket neprozkoumanou oblastí vědy a techniky, stejně jako tomu není u aut a nebo mostů. Auta nemusí vybuchovat, stejně jako mosty nemusí padat. Pokud k tomu dojde, je zcela jistě špatně proveden návrh a došlo k ignorování známých pravidel. Pokud testujete přistávací manévr, tak Vám raketa prostě nesmí vybouchnout ani před dosednutím ani po něm. Pokud k tomu dnes dojde, jen to ukazuje na Vaši nekompetentnost. Napřed se otestují projektované hodnoty a pak lze testovat maximální, až do destrukce vzorku. Ve SPX je prostě vše kolem SS/SH špatně a neodpovídá to úrovni vědy a techniky 21. století….

Václav Procházka

Pokud jde o raketoplány, něco si o těch jejich nehodách nastudujte a pak se k tomu vyjadřujte. Oficiálním vyjádřením se dle všeho úplně věřit nedá, ovšem šlo prostě o nehody, které asi nebylo možné předpovědět dopředu s ohledem na tehdejší úroveň znalostí a vědomostí…

Václav

A jak je tom marocký sultán? Stále odbytá veličina?

Peter

Vazeny pane, hovorite tu niekomu ze je mimo, ale skuste sa zamysliet, ci to nahodou nebudete Vy. Ak si myslite, ze FEM a ine modelovanie Vam nahradi experiment, tak sa hlboko mylite. To ako to opisujete vyvoj, tak tak to nefunguje a nikdy fungovat nebude. Mozete si to milionkrat spocitat, ale experiment Vam to nenahradi. Modelovanieje tak presne ako ste schopny stanovit okrajove podmienky. Robit velmi presne modelovanie je drahe, zdlhave a velmi casto kontraproduktivne. Space X nam ukazalo to co sa uz dlho vie, ze je lacnejsie a rychlejsie menej pocitat a viac testovat. Bohuzial sa to blbo vysvetluje, ked Vam vybuchuju rakety, preto je NASA tam kde je. Ked sa bojite zlyhat, tak potom sa zacyklite v pocitani a vysledky sa dostavuju len pomaly. A testovaniu sa aj tak nevyhnete. To nehovorim ako teoretik, pracujem vo vyvoji turbosustrojenstiev.

Peter

este by som doplnil – bez testovania sa samozrejme zaobidete napriklad pri stavbe mostu, alebo jerabu, pretoze to, ze nie ste schopny urobit uplne presny vypocet osetrite vyssim koeficientom bezpecnosti. U rakiet je koeficient bezpecnosti najnizsi – vyrazne mensi ako napriklad u lietadiel, u ktorych sa tiez stale vela veci testuje. A to sa bavime len o pevnostnych vypoctoch, ktore sme schopni robit relativne presne. U takej rotordynamiky, alebo CFD je bohuzial presnost vypoctov daleko horsia ako si mnohi predstavuju. Zvysovanie presnosti vypoctov je drahe, casovo narocne a aj tak Vam nikdy meranie/experiment nenahradi.

Naposledy upraveno před 3 měsíci uživatelem Peter
Václav Procházka

Prostě nemáte pravdu. Všechny výpočty mají nějakou chybu. FEM metody jsou dnes ovšem i u proudění tak odladěné, že reálná chyba je v řádu jednotek procent než desítek – pokud jde o běžné problémy. Navíc jak ukázala historie ani FEM modely nezbytně nepotřebujete. NASA byla schopna postavit Saturn V v 70. letech prakticky bez dramatických výbuchů a stejně tak raketoplán o desetiletí později. Jak je možné, že to není schopná SPX, i když má zkušenosti s vývojem F9 a současná podoba a vybavenost SS je možné maximálně považovat za technologický demonstrátor? Co další výrobci raket, těm překvapivě výpočty vycházejí docela dobře, že? Koeficienty bezpečnosti bych sem zatím vůbec netahal, neboť se SPX zatím zdaleka nedostalo k extrémům namáhání konstrukce SS. Zatím to jednoznačně vypadá na špatně nastavené procesy ve vývoji SS. Skoro jako by si JZD Slušovice chtělo postavit raketu z knížky o Všeználkovi. O naprosté nekompetentnosti svědčí i téměř zapomenuté výroky EM, že když se bude SS svařovat pod širým nebem, tak díky tomu budou svary odolnější. Každý svařovací technolog musel po tomto výroku spadnou ze židle:-)

Invc

“O naprosté nekompetentnosti svědčí i téměř zapomenuté výroky EM, že když se bude SS svařovat pod širým nebem, tak díky tomu budou svary odolnější”

Tak a teď prosím ten výrok najdi ano?

Peter

Este skusim takto, aspon pre ostatnych, ktori by mali nutkanie Vam verit, pretoze Vy ste asi uz strateny pripad.
FEM neni dokonale, ale pre nasu uvahu uvazujme ze je 100% presne. Problem neni v tom spocitat nieco co mate presne definovane. Problem je ten, ze vy nikdy nenamodelujete presnu realitu. Vas vypocet je tak presny ako dokazete presne stanovit okrajove podmienky. Resp. este menej presny. Ak lod zvarujete z oceloveho plechu, vy nikdy presne nespocitate namahanie vo zvare. Pretoze je tam vnutorne pnutie, ktore nezistite, pretoze je tam nehomogenita materialu, (teda rozdielne materialove vlastnosti) atd atd. Dokonca ani pevnostne vlastnosti tepelne neovlivneho materialu netrafite na 1% presne, pretoze material sa s takou presnostou neda vyrobit.

3,14ranha

Máte pravdu, ale teď jste to kyvadlo vystrčil zase až moc na druhou stranu (než pan Procházka):

1) Přesnost výroby hutního materiálu se za posledních 100 let neuvěřitelně zlepšila – od složení slitiny (včetně nečistot), přes fyzické rozměry až po tepelné zpracování na závěr. A to jak u speciálního tak i u běžného sortimentu (u něj v poměru možná i víc).

2) Pro klasickou raketu, zvlášť u pilotovaného programu musí být bezpečnostní koeficient zvolen dostatečně velký aby výpočet bezpečnosti nezávisel jen na odchylkách v materiálu. Přesto se materiál složitě certifikuje, nedestruktivně (letový hardware) i destruktivně (vzorky) testuje zda je vše OK.

3) Tady nastává malý problém u Starship, protože se pokoušejí o full reusable u kterého se procento užitečného payloadu limitně blíží nule. (jen hrubým výpočtem 2% u Starship proti 5% u SLS). Prostor pro bezpečnostní koeficient je u Starship zatraceně uzoučký.

Václav Procházka

Ale Vy nepotřebujete vědět na 1% přesně tepelné namáhání ve svaru! Prostě volíte materiály, které jsou pro svařování vhodné a s pnutím si zkrátka poradí. Pro svařování prakticky všech materiálů jsou dnes velice přesně stanovené postupy. U zaručeně svařitelných materiálů, u správně provedeného svaru, nedochází nikdy k lomu uvnitř svaru, ale mimo něj. Materiály opět nepotřebujete mít vyrobené na 1% přesně. Máte stanoveny nějaký zásadní parametry a ty jsou určitě ve výrobě dodrženy jako třeba mez kluzu, mez pevnosti, tažnost, vrubovou houževnatost atd.. Při výrobě zkoušíte na vzorcích, děláte defektoskopii atd…

MěCH

Také bych rád doplnil příklad z Formule 1. Tam se testuje v simulátorech celý rok a padne na to velká část rozpočtu. Pak ale dojde na 3denní testování a validace spočítaných dat má málem cenu zlata.
Takže pro všechny Procházky: Ani něco tak “jednoduchého a léty ověřeného” jako je závodní auto, které jezdí jenom dokola NEJDE spočítat v simulacích.

Lá-BUS

ale jde

Václav Procházka

Ale pokud ta formule vybouchne ještě v depu a nebo se jí po 2 kolech rozletí brzdy či spojka, pravděpodobně si šéfinženýr musí najít nějaké nové zaměstnání:-)

Teslichard

ak je matematické modelovanie FEM tak úspešné a spoľahlivé, prečo padali Boeingy ? O.o

Meh

Protoze nekvalitni software pro MCAS …

Václav Procházka

Které padání myslíte? Jestli to poslední, nebyl v tom náhodou lidský faktor spojený se snahou maximalizovat zisk? FEM za to nemůže….

Pan Drsňák

Jak je možné, že když na googlu vyhledávám nejbohatší lidi světa, tak na druhém místě se mi zobrazí Elon Musk, nikoli Václav Procházka? To je nějaká chyba vyhledávače? Jak je možné, že Spacex létá do vesmíru za zlomek ceny ostatních firem/států? Jak je možné, že Václav Procházka samozvaný geniální inženýr, nepracuje pro nějakou top firmu v odvětví, ale místo toho rozdává svá moudra pouze na tomto fóru? Nobody knows… 🙂

Meh

Treba je VP jenom EMovo alterego pro tento platek 😉

Václav Procházka

A jak souvisí vyhledávání na googlu a inženýrská genialita s bohatstvím? Vy jste mi tedy naivní.. Poučte se z historie. Většina bohatých a úspěšných si tu inženýrskou genialitu aspoň občas od někoho půjčila. Kolik toho Edison opravdu vymyslel? Vážně věříte, že kontaktní čočky vymyslel Wichterle? Víte třeba kde vzal Tesla svůj první návrh asynchronního motoru, který si v USA patentoval?
Kde jste vzal informaci, že SPX létá do vesmíru za zlomek ceny než ostatní? Není také podstatné zda na tom SPX může vydělat? Máte informace o jejich účetnictví? Jak víte, že Procházka nepracuje pro nějakou TOP firmu v nějakém odvětví?

Vidíte, i já umím klást spoustu otázek:)

Pan Drsňák

Jde tu udělat anketu?
Válav Procházka je:

  1. Důmyslný troll (not everyone gets an irony)
  2. Geniální inženýr
  3. Generátor náhodných hloupostí
  4. AI z Ruska, která má za cíl šířit Fake News a destabilizovat západní společnost
  5. Pacient s rozdvojenou osobností/stihomam (dosaďte diagnozu:________)
  6. Opravdu velmi nešťastný člověk
  7. Brouk Pytlík
  8. Samotný Elon Musk, který si na nás zkouší své znalosti češtiny v rámci krizové komunikace
Meh

9 jediny duvod, proc zdejsi diskuse nejsou jeste uplne mrtve 🙂

Za me teda 1 (i kdyz to v zavorce by chtelo preklad, not everyone gets broken English) a mozna i 8.

RATS

Vypocitany model vam muze ukazat smer, kterym se vydat. Muzete se umodelovat k smrti, ale testum se nevyhnete. Myslim, ze ve SaceX maji dobre spicitany, co je pro ne efektivni.
Vy srovnavate soukromou firmu se statni agenturou, ktera musi kazdy dolar obhajit pred vladou a poplatniky. NASA si nemuze dovolit pristup SpaceX, ktera zase nema duvod okolo “neuspechu” chodit po spickach, pro ni je to vyvoj, jehoz prubeh si ridi sama a je videt, ze se jim to vyplaci, i kdyz se vam muze zdat, ze tomu tak neni. Nezapomente na cestu od nuly k Falconu.
Ohledne urovne vedy a techniky, ano, je otazkou, proc delat veci jednoduse, kdyz jdou delat slozite…
Nakonec, mame tolik moznosti, kterou cestou se dat, opravdu je spravne drzet se te vyslapane?

P.S.: S tema autama jste se strelil do nohy 😉

3,14ranha

Jenže oni jaksi netestují inovace Starship, ani extrémní podmínky (start/přistání v bouři, přistání s poškozeným hardwarem) ale zcela nominální část letu – nezbytnou pro pilotované lety a nezbytnou pro ekonomickou kalkulaci levných startů. Sine qua non.

PS: Přinejmenším selhání Challangeru bylo vyhnutelné, inženýři Thiokolu věděli a hlasitě dali najevo o nebezpečnosti startu za nízkých teplot. Tedy problém byl známý a stačilo jen počkat na lepší počasí.

A odpadávání pěny byl taky známý problém ale vždycky to bylo podkritické – na úrovni pár poškozených dlaždic – vždycky… až do Columbie což byl 107 start. Podle vaší logiky by nehoda vinou odpadlé pěny měla být prakticky nemožná. Vždyť 107x se nic nestalo.

Peter

Raketoplan a Starship su tak rozdielne pristupy, ze ich vyvoj sa neda takmer vobec zrovnavat. Istym sposobom je pokracovanim vyvoja raketoplanu dnesna SLS. Je pravdepodobne, ze SLS nebude mat ziadne zlyhanie. Robia na nej vyssie tisice ludi. 1start sa odhaduje na bezmala 1 miliardu dolarov!!!. Na starship robia podla vsetkeho zatial stovky ludi. A cena Starship sa odhaduje na desiatky milionov, s tym, ze cely system bude mat zivotnost stovky startov. Cena za vyneseny kg bude 1/1000 az 1/100 oproti SLS. Ak by sa Vam to zdalo nerealne, uz falcon 9 vynasa na obeznu drahu za zlomok ceny oproti raketoplanu. Starship bude lacnejsia ako falcon 9 a pritom bude mat nasobne vacsiu nosnost, bude komplet znovupouzitelna a od zaciatku navrhnuta na stovky, nie jednotky pouziti.

Václav Procházka

Nikdo zatím neví, kolik bude stát finální SS/SH. To co dnes vybuchuje je v lepším případě suborbitální letový demonstrátor. Raketa ještě ani nestojí….

Malky

Ty “pouhé” dva výbuchy raketoplánu zabily 14 lidí. Kolik lidí zabily výbuchy Starship?

Václav Procházka

Dejme na tohle téma řeč až SS/SH vynese do vesmíru alespoň 10% lidí a nákladu co STS ok?

Teslichard

Takže … Kde je teraz tvoja nadeje teraz ?

Naposledy upraveno před 2 měsíci uživatelem Teslichard
Michal

Parada tesim sa zas budeme o kusok blizsie 🌛 som zvedavy ake velke zmeny vykonali 🚀

PetrV

Tušíte jaké změny jsou na SN15 oproti sadě SN 9-11?
Jediné co jsem našel:
stovky vylepšení konstrukce, avioniky, softwaru a motorů…

Naposledy upraveno před 3 měsíci uživatelem PetrV
Jakub

Je tam třeba už ta tenčí ocel? Co by loď měla odlehčit o cca 20 tun?

AdamG

Nie ešte tam neni tá 3mm ocel

daevid

Dám čas SapceX kým na to prídu sami…(joke)

Mierne zosilniť leg skirt, je stavaný na vertikálnu záťaž takže by teoreticky nebolo potreba pridávať neúmernú záťaž.
Postaviť úmerne vyvýšenú plošinu ktorá bude stáť na tlmičoch a bude plniť funkciu tlmičov v nohách. Pristánie Starship tak bude stejné jak z regulérnymi nohami.
Veľkosť plošiny bude úmerná presnosti pristátia.
Pristávacia plocha nebude plná ale mrežovitá – dostatočne pevná a priepustná pre spaliny.

merjev

A jak tu plošinu postavíte na Marsu a nebo Měsíci?

daevid

Stejne jak tam postavíte chytaciu vežu, laná, siete, trampolíny, a neviem čo všetko..

Očividne, pokiaľ sa výrobca venuje tejto myšlienke (chytanie starship z dôvodu odlahčenia), jeho zámer nemusí byť vyvinutie jedinej verzie určenej len pre Mars.

daevid

Ešte doplním, pokiaľ bude fungovať verzia Starship určená primárne na vynášanie nákladu na orbitu z plošiny, z pevniny (proste fixné miesto) a na tomto mieste aj pristane. Tak nohy predsa potrebovať nebude.

Už je jasné (vlastne i bolo od začiatku ale nie tak výrazne pre diváka) že z nadbytočnou hmotnosťou majú problém a preto sa tomu venujú – preto som zvedavý pre akú verziu sa rozhodnú alebo skôr vyvinú..

merjev

Ale Starship není uvažovaná jako pouhý transportér na LEO. Pokud její vývoj dospěje k plánovanému cíli, tak se stane meziplanetárním dopravním prostředkem s možností přistání na různé vesmírné tělesa. Vámi navrhované řešení však nijak neumožní přistání na Měsíci a nebo Marsu. Dovolím si tvrdit že v nejbližších desítkách let tam nikdo žádné vhodné přistávací zařízení nevybuduje.
A ano Space X plánuje přistávací zařízení, ale pro Super Heavy a to dává smysl.

Václav Procházka

Problém je v tom, že nikdo zde neví co je skutečným plánovaným cílem SS. Meziplanetární dopravní prostředek to ovšem zcela určitě nebude. Pro tento účel tomu chybí zcela zásadní věci. Doporučuji se podívat na pokročilé koncepty NASA pro meziplanetární lety.

merjev

Ano, ve vývoji SS pořád chybí vyřešit spoustu problémů, ale to neznamená že Space X časem nemůže dojít k cíli. I když neúspěch nelze vyloučit.
Obdobně, ne-li hůře je na tom i NASA a ostatní hráči na poli kosmonautiky.
Doporučuji se podívat na probíhající projekty.

Václav Procházka

Otázka je, zda je pro meziplanetární lety vůbec koncept SS/SH použitelný. Jen namátkou, co třeba stínění, zdroj energie pro misi dlouhou 2 roky, přistání na povrchu cizího tělesa a opětovný start?

merjev

Samozřejmě to je oprávněná otázka. Mám jen obecně známé informace tak na ní nedokážu odpovědět, ale doufám že se jím to povede. Způsob vývoje systémem pokus – omyl se může zdát zastaralý, ale to by se dalo říct i o použitém materiálu, v dnešní době kompozitních materiálů a hliníkových slitin. Když se nad tím zamyslím tak mi koncept SS/SH dává smysl – kompletní znovu použitelnost, nízké výrobní náklady, rychlost výroby zkušebního hardwearu, úvahy o tankování na oběžné dráze, na dnešní dobu bez konkurenční nosnost, teoretická možnost výroby paliva na Marsu a v neposlední řadě tah na bránu který tým kolem Elona Muska předvádí. Je to základ na kterém se dá stavět.
A ano je to jen začátek, pak bude třeba vyřešit i to stínění a zdroj energie jak jste správně zmínil a mnoho dalších problémů. Na něco můžou přijít sami, na něco přijdou jiní. Nemyslím si že první let na Mars s lidskou posádkou bude projektem jediné firmy. Bude to o spolupráci a to mi dává naději.

Václav Procházka

To co jste napsal je spíše v úrovni víry, než v úrovni argumentů. Způsob vývoje pokus – omyl je středověk.

“A strýček opravdu na leccos přišel. Tak například zjistil při pokusu, který měl velmi vzrušující průběh, že lít vodu do kyseliny je blbost, a vůbec mu nevadilo, že tento poznatek, korektněji vyjádřený, mohl získat z učebnice chemie pro nižší třídy škol středních, aniž by si byl při tom popálil prsty a zánovní vestu.” Zdeněk Jirotka – SATURNIN

merjev

Důvěra, to je to správné slovo a ta má vychází z toho co již dokázali a ať se Vám to líbí nebo ne, tak Space X je ve svém oboru na špici. Systémem pokus – omyl víceméně došli i k úspěšnému přistávání prvních stupňů Falconu 9. V současné době nemají na světě, v daném způsobu přistávání, konkurenci. A dosáhli toho mimo jiné i využitím systému pokus – omyl.
Jo a Saturnin je skvělý, ale ten citát vůbec neodpovídá tématu naší diskuse. Nebo víte o někom kdo zvládl koncept přistání SS, nebo víte o někom kdo se snažil přesně o totéž a došel k závěru že to není možné.

Václav Procházka

Dodnes nikdo neví, zda se znovupoužití těch stupňů ekonomicky vyplatí. Výroky Muska jsou v tomto směru dost neuvěřitelné a mlhavé. Jednou si možná metodu pokus – omyl vyzkoušeli, tak bych očekával trochu pokročilejší přístup u dalšího projektu….

Invc

Samozřejmě, že nevyplatí. Proto to dělají furt dokola (a ještě ke všemu se svým nákladem)…. to přece dá rozum.

A pokud jde o ten “pokročilejší” přístup (pominu teď, že víme houby o tom kolik všeho se děje v “backoffice”) – tak to mi něco připomnělo:

Přijde takhle pan do obchodu a říká prodavači, že má problém s mouchou… a prodavač samozřejmě ochotně poradí: “to takhle chytíte mouchu, uchopíte ji do levé ruky, takhle, tady vezmete tuto injekční stříkačku speciálně pro hmyz, ve které je úžasný inovativní jed pro mouchy (modrý, svítí ve tmě) a takhle to opatrně píchnete mouše pod levé křídlo (podloženo vědeckou studií, že tam je to nejlepší)… no a je po mouše.”… zákazník na něj chvíli kouká a pak řekne “no… ale když už ji mám v ruce tak….”

Václav Procházka

Problém je v tom, že i pokud by se jim to ekonomicky příliš nevyplatilo, mohl by si Musk dovolit to otevřeně přiznat? Podle mě nikoliv. Další otázka je kolik a jakých úkonů se přesně musí provádět před opětovným nasazením rakety a zda tyto úkony nemohou být (stále ještě) nákladnější a pracnější než výroba rakety nové. Je třeba brát v úvahu, že je znovupoužíván pouze 1. stupeň. Navíc kvůli znovupoužitelnosti klesá nosnost o cca. 30%. Do celé kalkulace by bylo třeba započítat také celý vývoj znovupoužitelných částí F9. Náklady na znovupoužitelnou raketu (stupeň) se s ohledem na výše uvedené nemohou v žádném případě vrátit ihned, ale až po určitém množství znovupoužití. Přitom tento počet může být vyšší než je životnost hlavních komponent.

merjev

A vy znáte ty správne čísla? Znáte náklady na výrobu, nebo na úpravu použitého stupně před dalším startem?
Navíc si myslím že není nutné aby se celkové náklady vrátily ihned. To snad v tomto podnikání ani nejde, to neumí nikdo.

Terablick

Samozřejmě takovéto projekty počítají s návratností v desítkách let, stejně jako když si kupujete na barák tepelné čerpadlo nebo solární panely. Investuje se prostě velká částka teď, aby se v budoucnu v součtu daleko větší částka ušetřila, nebo v tomto případě (SpaceX) získala. Vývoj každého nového modelu auta, spotřebiče, nové technologie třeba LED panelů, prostě čehokoliv, taky stojí nesmysl, a vrací se teprve při masové produkci, kdy se počáteční náklady rozpočítají do jednotlivých prodaných kusů… Když totiž třeba Samsung investuje třeba (teď třelím totálně od boku, konkrétní čísla neznám) 100 milionů USD do vývoje nového typu LED panelu, a pak bude deset let prodávat milion těch panelů ročně, po 100 USD za kus, vydělá na tom třeba desetinásobek počáteční investice, a o tom to celé je… Na začátku se investuje ohromná suma, aby se pak na tom vydělala ještě daleko větší suma 🙂 Takhle prostě funguje průmysl 🙂 Někdo postaví obří halu plnou robotů, a vyrábí miliony spotřebičů, aut nebo tužkových baterek, a někdo staví prototypy vesmírných nosičů, aby je pak ve velkém “prodával” (jako službu), a měl z toho zisk. Nehledě na to, že Muskovi nejde u SpaceX na prvním místě o zisk, ale o prostý pokrok, posunutí lidstva někam dál… Dělal by to i kdyby to bylo ztrátové 🙂

merjev

Nejspíš neví, v tom máte pravdu.
Historie nám však říká, že stejné pochyby tu byli již nesčetněkrát.Ze všech možných příkladů uvedu pouze jeden, let strojem těžším než vzduch. Spousta lidí se té hrstce nadšenců vysmívala a ejhle letadla lítají.

Václav Procházka

Ten výsměch prvním pilotům a konstruktérům letadel je možná nejvíce taková urban legend. Lidi od nepaměti ví, že třeba taková kachna je těžší než vzduch a létat umí. U řady průkopníků letectví byl určitý výsměch navíc na místě, neboť se ani neobtěžovali si kachnu či jiného ptáka pořádně prohlédnout…
https://www.youtube.com/watch?v=FBN3xfGrx_U&ab_channel=BritishPath%C3%A9

merjev

Lídé od nepamětí ví že slunce svítí a hřeje, ale dlouho nevěděli proč. No a dnes jsou lidé, kteří umí procesy probíhají ve slunci napodobit. Dokonce se někteří snaží využít termojadernou fúzi v náš prospěch (nebo svůj).
Řada průkopníků, a nejen v letectví, vstoupila do slepých uliček. Některé neúspěchy se jeví až komicky, navíc s odstupem sta let. No a pak byli a budou tací kteří úspěchu dosáhnou.
A tak složitý proces jako je vývoj transplanetárního dopravního prostředku, již dopředu odsuzovat k jistému neúspěchu mi přijde velice sebestředné. Myslim, že není na světě člověk, který by dopředu a se 100 % jistotou byl schopen říct jak dopadne snažení Space X.

daevid

Ale tu ani nikto netvrdí že Starship je uvažována JEN JAKO transportér na LEO.
Navrhnuté riešenie ani nemá umožnovať pristánie na vesmírnych telesách alebo planétach.
Kôli veľkým ambíciam, SpaceX a Starship si na seba potrebuje zarobiť – bude hneď od začiatku vynášať tucty starlinkov a v tej verzii skutočne tie nohy vhodné na pristánia na iných planétach potrebovať nebude – zbytočná záťaž.
Nehľadiac na to, že už je jasné že vznikne viacero verzii a niektoré budú primárne na LEO viz tankery.
Ad2. pokiaľ sa teoreticky bavíme o viacerých verziách leg skirt časti, určite nebude problém implementovať vo výrobe viacero týchto iteracii.

“A ano Space X plánuje přistávací zařízení, ale pro Super Heavy a to dává smysl.”
Dáva stejný zmysel aj pre SS, obávam sa ale, že problém nastáva v implementácii viz Elonov brainstorming.. Pristávacie zariadenie nemusí byť nevyhnutne veža.

Richard Dědič

Skirt by se měla zesílit, ale naopak odlehčit, nebo úplně odstranit. Zejména na závětrné straně, kde při re-entry není vůbec potřeba. A na návětrné straně by na ochranu motorů stačilo nějaké prkno, jako měl raketoplán. Nohy, pokud pro danou misi budou vůbec potřeba, by se mohly namontovat přímo na puk.

Richard Dědič

Oprava: … by se NEměla zesílit … , pardon.

daevid

Myslim si, ze skirt nebudu chciet odstranovat a ani ciastocne.
Do tychto miest montuju dost zariadeni + vakuove raptory budu zrejme taktiez upevnene napevno ku skirtu.

Invc

Skirt odstranit nemůžou… pokud si nechtějí upálit raptory při reentry.

Mirek

No taky si myslím, že to nemůžou jen tak odstranit

Mirek

Ale už asi chápu princip toho bellyflop v první řadě se musí ta sestupová rychlost snížit na nulu a pak je dost času na otočení. No je to vidět podle toho videa.

Hmmmm!

Jako že to bude levitovat a pak se to otočí?

MilAN

A jak snížíš rychlost na nulu, když až do toho otočení padá SS volným pádem ? Teprve po otočení a zapnutí motorů lze rychlost z pádové rychlosti zbrzdil na nulu. A času na “visení” je jen tolik, kolik je paliva.

Mirek

No rychlost se sníží tím, že raketa už není kolmo a tím je tah vzhůru. To mě jen tak napadlo, že při tom manévru je asi rozhodující hlídat výšku.

Mirek

není vodorovně.

MilAN

Jenže v té době nepracují motory a ona padá volným pádem ( i když je nějak “šikmo”) . A z toho volného pádu děláš otočku- čili z plné pádové rychlosti.

Mirek

No asi jsem to špatně napsal. Myslel jsem během otočky, že se sníží sestupová rychlost.

Mirek

Ale v praxi to stejně bude asi přistávát stejně automaticky tj. jako že bude nějáká přistávací sekvence příkazů?

Mirek

Tak už jsem to nasimuloval 3 vteřiny otočka s vystavením plus patnáct stupňů a 1,5 vteřiny minus patnáct stupňů. Vy výsledku by to mělo stačit k tomu aby raketa byla svisle.

Mirek

Tak ta přistávací sekvence by mohla vypadat nějak tak
      if (key == “L”)
      {
        landing = true;
        landing_time = 0;
         
        lm[0].set_active(true);
        lm[1].set_active(true);
        lm[0].set_upangle((float)(15 / 180.0 * Math.PI));
        lm[1].set_upangle((float)(15 / 180.0 * Math.PI));

      }

      if (landing)
      {

        landing_time += time;
        if (landing_time > 3.6 && landing_time < 4.1)
        {
          lm[0].set_upangle((float)(-15 / 180.0 * Math.PI));
          lm[1].set_upangle((float)(-15 / 180.0 * Math.PI));
        }
        if (landing_time > 6)
        {
          landing = false;
          lm[0].reset();
          lm[1].reset();
          lm[0].set_power(0.4f);
          lm[1].set_power(0.4f);
        }
         
         

      }

Naposledy upraveno před 3 měsíci uživatelem Mirek
Meh

Na konci jste zapomel zavolat asm(“hsc”);

Mirek

Tak ještě vlastně nastavení klapek lw.
Přistávací sekvence starship
if (key == “L”)
{
landing = true;
landing_time = 0;

lm[0].set_active(true);
lm[1].set_active(true);
lm[0].set_upangle((float)(15 / 180.0 * Math.PI));
lm[1].set_upangle((float)(15 / 180.0 * Math.PI));
lw[0].set_angle((float)(Math.PI * 0.5)); //klapky
lw[1].set_angle((float)(Math.PI * 0.5));
}

if (landing)
{

landing_time += time;
if (landing_time > 4.1 && landing_time < 4.7)
{
lm[0].set_upangle((float)(-15 / 180.0 * Math.PI));
lm[1].set_upangle((float)(-15 / 180.0 * Math.PI));
}
if (landing_time > 6.6 && landing_time<7.0)
{
//landing = false;
lm[0].reset();
lm[1].reset();
lm[0].set_power(0.3f);
lm[1].set_power(0.3f);
}
}

Invc

Nechci ti kazit radost, ale Elon má přistávání nabindované na “ctrl-shift-F11” a ne na “L”.

Od toho místa dál… už to raději nebudu komentovat.

Mirek

to je jen moje představa, jestli je tam ctrl-shift-F11 to nevím ale myslím, že to nemůže být plně automaticky protože raketa může letět v praxi třeba z boca chica do new yorku.

Terablick

A nebo taky do kosmu, odkud běžně plně automaticky přistávají první stupně Falconu 9 už několik let, a to s přesností asi na půl metru 🙂 Plně automaticky také přistál SkyCrane, nesoucí rover Perseverance, na Marsu, a to ne jen podle nějakého předem daného programu,alev našel si sám místo pro přistání podle vlastního monitorování terénu pod sebou. Doba prostě pokročila, a stroje dokážou vyhodnocovat a přizpůsobovat se okamžitým podmínkám automaticky líp, a hlavně nesrovnatelně rychleji, než kdyby je někdo řídil… BTW letadla taky už spoustu let umí plně automatické přistání, a už leta se to používá jako běžný způsob přistání. Piloti jsou dneska v letadlech vlastně už spíš jen jako pojistka pro případ selhání systému, a letadlo technicky vůbec neřídí. Jen zadají do systému parametry, a pak už jen sledují, jestli systém dělá co má…

Mirek

to težko říct jestli pro každý let bude připraven program dopředu a už do toho člověk nebude zasahovat nebo bude to člověk aktivně řídít podobně jako letadlo a jen ten přistávací manévr bude automatizovaný.

Mirek

hsc nevím co tím myslíš

Petr

uzavírky na pondělí nejsou?

Petr

díky 🙂

EvzenJ

Velmi pekny popis startovaciho komplexu s popiskami – konecne vim co je v tech bilych a cernych nadrzich.

https://twitter.com/RGVaerialphotos/status/1385345712133574659/photo/1

Garisen

Pro škarohlíky: Falcony také bouchaly jeden po druhém a dnes létají pomalu několikrát do týdne a stabilně svůj úkol plní na jedničku. A to šlo o mnohem jednodušší projekt než je Starship. Druhá věc je ta, že NASA a ostatní mají většinou úspěšné testy proto, že trvá minimálně 10 – 15 let než svůj projekt přenesou z papíru do fyzické podoby. Do té doby jen počítají, přepočítávají, provádějí počítačové simulace a až potom se odváží postavit nějaký prototyp. SpaceX k tomu přistupuje úplně jinak. Místo dalších výpočtů neztrácejí čas a rovnou přejdou k praktickému testování, protože Musk prostě nemá neomezené zdroje na to, aby si mohli dovolit ztrácet čas. Taky proto Blue Origin má vesměs všechny testy úspěšné, ale ve finále zatím žádnou zakázku neprovedli a nevydělali si ani na žvejkačku pod sedadlem. A to je Blue Origin o něco starší společnost než SpaceX. Bezos si to však může finančně dovolit. Stejně tak státem dotované agentury jako NASA.

PetrV

Plný souhlas. Hlavně ten čas je drahý a čas jsou peníze.
Dostal mne tento dokument k programu Artemis:
https://oig.nasa.gov/docs/IG-21-018.pdf
Na straně 4 jsou počty NASA, kolik do čeho vrazila natištěných papírků od roku 2004.
Je tam i odhad, kolik dají chlapci do roku 2025.
SLS – 18 mld USD
Orion – 12 mld USD
EGS- patrně zařízení na výrobu vodíku – 4 mld USD
Gateway – 1 mld USD
Výzkum – 3 mld USD
HLS – 1 mld USD

Jak vidno, NASA je dojná kráva pro firmy jako je boeing, LM, BO apod…


Jiří Lacina

A to by se dal ještě přidat Webbův teleskop , kde rozpočet vzrostl na dvacetinásobek a doba dodání je -zatím- téměř trojnásobkem původně plánované doby dodání.

3,14ranha

Určitě jste ty peníze očistil o inflaci ? A vzhledem k tomu že téměř vše na JWST bylo nutné vymyslet úplně od teoretických základů a matematických rovnic, přes technologický demonstrátor, prototyp až po letový hardware tak jde o přijatelný výsledek.

JWST je v některých ohledech složitější a náročnější projekt než bylo přistání na Měsíci.

Pokud se mnou nesouhlasíte, založte firmu na vesmírné teleskopy a klidně je prodávejte za 20x menší cenu. Astronomové celého světa vám utrhají ruce.

Jiří Hošek

EGS není zařízení na výrobu vodíku. Mohl jste se mě zeptat, když jsem Vám předevčírem na jiném portálu po Vaší otázce “kolik peněz stál NASA prozatím vývoj MPCV/Orion?” poslal odkaz na tento dokument.
EGS zahrnuje veškeré vládní pozemní systémy pro předstartovní přípravu a starty raket a kosmických lodí v Kennedyho vesmírném středisku (budovy VAB, O&C, MPPF, řídicí středisko startu, mobilní vypouštěcí plošinu, plošinu ML-2, transportéry, startovní komplex 39B). Abych byl konkrétnější – příprava mise Artemis I už teď není financována z položek SLS a Orion, ale pouze z položky EGS.

PetrV

Takže nová škatulka pro odklánění.
Příště to bude škatulka FRC, HRC, PRC…:-)
Tomu se říká komunismus…

3,14ranha

Hranice mezi občanskou zodpovědností a paranoiou je zdá se hodně tenká.

Má někdo představu kolik peněz vrazil Yusaku Maezawa Elonovi aby ho povozil u Měsíce ? Ono se to směje NASA jaký je to otesánek než si uvědomíte jak velkým bumbrlíčkem už se stala SpaceX která je přitom proti kosmickým agenturám velmi úzce zaměřená na pár projektů.

(NASA koordinuje desítky, pokud ne stovky různých projektů – od ISS, přes robotické sondy až po výzkum nadzvukových letadel).

PetrV

NASA koordinuje, ale hlavní krajíc peněz jde do ISS a dopravy na ni, Artemis, CLPS. Navíc je JWST. Všude SpaceX participuje. SpaceX si může dělat s penězi od investorů více, nežli NASA, která krmí firmy napojené na cecík.
Efektivita peněz vložených do CD, Falcon 9 a další je překvapivá. Proto ten úspěch.

Naposledy upraveno před 2 měsíci uživatelem PetrV
3,14ranha

SpaceX je dobrá v tom co dělá, ale program NASA je o hooodně širší. SpaceX jaksi nahoru nedopravuje betonové odlitky, ale složitě vyzkoumaná a revolučně vyrobená zařízení, draze a pracně vybrané a trénované kosmonauty o robotických misích nemluvě.

Pokud se vám cena JWST zdá přemrštěná, založte firmu, vybrušte zrcadla, vyrobte IR optickou sestavu pracující bezchybně při teplotě 5 kelvinů, vyrobte z termofólie clonu velkou jak tenisové hřiště tak aby se při rozvinování neroztrhla

a pak všem hamižným americkým firmám vytřete zrak svou bezkonkurenční cenou. 🙂

Davor

Docela by mě zajímalo, jak mají vyřešené po úspěšném dosednutí na přistávací plochu, vytankování a celkové zajištění lodi pro bezpečnou manipulaci a odvoz? Přeci jen ty nožky nejsou moc vysoké a dostat tam něco, co by detank zajistilo, bude docela složité. Napadlo mě jen, že by otevřeji výpustní ventily a palivo nechali “vyprchat” do vzduchu.. Je to tak?

Marek

Mate predstavu o časovém harmonogramu testu? Da se to nějak odhadnout? Díky