Tom Mueller vypráví o svých amatérských raketách a vývoji motorů ve SpaceX

Tom Mueller je spoluzakladatel SpaceX, kde se věnoval vývoji motorů, je považován za předního raketového inženýra. Podrobnosti o jeho životě a práci ve SpaceX si můžete přečíst v našem starším článku. Dne 20. června 2020 poskytl video přednášku pro přibližně stovku amatérských raketových inženýrů a studentů sdružených v organizaci Launch Canada. V hodinové přednášce hovořil o své kariéře a především o svých amatérských malých raketách. Následující tři hodiny ochotně odpovídal na dotazy nadšených studentů a podělil se o mnoho rad a zkušeností. Prozradil také potěšující zprávu, že příští rok vyjde nová kniha s historkami ze SpaceX. Toto je souhrn celého čtyřhodinového videa.

Konstruktér Tom Mueller a jeho výtvory. Zleva: Merlin 1C pro Falcon 1, Merlin 1C pro Falcon 9 a Merlin 1C-Vacuum bez expanzní trysky (Foto: SpaceX)

Ve firmě TWR Tom během 15 let svého působení pracoval se všemi dnes používanými kapalnými raketovými palivy a také s řadou exotických paliv. Pracoval na mnoha motorech a řadu jich zde vyvinul sám. První motor, na kterém pracoval, byl experimentální Kinetic Energy Weapon (KEW) běžící na hydrazin. První motor, který zde vyvinul sám, byl malý hydrazinový motor o tahu 2,3 kg. Dále se podílel na vodíkovém motoru TR-106 o tahu 295 tun, se kterým TWR soutěžila o zakázku na motor pro raketu Delta IV Heavy. Nakonec ale prohrála proti motoru RS-68 firmy Aerojet Rocketdyne. Tom byl zodpovědný za vývoj vstřikovačů paliva, zapalování a částečně za turbočerpadla. Další motor, který Tom zmínil, byla zmenšená verze vysoce regulovatelného motoru vycházejícího z Lunar Module Descent Engine, který sloužil na přistávacích modulech během misí Apollo.

Dále představil několik svých amatérských raket, které vyrobil poté, co se přidal k Reaction Research Society. První raketou byla XLR-50 na kerosin a kapalný kyslík, tlakovaná heliem. Byla dlouhá 188 cm, široká 7,6 cm a vážila 2,7 kg. Generovala tah 22,7 kg a možná to byla vůbec nejmenší raketa na kryogenní kapalná paliva, která kdy vzlétla. Doletěla až do výšky 2 423 m.

Raketa XLR50

Jeho další raketou byla HLR25 poháněná kyselinou dusičnou a furfurylalkoholem. I tato raketa možná ustanovila nový rekord pro nejmenší raketu na kapalná paliva (tedy ne nezbytně kryogenní), která kdy letěla. Byla 112 cm dlouhá a 4 cm široká. Generovala tah 11,3 kg. Při letu dosáhla výšky přibližně 2 591 m. Raketa přežila pád zpět na zem a po opravách letěla ještě dvakrát.

Raketa HLR25

Další raketou byl už větší Condor letící na propan a kapalný kyslík. Byl vysoký 3,6 m a široký 21,6 cm. Prázdný vážil 34 kg a měl tah 317 kg. Návrh motoru vycházel z motoru řízené střely Condor (pravděpodobně AGM-53A Condor), který se Tomovi dostal do rukou. Raketa však nikdy neletěla, 3 vteřiny před startem totiž z motoru vypadlo zapalování, na které následně vyteklo palivo což vedlo k výbuchu rakety.

Raketa Condor

Zároveň pomáhal svému přítelem Georgi Garbodenovi s jeho raketou na tuhá paliva o tahu 6 350 kg. Kovová špička rakety (její náklad) vyletěla do výšky 80 km a dosáhla rychlosti Mach 4.

Dalším projektem byla raketa BFR. Tato raketa nemá nic spoleného s marsovskou Big Falcon Rocket a její zkratka vychází z trochu poetičtějšího „Big Freaking Rocket“. Raketa byla navržena na kerosin a kapalný kyslík. Měla být 8,23 m vysoká, 76 cm široká, vážit 408 kg a dosahovat tahu 6 804 kg. Tom ale tuto raketu nikdy nedokončil, protože během její stavby potkal Elona Muska a založil s ním SpaceX. Výpočty této rakety ale posloužily jako vzor při návrhu Falconu 1. Motor BFR posloužil jako základ pro motor Kestrel na druhém stupni Falconu. Tom také prozradil, že Falcon 1 vypočítával v excelovských tabulkách, které jsou jeho oblíbený nástroj a také že první start Falconu 1 byl ovládaný lidmi a nikoliv počítačem. Přiznal ale, že to bylo na lidskou obsluhu až příliš.

Amatérská raketa BFR

Během své kariéry ve SpaceX pracoval na vývoji motorů Merlin, Kestrel, manévrovacích motorků Draco (jehož jeden exemplář má vystavený v pracovně a na videu jej ukázal), únikových motorů SuperDraco a rovněž Hallových iontových motorů pro družice Starlink. O těch Tom prozradil, že jejich nejnáročnější částí nejsou motory samotné, ale avionika, která musí správně řídit elektrické proudy protékající motorem.

Iontový motor SpaceX využívající krypton (Foto: SpaceX)

Na vývoji motoru Raptor se Tom podle svých slov moc nepodílel a nepřipisuje si za něj mnoho zásluh. Tento motor vyvinul tým, který Tom sestavil a vycvičil, on sám však na vývoj pouze dohlížel. Dodal ale, že praotcem Raptoru byl jeho návrh motoru další generace. Tento motor Tom původně navrhoval jako vodíkový. Ale s tím jak pracoval na studiích o Marsu, začal pochybovat o vhodnosti vodíku jako paliva pro marsovskou raketu, jejíž cílem byla nosnost přes 100 tun na povrch Marsu a také návrat zpět na Zemi. Problém viděl v jeho výrobě na Marsu. Energetická náročnost výroby vodíku je vysoká a je ho potřeba velké množství. Napadlo ho ale, že by se na Marsu dal snadněji vyrobit metan. Z určitého množství vodíku je totiž za použití oxidu uhličitého z atmosféry možné levně vyrobit osmkrát tolik metanu. Přepočítal tedy raketu na metan a zjistil, že raketa by byla těžší, ale také menší a celkový systém o polovinu levnější. Pověděl o tom Elonovi a on souhlasil s přechodem na metan. Byl to tedy Tom, kdo inicioval volbu metanu jako paliva pro Mars. Předal pak svému týmu návrh jeho vodíkového motoru a oni jej přepracovali na metan a rozvinuli v dnešní Raptor. Tom je na ně velmi pyšný. On sám si metan jako palivo oblíbil a má v plánu některé své amatérské rakety předělat právě na toto palivo.

Zkušební zážeh motoru Raptor v únoru 2019 (Foto: Elon Musk)

Samozřejmě došlo i na otázky o přistávání raket. Tom vzpomínal na svoje pocity po prvním pokusu o přistání v roce 2013 (mise CASSIOPE). Ve firmě tehdy spousta lidí včetně něj nevěřila, že by se to mohlo podařit. Když ale viděli, že raketa hned na první pokus provedla vstupní i přistávací zážeh a že dopadla tam, kde ji očekávali, tak začali doopravdy věřit, že to zvládnout jde, a napnuli své úsilí. Při zpětném pohledu ho překvapuje, jak to vlastně bylo jednoduché. „Kdyby lidé tušili, že je to takto proveditelné, dělali by to už před dekádami. Opravdu není tak těžké dostat tu raketu zpátky. Tedy je to těžké, ale jakmile se do toho dáte, tak zjistíte, že to jde. Všechno okolo raket je náročné a tohle je ještě vyšší úroveň náročnosti, ale vy se do toho prostě musíte pustit a udělat to.“

Přistání bočních stupňů při misi Arabsat 6A (Foto: SpaceX)

Navzdory slovům o jednoduchosti Tom mluvil i o problémech, kterým museli čelit. Letět rychlostí Mach 8 dutým kuželem napřed, to není zrovna optimální z hlediska aerodynamiky. Tom to přirovnal k devíti kávovým šálkům přidělaným na letoun Lockheed SR-71 „Blackbird“ letící dvojnásobnou rychlostí. Aerodynamické síly jsou obrovské a bylo potřeba vše výrazně zpevnit. Prozradil, že systém vektorování tahu motoru museli zpevnit desetinásobně (přesto tento systém selhal při náročném přistání centrálního stupně Falconu Heavy během mise STP-2).

Mluvil také o tom, jak je důležité do návrhu započítat dostatečně vysokou robustnost, dimenzovat raketu na ty nejhorší případy, přičemž někdy ale stačí přidat jen pár procent materiálu. Za letu pak raketa většinou zažívá mnohem menší namáhání, než na jaké byla navržena. Když to uděláte dobře a chytře, tak je pak těžké tu raketu rozbít.

Největším problémem pro znovupoužitelnost motorů je pak teplotní a tlakové namáhání spalovací komory a turbín turbočerpadel. Z každého letu Falconu se pak SpaceX dál učí. Tom to přirovnal k autu: „Pokud chcete přijít na problém, který na autě vznikne až po ujetí osmi tisíc mil, musíte těch osm tisíc mil napřed ujet. To teď v podstatě děláme.“

Test motoru Merlin 1D v McGregoru (Foto: SpaceX)

Tom si také zavzpomínal na sledování startů raket. „Lidské mozky nejsou kalibrované na něco tak rychlého,“ řekl ke startu amatérské rakety George Garbodena. K prvnímu startu Falconu Heavy Tom řekl: „Co mě opravdu dostalo, bylo, jak ty boční stupně padají zpět k zemi rychlostí nějakého vysokého Machu a pak, místo aby se rozbily o zem, zažehnou motor, což je opravdu úžasné vidět. Nikdy neuvidíte nic, co má tolik energie, letí tak rychle desítky mil daleko a za pár minut se to zase vrátí zpět. To je opravdu mimo běžný rozsah lidských zkušeností.“

S potěšením samozřejmě sledoval i start mise DM-2 a prozradil, že nebyl nervózní. Falconu 9 i Dragonu důvěřoval a byl přesvědčený o úspěchu i o bezpečnosti astronautů. SpaceX podle něj na bezpečnosti opravdu velmi záleželo a věřil, že je firma připravena. Podle svých slov se na tom všem výrazně podílel a je na úspěch velmi pyšný a je také rád, že pomohl americkým daňovým poplatníkům uspořit miliardy dolarů.

Následně se rozmluvil také o tom, jaké to je cítit sílu raketového motoru. Vzpomínal, jak byl vůbec poprvé svědkem testu motoru TR-106 v TWR. Nacházel se na pozici necelou míli od testovacího stavu a ten zážitek popisuje takto: „Rozsvítilo se tam jasné modré světlo vyvalila se pára a já jsem si pomyslel, jak vůbec může nějaký stroj vydržet tolik energie? Protože to cítíte, vidíte to a cítíte tu energii, i když jste míli daleko.“

Testování motoru TR-106 (Foto: NASA)

Ještě větší zážitek mu ale poskytl motor Merlin 1C, tehdy o tahu 43 tun. Tomu testu Tom přihlížel společně s jistou reportérkou, která jej přemluvila, aby ji vzal blíž ke stavu. Zážehu motoru tedy přihlíželi ze vzdálenosti 180 metrů. „Ten zvuk bolel. Nejen v uších ale i uvnitř ve vnitřnostech. Byli jsme v Hummeru, ona se krčila vzadu a skoro plakala, protože to opravdu bolelo. Znovu už by do toho asi nešla.“

Ještě dodal, že jeden motor Merlin 1D produkuje 2 GW energie. To je jako spotřeba Los Angeles. Celý Falcon 9 je desetkrát víc, to je dost k napájení celého losangeleského údolí. „Množství uvolňované energie je prostě fenomenální. Když pak vidíte, že se věci rozbíjejí, že vibrují, až se rozlomí, tak se tomu vůbec nedivíte.“

Detail Merlinu 1C na restaurovaném Falconu 1 (Foto: Pauline Acalin)

Rozpovídal se také u otázky ohledně horizontálních versus vertikálních testovacích stavů. Horizontální stavy jsou o dost jednodušší, ale také nebezpečnější. V případě úniku paliva totiž palivo nevyteče na zem, ale nahromadí se v motoru což pak vede k výbuchu. Vertikální stavy jsou bezpečnější a vhodnější pro samotné testování motoru. Obrovským problémem vertikálních stavů je ale to, že zplodiny motoru rozfoukají a roztaví zemi pod ním. Tom zmiňoval, jak jim Merliny dokázaly za jedinou vteřinu odpálit 30 cm betonu pod stavem. Vzpomínal také, jak jiné motory dokázaly vyrobit hezké zelené sklo při testování nad hlínou.

Poničený testovací stav pro Merliny v McGregoru (Zdroj: Parabolic Arc)

Přemýšleli jste někdy, jak je cítit hydrazin? Díky novým normám byste podle Toma už neměli mít šanci: „Pokud dnes ucítíte hydrazin, který smrdí asi jako čpavek a rybina dohromady, tak už jste byli vystaveni příliš vysoké dávce. My jsme ho v dřívějších dobách cítili nejednou.“

Zvědavým studentům také vysvětloval své názory na různé motory. Jako první hovořil o hybridních motorech. Ty jsou podle něj výborným výukovým inženýrským projektem pro začínající a amatérské inženýry stavějící suborbitální rakety. Pro profesionální orbitální raketu ale podle něj nejsou vhodné. Problémem je zbytkové palivo, kterého v hybridním motoru zůstává po vyhoření okolo 1 %. Což v případě stroje, který je z 95% tvořen palivem a zbylých 5% je konstrukce a náklad, vede k velkému snížení užitečné nosnosti.

Na přetřes přišly i motory typu aerospike. Přiznal se, že by si s nimi moc rád pohrál ve své dílně, pro operační raketu v ně ale zatím velké naděje nevkládá. Tento druh motorů podle něj má několik problémů. Prvním je problematické chlazení. Druhým je pak jejich komplikovanost a dále jejich výsledná vysoká hmotnost. Motory na dnešních raketách tvoří víc než 50 % hmotnosti jejich konstrukce a zvýšená váha motorů je nežádoucí. S aerospike motory tedy sice můžete získat lepší efektivitu, ale zároveň tratíte na poměru tah/hmotnost. V dnešní době se to tedy podle něj nevyplatí. Doufá ale, že se mýlí a někdo přijde se skutečně dobře fungujícím aerospike motorem.

Motory Rutherford firmy Rocket Lab, které jsou poháněné elektrickými čerpadly, označil za skvělé a věří, že se na nich v Rocket Lab hodně naučili a vytvořili si skvělou pozici pro případný vývoj velkého motoru.

Nejvíce je Tom pyšný na motor Merlin 1D, který považuje za skvělý úspěch. Jako svoje největší selhání pak vidí katastrofický první let Falconu 1 kdy došlo k rozlomení šroubu zkorodovaného vlivem mořského vzduchu a ztrátě rakety. Tom prozradil, že onen hliníkový šroub zvolili na doporučení člověka, co pracoval na letadlových lodích, kde tyto šrouby používali. „Když půjdete to leteckého muzea na Mysu Canaveral, které je asi míli od moře, tak tam uvidíte motory s těmito šrouby, padesát šedesát let staré, a šrouby jsou v pořádku. Proč se musel rozlomit zrovna ten můj? Měli jsme skvěle fungující motor a všechno šlo vniveč kvůli jednodolarové položce. Dodnes mě to mrzí,“ dodal.

Tom také potvrdil, že věří v úspěch Starship a věří, že první nákladní lodě odstartují k Marsu do roku 2026. Na pilotované lety si ale podle něj počkáme déle. Rovněž všechny ujistil, že poslat lidi na Mars byl opravdu plán už od začátku a nikoliv něco, co by si Elon vymyslel cestou, jak si někteří lidé myslí. Velkou výzvou pro budoucnost jsou podle něj vesmírné motory. Cestu na oběžnou dráhu už podle něj mají lidé zvládnutou dobře a díky Starship to bude ještě lepší. Je ale potřeba také zapracovat na motorech pro cesty vesmírem mezi planetami.

Kromě toho mluvil o mnoha dalších tématech. Dlouze hovořil o problémech zážehu motoru a různých způsobech, jak toho dosáhnout. Vzpomínal na hořáky na Falconu 1, směs TEA-TEB v Merlinech a zapalování jeho amatérských raket vyrobených jeho kamarády, co dělají ohňostroje. Mluvil o nutnosti přesného časování vstřikování paliva a okysličovadla do spalovací komory a tedy namíchání té správné směsi pro zapálení, protože podle jeho slov je snadné si v komoře namíchat „dynamit“ a vyhodit si motor do vzduchu.

Starship startuje z Marsu (Zdroj: SpaceX)

Dále mluvil o ložiscích hřídelí turbočerpadel a jejich chlazení. Mluvil o chlazení motorů, popisoval, jak v amatérských podmínkách používat a zpracovávat grafit a další materiály pro ablativní chlazení. Mluvil o problémech při používání kryogenních paliv, zasekávání ventilů, volbě vhodných materiálů a hrozbě vniknutí vlhkosti.

Poskytl velmi mnoho detailních rad ohledně výroby raket v amatérských podmínkách – co jak z čeho vyrobit, jaké nástroje a metody použít, jak skladovat, převážet a používat různá paliva. Podělil se o různé fígle, jak se obejít bez profesionálních nástrojů. Hovořil o tom, co studovat, jaké knihy číst a jak postupovat, pokud se člověk chce stát raketovým inženýrem.

Jako dobrý projekt pro aspirující mladé raketové inženýry navrhl zkusit předělat turbodmychadlo ze spalovacího motoru na turbočerpadlo pro raketový motor. Inženýr, který toto zvládne v amatérských podmínkách, si může být jistý, že by SpaceX velmi zaujal.

A co si myslí o Elonu Muskovi? „Všichni říkali, že nemáme šanci. Ale já jsem věřil, že máme. Elon byl pro to ten správný člověk. Byl jsem mentorem mnoha lidí a sám jsem měl skvělé mentory, mým nejlepším mentorem ale byl Elon Musk. Naučil jsem se od něj velmi mnoho. Ne o technice, ale o tom, jak dělat dobrá rozhodnutí, jak sehnat schopné lidi, jak být odhodlaný a ochotný přijmout riziko. Problém je, že v tradičním kosmickém průmyslu to udělat nemůžete, protože selhání je stigmatizované. Nechcete proto podstupovat rizika, protože selhání vám zničí kariéru a sebevědomí. Musíte se to ale naučit brát tak, že na tom nesejde. Prostě testujte, vyhazujte věci do vzduchu a učte se a učte. Někdy se stanou špatné věci, ale jděte do toho. Čím víc budete vyhrávat, tím víc budete také selhávat, to je součást učení.“

Co bude dělat dál? Tom v průběhu posledních let omezoval svoje angažmá ve SpaceX a nyní pracuje už jen na částečný úvazek jako poradce. Podle svých slov už nepotřebuje a ani nechce pro někoho pracovat. Chce si užívat života a svých koníčků. Má rád rychlá auta, rád v nich závodí. Dokonce přemýšlí o tom, že by do nějakého auta nainstaloval starý plynový generátor a turbínu z Merlinu, jejichž dva tisíce koňských sil při hmotnost 227 kg by mu dodalo úžasnou akceleraci. I když jen na chvíli, jelikož spotřeba by byla 5,5 kg paliva za sekundu. Vlastní několik Tesel, závodní Porsche a má objednané nové elektrické Porsche Taycan. Kromě toho rád pluje na své lodi, jezdí na horských kolech do přírody a kempuje s kamarády.

Tom Mueller (Zdroj: Popular Mechanics)

Hlavně se ale chce vrátit ke svým amatérským raketám. Chce dokončit ty rozpracované, přepracovat ty staré a vyrobit různé nové a zajímavé malé rakety. Ač to Tom přímo neřekl, zdá se že toto je jeden z důvodů, proč omezil své působení ve firmě. Několikrát mluvil o tom, jak v průběhu let rostla jeho role vedoucího týmu, mentora a manažera na úkor jeho role raketového inženýra. Sílil v něm pocit, že jeho schopnosti inženýra začínají rezavět a začal toužit po návratu zpět do své dílny ke svým malým raketám, oprášit své schopnosti a naučit se nové věci. Tak mu popřejme hodně štěstí.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
64 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ňouma

Moc hezký. Děkuju.

Snad jen rozměry v centimetrech jsou poněkud exotický.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Ňouma
Petr Melechin

Exotický ve srovnání s čím?

Tomáš Kratochvíl

Když metrologický pánbůh naděloval jednotky cechům řemeslníků, strojařům nadělil milimetry a metry. Centimetry a decimetry ponechal zahrádkářům a dalším spřízněným oborům. Někomu může být divné, že se tyto jednotky často objevují na webu o kosmonautice, je třeba si však uvědomit, že články nepíší strojaři. Navíc častým argumentem bývá, že nejsme na odborném serveru, ale píšeme pro širokou veřejnost a ta centimetry papá bez problémů. Já osobně takové použití cm nemám rád, ale chápu argumenty těch, co je používají a nedají si říct. Jsem však přesvědčen, že ve skutečnosti dochází použitím “neodborných” jednotek k devalvaci hodnoty a důvěryhodnosti článku. Bylo by tak složité napsat: raketa dlouhá 1,8m s průměrem 250mm?

MilAN

Problém je v tom, že se nejedná o jednotky ale o násobky jednotek. Takže v tom není nic archaického a podobně, a už vůbec ne něco neodborného. Je to zákonná jednotka v desetinném násobku. . A pokud budete studovat raketovou techniku, určitě se v odborné literatuře setkáte u výpočtů se systémem cm- g- s , používaným jak v americké , tak ruské literatuře ve výpočetních vztazích.

Tomáš Kratochvíl

Tak setkat se muzete s ruznymi jednotkami. Muzete si napriklad zvolit hovorit u delkovych rozmeru zasadne v metrech, at se jedna o molekuly nebo galaxie. Jednak ty jednotky nebudou prakticke a taky budete vypadat hloupe. Napriklad atmosfericky tlak se udava v hektopascalech, na vzdalenosti ve vesmiru mame parsec, atd. A proc zrovna tyto jednotky? Protoze jsou prakticke vzhledem k intervalu obvyklych hodnot a v danem oboru zavedene. Stejne jako mm ve strojirenstvi. Muzete polemizovat, ze jsou i jine povolene jednotky, ale jen tak pro nic za nic vam je nikdo pouzivat v odborne praxi nebude. Kazdy obor ma sve jednotky a nazvoslovi. Jakmile toto nedodrzite, at zamerne ci z nevedomosti, je jasne ze nejste odbornikem. A odborniku je treba.

MilAN

Tak zrovna v tom mikrosvětě, atomové fyzice , optice a pod. se všeobecně používá jednotka metr. Je to praktické a nevypadá to hloupě. I když je to třeba m^-18 . Tak proč vypadá hloupě m^-2 ? Jenom proto, že většina lidí neví, co to je am ale ví co to je cm ?

Tomáš Kratochvíl

Ale přeci v té optice se vlnová délka světla udává nejběžněji v nm a ne v m. To je to, o čem píšu, že každý obor má svoje oblíbené předpony dané jednotky. Neříkáme přece, že vlnová délka je 3,5 x 10^-7 m ale že je 350nm. Konec konců, proto ty násobné jednotky vůbec existují. Aby to bylo praktické. Částicový fyzik zas může mluvit o Angstromech. Vyjádření v metrech je dobré pro rovnice nebo pro představu o proporcích, násobné jednotky se zas hodí pro slovní popis veličin. A tady na webu neděláme výpočty, ale mluvíme a píšeme. Mimochodem, praktické použití určitých předpon se váže na druh jednotky. Femto, atto Mega a výš sotva naleznete u délkových jednotek. Peta zase jen u bajtů a pod. Povolené a možné je užívat jakékoliv spojení, prakticky se ale nepoužívá.

MilAN

Takže u všeho ostatního ty předpony ano, ale ty cm ne ? Proč? Chápu to, že v čistě strojařských výkresech to bude v mm, a to hlavně z důvodů. že se tam ty jednotky neuvádí a rozumí se samo sebou, že to je v mm. Ale v celé technice se běžně používají i cm . Pokud má raketa průměr 2500 mm, tak se i ve sdělení ( i technického rázu) použje výraz 250 cm.
Hlavně to není nic archaického, ani neodborného ani odporujícího nějakým konvencím.

Ňouma

Běžný je uvádět rozměry technických celků v milimetrech.

Richard Dědič

Centimetry jsou trapně antropomorfní. Ideální by byla Planckova délka, nebo aspoň světelné nanosekundy uváděné ve dvanáctkové soustavě. To dá rozum 🙂

Invc

Dvanáctková soustava je kryptofašistický buržoazní škvár… každá číselná soustava, která má alespoň trochu sebeúcty, chce být ve skrytu duše pi-hexadecimalní

Ales

Tak ted uz chybi jen zminit ze vzdalenost a plochu lze uvadet i v tradicnich jednotkach a to pocet fabii, hrist, nebo jinych nesmyslu….

B.Borůvka

Přátelé přestańte se prosím “Hádat” devět z deseti enginerů v USA používá stejně palce,a ani na palcích ani na centimetrech není nic špatného jde jenom o zvyk 🙂

akuhtr

S imperiálními jednotkami obecně bych nesouhlasil že na nich není nic špatného, 12 palců je jedna stopa a yard má 3 stopy,… Metrický systém má výhodu že to jsou násobky desítek a s tím se počítá poněkud pohodlněji. Obzvlášť v kosmonautice nelze říct že na nich není nic špatného, když jsme kvůli nim přišli o nějakou sondu na Marsu, myslím.

B.Borůvka

Za to ale patrně nemohly ty jednotky ale jejich špatné použití člověkem 🙂

akuhtr

Pokud máte nestandardní jednotky se kterými se špatně pracuje, špatné použití je jen otázkou času. Proto se v kosmonautice obvykle používá metrická soustava

MilAN

Jenže tohle tvrzení se na ničem nezakládá . Vychází ze střetu 2 soustav, které vedlo k havárii. Protože v Evropě metrický systém, v Americe imperiální jednotky. Problém není v tom, že jedny jsou špatné a druhé dobré, problém je, při jejich střetu a kombinaci.
A ve většině přenosů ze startů raket z Ameriky figurují imperiální jednotky. To pro Američany není problém, pro nás ano. A samozřejmě to platí i obráceně 🙂
A až vám přijde jakýkoliv výrobek z Ameriky, tak se nedivte, že ty šrouby nejsou metrické ( i když to zboží bude vyrobeno vČíně). To je realita

akuhtr

Uznávám, že problém byla konverze, ale nehrála v tom Evropa žádnou roly. Metrickou soustavu používala NASA, konkretně JPL. zatímco imperiální jednotky používaly v Lockheed Martin Astronautics, tedy USA firma.

To že metrická soustava je lepší odvozuji z jediného, nasobky desítek, s tím se lidem pracuje líp.
Realita v USA je jiná, než jakou ji vnímáte:

Většinu startů v USA má na krku SpaceX , ta používá metrické jednotky.
Rocketlab, vidím tam taky km/h a km ale uznávám, ti startují z nového zélandu, ikdyž jsou částečně US společnost.
ULA, nezobrazují rychlost ani výšku, či aspoň v useku co jsem viděl, nezobrazovaly, takže čert ví možná někdy něco řeknou?

Jedinej kdo používá při přenosech imperiální jednotky o kom vím je Blue origin

Nakonec citát z wiki:
Americans primarily use customary units in commercial activities, as well as for personal and social use. In science, medicine, many sectors of industry, and some of government and military, metric units are used. The International System of Units (SI), the modern form of the metric system, is preferred for many uses by the U.S. National Institute of Standards and Technology (NIST).

akuhtr

Podívej se na záznam testovacíjo letu New Shepard. Tam se používají jednotky jako Stopa a Míle za hodinu. Pak nám tu povž, zda ti stále cm vadí.

Michael

Perfektní článek, díky ✌️

Premek

Super článek! Díky

Robert

30cm betonu odpaleneho za sekundu? a ocel rovno sublimovala nie?

Robert

hadat sa fakt nechcem ani vevravim ze klame ale toto je jedna z veci ktorej fakt neuverim az ju neuvidim na vlastne oci alebo sa nepresvedcim ze v nieco bol prpblem ktory dane extremne spravanie sposoboval. Ze by po 10 sekundovom teste ostala v betone 3m diera lol

Petr Melechin

Buď záměrně přeháněl pro dramatičnost, nebo možná chtěl říct 30 cm za hodinu? Každopádně na tom obrázku v článku lze vidět, že nekecá, akorát ta rychlost úbytku betonu může být jiná.

Robert

Teraz ma napadlo ze v ramci testovania kludne mohli skusat motor v roznych rezimoch, napr. v rezime s velkym prebytkom kysliku, co by ten ubytok betonu mohlo znacne zrychlit.

Cahir

Mě dělá problém představit si ty 2 GW energie … během cca 280s na ploše 1m2 … a když si je zkusím představit … tak nechápu, jak to vydrží cokoliv, ne jen beton 🙂

Pavel Dvořák

Děkuji za článek. S každým takovýmto pohledem do kuchyně SpaceX se zvyšuje můj obdiv k tomu, co tam dělají. A jak to dělají.

Ricardo

Vyhlašuji soutěž kdo postaví první Českou amatérskou raketu na kapalné palivo a překoná Karmnánovu linii.
K mání je několik zápisů do historie České republiky:

  • – první Český motor na kapalné palivo (pokud je mi známo zatím nikdo nic takového nepostavil)
  • – první Česká raketa na kapalné palivo
  • – výškový rekord solicalistických meteorologických raket na pevná paliva je kolem 35km
  • – první Česká raketa která dosáhla hranice vesmíru a tedy výšky 100km (samozřejmě vertikální let)
  • – největší masér se pak dostane na nízkou orbitu a bude vysílat na FM frekvenci zvukovou stopu divadelní hry Cesta na severní pól

Dále je jsou volitelné sekundární rekordy, které dotyčnému týmu přinesou ještě větší médiální ohlas:

  • – první Česká raketa, která omylem trefila dopravní letadlo
  • – první Česká raketa, která někomu na dvorku zničila králikárnu
  • – první Česká raketa, která zapálila stoh slámy v JZD
  • – dále je možno soutěžit o rekord ve způsobené škodě na majetku třetím osobám
  • – soutěž o divácky nejatraktivnější explozi rakety
  • – soutěž o největší explozi rakety (dle energie explodovaného paliva v GJ)

K dispozici je toho opravdu hodně. První tým rakeťáků toho posbírá opravdu dost 😀

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Ricardo
Invc

Stačilo zadat do googlu “rakeťáci” … a mohl si nás ušetřit tady této “soutěže”.
A pak se můžeš podívat třeba na otespace.eu… a dát už pokoj.

Ricardo

Ty myslíš tu trapnou spalovací komoru zvanou PEPE-200?
Ty nepoznáš jak vypadá kompletní motor s turbočerpadly, gimbalem, a výtokovou tryskou?

Chlapče ty se radši do ničeho nepouštěj když ani nepoznáš rozdíl mezi motorem a spalovací komorou 😀
Matfyz a takový jelito 😀

akuhtr

Jasně, protože každý motor potřebuje turbočerpadla. Ok, tak rocketlab asi vynáší náklad na orbitu pomocí trampolíny….

Ricardo

ANO, každý motor na kapalná paliva potřebuje čerpadla. KAŽDÝ!

Rocket Lab k jejich pohonu používá elektromotory, odtud název rakety Elektron, místo klasické turbíny. To nevíš?

akuhtr

Já jo, ale ty jsi jaksi psal “kompletní motor s turbočerpadly”, nikoliv “čerpadly”. Tak jsem tě upozornil že tvé požadavky jsou papeštější než papež a nesplňuje je ani jeden z aktuálně sloužících orbitálních nosičů.

Ricardo

Smutné na tom celém je fakt, že místo aby se toho nějací vysokoškoláci chytli a nějakou raketu postavili, a my ostatní jim v tom fandili….. tak se podívej, mínusy, negativita, nic nejde, nic nemá cenu. Kdyby to tu Musk četl tak by se mu udělalo z vás všech špatně a už by sem nikdy nevlezl. Já se stydím že sem vůbec opakovaně lezu.

akuhtr

Chytili čeho? Všeho nicneříkajícího výkřiku na fóru? Proč nejdete popularizovat raketovou techniku na ČVUT a další technické univerzity aby jste nalákal ty studenty? Čeho myslíte že dosáhnete tady, kde jsme rozlezlí po celé republice? A když náhodou někdo začne něco dělat, začnete se vysmívat jejich vývojovým prototypům jako v případě PEPE-200?

Nic nemáme proti stavbě raket čechy, ale pokud by startovala nějaká větší než fakt malinká, bylo by to mimo ČR, prostě proto, že nejsme v číně kde projde déšť trosek na vesnici/město.

B.Borůvka

Je to velice prosté-Některé motory(Možná že i jen jeden) prostě používají čerpadla poháněné elektromotory a ne tradičním torbo systémem. Pokud se stydíte že sem lezete tak svoje moudra předejte přím SpaceX jistě po nich skočí

Invc

Kluci … slyšeli ste někdy o pressure-fed motorech? (Tlakem plněné) Ty žádné pumpy nemají (ani turbo ani jiné) páč o přísun paliva se stará tlak v nádrži.

Pár “méně známých” motorů tohoto typu: OMS u raketoplánu, SPS a RPS na Apollu… A tady na webu možná někdo slyšel názvy Draco, Superdraco, Kestrel …

…. já vím já vím … zase sem se ztrapnil.

Ricardo

Opět jsi se ztrapnil, protože všechny hlavní motory na kapalné palivo mají čerpadla. Ono mít nádže které snesou tlak 100 atmosfér jako je uvnitř spalovací komory motoru Merlin 1D by znamenalo mít místo 5mm plechu asi tak 60mm pancíř.

Věděl jsem, budeš slovíčkařit a vytáhneš malé pomocné motory. To jenom ukazuje jak jsi trapnej.

akuhtr

Ale ty jsi psal: “každý motor na kapalná paliva potřebuje čerpadla. KAŽDÝ”, takže teď už ne každý, ale jen “všechny hlavní motory”. Což je mimochodem ukázkový případ argumentačního klamu „Žádný pravý Skot“ (ad hoc záchrana).

Invc

Plýtvání písmeny.

Ono bys mohl dále snadno argumentovat, že AJ10 se používal třeba na druhém stupni Delty (poslední let 2018) – a “pár dalších”. (tedy “hlavní”)

Kestrel na druhém stupni Falconu 1.

A Superdraco… je sice “malý pomocný motor,” ale se svým tahem 71kN překonává ty dva výše zhruba dvojnásobně…

(přilepil bych sem krásnou kartu z Munchkins… ale Petr by mě asi bannul 🙂

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Invc
Ricardo

Kestrel byl tak naprd, že jej u F9 okamžitě nahradily turbočerpadlovým Merlinem.

Poměr tahu/hmotnosti je u pressure-fed motorů velmi špatný. Proto se používají jen jako manévrovací/krátkodobé motory. Tím se eliminuje jejich největší nevýhoda a to těžká vysoko-tlaková nádrž. Když je malá tak to je OK. Ale pro dlouhé zážehy na prvním stupní jsou naprosto nevhodné kvůli hmotnosti nádrží a mizerné účinnosti.

Takže opět se INVC ztrapnil. Ale to bys musel znát fyzikální zákony že jo 🙂

bohyn

A mame tu velke finale, opet si prispusobime vyrok, tak aby to vyslo.

bohyn

“Já se stydím že sem vůbec opakovaně lezu.”

Nechceš přejít od slov k činům? Nebo je to stejný jako tvoje výkřiky o české Starship?

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem bohyn
Ricardo

Už to mám promyšlené. Česká raketa Jan Hus 1 je již ve stádiu konceptu. Použiji Cimrmanovu geniální koncepci jeho Hexa rakety. Takže první verze bude tvořena:
-1. stupeň 1x Hexa + 6x booster Hexa = celkem 7x Hexa
-2. stupeň 1x Hexa
-vše bude obyč nerez a 2.stupeň provede zpomalovací zážeh a nebude muset mít vůbec tepelný štít. Ano bude to stát hodně paliva a nosnosti, ale paliva je dost a nosnost Hexa configurace je neomezená.

Tahle základní configurace by měla být schopná na LEO donést 1tunu. Je to technologický demonstrátor. Hexa bude motorově přistávat a bude mít 3 přistávací nohy. Nicméně první verze bude přistávat pomocí padáku a hladké dosednutí zajistí elekronicky řízený naviják lana padáku, který bude řídit optimální dosadací rychlost.

Jan Hus 2 příští rok by měl mít v prvním stupni 61 Hexa raket uspořádané jako včelí plástev, takže nosnost by měla být cca 15 tun.

Jan Hus 3 bude obrovská raketa jejích průměr bude cca 25 m, ale nosnost cca 100 tun. Bude tvořena stále stejnými hexa raketami uspořádánými do včelí plástve.

Momentálně přemýšlím jak co nejrychleji spíchnout motor. Asi bude nejlepší použít elektricky pománěná čerpadla a baterie. Bude to žěžké, ale to nevadí, nosnosti je dost.

Ricardo

Jo a nezpomeňte mi dát mínusy. Já tu raketu postavím jen abych vás tady nasral a dokázal vám jací jste tady lemplové. To je větší motivace než cesta na Mars.

Už se těším jak polovině osazenstva z toho praskne žilka v hlavě, už jenom že o tom uvažuji 😀

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem Ricardo
MilAN

Ano pane Žižko. Vozová hradba již vyjela.Kazajky jsou připravené.

Ricardo

Uctívač komunistickýho noka Růžičky se přišel ozvat 😀

Petr Melechin

Přestaňte už s tím nálepkováním ostatních lidí a zbytečným provokováním. Bavte se o tématu článků, ne o diskutujících. Je to poslední varování, příště už bude následovat ban.

akuhtr

Tak postav! Budem rádi!

Jen pozor až ji budeš vypouštět, ať tě nezavřou za obecné ohrožení.

Naposledy upraveno před 1 rokem uživatelem akuhtr
Ricardo

Kdepak, komunistický nok mne nezavře. Ještě budou prstíčkem hrabat abych jim neutekl do USA. Vyčlení mi plochu ve vojenském prostoru a budou mi podstrojovat dotacemi 😀

A pár mrtvých lidí při nehodách? Při promořování na Covid-19 ještě zahynou tisíce lidí jen tady v ČR, a to naprosto vědomě a plánovaně. Těch případných pár mrtvých při nešťasných nehodách rakety jsou proti tomu naprostá kapka v moři co padne na oltář technickému pokroku. Kdo chce jezdit autem, tak musí počítat že může mít nehodu, ty strašpytle 😀

MilAN

No, už v 1. bodě se pleteš.

Ricardo

Doufám, že nemyslíš tu trapnou spalovací komoru bez výtokové trysky PEPE-200 😀

Nahoď link. Docela bych rád viděl funkční kompletní motor.
To bych taky mohl vymontovat zapalovací svíčku z Fichtla a prohlásit to za nekompletní raketový motor 😀

Invc chápu, toho jsem ztrapnil že jsem dokázal že by česká raketa Jan Hus mohla vynášet náklad na GTO z ČR. Dokonce dvakrát, naposledy se ztrapnil u té Cimrmanovy 61 stupňové Hexa rakety. Od té doby mne nemá rád 😀

MilAN

Určitě ne. Můžeš jít daleko dál do historie. Můžeš si najít něco o pracích VAAZ, o ing. Bedřichu Růžičkovi a nemusíš nás zásobit těmihle nesmysly
Někdo se z nich dovede vyspat, někdo to má natrvalo.

Ricardo

A kolik raket ten tvůj Růžička postavil? Ten tvůj Růžička je tak slavnej že jej ani Google nenašel. To bude asi něco na způsob Cimrmana, jehož raketu taky nikdo neviděl. Toš asi tak. Ale kdo ví, třeba doma ze dvorku lítá na GTO každej druhej den a jenom se tím nechlubí 😀

A pisálky co píšou o cizích raketách a nikdy se osobně neúčastnili vývoje rakety mám taky nejradši. To může dělat kdejake gramotnej maník. K Muskovi má pořád dost daleko ty trdlo.

Petr Melechin

Oba dva vás žádám, abyste se uklidnili a přestali si nadávat, jinak vám to začnu mazat. Téma je to zajímavé, tak to nekažte tím, že budete diskutovat takto necivilizovaným způsobem.

MilAN

To , že nevíš kdo to je ing.Růžička je tvůj problém. Většina našich odborníků na rakety a raketové motory jsou jeho žáci. Což ty evidentně nejsi a máš potřebu ho urážet

akuhtr

Popravdě ho též neznám. Neznáš prosím nějaký dobrý zdroj informací – knihu, stránku,… o něm?

MilAN

Vzhledem k tomu, že to byl zaměstananec vojenské akademie. tak moc veřejných článků u o něm , kromě raketové komunity, nenajdeš
Jinak jeho publikace jsou zde :
https://www.databazeknih.cz/autori/bedrich-ruzicka-21686

Ricardo

Takže komunistickej nok.
A ještě k tomu vojenská guma.
A nikdy žádnou raketu nekonstruoval.

Jestli tohle je tvoje modla, tak nechápu co děláš na webu o Muskovi, protože to je člověk co chce zavést na Marsu přímou demokracii a hlavně má reálné výsledky.

akuhtr

Díky, podívám se na ty publikace.

B.Borůvka

Příště prosím tož s”Ž” prosím 🙂