Elonovinky #199: Tesla odkládá premiéry nových elektromobilů a zaměřuje se na robota Optima
Elonovinky jsou pravidelným videopořadem, na kterém web ElonX spolupracuje s Živě a Mall.TV. Každý týden informuje o podnikateli Elonu Muskovi a jeho mnoha projektech – především o SpaceX a Tesle, ale také o The Boring Company, Neuralinku nebo hyperloopu.
Tesla oznámila skvělé finanční výsledky za minulé čtvrtletí a prozradila, co od automobilky můžeme očekávat letos. Brzy budou spuštěny dvě nové továrny a v jedné z nich se budou poprvé vyrábět vozy s novým typem bateriových článků 4680. Premiéra Cybertrucku se však znovu odkládá a Tesla prý momentálně nepracuje na malém, cenově dostupném elektromobilu. Větší prioritu naopak překvapivě dostal humanoidní robot Optimus.
Předchozí epizody Elonovinek:
- #198: V Crew Dragonu poprvé poletí ruská kosmonautka díky spolupráci s NASA
- #197: Boring Company buduje další tunel, poprvé s novým razicím strojem Prufrock
- #196: Co všechno Tesla chystá na rok 2022
- #195: SpaceX má před sebou rok plný velkých premiér a nových rekordů
- #194: Přípravy na orbitální test Starship vrcholí, budoucí starty poletí s vylepšenými prototypy
- #193: Crew Dragon má už 3 roky náskok oproti lodi Starliner konkurenčního Boeingu
- #192: SpaceX testuje vylepšený Raptor, ale budoucnost patří jinému motoru
- #191: SpaceX a NASA otestují, zda je možné nárazem odklonit asteroid
- #190: Starship S20 absolvovala statický zážeh všech šesti Raptorů najednou
- #189: Astronauté v Crew Dragonu se museli při návratu z ISS obejít bez toalety
Starší epizody najdete zde.
Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Opět aktuálně Optimus
https://twitter.com/Tesla_Optimus/status/1734756150137225501
Aktuální pokroky u Optima:
https://twitter.com/Tesla_Optimus/status/1705728820693668189
Nikde jsem o tom nenašel informace, ale osobně se domnívám že roboty vyvíjí převážně kvůli misím na Mars
Elonovi fandím a hltám informace z každého jeho projektu. Ale tihle humanoidní roboti, to je slepá ulička. Nevidím smysl v tom, aby se robot podobal člověkovi. Je to blbost. Naopak by se měl konstruovat takový robot, jehož konstrukce bude jednoduchá Dvounohý robot bude mít problém s rovnováhou. A to nemluvim o tom, že mít dvě ruce, je taky nesmysl. Mělo by to být směřováno k tomu, aby ten robot mohl udělat nejvíce práce, měl by to děla rychle a zároveň by měl být levný.
Jako dobry nápad by mi prišlo vyrobit robotího pavouku. Lidé by si po prvnim šoku na něj časem zvykli.
Pokud chceš udělat univerzálního domácího podržtašku, který zapadne kamkoliv … tak je humanoidní forma poměrně logická volba.
Svět kolem nás je velmi přizpůsoben lidem…. a to lidem určité velikosti (dospělým – zkus si vzpomenout, jaké to bylo být dítětem, co všechno si “nemohl” – a tos byl “jen” menší). Projdi se doma a zkus si uvědomit, co všechno děláš automaticky – co bereš do ruky, čím manipuluješ, na co saháš:
… takhle by se dalo pokračovat skoro do nekonečna.
Prostě … celý “interface” vnějšího světa jsme přizpůsobili nám – lidem a naší fyzické formě. A pokud robot má být schopen s tím “naším” okolím interagovat v maximální míře (bez toho, že bychom rozsáhle upravili naše okolí ve prospěch robota) – tak velkou část “našich” charakteristik bude potřebovat.
Tohle jste viděl?
https://www.youtube.com/watch?v=IPukuYb9xWw
Opak je pravdou. Vše je uzpůsobeno lidem takže humanoidní robot je to nerozumnější a nejlevnější řešení. Nepotřebujete dokonalé lidské proporce a mimiku stačí dvě ruce dvě nohy a pohybové vlastnosti lidí. Naopak jakýkoliv robot který se snaží o lepší “výhodnější” proporce větší sílu atd. je vždy složitější energeticky náročnější a o mnoho dražší.
Tenhle robot podle prezentací bude postaven z úplně obyčejných motorků a nebude mít výrazně lepší sílu než normální dospělej člověk. Nebude zvedat tunové náklady a nepotřebuje běžně skákat salta. Rovnováha s kvalitní umělou inteligencí není žádný problém, je to jen otázka strojového učení. Důležitým prvkem takového robota je jeho univerzálnost. Pokud ho vycvičíte jako údržbáře v továrně bude to dělat stejně dobře jako zahradníka ve skleníku atd. Klič je pokročilá umělá inteligence kterou Tesla má. Už současná úroveň je dostatečná k vycvičení specializovaných robotů, kteří mohou levně a nepřetržitě pracovat.
Takového robota můžete za par korun chrlit v milionových počtech. Klíčové bude jak složitý nebo jednoduchý bude proces “výcviku takového robota”. Za mne je to jeden z nejlepších nápadů ekonomicky je v tom daleko víc peněz než ve všech další jejich projektech. Robot tohoto typu bude dříve nebo později ten nejběžnější “spotřebič”
Nemám hlubší znalosti strojového učení, tak jen předám, co jsem viděl v pár videích.
Ta schopnost samostatně se učit tam je. Tesla si třeba odhadne vzdálenost popelnice na 25 metrů a když kolem ní projede, tak to porovná se skutečně ujetou vzdáleností a podle toho upraví parametry aby příště byl odhad přesnější a to zcela bez zásahu člověka.
Stejně tak třeba rozpoznávání objektů. Je tam ten začátek, kdy mu “rodiče – programátoři” ukážou mraky obrázků a řeknou třeba toto je značka stop a ten systém se už pak učí sám tím, že kolem takové značky projíždí a vidí ji v tolika podmínkách, úhlech, nasvícení, která nikdy předtím nedostal a “zapíše si”, že i to všechno je značka stop. Na rozdíl od prvního případu zde to nemusí být 100% samoučící/samoopravné a občas musí přijít “rodiče” vysvětlit – nene, toto je jen billboard, kde nějaká paní drží značku stop.
Zajímavé.
A je to vazanio na gps a místo? A nebo učí všeobecně? Kamery tesly předávají info automaticky?
Google má super informace, protože za ai tesla je google. Neříkám, že je to špatné. Velký bratr jede.
Díky za tvůj pohled, tohle mě donutilo se nad tím zamyslet a mám teď chuť přejít z Javy na AI hned zítra :-D.
Zatím jsem si myslel, že nejtěžší bude mít dostatečnou databázi objektů (eventuálně rozdělenou dle specializací) a zbytek půjde snadno. Teď ale vnímám ale naopak, že poznat všechny šroubky v továrně bude hračka a že nejtěžší bude právě ta možnost učení uživatelem, aby pochopil co je dobře a co ne. Pak budou nabídky práce místo dnešního labelingu strojový babysitting, kdy bude tvou náplní 8 hodin denně říkat Ne, zlobivej Optimus, takhle to nemůžeš zašroubovat :-D.
V co jen (asi marně) doufám, že tu za 10 let budou miliony robotů co budou v Indii vynášet a třídit odpadky, aby se neházely do řeky.
Čeho se obávám, že tu budou miliony robotů k tomu, aby se mohl zněkolikanásobit světový konzum.
Google vládne světu a technologiím. Nikdo si to moc neuvědomuje.
… s tou “intelektuální úrovní mouchy” … bych byl opatrný 🙂
Ono to, co navenek může vypadat jako svého druhu inteligence, taky může být jen výsledek několika “laciných” triků.
Občas je zcela fascinující pozorovat, co všechno se dá dokázat s minimální nebo vůbec žádnou aktivní logikou (ve smyslu nějakého rozhodování a rozpoznávání). Vem si třeba takový regulátor otáček na starých parních strojích… nebo třeba “předvídání” (a vůbec navádění) u starých Sidewinderů, nebo … pamatuješ si na taková ta stará samohybná autíčka, která když narazila do překážky, vycouvala a odjela jinam? (A z nových věcí – třeba soutěž o návrh strojů pro práci na Venuši…)
Samotný pohyb limitovaný jen překážkama (a to ještě jen omezeně) včetně navigace k určitému cíli je vcelku primitivní záležitost. Zvládnutelný s pár jednoduchými pravidly, bez rozpoznávání – jen s porovnáváním jednoduchých údajů. Pro to si vystačíš s pár “jednoduchými” senzory … a minimální logikou, respektive automatizací.
Zjednodušeně – pro mouchu je v zásadě přijatelné lítat ode zdi ke zdi a spoléhat na rychlost reakce (než ji proximity senzor v podobě primitvních očí otočí – a tady složené oči mají poměrně zajímavé “výhody”) a navádět se prostým “měřením” intenzity některých částí světelného spektra, měřením změny koncentrace své oblíbené vůně, a v podstatě 3D cikcak odrazy od těchto “virtuálních zdí” doletět tam, kde “chceš” být (ke žrádlu, mouše co ji má/mouše co ho má… atd.) – jen tím, že se na poslední chvíli odrážíš od limitů, které ti nastavují “primitivní” vstupy. A prakticky ti stačí “mechanická” reakce na několik *málo nekomplexních vstupů*.
Problém auta je daleko složitější vymezení “prostředí”… my po autu žádáme pohyb v mnohem více limitovaném prostředí než má ta moucha (my nejenže nechceme, aby jezdilo jen tam, kde projede, my chceme, aby jezdilo jen po vyznačené části “dostupného” prostoru, jehož vymezení je jednak mnohem složitější fyzicky (a tedy hůře “měřitelné”) … a mnohem hůře – často je ten dostupný prostor vymezován “logicky” a kontextově.
Spíše než limitované prostředí bych to nazval uměle regulované plus regulované podmínky.
Kdyby to řídila příroda, tak prostředí je limitované akorát nepřekonatelnými překážkami. Jediné co je potřeba, je dostat se z bodu A do bodu B a to jakkoli – dálnicí v protisměru, po poli, skrz zahradu rodinného domku… s tím, že je v pořádku, když se tam polovina aut nedostane a jsou v pořádku jakékoli nehody, i fatální, dokud je zachována udržitelnost druhu, tedy aktuálně ztráty do 80 mil. vozů ročně plus neomezeně poškození, dokud je auto schopné dál jezdit a doplňovat zdroje k další jízdě.
A problém je tedy ten, že my nechceme, aby se auto dostalo z bodu A do bodu B “nějak a někdy”, ale žádáme, aby se tam dostalo vždy, řádově bezpečněji než člověk a navíc rychle. Pokud by příroda měla takováto omezení, tak by auta jezdila max. 10 km/h.
Já už vnímám tuto část umělé inteligence (autonomní řízení) jako zcela vyřešenou. Teď jde jen o to, kde se stanoví míra a hranice akceptovatelného selhání, tj. počet porušení dopravních předpisů a počet nehod na X minut jízdy.
1) Tím “limitovaným” prostředím jsem měl na mysli i toto – viz ten poslední odstavec.
2) Kdyby to řídila příroda … 🙂 … záleží, kde chceš udělat hranici přírody. Klidně se na to můžeme dívat tak, že příroda vyvinula pravidla silničního provozu, aby zajistila udržitelnost druhu pohybujícího se vysokou rychlostí, s vysokou setrvačností, v omezeném prostoru…
3) Samotné autonomní řízení je možná vyřešené … co není vyřešené, je “detekce” prostředí.
Výkon a způsob realizace našich neuronových sítí – je samozřejmě svým způsobem emulace s použitím “strojů, které známe”… ale to je otázka trochu jiná (a z části filozofická), než jsem měl na mysli. Ale tahle oblast je spíše taková améba … kde se prolíná spousta dílčích záležitostí a přístupů.
Snažil sem se spíše vyjádřit, že do určité úrovně náročnosti řekněme životního prostoru – si vystačíš s něčím, co bych nazval setem jednoduchých automatů, a některé věci jsou už tak složité, že to množství potřebných jednoduchých automatů (a jejich organizace) by bylo tak obrovské, že je realizovatelné pouze s použitím velkého (velkých) adaptabilních automatu/ů. A ty požadavky jsou určeny právě náročností toho “životního” prostředí (včetně tolerance toho životního prostředí pro chyby). Samozřejmě … s rozsáhlou šedou zonou mezi tím.
A tady právě narážím na to, že ten set limitů, které házíme na auto, je … výrazně odlišný, než set pravidel, ve kterých se pohybuje velká řada organismů.
Kdybych to měl přirovnat ještě k něčemu jinému tak třeba – bruteforce vs analytické řešení…
(Ale ono vše také záleží dost na tom, kde nakreslíme které hranice… třeba už zatřídění a samotná definice vidění bude problematická).
A tady bych to asi opustil – taková debata se nedá úplně vést písemně a bez přiměřeného namazání.
já bych klidně řekl že svět zaplaví takoví paňáci a jestli jim dáte do ruky motyku nebo je necháte řídit nějaký stroj je vcelku lhostejné. Naopak vše co tenhle robot potřebuje je již dobře známé a dostupné včetně zdroje energie. Samozřejmě ten je pro dlouhou výdrž extrémně drahý na druhou stranu robot v nějaké továrně nepotřebuje žádnou extrémní výdrž. Prostě se dobije nebo vymění baterku. Výhoda také je, že ho klidně můžete nechat udržovat vlastní baterku, protože udělat diagnostiku a vyměnit jeden dva články a předejít tak celkové degradaci pro něj nemusí být těžký úkol.
Robot je konstrukčně jednoduší a jejich umělá inteligence už je na takové úrovni, že lze poměrně rychle naučit roboty práce v továrnách nebo na polích. Z ekonomického hlediska to dává smysl. Těch robotů budou prodávat miliardy.
Představujete si to velmi jednoduše a zkresleně. Robotika a UI sice dělá pokroky, ale to co popisujete jsou vlastně Čapkovi roboti (RUR) a takové rozhodně nečekejte dřív než za několik desetiletí.
A největší překážkou bude právě ta ekonomika. Protože dokud robot nebude pracovat za misku rýže tak pořád je tady hromada levnější pracovní síly na mnoha místech planety. Uvědomte si že aby robota nějaká firma koupila na práci, tak si na sebe tou prací musí vydělat (po dobu své životnosti plus náklady na údržbu) a musí být dlouhodobě levnější než zaměstnat živé lidi.
Těším se na pokroky robota. Až bude další humanoidní robot dobře běhat a dělat salta jako Atlas od Boston dynamics, tak je to donutí zapracovat víc na tom nějtěžším, na té univerzální inteligenci. Tam každý úspěšný krůček výrazně zvedne využití robota i jeho bezpečnost pro lidi. Robot se bude celkově líp rozhodovat při plnění pracovních úkolů a ne jen dobře zvládat pohyb.
Firma Tesla by měla zapracovat především na kvalitě svých produktů a přístupu ke koncovému zákazníkovi.
Ne je to nezajímá .. oni jen chtějí chrlit produkty, které nikdo nechce kupovat .. ach jo