Byl představen zbytek posádky turistické mise Inspiration4, Crew Dragon bude mít skleněnou kupoli pro lepší výhled
Na počátku února jsme vás informovali o tom, že SpaceX plánuje další start své kosmické lodi Crew Dragon. Tento let pilotované kosmické lodi si zaplatil mladý americký miliardář Jared Isaacman a půjde o první pilotovaný let na oběžnou dráhu, který uskuteční výhradně amatérská posádka, tedy bez profesionálních astronautů. Jared Isaacman ale nezaplatil start jen sobě, nýbrž i třem svým spolucestujícím, i když v době oznámení ještě neznal jejich jména. Zároveň dopředu zveřejnil kritéria, podle kterých si tyto spolupasažéry vybere. Jedním z vybraných cestujících je Hayley Arceneaux, mladá pracovnice nemocnice St. Jude Children’s Hospital, jejíž osobu jsme vám představili na konci února v samostatném článku. Dne 30. března pak byli veřejnosti představeni i poslední dva cestující mise Inspiration4, s kterými se seznámíme dnes.
Posádka Inspiration4. Zleva: Jared Isaacman, Sian Proctor, Haley Arceneaux a Chris Sembroski (Zdroj: SpaceX)
Třetí sedadlo symbolizující „štedrost“ měl obsadit člověk z řad veřejnosti, který si mohl zvýšit šanci, že bude vybrán, prostřednictvím finančního příspěvku nemocnici St. Jude. Ta měla pomoci splnit jeden z cílů Jareda Isaacmana, darovat nemocnici celkem 200 milionů dolarů (Jared už na začátku věnoval přesně polovinu této částky). Do dnešního dne se podařilo vybrat přibližně 15 milionů dolarů. Celkově na nemocniční fond přispělo téměř 72 000 lidí, ale sbírka stále pokračuje. Mezi nimi byli i 41letý Christopher Sembroski a jeho bývalý spolužák. Sám Chris daroval 50 dolarů. Osoba, která měla obsadit křeslo štědrosti, byla vylosována. Vítězem se stal spolužák Chrise Sembroskiho, ale odmítl nabízenou šanci letět do vesmíru z osobních důvodů a poskytl svou letenku Chrisovi. O tom, že má šanci vydat se do vesmíru, se Chris dozvěděl od samotného Jareda, se kterým měl videohovor.
Chris Sembroski před rampou LC-39A (Foto: SpaceX)
Pro Chrise Sembroskiho jde takříkajíc o splněný sen. Studoval na Embry-Riddle Aeronautical University na Floridě, kde získal i bakalářský titul v oboru profesionální aeronautiky. Už během studia na vysoké škole pracoval na vesmírném táboře v Hunstsville, který rodinám s dětmi nabízí možnost okusit, jak vypadá život astronauta. Svůj volný čas také dobrovolně věnoval společnosti ProSpace, která se zabývá propagací a obhajobou letů do vesmíru. Poté absolvoval vojenskou službu u letectva, kde měl na starosti údržbu raket Minuteman III. Dnes pracuje jako datový inženýr ve firmě Lockheed Martin. Nejlépe nám své současné pocity popíše on sám:
Ačkoliv jsem měl to štěstí, že jsem mohl strávit řadu let v leteckém a kosmickém průmyslu, nikdy jsem ani nesnil o tom, že bych měl příležitost dotknout se hvězd. Navíc tak prostým způsobem, jako poslat peněžní dar nemocnici. Jsem poctěn, že mohu obsadit sedadlo štědrosti a těším se, že budu moci ze svého místa povzbudit ke štědrosti každého, ať už bude schopen přispět jakkoliv.
Dr. Sian Proctor pózuje před rampou LC-39A (Foto: SpaceX)
Poslední volné křeslo na palubě Crew Dragonu měl obsadit podnikatel, proto se také nazývá sedadlo prosperity. Zájemci o toto místo měli založit komerční web prostřednictvým Jaredovy firmy Shift4 Payments. Další podmínkou bylo i nahrát video, které mělo inspirativním způsobem představit jejich podnikatelský příběh. Porota poté vybírala vítěze z celkem 200 přihlášených, kterým se nakonec stala 51letá Dr. Sian Proctor. Ta pro účast v soutěži nabízela vlastní pohlednice a výtisky s tématem AfronautSpace, které mají povzbudit diskuzi o barevných ženách v kosmickém průmyslu. Můžete si také zhlédnout její video, s kterým se přihlásila do soutěže.
Dr. Sian Proctor v Chile v roce 2017 (Foto: Sian Proctor)
Dá se říct, že toto poslední křeslo nemohla obsadit vhodnější osoba. Už její rodina je svým způsobem s kosmonatikou spojena. Její otec Edward Proctor sloužil na sledovací stanici na Guamu, která zajišťovala podporu prvním americkým astronautům programu Gemini. I sama Sian Proctor se na Guamu narodila, a pokud se tedy do vesmíru vypraví, stane se prvním člověkem zde narozeným, který se podívá na oběžnou dráhu. Sian má i rozsáhlé vzdělání. Nejprve v roce 1992 získala bakalářský titul v oboru životního prostředí na Univerzitě v Edinboro v Pensylvánii. O šest let později pak přidala i magisterský titul v oboru geologie na Arizonské státní univerzitě. O dalších osm let později pak vysokoškolské vzdělání dokončila doktorátem v oboru vědy o Zemi. V současnosti pracuje jako profesorka planetárních věd, geologie a udržitelnosti na South Mountain Community College. Za svůj život se zúčastnila několika analogových simulací kosmických letů, včetně čtyřměsíční Mise Mars, kterou financovala NASA. V roce 2009 se přihlásila do výběru astronautů NASA. V konkurenci přibližně 3500 přihlášených se dostala až mezi 47 nejlepších, ale nakonec nebyla vybrána mezi 14 vítězných uchazečů. Zkoušela to ještě dvakrát, ale už se nedostala ani mezi finalisty. Když NASA loni vyhlásila další kolo výběru, Sian se už znovu nepřihlásila. Sama ke svému vítězství řekla následující :
Vždy jsem věřila, že se připravuji na něco speciálního a tento moment nastal dnes s misí Inspiration4. Tato příležitost je důkazem, že tvrdá práce a vytrvalost se mohou vyplatit někdy až nepředstavitelným způsobem.
Posádka mise Inspiration4. Zleva: Velitel Jared Isaacman, palubní zdravotnice Hayley Arceneaux, pilotka Sian Proctor a specialista mise Chris Sembroski na startovní rampě LC-39A dne 29. března 2021. (Foto: SpaceX)
Ihned po tom, co byli Sian Proctor i Chris Sembroski vybráni, odletěli do Los Angeles, kde navštívili centrálu SpaceX a podstoupili lékařskou prohlídku na Kalifornské univerzitě. Poté již absolvovali nezbytné oficiality jako oznámení pro veřejnost a také zapózovali fotografům v Kennedyho vesmírném středisku. Po úterním floridském focení zamířili jejich kroky do Filadelfie, kde zažili poměrně intenzivní zážitek. Zde se totiž nachází obří centrifuga, která jim poskytnula simulaci přetížení, jež zažijí během cesty na oběžnou dráhu a zpět. Všichni členové posádky prý touto zkouškou úspěšně prošli. Na konci dubna také všichni čtyři prožijí 3denní kempování na hoře Mt. Reiner. Podle Jareda Isaacmana půjde o mentální trénink, budou se cítit nepříjemně a nepohodlně a přitom budou muset ukázat, jak se v takovém případě dokážou zachovat.
Posádka mise Inspiration4 před rampou LC-39A (Foto: SpaceX)
Nastoupí také poměrně intenzivní trénink v centrále SpaceX, ne nepodobný tomu, kteří zde prožívají jejich profesionální kolegové. Na trénink samotný však nebudou mít mnoho času. Start se má uskutečnit už v druhé polovině září letošního roku. Na cestu by se měli vydat v lodi Crew Dragon Resilience. Ta se v současnosti nachází na oběžné dráze zadokovaná k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kam přivezla posádku mise Crew-1. Podle současného plánu by se loď měla vrátit zpět 28. dubna a SpaceX tedy bude mít přibližně 4 měsíce na to, aby tuto loď opět připravilo na cestu do vesmíru. Jared Isaacman a jeho posádka však dostanou pro svou misi něco navíc, co jejich kolegové z NASA neměli nikdy příležitost v lodi Dragon zažít.
Umělecká představa lodi Crew Dragon na oběžné dráze. Místo dokovacího portu obsadila skleněná kupole pro lepší výhled posádky (Zdroj: SpaceX)
Díky tomu, že Crew Dragon se během této mise nebude připojovat k ISS, dokovací mechanismus lodi bude nahrazen průhlednou kupolí, která umožní vždy jednomu členu posádky naprosto unikátní výhled. Velitel mise Jared Isaacman nazval toto zařízení inženýrským zázrakem. Je vyrobené ze skla a bylo vyvinuto ve SpaceX. Dle vedoucího pilotovaného programu firmy, Benjiho Reeda, SpaceX provádí všechny možné analýzy, aby zajistilo, že skleněná polokoule bude správně ve vesmíru fungovat. K této novince se vyjádřila i americká NASA. Ta prohlásila, že tuto úpravu při svých pilotovaných letech nemá v plánu používat a nebude tudíž vyžadovat její certifikaci pro pilotované lety. Stále však bude pokračovat v monitorování všech letových dat ze startů SpaceX, včetně těch pro jiné zákazníky.
Detail Crew Dragonu s kupolí (Zdroj: SpaceX)
Vesmírná cesta posádky mise Inspiration4 by měla trvat přibližně 3 dny. Loď se přitom bude pohybovat v maximální výšce 540 km na dráze se sklonem 51,6° vůči rovníku. Na dráze s tímto sklonem obíhá okolo Země také stanice ISS. Díky tomuto letovému profilu se posádka dostane nejdál ze všech lidí od doby, kdy raketoplány startovaly k Hubblovu dalekohledu. Po návratu z oběžné dráhy bude posádka Inspiration4 přistávat u pobřeží Floridy, podobně jako astronauté NASA během návratů z ISS.
Z mého pohledu bude na celé misi bude nejpozoruhodnější ona průhledná polokoule umístěná na místě nepotřebného dokovacího portu. Považuji ji za zajímavý a neobvyklý výměnný prvek. Jako inspirace možná posloužila Cupola, která je součástí ISS. Dá se také předpokládat, že se s kupolí shledáme i při dalších startech, které nezamíří k ISS. Zde je na místě zmínit misi firmy Space Adventures, která si zaplatila u SpaceX 5denní let na oběžnou dráhu s apogeem ve výšce přes 1000 km.
Záznam tiskové konference s Benjim Reedem ze SpaceX a kompletní posádkou mise Inspiration4:
Podpořte projekt ElonX
- Připojení k internetu přes Starlink už využívá čtvrtina lodí, často v kombinaci s dalším poskytovatelem - 15. 7. 2024
- Nové zakázky SpaceX: Teleskop COSI, arabské družice Yahsat, kontroverzní evropská mise MTG-S1, a další - 13. 7. 2024
- Proč se NASA rozhodla deorbitovat stanici ISS? Nebylo by lepší dát ji do muzea nebo ji jen přesunout výš? - 6. 7. 2024
Kopule nebude ze “skla” ale zřejmě z průhledného hliníku.
To existuje? Nebo je to apríl?
Existovat to existuje. Oxynitrid hliníku.
google: alon
Ale … myslím, že v tomto případě půjdou nějakou “tradičnější” cestou.
Podle: https://www.teslarati.com/spacex-crew-dragon-glass-dome-upgrade-inspiration4 : to vypadá že opravdu planují alon.
Píšou jen, že by to teoreticky mohl být alon, ale to tvrzení není o nic opřené. Oficiálně ve SpaceX říkali jen „glass“ a o alonu mluvil Musk zatím jen v souvislosti s okny na Starship (a ani to není tutové, nadhodil to jen jako zvažovanou možnost).
Dokonce mi to na Erica Ralpha prijde az moc pri zemi a malo spekulativni. Me spis prijde, ze jen rika, ze by to mozna slo, ale ze to je technologicka vyzva. Hypoteza, to je za me ok.
https://en.wikipedia.org/wiki/Aluminium_oxynitride
Smysl to dava. A pokud mohou zavrit “prulez” k te kopuli, tak maji dalsi level bezpecnosti pro pripad problemu.
Pokud se nepletu, tak přísná zdravotní kritéria na astronauty nejsou (u ostatních misí) kvůli tomu, že by to lidi, co je nesplní nedali, ale proto, že mají velkej výběr (“každej” chce být kosmonaut), tak si můžou nastavit kritéria extra přísně.
NASA jistě nepotřebuje kosmonauty, jejich tělesné či zdravotní indispozice ohrozí cíle letu a tak nikdy nezkoumala minimální požadavky, ale kosmická turistika na tom bude přesně opačně. Třeba řeknou, že stačí, že máte obě ruce zdravé, ale nohy mít nemusíte a je to ok.
Nebo třeba že bez nohou to bude i lepší!
Současný senator floridy byl politický kosmonaut v raketoplánu. Pokusy se nezdarily. Nesměl nic dělat,, protože na co sáhl to podelal. Prý má být šéfem NASA.
Ta kupole je moc dobrý nápad 🙂 Jsem zvědavý, jestli bude vícevrstvá.
Tak abych byl upřímný, dumám nad tímtéž, anebo i nad tím, jestli nebudou mít nějaký krycí poklop na noc. Jo, až tak do detaílu nad tím dumám.
Na noc můžou zavřít čumák, tak jako při startu a přistání
Mě šlo o hermetické uzavření té vyhlídky. Nikoliv jen odstínění kvůli světlu.
A nebude hermetické uzavření poklopem zevnitř lodi? Psali, že loď nebude mít dokovací zařízení, ne že odstraní poklop vnitřního průlezu
Tady můžeme jen diskutovat, nikde jsem to naprosto přesně popsané nenašel. Podle mě je ten poklop součástí dokovacího zařízení. Ale můžu se plést, a pak se pokorně omluvím.
Ten čumák není hermetický?
Dobrá otázka, je to určitě aerodynamická špička, ale domnívám se, to hermeticky sama o sobě neuzavírá. Že na uzavření je tam dokovací port, tedy poklop, který je tam jeho součástí.
Špička určitě hermetická není
Osobně si myslím, že port zůstane jak je, odstranit ho z lodi by bylo dost složité, sundají soft capture mechanismus a na prstenec portu nasadí okno, bezpečnost bude zajištěna právě díky možnosti ten port uzavřít
Jiná úprava se za 4 měsíce stihnout nedá
Podobná kupole bez vzpěr byla na návrhu stanice Axiom, hned se mi zdála zábavnější než Cupola na ISS
Předpokládám, že ta skleněná kupole je apríl, né nutně od redakce ElonX.
Taky by mě to zajímalo 😀
Víš, ono se stačí podívat na data oznámení, 30.3, juknout na video, nebo i datum článku theverge. Jinak nápad skvělý 🙂 Ale mluví o tom už i v oznámení – rozhovoru Benjiho Reeda s posádkou. Odkaz v článku.
Tak proč ne? Vždyť to nic není, prostě si necháte vyrobit skleněné okýnko a prdnete ho na kosmickou loď s posádkou. Jaké zdržování s testováním kvůli 4 lidem:-)
Ze skla určitě nebude. A jaké testování si predstavujete? Jako že by kvůli oknu vypustili extra testovací let Dragonu? Jinak věřím, že na Zemi bude otestované, co to půjde.
Taky si myslím, že ze skla nakonec nebude. Ale v článku je to tak uvedeno
Ano, protože to tak udávali zahraniční servery, které jsem v článku citoval. Ale ono sklo, často tím nemusí být myšleno SiO2, tedy oxid křemičitý, neboli nám dobřé známé anorganické sklo z okeních tabulí. Existuje i organické sklo, kam patří já nevím polymetylmetakrylát či polykarbonát a jejich různé deriváty.
Vakuum se na zemi dá otestovat poměrně snadno
Pomalu začínám vašim komentářům přicházet na chuť… Tedy, ne že bych s vámi ve všem souhlasil, ale když si to přečtu, tak se pousměju a řeknu si nojo, Procházka …
A přitom zrovna tady má při všem sarkasmu pravdu.
Nemá. Testovat to budou.
Myslím, že výběr je nakonec mnohem lepší než způsob, kterým ho dělali. Možná dokonce, že Proctorová a Sembroski jsou prototypy nových kosmonautů blízké budoucnosti, vědci a technici vysílání do vesmíru firmami a univerzitami na krátkodobé lety.
Tenhle let bude průkopnický v mnoha ohledech a vyvolává mnoho otázek. Jaký výcvik taková posádka potřebuje? Jaké jsou zdravotní limity pro let do vesmíru? Jaké budou kompetence posádky při ovládání lodi? Co musí umět třeba pilot (tím bude Proctorová)? A co budou ve vesmíru dělat?
Taky mi přišlo, že vybrali až nečekaně dobře. Sian Proctor vybírala komise, ale je otázka, jaké dostala zadání od Jareda, takže je možné, že to sice mohlo vypadat šíleně, zvenku, ale že to sedadlo mělo od počátku mít dobré obsazení, já nevím, třebas mohla být i nenápadná podmínka o pilotním výcviku. A pak je logické, kdo si na něj sednul.
A co se týká otázek, které pokládáš, domnívám se, že na řadu z nich dostaneme v průběhu času odpověď. Do startu zbývá půl roku a je vidět, že Jared to má hodně zmáknuté, dá na PR, a odhaluje nám střípek po střípku. Aby se pořád o misi mluvilo. Jen odezní jedna zpráva, vyjde další.
Já jsem z toho zmatený, se přiznám. Na jednu stranu je ta Sian Proctor asi vzdělaná v několika oborech příbuzných k práci astronauta, což je plus. Ale jestli ta komise měla posuzovat podnikatelské projekty a vybrala člověka s projektem pohlednic na téma černošských žen ve vesmíru, tak mi to přijde jako neskutečně strašné. Mimochodem, však se podívejte, jakou založila kampaň na patreonu (co dostanete za své příspěvky a jak charakterizuje ona, co s těmi penězi bude dělat) nebo na to její umění. To mě hodně děsí, fakt. Pak se není co divit příspěvkům jako od Kevina o kousek výš.
Brzdí mě jenom to, že opravdu nerad bych odsuzoval někoho, o kom jsem si přečetl jeho webové stránky a jinak ho neznám. Nevím, jak vypadá ve skutečnosti ta její učitelská kariéra, třeba opravdu výborně vzdělává další generaci. Ale tak, jak je to podané směrem k Inspiration4, tak je to fakt hrozné.
Jako co jsem tak při psaní článku zjistil, opravdu se aktivně účastnila řady těch misí, jezdila po světě, v té chile byla ambasador astronomie, lítá letadlem, prostě a za mě, nebyla vybraná jen kvůli své barvě kůže.Já celé posádce moc fandím. A souhlasím s Kamilem, na to, jak to bylo docela zvláštní to vybírání, tak vybrali překvapivě dobře. A upřímně, nevíme, kdo všechno si tu stránku založil. Takže mohla mezi všemi kandidáty svítít jako jasné slunce.
Máte naprostou pravdu – je to soukromý let a ta soukromá osoba co to platí, má plné právo vzít si tam koho chce. Co mě naopak děsí je to, jak si dnes někteří lidé myslí , že by se mělo i v takovýchto případech uplatňovat proporcionální vyvážení. Jednou to dojde tak daleko ,že mě dotyční budou chtít určovat koho si musím vzít do svého auta až pojedu na chatu a koho si musím přizvat ke stolu k sobě domů na oslavu svých narozenin!
Ty zdravotní limity jsou dost zajímavé. Moc se o tom nemluví, ale stav beztíže a přetížení při letu opravdu není pro každého. Vezměte si, jak se alespoň dříve vybírali profesionální astronauti. Každý kandidát výcvikem prostě neprošel. Vybrat rovnou posádku a hurá s ní nahoru je s ohledem na několik desítek let zkušeností s výběrem astronautů prostě pitomost… Klidně se může stát, že některý z členů posádky a nebo i celá (až na pana miliardáře, který s nějakým tím G a žaludkem na vodě dle všeho zkušenosti má), stráví pobyt ve vesmíru zvracením atd… Ono i ta defekace ve stavu beztíže není úplně jednoduchá a nevím jak dlouhý trénink člověk potřebuje, aby to zvládl “bezpečně” pro sebe a okolí. Pak je dobré si také uvědomit, že posádka v CD dosud takto dlouho nebyla….
Takže bych považoval za seriózní nabrat 4x tolik kandidátů a nechat je alespoň 3(?) měsíce trénovat a potom teprve vybírat…
Na téhle misi je zajímavé, že mění úhel pohledu na výběr kosmonautů. Při výběru profesionálů se hledí na ty nejvyšší kritéria, ale tady se začalo s hledáním minimálních požadavků. To zatím nikdo nedělal. Ani turisti na Sojuzech neměli příliš úlev. A tady vezmou holku s umělým kloubem nebo týpja s pupkem. Nevidím na tom nic špatného nebo ponižujícího.
Nevidíte? Víte co se může stát, když si nablejete do skafandru? Víte co se může stát, když Vám zvratky a exkrementy budou poletovat v kabině kosmické lodi, která má na orbitě kroužit 3 dny? A co když bude takhle špatně třeba 3 členům posádky? Dokáže se o ně postarat ten čtvrtý, aby se třeba neudusili?
Těreškovová taky blila jak Alík a přežila to i bez mnohaletého tréninku. Ale to bylo ve Vostoku. Nevěřím, že profesionální kosmonauti neblijí kvůli nějakému speciálnímu výcviku nebo nadání, ale proto, že lidské tělo dokáže zvládnout v pohodě stav bez tíže a kdo to nedokáže, ten si vezme prášek.
Ano měla za sebou více než roční výcvik, a byla vybrána ze spousty špatných důvodů … Moc nechybělo a nemusela to přežít.
https://kosmonautix.cz/2014/02/vesmirne-osudy-43-dil-valentina-tereskovova/
Těreškovová je přesně ten odstrašující příklad kdy politika měla přednost před lékařskou komisí. Ovšem na obhajobu Těreškovové je nutné říct že i přes zklamání nebyla všechno její vina.
PS: krátkodobá kosmická nevolnost postihuje až 30% PROFESIONÁLNÍCH kosmonautů kteří jsou vybíráni a testováni právě i na odolnost proti dezorientaci stavu beztíže. Stav beztíže je nenormální prostředí které přinejmenším krátkodobě rozhodí skoro každého.
Prášek nevolnost sníží, nikoli odstraní. Prášek není magie.
PS: objektivně je nutné říct že Těreškovová trpěla jako pes. Málokterý netrénovaný a náhodně vybraný muž by vydržel nuzné životní podmínky během prvních sovětských (a vlastně i amerických) misí. A ona při vší politice byla už před kosmickým programem parašutistka a pilotka.
Vostoky přistávaly tak že pilot se vždy katapultoval a přistával zvlášť na osobním padáku. Při tom je nutné dodržet přesnou polohu těla a končetin (jinak dojde ke kolizi s hranou průlezu. Tohle sověti trochu podcenili, protože vyčerpaná a dezorientovaná Těreškovová při katapultáži dostala ránu do přilby – o centimetr dál a zabilo by ji to.
Nevolnost ve stavu beztíže je mořská nemoc?
Nestane se nic zvláštního. Po dobu startu – nebo po dobu přistání je kosmonaut vystaven přetížení. Fyziologicky při přetížení není možno zvracet. Berte to jako fakt, nebo si to můžete po covidu vyzkoušet na pouti na centrifuze. Možná nevolnost ve stavu beztíže není okamžitá, ale má poměrně dlouhou časovou prodlevu v řádu minut. Tím je dáno, že když začnete v CD dávit, nebudete již mít na hlavě helmu. Za účelem odstranění zvratků a jiných organických či anorganických kontaminantů prostoru ve stavu beztíže se užívají jednorázové nylonové síťky s velikostí oka 0.35mm. Zavedlo prvně do výbavy SSSR. To při povrchovém náboji vody zajistí ve stavu beztíže nepropustnost i pro tekuté formy kontaminantů. Tedy si zvratky v klidu a pečlivě vychytáte sám, nebo váš kolega. Pokud budete mít při dávení na hlavě helmu, je to sice nepříjemné, ale nikoliv fatální. Možnost vdechnutí zvratků je minimalizována nucenou cirkulací uvnitř helmy. V krátkosti řečeno je médium přiváděno v zadní části helmy a odsáváno v blasti hrudníku – u obleku SX asi již v oblasti pasu. Takže familiárně řečeno: co si do helmy vyblijete si následně setřete z prsou nebo pasu až sundáte oblek. To za předpokladu, že není u SX obleků nějaká řasnatá mezistěna která by to zachytila v oblasti krku. Ještě je nutné podotknout, že kosmonauti jsou již delší čas při startu pouze hydratováni. Vejce se slaninou jim už asi nikdo nedává. Není tedy prakticky co dávit.
Kurz první pomoci je součástí i autoškoly. Předpokládejme, že před startem na orbitu se tomu někdo v instruktáži věnuje a nemalujme tedy čerty na zeď.
K dekontaminaci a setření povrchů se používají jednorázové ubrousky sycené organickými detergenty. Tím snadno obnovíte čistotu povrchů. O neutralizaci pachů se promptně postará vzduchotechnika.
Z této krátké odpovědi na vaše obavy si lze vzít poučení: To, že nevidíte řešení ještě neznamená, že řešení neexistuje. Dnešní technologický svět je dál než jsme si sami někdy ochotni připustit.
PS: často s jistou obscesí zdůrazňujete jaké množství technologií chybí SX pro cestu k Marsu. Jmenovitě třeba podpora života včetně výživy. Můžete si být jist, že dané technologie i technologické postupy řešení existují již takřka dekádu a rok od roku se skokově zlepšují. Pracuje na tom opravdu velké množství týmů. Jen v ČR vím o dvou. Vesměs mladí a perspektivní. A to, že jsou řešení mezioborově rozmělněny a laik je nezná – ještě neznaná, že nexistují. Stačí jen potřeba komplexity a odpovídající investice a můžete v krátké době: “letět raketou na Mars”.
To je ten důvod, proč EM v této věci nepodléhá panice a neměl by jste ani vy…
Abych jen nechválil. Ještě je tu ne zcela dořešené katalytické štěpení moči a odstředivé bioreaktory. Je to ovšem otázka nedaleké budoucnosti optimalizace zkoumaných řešení.
Ve stavu beztíže bude většina nevolnosti nějakou variantou kinetozy (nesouladu mezi údaji očí a údajů o poloze a orientaci z vnitřního ucha)… a na to máme poměrně účinné léky. Bude v nejhorším po zbytek cesty trochu jako praštěný cimbuřím …
Ok díky za objasnění. V každém případě asi není dobrý nápad posílat do vesmíru lidi, u kterých dopředu víte, že ty 3 dny problejou ne?
Je v podstatě irelevantní, kolik týmů na univerzitách na něčem pracuje, s ohledem na současnou replikační krizi světové vědy. Nějaká hračka na univerzitě a 100% hotový a odladěný produkt na cestě k Marsu je něco zcela jiného. Mladé a perspektivní týmy jsou děsně fajn až na to, že jim zcela chybí zkušenosti, což může být fatální. Když dnes vidím co jsem navrhoval a kreslil před 20 lety, v řadě bodů mi to přijde úsměvné. To jsou ty zkušenosti. Je sice pěkné, že můžete na Mars letět třeba zítra, ale co tam budete dělat? Jak tam přistanete? Jak odtamtud odstartujete? V jakém stavu bude posádka po dlouhodobém pobytu ve stavu beztíže? To, že máte některé technologie dnes téměř vyřešené nestačí. Potřebujete to všechno naskládat do bezpečně funkčního celku. Dnes podle dostupných informací nejsme ani schopni doletět a přistát na Měsíci. Až opět tento předstupeň zvládneme, pak má smysl uvažovat o Marsu. Bude někdo bez tréninku v “umělé gravitaci” schopen po přistání na Marsu něco udělat, nebo se bude posádka dávat 14 dní dohromady, aby si zvykla na gravitaci byť sníženou.
Horsi asi bude, kdyz si ten poblity kosmonaut zacne sundavat skafandr a utirat si ty blitky ze zatylku, hrudi, atd. a ostatni to uvidi a uciti. To by se pak mohl poblit i zbytek posadky co uz je bez skafandru a to by asi nebylo uplne vesele, tri dny orbitovat v totalne zablite lodi, a pak jeste pristani. Ufff …
Mno, berte to tak, ze nastala doba kdy se zacinaji do vesmiru vydavat i “civiliste”. Paklize chceme aby se lidstvo stalo multiplanetarnim druhem a neshnilo tady na Zemi tak se do vesmiru holt musi podivat i lide bez vycviku a zkusenosti. Jinak tu multiplanetarnost neotestujeme 😉
To co píšete je dost naivní…. I ve středověku v době zámořských objevů nebyly posádky lodí tvořeny nezkušenými suchozemskými krysami, ale právě naopak, šlo o ostřílené mořské vlky. Pokud by tomu tak nebylo, Amerika by asi dosud nebyla objevena. V té době šlo o dost nákladné výpravy. Dnes jsou výpravy do vesmíru také dost nákladné. Nemá nejmenší smysl poslat do vesmíru raketu + kosmickou loď za stovky mio. USD a celé to “zabít” nesmyslně zvolenou posádkou. I kdyby si ten nesmysl někdo zaplatil, neboť to může tento business v případě problémů zmrazit na další desetiletí.
Jestliže se chceme jako lidstvo dostat do vesmíru, je nezbytné dávat si ambiciózní, ale smysluplné a realizovatelné cíle. Civilista patří do civilního letadla a ne do stíhačky či experimentálního letounu. Je potřeba si uvědomit, že zatím vůbec nevíme, zda se lidstvo může stát meziplanetárním druhem. Nevíme, zda člověk může dlouhodobě přežívat ve vesmíru a nebo na jiné planetě….
Výlet do vesmíru není výlet do Disney Worldu… .
Pane Procházka, to, že vy nevíte nezmamená, že ostatní také nevědí. Možná by jste měl ale vědět, že ty vaše snůšky pravd a mouder dovedou ostatním otrávit celý večer. Nechcete si alespoň na svátky odpočinout? Bude možná hezky… bude pomlázka…
A Vy víte zda lidé mohou přežívat mimo planetu? Tak to ještě dneska zavolejte do NASA:)
Jestli Vám pravda dovede otrávit celý večer, tak v tom případě doporučuji raději sledovat Medvídka Pú a nebo Avangers:-)
Ano, máte pravdu. Já totiž oproti vám dobře vím, že lidé mohou přežívat mimo svoji planetu. Sám jsem se totiž narodil na jedné malé planetě v okolí Betelgeuze. A vy jste snad inteligentní pozemská forma vzešlá z opice? Máte ještě nějaký dotaz?
V tom případě NEPROPADEJTE PANICE! a bacha na Vogony a žravou blátotlačku:-)
🙂
Ve středověku tvořila posádku spodina, co neměla jinou možnost než za pár drobných riskovat život za velkého nepohodlí
“patří do civilního letadla a ne do stíhačky či experimentálního letounu. ”
Jenže CD už není experimentální letoun, ale civilní letadlo
Promiňte, ale o středověku plácáte pitomosti. Nikdo příčetný by nevzal na loď neschopnou posádku, protože by ani nevyplul z přístavu. Rozhodně nešlo o pár drobných. Výprava přes oceán byla investicí pro každého zúčastněného, i pro ty, kteří celou záležitost financovali. Objevné výpravy byly téměř vždy soukromým projektem, na kterém se mohl, ale nemusel jako investor podílet panovník příslušné země.
CD je sakra experimentální záležitost. Kolik má za sebou letů s posádkou???
Chápu Vaše výhrady – nicméně se naopak domnívám, že pokud se chceme jako lidstvo dostat do vesmíru, je tento přístup nejlepší ze všech možných. Když začneme brát do vesmíru obyčejné lidi (a omlouvám se za tento pojem, neboť ta vybraná posádka zas až tak obyčejná není) vzbudíme tím právě zájem o cestování do vesmíru u obyčejných lidí. Jinými slovy vesmír se zpopularizuje a vesmírné aktivity budou mít masovou podporu. A přesně to je nezbytné k tomu abychom se dostali do vesmíru jako lidstvo.
Vlády posílají do vesmíru kosmonauty půl století a lid se proti tomu nebouří:-) Nemá smysl posílat do vesmíru obyčejné lidi, protože to nikomu nic nepřinese. Má smysl tam posílat fyzicky a psychicky vytrénované profesionály. Ať počítám jak počítám, nevypadá to, že by “letenka” do vesmíru byla dostupná pro běžného člověka. I když budete počítat, že by sedadlo stálo v dohledné budoucnosti pouhých 10mio USD, pořád je to pro valnou většinu populace zcela nedostupné. No i kdyby to byl pouhý 1 mio. USD, situace se nijak dramaticky nezmění. Šance je, že časem by snad mohly být jakžtakž dostupné alespoň suborbitální skoky, ale ani ty prostě nebudou pro každého.
“Nemá smysl posílat do vesmíru obyčejné lidi, protože to nikomu nic nepřines”
Minimálně těm, co letí ano. A i mě to přinese radost, ze se léta do vesmíru.
To, že si většina lidí němuže. dovolut letenku za 50 MUSD je pravda, ale nic to nemění na tom, že 50 MUSD je levnější než 60 MUSD. Ani letenku na obyčejné letadlo si většina lidí němuže dovolit, přesto jsou dostupnější než před 80 lety
Jenže těmhle lidem se posádka říká jen ze zvyku. Reálně nejsou posádka, ale pasažéři. Posádkou v tehdejším slova smysli jsou u CD ty kusi křemíku co CD reálně řídí. A co vím, tak pasažéři v době kolonizace ostřílení mořští vlci rozhodně nebyly.
Space X se naštěstí neřídí názory ze zdejších diskusí a tak dělá věci, kteří mnozí považují za nemožné nebo bláznivé. Ale kdo chce hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.
Počkáme a uvidíme. Možná si řekneme, že pan Václav je geniální prognostik a měl pravdu a celá akce byla blbost. Nebo se zařadí do škatulky malých českých remcalů.
S jeho historií odhadů typuji spíš než geniálního prognostika, tak rozbyté hodiny.
Uvidíme kam se zařadí:-)
Uvidíme zda SPX přežije a co zůstane z jejích původních plánů. Chytání krytů do sítí zřejmě již opouští. Uvidíme co bude následovat…
Stejně jako byl (bohužel) opuštěn projekt Red Dragon…
No a právě proto když nevíme tak je potřeba to zkusit a zjistit. Zkrátka se smiřte s tím, že vesmír už třeba nebude jen pro vyvolené, ale bude pro všechny. Ano, třeba zjistíme, že to nejde a že prostě jinde než na Zemi žít nemůžeme, ale dokud to nezkusime tak to nezjistíme…
Další věc je, že pro kolonizaci ať už Měsíce nebo Marsu jsou vám super vyškolení testovací piloti s tisíci nalitanymi hodinami k ničemu. Potřebujete, geology, stavbaře, svářeče, mechaniky, zemědělce, elektrikáře….
Máte naivní představym, asi tak jako já na základní škole:-) S ohledem na to, kolik cesty do vesmíru stojí, tak i kdyby došlo ke 100 násobnému zlevnění, pořád vesmír nebude zdaleka pro všechny. Je jedno jestli budete uvažovat 40 nebo 80mio USD za sedadlo, stejně Vám při tom zlevnění 100x vyjde něco kolem 10mio. Kč. Kolik lidí tady na ElonX na to má?
Na kolonizaci Měsíce ani Marsu stále nemáme technologie. Dosud nemáme ani slušný zdroj energie, který by se tam dal použít. Pak se nabízí další otázka, pokud technologie budou, kdo to zaplatí?
No ale kdyz se zacnou tezit suroviny z asteroidu, tak je nebude treba vynaset ze zeme a bude to levnejsi. A casem zrejme pujde budovat vetsi celky rovnou ve vesmiru, coz bude cenu dale snizovat. No a casem to snad dojde tak daleko, ze se dostaneme k socialisticke utopii jako ve startreku 🙂
Wow…
Asi netušíte jaká je cesta od vytěžení surovin po výsledný výrobek, že? Co vytěžíte z asteroidu? Třeba železo a nikl? Fajn máte rudu. Co s ní pak musíte udělat? Postavíte někde na asteroidu vysokou pec? Čím tam budete topit? Odkud dovezete koks? 🙂
A nebo chcete vytěžené suroviny dopravovat na Zemi? Na tom asi moc nevyděláte ne?
Máme tu prostě zase problém, nemáme technologie na těžbu čehokoliv na asteroidech…
1Na zem se budou posílat jen drahé kovy zbytek bude “jen” pro použití ve vesmíru a až bude vytěženo tak se přemístí na jiný asteroid.
2 na co potřebujete koks?
3 máme přece SH/SS!!!
ad 3 — kdo ma ?
Zatím nikdo.ale již brzy (2022/2023)by se mohla prodávat jako se prodávají letadla. A tahle investice by se mohla zaplatit už během prvního roku vlatnění ss .
+pronájem sh
+palivo na čerpací stanici na leo.
Tak jako určitě:-)
Pokud pošlete na Zemi dostatek drahých kovů, pak jejich cena rychle klesne a již se Vám nemusí vyplatit těžba na asteroidu. Takže tuto záležitost si lze ponejvíce představit jako burzovní spekulaci a možná ani tu reálnou technologii na těžbu mít nemusíte:)
Pořád tu máme ten problém, že neexistuje technologie na těžbu na asteroidech a ani nemáme zdroj energie na tuto činnost. Jak oddělíte drahé kovy od těch obyčejných? Fotovoltaika Vám je u asteroidů na prd a jaderné reaktory tam budete mít problém uchladit a navíc pro použití ve vesmíru dosud žádný funkční neexistuje.
No vyrobky prece rostou v supermarketu, asi maji nekde v tech velkych skladistich industrialni replikatory jako je maji ve startreku, samozrejme.
No ale tak zejo, kdyz je ruda, tak se da vytavit bud energii ze slunce nebo energii ze stepeni jadra, k tepelne energii jde prijit i jinak nez slucovanim uhliku s kyslikem. Oddelit strusku od roztaveneho kovu by nejspis slo v nejake odstredivce, proste se struska zachyti v rostu a kov protece skrz. Asi to nebude vypadat jako vesmirne vitkovice, ale to nikdo snad ani nemuze ocekavat.
No a co se tyce tezeni, prece nepotrebujete aby tam faral Bruce jak v armageddonu, staci robot ktery to rozvrta a dopravnik to vytahne na povrch. Tohle uz se prece taky dela, i kdyz v mensim meritku. A casem se da ocekavat, ze s nejakou minimalni posadkou to asi pujde rozsirit.
Mýlíte se. Všechny výrobky rostou v Číně na stromech:-)
Jakákoliv těžba a hlavně tavení materiálů je velice energeticky náročné. Doporučuji nastudujte si, jaké zdroje ve vesmíru máme nyní k dispozici a co se připravuje…
To neni naivni predstava to je zcela realisticky pohled do blizke budoucnosti.
Nastesti na svete nejsou jen lidi jako vy, kdyby byli tak dneska pravdepodobne nezname ani ohen pac by jsme se bali jit zkust jestli k necemu nahodou nebude dobrej.
Testovaci piloti a vedci nam ukazali, ze se do vesmiru dostat da a da se tam i relativne dobre prezivat. Ted je jen otazka jestli toto dokaze i netrenovanej jedinej se zakladnim vycvikem. Cena je vlastne nepodstatna protoze kdyz bude k dispozici dopravni prostredek tak se vzdy najde nekdo kdo si ho koupi a bude chtit pouzit. U tehle mise krasne vidite, ze kdyz se chce tak to jde a miliardaru je na svete opravdu hodne takze s rostoucimi pocty dopravnich prostredku budou narustat i cesty “obycejnych” lidi do vesmiru at se Vam to libi nebo ne…
Realistický pohled? Kdy naposled byli lidé na Měsíci? Jaké byly předpoklady rozvoje komonautiky v 70. letech a jaká byla očekávání s příchodem raketoplánu? Dnes jsme rádi, že máme jednu ISS na orbitě kolem Země. Ani na Měsíc se momentálně neumíme dostat. Vývoj není lineární a ani nemůže být.
Výlet na Mt. Everest je daleko dostupnější než výlet do vesmíru a mnohem méně nebezpečný. Je tam spousta “horolezců”, které tam s kyslíkem vynesou šerpové. Otázka je, zda to lidstvu něco přináší? Podle mě vůbec nic. Smysl měl výstup Hillaryho a Tenzinga a pak Messnera a možná pár dalších. To co se tam děje dnes, lidstvo vůbec nikam neposouvá a prakticky nemá smysl to ani sledovat. Pár miliardářů na světě je, přesto o to cestování do vesmíru není tak úplně ohromný zájem. Poslední turista letěl před více jak 10 lety. Pokud se nemýlím zatím bylo jen 7 vesmírných turistů. Platili oficiálně jen 20 – 30 mio USD. Pokud by existovala poptávka, vznikne i nabídka. Kosmonautika se nedá srovnávat s leteckou dopravou. Je to neúměrně drahé zážitku, který to nabízí. Když máte peníze, co si vyberete? Nákup luxusní jachty včetně personálu a uhrazení jejího provozu na 50 let a nebo jednorázový výlet s nezanedbatelným rizikem? Zlevnění kosmických letů na úroveň dostupnou pro běžného člověka je bohužel v současné době prostě jen vábnička pro hejly. Momentálně není cesta, aby si výlet do vesmíru mohl zaplatit běžný čtenář elonx. Současným tempem se s cenami nic zázračného nestane ani za 50 let… I kdyby měl běžný čtenář na výběr mezi koupí nového domu a nebo výletem do vesmíru, což by odpovídalo 100 násobnému zlevnění, kolik z Vás by to udělalo?
Pozn.: Vůbec nic o mě nevíte, tak mou osobu prosím nehodnoťte. Kdo ví jestli jsem v porovnání s Vámi nevymyslel 100x více nových věcí? 🙂
Podivejte, az bude chtit nekdo na vrcholu Everestu postavit hotel, tak ho nepostavi elitni alpinista, ale elitni stavar. Penize nechte na tech co je maji a jsou ochotni je investovat.
Problem letu turistu do vesmiru v poslednich letech nebyl dany tim, ze nebyla poptavka, ale tim, ze nebylo misto, resp. lod ktera by je tam vzala. Lod ted je a ne jedna, vznikaji dalsi a dalsi takze mist bude dostatek a s tim i moznost, ze si tam budou litat lidi jak na vejlet do vami zmineneho Disney Worldu.
Ono uvidite sam, do deseti let se bude litat na LEO do hotelu si uzit svatebni noc. Samozrejme to nebude pro kazdyho, ale bude to, komercionalizace vesmiru (alespon toho nejblizsiho na LEO) zacala, to je proste fakt a SpX krasnym prikldem…
Jeste bych dodal, ze pobyt a cesta na odlehlou stanici v Antarktide je taky pekne draha a presto tam nejezdi jen vedci, ale treba i udrzbari nebo mechanici. Je sice hezky co vedec umi, ale kdyz nedokaze opravit topeni, elektrinu nebo motor rolby tak je mu to tak nejak k nicemu a to vsechno bude treba az tu kolonizaci budeme provadet.
Do ty doby budeme postupne zjistovat jestli je to mozny a to i tim, ze extremnim podminkam vystavime beznyho cloveka. Je to riskantni? Ano, ale clovek ma riskovani rad, to by jinak na ten Everest nelezl 😉
PS: hodnotit, si myslim, muzu koho chci 😉
Zájem evidentně je i při aktuálních vysokých cenách. Společnost Axiom má první misi plnou a plánuje turistické lety s Crew Dragony a Starlinery v průměru každých 6 měsíců. K tomu navíc své mise plánuje firma Space Adventures a také SpaceX (Inspiration4 je pravděpodobně jen první vlaštovka).
V posledních 10 letech vesmírní turisté nebyli ne kvůli tomu, že by neměli zájem, ale kvůli tomu, že je na orbitu mohlo dopravit jen Rusko a po roce 2011 všechna volná místa v Sojuzech skupovala NASA. Nyní je tu Crew Dragon a Starliner a najednou se objevily desítky boháčů, co se chtějí proletět, protože konečně mají příležitost.
Jinak nedávno se dělal průzkum a 39 % dotázaných boháčů se jměním nad 5 milionů dolarů má zájem o suborbitální lety Virgin Galactic za 250 tisíc dolarů. To jsou obrovská čísla, protože takových lidí jsou na světě doslova miliony.
Samozřejmě souhlasím, že bude trvat dlouho, než si cestu na orbitu (nebo i jen na hranici vesmíru) bude moct dovolit běžný čtenář ElonX, ale to nic nemění na tom, že se to prostě bude zlevňovat a je jen otázkou času, kdy se to dostane na úroveň, kdy si to bude moct dovolit i relativně běžný člověk třeba jednou za život.
Kdybych na to celé nebyl zvědavý, tak sem nechodím:-)
Virgin Galactic slibuje už asi 10 let. Letos to prý už vyjde, tak uvidíme. Na wiki se píše, že prý až prodají 1000 letenek, tak zlevní z 200tis USD na 20tis USD. Kolik letů musí udělat ročně, aby jim to začalo vydělávat? Jakou životnost má ten jejich kompozitový zázrak? Do toho Bezos a SPX. Kolik se jich nakonec uživí? Nebude tento trh po tisícovce letů saturován a nebudou pak prodeje příliš nízké na udržení businessu? Průzkum je jedna věc, uvidíme jaká bude skutečnost.
Jestli Virgin Galactic uspěje, není podstatné. Pointa mého příspěvku byla, že vaše argumenty ohledně nedostatku zájmu o vesmírný turismus a důvodů, proč v posledních 10 letech nebyli žádní turisti, jsou úplně mimo.
Ale vy místo abyste uznal chybu, tak radši odvádíte diskuzi jinam. Typické.
Nejsem si tak jist, že bych se dopustil chyby. Nevím jaké jsou přesně podmínky v Roskosmosu. Prozatím všichni vesmírní turisté letěli v Sojuzu, všichni přes americkou Space Adventures. Pokud by byl vážný zájem domnívám se, že by asi bylo možné vyrobit o pár Sojuzů více a trochu na tom vydělat. Kdyby tu bylo třeba 100 vážných zájemců, nebyli by v Roskosmosu schopni zvýšit výrobní kapacity? Turisté by mohli prostě obkroužit párkrát Zemi a pak hajdy domů, nemuseli by ani na ISS. Přesto byl poslední výlet v r. 2009. Průzkumy nejsou směrodatné neboť přesně nevíme kdo a za jakým účelem je dělal. Nesouhlasím s Vámi, že není podstatné jestli VG uspěje či nikoliv. Desetiletí slibují, prodali pár stovek letenek, tvrdí, že ty další budou ještě možná o 150tis USD dražší, ale také tvrdili, že od 1000 letenky to bude za 20tis. USD. Na “trhu” s relativně jednoduchou věcí jsou dlouho, ale přesto zatím žádná díra do světa. Co když nakonec nepoletí a pasažéři ani nedostanou peníze zpět? To asi tento segment zábavy poškodí v očích těch co na to “mají” a nebo mají. Zase na druhou stranu, pokud uspějí, tak jako první mohou urvat dost značnou část trhu. Proč by někdo kupoval letenku za miliony USD, když tak může učinit za pár set tisíc? Bude v očích této klientely takový rozdíl v zážitku. Budou chtít trávit dny na oběžné dráze, když mohou úsporně nakouknout do vesmíru v rámci “pouťové atrakce”, kterou svým způsobem VG a nebo New Shepard je? Uvidíme co se bude dál odehrávat, určitě to bude zajímavé. Ovšem doufám, že více než dosavadní anabáze s VG.
Evidentně si fakta vždy upravujete k obrazu svému.
Proč byl poslední výlet 2009? No asi proto, že pak všechny volné křesla koupili Amíci a asi víme i proč že? STS nic?
Když není poptávka, není nabídka, když je poptávka a je malá nabídka, tak ceny rostou. Jestli je zážitek z pár sekund a jen 100km nad Zemí stejný jako 400km nad Zemí v řádů dnů, tak dle mého názoru je to asi jako srovnávat let uvázaným horkovzdušným balonem v délce pár sekund a výšce pár metrů proti mezikontinentálnímu letu ve výšce 10+ km a o délce 15 hodin.
Kde berete tyto informace, že všechna volná místa “koupili Amíci”? Vy máte nějaké informační zdroje v Roskosmosu?
Přesně, když není poptávka není nabídka. Kdyby byla poptávka tak se domnívám, že nějaký ten Sojuz navíc v Rusku zvládnou vyrobit a klidně pošlou do vesmíru 2 profi kosmonauty na jednoho turistu, pokud si to zaplatí. To, že přijdou na trh další společnosti, neznamená přece, že se poptávka zvýší! Taky je možné, že za dalších 10 let bude celkový počet kosmických turistů stejný jako ten dosavadní.
K vašemu 2. odstavci. Ne každý kdo má peníze, chce trávit pár dní v prostoru několika m3 s poměrně nezanedbatelným ohrožením života a s hygienickými podmínkami horšími než na skautském táboře. Pro spoustu lidí, co na to budou mít, může být pouťový skok do vesmíru daleko zajímavější než několikadenní pobyt v prostoru menším než je wc pro služebnictvo v jejich skromném letním sídle.
Domnívám se, že v této věci je Váš nebo můj názor zcela irelevantní, protože ani Vy ani já se do vesmíru jako turisté nikdy nepodíváme:-)
Ti lide po treninku sami odstoupi, pokud zjisti, ze by to fakt nedali. Blit tri dny v kuse neni zadna radost. A pokud to bude vypadat, ze trening zvladli a stejne budou blit – tak hadam, ze na to bude CD pripraveny a bude to velka generalka a ziskani hodne zkusenosti kam az si muzeme dovolit zajit, kdyz potrebujeme do vesmiru poslat inzenyra.
Nemyslím si. Ti lidé to v tréninku ani zjistit nemusí. Stav beztíže nasimulujute pouze krátkodobě a to nestačí, aby se Vám rozjela pořádná nevolnost. Houpání na lodi je pro většinu lidí paráda na pár minut, ale po hodině se jejich názor na tuto zábavu zpravidla radikálně mění…
Je zde podstatná psychologie. Když budete krok před splněním svého životního snu, vzdáte to ještě na zemi? Koukněte se kolik horolezců umírá na horách, protože přecení své momentální možnosti. Komise, která vyhodnotí jestli na to máte je objektivně tím nejlepším řešením pro misi i pro Vás….
Komise, ktera rozhodne o vas, bez vas ? 🙂
A u maturity nebo u státnic není komise? U pilotních zkoušek není komise?
U maturity rozhoduji o vas, s vami, co si tam matne vzpominam. U pilotnich zkousek je to slozitejsi, podle toho o jaky PL vam jde.
Nechápu smysl Vašeho příspěvku. Nepsal jsem o žádné komisi, která by měla rozhodovat bez hodnoceného účastníka. Psal jsem o tom, že se nedomnívám ,že by bylo rozumné pouštět lidi do vesmíru bez toho, aby někdo zhodnotil, zda na to mají odborně, psychicky i fyzicky.
Pokud máte pocit, že nějaká komise je schopna zjistit jak kdo na tom bude, pak by bylo asi fajn o tom taky informovat patřičné agentury jako ESA, NASA, JAXA atp., protože ti to zatím evidentně neví a tak některý kosmonaut má problémy a jiný nemá. Pokud jste však vymyslel řešení formou komise, tak je to geniální a bylo by fajn, aby se to dostalo do praxe. Ono ostatně mám celkově pocit, že vás je zde škoda a že byste měl své geniální schopnosti nabídnout výše uvedeným subjektům a neplýtvat svým talentem na této mrzké diskuzi lidí, kteří tomu nemůžou rozumět, protože nejsou nadáni jako někteří jiní.
Takže podle Vás, ty kosmické agentury, kde musí kosmonaut / astronaut splnit nějaká kriteria a kvalifikovat se na let úspěšným složením nějakých zkoušek před nějakou komisí, to dělají zcela špatně? Nebo co mi chcete sdělit Vaším komentářem?
To jsem nenapsal, jen jsem napsal, že když máte řešení, tak byste ho měl nabídnout světu a ne si ho nechávat pro sebe. To co dělají oni totiž nijak neřeší problém o kterém se tady píše.
Nějak tam nevidím asiata. Snad to do příště napraví. Přecijen bychom měli příležitosti nastavit rovnocenně.
Čtu narážku na současnou “povinnou rozmanitost” a taky u ní vidím devatenáct dislajků. Takže se přidávám na stranu menšiny, protože při čtení článku mě napadlo totéž. Všimněte si:
– genderová vyrovnanost: ✔️
– černoch (a navíc žena): ✅
– homosexuál: ✔️
– tělesně postižený: ✔️(splňuje Hayley)
Asiat chybí, což lze odůvodnit celkově malým počtem lidí v posádce.
Vážně to tak vyšlo náhodou?
A teď do mě 🙂
Jaky homosexual? Myslis tim Chrise? Ten ma manzelku. S tim clovekem, co mu dal listek jsou pratele. A reknete mi jednotne cislo od slova pratele.
Pravda, špatně jsem si to vyložil.
Stane se 🙂 a ma s zenou i nekolik deti.
Pochopil jsem to stejně.
No já taky. Slovo přítel automaticky beru jako partner a proto obecně jako jednotné číslo slova přátelé používám kamarád. 🙂
kamarád
A víte, že jsem nad tím slovem přemýšlel a pak jsem ho zavrhl, kamarádů může mít člověk spoustu, přátel už méně.
Pro toto pouzivam kombinaci kamarad/znamy. Znamych ma clovek hodne, kamaradu jen par. Pritel take na me pusobi vice jako partner. To jen tak k zamysleni…
Na tom je vidět jak jste zdeformovaní. Přítel byl odjakživa přítel, normální přítel, kamarád. Akorát protože dnešní společnost je hyperkorektní, tak místo partnera, partnerky, prcalisty, prcalistky, se používá slovo přítel/přítelkyně. A někteří hloupí lidé tuto desinterpretaci šíří i na tak inteligentním webu, jako je tento.
Jen dodám, “Pes nejlepší přítel člověka“.
Problem je, ze kdyz neco lidi nejak zacnou pousivat, tak muzete byt sebeinteligentnejsi a vzdycky se najde nekdo, kdo si to vylozi spatne. Jedina cesta ven je pouzivat striktne jednoznacna slova: znamy, kamarad, dobry kamarad (to zni fakt neobratne), prcalista (abych vas citoval).
Souhlasím, kamarád není to samé co přítel. Jirka má pravdu.
Ale taky na jeho obranu, tak byl první vybrán homosexuál, ktery ten listek daroval
Už vím, měl jsem tam napsat spolužák a byl by klid. Doslovná citace z new york times:
A friend, though, ending up winning — an old college buddy from Embry-Riddle Aeronautical University in Florida. The friend, who remains anonymous, decided not to go to space but, knowing about Mr. Sembroski’s enthusiasm, transferred the prize to him.
Snad už to uklidní tuto trošinku pomýlenou debatu. Ještě jednou, přátelé, jednotné číslo přítel. A můžeme mu říkat i spolužák.
Napsal jste to správně, jsou to hlupáci. Toto je právě ta dnešní hyperkorektnost, která místo “partner” použije raději “přítel”, aby bylo zastřeno, že po sobě v noci hopsaj. Což vedlo k deformaci významu slova přítel. Je to newspeak.
Tak s manželkou se rozvádíme a ona tvrdí že má přítele. Asi kamarád aha 🙂 dnes fakt člověk neví.
Kamarád taky rád 😀
Tak jasně že na Západě blázní s korektností. Je to absurdní. Stačí se podívat na filmy/seriály na Netflix.
Vrchol absurdity je, když jsem nedávno četl, že v australské škole se museli kluci omlouvat jménem mužského pohlaví všem ženám 🙈
To nevymyslíš… Jen konstatuju.
Jirko, díky za informace.
Apogeum 500km a u další mise 1000 km.
Van allenovy pásy začínají od 400 km…dostanou spršku…
Rekord Gemini na LEO je 1300 km
Van allenovy pásy jsou směrem k pólům od rovníku výrazně slabší. Takže stačí letět na orbitu pod vysokým úhlem podobně jako ISS.
Pod jak vysokým uhlem?
Jen dodám, že všechny mise STS k HST byly ve výšce kolem 610km a píšu to proto, že tam byli poměrně dlouhou dobu venku. Evidentně žádný problém s tím nebyl.