Falcon Heavy potřebuje další dva úspěšné starty pro získání armádní certifikace

Aby rakety SpaceX mohly vynášet důležité armádní zakázky, musejí projít certifikačním procesem amerického letectva. Falcon 9 už certifikovaný je, ale Falcon Heavy má zatím hotový jen první krok ze dvou a pro získání finální certifikace bude muset provést ještě dva starty. Co přesně bude certifikace Falconu Heavy obnášet? A jak je to vlastně s certifikací použitých stupňů pro armádní mise? Je něco takového v plánu, nebo to letectvo považuje za moc riskantní?

Falcon Heavy na rampě LC-39A před demonstrační misí (Foto: SpaceX)

Falcon Heavy absolvoval testovací misi v únoru 2018 a už o 4 měsíce později jste se mohli dočíst, že raketa je certifikována a vysoutěžila svou první armádní zakázku v rámci programu EELV (nově přejmenovaného na NSSL – National Security Space Launch). Článek na webu Space News nyní vyjasnil, že nešlo o plnohodnotnou certifikaci, ale jen o první krok ze dvou, který SpaceX umožnil ucházet se o armádní zakázky. Než však bude moci vysoutěžené zakázky splnit, musí získat finální certifikaci, která bude vyžadovat další dva starty, konkrétně Arabsat 6A a STP-2. První jmenovaná mise by mohla proběhnout už za necelé dva týdny (statický zážeh je plánován na 1. dubna a start na 8. dubna) a možná už dva měsíce poté poletí oba boční stupně z této mise znovu na misi STP-2.

Centrální stupeň však bude u STP-2 nový, jak jste mohli už před časem vyčíst z informací v přehledech na ElonX. Důvodem je podle NASA Spaceflight snížení rizika – pokud by se centrálnímu stupni nepodařilo přistát stejně jako v případě první mise Falconu Heavy, vedlo by to ke značnému odkladu mise STP-2. A i pokud bude přistání tentokrát úspěšné, půjde o první zachráněný centrální stupeň. Následná inspekce by pak mohla ukázat, že stupeň je po letu v horším stavu, než se čekalo (například kvůli zvýšenému mechanickému i tepelnému namáhání). To by mohlo vést k rozhodnutí provést určité úpravy designu a tento konkrétní stupeň by nejspíš nemohl letět znovu (nebo by to vyžadovalo delší proces přípravy na další start a tudíž odklad STP-2). Oproti tomu boční stupně jsou zaměnitelné s běžnými Falcony 9, takže i když se při misi Arabsat 6A nepovede oba boční stupně zachránit, je možné je nahradit některými z několika prvních stupňů, které má SpaceX k dispozici. Výroba centrálního stupně pro misi STP-2 už probíhá a mělo by jít sériové číslo B1057. Stupně určené pro Arabsat 6A už jsou několik týdnů na Canaveralu a v těchto dnech by měla být dokončována jejich finální integrace (montáž jednotlivých stupňů do jednoho celku).

Zachráněné boční stupně Falconu Heavy během demonstrační mise (Foto: Darren Tan)

Letectvo bude misi Arabsat 6A bedlivě sledovat, což potvrdil Randy Kendall ze společnosti Aerospace Corp., která letectvu slouží jako konzultant v otázkách armádních startů a také certifikace nových raket. U mise STP-2 je zákazníkem přímo letectvo, které mise STP využívá pro experimenty a technologické protypy. Nejedná se tedy o běžný armádní náklad, který je obvykle kriticky důležitý pro národní bezpečnost. Podle Kendalla je tedy mise STP-2 „pro letectvo skvělou příležitostí trochu zariskovat a hodně se přiučit“. Mimochodem, u této mise budou všechny tři stupně schopné přistání na pevnině. Ale jelikož SpaceX má na Canaveralu jen dvě přistávací plošiny, centrální stupeň bude přistávat na plovoucí plošině OCISLY, která se bude nacházet jen 39 km od pobřeží, což potvrdila povolenka úřadu FCC. Podobná situace nastala u loňské mise SSO-A, u které Falcon 9 nesměl přistát na pevnině, jelikož se nedaleko nacházela raketa Delta IV Heavy s tajnou družicí. Raketa proto tehdy přistála na plošině JRTI, která se nacházela necelých 50 kilometrů od kalifornského pobřeží.

Mise Arabsat 6A a STP-2 představují finální krok potřebný k získání certifikace pro Falcon Heavy, který následně bude moci provádět starty pro armádu (první na řadě bude mise AFSPC-52 v září 2020. Data a zkušenosti získané z letošních dvou misí Falconu Heavy budou podle Kendalla užitečné také pro proces certifikace již použitých stupňů raket Falcon. Momentálně totiž letectvo pro mise v rámci NSSL vyžaduje nové rakety. Kendall z Aerospace Corp. vysvětlil: „Pomáháme vládě vytvořit základy pro certifikaci znovupoužitelných raket. Ale v případě misí NSSL zatím nejsme připraveni na již použité rakety. STP-2 bude první zkouška, u které budeme sledovat, jak SpaceX zpracovává, repasuje a opakovaně používání raketové stupně.“ Jedná se prý o pracný proces a letectvo chce minimalizovat riziko, nicméně podle Kendalla bychom nemuseli čekat moc dlouho: „Znovupoužitelnost přijde již brzy. Už se to blíží.“

Letectvo ostatně možná v otázce znovupoužitelnosti ani nebude mít moc na výběr, protože o armádní zakázky se chce ucházet také Blue Origin se svou raketou New Glenn, kterou firma bude nabízet jen ve znovupoužitelném režimu. „Celá jejich koncepce je založená na znovupoužitelných raketách,“ uvedl Kendall. „Každý stupeň plánují použít 12krát. Jsou zcela oddaní znovupoužitelnosti. A pokud vyhrají nějaké zakázky, budeme znovupoužitelnosti oddaní i my,“ dodal.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

9
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Radek Zatloukal
Host
Radek Zatloukal

Dobrý den,

promiňte za laický dotaz, ale může tato raketa vynést družici, která by letěla do slunce? Tzn. že by zkoumala slunce takovým způsobem, že by odesílala data a v určité fázi by ji slunce prostě vypařilo? A musí mít ta družice motory nebo ji usadí na dráhu ke slunci sama raketa?

Kotlopou
Host
Kotlopou

Kolizní kurz se Sluncem je dost palivově náročný, jak ukazuje např. tohle video. FH by pro takovou misi byl poměrně dobrá volba, ale družice by musela být lehčí, než k Plutu, což podle stránek spacex.com znamená nosnost méně než 3500 kg.

Jiří Hadač
Přispěvatel

V této diskuzi dokonce řeší, jestli by nebylo lepší použít pro Parker Solar Probe FH. Odpověď zní nebylo. FH je sice silná raketa na LEO, ale pokud jde o náročnější dráhy, má D4H skvělý druhý stupeň.
Názorně je to ukázáno v tomhle obrázku.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

No já ti nevím Jirko, ale FH je na tom lépe než D4H, srovnává se to až někdy pod 800kg hmotnosti nákladu.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ivo, však SPH má hmotnost cca 700 kg. Tkže práve tady se do té kategorie dostáváme.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Aha, můj omyl, měl jsem pocit, že těch 685kg je hmotnost bez paliva, protože je to docela hodně málo. Otázkou je jak moc přesné ty údaje u Fh jsou, mám pocit, že to jsou stále ještě jen odhady, protože po prvním letu těch dat ještě moc nebude navíc pro expendable verzi.