10 nejčastějších otázek o hyperloopu
Hyperloop by mohl představovat revoluci (nebo možná je jen neuskutečnitelným snem), ale jelikož je to zcela nový způsob dopravy, vládne kolem něj spousta mýtů a nejasností. Jak hyperloop funguje a jaké rychlosti je možné dosáhnout? Co se stane, když dojde k poškození tubusu? Bude jízda pohodlná? Co má systém společného s konceptem Elona Muska z roku 2013? Na tyto a další otázky vám v nově přeloženém videu odpoví Josh Giegel, spoluzakladatel a technický ředitel společnosti Virgin Hyperloop One.
Poznámka: Od vydání videa dokončila plnohodnotnou zkušební trať také konkurenční společnost HyperloopTT.
Další přeložená videa o firmách Elona Muska s českými nebo slovenskými titulky najdete zde.
Petr Melechin
Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.
Podpořte projekt ElonX
Podpořte projekt ElonX
Hezké.. škoda, že tam neříká v čem je ten jejich revoluční trik. Stačilo by obecně.
Vždyť to tam jasně zaznělo v čem je ten rozdíl.
tak to jsem nepostřehl…zachytil jsem jen co je na něm lepší, ale ne v čem je ta revoluce….není to ve stylu japonské magnetické levitace, ale je to magnetická levitace. Co je ta revolučnost a nemyslím teď popsané lepší vlastnosti. Jde o konstrukční nebo materiálovou záležitost? Prostě co způsobuje menší spotřebu a lepší vlastnosti? (Jde čistě o ML ne o to co navrhoval původně Musk. To je celkem pochopitelné proč není tak efektivní.)
Ide o Inductrack teda pasívny maglev nie aktívny ako pri tom japonskom, má nevýhodu že keď sa nehýbeš nelietaš. Podľa toho ako je navrhnutý, pritom ako sa hýbeš sa indukuje v cievkach ktoré sú v koľaji napätie a prúd čo zasa na oplátku tvorí mag. pole ktoré sa odpudzuje s hallbachovým poľom pasívnych magnetov a to ťa nadvihne a ideš vpred bez valivého odporu kolies ktorý je omnoho vyšší a paradoxne čím rýchlejšie nad tzv. prechodovou rýchlosťou ideš je odpor menší a zároveň je to fail-safe žiaden aktívny prvok žiaden vypínač nič, čím ideš pomalšie tým viac brzdíš to zasa záleží od prechodovej rýchlosti, nad odpor klesá a pod od nuly po ňu stúpa. Vo výsledku ak stratíš pohon zatavíš plynule, pri elektrodynamickom a elektromagnetickom je takáto strata pohonu je vo vysokej rýchlosti katastrofálna, naraz a obrovské nárazové trenie o koľaj taký vlak zničí a takmer s istotou aj náklad, hlavne pri rýchlostiach aké zvažuje hyperloop. Aktívne majú o niečo lepšie vlastnosti ako elektromagnetické že pracujú pri všetkých rýchlostiach a nepotrebujú separátny pohon, no trate sú drahé na výstavbu, náročne na údržbu, citlivé na prostredie a potrebujú aktívne prvky.
len chlapik hovori, ze to je ich vlastna technologia takze bud klame, alebo to indutrack nieje kedze to je technologia spred viac ako desiatich rokov a vyvinuli ju v “Lawrence Livermore National Laboratory” a nie v par rokov existujucej Virgin Hyperloop One
nevies ci je uz nejaka trat postavena na tejto technologii?
Mno – ten nejzákladnější princip – pasivní magnety na kapsli, a magnetické “proti”pole generované v kolejnici pohybem – jsou sice stejné, ale podle toho jejich popisu to vypadá, že ta realizace u té kolejnice vypadá jiná (na mikroskopické úrovni tvarované vodiče vs cívky).
Inductrack právě není až tak novej a rozhodně nejsou jediní kdo ho při hyperloopu chtějí použít. Mluví tam u jejich vlastní unikátní technologii a podle obrázků jí tam nevidím a podle popisu už vůbec ne. Co je to kouzlo o kterém mluví fakt netuším. Nejspíš nějaké materiálové vylepšení na straně kolejnice.Otázka je o kolik to je pak dražší.
Tuším, že by to mohlo být něco na principu diamagnetické levitace se supravodivými magnety.
K tématu jsem našel takové video: https://www.youtube.com/watch?v=g1u92RZwaro
Třeba mají nějaké vysokoteplotní supravodivé magnety… kdo ví.
Vysokoteplotní supravodivé magnety jsou stále ve fázi vývoje a výzkumu a jsou primárně určeny pro fuzni reaktory. Spiš to vypadá na pasivní magnetickou levitaci, což znamená, že magnety jsou přímo součástí přetlakové kapsle.
Tady máš ten princip popsaný jejich slovy:
When magnets and conductors play together, electrons in the conductor move around to try to cancel out any change of flux. In practice, this results in the generation of eddy currents, which dissipate energy as heat and are the operating principle behind induction stoves. In bulk conductors, eddy currents are tiny circular motions of current that aren’t particularly useful for efficient maglev. The trick with the Hyperloop One levitation system is to control the conductivity so that electricity flows more easily in some directions than in others. This way, the harmful eddy currents are reduced while bulk flows trace out shapes impossible in bulk conductors, repelling the pod magnets with very low drag. Metamaterials often exhibit bizarre, unintuitive behavior, such as the remarkable iridescence of a butterfly’s wings, a CD, or an opal. What biology does for light, we are doing for raw magnetism, in a deliberate approach to harness induced current flows through fine scale material manipulation.
Žádné “supravodivé magnety” … žádné aktivní magnety… jen pasivní magnety, a “pasivní” vodiče (zjevně “učesané” na velmi velmi mikroskopické úrovni).
Já prostě nevím, kromě technologických problémů, mi to přijde ekonomicky nerealizovatelné. Vždyť silniční a železniční síť má velké problémy s nerozvinutou infrastrukturou a to se jedná o pás asfaltu nebo dvě koleje. A tady? Tady se počítá s dopravou na velkou vzdálenost s tunelem, který se kvůli tepelné roztažnosti nesmí hnout a musí být hermeticky uzavřený atd. Proto se počítalo, že budoucností dopravy bude létání, které (kromě ranveje) nevyžaduje žádnou specifickou infrastrukturu. Nakonec to podle mě dopadne jako luxusní meziměstská doprava, kde se kvůli malé vzdálenosti, kvůli přetížení (malá dráha na rozjezd a zastavení) sníží rychlost a bezpečností rizika. Neberte to špatně, rád bych se sám někdy hyperloopem projel, ale prostě mi nepřijde, že by tohle mohlo být někdy ziskové a udržitelné.
Silnice i koleje jsou vystaveny vlivu počasí a často dramatickým změnám teploty během roku. U tubusu se navíc bude projevovat rozdíl roztažnosti na osvětlené a zastíněné straně. Lze tedy očekávat nákladnější provozní výdaje než u podzemní trasy (nadzemní vedení bude asi použitelné pouze na krátké tratě). Na druhou stranu je realizace levnější. Pokud nové technologie ražení zlevní podzemní výstavbu, tak věřím, že budou mít smysl i delší trasy. A u takového překonání mořských úžin by hyperloop nakonec mohl být nejlevnější řešení.
Jedno slovo – Thunderf00t