Elon Musk: Super Heavy bude mít více motorů, prototyp Starship poprvé poletí ještě letos, přistání na Měsíci je možné za 2 roky
Elon Musk plánuje někdy během následujících týdnů uspořádat prezentaci aktualizované vize SpaceX pro jejich obří raketu Starship. To mu ale nebrání v tom, aby nás i přesto průběžně zásoboval informacemi o změnách, kterými návrh rakety prošel v posledních měsících. Nyní například prozradil, že masivní nosič Super Heavy, který bude kosmickou loď Starship vynášet na oběžnou dráhu Země, bude mít jiný počet motorů, než který byl oznámen loni. Musk zároveň upřesnil, kdy by mohly poprvé vzlétnout vyráběné prototypy lodi Starship, kdy dosáhnou oběžné dráhy a kdy by mohly přistát na Měsíci či Marsu. K dispozici jsou také nové oficiální obrázky Starship, avšak už teď jsou nejspíš zastaralé:
Elon Musk podrobně mluvil o raketě Starship naposledy v září 2018 během oznámení projektu dearMoon. Tehdy se raketa ještě jmenovala BFR, byla tvořena uhlíkovými kompozity a mělo ji pohánět celkem 38 motorů Raptor. Od té doby došlo k mnoha změnám, které můžete kdykoli najít na jednom místě díky našemu průběžně aktualizovanému velkému článku o této raketě, takže uvedu jen pár příkladů z poslední doby. Nová verze Starship místo kompozitů využívá nerezovou ocel, bude mít jiné aerodynamické plochy, slabší manévrovací trysky a jinou tepelnou ochranu.
Musk navíc nově prozradil, že aktuální verze má být nakonec vybavena celkem 41 motory Raptor (35 na nosiči Super Heavy + 6 na lodi Starship) místo původních 38 (31 + 7). Dodal, že na Super Heavy je místo až pro 37 motorů, takže s počtem se dá hýbat podle potřeby. Z dřívějška například víme, že první exemplář Super Heavy, jehož výroba by měla začít už koncem léta, bude mít při testovacích letech jen kolem 20 motorů, aby se snížily finanční ztráty při případné nehodě. Ostatně, výroba jednoho Raptoru podle Muska momentálně vyjde na více než 2 miliony dolarů. Cena má sice s rostoucí výrobní kadencí několikanásobně klesnout, ale pořád to nebude zrovna levná záležitost.
Porovnání motoru Merlin a části motoru Raptor (Foto: Pauline Acalin)
Než však SpaceX provede start se Super Heavy, nejdříve vyrobí a otestuje prototypy horního stupně, tedy kosmické lodi Starship. Ty jsou ve výrobě minimálně od začátku tohoto roku a SpaceX má momentálně dva samostatné týmy, které souběžně pracují na výrobě dvou různých prototypů. Jedna Starship tak vzniká v Texasu kousek od experimentálního Starhopperu a druhá je vyráběna na Floridě. Elon Musk tyto prototypy označuje za orbitální a aktuálně odhaduje, že by mohly poprvé vzlétnout za 2–3 měsíce a dosáhnout oběžné dráhy už za další 2–3 měsíce. Zároveň potvrdil, že na Floridě budou starty Starship probíhat z existující rampy LC-39A. Z ní teď startují rakety Falcon 9 a Falcon Heavy, a tak bude podle Muska muset být postavena ocelová startovní konstrukce na opačné straně rampy. Výroba této ocelové konstrukce prý už probíhá.
Co se týče přesného umístění této sekundární startovní plochy, nápovědou by mohly být články NASA Spaceflight, které už v květnu a červnu vyzradily, že SpaceX plánuje provádět starty Starship z rampy LC-39A. Článek obsahuje neoficiální obrázky, které dobře ilustrují zvažované umístění sekundární plošiny zhruba v půli cesty mezi montážní halou HIF a místem, odkud v současnosti startují Falcony. V plánu je pak prý také vybudování přistávací plochy a počítá se s prostorem pro nádrže s metanem. Nutno dodat, že obrázky možná znázorňují nějakou budoucí verzi s vlastní šachtou pro odvod spalin a manipulačním jeřábem, zatímco SpaceX si nejspíš zpočátku vystačí s jednodušší ocelovou konstrukcí doplněnou jen o to nejzákladnější vybavení rampy. Starship pak bude před startem na této konstrukci stát a tím vznikne prostor pod ní pro únik spalin ze tří Raptorů, kterými má být při počátečních testech vybavena. Starty Super Heavy však vzhledem k celkovému tahu někde v rozmezí 70–85 MN (dvojnásobek tahu Saturnu V) budou pravděpodobně potřebovat plnohodnotnější rampu.
Termíny zahájení testování orbitálních prototypů jsou pravděpodobně spíše optimistické, což se dá říct i o některých Muskových odhadech z nedávného rozhovoru pro CBS. V něm prohlašuje, že SpaceX by mohlo přistát na Měsíci bez posádky už za 2 roky a 2 roky poté s lidmi. Co se týče Marsu, tak Musk už dlouho uvádí rok 2024 jako první možný termín pro vyslání lidí na Rudou planetu, a v rozhovoru řekl „za 4 roky“, což je zhruba to samé. Musk si během rozhovoru navíc rýpnul do NASA, když řekl, že by možná bylo rychlejší se Starship na Měsíci prostě přistát, než se snažit přesvědčit NASA, že to je vůbec možné.
Osobně bych přistání na Měsíci v roce 2021 klidně věřil, pokud by Musk mluvil o vynesení Crew Dragonu Falconem Heavy a jeho následném motorickém přistání na měsíčním povrchu bez možnosti návratu, jelikož k tomu není v podstatě potřeba vyvinout nic nového. Musk ale nejspíš mluvil o přistání se Starship, a v takovém případě mi 2 roky přijdou moc optimistické. Stejně tak lidi na Mars podle mě poletí spíše až v druhé polovině dvacátých let, a i to bude velice obtížné.
Lodě Starship na Marsu (Foto: SpaceX)
Musk v rozhovoru ještě řekl, že kolonizace Marsu bude obnášet přepravu „milionu tun nákladu“, což bude mimo jiné vyžadovat také schopnost Starship provádět tankování na orbitě. V aktuálním tweetu pak Musk upřesnil, že zpočátku to bude probíhat tak, že tankování budou provádět obyčejné Starship mezi sebou, ale později přibudou specializované tankery. Ty budou novou variantou Starship uzpůsobenou pro přepravu a přesun paliva na orbitě. V minulosti Musk varoval, že tyto tankery budou vypadat dost zvláštně. Zároveň aktuálně prozradil, že plně dotankovaná Starship se 100 tunami nákladu, umístěná na orbitě Země, bude mít k dispozici 6,9 km/s delta-v pro cestu na Měsíc. Taková hodnota představuje slibný potenciál pro všemožné typy misí, od vědeckých přes turistické až po takové, jejímž cílem by byla stavba trvalé měsíční základny.
Poznámka: Do článku jsem zahrnul jen nové poznatky ze zmíněného rozhovoru s Muskem, ale pokud vás zajímá i zbytek, na Kosmonautix.cz vyšel překlad velké části rozhovoru.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 6-55 - 26. 4. 2024
- Mise Starlink 6-54 - 23. 4. 2024
- Mise Starlink 6-53 - 19. 4. 2024
Tak mužete všechny informace o SHS začit pomalu mazat. Zas je to uplně všechno jinak – https://www.teslarati.com/spacex-elon-musk-nixes-starship-sweating-heat-shield/
Nedramatizuj. No tak další změna… to je holt vývoj.
Pořád je to raketa a ne kukuřičná placka, pořád je z oceli a ne z cukrové vaty, akorát místo zpoceného podpaží, bude mít lehké keramické šatičky. Vzrušoval bych se až kvůli těm kukuřičným plackám.
Jinak jestli něco – tak touhle změnou by se to mohlo spíš urychlit než zpomalit.
(Vzhledem k tomu, kam to plácli na tom dragonu – na návětrnou hranu – tak to bude dost odolné).
Pomalu ale jistě se z toho stává opět raketoplán jen s kolmým přistáním.
Nojo.. jako vejce vejci.
holinky a hodinky očividně nerozlišuješ.
No, byl bych zatím opatrný. Může to být klidně jen jedna z možností, kterou zvažují a testují, ale konečné rozhodnutí ohledně finálního řešení tepelného štítu nejspíš ještě nepadlo.
také si myslím. Řekl bych, že v téhle chvíli mohou testovat klidně pět variant a zkoušet která bude nejlepší případně kombinace kterých variant bud nejlepší.
Nic proti Elonovi, ale asi udělal s výpravou na povrch Měsíce stejnou chybu jako cimrmanovi polárníci, případně nás tak trochu marketingově “lakuje”. K cestě z LEO na povrch Měsíce totiž spotřebujete cca 6,4 Km/s delta-V. 100 tun na povrch měsíce by tedy byla jednosměrka (kdyby létal na vodík, teoreticky by mohl v daleké budoucnosti chtít vyrobit palivo z měsíčního ledu, ale s metanem má smolíka).
😀
PS: z LEO na měsíční orbitu a zpět by mělo stačit “jen” 4-5 Km/s delta-V, takže výprava umělců (Dear Moon) je teoreticky v pohodě (v okamžiku kdy zamontuje podporu života, a tankování na LEO se prokáže jako bezpečné).
I pokud by ta delta-v nestačila na cestu zpět a následné přistání na Zemi, dá se to kdyžtak řešit druhým dotankováním na orbitě Měsíce nebo Země.
Takže přece jen marketing ? (o druhé lodi k Měsíci nebyla řeč – ta by letěla jenom jako tanker a bude mít 0Kg payloadu). Tím pádem už máte minimálně čtyři starty (spíš 6, 8 či víc) a nic se nesmí pokazit. Na jeden start tedy rozpočítáte 25, 12 či méně tun payloadu (na povrch Měsíce).
Tankování přímo před přistáním na Zemi zní jako blbost (pokud se nebavíme o nějaké velmi vysoké eliptické dráze), brždění palivem je totiž X-krát nevýhodnější než brždění o atmosféru (při přímém letu od měsíce) a opět by to snížilo nosnost. (dosud ten příklad počítal s přímým vstupem do atmosféry – z povrchu Měsíce zpět k Zemi obvykle spálíte jen 3 Km/s delta-V, pokud byste ale brzdil motory, tak musíte připočíst to brždění).
Jo, s tím tankováním u Země je to asi nesmysl, to máte pravdu. Každopádně tohle není úplně moje parketa a bůh ví, jak to vlastně Musk nakonec myslel (například není specifikována výchozí orbita), takže možná bude nejlepší počkat na podrobnější informace z prezentace. Nicméně verze BFR z roku 2017 měla být podle Muska schopná po dotankování u Země přistát na Měsíci a bez doplnění paliva se vrátit. Od té doby se ale změnilo hodně věcí, takže je možné, že to už neplatí.
EDIT: Teď na tu prezentaci koukám znovu a Musk tam říkal, že to přistání na Měsíci a návrat bez tankování je možný, pokud loď začne na vysoce eliptické dráze, takže v tomhle případě to nejspíš bude to samé.
Zřejmě by se muselo jednat o dvojí tankování – první na LEO, aby se Starship dostal na vysokou eliptickou dráhu a druhé na té dráze, kdy by se doplnilo spotřebované palivo, pro přelet k Měsíci, přistání a start z Měsíce.
Můžu poprosit o odkaz na tu Elonovu prezentaci? Díky, držím palce SX.
https://www.youtube.com/watch?v=tdUX3ypDVwI
Je to ale jen jedna z mnoha o ITS/BFR/Starship. Další najdete na konci článku Vše o Starship: https://www.elonx.cz/vse-o-super-heavy-starship/#odkazy
pri prvej prezentacii o (vtedy este) ITS sa hovorilo o dotankovani na eliptickej orbite. Takze by to nebola cesta z LEO, a teda ani tych 6,4 Km/s. Kolko presne by to bolo zavisi od parametrov tej eliptickej orbity
samozrejme nevieme ci tento scenar este stale plati…
V prezentaci z roku 2017 o zmenšeném BFR to ještě bylo taky.
Podle me velka skoda, ze pro zacatek nezkusil turisticke oblety kolem Mesice pomoci FH a Dragonu. Otazka je jestli by nasel dost platicich turistu(by oko cena 100-300 mil$ za misto podle poctu turistu v CD, aby se to rentovalo) , ale i jeden oblet by byla dobra reklama – prvni clovek u mesice po skoro 50 letech,nebo si je uspechem SH hodne jisty.
Nevím byla by to drahá reklama, spoustu dodatečných nákladů a nic moc z toho. Navíc riziko, že pokud se to nepovede tak bud těžko přesvědčovat akcionáře na Starship.
bolo by to asi rychlejsie, lenze FH ziadnu “dieru do mesiaca” neurobi. Stacil by leda tak na zopakovanie apolla, aj to v anorektickej podobe.
SpX nechce stracat roky casu niecim, co im defacto nijako nepomoze. Musk je hodne netrpezlivy typ, navyse priaznive podmienky pre sukromnikov vo vesmire nemusia vydrzat navzdy.
U oceli bude zajimave jeji chovani pri navratu do atmosfery. Nevidim do toho jak moc se meni vlastnosti oceli na teplote. Treba je trik v nastaveni SH pri pruchodu atmosferou.Tani nerezave oceli je nekde u 1500 C. U raketoplanu byly teploty povrchu pri pruchodu atmosferouna na ruznych mistech povrchu od 400 C po 1700 C.
“Cílem takové tepelné ochrany je zajistit, aby teplota vlastního povrchu stroje nepřekročila 350 °C. Přitom při průletu atmosférou mají špice a náběžné hrany křídel teplotu až 1750 °C, horní plochy křídel či vrchní část trupu nepřekračují 400 °C.”
https://21stoleti.cz/2007/07/19/cesta-domu-vede-pres-ohnive-peklo/
Musk a jeho tym ma za sebou velice slusne vysledky, predpokladam, ze to ma koncepcne promyslene.
Pane Hawku, trik nebude jen ve spravnem nasmerovani a napolohovani SShip pri vstupu do atmosfery (samozrejme nutna podminka 🙂 ). Jsem opravdu velmi zvedavy na vysledne technicke reseni proklamovaneho transpirativniho chlazeni tepelne nejvice namahanych casti konstrukce, zvlaste tech pohyblivych (bylo uz par krat rozebirano na forech). Bez nej to u ciste ocelove konstrukce proste nepujde… Ale uvidime, jak bude vypadat aktualizovana verze vize SShip. Prakticky u vsech projektu SX totiz nepanuje nouze o nejaka ta prekvapeni (vlastne skoro jistota, ze dojde ke zmenam). Fandim jim, a drzim palec. Verici Muskonaut. A dekuji za clanek pane Melechine.
traspiracne chladenie ma byt uz len ako doplnok a davat ho chce len na miesta ktore budu po navrate z orbity vykazovat “eroziu”
hlavny tepelny stit maju byt udajne aktivne chladene(z vnutornej strany) setuholnikove dlazdice. material dlazdic pokial viem oznameny nebol ale panuje medzi muskonautmi prevedcenie, ze je to tiez nerez
ktovie kedy chce tie dlazdice na tie dva orbitalne prototypy zacat davat
Nepřekvapilo by mne. Pokud by nakonec došlo i na jiné ještě nezmíněné řešení. Dá se třeba použít pro zpomalení ve vyších vrstvách atmosféry nafukovací tepelný štít… nebo úplně jiné nezmíněné řešení. Podle vyjádření EM bych řekl, že transpirati chlazení není stále nějaké dogma. Nejspíš to nebudou vědět dokud nevyzkouší různé varianty.
Žádný “trik” tam není. Jde jen o rozdíl v tom, kolik tepla se musí “ztratit” než to začne být pro chráněnou konstrukci problém.
Venek vždy “generuje” určité teplo – jehož množství a rozložení můžeš do určité míry ovlivnit tvarem a orientací objektu – ale ve výsledku to bude stejné ať už bude kostrukce objektu jakákoliv (pokud tvar a orientace zůstane stejná). A s tím takto “určeným” teplem se musíš nějak začít vypořádávat.
A jde o to – nakolik musíš to “venkovní teplo” vypořádat….tedy, kde můžeš s vypořádáváním skončit:
U kompozitu, který byl původní plán, bys musel to venkovní teplo zredukovat tak, aby na propojení tepelného štítu s tou konstrukcí teplota nepřesáhla nějakých 200 max 250C (pozor Musk uváděl v rozhovoru údaje ve Farnheitech 300-400F).
Hliníkové slitiny mají zase jiné meze.
No a u té oceli předpokládá, že na propojení tepelného štítu s konstrukcí může bezpečně jít až na 800-850C (opět pozor – v tom rozhovoru jsou údaje 1500 – 1600 ale ve F ne v C).
Z těch čísel, co sám uvádíš, vidíš – že jsou místa (horní část trupu, horní plochy křídel a dalších pár “závětrných míst” – 400C), které u kompozitu ochranu potřebují, ale u oceli tuto ochranu nepotřebují. A na jiných místech – máš 600C teplotního rozdílu – které u oceli “ušetříš”…
(On to i ten raketoplán řešil tím, že měl různé destičky pro různé oblasti – tady to bude podobné, jen na některých místech nebude ta dodatečná ochrana potřeba vůbec a na jiných místech sice potřeba bude, ale postačí méně účinná, – což většinou znamená jednodušší, levnější, lehčí… no a samozřejmě na některých místech to bude opravdu horká zábava)
Jen je to trochu komplikovanější – protože teplota a teplo jsou dvě různé věci, a ještě do toho vstupují takové faktory, jako je přenos tepla (tedy jak se to teplo z venku na konstrukci dostává / vzniká), tepelná kapacita atd… takže ta matematika za tím je “kapku” složitější než jen 800 – 200C..
ano ocel znesie stovky stupnov, sice klesa jej pevnost, ale to sa vyriesi patricnym nadimezovanim, ale ako to chce riesit pri nadrziach, kedy podla jeho slov to vypada tak, ze vonkajsi plast je zaroven stena nadrze
tekutemu metanu a kysliku sa rozhodne nebude pacit ked na steny nadrzi sa budu zahrievat na stovky stupnov
U boosteru tento problém neexistuje.
A pokud jde o starship tak tam v té době mají být nádrže prázdné (SS má mít separátní nádrže na palivo pro přistání).
separatne nadrze? to nemala mat povodne len nejaka ranna verzia bfr, alebo dokonca este its?
Pořád to platí: https://twitter.com/elonmusk/status/1095580873624190977
tak bude musiet izolovat tie male nadrze vo velkych nadrziach, lebo v tych velkych v ktorych budu len zostatkove plyny sa teplota od vonkajsieho plasta velmi rychlo vysplha na stovky stupnov
Přenos dostatečného množství tepla stacionárním vedením nízkotlakou metanovou atmosférou / kyslíkovou atmosférou?
Během pár minut sestupu?
No když myslíš… teda .. jestli myslíš.
před přistáním klidně můžou velké nádrže vyprázdnit (už jen motorickým bržděním aby namáhaly trup bržděním o atmosféru co nejmíň a následně jen otevřít ventili aby se zbavili zbytků…) a náhle tam máš vakuum které je velmi dobrý izolant. otázka zní co bude malé držet na místě, ale toho bych se asi nebál, s tím jde počítat při návrhu a vzpěrama co tam budou tak nemusí tak projít moc tepla
Než začnete rozebírat přenost tepla konstrukcemi … doporučuji zajít se podívat na nějakého “klasického” kováře a chvíli ho sledovat při práci… možná budete překvapeni, co všechno se dá vzít na jednom konci do ruky, přestože je to na druhém konci doruda rozžhavené.
Když se tu o tom zmiňujete, vybavuji si že jsem viděl pár videjí takže souhlasím a nejsme ve sporu, jen to je cesta s nejlepší tepelnou vodivostí, když zbytek by byl izolován vakuem tak je to to jediné s čím je asi třeba počítat, ale vzhledem k nedostatku času to bude zanedbatelné.
Je to nejjednodušší způsob, jak si zajistit, že i po nějaké době (měsíce) letu budeš mít kapalný metan a kapalný kyslík pro motory.
Téměř prázdná nádrž není pro dlouhodobé skladování kapalného metanu a kyslíku zrovna nejlepší místo.
Zajímalo by mě, z jakého materiálu a jakou konstrukcí mají nádrže rakety Super Heavy. Vyrobit tlakovou nádrž o průměru 9 m a výšce několik desítek metrů není nic jednoduchého.
Ocel, ale nějaká speciální dle vlastní receptury SX
Uplně normální nerezová ocel.
Musk říkal, že složení nebude přesně odpovídat nerezce, protože si budou objednávat matroš podle vlasních specifikací.
nerez ma par desiatok zakladnych specifikacii, zalezi od pouzitych legovacich prisad
zaklad nerezovych oceli je chrom a nikel a potom sa tam pridava molybden, titan, niob, med, kremik, a kopec dalsich prvkov
http://www.novel.sk/materialove-normy/
cize specialne druhy nereze niesu ziadna novinka
Mužete si davat minusi jak chcete ale pravdu nezmenite. Je vidět, že ty članky tady moc nečtete. Musk napsal, že v podstatě je to stejna ocel, ze ktere jsou nerezove hrnce.
https://www.elonx.cz/elon-musk-konecne-vysvetlil-jak-a-proc-bude-starship-vyuzivat-ocel-misto-uhlikovych-vlaken/ – CITACE – Je to obyčejná nerezová ocel 301. Řeknu to takhle: z nerezové oceli 304 se vyrábějí hrnce, takže jí je dostatek.
Tak já ti sem dám taky jednu citaci. ” Musk upřesnil, že použitá ocel nebude úplně přesně typ 301, protože slitinu budou postupně upravovat”. Takže to nejspíš nebude přes odpovídat složení nerezky, ale Musk tu ocel tak nazývá, aby si ji dokázal představit i lajk.
Musk řika, každy tyden něco jineho.
Myslím, že dohadovat se je zbytečné. Složení může být specifické pro daný účel, ale to není nic překvapujícího. Speciální složení se prostě pro různé aplikace(třeba pro reaktory) používá. Není to ocel na hrnce, ale pořád je to nerezová ocel..to složení se liší jen legováním .. není zde fatální rozdíl a proto může být levná. Namíchat si speciální ocel přesně dle své potřeby není až tak ojedinělé. Vůbec netuším proč to řešíte. EM netvrdil nikdy, že vymyslel ocel jen jí hodlá vhodně aplikovat.
z originálního rozhovoru:
We do have a great materials group, but initially we will simply use high-quality 301 stainless.
otázka co ono “initially” znamená. Jen skokan? Skokan a orbitální prototypy? nebo i první SHS? Asi jak se jim to bude hodit, ale moc toho nevíme.
1) Tak vzhledem k tomu, že orbitální prototypy se už staví (a v době toho rozhovoru se už oba stavěly) – tak můžeš spolehlivě předpokládat, že to “jen skokan” nebude…
2) Vzhledem k tomu, že pro SH (booster) není teplota problém vůbec – tak můžeš vcelku předpokládat, že první boostery klidně můžou používat normální 301 … takže není důvod přecházet nějak akutně jinam.
3) rozhodnutí, jestli spěšně přecházet na “trochu jiný” materiál – bude zřejmě záviset až na praktických výsledcích z návratů prvního lodí z oběžné dráhy…
i to transpiracni chlazeni starship ma byt jen na tech nejkritictejsich mistech co jim vypadou ze simulace. Dalsi mista maji byt osazena az po realnych testech. Prvni exemplare/prototypy tedy dost mozna budou expendable (vlastne stene jako F9)
Rovnaká oceľ z akej máš v kuchyni kvalitnejší nerezový kastról.
V tom velkem rozhovoru je jeste zajimave, ze pri chytani fairingu kryt i lod manevruji automaticky (datalink).
Pravda, to jsem si vlastně schoval do jiného článku. 🙂
Ta věta: “….. postavena ocelová startovní konstrukce na druhé straně současné obslužné věže”. Tohle zní jako kdyby měla být přistavěna k zadní části vězě nebo podobně. Jenže to nedá smysl a ani to neodpovídá těm obrázkům. Lépe by bylo napsat: “na druhé straně rampy” nebo “naproti současné věži”.
Dobrá připomínka. Snažil jsem se držet formátu původního Muskova tweetu, ale ve výsledku je to spíš matoucí. Předělal jsem to podle vašeho návrhu, díky.
Stejně s tím kreslením ten umělec nebude první. Vím o několika, kteří ho předběhli. Např. Alexei Leonov a Alan Bean. Ale uznávám, bude mit ten umělec asi největší pohodu a klid na malování.
Leonov kreslil pěkně, ale přežil opravdu jen velkou náhodou. Zrovna jsem se koukal na ten ruský film o něm a to co tam předváděli bylo opravdu děsivé. Když jsem zjistil co dalšího do filmu raději nedali tak tenkrát přežili opravdu jen neuvěřitelnou shodou náhod.
Ono mi stačilo se podívat na ten ruský dokument o něm na YT. Taky stál za to. Ale jo, přežil jen náhodou. pokud máš na mysli Sojuz 10.
tak teď nevím co myslíš…. mám na mysli Voschod 2 a jeho výstup do volného prostoru. Na Sojuz 10 neletěl až na 19.
Tam jim toho moc nefungovalo od skafandru až po přistání i najít kam dopadli tenkrát nezvládali a málem zmrzli na kost.
Petře
tak tady jsem se upsal, sypu si popel na hlavu. Chtěl jsem napsat Sojuz 11, nikoliv 10, promiň. Byl totiž členem původní hlavní posádky. A ti co zahynuli, byli vlastně původní záloha.
“méně motorů”? 31>35 🙂 První prototyp SH bude mít méně motorů to ano. Plné verze obráceně.
Žlutého tlačítka na hlášení chyb jsem si všiml pozdě a nyní mi koment nejde vymazat.
Už mě na to upozornili na Facebooku a opravil jsem to. Každopádně díky. 🙂