Teslou do Španělska aneb pohoda s elektromobilem
Nedávno jsme se vrátili z dvoutýdenního road tripu po Evropě. Hlavní cílem byl Madrid, ale po cestě jsme toho viděli víc. Jeli jsme s manželkou v Modelu 3 Long Range 2020. V tomto článku bych chtěl nasdílet praktické zkušenosti a tipy z takto dlouhého cestování elektromobilem.
Trasa našeho road tripu
Souhrnné statistiky
Celkem jsme najeli 5631 km a řídili jsme 37 hodin. Průměrná rychlost byla 88 km/h.
Cestou tam jsme strávili den v Barceloně, pak jsme byli 4 dny v Madridu u známých. Cestou zpět jsme navštívili Game of Thrones město Girona a blízkou pláž. Pak jsme strávili 3 dny u známých v Curychu.
Průměrná spotřeba byla 201 Wh/km. Nejeli jsme „na spotřebu“, naopak většinou na horních limitech povolené rychlosti. V Německu jsme dokonce testovali maximální rychlost auta (233 km/h).
Jízda na dálnici rychlostí 234 km/h
Nabíjení
Nabíjeli jsme celkem 34krát, z toho 32krát na Superchargerech a 2krát AC. Na Superchargerech se auto nabíjelo celkem 14,5 hodiny (1,1 MWh), na AC 4 hodiny (41 kWh).
V západní Evropě je hustá síť Superchargerů. Mohli jsme si vybírat podle toho, co jsme zrovna potřebovali (nákup potravin, restaurace, benzínka). Nabíjení naplánovala přímo navigace v autě. Většinou to naplánovala tak na 30 minut nabíjení a následně 2 hodiny jízdy. Ale my tam typicky byli déle, tak jsme nabili více a mohli pak jet déle (kolem 3 hodin). Nikdy se nám nestalo, že bychom čekali na nabíječce, než se auto nabije. Během nabíjení jsme řešili záchod, kafe, jídlo nebo nákup. Nikdy nebyl Supercharger plný. Párkrát byl zaplněný víc než z poloviny. To u Superchargeru V2 znamená, že může s vámi někdo sdílet proud a nabíjíte polovičním výkonem. Výkonnější Supercharger V3 jsme potkali jenom jednou v Neměcku. V Curychu jsme navštívili moc pěkný Supercharger, který má od Tesly také lounge. Tam je pohodlné sezení, kafe, jídlo, WiFi a různé hry.
Když jsme hledali parkování, dívali jsme se také po AC nabíječkách zadarmo. Používali jsme k tomu aplikaci PlugShare. Zadařilo se u obchoďáku u Madridu a v Gironě. Hledání a aktivace takových nabíječek není tak jednoduchá jako u Superchargerů, ale zadarmo něco „docucnete“ a máte fajn parkovací místo během prohlídky/nákupu.
Náklady
Za nabíjení jsme neplatili vůbec nic. AC nabíječky byly zadarmo a na Superchargerech jsem čerpal kredity za referraly z těchto článků, takže děkuji všem, kdo použili můj kód při nákupu! Kdybychom měli na Superchargerech platit, tak by to podle A Better Route Planner mělo stát 9 970 Kč. Kdybychom jeli benzínovým autem, tak by to podle Via Michelin stálo 11 251 Kč.
Důležitý náklad je také dálniční mýto. Za to jsme celkem zaplatili 5295 Kč. Nejdražší to bylo ve Francii, tam v podstatě všechny dálnice mají mýtné brány. Několik zpoplatněných úseků bylo také ve Španělsku kolem Barcelony. Ve Švýcarsku jde koupit dálniční známka jenom na rok za 40 CHF (cca 940 Kč).
Autopilot
Autopilot zatím v EU moc nefunguje ve městech, ale hodí se na podobné dlouhé cesty. Měli jsme ho zapnutý v podstatě pořád na dálnicích. Na dálnici spolehlivě udržuje pruhy (Autosteer), rychlost a vzdálenost od ostatních aut. Máme i balíček Full-Self Driving Capability, takže auto samo mění pruhy po zmáčknutí blinkru. Ušetří to opravdu hodně energie a nervů. Nejvíc při popojíždění v zácpě.
Za ten čas jsme se naučili Autopilotu hodně věřit. Nicméně je potřeba znát omezení. Vypínáme ho vždy, když je na dálnici stavba. Žluté pruhy většinou dává, ale ne stoprocentně a nechceme nic riskovat. Také se nám moc nelíbí, že v zatáčkách jede auto vždy po vnější straně oblouku. Když jsou svodidla nebo jiné vozidlo hodně blízko, není to pohodlné a přebíráme řízení. Měl by to vyřešit nový Autopilot v9, který se testuje v USA. Nicméně i když vypnete Autosteer, můžete pořád jet na adaptivní tempomat, což také hodně pomáhá.
Ubytování
Většinu nocí jsme spali v hotelech nebo u známých. Ve Francii doporučuji hotelF1, pokud chcete rychle přespat jednu noc a jet dál. Tři noci jsme spali také v autě. Jednou ve Švýcarsku a dvakrát ve Španělsku. Bezpečná místa na přespání jsme našli pomocí aplikace Park4Night. Ušetřili jsme za ubytování a vždy vybrali místo v přírodě. Baví nás tenhle „glamping“: uvaříme si večeři na plynovém vařiči, sníme si ho v autě a sledujeme u toho Netflix. Usínáme s pohledem na hvězdy skrz panoramatickou střechu, Camp Mode drží celou noc nastavenou teplotu a ráno se vzbudíme mezi stromy.
Pořídili jsme matraci DreamCase, která spaní v autě posune na vyšší level. Přesně vyplní nerovnosti, přidá 20 cm na délku oproti spaní pouze na složených sedačkách. Navíc obsahuje povlečení, příjemnou peřinu a polštářky z paměťové pěny, které navodí pocit jako v hotelu. A jde sbalit do kompaktního obalu. Nicméně v Modelu 3 nejsou složené sedačky v rovině – matrace sice srovná hrb, ale je to pořád moc svažené. Přišli jsme na trik – parkovat s autem trochu z kopce a máte rovinu. 🙂 Jinak matrace je koncipovaná pro dva, ale pohodlně by se tam vyspali pouze menší lidé nebo děti. My se vždy střídali jeden v autě, jeden ve stanu.
Spaní v přírodě
Vychytávky
Ještě bych se chtěl podělit s maličkostmi, které nám road trip usnadnily:
- Díky této redukci do autozásuvky jsme mohli rychle nabíjet mobily a notebooky (až 65W).
- T-Mobile má do konce srpna akci na data zdarma. Koupil jsem Twist kartu, nabil minimální částkou 250 kč, SIM kartu dal do starého mobilu, připojil ho na USB v autě a měli jsme přenosnou WiFi.
- Hodně se nám hodil také piknikový batoh obsahující příbory, skleničky, talíře, větší nůž, otvíráky a prkýnko.
- Na spaní v autě se hodí špunty do uší, kvůli zvuku zapínání klimatizace. Dá se na to zvyknout, ale se špunty to je pohodlnější.
- Pokud si chcete ráno v autě přispat, hodí se maska na oči, jinak vás vzbudí ranní sluníčko.
Shrnutí
Hodně lidí se bojí, že dlouhé cesty elektromobilem budou „očistec“ a je to někdy jeden z hlavních důvodů proti koupi elektromobilu. Vzniklo i několik článků s negativními zkušenostmi s cestami elektromobilem do Chorvatska. Souhlasím, že bez možnosti používání Superchargerů a s poloviční kapacitou baterie by to bylo složité. S Teslou Model 3 Long Range to je ale pohoda: nabíjení neobtěžuje, naopak vám hezky proloží cestu zastávkami na doplnění energie (auta i řidiče). Oproti benzínu ušetříte a často jde nabíjet i zadarmo. Autopilot za vás řídí většinu cesty. A možnost spaní v autě v přírodě je příjemný bonus.
Předchozí díly seriálu o nákupu a používání Tesly v Česku:
- Proč jsem zvolil Model 3 a jak probíhá objednávka
- V sobotu si v Praze konečně vyzvednu Teslu Model 3, ale proces se neobešel bez menších komplikací
- Komplikace po předání, zážitky z road tripů, první návštěva servisu
- První road trip po Evropě, nabíjení, zkušenosti z pronajímání auta
- Rok s Teslou v ČR: Můj Model 3 mě stále baví a dokonce mi vydělává
- Teslou k moři s karavanem a ročním dítětem - 13. 8. 2023
- Situace na trhu ojetých Tesel v ČR po slevách - 27. 5. 2023
- Teslou do Španělska aneb pohoda s elektromobilem - 16. 7. 2021
Tankovat každých 160 km? Fuj! To si raději nechám ropáka 😀
Zatiaľ ak je ich málo a neplatia sa dane a ekopoplatky.. ale už sa niečo pripravuje čo radosť “zadarmo” ukončí. V Strednej EU je to s nabíjačkami bieda.. a ani infraštruktúra veľmi nedovoľuje navýšenie pripojenia nových nabíjačiek..
Když ten článek shrnu, tak pro někoho kdo není teslafanousek 36x dobijeci zastavka očistec je. Průměrná rychlost 88, znamená že jste jste jel v pytli za autobusem, takže taky očistec. Celkem pro nefanoušky nic moc. Škoda, že to tahle sekta nutí nám všem. Za mně dobrý na ježdění po městě a okolí
88 km/h na výletní trasu je hodně vysoký průměr…
Na čistou dálnici by to bylo málo … ale když do toho zamotáš nějaké okresky a město, tak ten průměr drasticky klesne.
Podle mapy vidím dálnice, podle mýta dálnice, podle dálniční známky dálnice. Asi tomu nerozumím.
Asi si málo fanoušek 🙂
A není to spíš tím, že nejeli závodit, ale odpočinout si? A že prosvištět jen tak jižní Francií a jejími národními parky je totální zhovadilost? A o Španělsku nemluvě…
Pokud hledáte rekord v rychlosti, proč se nepodíváte raději někam, kde byla snaha ho dosáhnout? Třeba:
https://insideevs.com/news/521066/tesla-model3-lr-record-1000km/
Na běžné silnici s běžným provozem 1000 km s průměrnou rychlostí 111 km/h v tom samém autě, které je v tomto článku. 4 krátká dobíjení na cestě a celkem 9 hodin 20 minut, tedy úplně stejně jako se spalovákem a pauzami pro normální lidi (třeba já bych 1000 km dal zhruba se 2 hodinami pauz).
Jenže on tam nepíše, jak dlouhé ty pauzy byly. V průměru je nezapočítává. Včera jsem přijel karavanem z Itálie a měl jsem pruměr kolem 100km/h
Ale započítává, ty pauzy na nabíjení jsou v tom a i s nimi byl průměr 111 km/h. Kdyby počítal jen dobu jízdy, tak to nemá cenu a všechny EV by měly stejný výsledek.
To je zvláštní informace – průměr kolem 100km … To bych řekl v okamžiku, kdybych neměl počítač v autě a odhadoval to. Počítač to řekne úplně přesně – žádné kolem. A rozdíl mezi pocitem a počítačem je většinou překvapivě velký …
Celkem velké plus je taky možnost nabíjení přímo u hotelů nebo na parkovištích kde by stejně člověk stál.
My takhle jezdíme každý víkend na cyklovýlety už 4. měsícem a za těch 8h co jsme na kole, nebo přes noc v hotelu, se to stejně vždycky dobije i s AC nabíječkou.
Jo bohužel nabíječky jsou spíš u dražších hotelů a my se snažili na ubytování šetřit. Až nebudu mít zadarmo supercharging, tak asi ubytování upgradneme 🙂
Podle popisu docela šílené. Jako kolem domu možná, ale na dovolenou si půjčit diesel 😀
Na dovolenou jezdit autem je dost nepohodlné a zbytečně drahé (nehledě na druh pohonu).
To se tu jeste smi rikat ?
Těžko říci. Viděl jsem video na téma scifi úvahy zbudovat podmořský tunel mezi USA a Evropou. Říkal jsem si, kde by se našel někdo, kdo by absolvoval takovou šílenou cestu autem. Podle mínusu hádám, ze zájemci ze zdejší komunity by učinili frontu.
Ono to má svá pozitiva i negativa, která se odvíjejí od délky cesty a druh cestování. Pro někoho i cesta může být cíl. Například projet si na motorce Route 66. Nebo prostě po cestě navštívit pár míst, kam se jinak nedostanete …
Na “válecí” dovolenou to ale není. Já osobně bych do Španělska nejel ani autobusem. Na druhou stranu mám kamaráda, který jezdí pravidelně k moři a na cestě stráví 5-6 dnů. Dieselovým MPV. Prostě si sestaví itinerář, co po cestě chce navštívit a myslím, že pro něj i děti je to super.
Pokud se díváme na celou problematiku EV vs spalovák tak lidí cestujících pro zábavu je mizivé procento. To už jen jeden z posledních argumentů proti EV, že se nedá jezdit na dlouhé vzdálenosti jako je ta dovolená. Zbytek cest jsou prakticky lokální a dají je absolvovat s EV s maximlně jednou zastávkou. No pokud bude někdo chtít za každou cenu jezdit dlouhé štreky s řízením 5 a více hodin v kuse (což je legální už jen u osobních aut), tak ať si půjčí ten diesel nebo lépe speciální EV s velkou baterií na 1000km.
Problém je v tom, že BEV neujedou ani trasy v délce tří hodin.
Ale ujedou. Dolu kopcom aj vybite 😉
Teraz važne: Napríklad nová Tesla Model 3 LR 82 kWh, 402,2 km po dialnici za 3h 32min, priemerna rychlosť 114km/h, spotreba 117 Wh/km, tu z videa Test jzada po dialnici 1000 km za 9h 20min.Keď silou mocou chcete nadavať na BEV, skuste pouziť realne argumenty nie podobne “kecy” ako vyššie.
Problem je v tom, když pojedete o 10km/h rychleji, bude -5C. O protivetru raději ani nemluvím. Navíc stále je to k ničemu, protože předpoklad je, že jedete od nabíječky k nabíječce. Já tedy spíše jezdím z bodu A do bodu B a ještě ani jednou se mi nestalo, že by aspoň na jednom konci cesty byla nabíječka.
Já tedy spíše jezdím z bodu A do bodu B a ještě ani jednou se mi nestalo, že by aspoň na jednom konci cesty byla benzinka.
1) Řešíte u spalovacích vozů neexistující problém. Spalovací vozy nemohou za palivově-strategickou podřadnost BEV. Spalovací vůz natankujete a pak s ním můžete brázdit stovky kilometrů a pokud opravdu pojedete do nějaké pustiny tak do kufru naložíte záložní kanystr (nebo dva) jako rezervu pro návrat nebo nečekané situace.
2) Infrastruktura potřebná pro benzinku je směšně malá proti nabíječce BEV. Benzínka může fungovat bez jediného wattu elektřiny (na mnoha “zaostalejších” místech planety tak dosud fungují).
Jediné zcela nezbytné technologie pro primitivní benzinku jsou: sud a ruční pumpička. Vojáci od letectva i pozemní techniky celého světa tohle ví, trénují a v primitivních podmínkách používají už 100 let.
Dvojka je hodně námět k flamewar. Hlavně to, že infrastruktura potřebná pro benzínku je směšně obrovská – těžba/doprava/rafinace … Můžeme analogicky srovnat se solárními články rafinace-továrna. Bohužel dodaný výkon na ujetí “pár kilometrů” stále nevyváží těžbu. Těch solárů by bylo potřeba dost – vizte docela realisticky film Marťan.
Edited:
Jednička a strategie 🙂 Ropu těží soběstačně jen pár zemí. Naprostá většina je na strategické surovině závislá odjinud. Elektriku vyrábí každý …
O rafinaci nebyla řeč (kromě toho benzín tvoří 10-20% produkce rafinérií – rafinérie vyrábí nejméně deset základních frakcí ropy a z nich desítky chemických sloučenin a směsí od paliv, petrochemie, přes hnojiva, mazadla až po asfalt do silničních povrchů). Bez ropy byste dnes nevyrobil ani (konkurenceschopný) toaletní papír.
Ropa se obchoduje na světových trzích a cena velkoobjemové tankerové dopravy z jednoho konce světa na druhý je v řádu pod jedním procentem (jak finančně, tak energeticky).
To už daleko spíš musíte řešit jestli vám čína prodá lithium na baterky, nebo suroviny, či polotovary na solární články.
Elektriku vyrábí každý, ale ne každý soběstačně. Po vypnutí německých uhelek si povíme víc (odhaduji – němci budou ŽIVOTNĚ závislí na německém plynu a přesto se budou chtít stát masivními dovozci elektřiny od okolních zemí, zejména v zimě).
Uran a zemní plyn jsou pro naprostou většinu zemí importované komodity a soláry a větrníky nejsou ani spolehlivý a už vůbec ne strategický zdroj.
Byla řeč o infrastruktuře. Já jsem oponoval tím, že infrastrukturu pro benzín si s sebou nikam nevezmete, ale infrastrukturu pro elektřinu ano. Že bez ropy dnes téměř nic nevyrobím je téměř pravda, akorát je to argumentační faul
Argument, že se ropa obchoduje na světových trzích je blábol. To by i lépe vyznělo, že je pořád dostupná, přestože se těží v nestabilních zemích. Právě to je jeden z důvodů, proč se strategie mění směrem k elektřině.
Lithia je všude dost, kromě baterek, tam jeho málo. Jen se hůře těží.
Já jsem nepsal nic o tom, že soláry nebo větrníky jsou strategický zdroj. Nicméně klidně mohou být, pokud na něm chcete stavět energetický mix a vše ostatní tomu přizpůsobovat. Něco co mám plně pod kontrolou je vždy z dlouhodobého(strategického) pohledu lepší než něco, v čem jsem závislý na někom jiném.
1) byla řeč o spotřebě “paliva” a dráty si sebou opravdu nikam nevezmete. To si opravdu myslíte že se spalovací vozy rozšířily na všech sedm kontinentů (ANO i na Antarktidu !) jen proto že si to strašně přáli zlí ropní šejkové ? Z hlediska distribuce jsou fosilní paliva elektřině nadřazené o světelné roky.
2) ropa se těží různě po světě (američané teď krakováním dosáhli opět soběstačnosti po celých dekádách kdy všichni tvrdili že jsou závislí na rozmarech ropných šejků, takže soběstačnost je možná, nejde o žádný tvrdý argument).
Ropu skutečně kupujete na trhu a je možné ji levně a ekologicky (ztráty energie nižší než 1%) transportovat napříč planetou (ono se to dělá i z důvodu optimalizace provozu konkrétních rafinérií na určitý typ ropy – lehká x těžká, nízký nebo vysoký obsah sirných příměsí).
Ono je podstatné že nikoli těžbu, ale rafinaci si většina zemí provozuje ve vlastní režii (vždy s ohledem na lokální spotřební poměr petrochemie a silničních paliv a leteckých paliv).
3) lithia připraveného ke komerční těžbě, stejně jako další vzácné suroviny NENÍ všude dostatek. Reálně jste odkázán v lepším případě na manipulaci číny se světovou cenou (protože čína skoupila většinu existujících dolů na světě).
…nebo dokonce na nákup přímo od číny (a tam už jde do tuhého, protože tam jste na dobré vůli číny závislý přímo fyzicky).
4) strategický znamená nejen to že danou věc vlastníte, ale že ji můžete i ovládat. A počasí ovládat nedokážeme. Solár a vítr NEJSOU strategický zdroj, rozhodně ne pro vyspělou průmyslovou zemi.
Tak jak to chápu já – Německo si zvolilo slunce a vítr jako strategický zdroj a hledá, jak zaplnit díru, která mu po vypnutí JE zbyla. Naše profesorka matematiky tomu říkala “Hurá styl”.
Vítr a slunce mohou být jedním ze strategických zdrojů. Nemohou být jedinými. Což ani v Německu nakonec nebude.
Nicméně teď nakupují elektřinu jinde – podobná situace jako s ropou – něco si těží, ale podstatnou část kupují.
BTW. Energie uložená v cihle během transportu taky neztratí víc než 1% 🙂
To se mi taky nestalo, ale ještě se mi nestalo, že bych na plnou dojel jen pár set kilometrů a taky se mi ještě nestalo, abych plnou, kterou tankuji co 1400km tankoval několik hodin. Zkuste se zamyslet a možná přijdete na to o co tady jde.
Jen našel další malilinkou výhodu :-).
Ono ujet 1400km v kuse je prasárna. A i těch pár set je tak akorát na jednu delší pauzu. Pokud vycházíme ze zákona (netýká se soukromého užití, ale služební cesty a vozidel do 3,5t), tak Po 4,5 hod. řízení musí mít řidič nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut, pokud mu nezačíná doba odpočinku. 4,5hx 110km/h = 495km … A to si myslím, že 110km/h je v ČR hraniční hodnota a se stavem našich dálnic nereálná.
Jak zmiňuji, netýká se to soukromých jízd (možná by nám @Invc vysvětlil, že v případě průšvihu se to klidně vezme v úvahu, ale já k tomu nemám ani vzdělání ani zkušenost), nicméně to hezky ilustruje, co je statisticky/odborně ještě v pohodě …
Pan Janáček nemluví o jízdě 1400km v KUSE. Ale o tom že dojezd 1400km dokáže doplnit za pár desítek vteřin na pumpě (i to blbé placení na kase zabere víc času než samotné fyzické tankování).
A co se přestávek týče – s fosilem si u většiny zastávek můžete vybrat zda sjedete jenom někde na odpočívku (nebo si uděláte třeba odbočku k nějaké pamětihodnosti, nebo přírodní kráse) a nemusíte se pokaždé mačkat na hloupé benzince a motat se po parkovišti. “Nutně” musíte zastavit na benzínce zpravidla jen tehdy když chcete “civilizovaně” vykonat velkou potřebu.
Dokonce si do kufru můžete strčit rezervní kanystr(y). Tak jak to dělají ofrouďáci a různé expedice do divočiny. Teoretický (vlastně spíš praktický) dojezd fosilních vozů je mnohem, mnohem víc než kolik ujedete na mrňavou vnitřní palivovou nádrž.
Uniká vám to, o čem píšu. A to o tom, že pokud vám stačí ježdění kolem komína, tak vás BEV neomezuje. Pokud jezdíte na delší trasy, tak v podstatě také ne – dojezd +/- 450km na nabití.
Nicméně ano, souhlasím, dnes si musíte vybrat, kde uděláte pauzu a ano, pravděpodobně během své pauzy nenačerpáte 100% nebo tu pauzu lehce přetáhnete. A nebo nabíjíte, když doma spíte.
Na jednu stranu tu predikujete, jak budou němci závislí na (asi jste chtěl napsat) ruském plynu, ale predikce dostupnosti superchargeru na každé tankovací stanici vám “přes prsty” nejde.
Asi se vám ty kanystry v kufru strašně libí … a teď si vemte, že když do toho kufru BEV dáte solární články s příslušenstvím, tak to auto teoreticky nebude muset k zásuvce několik let. Takže přestože denně najede výrazně kratší vzdálenost, tak celkový dojezd BEV je mnohem, mnohem víc, než ujedete na těch pár set litrů benzínu.
S flexibilními FV panely by mohlo jít denně nabít i na víc než 10km 🙂
Vy musíte tankovat třeba 20x ročně. Mnozí majitelé TM3 LR nemusí na veřejnou nabíječku za celý rok ani jednou.
Jakou máš zkušenost s vampire drain? Četl jsem že Tesla může sežrat i jednotky procent za den (u mého Hyundai Kona Electric to ubere tak 1-2 míle za týden)
Vampire Drain sleduju pomocí TeslaMate. Je to zanedbatelné: pokud auto spí, tak kolem 1% za 3 dny. Ale ne vždy auto spí – když máš celou noc Sentry Mode, tak to vezme tak 5%. Pokud Camp Mode, tak klidně 20%.
Tady se krásně ukázalo, že BEV se nehodí na dlouhé cesty a je vhodné spíše pro poskakování po a kolem měst.
Tohle je asi fajn pro fandu do BEV, ale pro většinu lidí to asi není to pravé ořechové.
Dotaz na autora, uvedená spotřeba je skutečná a nebo je to jen údaj z auta, který započítává jen spotřebu motoru a nic jiného?
Na dlouhé cesty je nevhodný i spalovak. Jak napsal výše uživatel Meh. Letadlem je to zdaleka nejrychlejší a nejlevnější. Nebo taky vlakem. Ale autem cestovat přes celou evropu je nesmysl (neplatí pro karavan).
Tak záleží co chceš od dovolený. Letadlem se dostaneš jen z bodu A do bodu B. Pokud chceš navštívit i místa po cestě tak auto opravdu je nutné.
Pro mě i ta cesta autem bývá dovolená. Baví mě ty dlouhé výlety a jak píšeš, sjedeš si kdykoliv a kamkoliv.
V 99% je to o tom se dostat z bodu A do bodu B. Když vidím ty kolony aut, jak stojí v nekonečných zacpach směrem na chorvatsko, tak mi zůstává rozum stát.
Ale toto je přece svobodná volba těch lidí, tak jim to nechte. Kdo tam chce jet a nestát v koloně, tak prostě zvolí jiný den v týdnu a jiný čas, toť vše.
Však taky me to jedno je. Me šlo o něco jiného. Ja jsem zastánce náhrady spalovaku EVéčkem. Někdo by mohl kontrovat tím, ze je EV nevhodný pro dlouhé cesty. Tudíž spalovak je nenahraditelný. A ja říkám ano, EV je nevhodný na dlouhé cesty, ale máme vlaky a letadla, která doplní onu díru. Takže rakovinomet nepotřebujeme.
Jenže až zakážou letadla tak co pak? Začíná to tím, že se uvalí daň na palivo, která se pak bude zvedat. Je to podobné tomu jak funguje většina našeho zdravotnictví, řeší se následky a nikoliv příčiny.
Ivo jsi chytrý chlap, tak si polož sám sobě jednoduchou otázku. Co bude až dojde ropa? Čím se bude cestovat? Přesně jak pises. Je důležité řešit příčiny ne následky. Je stokrát lepší řešit náhradu fosilních paliv teď, relativně v klidu během hospodářského boomu, než za dvacet let při nějakém pressu z ropného šoku.
Spalovak je něco jako konsky povoz před 130 lety. Jeho éra končí, je to nevyhnutelné.
jenže z koňského povozu lidé přešli na automobily proto, že ta auta byla lepší, nikdo nikoho nenutil, šlo to samo, nesankcionoval je za použití koní nebo jim nezdražoval seno, či dokonce dával auta za dumpingové ceny, to je velký rozdíl, proč se nejde cestou syntetických paliv? fascinuje mne, jak se slabina elektromobilů a to jejich časté dobíjení baterií prezentuje jako přednost
Zakazovat a omezovat je v zájmu svobody. Zní to paradoxně, ale je to tak. Je zajímavé, ze dříve neexistovala silniční pravidla. Na začátku automobilismu se prostě jezdili jak se komu chtělo. A přibývajícími počty aut se přímou umerou zvyšovaly i počty tragických nehod. Doprava se stala nebezpečnou. Proto se zavedla pravidla silničního provozu. To bylo řevu o omezování osobní svody. Pak se začali stavět rychlostní silnice, do te doby jenom prasne. Opět řev, jak to stojí peníze, vždyť dříve jsme měli koně a těm prašné cesty stačili. Když to shrneme, dokazes si dnes představit provoz bez pravidel? Ani bys nevyjel před barák. Prostě pravidla a omezení vedla k rychlé a plynulé a svobodné dopravě. Tím, ze si nemůžeš dělat co se ti zamane, je malou daní za to, co ve finále ziskas. Stejné je to i s EV. Do budoucna (ne tak vzdálené ) je EV jasnou volbou. Od toho máme odborníky, aby viděli to, co ostatním uchází.
jenže teď se pravidla nemění, bere se svoboda a možnost volby a to je sakra velký rozdíl
Včera jsem jel za kamarády na oslavu, ne na moc dlouho, skoro na otočku a spálil jsem kvůli tomu celý kýbl benzínu.
Měl jsem svobodu a volbu, bohužel příroda neměla a nemyslím si, že jí byly útěchou peníze ze spotřební daně.
Pokud by v tu dobu bylo na světě 2 miliardy koňských povozů, tak by jistě k regulaci došlo také. Pokud by na světě jezdila miliarda aut místo dvou, tak bychom to nemuseli řešit a EV by se mohly nebo nemusely prosadit samy. Takto se prosadit musí, je to nevyhnutelné.
jenže tohle není pokrok, tomu se říká diktatura, jste si jistý, že těžba surovin potřebných na baterie EV je ekologická a energeticky nenáročná? co se stane, až si zelení šílenci vydupou odstavení uhelných elektráren? kolik bude stát finančních prostředků a surovin přebudování přenosové soustavy? co se stane s bateriemi vyřazených EV, bude jejich likvidace ekologická a finančně nenáročná? upřít pozornost pouze na EV a nemít připravený plán B nebo si koupit čas například přechodem na syntetická paliva je hazard, například tato studie stojí za zamyšlení, tj, budeme vynakládat desítky nebo stovky miliard a přínos bude minimální? nebylo by lepší tyto prostředky vynaložit účelněji? https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/emise-stuttgart-brno-nox-no2-dusik-limity.A200417_094059_automoto_fdv
Tahle slova tesat do kamene! Proč nenechat elektromobily, ať si samy najdou cestu a eventuálně nakonec vytlačí spalováky? Jsem velký fanda BEV, ale zároveň odmítám tohle násilné zavádění “většího dobra”.
Vzpomeňme, jak nám EU soudruzi tlačili úsporné žárovky. Je to mimochodem moc hezká paralela. Vychválit pozitivní stránky úsporek, pomlčet o nevýhodách, a každého, kdo na ně upozorní onálepkovat (zpátečník, popírač, … vyberte si). A pro jistotu zakázat klasické žárovky. To “větší dobro” bylo přece jasné, nezpochybnitelné… Takže dnes, po X letech i největší konzervy a škarohlídi vymontovali své neekologické a zastaralé baňky, co více hřejí než dávají světlo, no a konečně všichni svítíme úsporkami, hurá!
…no moment, … počkat… Ale my přece máme všude LEDky! Aha? A musel vám někdo tlačit do hlavy výhody LEDek? Zakazovat jiné technologie? Dotovat LEDky a dělat na ně reklamní kampaň?
Prosadily se přirozeně, když po mnoha letech vývoje dosáhly technologické “dospělosti” a překonaly ostatní svítidla téměř ve všech směrech (neberte mě za slovo).
HOWGH
Až dojde ropa, tak se budou paliva vyrábět synteticky, výboj baterií je zatím bídný a syntetické palivo lze vyrábět prakticky kdykoli a kdekoli, stačí jen dostatek energie. Náhrada fosilních paliv je syntetické palivo. Zeptám se jinak, co bude až dojde ropa se všemi těmi výrobky, které se z ní vyrábějí?
To jsou spíš takové akademické otázky, reálně ropa nemůže dojít ještě několik set let (dokonce i při stoupající spotřebě).
A kdo někdy viděl graf spotřeby primární energie (kde v koutku krčí takhle maličká jaderná energie a z obnovitelných pouze vodní energie a jinak nula nula nic) tak se musí buď chechtat…
nebo možná děsit (podle toho kolik moci se podaří uchvátit silou a demagogií tomu druhu ekofanatiků kteří se nezastaví ani před genocidou lidské rasy).
Mínusko je taky argument 😀
Tak jen pro *** kteří si myslí že elektřina se vyrábí v zásuvce a že elektřina je jediná forma energie kterou lidstvo spotřebovává, googlit:
primary energy consumption world
Asi vás čeká celkem nepříjemná srážka s realitou…
Spotřeba je z aplikace TeslaMate (gross consumption), započítává se do toho všechno, i klimatizace např.
Pokud se nepletu, tak to je energie z baterie, reálně se tedy dá říct, že spotřeba byla kolem 25kWh/100km pokud započítáme spotřebu elektrárny, ztráty v síti, ztráty v nabíječce a ztráty v baterii při nabíjení. Proč to takto divně počítám? Protože CO2 u elektřiny je počítání dle výroby na generátoru a nikoliv dle spotřeby v zásuvce. Proto jsem započítal vše pro zjištění, že pokud budeme brát produkci CO2 z plynových elektráren, které ve skutečnosti zajišťují tyto odběry ve všech navštívených zemích, tak se dostaneme na číslo 122,5gCO2/km. Ano toto číslo je orientační a obdobně orientační číslo u vozu na naftu činí 118,8gCo2/km. Obě tyto hodnoty jsou tedy více než srovnatelné. Uvádím to jen proto, že jako hlavní deviza BEV se bere ekologie. Bohužel to v tomto případě moc nefunguje.
PS: Ano, samozřejmě nejsou započteny náklady na dopravu a těžbu paliva, kde na tom bude plyn o něco lépe, než nafta. Stejně tak není započteno to, že výroba BEV je mnohem horší z pohledu emisí, než u ICE vozidel a že životnost baterie je mnohem kratší, než životnost ICE vozidel.
No jenže při tomto výpočtu jste zapomnel zohlednit to stejně pro naftu/benzín. Musíte započítat spotřebu těžebních stojí, rafinerie, ztráty (náklady) na přepravu (lodi, výstavby ropovodu,doprava poslední míle (cisterna) atd. Pak bude výsledek 122,5g CO2/km elektřiny / 5629g CO2/km u vašeho naftaku
Děkuji za váš názor, nyní prosím ještě o doložení jak jste k němu dospěl. Již na první pohled je zřejmé, že asi máte někde problém.
Tak bolo by vhodné aby ste si naštudovali z čoho sa získava momentálne elektrina, ťažba uhlia doteraz nezanikla a jej hospodárnosť a ekológia je jej veľmi slabá stránka.
Pripomeniem potom vzácne kovy, ktorých ťažba devastuje Kongo a Čile a sú pre výrobu batérií v súčasnosti nevyhnutné. Ich spracovanie tiež nie je príliš energeticky nenáročné.
Ako hore pán Ivo Janáček naznačil, ekologický rozmer je u spaľovacích a EV momentálne porovnateľný. Jedine, že by ste nás do svojich hodnôt a výpočtov zasvätili a presvedčili o opaku.
K tomu jen přidám dva zajímavé odkazy:
Cena lithia stále stoupá:
https://forbes.cz/lithium-nad-zlato-zajem-o-elektrovozy-rozdava-tezarum-nove-karty/
Stav baterie Tesla model S Performance po 8 letech:
https://www.youtube.com/watch?v=EbrIQioiv8k
Já osobně si stále myslím, že cesta vede jinudy, než 100% přechod na BEV. Podle mě je ekologičtější cesta tato:
A na konec ještě malá úvaha, už někdo udělal studii jak ovlivňují větrné elektrárny proudění vzduchu a nebo jak ovlivňují solární elektrárny své okolí tím jak transformují přibližně 75% dopadajícího slunečního záření na teplo?
Ako keby ste mi čítali myšlienky.
Za mňa doplním možnosť metánu z CO2/H2O(Sabatier). prípadne H2 ako možnosť ukladania energie.
Tohle beru obecně jako syntetická paliva.
To není pravda, cena Lithia je na úrovni března 2019, předtím, třeba v březnu 2018 byla o 70 % vyšší než je nyní. Aktuální růst není nic neobvyklého, naprosto standardní fluktuace na komoditním trhu.
Lithia je v baterii malé množství, mnohem zásadnější je třeba nikl.
V ekologii je také třeba dívat se i na složení, LFP baterie jsou na tom úplně jinak než NMC a velké rozdíly jsou mezi NMC 9-0,5-0,5, NMC 811, NMC 721, NMC 622…
Baterie se neustále vyvíjí a to co platilo před pár lety už dávno neplatí.
Dva názory a oba ohýbají pravdu, aby byla blíže k té jejich. Fakta jsou samozřejmě někde uprostřed.
Spotřeba TM3 LR se všemi ztrátami (nabíjení + přenosová soustava) je zhruba 22 kWh/100 km, ale klidně budu brát těch 25 kWh/100 km. V projížděných zemích je to tedy pro rok 2019 (nyní už je to lepší a za 10 let bude mnohem lepší):
ČR: 108 g CO2/km
Německo: 87,5 g CO2/km
Francie: 14 g CO2/km
Španělsko: 52,5 g CO2/km
Průměr EU: 63,5 g CO2/km
Ani jedna hodnota se Janáčkovým 122,5g CO2/km ani neblíží.
A 5629 g u nafťáku ani nebudu komentovat, to je zase extrém na druhou stranu.
Tak 5kg Co2/km se snad nedá nazvat ani extrémem … I když, když si člověk uvědomí, čímže se ta energie v rafinérii generuje …
Stěžujete si a sám záměrně píšete všechno špatně.
Takže spotřeba byla počítána vč. ztrát a to od elektrárny k baterce a jasně jsem to tam uvedl.
Váš výpočet CO2 je totální nesmysl. Ve všech zemích kryjí špičky plynové elektrárny, uhlí raději nepočítám, proto beru plyn jako střední hodnotu. A proč plynové? Je to snadné, když zapojíte BEV do nabíječky, tak to není o tom, že se z každého zdroje vezme kousek a dodá energii do baterie, ale zvedne se výkon plynové elektrárny. Takže buď si budeme hrát na ekology a tvářit se, že to jezdí za průměr a nebo to budeme brát podle skutečnosti.
Zeptal bych se, jestli tu slátaninu, co jste napsal, opravdu myslíte vážně, ale bojím se, že odpověď by byla ano.
Možná by bylo lepší, kdybyste rozumně oponoval a nebo taky máte doma filtr jen na elektřinu z obnovitelných zdrojů?
Dám vám hádanku, hádejte z čeho se bude nabíjet 10000 BEV, když je připojíte k nabíječce u dálnice. Buď vám to dojde a nebo taky ne.
Rozumně oponoval? Já píšu o energetickém mixu, vy mi vkládáte něco o 100 % obnovitelných zdrojů a sám máte filtr jen na elektřinu z plynu. To je s prominutím jak s malým dítětem, se kterým se opravdu rozumně mluvit nedá.
Dám vám také hádanku. Mějme zemi, kde je 100 % elektromobilů, energetický mix 80 % OZE, 20 % plyn. Nechť najednou všechna elektroauta, jenž spotřebovala 20 % elektřiny se změní na spalováky. Dle vašeho tvrzení tedy země bude pojede v tu ránu na 100 % OZE. Už vám došel ten nesmysl, co jste napsal?
Takže odpověď nemáte a hloupost o energetickém mixu píšete stále znova a znova. Už i vědci začali upozorňovat, že s přibývajícími BEV se tento mix začne zhoršovat.
Napíšu vám to polopaticky, buď budete nabíjet BEV z elektřiny z plynu a nebo to taky můžete chápat tak, že v sice bude nabíjet z mixu, ale místo toho pojede x ledniček na tu elektřinu z plynu. Záleží jen na vás jestli to jste schopen pochopit či nikoliv.
Nejaký link(zdroj) na tých vedcov čo citujete by nebol?
Iný vedci to môžu vidieť inak. Napr.: https://www.osel.cz/11851-je-opravdu-pro-cesko-plynova-varianta-mixu-lepsi-nez-jaderna.html
Jak logicky uvádí pánové Ivo Janáček a 3.14ranha, jsou ropné produkty zatím naprosto nedostižnou zásobárnou energie a za současných technologií výroby akumulátorů i nejekologičtějším řešením pro pohon dopravy. Jen při započtení ztrát na mechanice spalovacích a elektrických motorů lze stanovit, že 100kW uložených v dnešním lithiovém akumulátoru je ekvivalentem 20l benzínu 95 v nádrži moderního spalovacího motoru. Tak o čem je řeč? Jak uvedl Ivo Janáček, nehodí se dnešní elektromobily k ničemu jinému než k městské či příměstské dopravě. A to se bavíme o přenesení ekologické zátěže z elektrohybu na zdroj a extrémní optimalizaci elektrohybu včetně pneumatik.
A ten zdroj jak uvádí 3,14 rantha, aby byl funkční, musí pálit atom nebo fosilní paliva. Jinak se totiž nebude jednat o “tvrdý” zdroj a můžeme se jít klouzat s celou průmyslovou výrobou na které naše civilizace stojí. A představy, že se do roku 2035 podaří v EU kompletně přebudovat přenosovou soustavu na alternativní zdroje a všichni se budou vesele vozit zdarma ze slunce a větru je naprostá pohádka pro juvenilní a prostoduché jedince bez širšího rozhledu.
Muselo by totiž dojít k zázraku, s kterým tento termín zjevně počítá. Totiž, že se objeví průlomová technologie akumulace, která umožní stejnou hustotu uložení energie jako mají fosilní paliva. To je sice fyzikálně teoreticky možné, ale stejně tak je teoreticky možné se vracet v čase.
Takže je zcela zbytečné se o tom přít, protože nikdo nikomu víru v zázraky zakazovat nemůže a ostatně někdy… možná… se nějaký ten malý zázrak stát může… Já si myslím, že v tomto případě ne.
Děkuji. Sám jste krásně popsal plýtvání energií ve spalovacích autech. Díky energetické hustotě benzínu a neefektivitě spalovacího motoru je to ukázkový příklad. Tedy vlastní branka 🙂 Srovnatelný spalovák potřebuje zhruba 3x tolik energie. Pokud byste měl platit za 1kWh dodané energie, což doufám do budoucna tak bude, začnete se kroutit před realitou 🙂
Trošku si ohýbáte realitu jak se vám to hodí.
Samotný benzinový motor sice není dvakrát dokonalý, ale je relativně jednoduchý a ekologický na výrobu a nepotřebuje moc vzácných zdrojů. Navíc zbytek palivového cyklu (od vrtu po stojan na pumpě) má ztráty neuvěřitelně nízké asi jen něco přes 10% primární energie.
Oproti tomu BEV:
napájíte ze sítě (NE, elektřinu z letního sluníčka si opravdu nemůžete uskladnit na zimu). Evropský elektrárenský mix je z velké části pořád závislý na fosilní energii. Takže nenulová uhlíková stopa a nenuluvé ztráty při generování elektřiny a potom i při distribuci elektřiny. Plus konverze do baterie a nenulové ztráty samovybíjením pokud BEV na delší dobu odstavíte.
NAVÍC výroba BEV je neuvěřitelný žrout energie a vzácných surovin. Uhlíková stopa (zejména ve formě spotřebované elektřiny) výroby BEV je 2-4x vyšší než u fosilů.
Shrnutí: BEV se za současné situace dostává do ekologického plusu až při nájezdu stovek tisíc kilometrů (dle jedné studie od 200 000+ km). Takže situace podobná jako když EU chtěla benzíny nahradit dieslama. Zelená teorie proti šedivé praxi.
To záleží především na energetickém mixu konkrétní země, takže neexistuje nějaká obecná pravda. Ve Francii to číslo bude úplně jiné než v Polsku. Navíc tyhle výpočty mnohdy obvykle zcela ignorují potenciál recyklace baterií, ale to nechme stranou. Každopádně i kdyby to číslo nějakým zázrakem platilo všude, fakt je takový, že spalovací motory už o moc ekologičtější než dnes nebudou, zatímco BEV mají potenciál být ještě výrazně ekologičtější než dnes díky tomu, že trend jasně směřuje k zelenějším energetickým mixům. Ruku v ruce s tím budou klesat také emise při výrobě baterií a brzy začne být ekonomické je recyklovat ve velkém.
Já prostě nechápu tu krátkozrakost lidí, kteří brojí proti elektromobilům kvůli tomu, že dnes v některých případech elektromobily možná ještě nejsou o moc ekologičtější než spalováky (i když to je mnohdy odvozené z chybných studií), a tak tedy podle nich celá elektromobilita nemá smysl. To je tak těžké pochopit, že to nebude platit vždycky (a na spoustě míst to už neplatí ani dnes)? Proč by lidstvo mělo s podporou elektromobility čekat třeba dalších 5 let, až bude opět ještě víc evidentní, že je to rozumější cesta než pokračovat ve výrobě spalovacích motorů? Obměna všech aut na světě bude trvat 20 let a čím dříve začneme, tím líp pro všechny (s výjimkou ropného průmyslu a automobilek, kteří včas nepřejdou na elektromobilitu).
A ne, hybridy, CNG, vodík, biopaliva ani syntentická paliva nejsou řešením. Doporučuju tuhle novou studii, která analyzuje celoživotní emise u aut s různými pohony v různých regionech.
A z čeho vycházíte? Ta studie výše tvrdí něco dost jiného. Například dnes vyrobené BEV SUV má jen o přibližně 50 % vyšší uhlíkovou stopu než fosilní SUV. Předpokládané celoživotní emise dnes vyrobeného BEV SUV jsou v Evropě (myšleno EU + UK) zhruba třetinové oproti SUV-spalováku. A celkové emise budou postupně dále klesat, avšak u spalováků to bude v následujících 10 letech minimální pokles, zatímco u BEV je výrazný. Zajímavé je také zjištění, že uhlíková stopa provozu aut na fosilní paliva je ve skutečnosti dvakrát vyšší než oficiálně udávané hodnoty. Důvodem je podle studie vyšší reálná spotřeba než při testech typu WLTP/NEDC, dodatečné emise vznikající při výrobě paliva a emise při výrobě vozidla.
Samozřejmě se dají najít studie, které tvrdí něco úplně jiného, ale mnohdy to je kvůli chybným předpokladům nebo třeba zastaralým datům, z kterých vycházejí. Ta moje studie se také může mýlit, ale to už si může posoudit každý sám na základě informací v ní. Ale pokud neodkážete na konkrétní studii, tak jakákoli čísla, kterými se oháníte, nemají žádnou hodnotu, protože nikdo neví, jak jste k nim přišel.
1) Ta studie je zatím dost v menšině (a tedy v podezření z politických tlaků na “správný výsledek”). Většinou je ten odhad uhlíkové stopy BEV opravdu nejméně dvojnásobek proti BĚŽNÉMU fosilnímu osobnímu autu. SUV není běžný vůz ale předražený ZLOČIN proti přírodě.
2) Raději zopakuji – do obecné debaty o osobní dopravě odmítám tahat náročnost výroby SUV. Jestli teď jediné osobní vozy budou SUV tak sbohem přírodo ! Jestli by pak nebylo 1000x ekologičtější zakázat SUV pro “civilisty” místo násilného zakazování všech fosilních vozů (třeba Fábií pro důchodce kteří najezdí nízké tisíce km ročně).
Nejběžnější auto u nás je Fabie. Ekologická stopa výroby Fabie je proti jakémukoli BEV zlomková. To stejné platí pro “lidové” japonské a korejské vozy.
3) Podívejte se na superzelené Německo jak dopadli s elektrárenským mixem. Už teď mají nejdražší elektřinu v EU přitom v zimní sezoně jedou jejich uhelky na plné pecky. O moc víc zelených zdrojů už německo nepostaví, protože větrníky nikdo za barákem, nebo v ekologické rezervaci nechce a slunce svítí jen část dne (už teď jim z toho kolísání hrozí blackout jako prase).
Zavedení plynových elektráren mírně sníží uhlíkové emise oproti uhlí ale je násobně dražší a zvýší závislost v lepším případě na světovém trhu, v horším případě na ruském, čím dál víc zločinném, režimu.
4) Jediný nízkouhlíkový zdroj který lze použít jako strategický základ energetické sítě jsou jaderné elektrárny, ale s tím je problém v délce výstavby a v hlasitosti pomatených aktivistů. Budeme rádi když EU dovolí rozvíjet jadernou energii těm státům kteří ji už provozují. Nějaké mohutné stavění jaderek ve všech zemích EU je přinejmenším pro současnou generaci politiků a voličů pasé.
5) Já zkrátka nechápu tu krátkozrakost některých aktivistů nutit druhým “dobro” BEV (i pomocí totálního zákazu osobních vozů na fosilní paliva).
Kdyby to byla tak úžasná a univerzálně nadřazená technologie, tak by se prosadila sama o sobě. (tak jako se prosadila spalovací auta proti koním).
Kromě toho stále jsou a ještě desítky let budou situace kdy je fosilní pohon naprosto nenahraditelný, protože: blbuvzdorný, palivo má úžasný poměr váha/práce, palivo má téměř neomezenou životnost a lze ho skladovat a dokonce i distribuovat ručně, bez složitých strojů či elektřiny
Typicky: záchranné složky, armáda, ale i civlisté v oblastech kde NENÍ elektrická síť (nebo není dost stabilní a výkonná pro dobíjení BEV)…
– všimněte si u nákladní dopravy významného mlčení protože tam je brzká náhrada fosilů za BEV fyzikální a ekologický nesmysl (muselo by dojít k převratnému (řádovému) vylepšení na fyzikální a ZÁROVEŇ i na ekonomické úrovni).
Ke stejnému závěru došla řada jiných studií:
https://blog.ucsusa.org/dave-reichmuth/are-electric-vehicles-really-better-for-the-climate-yes-heres-why/
https://electrek.co/2020/09/01/tesla-model-3-emits-less-lifetime-emissions-mercedes-benz-c-class-study/
https://www.teslarati.com/electric-vehicle-lifecycle-lower-emissions-combustion-cars/
Co kdybyste radši konečně ukázal tu vaší, podle které jsou BEV ekologičtější až po 200 tisících km? Nebo si ty studie otevřete a řekněte, kde podle vás udělali chybu. Pak se můžeme bavit konkrétně.
Opět neuvádíte, odkud tuto informaci máte, takže má nulovou hodnotu.
Studie dělala kalkulace pro malá, střední i velká auta. SUV jsem zvolil záměrně, protože obvykle má větší baterii, což hraje v neprospěch ekologičnosti výroby BEV. Přesto ale podle studie není ekologická zátěž tak hrozná, jak od začátku tvrdíte. U malého auta je výsledek pochopitelně ještě lepší díky malé baterii.
Zbytek vašeho příspěvku už nesouvisí s původní debatou ohledně celoživotních emisí BEV ve srovnání se spalovákem.
Tak ten článek od elektreku si ani nehraje na nezávislost. Tam téměř kape z řádků: “předešlé studie byly zfalšovány zlými ropnými korporacemi, fuj fuj…” a i ta studie kterou vybrali tomu odpovídá.
Srovnává nesrovnatelné: Teslí “lidovku” pro masy (model3) s německou prémiovou luxusní limuzínou (Mercedes C).
Předpokládá: že evropské emise CO2 na výrobu elektřiny proti dnešku (2020) klesnou za 20 let na třetinu. A teď tu o perníkové chaloupce…
Na ropnou lobby se nadávalo dávno před příchodem BEV módy … Že si OPEC ze zákazníků nic nedělá, je tu už taky dlouho. Navíc je ta surovina jednou ze zbraní politického boje …
Studie předpokládá pokles emisí evropského energetického mixu z 250 g CO2eq/kWh v roce 2020 na 117 g CO2eq/kWh v roce 2040. To je podle vás pokles na třetinu? A není to spíš jen polovina? Jaký mix v roce 2040 tedy očekáváte vy a z jakých dat vycházíte, když se oni tak šeredně pletou?
Místo Modelu 3 si tam dosaďte Model S, pořád to bude rozdíl v desítkách procent ve prospěch EV.
Já stále čekám, odkud máte tu informaci o 200 tisících km. To jistě bude příklad perfektní, nezaujaté studie! Proč máte takový problém jakkoli podložit svá bohorovná tvrzení, kterými každý váš komentář překypuje?
Pokiaľ ste ohladne BEV v nakladnej doprave “nahluchlý”, že počujete len mčanie, skuste nabuduce pred takymitio “kecami” pouziť vyhladavač na internete. 😉 Nákadne BEV napr. Scania, 5 modelov Volvo , … Podbne su BEV tažké stavebné stroje, dokonca 45t lomový vyklápač, mame aj BEV lode,(napr. trajekt), BEV lietadlá (letecký výcvik, veľmi krátke vzdialeosti). A to všetko na súčasnej technickej a ekonomickej úrovni….
Tyhle všechny ztráty přičítají maximálně jednotky procent. Dohromady něco přes 10% ztráty primární energie od ropného vrtu přes rafinérii až po stojan na pumpě.
Ropa je až neuvěřitelně efektivní zdroj a zásoba energie a je úžasně přepravitelná. Je to nejlépe transportovatelná forma energie kterou zatím lidstvo objevilo.
Zkuste se zamyslet nad tím vaším číslem 5KILOGRAMŮ CO2 / 1 kilometr. To není ani špatný vtip, to je prostě blábol.
Tohle číslo by platilo možná leda pro tanky M1 Abrams v Iráku a ještě by se to palivo muselo dopravovat letecky (= s velkými ztrátami při přepravě).
Neviem kde je to ušetrenie:
Kdybychom měli na Superchargerech platit, tak by to podle A Better Route Planner mělo stát 9 970 Kč. Kdybychom jeli benzínovým autem, tak by to podle Via Michelin stálo 11 251 Kč.
O spotrebe benzínového auta sa nič nepíše. Naftové pre istotu neporovnávajú…
Letadlem by je to stalo 6ku a trvalo to dve hodiny letu tam a zpatky …
Ja to naopak beru jako úspěch. Jestli už dnes (začátky elektromobility) a při čerpání na drahých superchargerech, vyšla celá cesta levněji než benzín, který je tu více jak 120 let, tak smekám 😉 Skutečně úspory jsou samozřejmě vidět při “čerpání” z pomalejších zdrojů a ne z nárazovek při dlouhých cestách. A to nemluvíme o dalších věcech spojených s údržbou spalovacích motorů.
Uspech?
Keby benzin bol zdaneny ako elektrika, tak je to na elektriku dvakrat drahsie, mozno aj viac.
A druha vec je, ze akonahle sa eauta rozsiria vo vacsom, tak elektrina pre auta bude rovnako zatazena spotrebnou danou ako su teraz fosilne paliva. Najpr menej, ale casom v klude aj tych 60-70 ceny bude dan.
A jak byste tu daň počítal? Jak by se počítala daň z domácí FVE? Jak z normální zásuvky a prakticky z jakékoli neveřejné nabíječky?
Jediné řešení (které podle mě nastane tak jako tak) je mýto pro všechny, jak mají třeba ve Francii a jak je zmíněno v článku.
A jinak proč by měla být jízda EV nutně levnější než jízda spalovákem? Nestačí jen, aby nebyla o tolik dražší jako třeba jízda vodíkovým autem? Jestliže z důvodu ceny vozu, tak to je jen otázka času, až se jich bude vyrábět stejně jako spalováků, tedy nějakých 40 milionů ročně. Teď je na nich nejdražší malosériová výroba. Loni se nad 5000 ks/měsíc dostalo jen 5 modelů (TM3, TMY, Zoe, Kona, HongGuang) a náklady na vývoj jsou z velké části fixní a v miliardách korun na model, což se rozpustí do VW Golf, kterého se za jednu generaci prodá třeba 50 milionů kusů, ale ne do EV, kterého se neprodá za celou dobu ani 100 tisíc.
Trocha miešate hrušky a jablká. Daň z domácej FVE sa vypočíta tak, že Vám nanútia nutnosť zapojenia do elektrickej siete, ktorú budete v prebytkoch dotovať a bude to merané ďalším meračom – hodinou – ktorý si zaplatíte. Inak to bude čierna stavba — viď aktuálny proces pri FVE s vyššou kapacitou na SR.
Malosériová výroba? V čom? Auto elektro ako aj klasické je z väčšej časti identické, takže väčšina dielov sa nevyrába málosériovo. Nemusíme si klamať, jediným problémom sú batérie. Tie prekonali už dosť zásadný vývoj, ale na ich použitie v doprave ešte stále nedostiahli potrebnú úroveň. Chcem podotknúť, že rovnako sa nejedná o málosériový produkt, pretože výroba batérii (rozumej článkov) je v počtoch oveľa vyššia ako ľubovoľný spaľovací motor.
Takže áno, môžme sa baviť o limitoch, reálnych, budúcich ale určite cena nie je určená maloseriovou výrobou. Skôr naopak, totálnym nedostatkom tovaru vyplývajúceho z dopytu a zložitosti výroby.
Tu treba podotknúť, že zložitosť výroby nejde zmeniť. Snáď ako som vyššie uviedol nejakým prelomovým vývojom. Určite sa časom zavedie daň z recyklácie batérií, ktoré pri zvyšujúcom sa množstve začne byť globálnym problémom. To, že doteraz nedošlo k nejakému prelomovému skupovaniu článkov len naznačuje, že to nebude jednoduchý a lacný proces. Takže znova to znamená počkať na prelomovú technológiu a hlavne finančne prístupnú.
+ Tá Vaša FVE má aku životnosť? 15-25rokov? A potom? Recyklácia? Kvôli obsahu nebezpečných látok u certifikovaných firiem, tiež nebude maličkosť. Celková návratnosť je aká?
Chcel by som to vidieť ružovo ale proste ešte sme nedozreli technologicky.
Tak či tak. kalkulácia nepustí. Drahý špás s výraznou podporou, ktorý nám pripravuje v energetickej oblasti dosť diskutabilný pokrok. V každom prípade po nahnaní ľudí od spaľovania zemného plynu a uhlia k elektrickým tepelným čerpadlám/ rekuperáciám to bude znamenať zvyšovanie ceny el. energie a tým pádom aj nákladov.
Škoda toho odporu k energii zo štiepenia/fúzie. To by mohlo celý tento momentálny nezmysel zmeniť.
Mna nejako cena za km netrapi, len pan hore pise ako je elektrina vyhodnejsia.
A ano, bude myto, vlastne este lepsie, kazde eauto bude stale online na nete, a teda priamo posielat data danovemu uradu a budes platit dan zo spotrebovanej energie motorom(klima radio atd sa zdanovat nemusi) raz za mesiac.
Uz to planuju v usa, teda nie hned, ale uz diskutuju na tuto temu.
Protože pokud jsou a ještě dlouhé roky či dekády budou BEV násobně dražší než spalováky a dokonce i jejich provoz bude v lepším případě šul nul, ale ve většině zemí ve skutečnosti dražší (a to dokonce čím dál dražší jak bude zdražovat elektřina) tak vám z toho vychází novodobý feudalismus:
politici, úředníci, snaživí pionýři-aktivisté budou jezdit svým, nebo služebním BEV a zbytek proletariátu bude chodit pěšky (MHD nejezdí vždy tam kde byste potřeboval).
Už teď se zvyšuje stáří vozového parku evropských řidičů alarmujícím tempem. Ne každý občan EU je milionář.
1) zdanění benzínu tvoří naprostou většinu koncové ceny na pumpě. Samotné palivo, byť kupované od chamtivých arabáčů, nebo rusů je defacto za hubičku, většinu peněz platíte naší státní kase (když lidi opustí fosilní paliva bude to díra do státního rozpočtu jako vrata a stát si to vezme jinde, nebo vytiskne prachy a ožebračí nás všechny inflací – pokud ne krachem měny).
2) Cena elektřiny téměř s jistotou nebude v téměř jakémkoli reálném scénáři klesat, daleko spíš bude hodně ošklivě růst – podívejte se na ekomagory v německu – za 20 let vyrobili německým spotřebitelům nejdražší elektřinu v evropě. A to ještě němci nezačali vypínat levné uhelné zdroje. Až vypnou poslední uhlí tak možná budou řešit spíš blackouty než pouze vysokou cenu elektřiny. Zvlášť v zimě kdy slunce skoro nesvítí a bývá i dlouhodobé bezvětří.