Testovací let Starship SN15
SN15 je další v řadě prototypů kosmické lodi Starship, která má v budoucnu umožnit levné lety do vesmíru díky kompletní znovupoužitelnosti. Předchozí prototypy SN8 až SN11 provedly testovací lety do výšky kolem deseti kilometrů, ale zcela úspěšné přistání se nepodařilo ani jednomu z nich. Nejblíže se dostal prototyp SN10, který na začátku března přistál v jednom kuse, ale pár minut poté explodoval kvůli poškození z příliš tvrdého dosednutí. Nyní je na řadě prototyp Starship SN15, který oproti svým předchůdcům obsahuje stovky vylepšení, a v tomto článku najdete vždy aktuální informace o průběhu jeho testování a příprav na let.
» Přeskočit na videa a aktuální informace «
Starship SN15 je nejnovější dokončený prototyp kosmické lodi Starship, který se od svých předchůdců SN8 až SN11 výrazně liší. Stále má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a pohání jej tři motory Raptor spalující směs metanu a kyslíku, avšak Elon Musk uvedl, že tento prototyp obsahuje „stovky vylepšení konstrukce, avioniky, softwaru a motorů“.
Výroba nádrží prototypu Starship SN15 začala v listopadu 2020 v montážním areálu v Boca Chica v jižním Texasu. Dokončena pak byla na začátku dubna 2021, kdy byly k sekci s nádržemi připojeny řídicí klapky a aerodynamická špička. Převoz na startovní rampu následoval brzy poté, načež bylo zahájeno pozemní testování, které zahrnovalo tlakové zkoušky s dusíkem a několik statických zážehů motorů Raptor. U posledních několika prototypů SpaceX dělalo tlakové testy rovnou s nainstalovanými motory, ale SN15 má jinak řešený „puk“, do kterého jsou motory zasazeny. Tlakové testování tedy bylo nejdříve provedeno bez motorů. Po tlakových zkouškách byly na Starship nainstalovány Raptory SN54, SN61 a SN66 a loď absolvovala dva statické zážehy.
Let Starship SN15 do výšky 10 km nakonec proběhl 6. 5. v 00:24 SELČ a byl poprvé zcela úspěšný, jelikož loď v závěru testu měkce dosedla na přistávací plošinu. Elon Musk následně zmínil, že SN15 možná brzy provede svůj druhý let, ale nakonec k tomu asi nedojde.
Videa a webkamery
SpaceX-sestřih
SpaceX-přenos
Kosmonautix.cz
LabPadre
Cosmic Perspective
NSF-let
Nerdle
Launch Pad
Lab
Sentinel
Sapphire
Predator
SPadre
Aktuální informace
Pozor, pokud se vám nezobrazují nové zprávy automaticky, zkuste manuálně aktualizovat stránku.
Mnohem více informací o Starship, Super Heavy a Raptoru najdete v našem velmi podrobném článku Vše o Starship a dále také v přehledu všech prototypů.
- Mise Starlink 9-7 - 11. 10. 2024
- Mise Starlink 6-61 - 2. 10. 2024
- Mise Starlink 11-2 - 1. 10. 2024
Tak to přistání bylo drsné. Ve smyslu propracovanosti při nepříznivých povětrnostních podmínkách. Velký náklon do poslední vteřiny a pak srovnání. Přišlo mi že v náklonu byla ještě ve chvíli kdy se první strana dotkla země.
Ten náklon, to bylo nožkami- špalíky a jejich deformací. Jednoduché a funkční.
tak to je moje představa jak by to mohlo vypadat uvnitř: http://mirheb.borec.cz/raketa/P1010263.JPG
Je to konečně kýžený úspěch celého týmu SpaceX v Boca Chica ale SN16 třeba nebude mít tolik štěstí a i když opět bezpečně přistane tak od toho nehašeného požáru by mohlo dojít k výbuchu lodi a to já nerad vidím.
Tak včera jsem se konečně dočkal a mohu říct, že upgrade rozvodů motorů Raptor byl krok správným směrem. Pro kosmonauty, to musel být krásný pohled na přistání jek do peřinky. Momentální přistání Dragonů padáky do moře mi přišlo proti tomuto jako skok ze sedmého patra na beton 🙂
Už se těším na další let a EM hodně úspěchů v jeho vizionářských cílech.
Upgrade rozvodů motorů Raptor byl krok správným směrem? Jak to víš? Můžeš nám k tomu říct víc?
Možná myslel omezení vzniku bublin plynu z kapalině paliva. Detaily nevím, ale u SN8-SN11 to byl pravděpodobný důvod špatné funkce motorů. Na zkušebním stavu i ty předcházející raptory fungovaly normálně, když dodáváš jen kapalinu. Probírali jsme to podrobně na kosmo.cz. Elon to také zmiňoval na tweetu jako možný důvod nezdarů. Kopírovat to sem nebudu, byla to hoodně dlouhá diskuse. Navíc nejsem hydromechanik ani strojař.
Ahoj 🙂 tak by mě zajímalo jak chce vlastně Elon řešit pak vzlet z Marsu zpět na zemí??
Tady použije nosič SH ale na marsu nebude. Ano vím že tam je nižší gravitace o více jak polovinu o proti zemi. Ale když nad tím přemýšlím tak tam stejně budou muset bejt minimálně dvě lodi aby se to dostalo zpět na zem. obě natankují na Marsu vzletnou a na oběžné dráze se přetankuje do jedné která poletí k zemi? Nebo je tu druhá varianta že to bude lítat jen tam a lidi tam dožijou?
Neví někdo něco víc?
Mars má o hodně nižší gravitaci. Plně natankovaná Starship má mít dost paliva na celou cestu zpět.
V číslech- abys odletěl ze Země pryč – potřebuješ dosáhnout rychlost cca 11,2 km/s. Abys odletěl od Marsu – stačí ti 5 km/s.
Ono ta gravitace (a raketová rovnice) hodně klame tělem. Kdyby Země měla o 10% slabší gravitaci, lítání do vesmíru by bylo dost snadné. Kdyby měla o 10% vyšší – bylo by to s chemickými motory téměř nemožné.
Pekna prace – gratulace.
Co bude dal? Vypada to ze jeste 2x a vice budou trenovat pristani z 10km a snad SN20 se pusti vyse. Ale na to bude muset byt asi otestovany BN3.
Jak vysoko by vyletela a opet pristala samotna SN20?
To je dobrá otázka, podle startu je vidět, že by se tam ještě nějaké palivo vešlo. Tím, že vypínají motory dříve, tak vlastně snižují účinnost na úkor gravitačních ztrát. Je otázka proč to dělají, jestli se bojí o strukturální pevnost a nebo je za tím něco jiného. Každopádně si myslím, že by se měli v pohodě dostat na dvojnásobek, pokud motory nebudou postupně vypínat.
To není tak složité:
Limit množství paliva určují motory. Pokud vezmu 3 motory s tahem 200t/motor (SIčkáři víte co mi můžete, a hádejte kam, haleluja) tak na startu můžeš vážit max 600 tun. Pokud vezmu SS za 100 tun, tak mi zbývá 500 tun na palivo.
Pokud vemu spotřebu 2t/s (cca650 kg / motor / s) pak se na motorech dostaneš do 170 km (po cca 250s motorového letu, s konečnou rychlostí cca 2,9 km/s). Mno a 2,9 km/s pak stačí na dalších 420 km (setrvačností).
Tož teoretické maximum pro SS v současné podobě je někde kolem těch 600 km.
( aerodynamika a snížená gravitace ve vyšších výškách ignorovány)
Za tim vypínáním je jednoduše to, že mají strop 12km, který nesmí přeletět. Viz výše setrvačnost…
Bylo to myšleno tak, že pokud by vzali stejné množství paliva a jeli na tři motory, ne že by vzali paliva více. Ale jinak mám pocit, že těch 600km je docela dost, to bych neřekl.
Zamyslím se.
No jsem zvědavý jestli u SN16 zvednou výšku, ale vzhledem k tomu, že tam asi není štít tak možná můžou jít třeba do 20km si myslím.
Zajímalo by mě, od kdy (a proč) si myslíš, že by SS potřebovala tepelný štít.
tak myslím, že pokud by letěla do výšky třeba 100km tak štít určitě potřebovat bude. Tak ta rychlost může být třeba 2 km/s při pádu ve výšce 30km kdy je odpor nejvyšší a to už si myslím ta teplota přesáhne 1500 stupnů na spodní straně i když jsem nanašel vzorec jak to zahřátí spočítat. tak jsem si vymyslel toto temperature = Math.Abs(0.5 * 0.5 * rho * v * v *s / 50); kde v je rychlost rho je hustota vzduchu a s=1 pokud raketa pada kolmo.
Proboha. Jako … chápu nadšení, ale … tohle ve mě tak nějak uráží matematiku, fyziku i IT zároveň.
1) Proč Math.abs? To jako počítáš s tím, že ti ten tvůj “vzorec” vrátí zápornou hodnotu (teplotu)?
2) co mají být ty 3 koeficienty které si do toho “vzorce” narval? 0,5 – 0,5 a ..0,02 (1/50)?
3) co je to “s”=1 pro kolmý pád? (další koeficient?) Nebo to je v nějakých jednotkách?
S hodně velkým zamyšlením a opravdu obrovským úsilím pochopit myšlenkové pochody za tvým “vzorcem” – jsem ten vzorec dokázal identifikovat jako znásilněný výpočet *Síly* odporu vzduchu doplněný náhodnými koeficienty.
Ten vzorec odporové síly normálně vypadá takto:
F=0.5 × Cx × Ro × v^2 × S
t=0.5 × 0,5 × rho × v × v × s /50
(ať to máme krásně pod sebou – přidal jsem ten tvůj “vzorec”)
kam sis dosadil za koeficient odporu (Cx) 0,5 a za plochu (S) sis dosadil 1 (asi brambor) a pak si to celé z nějakého neznámého důvodu podělil 50…
A abych nezapomněl: volný pád o 70 km (ze 100 na 30) zcela BEZ odporu vzduchu hodí rychlost jen 1,17 km/s…
Abs je tam protože s je ve skutečnosti skalární součin 2 vektorů kolmého a směru letu. A nevím jak tu teplotu spočitat jen jsem prostě odporovou sílu vydělil 50. Pokud bych spočetl energii kterou dostane ta plocha je problém je v tom, že nevím hlavně jak rychle se může ocel ochlazovat a to může záviset i na tlouštce.. Mylsím, že třeba ani nejde spočitat a musí se to zjistit experimentálně
Tak tohle je už opravdu masakr. To myslíš vážně, jako vážně vážně?
1) “Nevím jak tu teplotu spočítat, tak jsem prostě odporovou sílu vydělil 50” …. proč ne 3,14? proč ne 42? proč ne rychlostí světla? proč zrovna 50?
2) Skalární součin vektorů: Můžeš mi v tom tvém “vzorci” ukázat – KDE konkrétně je nějaký „skalární součin vektorů“ (který je ten jeden a který je ten druhý vektor, jejichž “součin” provádíš a jak ten “součin” v tom vzorci provádíš)? A čistě ze zvědavosti (ač vím, že té otázky budu vzápětí litovat) proč jen 2 rozměry?
3) Součin vektorů podruhé: Ten vzorec, který si použil – operuje s „v“ jako s rychlostí kolmého proudění na „pracovní“ plochu … pokud snad tuto rychlost „vypočítáváš“ z nějakých jiných „vektorů“ – pak to musíš udělat PŘEDTÍM než to nacpeš do toho vzorce. A mimochodem … když se tak obáváš záporného čísla … to tě nepraští mezi oči, že pokud bys do toho vzorce cpal záporné číslo u rychlosti – tak to de facto znamená, že vzduch proudí „od rakety“ namísto aby proudil k raketě? To jako ti přijde zcela fyzikálně správně … prostě spočítat to takto … a pokud by ti vycházela záporná teplota, tak ji prostě „uřízneš“ znaménko, které se ti nehodí? (Ono to sice nikdy zápornou hodnotu ve výsledku hodit nemůže, protože rychlost je tam kvadratická … ale .. no nic).
4) Nebo – mám to snad číst tak, že to tvoje malé “s” je výsledek toho nějakého “skalárního součinu vektorů”? A … v tom případě z toho odporu vzduchu … kdepak se ti ztratila plocha vystavená proudění (velké “S” ve vzorci)?
Můžu se zeptat …(nemusíš odpovídat, jestli nechceš) … ale skutečně by mě zajímalo, kolik máš za sebou vzdělání z fyziky a matematiky?
No možná máš pravdu, za použití vzorce if (s<0)
temperature += 0.5 * 0.9 * rho * v * v *s *v*s /450/(7850*0.004)*time-Math.Pow(temperature,4)*sigma*time; dostanu teplotu 353 stupňů pro let do 150km ve výšce asi 37 km. Štít asi je třeba až pro orbitální lety. 450 je kapacita oceli 7850 hustota 0.004 tlouštka a počítám tepelné vyzařování oceli, kde sigma je 5,68*10^-7. s počítám takto s = (e.x * (u.x) + e.y * (u.y) + e.z * (u.z)), kde e je směr nahoru a u je rychlost. mám it vzdělání.
Tohle už je na úrovni úplného blábolení. Zacházíš s tím, jako když pejsek s kočičkou vařili dort: “kdo by se namáhal nějakými fyzikálními vztahy … tohle zní, jako by mohlo mít nějakou souvislost, tak to do vzorce přihodím a hodím si kostkou, co s tím ve vzorci udělám. Když padne 1 tak to vynásobím, když 2 tak vydělím, když 3 tak to odečtu, když 4 tak přičtu, když 5 tak přidám závorku a když 6, tak házím znovu a nakonci tomu budu říkat třeba … horečka … teda teplota”
To už je špatně na tolika úrovních, že se to nedá jednotlivě vyvracet.
Vím, že budu litovat, že jsem se zeptal … ale proč “s” musí být menší než 0? (předtím si tvrdil, že s pro směr dolů je 1). Proč je na počátku operand “+=” . A co je proboha x u toho “směru nahoru” … a co je x u “rychlosti”? a proč X “směru nahoru” násobíš X rychlosti … a přičítáš to k tomu samému akorát s Y a potom se Z?
s<0 znamená, že raketa klesá 1) +=znamená, že tu teplotu nasčitávám postupně jako že ji přičítám k předchozí teplotě 2) s je skalární součin 2 vektorů. No nevím jestli tam někde není chyba, ale teoreticky by teplota měla růst s odporovou silou vynásobenou dráhou E=F*s a následně se zase vyzařuje ven pomocí tepelného vyzařování. Snad by to tak mohlo být správně. A pokud jo tak až při rychlosti více než 5 km/s teplota stoupne přes 1300 a je třeba tepelný štít.
Asi takhle – pokud vyjdu z toho, že na konci jsou skoro prázdní, SS váží 100t), a časy běhu jsou:
3m: 127s
2m: 88s
1m: 24s
Tak to máš nějakých 581 motorosekund. Řekněme, že v průměru pojedou na 3/4 tahu / spotřeby (takže cca 0,5t / s / motor). To dělá nějakých 300 tun paliva na startu. (To by i tak nějak odpovídalo rychlosti startu).
300 tun paliva by tě při plném kotli dostalo za nějakých 150s do výšky 130km a rychlosti 2,6 km/s – a navazující balistika by tě pak dostala o dalších 340 km nahoru.Takže …. někde kolem 450 km.
Opět aerodynamika dole a snížená gravitace nahoře zanedbány. (Pozn. hmotnost SS s tím hýbe velmi hodně… stačí vzít hmotnost 120t a nebude to 130km/2,6 km/s ale 114km/2,3 km/s)
Ale pro představu to snad stačí 😉
Diky za odhady – takze SNx nema problem se dostat nad 100km sam.
Bude zajimavy profil pri testovacim skoku do vetsi vysky.
Zda (podobne jako do 10km) vypnou motory treba v 80km nechaji setrvacnosti vyletet vyse a potom spadnout. Nebo zda tam bude nejaky zpetny zazeh jako pouzivaji u F9 pri RTLS.
Mam dojem, ze Musk kdysi zminoval, ze se SN nahore otoci a potom jeste zrychli pomoci motoru…
Ještě k tomu přistání – John Insprucker říkal, že na začátku přistání zažehnou tři motory. Celé přistání ale běželo jen na dvou.
Kdyby úmyslně chtěli přistát na dvou motorech, tak by zvolili ty dva vzdálenější od kamery. Jeden z nich sebou ale při pokusu o zážeh jen nenápadně trhnul a pak uhnul na stranu. Zbylé dva motory trochu kompenzovaly. Nakonec přistávali na dvou “bočních” motorech a díky tomu dosedli na kraj plošiny.
Jestli to opravdu bylo nějak takhle, tak jsem ještě více nadšenej, že i se selháním jednoho motoru bezpečně přistáli 🙂
Podle záběrů bych spíše tipoval, že na kraj dosedli, protože nemají zatím v softwaru kompenzaci větru při přistání a jak je vidět, dosedli přesně ve směru větru, co je vidět pěkně před dosednutím, jak se pohybuje SS do strany a pak se rozjede naplno i tryska na stlačený plyn, která se to snaží trošku dorovnat.
SSflipflop byl proveden dle mne ve větší výšce a netrefili se úplně přesně, nemyslím, že by na vítr nemysleli.
Málem z toho bylo skoromarťanské přistání do písku.
Budou fotky z dronu.
Velký úspěch a blahopřání. Co jsem vysledoval z kamery:
Půjde SN 15 znovu na start a nebo je na řadě BN 2?
Tak teď čtu viz výše, že na řadě je SN 16 a SN 15 půjde po ní.
Aiming to fly SN16 next, then refly SN15.
Nemyslím si, že to přistání začalo výše/dříve. Od zažehnutí motorů po přistání trvalo cca. o 2 sekundy méně, než SN10.
Příští let bude určitě SN16. Stavba BN2 zatím docela pokulhává. Nedivil bych se, kdyby ho chtěli úplně přeskočit.
Ohledně SN15 bych si tipnul, že ji rozeberou a už nepoletí… Druhej let bych zkoušel až s SN16/17 pokud přistanou. Ale uvidíme 🙂
Já si myslím, že ji prohlídnou, ale než by ji rozebírali, tak ji raději pošlou znova nahoru. Podle mě další krok bude maximum paliva + maximum tahu pro dosažení maximální výšky a pak získat data jak se bude SS chovat při sestupu z vyšší výšky, jak se budou chovat motory, jak palivo, jak dlaždice atd. No a pokud se rozplácne, tak tím nic neztratí, protože úkol už byl splněn.
Súhlasím, na extrémne testy ideálny letuschopný stav, tak môžu skúsiť niečo viac navyše.
Tento skok bych přirovnal k přeletu SS na mořskou plošinu. Ideální přeprava rakety na místo startu….:-)
Větší prča bude chytit BN do klepet na plošině.
Snad jim FAA odkýve vyšší let…
Nohy byly u SN15 hezky zdeformované. Bude je potřeba vyměnit. Motory bych nechal původní. Samozřejmě kontrola.
Zdá se, že tentokrát udělali otočku nad zemí jen s pomocí klapek a motory zažehli až ve svislé poloze.
Asi jistější řešení.
Nebo se mýlím ?
otáčeli se z vodorovný polohy s motory. Jen přes klapky by to nešlo bylo by to moc pomalé.
https://youtu.be/z9eoubnO-pE?t=730
Kdyz na SN15 prilepili Starlink talir, tak jsem si rikal , to bude komunikace a videoprenosy behem letu jako vino, ale prd…
Ano, taky jsem tajně doufal a tak nějak se nepovedlo, tak snad příště.
jo to sem si myslel i já 😀 ale přece jen tam není pohyblivá parabola a ještě ke všemu to musí chytat signál za měnící se polohy.
takže to bude chtít ještě vyladit.
Navíc nevíme zda to tam nebylo jen kvůli telemetrii nebo jen prozatím testovali jak bude spojení stabilní a jaká bude latence za pohybu.
Mě se hrozně líbila kamera v křidýlku když jsme u toho videa. 😀
Tak a máme to, do konca leta dúfam v Orbit a pristátie, aspoň propagačný testovací let okolo Mesiaca pre výsmech SLS a Boeingu.. možno test tankovania, výborne tento rok uvidíme naozaj veĺa! 🙂
Ha