To nejlepší z mise NROL-76

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v pondělí 1. května odstartovala z rampy LC-39A a úspěšně vynesla na oběžnou dráhu tajný špionážní satelit s kódovým označením NROL-76 pro americký úřad National Reconnaissance Office. Vzhledem k utajenému nákladu SpaceX nesmělo při živém přenosu poskytovat informace o druhém stupni rakety, takže jsme mohli sledovat pouze první stupeň. Nakonec to však bylo možná dobře, jelikož se nám díky tomu dostalo neobvyklých a ničím nepřerušených záběrů na návrat prvního stupně zpět na pevninu, kde úspěšně přistál. Připomeňme si ty nejlepší momenty a také další zajímavosti o této první tajné misi SpaceX.

Přípravy na start

Statický zážeh mise NROL-76 (Foto: SpaceX)

Jelikož podstata nákladu byla přísně utajena (pokud vás zajímají spekulace o nákladu, doporučuji článek na Kosmonautix.cz), informace o této mise byly poněkud střídmé. Start byl původně plánován na 16. dubna, ale z neznámého důvodu byl odložen na 30. dubna. Spekulovalo se, že zpoždění nejspíš souviselo s nějakým problémem se satelitem, a proto jsme se nedočkali oficiálního vyjádření. Ať už to bylo jakkoli, 25. dubna úspěšně proběhl statický zážeh, o čemž jsem informoval v samostatném článku. Následně byla raketa připravena na ostrý start.

V neděli 30. dubna jsme jako diváci zjistili, že místo klasického moderovaného webcastu a alternativního technického tentokrát dostaneme pouze jeden. Kvůli omezením způsobeným utajením účelu mise SpaceX zvolilo jednoduchý formát živého přenosu, který kombinoval prvky obou typů známých z dřívějška. Jednalo se vlastně o technický stream, kterému dominovaly záběry na raketu na rampě, ale byl doplněn občasným komentářem pracovníka SpaceX. Záznam přenosu najdete níže.

V neděli vše probíhalo dobře, ale necelou minutu před startem byl odpočet přerušen a start odložen o jeden den kvůli problému se senzorem na kyslíkové nádrži prvního stupně. Během následného 24hodinového čekání na druhý pokus o start jsme se mimochodem dozvěděli, na jakou orbitu má satelit vlastně namířeno. Tato informace totiž byla také utajena. Portál Space.com však získal dokumenty úřadu FAA, od kterého SpaceX muselo dostat povolení ke startu, a z nich bylo možné vyčíst, že špionážní satelit neznámého typu a hmotnosti mířil na nízkou oběžnou dráhu Země. A jelikož cesta na nízkou dráhu vyžaduje méně paliva než náročnější přechodová dráha ke geostacionární, společnosti to umožnilo pokus o přistání prvního stupně na pevnině.

Druhý pokus o start v následující den tedy sliboval báječnou podívanou. A rozhodně nezklamal!

Průběh mise a přistání

(Foto: NASA)

Druhý pokus o start, který se konal 1. května, už proběhl bez problémů. Vadný senzor byl přes noc vyměněn a hlavní obavu před startem tedy představoval jen silný vítr ve vyšších vrstvách atmosféry, který podle Elona Muska dosahoval 98,6 % teoretického limitu, který je raketa navržena ustát. Šéf SpaceX však nakonec dal povolení ke startu a vše proběhlo v pořádku. Raketa odstartovala přesně ve 13:15 SELČ, krátce po východu slunce na floridském pobřeží, kde se rampa LC-39A nachází. Právě toto načasování mělo za následek ideální světelné podmínky pro sledování průběhu letu. SpaceX zároveň velice příjemně překvapilo kvalitou záběrů na cestu prvního stupně – dostali jsme v podstatě nepřerušený přenos od oddělení stupňů až po přistání na LZ-1. Společnost k získání těchto záběru pravděpodobně použila speciální “tracking” kameru podobnou té na obrázku.

Podívejme se na ty nejlepší momenty z živého přenosu:


Oddělení stupňů a zpětný zážeh prvního stupně


Vyklopení roštových kormidel a přistání z pohledu rakety

Přistání prvního stupně

Zajímavosti

Graf vývoje hodnot z telemetrie prvního stupně (Autor: Scott D’Urso‎)

  • Při živém přenosu obvykle SpaceX zobrazuje telemetrii z druhého stupně, ale jelikož jeho trajektorie byla tentokrát tajná, dostalo se nám místo toho podrobných údajů o výšce a rychlosti prvního stupně během jeho návratu na pevninu. Scott D’Urso z těchto údajů následně vytvořil pěkný graf (viz obrázek), který hezky ilustruje, jak stupeň během své cesty zpomaluje a zrychluje v důsledku několika zážehů, volného pádu a také brždění o atmosféru. Na levé ose je rychlost v metrech za sekundu, na pravé ose výška v kilometrech a na spodní ose uplynulý čas v sekundách. (Pokud vás zajímá podrobnější rozbor letového profilu, přečtěte si článek na Kosmonautix.cz.)
  • Během živého přenosu šlo dobře vidět, že zpětný a vstupní zážeh prvního stupně probíhá tak, že se nejdříve spustí jeden motor a až po chvíli další dva. Vypínání motorů je také postupné – nejdříve zhasnou dva krajní a až poté ten prostřední. Důvodem by mohlo být, že raketa je díky tomu stabilnější a zároveň je zpomalení plynulejší, takže přetížení způsobené zbrzděním méně namáhá konstrukci prvního stupně.
  • Jednalo se o již 4. úspěšné přistání na pevnině a celkem 10. úspěšné přistání vůbec. SpaceX tak doposud zachránilo již 9 prvních stupňů (jeden přistál dvakrát). Jejich přehled najdete zde na webu v průběžně aktualizované sekci Zachráněné stupně.
  • K přistání raket na pevnině také patří sonický třesk, který často zaskočí přihlížející diváky. Jak zněl při této misi, si můžete poslechnout například v tomto videu.

Spekulace o záchraně aerodynamického krytu a premiéře Blocku 4

Mezi fanoušky se už před startem této mise spekulovalo, že si při ní možná odbyde premiéru první exemplář nové varianty Falconu zvané Block 4. Také se proslýchalo, že SpaceX provedlo další pokus o záchranu aerodynamického krytu. Co je na tom pravdy? Odpověď není jednoduchá, a tak jsem se o tom rozepsal podrobněji ve včerejším článku NROL-76: Spekulace o záchraně krytu a Blocku 4.

Galerie fotek ze startu a přistání

Záznamy živých přenosů

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Oficiální webcast SpaceX:

Další související články, které by vás mohly zajímat:

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

0 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře