Elonovinky #170: Začal prodej Tesly Model S Plaid, je nejrychlejším sériově vyráběným automobilem na světě

Elonovinky jsou pravidelným videopořadem, na kterém web ElonX spolupracuje s Živě a Mall.TV. Každý týden informuje o podnikateli Elonu Muskovi a jeho mnoha projektech – především o SpaceX a Tesle, ale také o The Boring Company, Neuralinku, OpenAI nebo hyperloopu.

Tesla slavnostně zahájila předávání modernizovaného Modelu S zákazníkům. Nejvýkonnější varianta Plaid je nejrychlejším sériově vyráběným automobilem na světě a přitom stojí jen zlomek toho, co sportovní vozy s podobným výkonem. Navíc nabízí řadu zajímavých technologií a vychytávek. Připravte si ale 3,5 milionu korun.

Předchozí epizody Elonovinek:

Starší epizody najdete zde.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
89 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Ivo Janáček

V ideálním případě v ideálním světě. No jak víme, svět není ideální. Ten roadster by mohl být zajímavý, ale obávám se, že se zase budou honit za výkonem.

Ales

No snad necekas u roadsteru maly vykon a dlouhy dojezd?

Ivo Janáček

Čekal bych nízkou hmotnost, aby byl zábavný, ale to se bije s vysokým výkonem a dojezdem, protože čím silnější motory tam narvou, tím vyšší hmotnost bude. Jo pro amíky asi ok, ale po rovince umí jezdit každý a je to nuda.

Mečiar

Myslíš, že u Tesly je tak velkej rozdíl v hmotnosti motorů podle výkonu? Nevím, ptám se.

Laicky bych čekal, že ty motory zase o tolik hmotnostně neporostou. To už spíš ostatní ústrojí jako poloosy, k tomu baterie a jejich nutně výkonnější chlazení…

Ales

Souhlasim a jeste jeden dulezity aspekt – teziste. Coz ma kazda tesla velice nizko a na stred auta. Opet to zvysi stabilitu v zatackach. A aby se “to nehoupalo” v zatackach tak to je jen o tom jak naladi podvozek.

Ivo Janáček

Předpokládám, že podvozek bude aktivní, takže bude možné ladit dle libosti řidiče a v reálném čase.

Ivo Janáček

Samozřejmě je to pak i vše kolem, vše se musí zpevnit, musí to mít větší brzdy atd.

Ales

No tezko se bavi o necem o cem toho moc nevime. Kazdopadne hmotnost lze porovnat treba s modelem 3 ktera je 1.8 tuny. Ale i treba takove lamborghini aventador ma 1.75 tuny. Jasne jsou i lehci zavodni auta, ale celkove se nebojim ze roadster od tesly by byl nudny propadak co nesedi v zatackach. Celkove vzato – jde o kg na kw vykonu vozu.

Takze co je vlastne predmetem diskuze? Ze tesla to zfušuje a bude to neprodejna tezka popelnice s nizkym dojezdem?

Invc

Mno … podle mě je málo pravděpodobné, že by se podívali pod 2t… Vem si model S plaid – hmotnost 2250 kg ….motorově na tom roadster nejspíše bude velmi podobně, jenže roadster má mít dvojnásobnou baterii (což je cca 400-450 kg navíc). Model S Plaid by s touto baterií vážil cca 2 600 – 700 kg…

A je otázkou, kolik oproti tomu uspoříš – na “konstrukci”:

  • zmenšením rozměrů
  • ubráním nějaké té výbavy zevnitř
  • použitím strukturální baterie namísto nesené
  • použitím karbonu tam, kde model S má plechy …

Popravdě .. myslím, že s tou baterií budou rádi pokud budou někde kolem 2-2,2t. (Ale to nemusí být takový problém – obrovský točivý moment, separátní náhon na pravé a levé zadní kolo, a velmi nízké těžiště tu hmotnost mohou velmi slušně maskovat).

Navíc je otázkou s čím vlastně chceme srovnávat – když si vezmeš takový Veyron / Chiron – tak ten je na 2t bez paliva taky.

Mečiar

Větší brzdy určitě. Ale ty bude mít každý (super/hyper)sportovní auto. Takže jako argument proti Tesle to neobstojí.

Pavel Riedl

Hmotnost konceptu Roadsteru je 2000 kg, hmotnost baterie se odhaduje na 850 kg.

Pro dokreslení: první verze vážila 1250 kg.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Pavel Riedl
Jiří

Roadster rozhodně nemá mít dvojnásobnou baterii, ve skutečnosti by měla být tak o 50 kWh větší, čili 50/0,350 = cca 140 kg navíc.

Invc
Invc

A tady:

https://www.elonx.cz/encyklopedie-tesly-tesla-roadster-ii/

(Samozřejmě omluva Petrovi, že sem na “jeho” zdroj myslel až jako na druhý).

Jiří

Stejně jako u Semi se předpokládal 1-1,2 MWh a nakonec z toho bude 700-800 kWh, tak u Roadsteru už jen čistě trojčlenkou z dojezdu TMS vychází baterie o 50 kWh větší, ale jelikož je auto o dost menší (tedy výrazně menší odpor vzduchu i při větším Cx), tak osobně odhaduji 140-145 kWh. Bude v nových 4680 bateriích, takže bych se nedivil, že by celý battery pack byl klidně i stejně těžký jako u současné verze TMS ještě s 18650, které už ani TM3/TMY nepoužívá. Výhoda bude nejen v efektivnějším využití objemu větších baterií, ale jistě také nová chemie a možná nějaká novinka jako suchá elektroda.
Celá baterie roadsteru s dojezdem 1000 km se podle mě vejde do 500 kg.

Invc

Tož ti nevím … všechny zdroje, se nějak s tím tvým odhadem rozcházejí.

A krom toho ta tvoje úvaha je dost… má pár mezer:

1) Ta trojčlenka ti nesedí … “prostou trojčlenkou” je to 160kWh … (628 vs 1000 km)… ale nebudeme přece troškařit.

2) Údaj pro TM plaid – je EPA, tzn. variabilní rychlost na válcích. Údaj 1000 km je údaj EM – pro dálniční rychlosti (tedy pro horší use scenario)… ale taky pár kWh sem nebo tam, kdo by to počítal.

3) A tak nějak si zapomněl, že dojezd je jen jedna “věc” na kterou mají baterie vliv. Dalším je dostupný maximální okamžitý odběr energie z baterie – zjednodušeně – větší baterie dokáže dodávat více energie najednou … (pokud chceš z motoru výkon 600kW … tak z té baterie musí v tu chvíli “odtékat” taky 600+ kW energie).

Jiří

1) Bral jsem TMS LR, máš pravdu, vůči plaid je to asi přesnější (stejně ale bude víc záležet na pneumatikách než na výkonu)

2) Otázka je co tím Musk myslel, běžné jsou i povolené maximálky na dálnicích 65 mil/h, tedy 105 km/h, v reálu při dodržování je to průměr pod 100 km/h, čili téměř nejúspornější jízda co může být. Pochybuju, že to bude něco jako 1000+ km při 130 km/h a EPA někde nad 1200 km.
Pravděpodobně to bude něco mezi těmito extrémy. A nezapomínej, že roadster má o necelých 20 % menší plochu, tedy o to menší aerodynamický odpor při stejném koeficientu, to dá při dálničních rychlostech sakra hodně k dobru.

3) Tesla Plaid dá 1020 k, při stejném C by to to u 50% navýšení bylo 1530k, brutální a dostatečné pro překonání všech myslitelných rekordů 🙂

Ivo Janáček

Předmětem mělo být “V ideálním případě v ideálním světě.” Ale tak nějak není to svět ideální, takže je to o úplně něčem jiném. 🙂

Ales

A o cem tedy? Nebo jaka byla tva ocekavani?

Goodman

To bude tím, ze Ivo je skalním zastáncem spalovacich rakovinometu. Tesla si zadala úkol postavit EV auto, které se nejenom vyrovná spalovaku, ale jej i technicky předčí. To se povedlo.
Nicméně nerad kritizují Iva, protože je to rozumný chlap, líbí se mi jeho racionální uvažování. Akorát v otázce elektromobility je zbytečné konzervativní. Stejně jako skončila éra koní, končí i doba dieslova.

Ivo Janáček

Možná kdybyste nepsal tyto hlouposti, podíval se na to video, tak byste pochopil o čem píšu. Sám tvůrce videa jasně říká v ideálním případě to bude fungovat, jinými slovy to asi moc nefunguje. Co? Podívejte se na to video.

Goodman

Vezměte to z druhé strany, ze je vsechno naopak.Představte si, ze ev auta jsou naprosto běžná a někdo přijde s nápadem vyrábět spalovaky. Jaké protiargumenty použijete?
-jsou nebezpečná, při proražení nádrže nebo úniku paliva dochází k explozi
-jsou hlučná
-jejich provoz vylučuje jedovaté splodiny do okolí
-jejich provoz závisí na těžko distribuvatelnem palivu (nutnost stavět rozsáhlou síť čerpacích stanic a tisíce cisteren pro rozvoz paliva).
-nutné postavit mnoho drahých rafinérií
-hojnost ropy se vyskytuje v politicky nestabilnich regionech
-limitní množství vytezitelne ropy
-nutnost dovážet ropu a tím poškozovat svoje obchodni saldo
-malý dojezd na jednu nádrž, pokud v okolí nenajdete pumpu, tak máte smůlu
-dráhy provoz, motor se skládá z mnoha dílů
-velmi pomalá akcelerace
Ivo ja Vám nevím, ale kdyby tomu bylo naopak a ev přišel na trh jako první, spalovak by si ani neskrtl. Kdybych použil Vaše slova, tak ten rakovinomet moc nefunguje.

Ivo Janáček

Mám obavu, že jste se stal obětí nějaké mánie, já tady řeším nový volant, ale evidentně nikdo to video neviděl, takže asi tak.

Ivo Janáček

Kdepak, já reaguji na to co je v komentáři o tom volantu. Přece se tam říká o ideálním světě. Nikde jsem nic nepsal o rychlosti atp.

Goodman

Jo tak. Jelikož znám vaši averzi vůči ev, tak jsem to chápal jako další kritiku vozu jako celku. Volant nedokáží posoudit, ale je velmi podobný tomu z F1. Čili úplně špatný evidentně nebude.

Ivo Janáček

Omyl, moje averze není vůči BEV, ale vůči tomu co se kolem toho děje a jak se to propaguje. Já osobně BEV používat nemůžu, protože pro mé potřeby je nevhodné, až budu v důchodu, pak se to změní a bude to ideální volba. Aktuálně bych byl otrokem nabíječek a ještě by se to dost prodražilo.

Username

Vidím že jste změnil názor. Ještě před měsícem jste byl zásadně proti,viditelně je to na dobré cestě, ještě půlrok a budete to silně propagovat i vy.
Ps1:teď jste otrokem čerpacích stanic.
Ps2: BEV je až 3krát levnější na provoz než fossil.

Rosetau

Kolik je čerpacích stanic a kolik je nabíječek?
Jak dlouho trvá natankovat benzín a nebo naftu oproti nabití ?
Kdyby ted každý řidič vlastnil EV tak by nastal totální kolaps.
V současném stavu přechod od fosilních na elektriku v masivním měřítku je v ČR jen utopie. Ne každý má na učtě přebytečný milion aby si to mohl dovolit. Ne každý má rodinný domek kde by si to mohl přes noc dobíjet. Budoucnost neni rozhodně čistě elektrická. Budoucnost je v kombinaci ruzných druhu alternativních pohonu.

Goodman

Nabíječky jsou problémem infrastruktury, nikoliv EV aut. Jelikož nežijeme v pohádce o Arabele, kde by stačilo jedno zatočení prstenem a hned bylo všude nabíječek dostatek, tak musíme začít z nuloveho stavu. Dobíjet se nemusí jenom ze superchargeru nebo rodinného domu. Lze i (nebo by mělo) z parkovišť obchodních domů nebo na parkovišti před bytovkou. Budoucnost je elektrická. Stejné to bylo i s elektrickým osvětlením. Tehdy taky byla skepse, že elektřina do každého domu je utopie.
Problém spalovaku je nejenom neefektivita motoru, ale i problematická logistika a hospodářská náročnost při výrobě paliv a distribuce paliva. Klasická auta těží díky již vybudované infrastruktuře. Při budování na zelené louce vychází rakovinomet velmi mizerně vůči EV, mít oboje nebo ještě k tomu vodík je ještě horší varianta.
A ano EV jsou dražší a dražší i nejspíš budou i do budoucna. Ale to není nevýhoda, ale výhoda. Fakt dvě nebo tři auta do rodiny jsou blbost. MHD je v Česku na špičkové úrovni a ono není od věci třeba jít pěšky nebo na kole. Silnice jsou doslova precpane auty, protože lidi se odnaucili chodit po svých. V 60′ letech bylo na silnicích zlomek aut a světě div se, nikdo kvůli tomu netrpel.

Ivo

To je právě ten omyl, já jsem názor nijak nezměnil, ten je stále stejný.

PS1: nevím, já otrokem nejsem, tankuji dvakrát měsíčně za flat ceny. Roční nájezd 30000km.

PS2: bohužel ať počítám jak počítám, tak je pro mě BEV stále podstatně dražší, než klasika.

Goodman

Ono se děje právě málo. Ten přechod by měl být daleko pružnější a rychlejší. Problém je ten, že je tu mnoho zájmu. Tím nemám na mysli jenom automobilky, které nemají BEV, ale především rafinerie, čerpací stanice, těžaře a výrobce převodovek atd., kteří by přišly o super kšeft. Jelikož mají zatím dost peněz a vliv, tak udělají první a poslední aby nástup EV zpomalili co nejvíce. Takže budeme nějakou dobu žít v éře polovicatych řešení a dvojnásobný cen.

Jiří

Jak by sis ten pružnější přechod představoval? Vždyť růst překonává naprosto veškeré odhady všech analytiků, i těch nejvíc optimistických. Ona to není moc sranda připravit dodavatelský řetězec na tak rapidní nárůst. I ta těžba surovin a nová ložiska nelze vykouzlit za měsíc a trvá to klidně i roky (jen si vezmi jak dlouho bude trvat než se u nás na Cínovci začne těžit lithium, určitě jsem o tom slyšel už někdy 5 let zpátky a ještě není ani projekt, vliv na životní prostředí a když to půjde hladce, tak 2025 se poprvé kopne do země).
Takhle třeba vypadá růst instalovaných baterií do elektromobilů:
2017 – 40 GWh
2018 – 72,3 GWh
2019 – 92,7 GWh
2020 – 134,5 GWh
2021 – >200 GWh
2026 – > 1 TWh
2031 – >3,8 TWh (zatím plánované projekty dle benchmark minerals, ve skutečnosti to bude ještě mnohem víc, 5 TWh je prakticky tutových)

Goodman

Jenže to co uvadis je právě pomalé. Ten meziroční nárůst musí s časem gradovat podstatně rychleji. První co mi chybí je termín ukončení prodeje spalovaku a termín ukončení provozu všech již vyrobených.
Času měly automobilky dost. Stejně tak i dodavatelské řetězce. Proč chtějí více času není o nutném vývoji, ale o vydojeni stávajícího systému. Pro tvoji informaci, výrobci pohonych hmot stále investují do rozšíření kapacit. Čili místo aby se peníze vložili do modernizace a přípravy na přechod do ev, tak se z vesela stále buduje stará infrastruktura. Proč? Protože není termín není vize a není tlak na změnu. Tohle bych změnil jako první.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Goodman
Ivo Janáček

Koukám, že tady někdo píše o mé averzi a sám má obrovskou averzi a ještě ji takto veřejně dává najevo. Je to tedy tak, že jedna averze je ta správná a jiná ta špatná? Podle čeho se to posuzuje?

Goodman

Ano mám averzi vůči spalovaku. Ale ne na základě módy nebo prehnaneho konzervatismu. EV představují budoucnost, spalovak minulost. Už jenom z faktu vycerpatelnosti ropy. Krom toho, spalovak je něco jako kouření ve veřejných prostorách. Poškozuje zdraví i svému okolí. Bojovat proti EV je to samé jako bojovat proti kanalizaci nebo cisticce vody.

Rosetau

Máte averzi vuči spalovákum. Zajímavé. Lodě vám nevadí? Zvláště ty velké? Jedna obří lod co převáží zboží přes oceán vypustí tolik emisí co jedno malé město za jeden rok. Co takhle letadla? Čína vypustí každý týden tolik emisí jako všechna auta v Evropě za jeden rok. Emise aut jsou jen démonizované a v podstatě je to jen kapka v moři.

Username

Problém těch aut je v tom, že se tak děje uprostřed města ,zatím co lodě uprostřed oceánu kde nikomu nevadí.

Goodman

Letadlo, elektrárna ani lod mi necudi pod nos na ulici.

Ivo Janáček

Možná byste se měl zamyslet proč tomu tak je. Jinak otěr z pneu BEV vám vadit nebude?

Ivo Janáček

Pokud ta loď veze BEV, pak je to asi dle dobrého člověka naprosto v pořádku a produkuje jen čistý kyslík. Nedej bože ale aby vezla nějaká normální auto nebo snad nějaký produkt z ropy, to je pak na potopení torpédem.

PetrC

Jenže ty lodě, ač mají jiné složení emisí (“moc síry, dává tam moc síry”), jsou stále ekologičtější při přepočtu na kilogram převezené hmotnosti na kilometr než cokoliv jiného. Další velký problém je ovšem v přístavech a v balastní vodě a čištění těch lodí. Ale od roku 2035 se nebudou již moct provozovat staré motory na dehet s těmi emisemi, co jsou dnes. Velké loděnice horečně staví nové modely, protože času je málo.
Jinak, problémem všech velkých měst je lokální znečištění z dopravy. Už jenom za tohle řešení v podobě EV během následujícich dvou dekád je nutné hodně odpustit. A pokud se podaří i druhý projekt BoringTunel, tak se zmenší i prachové znečištění povrchu. To bude za 20-30 let hodně poznat.
No a pak zbude jen ten raketový provoz a CO2 splodiny z něj. No a na to reagoval Musk cenou 100m$ v Xprize za fungující lapače CO2 ve velkém. Takže POKUD (velké pokud) se toto podaří, budou firmy Muska uhlíkově velmi kladné (nebo záporné – jak to berete).

Ivo Janáček

Rozumím, prostě elektrárna ničemu neškodí, uhlí je čisté jak sklo, kovy potřebné pro výrobu baterií leží všude volně kolem a neničí se tím příroda. Vskutku jste mi otevřel oči. Děkuji převelice.

Ivo Janáček

Jo a ještě něco, bojovat proti něčemu je špatně a pro něco je dobře? Je tedy jedno co? Víte vůbec, že bez ropy byste vlastně ani neměl internet?

Goodman

Právě proto, ze je ropa tak užitečná je hřích ji spalovat .

Ivo Janáček

Máte pocit, že spalovací motory musí nutně spalovat pouze produkty z ropy? Možná byste si měl rozšířit obzory.

Jiří

Takže výrobci pohonných hmot můžou za to, že se u nás lithium bude těžit až za několik let? Protože to je ten základ – těžba potřebných surovin, to je to, co to celé brzdí a proč je aktuálně větší poptávka než nabídka baterií.
Plus samozřejmě rozjezd sériové výroby je extrémně náročný, jak říkal Elon Musk. Myslíte, že to brzdí schválně, když ještě neprodukuje desítky GWh ve 4680 bateriích, jak sliboval? Prostě se to zdrželo a Tesla dělá jistě co může s maximálním úsilím.
Že výrobci pohonných hmot investují? A proč by ne, je to přeci jejich byznys, jejich živobytí, jejich investice. Mluvíte tu o tom, co byste změnil jako první, ale zkuste být trochu konkrétnější, co byste poradil Unipetrolu? Ať zavřou rafinérie v Litvínově a Kralupech a investují do výstavby nabíječek?
Nikdy v historii lidstva nebyl rychlejší přechod na novou technologii (ve smyslu objemu financí) jako u OZE a elektromobilů.
Podíl na prodejích EV v Evropě skočil ze 3,6 % na 11 % za pouhý jeden rok a letos to bude vysoko přes 15 % (poslední měsíce roku se očekává až 20 %).
Podíl OZE na výrobě EE roste o 2 procentní body ročně, tedy spalování fosilních paliv klesne ze 40 % na 20 % za 10 let. Už takto je to na hranici toho, jak rychle se dá (s neextrémními vynaloženými prostředky) transformovat energetika.
Trošku pozitivity do toho, tohle je fičák, který svět neviděl a ne ne pomalé.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Jiří
Goodman

Uplny přechod je plánován v horizontu dvou desítek let. Plány se bohuzel nedodržují, takže posun bude dalších deset let. Takže se bavíme o roku 2050. To není ficak.
Pokud se chceme hnout z místa, tak potřebujeme termín. O tom se víceméně jenom mluví. Nic konkrétního a závažného nepadlo. Čím více se investuje do staré infrastruktury, tím větší tlak bude na její zachování. Musí se dát jasně najevo, ze tahle jízda brzo skončí. Logicky investice pak půjdou jinam.
Musk se snaží a dokázal hodně. Ale EV není Musk, stejně jako SpaceX není Mars. Musí chtít alespoň většina, pak dokážeme opravdu hodně.

Jiří Lacina

Až do tohoto okamžiku (s jedinou vyjímkou – kdy byla řeč o inflaci a deflaci) jsem měl dojem , že máte zcela otevřenou racionální mysl nezatíženou jakýmikoliv předsudky. Nicméně v tomto případě mne Vaše militantnost naprosto šokuje. Vzývat stát aby něco zakazoval , je pro mne otázka svobody a proto jsem zásadně proti – nicméně – dokáži pochopit racionální pohnutky které Vás vedou k touze po zákazu výroby automobilů se spalovacími motory k nějakému (rozumnému ) datu. Avšak chtít aby byl povinně ukončen provoz již vyrobených automobilů se spalovacím motorem – to je zcela a naprosto iracionální z mnoha důvodů. Pominuli sociální problematiku (a tímto se Vás nechci dotknout) pak ignorovat nižší sociální vrstvy které jaksi nemají dostatečné finanční zdroje k tomu , aby si pořídili nové drahé auto (navíc ještě o to dražší že ke koupi budou pouze elektromobily) může pouze jedinec který je natolik dobře finančně zabezpečený že mu toto vůbec nepřijde na mysl.

Jiří Lacina

Poněkud mi to připomíná odtrženost od prostých lidí jakou kdysi byla zatížena Kateřina Veliká , která na argumenty svých ministrů že , prostý lid nemá na chleba reagovala výrokem ” tak proč nejedí koláče” Ale není to empatie na kterou bych chtěl apelovat , nýbrž kritický rozum. V této zemi existují statisíse rodin a v EU desítky milionů , které by za Vámi vytoužených vynucených zákazů nemohly disponovat automobilem ( a problémem je to , že dnešní doba je čím dál tím více nastavena tak , že bez automobilu se prakticky nemůžete žít normální běžný život). A žádné dotace to nevyřeší (pro tyto rodiny je finančně neúnosně zaplatit i byť jen 10% z ceny nového vozu a tak vysoké dotace po covidových schodcích by státy přivedly k bankrotu). Jinými slovy , tento sociální problém se stává následně problémem politickým (protože by zřejmě nastali sociální nepokoje) jakož i problémem ekonomickým.

Jiří Lacina

Do hry nám však pomalu , ale o to více jistě, začne vstupovat další problém – problém energetický. Při současném progresivním růstu procentuálního zastoupení elektromobilů během nemnoha let ( předpokládám 4 až 5 ) díky vzrůstající náročnosti na dobíjení elektromobilů , narazíme na hranici výkonnosti svých energetických zdrojů. Nevěřím že tak rychle dokážeme zareagovat ( příkladem budiž závratná rychlost realizace dalších dvou bloků Temelína) . A co bude pak – další regulace ze strany státu – energie na příděl , omezený počet kilometrů kolik smí kdo ujet – a tudíž podplácení úředníků , černý trh s energií atd atd.

Jiří Lacina

A v neposlední řadě zde máme problém ekologický. Nosit v hlavě myšlenku , že elektromobil je vždy a za všech okolností ekologičtější , než automobil se spalovacím motorem , znamená v takovémto případě naprostou absenci kritického rozumu. Právě z toho pak plyne touha k nějakému datu zakázat provoz již vyrobených automobilů se spalovacím motorem. Vyrobit elektromobil má bezesporu jistou ekologickou zátěž – oproti tomu – již vyrobený automobil se spalovacím motorem má v tomto směru již nulovou ekologickou zátěž. Jediné čím takovýto “zastaralý” automobil zatěžuje ekologii (když pominu případné opravy) je pak samotný provoz. A právě na této jeho míře ( v konfrontaci se zátěží vzniklou výrobou elektromobilu , plus adekvátní míra zátěže daná odpovídající mírou provozu) závisí to , zdali se vyplatí nahradit tento “tradiční automobil” elektromobilem. A jsou to právě ty chudší vrstvy , které (právě proto že jsou chudší) statisticky vzato, najezdí ročně natolik málo kilometrů ( v řádu jednotek tisíc) že nutit je k přechodu na elektromobil , by znamenalo větší ekologickou zátěž. Budiž uveden příklad. Já osobně s mojí přítelkyní najezdíme automobilem se spalovacím motorem ročně v průměru méně, než 100 (slovy sto) kilometrů (10 krát ročně jízda do nejbližšího hypermarketu plus případně několikrát jízda se psi k nejbližšímu zvěrolékaři) Není to proto, že bychom se považovali za chudé – nýbrž proto , že nemáme tu potřebu – pokud je to možné -používáme Městskou hromadnou dopravu. Když budeme mít štěstí a dožijeme se dalších 40 ti roků ,pak najezdíme odedneška 4000 kilometrů . Chcete mě snad tvrdit , že automobil se spalovacím motorem vyprodukuje v rámci najetí 4000 kilometrů větší ekologickou zátěž , než jaká bude vykázána v rámci produkce nového elektromobilu , který bych si musel pořídit kdyby se naplnila Vaše touha po zákazu provozu i již vyrobených “tradičních” automobilů ?

Jiří Lacina

Jan Neruda kdysi v jednom ze svých fejetonů pojednával o tom , že nadejde doba automobilů se spalovacím motorem. Popisoval jaká to bude nádherná doba s politováním , že on se toho již nedožije . Krásná proto , že města již nebudou zamořena (a znečištěna) koňskými exkrementy (průvodním to jevem dopravy za pomoci koňských drožek) , krásná doba proto , že obyvatelé měst budou mít nádherně čistý vzduch. Toto budiž ponaučením , že je chybou zamilovat se pouze do přínosů nadcházející změny při současné ignoranci negativ , která zpravidla každá změna také přináší.
Jsem příznivcem elektromobilů – avšak přechod na tento způsob dopravy musí být veden racionálně, nikoliv s ideologickým fanatismem.

Jiří

Pokud se u nás bude prodávat drtivá většina elektromobilů, tedy 250 tisíc ročně, přidá to ročně nároky na vyrobenou elektřinu o pouhou 0,5 TWh, tedy 10 let na 5 TWh, což je zdroj o 1 GW, klidně plynová elektrárna, která je za 4 roky postavená.
A taky bych poopravil to vaše “my” a “stát”. Elektřinu vyrábí elektrárenské společnosti a ty už otevírají šampaňské při vidině zvýšení odbytu.

Ivo

Jakou logiku má vyrábět z plynu elektřinu, tu pak složité distribuovat a pak předávat do baterek? To ty auta můžou rovnou jezdít na plyn nemyslíte?

hotovson

jednoduchou
auto na plyn může jezdit zase jenom na plyn
auto na elektřinu z plynu může jezdit na elektřinu vyrobenou z čehokoliv – slunce, vody, větru, uranu, plynu, fůze…

navíc odpadne paralelní distribuce plynu, elektřina je dostupná všude bez ohledu na elektromobilitu

3,14ranha

Elektřina rozhodně není dostupná univerzálně. Lidstvo na elektřinu mění jen malý zlomeček energie kterou si bereme z přírody.

A plyn, kromě toho že je mnohem dostupnější než elektřina, tak stejně tvoří jedinou realistickou alternativu ke kapalným palivům u nákladní dopravy. Takže vyřadit ho nemůžete.

Kromě toho auto na plyn, pokud je ve formě hybridu, tak umí jezdit i na kapalná paliva (dnešní spalovací motory si navíc poradí i s významným podílem BIO, některé až 100%).

Takže spalovací motor si dnes může vybrat ze třech skupin paliva !!!

Zatímco elektrický motor umí jezdit jen na elektřinu a to ještě stejnosměrnou (protože baterka). Takový primitivní křáp :-DDD

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem 3,14ranha
Ivo Janáček

Pokud budu mít elektřinu z uranu, můžu mít plynu kolik chci, stejně tak to platí pro to slunce ve formě biomasy. Problém elektřiny je skladovatelnost.

Jiří Lacina

“Nevěřím žádné statistice , kterou jsem sám nezfalšoval”

Winston Churchill

Jinými slovy , to že vezmete nejnižší možnou hodnotu na ujetí 100km u elektromobilu -13kw (navíc nereálnou) a průměrný počet najetých kilometrů na jeden automobil v České republice 55 km , ještě neznamená že jste namodeloval realitu.
Nejprodávanější elektromobil v EU je Renault Zoe se spotřebou na 100km 19kw (používám hodnoty měření Německé ADAC) , v případě nejprodávanějšího elektromobilu na světě Tesla Model 3 pak tato hodnota činí 19,5 kW Průměrná spotřeba nových elektromobilů v součtu je něco málo přes 18 KW. Ovšem toto jsou hodnoty naměřené při teplotě 23 stupňů Celsia – neběžela klimatizace či popřípadě topení . Pokud se měří průměrná spotřeba za rok , pak je oproti této vyšší o více jak jednu třetinu.
je tedy nezbytné udávat průměrnou reálnou spotřebu nově zakoupených elektromobilů jako hodnotu nikoliv nižší než je spotřeba 25kW na 100km.

Jiří Lacina

V České republice je více jak 6 milionů automobilů , vámi uváděná obměna (250 tisíc ročně po dobu deseti let) tedy činí 41 % všech automobilů Z logiky věci vyplývá , že kupovat si elektromobily budou především ti vlastníci , kteří najezdí nejvíce , protože ti na základě nižších provozních nákladů budou dohánět ztrátu z vyšší investice do elektromobilu nejrychleji (bohatší příjmové vrstvy , podnikatelé a obměna se rovněž bude týkat firemních automobilů). Problém je ten , že tyto skupiny nenajezdí průměrně 55 km denně, nýbrž více jak 100km.
Máme zde tedy po deseti letech 2,5 milionu elektromobilů s průměrnou spotřebou 25kW denně , což činí nikoliv Vámi udávaných 5TW nýbrž 23 TW ročně.(zde byste mohl namítnout že nepočítám s potenciálně možným navýšením efektivity u elektromobilů , ale vývoj je těžké předjímat možná si budou lidé kupovat o to luxusnější a tudíž na spotřebu náročnější elektromobily – možná – každopádně jsem pro jistotu nezapočítal ztráty v převodu energie do baterií a z baterií která činí zhruba 9%)

Jiří Lacina

Za Vámi předjímaného počtu elektromobilů za deset let (nikoliv ve zmanipulované představě , nýbrž v realitě) vzrostou skrze jejich provoz nároky na energetickou soustavu , nikoliv o 1GW ,nýbrž o 4GW . A protože jsou energetické soustavy v EU propojeny, pak je třeba podívat se na to v rámci celé EU. Vzhledem k počtu obyvatel EU (447 milionů) a vzhledem k tomu , že v EU se průměrně na jednoho jedince najezdí o 43% více než v České republice , pak se musí v rámci EU na provoz elektromobilů vytvořit zdroje o výkonu více jak 250 GW. To vše v kontextu omezování provozu jaderných a uhelných elektráren.
A to je právě ten důvod proč jsem psal o tom , že narazíme na nedostatek energie a budou muset být zavedena jistá omezení.

Jiří Lacina

A konečně k té plynové elektrárně – zcela nereálné – protože produkce energie z tohoto zdroje je natolik nákladná, že v České republice jsou využívány pouze jako výpomocné zdroje v případě potřeby.

Jiří

23 TWh je víc než když to přepočtete z celkové spotřeby benzínu a nafty pro celou republiku. 20 TWh by vycházelo pro celou pozemní přepravu vč. autobusů, kamionů, lokomotiv, zemědělských strojů…

Jiří Lacina

Omlouvám se – máte pravdu – ta hodnota 23TWh je opravdu chybná (jakož i mnou užívaná zkratka kW namísto kWh) . Původně jsem cílovou spotřebu počítal pro (výše) mnou uváděný horizont 4 let , pak jsem si ale uvědomil že pro celou EU by se muselo ročně vyrobit již od této chvíle každoročně 10 milionů elektromobilů (což není reálné). Proto jsem ta čísla převedl na horizont deseti let , ale zapomněl jsem , že zatímco pro jednu první šestinu zakoupených elektromobilů z celkového počtu automobilů v ČR se ty průměrně najeté mnou uváděné kilometry mohou blížit realitě , pak pro 41% to již rozhodně platit nemůže.

Jiří

Je to tak, první auta budou mít největší nájezd, moc lidí si nekoupí auto za milion aby měl nájezd 10 tisíc ročně. Proto to nejraději počítám z té spotřeby pohonných hmot. V ČR to bylo před covidem (2017)
7,93 mld. litrů, pak jsem vzal poměr spotřeby podobných aut (těch moc není, tak jsem dal Nissan Micra a Nissan Leaf + 10 % ztráty nabíjení), vyšlo mi, že jeden litr nahradí 2,7 kWh elektřiny a tedy 21,4 TWh celkem, od toho by bylo potřeba ještě odečíst spotřebu elektřiny pro zpracování 8 mld. litrů PHM, tedy asi 4 TWh. Dále něco prostě nenahradíme ani v následujících 20 letech (třeba traktory mají průměrné stáří 33 let a v letadlech to také nepůjde rychle, elektrické kamiony zatím nejsou vůbec…), takže vyjde, že v roce 2040 nebude potřeba o víc než 13 TWh víc než teď, tedy je třeba přidávat méně než 1 TWh ročně, což je zhruba roční nárůst spotřeby elektřiny u nás, takže nic neřešitelného.

Ivo Janáček

“od toho by bylo potřeba ještě odečíst spotřebu elektřiny pro zpracování 8 mld. litrů PHM, tedy asi 4 TWh”

Myslíte 4TWhe nebo 4TWht?

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Ivo Janáček
Jiří

Nejčastěji je zmiňováno 1,5 kWh/l celkové energie, 0,5 kWh/l elektřiny, ale údaje se značně rozcházejí, vzal jsem ten nejobvyklejší.
Nicméně i bez toho je to fakt málo. I kdyby se podařilo nahradit celých 75 % pohodnných hmot elektřinou během 20 let (považuji za nereálné), tak je to 16 TWh, to není zas tak moc a rozhodně je to splnitelný cíl.

Ivo Janáček

Problém vidím v tom, že rafinerie si tuto energii berou z ropy a odpadních produktů a nikoliv ze sítě, to by se jim totiž docela prodražilo. Pokud tedy klesne produkce paliv, nebude to mít žádný vliv na spotřebu elektřiny resp. to může mít vliv na pokles její výroby, kdy rafinerie dodávají přebytky do sítě.

Jiří

Tak třeba u společnosti Unipetrol jsem dohledal odběr elektřiny 1,57 TWh za rok.
A to “energii berou z ropy a odpadních produktů” bych přeformuloval na energii berou spalováním ropy a odpadních produktů, tj. pokud by se to samé, co spálí pro generování tepla použilo pro generování elektřiny, dalo by to dalších pár TWh.
Takže máte pravdu, nebude to mít nějaký překotný vliv na spotřebu elektřiny ale na pokles emisí to vliv může mít výrazný.

Naposledy upraveno před 1 měsícem uživatelem Jiří
3,14ranha

Můžete upřesnit zda jde o odběr elektřiny čistě jen na rafinaci ropy ?? (odběr “ropné kolony” ?)

Protože celý Unipetrol je petrochemicko-chemický závod kde už se syntetizují (vyrábí) i přímo plasty (PET atd.) a to v objemech statisíce tun ročně ! V takových provozech už si pěkný odběr elektřiny dokážu představit docela dobře.

Ivo Janáček

Je potřeba si ujasnit o co nám jde. Pokud nám jde o emise, pak BEV na ně vcelku má velmi zanedbatelný vliv. Mnohem lepší by bylo vyrábět elektřinu z jádra a současně jako vedlejší produkt vodík z kterého pak vyrábět syntetická paliva. Nulové náklady na změnu všech dalších technologií. Pokud nám jde o lokální emise, pak má BEV určitý význam byť z hlediska emisí CO2 v porovnání se syntetickými palivy nemá šanci.

Jiří

Díky BEV se ale dostaneme v příštím desetiletí u výroby baterií k 10 TWh/rok, snížení jejich ceny pod $30/kWh a zlepšení parametrů nad 500 Wh/kg. Decentralizovaná a velmi účinná denní záloha OZE nebude žádný problém a vysoká energetická hustota baterií umožní mít jakýkoli dopravní prostředek na zemi, ve vzduchu či na vodě s cestovní vzdáleností až 1500 km na jedno nabití. A to vše už ušetří celkem dost emisí.

Jiří

kW -> kWh
Renault Zoe 16,55 kWh/100 km (reálný dle Spritmonitor)
Průměrný denní nájezd 33 km (12000/rok)

hotovson

k údaji 19 kWh/100 km bych dodal konkurenční údaj 6,98 l/100 km benzínu (ceskybenzin cz)

z toho plyne spotřeba 10,47 kWh/100 km (na samotnou výrobu beznínu v rafinerii) u benzínových motorů (plus samotný benzín), kdy nepočítám spotřebu čerpacích stanic

takže se nebavíme o nutnosti 19 kWh, ale spíš tak o 9 kWh nebo méně na 100 km

dále pomíjíme spotřebovanou výrobu z vlastních panelů, která by jinak přisla nazmar (zejména v létě) a kterou nemusíme vyrábět v elektrárnách

dále pomíjíme, že lze část marně spotřebované elektřiny na celnoční pouliční osvětlení přesměrovat do EV – třeba snížením intenzity osvětlení prázdného chodníku

Jiří Lacina

Jak jsem již uvedl , já osobně nejsem odpůrcem elektromobilů , chápu jejich přínos. To o čem mluvím je ten problém , že pokud vím , tak v plánech energetického rozvoje zemí EU není přesný plán na výstavbu nových stabilních zdrojů výroby el. energie ( a nepočítám v to větrnou ani sluneční energii , protože to nejsou zcela stabilní zdroje) . Postavit novou elektrárnu zabere dlouhou dobu a pokud již dnes nemáme konkrétní projekty a nenacházíme se na začátku zahájení jejich výstavby , pak nám může ujet vlak. Na základě toho jsem vyjádřil obavu , že v horizontu cca 5 let může docházet k nedostatku el. energie z čehož pak vyplynou nutné regulace . Ve své podstatě jsem za špatné nepovažoval to , jak přibývá elektromobilů , nýbrž to , že nikdo z odpovědných se nezabývá přesnými plány na to , jak zajistit dostatek energie pro tuto novou situaci .

3,14ranha

Tohle je častá a hloupá demagogie některých EV věrozvěstů a popularizačních serverů. Rafinerie ve skutečnosti téměř žádnou elektřinu nespotřebovávají.

Ten zlomek primární energie který je potřeba na provoz celé rafinerie je téměř výhradně ve formě tepla a to se získá spálením neužitečných-neprodejných zbytků z rafinace ropy.

Rafinace tekutých paliv sama o sobě je celkem easy, málo energetický krok. Přičemž zánik fosilních aut rozhodně neznamená zánik rafinerií (plasty, léky, oleje, izolace, asfaltové vozovky budou potřeba i bez tekutých paliv).

Ivo Janáček

Navíc “fosilní auta” se mohou snadno stát zelenými, ale proti tomu bojují zelení, protože by pokles zájem o ropu a jelikož je platí ropné společnosti, tak jsou proti tomu, aby se rozvíjelo jádro.

Ivo Janáček

Polovičaté řešení jsou hybridy, bohužel jsou lidé, kteří to jsou schopni koupit a pak brečí. Ještě horší je to, že to kupují firmy, aby jako byly zelené i když opak je pravdou.

elton radek john

Vono v F1 se moc často neparkuje ve městě. Taky je tam trochu jinej poměr otáček volantu k zatočení vozu. A nakonec se nestane tak často, že by proti vám vyjelo auto a vy musel krizovou situaci promptně řešit. Běžný řidič navíc nemá s takovýmto volantem natrénované tisíce hodin v rámci svého povolání.

Goodman

To jsou hodne padne argumenty a ja je nepopírám. O volantu nemám názor. Nevím jestli je dobře nebo špatně.

Ivo Janáček

Bohužel vaše argumenty jsou přesně podle hesla “My té přírodě pomůžeme i kdybychom ji měli úplně zničit!”

Goodman

A na základě čeho soudíte? Ze jsem proti spalovacim motorum a jsem pro čistý vzduch?

Ivo

A vy si skutečně myslíte, že čistota ovzduší souvisí jen se spalovacími motory? Doporučuji například studií z Ostravy z doby, kdy automobilová doprava klesla k nule, vzduch se skoro nezměnil.

3,14ranha

Moderní spalovací motor, zejména ten zážehový, který je servisován produkuje méně škodlivin (CO2 není defacto škodlivina) z výfuku než kolik vznikne obrušováním povrchu gum, vozovky, brzd a karoserie.

Dýchatelný vzduch lze tedy snadno zařídit účinným vymáháním stávajících norem. Nepotřebujete zakazovat ICE motory.

Pro skutečně čistý “lesní” vzduch byste musel motorovou dopravu zakázat docela, protože jedině tak se zbavíte prachových částic, mikroplastů atd.

PS: dnes ve střední evropě zdaleka nejvíce otravují vzduch LOKÁLNÍ TOPENIŠTĚ !!

Když vezmeme v úvahu přirozeně lidskou lenost (musíte přikládat, shánět a skladovat palivo a častěji uklízet), tak to ukazuje na fakt že velké množství našich obyvatel už se zajištěním živobytí jede na doraz !! Už moc povrchně “ekologicky” utahovat šrouby nemůžete.

Jestli tady nechcete nějaké české žluté vesty, tak bych s nějakých dalším zdražováním energií, dopravy, elektřiny přibrzdil. Nebo vás lidé poženou vidlema (a navíc si doma budou topit ve starých kamnech kdejakým odpadem).

Rosetau

Žádná spásná technologie tuhle planetu nezachrání. Přelidnění, materialismus a nekonečný hlad a konzum. To je to co ničí tenhle svět. Pokud lidé nezmění své životy od základu tak se k lepšímu nezmění vubec nic.

proužek

Trochu mě mrzí, že se tady žádný komentář nezabývá tím, co je (podle mého názoru) v tomto díle Elonovinek to nejdůležitější – to je (sériové) použití inovativního elektromotoru, který v angličtině nazývají buď zjednodušeně “carbon motor”, nebo explicitněji “carbon-sleeved rotor engine”, každopádně ho považují ( v USA) za nejpokročilejší automobilový elektromotor na světě. Samozřejmě, někteří komentátoři to opět označují termínem “Game changer”. Ale co už u Tesly není Game changer? Podrobnosti o principu užití karbonových vláken jako obalu měděného vinutí rotoru nejsou známy, ale Elon už na twittru něco prozradil: že je to extra obtížná technologie vzhledem k tomu, že teplotní roztažnost mědi a uhlíkových vláken jsou diametrálně rozdílné. Z toho důvodu musí být ovinutí karbonovými vlákny provedeno “velmi pevno-těsně”, asi tak, aby vzniklo předpětí, které potom chrání měděné vinutí, před poškozením odstředivými silami při otáčkách 20 tis. a více. Současně karbonový obal zajišťuje, aby mezera mezi rotorem a statorem zůstala co nejmenší v celém rozsahu otáček. Výhody, jako větší kroutící moment, vyšší otáčky za minutu jsou (nikoliv pro mne) důležité, ale to hlavní snad je, že karbonový obal rotoru zajistí vyšší intenzitu elmag. pole a tím vyšší účinnost motoru. Potěšitelné snad je, že příslušný stroj, který provádí toto “obalování” karbonovými vlákny byl vyvinut v Tesla Automation kde? V Německu.

L.J.

Plně s Vámi souhlasím.

Jen přidám pár zajímavostí:

  • Model S Plaid byl již oficiálně testován časopisem Motor-trend.
  • Na drag-stripu se speciálním povrchem dokonce vykazoval lepší výsledky, než uvádí oficiálně Tesla
  • výkon byl při opakovaných startech konsistentní, baterie se nepřehřála, výkon se nesnižoval
  • přetížení 1,2g
  • battery-pack je stále postaven na akumulátorech 18650, dokonce má o 4kWh sníženou kapacitu. Dojezd je přesto mírně zvýšen z důvodu vyšší efektivity
  • nový motor má potencionální výkon přes 400 koní, v Modelu S Plaid je ale snížen, protože ho neukrmí baterie.
  • Roadster s vyšší kapacitou baterie by mohl mít teoreticky výkon až 1,5MW