Starhopper úspěšně provedl první krátký skok, do dvou týdnů poletí do výšky 200 metrů

Tak jsme se konečně dočkali. Elon Musk koncem minulého roku avizoval, že experimentální raketa Starhopper poprvé vzletí už na jaře, ale tyto plány zhatily problémy při testování motorů Raptor. Takže i když byl Starhopper na svůj první let připraven nejspíš už někdy v dubnu, plně funkční motor dostal až v červenci. Ani poté nešlo všechno hladce, ale po menších potížích tento experimentální stroj 26. července konečně úspěšně vzlétl do výšky 20 metrů. S jakými problémy se SpaceX potýkalo během příprav a jak nakonec proběhl dlouho očekávaný skok?

Pokud nesledujete ElonX pravidelně, tady máte rychlé shrnutí toho, co předcházelo aktuálním testům, které byly zakončeny prvním krátkým letem:

  • Na konci prosince 2018 začala v jižním Texasu vznikat ocelová konstrukce neznámého účelu. Elon Musk poté vysvětlil, že jde o experimentální prototyp kosmické lodi Starship, s kterým budou prováděny zkušební lety.
  • 11. ledna 2019 byl Starhopper kompletně smontován, avšak jednalo se jen o velmi hrubou konstrukci bez funkčních motorů, nádrží apod.
  • Následně byl Starhopper opět rozmontován na dvě poloviny a začala příprava „vnitřností“
  • Na konci ledna silný vítr zničil nedostatečně ukotvenou horní polovinu Starhopperu
  • V následujících týdnech pokračovaly přípravy spodní poloviny – instalace nádrží, kabeláže, potrubí, zpevnění nohou apod.
  • 8. března byla spodní část Starhopperu přepravena na nedalekou startovní rampu
  • 11. března byl na rampu dopraven první motor Raptor, který byl o pár dnů později nainstalován na Starhopper
  • Starhopper během března absolvoval několik tankovacích zkoušek a 4. dubna proběhl první zážeh Starhopperu, který trval 3 sekundy. O dva dny později proběhl další krátký zážeh. Motor Raptor byl poté ze Starhopperu odmontován a odeslán do Hawthorne.
  • 11. července na rampu dorazil Raptor se sériovým číslem 6 a byl nainstalován na Starhopper
  • 17. července proběhl krátký statický zážeh, po kterém Starhopper zachvátila ohnivá koule, avšak nic se mu nestalo

SpaceX poté bylo v podstatě připraveno provést první zkušební let, při kterém by metanový motor Raptor vynesl neupoutaný Starhopper do výšky 20 metrů a o kousek vedle by pak proběhlo automatické přistání. Šlo by tak o zevrubný test nejen Raptoru, který do té doby absolvoval pouze statické zážehy, ale také řídícího softwaru, avioniky a manévrovacích trysek, které si Starhopper vypůjčil z Falconu 9. Získaná data a zkušenosti pak SpaceX zúročí při vývoji a testování pokročilejších prototypů obří rakety Starship, které už jsou několik měsíců ve výrobě a mohly by poprvé vzlétnout ještě letos.

Začátkem týdne SpaceX provedlo několik dílčích zkoušek – například tankování, fungování manévrovacích trysek a vektorování motoru. Zkušební let (nebo spíše skok) byl v plánu na noc ze středy na čtvrtek. K pokusu nakonec opravdu došlo ve čtvrtek kolem 02:30 SELČ, ale test byl ukončen předčasně. Motor totiž krátce po zážehu detekoval příliš vysoký tlak ve spalovací komoře a vypnul se. SpaceX poskytlo oficiální živý přenos, takže se nám dostalo krásných záběrů z dronu poletujícího nad rampou, který během zkoušky zachytil plameny šlehající ze Starhopperu. Nejdříve jsem myslel, že šlo o závadu, ale má se za to, že to bylo záměrné spalování upouštěného metanu z natlakovaných nádrží. Metan je totiž několikanásobně škodlivější skleníkový plyn než oxid uhličitý, a tak je lepší ho spálit, než aby byl přímo vypouštěn do ovzduší.

Elon Musk následně vysvětlil, že vysoký tlak v motoru byl způsoben příliš nízkou teplotou pohonných hmot. Evidentně však nešlo o nějaký velký problém, jelikož SpaceX naplánovalo zkušební let už na následující den. Časové okno pro provedení testovacího letu začalo ve čtvrtek 21:00 našeho času a končilo druhý den v 07:00 ráno. Rampa byla vyklizena v 02:00 a vypadalo to, že let proběhne nedlouho poté. Jenže pak se několik hodin skoro nic nedělo (proběhly jen krátké testy dusíkových trysek a naklánění motoru) a kolem 04:30 se na rampu vydal hasičský vůz a ještě jedno vozidlo.

To obvykle značí, že je potřeba vyřešit nějaký problém. A jelikož k rampě se nemůžou přiblížit lidé, pokud je Starhopper natankovaný, bylo jasné, že je zatím prázdný a k napjatě očekávanému zážehu jen tak nedojde. Auta nakonec na rampě strávila jen pár minut opět ji opustila. Téměř okamžitě potom místní pozorovatelé hlásili, že Starhopper vydává zvuky, které obvykle indikují probíhající tankování metanu a kyslíku. To už bylo pět hodin ráno našeho času a do konce testovacího okna zbývaly už jen dvě hodiny. Bylo tedy jasné, že pro SpaceX to je poslední šance zkušební let provést.

SpaceX ale tentokrát oficiální přenos nenabídlo, a tak jsme se museli spokojit s neoficiálními přenosy, které nabízely pohled na rampu z různých úhlů a vzdáleností. Tankování Starhopperu nakonec proběhlo velice rychle a už v 05:45 SELČ došlo k zážehu Raptoru. Rampu však okamžitě zahalil kouř, takže i když probíhající „světelná show“ napovídala, že motor stále hoří, v živém přenosu nebyl Starhopper skoro vůbec vidět. Motor zhasl po asi 25 sekundách a my se zatajeným dechem čekali, co se bude dít dál. Když se kouř rozptýlil a prach usadil, ukázalo se, že Starhopper je v pořádku a stále stojí na rampě, avšak s jedním rozdílem – zavalitý stroj s výškou 20 metrů a průměrem 9 metrů se totiž po zážehu přesunul o kousek vedle. Bylo tedy evidentní, že Starhopper dostál svému jménu a poprvé poposkočil.

Diváci si ale velmi rychle všimli, že test způsobil menší požár porostu v okolí rampy. Ten se pak postupně rozšiřoval a i když je rampa vybavena dálkově ovládaným vodním dělem, to na oheň nedosáhlo. Hasiči se přitom nemohli přiblížit, dokud nedošlo k vypuštění zbytkového paliva a okysličovadla ze Starhopperu. Technici a hasiči nakonec na rampu dorazili kolem 09:00 SELČ a zahájili inspekci.

Elon Musk krátce po dokončení testu potvrdil, že zkušební skok byl úspěšný a podělil se o dvě videa. Jedno zachycuje průběh testu z kamery umístěné u motoru, který měl podle SpaceX dosáhnout 80 % maximálního možného tahu,  a druhé bylo pořízeno dronem nad rampou.

Musk ale nehodlá usnout na vavřínech a rovnou nás navnadil na další fázi testování. Oznámil, že už za 1–2 týdny by mohl proběhnout další let, při kterém už Starhopper dosáhne výšky 200 metrů. A abychom si to mohli užít co nejvíce, Musk slíbil, že zkouška proběhne za denního světla.

Při aktuálním testu se Starhopper během letu přesunul jen asi o 10 metrů, ale během budoucích letů by vzhledem k jejich výšce mohlo dojít k tomu, že raketa se po startu odkloní a nakonec přistane na nově vybudované přistávací plošině, která se nachází asi 170 metrů od startovní rampy.

První neupoutaný let Starhopperu možná nevypadal tak úžasně, jak si někteří představovali, ale pro SpaceX to je velký krok dopředu a vyvrcholení mnoha let tvrdé práce na vývoji Raptoru a rakety Starship. Nezapomínejme, že Raptor je jeden z nejpokročilejších raketových motorů na světě a první svého druhu, který reálně vzlétl. Zbylé dva motory typu full-flow staged combustion, které v historii vznikly, se nedostaly z testovací fáze. Pokud se SpaceX nakonec podaří vyvinout a úspěšně provozovat raketu Starship a jejím prostřednictvím nastartovat opravdovou revoluci ve vesmírné dopravě, je možné, že historici budou v budoucnosti poukazovat právě na první skok Starhopperu jako na zlomový okamžik. A my, kdo jsme byli u toho, na to budeme vzpomínat se slzou oku.


Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chcete, aby web zůstal bez reklam a redakce nadále vydávala kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkujeme za přízeň!




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
79 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Petr

Bylo to pekelně krásné! Velkolepé! Plameny byly jak z nějaké sopky:)
Záběry motoru byly jedinečné!
Si říkám, že bez rampy ty odražené plameny budou celkem namáhat ten motor a jeho vektorovací zařízení…
Děkuji za přehledný článek a těším se na pokračování tohoto dobrodružství

Invc

Ad odražené plameny – tam tomu tlak nedovolí se vrátit. Uvědom si, že tam raptor rve další tuny plynu – jediná volná cesta (tlakově) je pryč od středu.

Si to můžeš vyzkoušet – zajeď na ruční myčku, vem tlakovou hadici na plný tlak (wapku) – chyť ji u ústí (konce) a z 5 cm namiř kolmo na zeď… mokré bude vše kolem, ale ruka schytá max pár zbloudilých kapek.

Jan M.

To sice jo, ale vibrace při startu a přístaní tam musí být brutální 🙂

John jehlu kraj

Inferno

Aleš

Zajímalo by mě jakou má Starhooper cca. hmotnost.

Vladimír Todt

Určitě větší než 100 tun a menší než 200 tun. Dle výkonu a možnosti regulace Raptoru.

Invc

80% z 200 je 160. Aby to slo nahoru, tak to musi byt jeste o neco min.

Takze cca 100-155?

Přemo

Řekl bych, že váha se dá vydedukovat z přibližných rozměrů zařízení a znalosti poměru pohonných látek.. Schválně! Zkuste tipovačku do komentářů. Můj tip: 150t.

bohyn

z rozmeru zjistis prd, zalezi jak je natankovan. Palivo vazi vic nez hardware. Invc ma pravdu.

Kamil

Space X právě získalo náskok 20 metrů před NASA a její SLS.
Taky jsem si říkal, že na tenhle den se jednou bude vzpomínat, možná i na Marsu. Poslední daimodin (Martinský pátek pojmenovaný podle měsíčku Daimos) v sedmém měsíci bude veselý Starhopper day. Oblíbené budou mexické kostými a rumba koule.

Jiný Honza

Sorry, ale jestli se má na Marsu poslední Eloniánský daimodin slavit Happy Starhopper, tak to ať to tam radši kolonizuje NASA, Číňani a Indové. 🙂

Kamil

Co máte proti rumba koulím? Marťanský rok má 665 solů (či dinů v řeči kolonistů) a jen roboti a paka jako Číňani je všechny propracují.
PS: sedmý měsíc je Elomon

peter

preco prave na tento den by sa malo spominat? ved toto co predviedli uz predsa spravili pred X rokmi s grasshopperom 🙂 tak snad sa bude na ten den spominat
toto zatial nieje nic ine len prerasteny grasshopper

prinos SS predsa nieje v tom, ze je velka, alebo, ze pouziva pokrocily metanovy motor, ale prinos ma byt v tom, ze to ma byt raketa s uplnou znovupouzitelnostou a to rychlou znovupouzitelnostou, ale od toho su este sakra daleko a po starte CRS-18 este dalej ako si to fanusikovia povodne mysleli, lebo ak ten druhy stupen bude mat klasicky tepelny stit(Mimochodom to som tvrdil uz pred mesiacmi ked ste sa tu rozplivali nad ohlasenym transpiracnym chladenim 🙂 ) tak asi tazko sa naplnia plany o okamzitej znovupouzitelnosti. lebo nech budu tie dlazdice akokolvek tenke, tak po prelete atmosferou bude treba kazdu jednu skontrolovat, ci nieje poskodena alebo uvolnena a to zaberie riadne vela casu

Rosetau

Je možne, že ta keramika bude jen v těch nejvice tepelně namáhaných mistech jako je čumák lodě a náběhy křidel ale nějak už se v tom ztrácim, každý měsic je to jinak.

Samuel

Keramika nieje abaltor takže nezhorí. Upevnenie sa dá spoľahlivo riešiť neverím že NASA už dávno nemala tiešenie len ho bolo nepraktické použiť kvôli zásahom do konštrukcie. Poškodiť sa memajú ako keďže nebude nať pri sebe ET obalené opadávajúcou penou či ľadom. Koniec koncov s keramickým štítom lieta X-37B a neviem o nejakých problémoch… Ja som bol od začaitku názoru že SpaceX použije TUFROC alebo jeho upravenú verziu o ktorú sa dávnejšie zaujímali, transpiračné chladenie ma moc nenadchlo moc komplikované.

Rosetau

Tam nejde o ty destičky samotne. Tam je spiš problem jak je uchytit. Na raketoplanech se to lepilo a ty destičky se uvolnovaly.

Mr. G

Ak by NASA mala riesenie, preco obalili Orion do podobnych dlazdic ako mal STS ? X-37B je tajny experimentalny stroj. Co ak menia po kazdom starte kompletne cely tepelny stit ? Ako pisete, stit Shuttlu musel vydrzat start, kedy bol na rozdiel od X-37B nechraneny aerodynamickym krytom.
Myslim si, ze ludia v SX sami nevedia, co sa nakoniec ukaze ako to spravne riesenie. Castokrat to najsialenejsie a najmenej pravdepodobne riesenie funguje najlepsie 🙂

peter

ludia v spacex asi aj vedia co je spravne riesenie, len nevedia ako o tom presvedcit toho ich vizionara 🙂

peter

ty to vnimas ako klasicky vyvoj, podla mna to ale tak nieje
skor je to o tom, ze musk chce nieco a az ked mu ukazu ze to naozaj nepojde tak zas pride s niecim inym a oni zas mu musia dokazat, ze tak ani toto nepojde 🙂

lebo taketo veci mali mat vyriesene davno predtym ako idu stavat prototyp v takmer plnej velkosti

Mr. G

A co je podla Vas “klasicky vyvoj” ??? Uz ste niekedy nieco vyvijal, inovoval ???

Ak by to v SpaceX vyzeralo podla vasich slov, este by neletel ani Falcon1 🙂 Vyvoj a inovacia je predsa hladanie rieseni, ktore este nikoho nenapadli, alebo ich vacsina zavrhne ako nerealizovatelne 🙂
Ja si myslim, ze 95% navrhov, ktorymi SpaceX pride nie je z Muskovej hlavy. On to ako majitel firmy len zverejnuje. Muskova uloha, ako hlavneho dizajnera nie je prichadzat s napadmi, ale viest tim ludi k tomu, aby dosiahli spolocny ciel a privelmi sa od neho neodklonili.

akuhtr

A i kdyby, tak co?

Nikdy neříkej, že něco nejde, protože se najde blbec, který neví, že to nejde a udělá to…

Spousta řešení různých problémů je zavrhnuta z různých důvodů, které již neplatí vlivem technologického pokroku, či původní zavrhnutí bylo chybné, ale vznikl k nim bias, který skresluje a ovlivňuje řešení. Ve SpaceX pokud je to jak píšete (k čemuž se sám přikláním), by Musk byl ten “blbec co neví že to nejde” což sice stojí zdroje navíc při znovuověřování slepích uliček zda jsou zkutečně slepé, ale pokud se jim to vyplatí při nalezení těch co byli za slepé jen křivě označeny, těžko to můžeme označit za problém.

peter

Nikdy neříkej, že něco nejde, protože se najde blbec, který neví, že to nejde a udělá to…

no a teraz si sprav studiu, ze v kolkych pripadoch to platilo a v kolkych bol ten blbec proste len za blbca 🙂

to, ze sa raz z XYZ pripadov podari nieco co sa povazovalo za nemozne alebo lepsie povedane momentalne nedosiahnutelne neznamena, ze sa to podari vzdy a ze sa ten jeden pripad da pouzivat ako obrannych argument pre tych blbcov 🙂

akuhtr

Psal jsem “pokud se jim to vyplatí”, vzhledem k tomu že SpaceX má výsledky s F9, FH, Dragon jaké má, tak se dá předpokládat že se jim tento postup vyplácí a kdyby ne, tvoje peníze v tom nejsou.

Zdenek H

Nejsem odborník, takže můj názor berte spíš jako dotaz.
Může celý ten chaos v informacích o tepelném štítu znamenat třeba to, že pro Starship která bude lítat kolem Země bude dostačující transpirační chlazení a bude se moct znovu používat okamžitě, kdežto ty, které poletí k Měsíci nebo Marsu budou mít “klasický” tepelný štít a budou se renovovat trochu déle?

V_A

Mělo by to být spíše opačně. Při cestách na LEO nevadí delší doba renovace, ale u misí na Měsíc/Mars by měla být loď připravena na cestu co nejdříve pro případ nějaké nouzové situaci. A renovace na Měsíci/Marsu nemusí být proveditelná. Navíc by to mělo být opačně. Transpirační chlazení (pokuď bude někdy použito) ochrání líp. Takže transpirační chlazení pro Měsíc a Mars a “klasický” štít pro LEO.

Rosetau

Spiš to vypadá, že žádné transpiračni chlazeni nebude.

V_A

To si taky myslím proto jsme psal “pokuď bude někdy použito”

peter

kurnik co som si to zas dovolil, spochybnovat rozhodnutie najmudrejsieho cloveka na svete, ale vdaka, ze si mi to vsetko vysvetlil, proste tenka keramika je dnes to najlepsie riesenie pre SS a vsetko ostatne predtym bolo ako vzdy len koncept 🙂

a ked tvrdis, ze upevnovanie sa da spolahlivo riesit, tak napis to spolahlive riesenie

Tomas

Neboj. Za měsíc Musk oznámí jiné to úplně nejlepší řešení a keramika se přesune do složky ” byl to jen kloncept “. Pak se snad na tvůj hrdelní zločin zapomene.

peter

len si budem musiet dat pozor aby som znovu neskritizoval to nove najlepsie riesenie 🙂

Ghx

To peter: Muzu se zeptat, proc sem vlastne chodis? Pointa vetsiny tvych komentaru je ta, ze EM je nesvepravny hlupak a lhar, ktery nic nedokaze a vubec nerozumi vecem ktere dela (narozdil od tebe). A take ze vsichni co sem chodi, jsou zaslepenymi pitomci, kteri mu skoci na kazdou blbost co rekne (mimo tebe samozrejme).
Nemam s tim nejmensi problem, je to tvuj nazor a plne ho respektuji Ale proc sem?
Tento web je v “fanouskovsky”, o nicem jinem nez o EM a jeho aktivitach se tady nedozvis, tak proboha proc?
Take nechodim blejt na web Kaji Gotta a psat pod kazdy prispevek jak se mi nelibi a jak kazdy kdo ho posloucha je osel.
Mozna ti to nedochazi, ale tve komenty nevyznivaji ani chytre, ani zajimave a vlastne ani vtipne. Pusobis tu jen jako nudny nezajimavy a zbytecny prudic.

peter

preco sem chodim teba trapit nemusi
a pointu mojich prispevkov si netrafil, ale mas pravdu musk je klamar a to s uradnym razitkom 🙂

kayle
peter

mozes to prekrucat ako chces, musk je usvedceny klamar a neklamal len raz

kayle

Nepredpokladám, že nikdy v živote neklamal. Ale ešte raz, “musk je klamar a to s uradnym razitkom” nie je pravda. (Aspoň do doby, než SEC zmení názor, a bude pokračovať v žalobe a podarí sa im sudcu presvedčiť, že to tak je.)

peter

ta dohoda je na zaklade toho, ze musk klamal(to predsa vsetci uz viem, ze klamal nesnaz sa prekrucat realitu) o tom, ze ma zaisteny kapital na stiahnutie akcii z burzy
no a musk suhlasil s navrhom na dohodu, ze odstupi z dozornej rady a bude si davat schvalovat to co bude kecat na twitteri
takze ano ma razitko, ze je klamar, aj ked cisto formalisticky sa nemusel priznat, ale len hlupak nevie kvoli comu na tu dohodu musel pristupit

no ale nebol by to ten psychopaticky egomaniak ak by si neodpustil dalsie klamstva ohladne mnozstva vyrobenych aut aj ked ma krk uz pod gilotinou
nie, ze by bol spokojny, ze mu sec dal velmi ale velmi vyhodnu ponuku za tie jeho klamstava a uvedolim sa, ze prestrelil, tak on radsej brnka uradom na nervy a skusa ich trpezlivost dalsimi klamstvami

qmox

to tvrdenie ze nemal zaistany kapital je len zaklade toho ze Musk nepredlozil dokumentaciu SEC respektive SEC taku dokumentaciu nenasiel a zacal proti nemu konanie. Realne vsak nedoslo nikdy k tomu ze by Tesla presla na podobny model ako ma spacex to znamena ze ani ty ani SEC nevedia kolko by realne toho kapitalu potreboval . Hlavnym dovodom bolo ze najvatsim akcionarom tesly vyhovoval sucastny model a ani za 420 by neboli ochotny tie akcie predat .
Dohoda s SEC tiez zrejme nebola taka ako tvrdis inak by SEC nemuselo podpisovat novu 7 mesiacov neskor.

Samozrejeme mozes nazyvat klamarom Muska ale na zaklade rovnakej logiky by si klamarom mohol byt nazyvany aj ty 😀

peter

on ten kapital jednoducho zaisteny nemal
preco by tie dokumenty nedal sec, ved za takuto manipulaciu s akciami sa davaju aj tresty na tvrdo, lenze nemozes dat nieco co nikdy neexistovalo

kayle

Ja tu nerozporujem, že Musk neklamal. Podľa SEC áno a preto ho hnala pred súd. Ale ten súd nakoniec neprebehol. Mimosúdne sa dohodli. Súd odklepol ich podmienky dohody. Neriešil teda či klamal, alebo nie.
Takže preto mám problém s “úradným razítkom”.

peter

no dohodli sa mimosudne na zaklade toho, ze ho sec obvinil z klamstva

kayle

Ved áno, dohodli. Tu nie sme v spore. Len stále hovorím, že žiadne “úradné razítko” že klamal nie je. Na druhej strane, ani že neklamal.

akuhtr

A popravdě často jsou jeho komentáře argumentační klamy

akuhtr

Keramika je koncept už teď, stejně jako ostatní probírané řešení. Alespoň ze vnějšího pohledu. Uvnitř můžou už pro něco být rozhodnuti, ale to se nedozvíme.

peter

na konci minuleho roku bol presvedceny resp. presviedcal o tom druhych, ze najlepsie riesenie je transpiracne chladenie a ze SS bude jeden velky do zrkadla vylesteny nerezovy robertko
nuz a po par mesiacoch je zas vsetko inak a SS uz nebude vylesteny robertko, ale bude pouzivat cierne keramicke dlazdice 🙂

a samozrejme muskonauti sa toho hned chytili a zacali trvdit ake je to transpiracne chladenie genialne riesenie a kazdeho kto to oznacil za “blbost” tak oznacili za trolla, lebo predsa musk je genius a v spacex to maju urcite vsetko davno perfektne prepocitane a bla bla bla, presne tak ako mali vsetko prepocitane pri BFR 🙂

dnes je zase najlepsie riesenie tenke keramicke dlazdice, lebo musk povedal 🙂

Rosetau

Jo to máš pravdu. Dokonce bylo psáno, že mu strašně dlouho trvalo než přesvědčil tým inženýru, že nerezový tepelný štít vyleštěný do podoby zrcadla s transpiračním chlazením, který bude mít dvojité dno kde bude protékat metan a zároven bude sloužit jako nosná konstrukce protože Starschip bude mít velice tenké nádrže hodně podobné balonovým nádržím aby se cela Starship pod svoji vahou nezbortila. Takže chápu tvuj pesimismus. Jde o to, že se něco představi jak je to užasné a za par měsicu je to všechno jinak.

Rosetau

V případě oceli máte materiál, který na rozhraní v pohodě zvládne teplotu přes 800 °C místo oněch 150 °C. To znamená, že závětrná strana ocelové konstrukce nepotřebuje žádný tepelný štít. Na návětrné straně pak chci mít vůbec první regenerativní tepelný štít. Trup bude z dvou vrstev nerezové oceli. Bude to v podstatě ocelový sendvič, kde budou dvě vrstvy spojené příčníky. Mezi těmito dvěma vrstvami pak může proudit voda nebo palivo, a na vnější straně budou velmi malé dírky, kterými bude unikat ta voda nebo palivo. Dírky budou tak malé, že půjdou vidět jen zblízka. Návětrná strana rakety by tedy využívala transpiračního chlazení. Celá raketa by byla lesklá jako chrom, ale jedna strana by byla dvojitá, což zároveň zpevní konstrukci, aby to nedopadlo jako staré Atlasy. Takže vlastně máte tepelný štít, který zároveň slouží jako nosná konstrukce. Pokud vím, něco takového dosud nikdo nenavrhnul. Tohle je překlad z vašich stránek a je to překlad z Muskova twittru. Je to psáno takovým stylem, že zde vubec neni ani pochyb, že je to nějaký koncept nebo uvaha ale rovnou hotova věc na ktere se bude stavět.

Rosetau

Ono by stačilo kdyby za každým přispěvkem, který zveřejni řekl, že je to jedna ze zvažovaných možnosti a ne jako, že je to definitivni věc. Že se budou věci měnit, to bylo jasné hned ale měnit celé návrhy každých pul roku je docela divné.

Radim Slovák

On přeci nemusí říkat vůbec nic, jsou to jeho prachy ze kterých platí vývoj. To že dokáže nelpět na nějaké myšlence, postupu, řešení spíše ukazuje proč je jeho firma tak úspěšná. Mnoha lidem jeho ego nedovolí si přiznat že je něco špatně a drží se toho tak dlouho až tím celý projekt může potopit. Pokud mám v záloze aktivní způsob chlazení, který je komplikovaný, nevyzkoušený a třeba i drahý, tak vím že když bude nejhůř půjdu tímto směrem, ale pokud se během cesty objeví lepší řešení v podobě pasivního systému chlazení, tak prostě změním směr. Někteří zde přítomní diskutující neustále čekají, jak si bude E. Musk sypat popel na hlavu, že se zmýlil, jaký byl hlupák a že nedal na rady druhých…on dá na rady druhých, ale zároveň je šéf a ti si na hlavu popel nikdy nesypou…né veřejně, možná tak v noci před spaním (aspoň ze své zkušenosti to tak znám).

peter

takze druhym ego nieco nedovoli

a nebolo nahodou tak muskovo ego za projektom celokompozitovej bfr a az po velkych neuspechoch kedy nevedeli vyrobit ani len nadrz co by vydrzala a nieto celu raketu tak prisiel s obrovskym objavom a o paradoxnych vlastnostiach nereze 310? 🙂
to akoze na zaciatku si nespravili domace ulohy? 🙂 lebo tie paradoxne vlastnosti nerez ocele predsa jeho materialovi inzinieri musia vediet
lenze vdaka egu sa islo do kompozitovej bfr, no len tu sa zasekli a kedze spacex je odkazana na externe financovanie tak treba vysledky a tie by s kompozitovou bfr prichadzali tazko, zato spravit divadlo s nerezovym vodojemom to az take tazke nieje 🙂

Radim Slovák

Však já vůbec nezpochybňuji, že nám pozorovatelům vývoje ve space x to mnohdy připadá těžko pochopitelné a úsměvné jak se některé směry mění a to mnohdy až dosti turbulentně. Jenže jeho firma výsledky má. Je do určité míry otevřená a informace pouští jen tak akorát aby to dělalo PR a udržovalo stále dostatečné povědomí o tom co se chystá, ale no a co! Mě to nijak neirituje, těším se na posun v tomto oboru, který mě zajímá už od malička. Nedělám osobnostní profil E. Muska, nejsem jeho psychoanalitik a že bude komplikovanou osobností je jasné snad každému. Jenže šedý průměr nikdy lidstvo nikam neposunul, vždy to byli „exoti“ kterým bůh někde přidal a jinde ubral. Není to ani masový vrah, ani neproinvestovává moje prachy, takže ať si pracuje stylem jak je libo a upřímně mít co nabídnout, tak bych pro něj rád pracoval, byla by to naplňující práce. Tím vším jsem chtěl říci, že by byla lepší diskuze ohledně reálnosti toho či onoho technického řešení. Místo toho zde spíše cítím nějaký komplex, a některé příspěvky jsou vedeny tónem že E.Musk a nebo zdejší diskutující jsou blbci, pokud uvedeným řešením fandí.

peter

muska za blbca nepovazujem, on tie kecy ma vacsinou perfektne premyslene az na tie kedy sa vytoci a zacne ludi obvinovat z pedofilie len preto, ze oznacili jeho vynalez ze hlupost

ale o niektorych muskonautoch rozhodne nemozem povedat, ze by som ich nepovazoval za blbcov, kedze kazdy muskov kec obhajuju ake keby to bolo pismo svate 🙂

peter

s tou teplotou to nieje vobec take jednoduche, ona ta ocel sice vydrzi velku teplotu, ale vyrazne klesne jej pevnost a s tym musis pocitat a patricne to nadimenzovat a snad sa zhodneme, ze to prida na vahe, takze tuto dodatocnu vahu potom treba smelo zapocitat do vahy tepelneho stitu
lebo je pekne hovorit ako staci tenky tepelny stit lebo ocel znesie vyssiu teplotu, ale zatajit, ze treba pouzit hrubsie plechy a viac vystuze lebo pevnost oceli pri 800 stupnoch uz zdaleka nieje taka ako napr. pri 200
a samozrejme nespomenut ani to, ze tepelna izolacia bude musiet byt aj z vnutornej strany lebo ocel znesie, ale napr. elektronika uz nie, a rozhodne nie clovek
ak na rozhranie tepelny stit-ocel mas 800 stupnov tak budes potrebovat vacsiu hrubku vnutornej izolacie ako ked na tom rozhrani bude mat 200

samozrejme pre laika je nemozne spocitat aka varianta je najlepsia, ci tenky stit a hrubsie plechy+ hrubsia vnutorna izolacia, alebo hrubsi stit+tensie plechy a mensia vnutorna izolacia
obycajnych inzinierom by to trvalo tyzdne alebo skor mesiace kym by nasli ten najlepsi pomer
ale musk ten by to dokazal spocitat na desatinu presne len tak zhlavy pocas letu vo svojim sukromnom tryskaci 🙂

peter

takze musk mesiace presvedca inzinierov ze nerez a transpiracne chladenie je to prave orechove a ked ich konecne presvedci tak o dalsich par mesiacov sa uz ukaze, ze to transpiracne chladenie nieje zrovna to prave orechove 🙂
toto je vyvoj podla muska 🙂 normalne sa to robi ale tak, ze na zaciatku projektu sa preberaju mozne alternativne riesenia a nie, ze si vyberies jedno v pripade muska to bola kompozitna bfr, lebo ty si predsvedceny o tom, ze predsa ty to zvladnes postavit, zacnes stavat vyrobne haly, v muskovom pripade akesi stany, objednas najvacsiu formu na kompozit, mesiace sa s tym chvalis na twitteri aby si si honil ego a potom zrazu ohlasis prevratnu novinku, ze kompozit je suvix a uplne paradoxne je najlepsia alternativa nerez s exotickym tepelnym, a dalej sa to v podstate opakuje 🙂

neverim, ze materialovi inzinieri v spacex nevedeli ake (ne)prednosti maju uhlikove kompozity a ake ma uplne obycajna nerez
lebo musk ten prechod na nerez popisoval tak ako keby vsetci vo firme si mysleli, ze kompozitna raketa je najlepsia a len on prisiel na to, ze PARADOXNE najlepsia bude nerezova a musel o tom vsetkych mesiace presviedcat
no hotovy to genius vo vsetkych odboroch :):):)

peter

“Jak víš, že ve SpaceX na začátku nezkoumali řadu potenciálních variant?”

no keby zvazovali ine moznosti tak sa urcite nepustia do stavby kompozitovej bfr, lebo by im muselo byt jasne, ze toto je nad moznosti spacex
a keby zvazovali poriadne vsetky dostupne moznosti tak urcite by vedeli o tych PARADOXNYCH vlastnostiach nereze 🙂

ako nehnevaj sa, ale to si fakt myslis, ze oni nevedeli ake narocne bude postavit taku lod z uhlikovych kompozitov? oni to vedeli, len “rozkaz znel jasne” bude z kompozitu

a netahaj sem raptor a startovacie rampy, to absolutne nema spojitost s tym z coho sa bude ta raketa stavat
motoru je uplne jedno ci bude v kompozitovej, alebo ocelovej rakete

All

že ťa to baví

Rosetau

Během letu jeden kus plechu odpadnul. Je to vidět na videu.

Samuel

Raptor ich otrhal viac, jeden odpadol no na skokanovi sú ďalšie ktoré od toho ďaleko nemali 😀

Mr. G
Invc

to byl záměr. používali 1″ ohýbabý plech, jako tlumič nárazu – deformační tlumič. Jednoduché, levné…

peter

ak dobre vidim, tak tam popraskali zvary a takze velmi ten ohnuty plech nefungoval ako tlmic

Damel

Není náhodou k prasknutí svaru potřeba energie?
A není pak energie předaná tělesu při dosednutí nižší právě o tuto spotřebovanou energii?
Neříká se pak takovému nárazu náraz tlumený?
A není to tedy náhodou díky tlumičům?

peter

takze najlepsie je ak by im popraskali vsetky zvary na nohach, menej energie sa prenesie na nadrze 🙂

nie, popraskane zvary tlmic niesu
funkciu tlmica tam mal ten ohnuty plech, ale netlmil dostatocne
ak popraskali zvary na spodku noh, mohli popraskat aj vyssie

Rosetau

Pokud mysliš svar mezi tím ohnutým plechem co má byt tlumič a nohou tak prasklý neni. Je to jen přerušovaná svarová housenka.

peter

nazvaral som sa toho uz dost takze co je a co nieje zvar rozoznat dokazem 🙂

inak nieje to zvar medzi ohnutym plechom a nohou, ale medzi nohou(rurou) a hrubym kruhovym plechom pod ktorym je prizvarany ten ohnuty plech co ma imitovat tlmic
a nemusis sa bat, vidim, ze je ten zvar prerusovany, ale tie samotne zvary vizeraju ako popraskane, pozdlzne praskliny cez stredy tych zvarov
si pozri ten obrazok v plnej velkosti

Damel

takze najlepsie je ak by im popraskali vsetky zvary na nohach, menej energie sa prenesie na nadrze

Proč by to mělo být to nejlepší? Není potřeba přenést co nejméně energie na nádrže, ale ztlumit dosednutí pouze dostatečně. A nekompromitovat u toho strukturální integritu nohou. Proto tam přeci také jsou ty tlumiče.

nie, popraskane zvary tlmic niesu

Popraskané svary nejsou tlumič, nikdo to ani netvrdil, proto je nesmyslné se proti tomu ohrazovat. Tlumič jsou/byly ty “plechové botičky”. Jejich deformace ztlumila dosednutí. Fungovaly jako deformační tlumič.

funkciu tlmica tam mal ten ohnuty plech, ale netlmil dostatocne

Přenesl bych myšlenky z úvah o tom jak má vypadat deformační tlumič po plánované deformaci
na to, zda není náhodou důležité hlavně to, jak poté vypadá to co ten tlumič chrání.

ak popraskali zvary na spodku noh, mohli popraskat aj vyssie

Jen za splnění určitých podmínek. Úvaha k zamyšlení, jaké to jsou.

peter

no ten prvy prispevok si napisal tak ako keby popraskanie zvarov bola nejaka vyhoda, kedze sa na tom spotrebuje nejaka tak energia narazu, tak preto som to hyperbolizoval

ako uz pises teraz, tlmic tam bol ten plech a ak praskli zvary na plechu ktorym bol ten tlmic pripevneny k zariadeniu ktoreho pad mal tlmit, tak asi to nefungovalo uplne vsetko tak ako malo
za idealnych podmienok zvrary praskat rozhodne nemaju, ak praskli znamena to, ze tlmic nefungoval uplne dokonale. v tomto pripade asi bol ten plech hrubsi ako by mal byt
tebe by sa asi nepacilo ak by ti na aute praskali uchytenia tlmicov

akuhtr

Ještě že je to technologický demonstrátor na kterém můžou testovat co chtějí (třeba i ten tlumič, byť o tom pochybují, spíš ladí firmware raptorů) a nepotřebují aby to vydrželo věčně. Bylo by fakt trapné kdyby to byl problém sériově vyráběných kusů, ale tady? U na dvorku za stanem pod širím nebem svařený demonstrátor tuším že firmou co běžně staví vodní věže to nevidím jako problém. Prostě relativně levný prototyp který stačí.

daevid

Sam za seba som zvedavy, ci nebudu uvazovat aj o pouziti titanu na urcite miesta Starshipu.
Predsa pre raketu s planovanou masivnou znovupouzitelnostou a minimom oprav sa cena musi stratit dlhodobym pouzivanim (stejne jak titanove rostove kornidla u F9).
Sice re-entry teploty su na hrane, ale mozna by sa im podarilo najst urcity balanc v celkovom navrhu 🙂

Bod tání titanu: 1 668 °C

Invc

Titan je jednak pěkná potvora co do reaktivity… viz nehoda crew dragonu a jednak se faaakt blbě svařuje.

Ty dodatečné potíže za těch pár stupňů navíc nestojí.

Rosetau

Neřekl bych, že se špatně svařuje. Pokud se to dělá tak jak má. Svařovací proces používaný při svařování titanu a jeho slitin se neliší od postupů pro jiné materiály a zahrnuje metody WIG/TIG , MAG, svařování plasmou, laserovým i elektronovým paprskem. Komerčně čistý titan, který má vynikající tažnost, tvářitelnost a výbornou svařitelnost. Co se týče reaktivity tak ta vzniká jen za specifických podmínek jako jsou vysoké tlaky a teplota. Za běžných podmínek je vysoce stálý a ani vyšší teploty mu nevadí. Proto byl taky použit při konstrukci SR-71. Jeho nevýhody bych spíše viděl ve špatné mechanické zpracovatelnosti jako je řezání, stříhání, vrtání což je dáno jeho mimořádnou pevnosti a samozřejmě jeho vyšší cena ale jeho uloha v letectví je neocenitelná hlavně kvuli jeho pevnosti a lehkosti.

Invc

Ok neměl sem říct, že se faakt blbě svařuje, ale že to svařování je velmi náchylný proces, který vyžaduje “pár otravných” opatření… zejména to oboustranně “utopit” v argonu, a držet to pod argonem až do vychladnutí.

Vyšší teploty mu skutečně nevadí.
Jenže vysoce stálý je pouze díky svrchní vrstvě, která už má “správně odreagováno” – jiné kafe je, když se dostaneš k čistému titanu pod ní…

(A je třeba trochu počítat s tím, že ten plech tvoří přímo stěny nádrží na LOX a CH4).

Damel

Teplotu (nikoliv bod) tání netřeba uvádět, je irelevantní, neurčuje mez použitelnosti.

Důležité jsou především tepelné závislosti mechanických a tribologických vlastností a korozní odolnosti (při těchto teplotách nejen vůči kyslíku, ale i vůči dusíku (vznik nitridů)). Dále vliv opakovaného vystavení střídání vysokých rozsahů teplot a vliv opakovaného dlouhodobého působení vysokých teplot (vzrůst křehkosti, speciálně u titanu a jeho slitin známý problém).

Petr

Jenom poznámka. Dneska odpoledne během krásného zahradního deště jsem koukal z otevřeného okna v práci a najednou mi došlo, že koukám na “water tower”, který mí fabrika na pozemku včetně čističky. Koukám, koukám a pak sedám ke kompu a ověřuji si přes mapy.cz/google mapy/ katastr, že ten válec na vodu má opravdu 9-10m v průměru a výšku asi 15m. Takže bez nohou stejná ocelová kráva jako Starhopper.
Teprve pak mi to došlo opravdově – “Water towers can fly!!!”
Neskutečné. Na videu to prostě nevyzní, když tam na ploše nejsou lidi/auta, cokoliv na porovnání velikostí.