Exkluzivní rozhovor s kapitánem remorkéru, který pomáhal SpaceX při prvních pokusech o přistání raket Falcon 9
Nestává se často, že máme příležitost se v našich končinách zeptat na něco souvisejícího se SpaceX přímo někoho, kdo je nebo byl ve „středu dění“. Podobná zkušenost je vždy velmi zajímavá a člověk má možnost dozvědět se něco nového. Nám se podařilo oslovit námořního kapitána, který pomáhal přesouvat plovoucí přistávací plošinu SpaceX na pozici a po přistání prvního stupně rakety Falcon 9 ji opět dopravoval do přístavu. Se svým remorkérem asistoval během prvotních pokusů SpaceX o přistání prvních stupňů na původní plošině Just Read the Instructions, která kotvila v Jacksonville na Floridě a byla využívána během pokusů o přistání v první polovině roku 2015. Zúčastnila se ale jen pár misí a v létě téhož roku byla nahrazena novější plošinou Of Course I Still Love You, která už operovala primárně z přístavu Port Canaveral, takže využívala jiné remorkéry.
Kapitána, který na Twitteru vystupuje pod přezdívkou existentialsailor, jsme se zeptali na pár otázek. Od dob, kdy sám sloužil ve flotile SpaceX, se toho dost změnilo, ale některé jeho odpovědi jsou i tak překvapivé. Pojďme tedy rovnou k rozhovoru a na závěr si k tomu ještě řekneme pár maličkostí.
Původní plošina Just Read the Instructions v roce 2015 (Foto: @cc05270 / Twitter)
Co konkrétně jsi měl během přepravy stupně na starosti a jak obtížné bylo ho zajistit a dostat zpět do přístavu?
Jsem pouze kapitán remorkéru a mým hlavním úkolem bylo dostat plošinu do přístavu. Neúčastnil jsem se zajišťování stupně na plošinu.
Plošiny, na které přistávají stupně SpaceX, jsou celkem dobře známé a popsané z vnější strany, ale moc se toho neví o vnitřku plavidla. Dokázal bys v krátkosti popsat, co je v podpalubí?
Pokud jde o mechaniku člunu, nemyslím si, že se toho v jeho interiéru moc nachází. Je to jen základní nákladní člun, ke kterému přivařili nástavbu a rozšířili ho. Všechno důležité vybavení jako satelitní komunikace, radar, video se nachází na palubě a jsou zapojeny do kontejnerů. V každém rohu člunu jsou připojeny „azi-pody‘“ a používají dynamické polohování, aby dokázaly držet pozici.
Stala se během tvé služby nějaká příhoda, na kterou rád vzpomínáš?
Nic, co by stálo za řeč.
Zachráněný první stupeň Falconu 9 na plovoucí plošině OCISLY při misi CRS-8 (Foto: SpaceX)
Jedna z plošin má nyní mnohem výkonnější stabilizační systém. Troufl by sis po své zkušenosti odhadnout, proč k tomu došlo? A v čem je lepší než mobilní jednotky Thrustmaster?
K udržení a stabilizaci plavidla na svém místě mimo pobřeží je zapotřebí hodně tahu a jemných korekcí, a to zejména v nepříznivých podmínkách.
Konkurenční společnost Blue Origin v současnosti předělává v přístavu Pensacola bývalou Ro-Ro loď na přistávací platformu pro stupně rakety New Glenn. Toto plavidlo má být během přistávání v pohybu, ovšem není jasné, zda bude v době přistávání stupně na palubě také posádka. Dokážeš si představit, že je něco podobného možné? A je vůbec autonomní plavba povolená?
Ano, v námořním průmyslu je v současnosti v plánu mnoho autonomních projektů. Samozřejmě by bylo mnohem bezpečnější, pokud bude během přistání plavba autonomní.
Jde plošina ovládat na dálku z doprovodných plavidel?
Plošina se ovládá na dálku přes doprovodné plavidlo, kterému se říká GO (něco) a je v určené pozici opodál. (Je myšlena loď GO Quest, pozn. autora)
V České republice je společnost SpaceX velmi oblíbená a fanouškové zde sledují bedlivě každý krok. Včetně dění ve flotile. Je něco, co bys jim chtěl vzkázat?
Z počátku jsem byl velmi skeptický a nevěřil jsem, že SpaceX někdy dokáže přistát s použitým stupněm. Myslel jsem si, že se jen snaží zneužít státní dotace. Ale ve chvíli, kdy se jim podařilo poprvé přistát, byl jsem ohromen a také jsem se stal jejich velkým fanouškem.
Rád bychom zde zdůraznili pár maličkostí z rozhovoru. Z odpovědí totiž vyplývá, že i posádky plavidel neznají příliš podrobností o upravených plošinách SpaceX a plní jen úkol, který jim byl dán. Navíc někteří byli i skeptičtí a v začátcích zřejmě příliš nevěřili, že něco podobného může vůbec fungovat. A až čas skutečně ukázal opak. Zajímavým poznatkem je také potvrzení řízení plošiny z doprovodného plavidla na dálku. Což znamená, že na palubě musí být vždy minimálně jedna osoba s certifikátem umožnujícím ovládat dynamické polohování plošiny a má tedy plnou kontrolu nad plošinou. Ovšem je potřeba připomenout, že během přistávání tento systém pracuje zcela autonomně.
Podpořte projekt ElonX
Ráda si rozšiřuju své obzory a nyní je můžu sdílet s vámi prostřednictvím webu ElonX, na kterém pomáhám již od roku 2018.
Podpořte projekt ElonX
Mě to zase připomělo Svěrákův rozhovor s kulisákem ve hře Dlouhý, Široký a Krátkozraký.
Jo i takto to občas vypadá. 😉 Úplně marné to však snad nebylo. 🙂Jak se říká: Za pokus to stalo.
Zajímavý počin! Díky, že jste se podělili i o toto menší množství informací. Pro mě zajímavé, i diskuse pod článkem.
Není zač, rádo se stalo.
V prvních třech větách máme třikrát slovo možnost. To je výkon!
Vidíte to. Tak já se ten mimořádný výkon pokusím opravit. 😀
Jsme se dozvěděli, že kapitán remorkéru vlastně nic detailního, zajímavého neví. 🙂
😀 I to je zajímavé zjištění.
Souhlas, trochu mi to připomíná rozhovor se slévačem ve filmovém týdeníku.
takový certifikát existuje? Podle jakých zákonů se v mezinárodních vodách řídí? Podle vlajky pod kterou plave? Maji plošiny vůbec takovouto registraci?
Zajímavá je informace, že v podpalubí toho asi moc neni. Tomu celkem nasvedčuje i to že generátory a rozvodny pro propulsory jsou na horní palubě. Umístění do podpalubí by pomohlo i stabilizaci plošiny ne? Strachem z vody to asi nebude, celkem dlouho se jim už nepovedlo prorazit horní palubu a dno ještě ani jednou.
Je to podobné jako řidičský průkaz. Osoba pro absolvovaní školení a složení zkoušek dostane atestaci na ovládání. Polohovací systém se dělí do 3 skupin. Jednotky Thrustmaster, které používá SpaceX mají třídu 1(DP-1). Vlajka na to nemá žádný vliv. Ovládání se provádí z konzole (ovládací panel, chcete-li). Ta pro plošiny bude tedy umístěná na doprovodné lodi. Něco jako to co vidíte na obrázku. Plošiny nejsou klasifikované jako lodě, nemají přiděleno číslo IMO.
Ještě doplním to podpalubí. Loď má v podpalubí prostor, který se plní vodou. tzv. balastem. Ten umožní plošině mít větší ponor a je na vodě stabilnější (posouvá těžiště). Takže umístění jakýchkoli zařízení na elektrický proud do podpalubí je nesmysl. Otázku jsem položil zejména proto, že se neví zda tam nejsou například extra tanky na sladkou vodu, protože jak známo paluba je kropena vodou.
O balastních nádržích u klasických lodí vím, bárky to, ale pokud vím v běžné výbavě nemají, takže v podpalubí jsou asi extra tanky. To umístění generátorů přece nevylučuje, ty tanky mi přijdou bezpečnější než nádrže v trupu.
Stav JRTI by asi odpovídal slané vodě a OCISLY sladké?
Zároveň taky vim co udělá 400 litrů ve vydře v kánoi. Tam je to na škodu, jak se se to přelévá, ale velké lodě mají balast v oddělených nádržích, takže stabilita lepší. Tím chci říct, že mám praktické, leč povrchní zkušenosti o této mechanice.
Opak je pravdou. Tento konkrétní typ člunu je navržen přímo pro plnění vodou do podpalubí. Jednotlivé segmenty jsou rozděleny přepážkami. Dobře je to vidět na videu, které sem přidám. Jde přímo o Marmac 300 tedy původní JRTI.
?ver=1
https://youtu.be/SIgd_SNW6tg?t=753
to video celkem vysvetluje, proc dolu nic instalovat nejde
Dik
Dík za zpestření dne, video jsem si pustil celé a úžasná záchranná operace. A stálo to zato, je to nakonec fešanda https://cs.qwe.wiki/wiki/Chilean_research_ship_Cabo_de_Hornos.
Je na něm krásně vidět k čemu může taková plošina sloužit. 🙂
Alebo podpísal mlčanlivosť v niektorých veciach a teda mlčí ?