Elon Musk již brzy představí novou Starship, jednou ze změn je odlišné rozmístění motorů na Super Heavy

Elon Musk podrobně mluvil o raketě Starship naposledy v září 2018 v rámci představení projektu dearMoon. Tehdy se raketa ještě jmenovala BFR a byla tvořena uhlíkovými kompozity. Od té doby došlo k mnoha změnám, o kterých jsme vás průběžně informovali a můžete je kdykoli najít na jednom místě v našem průběžně aktualizovaném velkém článku o Starship. Musk už dlouho slibuje novou prezentaci o aktuální verzi Starship, ale nejdříve se čekalo na první skok Starhopperu. Ten před pár dny konečně úspěšně proběhl, a tak Elon Musk nyní oznámil, že prezentace bychom se měli dočkat „zhruba za dva týdny“ čili kolem poloviny srpna.

Loď Starship a nosič Super Heavy (Zdroj: dearMoon)

Jednou ze změn, které Elon Musk nedávno prozradil, je odlišný počet motorů na nosiči Super Heavy, který bude vynášet kosmickou loď Starship na oběžnou dráhu. Nakonec ho bude pohánět 35 motorů Raptor místo původně plánovaných 31 motorů. Musk dodal, že na Super Heavy je místo až pro 37 motorů, takže s počtem se dá hýbat podle potřeby. Později pak vysvětlil, jak přesně budou motory rozmístěny.

Jen 7 středových motorů prý bude schopných náklonu o 15 stupňů, zatímco motory na okraji mírně vyčnívají, nebudou se naklánět a budou tryskami napevno spojeny k sobě. Pokud by raketa letěla v konfiguraci s 37 Raptory, 6 z nich by bylo umístěno pod aerodynamickými kryty přistávacích nohou. Nohy tedy nejspíš budou skládací, podobně jako tomu je u Falconu 9. To představuje další změnu konstrukce rakety, protože před pár měsíci Musk říkal, že nohy na Super Heavy by měly být podobné křídlům na lodi Starship. Tato křídla však také v posledních měsících prošla změnami.

Jak by nové rozmístění motorů na Super Heavy mohlo vypadat v praxi, ukazuje tato neoficiální animace:

Pro zajímavost přikládám porovnání BFR z roku 2018 s raketou Starship v parametrech, u nichž na základě Muskových tweetů víme, že se změnily:

BFR (2018) Starship (2019)
Trup a nádrže tvořeny uhlíkovými kompozity Trup a nádrže tvořeny nerezovou ocelí
Neznámý typ tepelné ochrany na lodi Několik typů tepelné ochrany na různých místech lodi (keramické dlaždice a/nebo transpirační chlazení)
31 Raptorů na Super Heavy, 7 motorů na lodi Starship (všechny motory atmosférické) 35 atmosférických Raptorů na Super Heavy (některé z nich bez schopnosti naklánění a možná bez regulace tahu), 3 atmosférické motory + 3 vakuové motory na lodi Starship
Malá „křídla“ na přídi a tři velká na zádi (z toho jen dvě náklápěcí), která zároveň slouží jako přistávací nohy Odlišný systém křídel/nohou na Starship i Super Heavy
Super Heavy s metanovými manévrovacími tryskami, který by přistával přímo na startovní rampě Super Heavy se slabšími dusíkovými tryskami a skládacími přistávacími nohami, který nebude přistávat přímo na rampě
Výroba v přístavu v Los Angeles a přeprava po moři do Texasu či na Floridu Výroba přímo u startovní rampy v Texasu a v Cocoa na Floridě

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

69
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
John jehlu kraj
Host
John jehlu kraj

Věřím, že poletí a bude super. Nicméně už teď vidíme postupný slevování z parametrů a trochu bezhlavý chrlení nápadů a variant. Celá koncepce se vrací nohama na zem.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Oddělení “křídel” od noh považuji za rozumné, poněvadž to umožní nezávisle optimalizovat konstrukci obou. Zajímala by mne hmotnost nohou a jejich ukotvení do konstrikce rakety.
Také bych rád věděl důvod zvýšení počtu motorů na 1. stupni – větší hmotnost nerezového pláště, nebo celé konstrukce rakety?

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Začinalo mi být postupně jasné, že po oznámení změn nohou apod. se více vrátí zpět ke koncepci ještě ITS (také vyklápěcí hohy), případně blíže F9/FH dle toho jak jim to vyjde optimálně. U křídel sloužících jako nohy se diskutoval provlém výdrže v oblasti kloubů při vstupu do atmosféry a na to také SpaceX narazilo. Ovšem časem budou verze SS/SH zase vylepšovat a měnit, jak jsou zvyklí, takže např. za 15 let bude vzhled opět odlišný optimální pro celkové možnosti dané doby.

Rosetau
Host
Rosetau

Zajímavé budou tlumiče na nohou na to jsem strašně zvědavý. Pokud vezmeme v uvahu hmotnost cele Starship a duraz na minimální udžbu a rychlou znovupoužitelnost.

Vladimír Todt
Host
Vladimír Todt

Pouze tip. V této fázi prezentace tlumiče nohou nebudou v detailu zmíněny,. Pokud ano, tak můžu být max kladně překvapen.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Já bych viděl hlavní důvod oddělení křídel od noh v optimalizaci tvaru křídel (zmenšení aerodynamického odporu apod.). Zajímavou otázkou je zda ty nohy u Super Heavy ponesou celou startovní hmotnost SHS nebo je prázdné SH (myslím, že to druhé je pravděpodobnější).

Martin B
Host
Martin B

Taky to vidím na to druhé. Váha plné raky s druhým stupňěm bude řádově vyšší než následný přistávající prázdný první stupeň. Nohy by musely být příliš masivní/těžké.

Invc
Host
Invc

Pokud chceš startovat z Marsu – tak to nějaké nohy schopné unést natankovanou raketu mít musí.

Otázkou druhou ale je – jestli je nutné mít nohy na konci ovládaných aerodynamických ploch… a tedy přes ty řízené aerodynamické plochy přenášet tyto extrémní síly

Vlada
Host
Vlada

Debata byla o nohách prvního stupně. Ten na Marsu nebude.

Invc
Host
Invc

Jo . to mi došlo až později. Sorry.

Mr. G
Host
Mr. G

Na tuto prezentaciu sa tesim viac, ako na predchadzajuce. SpaceX sa uz z risovacej dosky a vyroby prototypov jednotlivych casti lode presunula k vyrobe prototypu lode samotnej. Som zvedavy, ake technicke riesenia navrhli a akym spôsobom ich planuju realizovat.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Tak to je nás tady víc kdo se těší. 👍

otaznick
Host
otaznick

Vypuštění naklápěcích nohou je rozumné řešení. O funkčnosti takového konceptu jsem od začátku pochyboval. Otázkou je, co teď bude fungovat pro manévrování při průletu atmosférou. Mám pocit, že to budou dříve zmiňovaná “dračí křídla”, na které by byly osazeny keramické dlaždice.

V_A
Host
V_A

Aerodynamické brždění nohama mohlo být velkou výhodou. Je škoda, že se na něj vykašlali. Nechápu tvé pochyby o konceptu. V menší míře ho už využívá F9. A ta “dračí křídla” jsou pěkná blbost.

Rosetau
Host
Rosetau

Myslim, že aerodynamické brždení nohama pro Starship je nedostatečné. Starship se bude z volného prostoru do atmosféry nebo u orbitální rychlosti vracet zpátky na zem přesahující 25 Ma ale pravděpodobněji to bude ještě vice. Proto potřebuji velkou plochu křídel jako u raketoplánu aby aerodynamické brždění bylo co nejvíce učiné.

V_A
Host
V_A

Promiň tohle jsem nějak nepochopil. V první větě píšež, že “aerodynamické brždení pro Starship je nedostatečné” a pak píšeš že musí mít velkou plochu “křídel” aby bylo brždění účinné a to zase zní jako bys s aer. bržděním souhlasil. U starship bude aerodynamické brždění naprosto klíčové. To nebude jako u raketoplánu. Ten vlastně jen “škrtal” o atmosféru a pomalu zpomaloval. U Starship se už od úplného začátku( tehdy ještě ITS) počítá s tím že loď co nejrychleji proletí atmosférou extrémě tím sníží rychlost a motory to jen trochu dobrzdí. U super heavy to je něco jiného. Tam nebude tak velká rychlost ani namáhání a je otázka jestli se “křídla” vyplatí. Já myslím, že ano. Alespoň menší křidla jako má NG by SH slušela.

Rosetau
Host
Rosetau

Však ja s tim souhlasim. Jenom pišu, že ty nohy pro brždeni nebudou stačit, že je potřeba větši plocha. Dale jsem to myslel tak, že ty křidla musej bejt aspon tak velky jako měl raketoplán spiš jěště větši.

Invc
Host
Invc

Raketoplán měl křídla proto, že přistával jako kluzák a potřeboval v konečné fázi přistávání vztlak, aby snížil strmost klesání. Po zbytek času – byly spíše přítěží.

Tady jsou ta křídla pouze pro řízení (respektive udržení orientace při reentry) – prostě k tomu, aby ten válec udržely proti směru pohybu tou správnou polovinou. V té hypersonické části reentry by byla ta křídla složena poměrně výrazně “dozadu” a stranově by mimo obrys lodi by vystupovala jen velmi málo).

U reentry trpí lodě vším možným, ale nedostatek aerodynamického odporu to není.

V_A
Host
V_A

Samozřejmě, že křídla u raketoplánu zajištovaly vztlak. Proto to jsou taky křídla.
Ale u SHS ta křídla nejsou jsou vlastně křídla. Jsou to aerodynamické brzdy mají zvyšovat plochu „návětrné strany“.

Invc
Host
Invc

Aha … tak tuhle debatu ukončíme, protože bohužel naprosto nerozumíš problému a fyzice “tam nahoře”.

Jen ve zkratce, ta křídla tam jsou jen kvůli udržení pozice při reentry (správná orientace) … a naopak čím míň plochy k tomu bude potřeba, tím pro ty křídla lépe… více jsou tam od toho aby aerodynamicky v průřezu předělaly “kolo” na “kapku” … a tím zajistily, že kapka bude tou kulatou stranou dopředu (a tím i to “kolo”). (A lehkým zvýšením nebo snížením odporu zajistit, aby předek a zadek letěly stejně rychle).

Tomas
Host
Tomas

Nejsou tam jenom kvůli orientaci a nejsou to křídla. Bylo jasně řečeno, že mají pomoci s bržděním při průchodu atmosférou. U těch dračích křídel Musk dokonce říkal, že při dostatečné ploše by teplota nemusel přesáhnoput 1000°C.

Invc
Host
Invc

A kde prosím to bylo “jasně řečeno”?

otaznick
Host
otaznick

Jako myšlenka je to hezká, ale zkus si představit, jaké síly by při dosednutí na Zemi ty nohy musely absorbovat, k tomu si připočti, že by byly uchycené na otočném kloubu, který by navíc byl rozžhaven průchodem atmosférou. I kdyby pro toto místo vymysleli nějaké sofistikované chlazení a super odolný materiál, tak je to strašný risk, když neexistuje žádný redundantní systém, který by eliminoval možné selhání.
Dračí křídla Musk podle mě zmiňoval v okamžiku, kdy už opuštěli koncept otočných nohou/křídel. To, že to zní divně neznamená, že nepřišli na nějaké použitelnější řešení. Možná se přeci jen bude Starship při přistání podobat delta křídlu.

V_A
Host
V_A

1. Žádné klouby tam nebudou. „Křídla“ budou přidělána napevno.
2. Když tam budou jen 3 nohy tak je jedno jak budou přidělané taky tam nebude redundance. Pochybuji, že to v případě selhání udrží 2 nohy.
3. Myslíš, že tohle nezvládnou ale věříš, že zvládnou dračí křídla? Vždyť tam by byli nároky na klouby ještě vyšší. Navíc materiál by musel být odolný vůči vysokým teplotám, lehký, pevný a zároveň ohebný. A takový materiál zatím neexistuje, pokud vím.

otaznick
Host
otaznick

Psal jsem o opuštěném řešení, které s kloubem počítalo. Nějak mi nejde dohromady znovupoužitelný kloub, který by zároveň unesl jednorázový tlak při přistání potom co bude rozžhaven – v lepším případě by se to po prvním použití už neohnulo. U “dračích křídel” si naopak umím představit i jiné řešení než pomocí jednoho kloubu. Co třeba bimetalové krovky? I když u nich by byl oříšek udržet stálost v +-200°C a není to styl SpaceX využít na max. současné fungující technologie.

Invc
Host
Invc

Zas tak hrozné to není. Především si uvědom, že ta křídla při přístání jsou v jedné extrémní poloze toho kloubu, ale v době reentry jsou v úplně jiné poloze (sklopené jakoby na záda – vzhledem ke směru pohybu břichem napřed). Takže ten kloub se dá docela dobře schovat (aerodynamicky i tepelně odstínit).

Ale samozřejmě – je dost pravděpodobné, že noy zvlášť a řídící plochy zvlášť – mohou v konečném důsledku vyjít bezpečněji nebo výrazně lehčí.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Pokud se mi jako konstruktérovi podaří spojit více funkcí do jednoho mechanického celku, vždy tím získám jisté výhody a nevýhody, záleží na konkrétní situaci. Někdy to může vyjít levněji, někdy dráž. Ale vždycky to kompaktní řešení bude lehčí a zabere míň prostoru. Bývá také elegantnější a “štíhlejší” a zjednodušuje celé řešení. Nikoliv naopak.

Invc
Host
Invc

“Vždy to kompaktní řešení bude lehčí a zabere míň prostoru” – rozhodně neplatí – a je to stejně jako u té ceny – někdy lehčí, někdy ne závisí na tom konkrétním řešení. To samé platí o zjednodušení celého řešení může být … nemusí.

(A to, že zabere míň prostoru – nemusí být jednoznačná výhoda. Zabraný prostor v absolutní hodnotě ti na jednu stranu nemusí vadit, a na druhou stranu – i drobný prostorový nárok ti může hodně vadit).

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Chytrému napověz… Kompaktní znamená samo o sobě menší…Dám vám tedy příklad. Výklopný držák nápojů a loketní opěrka v autě. Běžně to bývají 2 různé věci. Pokud to řešení chcete vylepšit, musíte mít geniální nápad. Například umístit držák nápojů na spodní stranu opěrky. Opěrku otočíte kolem podélné osy a hle, držák nápojů. Řešení je elegantní, zabere míň místa, bude levnější robustní a jednodušší, protože celý speciální držák nápojů mohu zrušit. Menší zástavbový prostor daného zařízení je vždy výhoda. Dejte nějaký příklad kdy podle vás není.

Rosetau
Host
Rosetau

Neřekl bych, že kompaktní znamená menší. Spíše je to pevný, hutný a celistvý.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

To se vám opravdu vybaví jako první význam, když slyšíte slovo “kompaktní” (fotoaparát, auto….)?

Rosetau
Host
Rosetau

Tak se podivejte na význam cizích slov. Pak to možná přehodnotíte. Kompaktní rozhodně neznamená malý.

peter
Host
peter

jedna vec je co je v slovnikoch, ina co sa pouziva v beznej reci

Invc
Host
Invc

Hrál si někdy tetris? Vem si tyčku 1×6 kostek.. a kostku 2×2 kostky. Ta druhá je rozhodně kompaktnější, ale k čemu ti to je, když máš jen dlouhý úzký prostor…

Chceš příklad ze života? Mám hydraulický výtah – pohon je 12m vysoký píst natahující se o dalších 8 m… pohon je tlakové čerpadlo, k tomu 500l nádrž na olej a rezervu atd, k tomu ohřev oleje na zimu atd… rád bych ho vyměnil, za běžný pohpn elektromotorem, který zabírá cca 40x40x80cm… tedy hak bys řekl “kompaktnější”.. jenže to nejde, protože ten pohon musí být nahoře, kam to dát nemůžu, zatímco pro hydrauliku mám dole prostoru dost.

a k tomu držáku v autě… proč bych si měl vybírat jestli budu mít opřenou ruku a nebo pití v držáku?

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

K tomu vašemu příkladu s výtahem, proč bych chtěl hned překopat systém na úplně jinou technologii elektrického pohonu? Ne. Použiju komponenty na vyšším provozní tlak a tím značně zkompaktním vaše řešení. Ano, budu muset sáhnout k dražším komponentům, ale vejdu se do menšího prostoru – a to, jak tvrdím, je vždy výhoda. Navíc, pokud se mám s tím celým zařízením pohybovat, zajímá mne nejvíce hmotnost. Úspora hmotnosti jde ruku v ruce s každým kompaktním řešením. V kosmonautice jako v každém oboru, je to o kompromisech a neustálém zvažování pro a proti určitých řešení. Osatně díky Spacex můžeme nahlídnout do takového procesu u SS/SH. A je na co koukat.

Invc
Host
Invc

1) chtěl si příklad, kde menší zástavbový prostor není výhoda – tak sem ti ho dal. A takových příkladů je celá řada… protože prostor má více parametrů než jen objem.

2) úspora hmotnosti nejde na ruku s každým kompaktním řešením. Stačí abych původně těžké nepohyblivé zkombinoval s lehkým pohyblivým tak, že teď i to těžké bude pohyblivé…a výsledný efekt je že budu muset zvětšit aktuátory, které původně hýbaly tím lehkým tak, aby pohnuly tím těžkým – i když klidně ušetřím materiál na celé to původně lehké, tak to snadno může být překonáno výrazně zvýšenou hmotností aktuátorů.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Hmotnost aktuátorů je řádově menší, než hmotnost pohybované konstrukce. Pokud bychom připustili, že máte pravdu,i tak se hmotnost aktuátorů nepromítne tak, jak čekáte. Díky za debatu, asi nás dál nikam neposune v daném tématu. T.K.

Invc
Host
Invc

O té hmotnosti aktuátorů vs hmotnosti pohybované konstrukce … to taky neplatí univerzálně. (Protože nejde jen o hmotnost pohybované konstrukce, ale o celkové silové působení se kterým se musí aktuátory poprat – což není to samé – do toho se ti totiž promítají například páky, vnější síly, setrvačnosti…).

No raději to ukončeme…

Invc
Host
Invc

To by mě zajímalo, v čem podle tebe ta velká výhoda má spočívat.

V_A
Host
V_A

Čím více zpomalení zajistí aerodynamické brždění tím méně je potřeba paliva pro přistání. Čím méně paliva pro přistání tím menší vnitřní nádrže a tím menší hmotnost při startu. Čím menší hmotnost při startu tím méně paliva čím méně paliva tím menší nádrže a tím menší váha rakety. Už to chápeš? Stejnou výhodu v tom vidí i Sx proto už od ITS počítají s tímto přistáním

Invc
Host
Invc

A v které fázi si představuješ, že by ty nohy měly být přínosem ?

V_A
Host
V_A

Tím že by byli zároveň i aerodynamické brzdy. V jednom rozhovoru s člověkem ze Sx se řešilo takové použití nohou už na F9, ale v té době na něm museli řešit jiné věci a tohle bylo podřadné. Navíc se s tím nepočitalo od začátku takže by musele nejspíš dojít k úpravám.

Invc
Host
Invc

Tak znovu – v které části?

PetrV
Host
PetrV

Nohy brždění nepomohou, naopak při sestupu z 2 kosmické by mohlo dojít k jejich poškození. Na Marsu je řídká a tenká atmosféra. Podle mne budou muset s váhou 100 tun brzdit před vstupem do atmosfery na 1 kosmickou, jinak dojde k destrukci celého tělesa. To samé při sestupu zpět na Zemi. Apollo bylo malého průměru, toto má průměr 9 m.

vencour
Host
vencour

I historie SpaceX ukazuje, že se zde pořád mluví o pracovní verzi produktu. A v principu se může změnit skoro vše (kromě účelu a cíle).

Tom
Host
Tom

A jak to bude se “znovupoužitelností”. Teď, když 1. stupeň F9 nepřistane a dojde k jeho zničení, tak se vlastně “nic neděje” pořád se říká, že je to “bonus” a že se SX pokusí o přistání. Jak to bude u tohoto nosiče? (Cena je asi někde jinde a pokud se přistání nebudou dařit, těžko budou moci být starty levné.)
Jak bude StarShip vozit náklad? Jsou někde obrázky s krytem nákladu? (Zatím jsem viděl jen “modely pro posádku”).
Pokud by se měl kryt odhodit, jak se StarShip vrátí zpátky na zem? (Nebo náklad vozit nebude a bude použit jiný typ horního stupně na jedno použití jako dnes u F9?)
(Sorry jestli se ptám jako lama)

V_A
Host
V_A

Žádný kryt nebude. Nákladní starship bude mít vrata. A s tou znovupoužitelností to může být ještě problém. Tady to nikdo moc neřeší, ale stačí aby se jedna loď s posádkou rozmetala o přistávací plochu a firmu to může dostat do kolen.

Tom
Host
Tom

Díky za odpověď.

Jonathan
Host
Jonathan

Co se týče 1. stupně SuperHeavy, musí ho prostě také odladit. Bude zajímavé sledovat, kolik dostane první testovací verze motorů, které jsou nejdražší komponentou….

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Volba návratové dráhy z LEO apod. závisí na tom, jakému přetížení chcete posádku vystavit. Pro raketoplán bylo dle literatury max. přetížení 2 g, což je také dle mého názoru určitě i hranice pro netrénovanou posádku. Raketoplán při tom měl poměr L/D (vztlak/odpor) pro hypersonickou část letu cca 1 a pro let v husté atmosféře 4,5. Strmější dráha znamená větší přetížení – cca 5 a je charakteristická pro tělesa s malým L/D (Sojuz, Gemini apod.) – cca 0,35. Ze strmější návratovou drahou jsou navíc spojeny vyšší teploty a tepelné toky.
V závislosti na tom by mne zajímalo, zda současné řešení Starshipu (mála “křídla” integrovaná s nohami + brzdění raketovými motory) je energeticky příznivější než řešení raketoplánu (větší křídla + podvozek) – na to jsem nikde nenašel odpověď. Poznamenávám, že pro toto porovnání není podstatný způsob řešení tepelné ochrany a konfigurace pohonu rakety.

Bigbaz
Host
Bigbaz

Záleží co máte na mysli energetickou příznivostí. Jestli je tím myšleno množství energie dodané do manévru brzdění stroje, tak odpověď je jasná. Při přistávání raketovým motorem spotřebováváte energii ve formě paliva. Kdežto v kluzáku, který prostě jen vlastním vztlakem doklouže a příistane na runway bez jakékoliv dodané energie v podobě pohonu motoru, tak tam je odpověd zcela jasná. Kluzák bude vždy energeticky méně náročný. V tomto parametru nemá konkurenci.

Petr
Host
Petr

Akorát že ten kluzák má trochu problém tam, kde vztlak moc nefunguje….

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

To je samozřejmé, ale přistání na Zemi bude většina.

Invc
Host
Invc

jenže zatímco motorické přistání funguje všude, tak kluzák jaksi… ne.

Kchm.. Měsíc…kchm…

peter
Host
peter

ale na marse kde miery musk aerobrzdenie funguje a kridla tomu vyrazne pomozu
a predsa ss je urcena pre mars

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Jak to bude se SS pro Mars si netroufám posuzovat. Atmosféra Marsu je zcela jiná než zemská takže nevím, zda bude možno vyvinout takovou tepelnou ochranu, která by vyhovovala oběma tělesům. Navíc chce Musk letět na Mars rychlou drahou, takže příletová rychlost na Mars bude vysoká. Podobně to bude při přistání na Zemi, kde bude příletová rychlost min. 11 km/s oproti návratu z LEO rychlostí 7,8 km/s, takže vyřešit spolehlivou tepelnou ochranu bude i v tom případě velmi obtížné. Ale, aby SS odletěla na Mars bude potřebovat cca 5 letů tankovací rakety, která se bude vracet z LEO.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Space Shuttle přistálo jako kluzák cca 140x, F9/FH toho prozatím nedosáhla. To dokazuje, že obě koncepce jsou životaschopné. Nikdo z nás nemůže říci, jak nakonec bude Starship vypadat a myslím si, že to neví sám Musk.
Jinak jsem předpokládal, že na tento web nepřispívají úplní laici, takže jsem nepovažoval za nutné, psát, že na Měsíci samozřejmě kluzák nemůže přistávat, asi jsem se zmýlil.

Invc
Host
Invc

Ano, a já doufal, že po té poznámce ti dojde ten zásadní rozdíl, že pokud by používal kluzák pro zem, tak by pro měsíc musel používat úplně odlišné řešení.

Mno a pro loď pro dopravu Země měsíc země by se pak používalo co? Nebo by se přesedalo?

Chápeš?

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Samozřejmě Starship pro dopravu lidí pouze na LEO o délce pobytu v raketě řádu hodin např. pro hotely na oběžné dráze Země bude jiný, než Starship pro dopravu lidí na Měsíc, kde je zapotřebí zajistit jejich pobyt po přeletové dráze v trvání cca 10 dnů a zase zcela jiný pro dopravu lidí v řádu měsíců na Mars a úplně jiný bude pro tankovací lodě na LEO pro dopravu na Měsíc popř. Mars. Není tak nereálné uvažovat se speciálními raketami jen pro přepravu mezi oběžnými dráhami Země, Měsíce a Marsu, mělo by řadu výhod ale i nevýhody (hlavně u přechodu na oběžné dráhy, kde by se muselo brzdit motoricky). Jak to nakonec dopadne, nejsem schopen říci.

Invc
Host
Invc

Och… a panáček nám vychrlí záplavu písmenek ohledně úplně jiné záležitosti … a nakonec to završí “ústupovou” větou – “jak to nakonec dopadne, nejsem schopen říct”…

A nám nezbývá než pochválit, jak hezky panáček přikryli ten nesmysl s tím kluzákem vs motorické přistání…

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Jako obvykle, když Vám dojdou argumenty, tak urážíte. Já se nepasuji za nejchytřejšího a tak prostě u tak komplexní záležitostí, jako jsou lidské expedice na Měsíc a Mars nevím, jak nakonec proběhnou a nestydím se to přiznat. Podobně nevím, jak nakonec dopadne projekt Super Heavy/Starship, zvlášť když došlo k několika zásadním koncepčním změnám. Oprávněn se domnívám, že to neví ani Musk.

peter
Host
peter

klzak a motoricke pristatie sa vobec nevylucuje
klzak moze byt vyhodne pouzit aj v pripade ak konecne pristatie planujes motoricky, kedze vdaka klazaku mozes pouzit menej strmy zostup do atmosfery co ma mnohe vyhody ktore takemu geniovi akym sa robis urcite netreba popisovat

Invc
Host
Invc

v praxi vylučuje.

co má jít dolů… musí totiž nejprve nahoru…

a tam hodně záleží “kolik” stojí úpravy pro jedno a druhé. a úpravy pro obojí zároveň jsou prakticky bez výhrady příliš těžký luxus.

PetrV
Host
PetrV

Tady píšete o vstupu do atmosfery Země a Marsu 2 kosmickou rychlostí. Nevěřím, že by si to dovolili. Buď budou brzdit motory a sníží rychlost a nebo atmosferu líznou jako to udělaly umělé sondy Marsu a budou brzdit aby zase lízli. Přímý vstup 2 kosmickou je pro těleso o průměru 9 m autodestrukce.