Historky ze SpaceX: Jak probíhal pohovor 14. zaměstnance firmy s Elonem Muskem

Máme tu další překlad oficiálně zveřejněného úryvku z nové knihy Liftoff od Erica Bergera. Ta pojednává o začátcích SpaceX v dobách vývoje a prvních startů rakety Falcon 1, které byly převážně neúspěšné. V druhém dílu této volné série článků si můžete přečíst o 14. zaměstnanci SpaceX Brianu Bjeldemu, který při návštěvě firmy zpočátku ani nevěděl, že se ve skutečnosti jedná o pracovní pohovor.

V budoucích dílech se dozvíte o všemožných útrapách, které první zaměstnance SpaceX potkaly na atolu Kwajalein uprostřed Pacifiku, odkud startoval Falcon 1.


Těm, kteří jsou natolik odvážní, aby se vydali na Mars, přineslo léto roku 2003 známku naděje věcí budoucích. Díky výstředním zákonitostem planetárních pohybů se v červenci toho roku Rudá planeta přiblížila k Zemi nejvíce za posledních šest tisíc let. V té době začala malá firma jménem SpaceX sotva řezat plechy pro svou první raketu. I když její první let byl stále několik let daleko, zakladatel firmy Elon Musk již učinil první krok směrem k Marsu. Moc dobře věděl, že bez těch správných lidí to nikam nedotáhne. Proto pohovor za pohovorem Musk pátral pro talentovaných a kreativních inženýrech, kteří by se zasadili o jeho cíl a učinili nemožné možným. A začal je nacházet.

Brian Bjelde u letounu C-17, který pomohl zajistit kvůli rychlé přepravě Falconu 1 pro čtvrtý start (Foto: Hans Koenigsmann)

Brian Bjelde neměl ponětí o Muskových snech nebo o jeho přístupu k náboru, když obdržel telefonát od svého bývalého spolužáka z univerzity. Spřátelil se s ním během dlouhých večerů v letecko-kosmické laboratoři na University of Southern California, kde si hráli s vakuovými komorami a malými satelity. Jeho přítel, Phil Kassouf, nadšeně mluvil o své nové práci pro workoholického milionáře ze Silicon Valley, který měl šílený plán postavit raketu a jednoho dne letět na Mars. „Měl bys přijít na exkurzi,“ poradil mu Kassouf a dal mu adresu místo kousek od losangeleského letiště.

Bjelde tehdy žil spokojený život. Tento přívětivý třiadvacetiletý muž přišel z kalifornského venkova prorazit do velkého města. Poté, co vystudoval univerzitu jako letecko-kosmický inženýr, Bjelde nastoupil do Jet Propulsion Laboratory, prestižní organizace pod americkou NASA, jen kousek severně za Los Angeles. Jakožto poradce studentského spolku se těšil ubytování zdarma a měl přístup k těm nejlepším víkendovým večírkům.

Takže když dorazil do skromného sídla SpaceX v El Segundo, tak opravdu jen kvůli exkurzi. „Vejdete dovnitř a tam je stůl a dvoje skleněné dveře,“ řekl Bjelde. „Prošel jsem kanceláří a potřásl si rukama. Byly tam šedé kancelářské kóje. Na exkurzi více méně nic nebylo, byla to jen prázdná továrna. Zrovna tam vyleštili podlahy.“

Co Bjeldeho zaujalo nejvíc, byl automat na kolu v přestávkové místnosti. Musk převzal tenhle vynález ze Silicon Valley – bezedná limonáda zcela zdarma pro udržení pracovní síly v neustálém kofeinovém povzbuzení. Pro někoho z akademického prostředí a střízlivého prostředí NASA byla tohle novinka. Když procházel kanceláří, asi tak tucet lidí v kójích mu kladlo otázky o jeho projektech v JPL, jež staví robotické sondy pro průzkum Sluneční soustavy. Bjelde mluvil o své práci s polovodiči, o plazmovém leptání a tlaku výparů pro vývoj nových technik pohonů pro malé satelity.

„Jasně,“ odpovídali. Ale co si myslel o pohonu velkých systémů, jako například raket? V tu chvíli mu to došlo. Oni ho sem nepozvali na exkurzi. Byl tu na pracovním pohovoru.

Brian Bjelde v roce 2016 (Foto: Brian Bjelde)

„Skončil jsem v jedné místnosti. Nevěděl jsem, že jí přezdívají mrazák. Zlobila tam vzduchotechnika. Byla tam hrozná kosa,“ říká Bjelde.

Vystřídalo se tam několik lidí. Jeho přítel Kassouf přišel první. Potom si přišel pohovořit jeho šéf, viceprezident pro avioniku Hans Koenigsmann. Nakonec vešel sám Musk. Ač jen o deset let starší než Bjelde, Musk již byl velmi bohatý a stále více známý podnikatel. Aby prolomil ledy, Bjelde nasadil běžné seznamovací fráze – rád vás poznávám, hodně jsem o vás slyšel, jsem rád že jsem tu. Supervšímavý Musk ale nikdy nebyl na prázdné společenské řeči a šel rovnou k otázkám. „Vy si barvíte vlasy?“ zeptal se.

Kapku rozhozený Bjelde odpověděl, že nikoliv. Jednou z Muskových běžných taktik během pracovního pohovoru je vypálit otázku, která člověka vykolejí, aby viděl, jak potenciální zaměstnanec zareaguje. V tomto případě však narazil na někoho s darem výmluvnosti. Bjelde zvládne mluvit s kýmkoliv. Takže se rychle oklepal a odpověděl otázkou: „Takhle vy prolamujete ledy? Protože to funguje.“

Musk to ale myslel vážně. Všiml si totiž, že Bjeldeho obočí byla velmi světlá, zatímco jeho vlasy tmavé. Mladý inženýr vysvětlil, že tento rozdíl je vrozený. Po chvíli se oba smáli.

Během půlhodinového pohovoru Musk zkoumal Bjeldeho profesní zkušenosti, ale také se podělil o svou vizi pro SpaceX, které založil, aby z lidstva udělal civilizaci brázdící vesmír. Úspěch měsíčního programu Apollo v šedesátých letech vyvolal vlnu studentů zajímajících se o matematiku a vědu a vedl ke generaci inženýrů, vědců a učitelů. Ale tenhle příliv na přelomu století opadl. Bjeldeho generace vyrostla v dobách raketoplánů a jejich vytrvalých oběhů okolo Země na nízké oběžné dráze, nikoliv v dobách odvážných průzkumníků z Apolla. Na rozdíl od Bjeldeho, který si svůj obor zvolil, protože letecko-kosmický obor byl abecedně první v sekci inženýrských studijních programů, většina mladých borců už se vesmírem nezabývala. Ti se dali na medicínu, investiční bankovnictví nebo moderní technologie.

Musk byl mezi lídry digitální revoluce. S pomocí PayPalu napomohl přechodu bankovního průmyslu na síť. A všude od komunikací po zdravotní péči začala digitální transformace zrychlovat. Naproti tomu, těžkopádný kosmický průmysl dělal spíše kroky zpět. Společnosti ve Spojených státech a v Rusku používaly stále stejné, desetiletí staré technologie k odpalování raket do vesmíru a jejich ceny stále rostly. Zdálo se, že to všechno jde špatným směrem. A proto Musk založil SpaceX a nyní, rok po založení, se chtěl posunout od základních návrhů k vývoji skutečného hardwaru. Musk chtěl, aby mu Bjelde pomohl s vývojem elektroniky pro jeho raketu.

Brian Bjelde v centrále SpaceX v Hawthorne (Foto: Brian Bjelde)

Pro Bjeldeho v té chladné místnosti to bylo hodně ke vstřebání. Měl pohodlnou vládní pozici, slibnou akademickou kariéru a aktivní společenský život. SpaceX by mu to vše vzalo. Z toho, co mu Kassouf řekl o intenzivním pracovním nasazení ve SpaceX, Bjelde pochopil, že začít pracovat pro Muska by obrátilo jeho život vzhůru nohama. A Musk nemohl nabídnout žádnou záruku úspěchu. Jak by takhle malý tým vůbec mohl dokázat postavit raketu schopnou dosáhnout oběžné dráhy? Žádná soukromě financovaná společnost něco takového nikdy nedokázala, přičemž to mnohé zkusily a selhaly. Po tomto pohovoru se Bjelde ptal sám sebe, zdali to vše nejsou jen prázdné sliby.

Několik dní poté, v jednu hodinu ráno, přišel Bjeldemu email od Muskovy asistentky Mary Beth Brown, jestli tu práci chce. Bjelde si uvědomil, že tahle společnost pracuje svým vlastním tempem.

Zpočátku se Bjelde pokoušel vyjednat si vyšší plat. NASA mu platila pěkných šedesát tisíc dolarů za rok spolu se školným. SpaceX nabízelo méně. Za šanci pracovat pro vizionáře na inspirativním projektu s posláním, se kterým se dokázal ztotožnit, by Bjelde musel překousnout nižší plat. Když o tom přemýšlel, vzpomněl si na svou středoškolskou učitelku chemie, paní Wildovou, jež prahla po nevšedních zážitcích. Kdykoliv se objevila šance spáchat nějakou šílenost, paní Wildová ji chytla za pačesy, aby si mohla ze seznamu přání odškrtnout zážitky jako třeba břišní tanec u egyptské pyramidy. Šance pracovat pro Muska hrála na jeho smysl pro dobrodružství a Bjelde se rozhodl se jí chopit. Koneckonců, vydat se na Mars byl šíleně obtížný cíl. Takřka nemožný. Ale ne zcela nemožný.

„Rád si představuji, že bychom mohli žít ve světě, kdy během našich životů – během toho kratičkého mrknutí oka, kdy máme štěstí zde být –, bychom mohli přinést takovou změnu, že vy, nebo já, nebo kdokoliv, bychom si to mohli opravdu dovolit,“ řekl o cestě na Mars. „Je to skoro před námi. Je to na dosah.“

Později se Bjelde dozvěděl, že ještě před jeho návštěvou se za něj Kassouf přimluvil. Společnost potřebovala někoho, kdo by dokázal postavit elektronický mozek rakety – hardware a software, který by přiměl raketu letět správným směrem. Bjelde ani nebyl elektronik. Ale Kassouf řekl Muskovi o těch dlouhých nocích, kdy spolu pracovali v univerzitní laboratoři, a o Bjeldeho vášni pro řešení náročných problémů. Kassouf byl odhodlaný na Bjeldeho vsadit – ano, Bjelde dá do SpaceX a rakety Falcon 1 všechno. V srpnu roku 2003 se Bjelde se svým legračním obočím a vším ostatním oficiálně stal čtrnáctým zaměstnancem SpaceX.

Přeloženo z: Space News

Poznámka redakce: Brian Bjelde ve SpaceX stále pracuje, od roku 2014 zastává pozici viceprezidenta lidských zdrojů. Pokud se chcete dozvědět více o náboru nových zaměstnanců ve SpaceX, Bjelde v roce 2017 poskytl rozhovor webu Glassdoor na toto téma a v roce 2016 odpovídal na otázky na Redditu. Můžete si také pročíst naši sérii článků o práci ve SpaceX z pohledu rozličných pracovníků firmy.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
7 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Jiří Hadač

Hezké 🙂 Pěkně přeloženo, díky pane kolego.

Krys

Víme jestli také zůstal?

Petr Melechin

Je to napsáno na konci článku.

Krys

Jejda, no jasně. Poznámka redakce 🙂 Díky.

Dominik Polák

Je znám důvod proč se na internetu objevují různé obálky knihy?
Kniha mi dnes přišla a má modrý obal.
Ne že by to na obsah mělo vliv, jen mě to zajímá 🙂

Petr Melechin

Evropská verze má tu modrou obálku.