Kdy se Starship vydá na Měsíc a Mars a co tam bude dělat?

SpaceX usilovně pracuje na přípravách prvních prototypů nové kosmické lodi Starship, přičemž jeden z nich by se měl snad ještě letos vydat na zkušební let do výšky 20 kilometrů. Dlouhodobějším cílem společnosti Elona Muska však je tuto raketu využívat také pro lety na Měsíc a Mars. Ty možná nejsou tak vzdálené, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kdy bychom se jich mohli dočkat a jak budou probíhat, aktuálně prozradili zástupci SpaceX Paul Wooster a Gwynne Shotwell.

Přestože primárním cílem SpaceX je umožnění kolonizace Marsu, Starship se nejdříve podívá na Měsíc. Ten je výrazně blíže, a tak může dobře posloužit pro zkušební lety Starship. Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell se na nedávném Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) nechala slyšet, že firma chce vyslat Starship na oběžnou dráhu do jednoho roku a na Měsíci přistát do roku 2022. Plán je prý takový, že loď na povrchu zanechá náklad, který budou moci využít další firmy a organizace v čele s NASA, které usilují o přistání na Měsíci do roku 2024.

Dosud neviděný obrázek Starship při vykládání nákladu na Měsíci (Zdroj: SpaceX)

Po přistání na povrchu by pak v roce 2023 měl následovat oblet Měsíce s lidmi v rámci projektu dearMoon. Při něm loď Starship poveze skupinku umělců v čele s japonským podnikatelem Jusakou Maezawou na zhruba týdenní turistickou misi kolem Měsíce.

V roce 2024 by pak podle Gwynne Shotwell mohlo dojít k prvnímu přistání lidí na Měsíci v lodi Starship. Z dřívějška víme, že loď zde nebude moci doplnit palivo pro návrat, avšak to bylo nemělo být potřeba. Podle Elona Muska stačí, aby byla Starship po startu ze Země umístěna na vysoce eliptickou orbitu a tam dotankována. Poté bude mít dost paliva pro přistání na Měsíci a také návrat zpět na Zemi. Musk k tomu nedávno dodal, že na rozdíl od Marsu je na Měsíci problém se získáním uhlíku pro výrobu paliva pro dotankování na povrchu, avšak velká ložiska uhlíku, vodíku a kyslíku by prý mohla být nalezena ve stínu kráterů.

Gwynne Shotwell se během své prezentace zároveň podělila o nové video o Starship, které obsahuje dosud neviděné záběry z příprav a testování prvního prototopu v Texasu:

Měsíc však pro SpaceX představuje spíše mezistanici a hlavním cílem firmy jsou cesty na Mars. A právě o nich aktuálně mluvil Paul Wooster, inženýr ze SpaceX specializující se na problematiku Marsu.

Starship startuje z Marsu (Zdroj: SpaceX)

V rámci své prezentace na sjezdu organizace Mars Society zopakoval již známé plány firmy ohledně marsovských misí a poté odpovídal na otázky z publika, přičemž prozradil několik nových či méně známých informací:

  • U Falconů se při zážehu motorů a při tlakování hlavních nádrží využívá helium. U Starship však helium nebude, a tak roztáčení čerpadel při zážehu Raptorů budou zajišťovat stejné plyny, kterými budou tlakovány nádrže lodi. Zásobníky těchto plynů pro následné restarty motorů pak budou doplněny během letu, když už motory běží.
  • SpaceX prý momentálně pracuje na přípravách velkovýroby keramických destiček pro tepelný štít Starship. Zároveň naznačil, že lodě určené pro náročné návraty z Marsu by mohly být dovybaveny nějakým ablativním tepelným štítem. Ten sice nebude plně znovupoužitelný, ale tyto lodě nebudou vzhledem k dlouhým cestám použity tolikrát, takže rychlá a úplná znovupoužitelnost není zcela nutná.
  • Elon Musk už mnoho let plánuje vyslání první nákladní mise na Mars v roce 2022. Podle Woostera to prý stále platí.
  • U aktuální verze Starship dochází při návratu ze zemské orbity k přetížení 2–3 g. Při příletu k Marsu je přetížení omezeno na maximum 5 g.
  • U prvních misí na Mars s malou posádkou si loď může vystačit s jednodušším systémem podpory života, který není regenerativní. Vysoká nosnost lodi totiž umožní vzít nadbytečné zásoby vody či kyslíku a tím snadno vykompenzovat ztráty těchto látek v průběhu letu.
  • Wooster očekává, že většina lodí, které v počátcích přistanou na Marsu, už zůstanou na povrchu a nevrátí se na Zemi. V minulosti uvedl, že lodě můžou dobře posloužit jako příbytky pro první lidi na Marsu.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

65
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Majo
Host
Majo

Skvelý článok.Nech sa im darí.

gendibal
Host
gendibal

Taky doufám. A jsem zvědavý, jestli jim ten rok 22 i 23 na Měsíci vyjde, co na to NASA se svým multimiliardovým subvencováním ULA…

Silhan.J
Host
Silhan.J

Zeptej se senátorů a kongresmanů, protože to oni tahají za nitky a táhnou NASA ke dnu.

PetrV
Host
PetrV

NASA má SpaceX stále co nabídnout a to toho využívá. Škoda, že toho nevyužívá patřičně ULA, navíc má podobný úkol jako SpaceX. Drobení financí jednou skončí.

Rosetau
Host
Rosetau

ULA vznikla jen proto, že nebylo dostatek zakázek pro vynášení nákladu do vesmíru pro dva zbrojní giganty Boeing a Lockheed Martin. Jediným primárním cílem a ukolem je generování zisku. Popularizace kosmonautiky a objevování záhad vesmíru je této společnosti naprosto cizí. Proto zaspala dobu a jak se říká ujel jim vlak. Oni neměli potřebu inovovat své nosiče, když jim to vydělávalo závratné zisky. Pak přišla na scénu SpaceX a řádně zamíchala kartami. Rozbila monopol a jediné co dnes ULA drží nad vodou jsou štědré státní dotace a agresivní lobování vlivných politiku.

yamato
Host
yamato

transfer know-how medzi NASA a SpaceX uz nie je taky jednosmerny. V pripade napr. nadzvukoveho retrozazehu je NASA prijemcom dat. Podobne to bude zrejme napr. pri orbitalnom tankovani.

Jiří Hošek
Host
Jiří Hošek

NASA nebude na prezentaci Gwynne Shotwell reagovat. Naopak, NASA/MSFC vydala 30. září poptávku na návrhy komerčního pilotovaného lunárního landeru, a termín pro podání návrhů uplyne pozítří, 5. listopadu. Akorát ty “multimiliardy” nemá k dispozici, což může být výhodou SpaceX s navrženým spolufinancováním landeru z vlastních zdrojů. Těším se tedy, že si tady brzy přečtu článek o návrhu, který SpaceX do soutěže přihlásila.

Dr.Valve
Host
Dr.Valve

Tak dúfajme, že na Mesiac toho dotiahnu čo najviac aby sa tam dala postaviť dlhodobejšia najlepšie medzinárodná základňa.

kamil
Host
kamil

Ten systém vykládky na Měsíci vypadá zajímavě.
Když poletí SS na Mars bez předpokládaného návratu, co nemusí mít oproti návratové variantě? Předpokládám, že se obejde bez atmosférických motorů, a co dál?

Silhan.J
Host
Silhan.J

Jak by asi mohla bejt bez atmos. motorů, když musí přistát na Marsu? Navíc jak by asi proběhla nouzová evakuace?

John jehlu kraj
Host
John jehlu kraj

Kolikpak je hustota atmosféry na marsu?

Silhan.J
Host
Silhan.J

Jakpak by asi loď při přistání manévrovala a brzdila?

Invc
Host
Invc

vac tryska je tak obrovská, že sd do jejího půdorysu vejdou 3 rptory s atmo tryskou.

Pokud bys chtěl takovou tryskou chechlat o 15 stupňů, jak se to dělá s těmi třemi atmo, tak by se na SS už další vac motory téměř nevešly.

(jinak menší atmo tryska funguje ve vakuu bez problému, jen větší tryska vac verze je o něco efektivnější. Obráceně to neplatí. Vac trysku v atmosféře zničíš).

Invc
Host
Invc

atmo motory mít musí. Těmi se to řídí a na těch se přistává.

Oproti návratové variantě – možná o něco jednodušší tepelný štít (a minus pár drobností ohledně dotankovávání na Marsu). Jinak potřebují vše. (pomiňme teď specifika nákladu)

kamil
Host
kamil

Tak si říkám, že jak SS montují ve dvou kusech, standartní spodní díl s nádržemi a motory, proměnný horní díl (pilotovaný, nákladní, tanker), tak by bylo vtipné některé SS na Marsu opět rozebrat. Obytné horní díly dát k sobě jako prvotní základnu, několik spodních dílů bez motorů by tvořilo sklad pohonných hmot. Nákladní horní díly by tvořily třeba skleníky nebo dilny.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Zajímavá myšlenka, ale nějak si nedokážu představit jak na Marsu rozřezávají loď flexou a přivařujou k horní části nožičky. Lepší by bylo kdyby v nákladovém prostoru už byl sestavenej obytnej modul s krásným objemem 1000m3, který by se jenom vyndal pomocí jeřábu.

yamato
Host
yamato

naco obytny modul, ked cela SS je obytny modul? SpaceX sa uz nechala pocut ze prve SS povacsinou zostanu na marse a budu z nich ubikacie 🙂

Silhan.J
Host
Silhan.J

Jenže ten obytný modul by byl 38 metrů nad povrche. Navíc 2 SS nikdy nebudou moc přistát vedle sebe a to je trochu nepraktické 😉

yamato
Host
yamato

bud vyuzijete plne vybaveny obytny priestor s nainstalovanou podporou zivota, dopraveny na mars, ako obytny modul 38 metrov nad povrchom. Alebo si tam dovleciete presne to iste, len to bude meter nad povrchom. Neviem, povedal by som ze SpaceX nema tlaciaren na peniaze a musi sa chovat pragmaticky 🙂 t.j. asi skor vymysliet ako po marse prepravovat Starship na koleckach…

Rozmyslal som co s nadrzami na “obytných” Starshipoch. Keby to bol sklad paliva, asi by to znervoznovalo najomnikov 🙂 ale tiez by to mohla byt velmi pekna, viacposchodova biofarma na pestovanie potravy. Celkom by sa mi pacilo naliat do hornej nadrze trochu vody a chovat tam ryby. Spinava voda by stekala samospádom do dolnej nadrze k hydroponnym rastlinam. Kondenz by sa recykloval. A posadka by mala zasobu zivocisnych bielkovin…

Invc
Host
Invc

Tak pokud už s tou starship nechceš nikam letět – tak by třeba postačilo ji šetrně převrátit na bok.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Tak tohle se čte úplně samo. Paráda.

Rosetau
Host
Rosetau

Dnes jsou hodně aktivní. Krásně se na to dívá – https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=48895.560

J R
Host
J R

V poslední době pracují opravdu intenzivně. Začíná to vypadat, že by to letos opravdu mohli stihnout.

PetrV
Host
PetrV

Bude potřeba ještě hodně financí, práce a času, než se to podaří. Fandím.

Tom
Host
Tom

To je zvláštní. Mantra Elona Muska je “rapid reusability” ale teď se dozvídáme, že lodě na Mars zas tak rapidly reusable nebudou :/

Ale samozřejmě fandím dále a snad aspoň ten první termín uncrewed přistání na měsíci v roce 2022 proběhne!

Vlado
Host
Vlado

Perfektný článok! Ďakujem!
Len sa mi nezdá, že by u prvých misiách na Mars nemala mať SS regenerativný systém podpory života, keď tie lode majú zároveň slúžiť ako príbytky pre prvých ľudí…

Jansa Jaroslav
Host
Jansa Jaroslav

Je to hotová Verneovka, možná by se hodilo využit na Měsíci vesmírný výtah už kvůli víření prachu při přistávání a startu takového kolosu. Na Marsu NASA používá jeřáb na spuštění vozítka na povrch, právě kvůli nežádoucímu zvíření prachu.

Kosmoman
Host
Kosmoman

ten prach bude nonstop robit problem…..či solari,či filtre….všetko stále bude zaprášené……..tam aj ak pristanu,tak budu musiet ihned raptory prečistit a dat nejake štuple na trisky aby ich neupchal prach……a taky štart z marsu bude riadny masaker z prachu,chcelo by tam mat nejaku stacionar kameru a online na zem…….pecka zabery by boli aj z orbiterov pri štarte

PetrV
Host
PetrV

Co tam budou dělat? Objevovat!
A budou první, kdo se projde po Marsu….

Majo
Host
Majo

Ale aj tak ako pekne je vidno,že aj keďSS s raptormi bude lietať,je to stále málo.Na začiatok je to skvelé ale bez tých jadrových pohonov sa to nebude dať.

Majo
Host
Majo

Myslím,že nejaké väčšie objavovanie alebo kolonizácia vo väčšom.A to nehovorím o iných vzdialenostiach a pod.Raptor ako kráľ chemických motorov je skvelý ale a jtak cesta bude trvat na Mars6-7 mesiacov.Treba to skrátiť ale na začiatok a znovunakopnutie pilotovanej kozmonautiky je to fajn.

Majo
Host
Majo

Som zvedavý ako je na tom NTP(nuclear thermal propusion)od NASA.Určite chodí Elon konzultovať aj o tom.SS je n1 ale bude to upgradovať,lebo je to nevyhnutné.

Rosetau
Host
Rosetau

Když je Mars k Zemi nejblíže dá se tam přiletět i s chemickým pohonem za 3+ měsíce.

Kosmoman
Host
Kosmoman

si myslím,že ak tam dopredu nepošlu nejake sondy s palivom na orbitu tak to nebude nejak skoré lietanie s posadkou…..to získavanie paliva z marsu je skor beh na roky………..jedna starship s pripojenimi desat tankermi ako vlak na mars orbitu

Rosetau
Host
Rosetau

SpaceX na mobilní továrně, která bude vyrábět z vody a oxidu uhličitého kyslík a metan pracuje už několik let.

Kosmoman
Host
Kosmoman

to pracuje,ale v najblizsej dobe to nebudu cisterny …..až také jednoduché to nie je a nie všade na marse je take jednoduché vytažit z horniny vodu……tony zeminy a málo vody……a to bude treba aj tu zeminu pratat od tej tovarni,lebo sa zasype……no uvidíme,maju perspektývu a kopec inžinierov aj vela snahy.držím palce a tešim sa nech to bude čím skôr

petr
Host
petr

na druhou stranu oni nechtějí létat zpět každý měsíc. I když budou vyrábět palivo hodně pomalu “po kapkách” tak jim to úplně stačí

Rosetau
Host
Rosetau

Neni potřeba těžit horninu. Na Marsu je vody ve formě ledu dostatečné množství. https://www.foxnews.com/science/christmas-on-mars-spacecraft-captures-50-mile-wide-icy-crater-on-the-red-planet

Majo
Host
Majo

Ale tí prví astronauti,prieskumníci to budú mať ťažké,také pokusné králiky 😀

Josef
Host
Josef

Už jsem tuhle úvahu nakousl v jednom starším komentáři. Pokud si myslíte, že je v něčem chybná, klidně ji kdokoliv korigujte, případně přidejte vlastní vizi.. SpaceX teď bude stavět prototypy lodí Starship jako na běžícím pásu. Určitě je po testech všechny nevyhodí do šrotu, ale pravděpodobně nějak zužitkuje. Tj. v duchu filosofie Elona Muska – dělat věci jednoduše, levně, rychle a nedělat zbytečné kroky (postupy, součástky…), které zdržují. Protože SpaceX bude potřebovat celou flotilu různých typů lodí, z nichž některé musí být hotové dříve než jiné (z ekonomických i technických důvodů), nabízí se následující řešení: SpaceX po letových testech většinu prototypů předělá na funkční lodě. Technicky i ekonomicky logická se mi zdá tato varianta:

Prototypy Mk3 a Mk4 (již s tepelnou ochranou) budou předělány na tankery, které budou létat pouze na orbitu a dodávat palivo lodím Starship cestujícím mimo oběžnou dráhu Země (pro začátek k Měsíci, v budoucnu k Marsu). Vystartují ze Země s palivem, na orbitě dotankují jinou loď a vrátí se zpět na Zem.

Prototypy Mk5 a Mk6 budou postaveny rovnou jako nákladní s vyklápěcími “vraty”. SpaceX je nejspíš už koncem příštího roku použije pro vypuštění několika stovek satelitů Starlink (cca 400 kusů najednou), v roce 2021 je bude používat nejen pro Starlink, ale i pro další zákazníky (soukromá sféra, armáda, NASA). Nákladní prototypy budou jednoduché bez prostorů pro posádku. Proč je SpaceX vyrobí tak rychle? Aby mu mohly rychle vydělávat peníze.

Prototypy Mk7 a Mk8 budou první velké kosmické lodě postavené pro posádku (astronauti) a několik cestujících (turistů bez rozsáhlejšího výcviku). Půjde o lodě se zabudovanou krátkodobou podporou života (maximálně na týdny pro jednotky cestujících). Obě dvě poletí s prvními turisty na oběžnou dráhu Země i Měsíce. Půjde o mise typu dearMoon v roce 2022 nebo 2023. Pro Mars se tyto lodě nehodí. Dvě budou připraveny kvůli tomu, aby se předešlo úmrtím při vážných problémech během letu s posádkou k Měsíci (viz Apolo 13..). Pokud jedna loď selže a nebude moct přistát zpátky na Zemi (nezvládla by průlet atmosférou), vyšle se obratem záložní loď, která posádku dopraví zpět na Zemi.

Teprve prototypy Mk9, Mk10, Mk11, Mk12… budou určeny pro let k Marsu. A nejspíš ani ne všechny. 2/3 z nich budou nákladní verze, 1/3 verze pro posádku se zabudovanou dlouhodobou podporou života (uzavřeny biologický cyklus schopný zaručit přežití posádky po dobu minimálně jednoho roku). První čtyři budou nákladní, další prostřídané nákladní s obytnými.

Vyplývá mi z toho následující: V době, kdy SpaceX pošle první nákladní lodě Starship k Marsu, bude muset mít v provozu minimálně 8 až 10 lodí. Možná víc. No a v době, kdy poletí k Marsu první Starship s posádkou, rozroste se potřebná flotila na nějakých 12, 13, 14… lodí. Nedivil bych se ani, kdyby to bylo 20 lodí. Jde o obrovské počty a obrovské množství práce.. SpaceX bude muset od příštího roku zprovoznit každé čtvrtletí jednu funkční loď, aby se mu podařilo dodržet termín přistání člověka na Marsu v roce 2025. Osobně doufám i věřím, že se mu to podaří. Ale jde o něco neskutečného.

Vychází mi z toho ještě jedna zajímavost a z dnešního pohledu až šílenost. SpaceX bude část lodí skladovat (parkovat) na oběžné dráze, ne na Zemi v hangárech. Jednak to bude ideální z hlediska testování různých systémů (hlavně systému podpory života), no a zadruhé to bude i finančně výhodnější. Pochybuji, že v Texasu nebo na Floridě vyrostou hangáry pro 10 hotových lodí a prostory pro stavbu dalších deseti. Mnohem výhodnější bude naplnit nákladní loď nákladem a zaparkovat ji na několik týdnů na oběžné dráze Země. Prostoru tam je víc než dostatek :). Teprve až ve vhodnou chvíli se dají odeslat k Marsu. Mezitím může proběhnout několik dalších startů. Lodě, které vypustí náklad na oběžnou dráhu Země, také mohou čekat několik dnů až týdnů na návrat. Kvůli obsazení startovacích ploch a hangárů. Současně s tím může kolem Země obíhat klidně i několik obytných lodí, na nichž budou probíhat testy, případně věděcké experimenty. Některá z lodí může být obydlena i turisty. Atd.

Ještě před 10 lety bych řekl, že jde o sci-fi popisující dění v roce 2050. Ale on to je nakonec díky Elonovi Muskovi scénář pro rok 2025..

Majo
Host
Majo

Ja hovorím stále,že keby nebolo Elona,nech je aký chce,tak by sme sa omnoho dlhšie načakali.Môžeme byť radi,že on miliardár investuje prachy do takéhoto priemyslu.Mohol byt mať na saláme ale on maká aj v kozmickom priemysle.Tie SS budú vyzerať parádne,dúfam,že sa mu bude dariť.Urobil skvelé inovácie a ďalší ho budú nasledovať.TIe SS sú také vesmírne stíhačky Zem-Mesiac-Mars.Určite potom bude následovať Nuclear thermal propusion ale nateraz môžme byť radi za takého obra ako je SS,keď sa zalieta so starlinkom bude dobre.A budeme mať transport na Mesiac-Mars.

petr
Host
petr

Hezká představa, která ovšem nepočítá s tím že se nějaká testovací loď rozmlátí. V zásadě nemá moc smysl počítat na co která MK bude určena. Podle plánů je jasné, že MK1 a MK2 bude čistě na testy.I když by mne nepřekvapilo pokud by MK2 vezla na orbitu nějaké satelity Starlink, když už tam poletí. Koneckonců pokud proběhnou testy s MK1 dobře tak nejrizikovější část letu bude až návrat. Podle mne je to pro SX přijatelné riziko. Ostatní už se dají použít na různý účel. Přičemž ano nevyhnutelný je speciál na tankování ovšem ani to nemusí být hned pravda. Pokud jsem četl dobře tak EM říkal, že v první fázi speciály nepoužijí a budou testovat tankování s nákladní verzí. Takže za mne je naopak nejpravděpodobnější, že v první fázi budou stavět jen dvě varianty lodí. Jakékoliv tříštění je předčasné dokud nebudou více odladěné.
První varianta je nákladní. Tu použijí na testování a dopravu satelitů. Budou s ní dotankovávat. A cvičně s ní dovezou nějaký náklad na měsíc.
Druhá varianta je s pasivní podporou života. Ta jim bude stačit pro zkoušky mezikontinentálních letů a pro misi dearMoon. Nemyslím, že si před touto misí dovolí posadit do lodě někoho jiného. Představa turistů letící v nedotažené a dostatečně neotestované lodi je nereálná.
První turisté budou určitě létat nejprve mezikontinentální lety, při nichž není taková zátěž a postupně půjde vše odladit.
Zároveň budou chvíli létat se spoustou nákladu. To že si snaží zarezervovat spoustu dalších letů pro satelity nemusí být náhoda. Prostě potřebují něco dopravovat, testovat a nakonec to nemusí být vždy Starlink.
Dokud se SS neodladí a nedoplní se třeba nové korekční trysky a spoustu dalších věcí o kterých ještě nevíme nemá cenu stavět speciály. To stejné je s podporou života ještě na ní ani nepracují.Takže mají spoustu práce před letem posádky na Mars.
Zajímavá je spíš potřeba a nepotřeba tepelného štítu pro jednotlivé mise. Všichni možná tak nějak vnitřně předpokládáme, že ze země vystartuje raketa s posádkou, přistane na Marsu nebo na měsíci a pak se stejná loď vrátí na zem. To se, ale nejspíš nestane. Pochybuji, že by to někdo dovolil. Je tu riziko kontaminace a u Marsu i riziko poškození tepelného štítu před návratem na zem.(což by bylo u misí s posádkou příliš rizikové)
Většina nákladních lodí tedy na Marsu zůstane i z toho důvodu, že nedává moc ekonomicky smysl je vracet. Je to z velké části jen, železo a je lepší ho využít na místě. Potom je otázka jestli taková loď potřebuje pro průlet řídkou tamní atmosférou keramické destičky. Mohl by jí stačit jen ocelová plášť.(to je dohad nejsem si jist) U měsíce potřeba pláště jistě odpadá a je otázka jestli se vyplatí lodě znovu používat. Pokud ano tak nemyslím že budou přímé lety země-měsíc. Spíš se dočkáme překládání nákladu a specializované nákladní lodi, která bude bez pláště keramických destiček pendlovat jen z měsíce na orbitu a lodě, které budou startovat ze země a vracet se na ní nikdy na cizím tělese nepřistanou. Obdobné to bude u misí s posádkou ať už na Marsu nebo na měsíci.
Vaše představa spousty lodí ve vesmíru tedy je dle mého trochu jiná. Většina lodí bude dopravovat náklad případně palivo ze země, budou mít kvalitní tepelný štít a na zemi se budou neustále vracet. Těch bude nejvíc protože z to můžou vydělávat peníze. No a pak tu jsou lodě, které poletí k jiným tělesům a většinou se nikdy nevrátí.
Už je to dlouhé tak už možná jen jedna myšlenka. Pokud uvažujeme o letu na Mars s lidskou posádkou a přijmeme to, že je příliš rizikové se stejnou lodí přistávat na obou tělesech. Můžeme dojít k tomu, že loď pro Mars nemusí mít tepelný štít pokud potom nepřistane ani na zemi(lodí pro dopravu posádky z orbity bude už zřejmě v tu dobu dost tak proč?), ale místo toho bude mít daleko sofistikovanější radiační a jinou ochranu uzpůsobenou právě pro dlouhé lety vesmírem. Taková speciální loď prostě může vystartovat ze země a pak už nikde nepřistát a jen pendlovat mezi oběžnou drahou Země a Marsu.

bohyn
Host
bohyn

K té kontaminaci stejně dojde. Jednak náklad/posádka a jednak SS bude brzdit o atmosféru.

Silhan.J
Host
Silhan.J

Měli bychom se snažit kontaminaci co nejvíc zamezit. A ne že bude lidstvo hrát ruskou ruletu jen kvůli Muskovi co razí postup „po mě potopa“.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Takzvaná kontaminace Marsu pozemskou biotou je nevyhnutelná. Není technicky řešitelné kontaminaci zabránit. Ostatně prostředí Marsu je zatím dostatečně aseptické. Pokud by nebylo, došlo by ke kontaminaci již nyní. Žádná z dosednuvších sond nemohla být sterilizována na 100%. Neslučuje se to s technologickými postupy výroby. Biologické zatížení lze pouze omezit. V případě návštěvy člověka na Marsu bude místo přistání okamžitě kontaminováno a bude jen otázkou místních podmínek, zda se kontaminace rozšíří, nebo zanikne.
Co se týká nebezpečí pro kosmonauty od případných místních organismů, je otázkou zda takové vůbec existují. V případě Marsu je to opravdu dost špatně představitelné. Geologická doba, kdy byl Mars podobný Zemi, byla velmi krátká. Nyní se odhaduje v rámci stamiliónů pozemských roků. Pokud by se za tu dobu byl schopen život na Marsu vyvinout, patrně by zbývající 3.5 miliardy let musel přežívat v nějaké hlubinné podobě jako pozemské geobakterie. Potom by ovšem byl postaven na zcela jiné látkové výměně a nebyl by tak schopen nějaké výrazné myslitelné interakce. A pokud by byl, je doba návrat kosmonautů dostatečně dlouhou karanténí dobou. Je nutné si uvědomit a přiznat, že stejně jako na naší planetě výpravy do neznáma jsou lemovány mrtvolami dobrodruhů, hrdinů a objevitelů, bude tomu tak i u výprav na jiné světy. Představa, že se vše dá připravit tak, aby to dobře dopadlo, je zcela zcestná. Je nás tady ostatně jako much… A ona také přehnaná opatrnost nevede ani v evoluci k úspěchu. Platí to ostatně i pro lidské konání. To, že nyní jsou ztráty na životech v kosmonautice relativně malé, lze připodobnit výcviku námořníků na rybníku. Sem tam se nějaký utopí, ale loď je pořád kýlem na dně. Cesta na Mars bude jiná liga.
Mars bude také patrně nejprve komerčně obsazen soukromými subjekty typu SpaceX se souhlasem domovských států těchto firem. Bude se tak opakovat situace s Novým světem v bledě modrém. (Chybí indiáni…)
Lidem budou přirozeně k nápomoci geneticky upravené organismy, které se budou snažit obsadit místní přírodní či uměle vytvořené niky a případný místní mikrobiální život se s tím bude muset vyrovnat. A náš život také. Pokud tedy budou schopni vzájemné interakce. Jinak budou koexistovat vedle sebe.
Nebo iniciativa zůstane na národních agenturách a nebude nic, jen vyplněné formuláře. Když se budeme falešně strachovat a předběžně bát, zůstaneme sedět v jeskyni a nakonec vymřeme na infekci z telefoních sluchátek. A možná se po čase najde nějaký nový progresívnější druh s více než jedním Elonem…

Silhan.J
Host
Silhan.J

Objevení mimozemského života by mohla být nejzásadnější věc v historii kosmonautiky, ale my budeme riskovat jeho zničení nebo poškození ještě před jeho objevením jenom proto že dekontaminace by nás příliš otravovala. To je opravdu civilizovaný názor. Trochu mi to připomíná nápad z dob minulých, kdy někteří lidé v USA navrhovali poslat na Měsíc místo člověka atomovku, aby sovětům ukázali, jací jsou pašáci. Teoreticky se mohli dostat Mars nějaké organismy ze Země, ale ta možnost je praktici nulová. Museli by být na vnějším povrchu roveru. Věř, že NASA u sond opravdu dbá na čistotu. A není důvod snižovat laťku jen proto že to pana Elona obtěžuje.
A ještě mi prosím vysvětli, jak může být po přistání člověka místo “okamžitě kontaminováno”. To si myslíš že si tam vykopají kadibudku a odpadky budou vyhazovat pod okna? Vždyť budou v hermeticky uzavřeném prostoru tak jaká okamžitá kontaminace. Maximálně když se místo přistání rozplácnou o povrch. Ta věta o tom, jak první půjdou na Mars komerční firmy je taky celkem vtipná. Co by tam asi dělali? Spx se možná zmůže na demonstrační misi, a to je vše. To tvoje přirovnání s Novým světem dost pokulhává.

bohyn
Host
bohyn

Staci otevrit prechodovou komoru a vypusti se bakterie. Obytna cast z principu nemuze byt sterilni, protoze lide. Povrch skafandru bude take kontaminovany. Tohle je riziko, ktere je potreba podstoupit, pokud mame kolonizovat Mars.

Rosetau
Host
Rosetau

Některé druhy organismu jsou pekelně odolný. Tolerují prostředí pro ostatní tvory smrtelně nebezpečná. Žijí v roztocích jedovatých chemikálií, kyselin a hydroxidů, v jaderných reaktorech či enormních teplotách. Jak řekl Jeff Goldblum z Jurského Parku život už si najde cestu 🙂

bohyn
Host
bohyn

Ano, mikroorganismi si treba klidne vegetuji na plasti ISS

Josef
Host
Josef

Ke kontaminaci dojde používáním nářadí a přístrojů. A nejspíš i vozidel. I kdyby si brali astronauté ven skafandr, který bude 100% dezinfikován (což je stejně v podmínkách Marsu dlouhodobě technicky nemožné), nanosí na povrch Marsu bakterie prakticky na každém předmětu denní potřeby. Všechno nejde neustále dezinfikovat, protože na dezinfikování by pak taky mohla padnout polovina času i energie budoucích obyvatel Marsu.

Podle mě se “život” na Mars nanosí velmi rychle a velmi rychle se tu i uchytí. Bakterie a později za desítky až stovky let třeba i nějaké odolné plísně. Nejspíš pak ale bude omezen na malá ohniska s příhodnými podmínkami. Různé praskliny, ve kterých budou vhodné koncentrace minerálů a nejrůznějších chemických sloučenin, místa, kde bude na povrch unikat nějaký hlubinný plyn, podzemní prostory s vodním ledem v místech, do kterých bude občas proudit teplejší vzduch z povrchu nebo nitra Marsu atd.. 99,99999 % bakterií v průměrném marsovském prostředí hned zahyne, jenže pořád zbývají miliony bakterií, které ve vhodných podmínkách nejen přežijí, ale zároveň se dokáží rozmnožovat a v dalších generacích mutovat a přirozeným výběrem se přizpůsobovat danému prostředí.

Navíc, jak píše bohyn. Stačí otevřít přechodovou komoru a vypustí se bakterie. Marsovské větry je pak odnesou desítky kilometrů daleko… Většina z nich za pár minut zahyne, některé ale budou mít štěstí a přistanou u zdroje “potravy”. Ty nejodolnější u něj i dlouhodobě přežijí… Jestliže existují bakterie, které dokáží přežít ve vakuu při teplotě -270 °C a bakterie, které nepotřebují k životu kyslík, prostředí Marsu takové zahubit nedokáže.

petr
Host
petr

v Dlouhodobém horizontu asi ano. Nicméně je určitě zájmem tomu bránit minimálně dokud Mars opravdu důkladně neprozkoumáme. V minulosti se vždy NASA snažila jakoukoliv kontaminaci vyloučit. Poslední akce na měsíci naopak vyvolali velké zděšení.
Myslel jsem, ale naopak kontaminaci z Marsu na zem. To si opravdu nemůžeme dovolit. Dekontaminace celé lodi která přistávala na Marsu někde ve vesmíru je nereálná.

bohyn
Host
bohyn

Problém je i dekontaminace nákladu či posádky, nejen lidi

bohyn
Host
bohyn

*lodi

Silhan.J
Host
Silhan.J

Také si myslím že se budou starší lodě modernizovat. Je to vlastně jenom plechová konzerva, ve které se vymění motory, počítače a bude stejně vykoná jako nově vyrobená loď.
Ale měl bych pár poznámek
1. Nazývat všechny lodě prototypy, a ještě je označovat Mk 5,6… je přinejmenším zmatené. Mk je označení verze něco jako block u F9. Jestli půjde vše dobře u Mk5 se to zastaví a začnou se “sériovou” výrobou. A až za pár let nastoupí vylepšená verze Mk6.
2. Mít jen 2 lodě pro náklad nestačí. Ze začátku se nějaká určitě vyseká. Navíc důvěra ve znovupoužitelné rakety není ještě tak velká, jak si mnozí myslí. I F9 můžou startovat opakovaně, ale stejně se do toho zákazníci moc nehrnou jinak by Spx stačilo pár raket. A u SHS to bude ještě horší, protože to bude úplně nový neozkoušený systém, který nemá obdoby. Jen certifikace budou trvat roky.
3. Přesunou posádku z poškozené lodě do nové půjde jen jestli se zvládne vlastní silou dostat na orbitu (což bude záviset na množství paliva a poškození). Představa, že se záchranná loď připojí k lodi vracející se od Měsíce je naprosté sci-fi. Před první misí dearMoon bude muset být vše vypilované. Jediná nehoda s posádkou může Spx zlomit vaz.
4. Podpora života pro Mars musí zvládnout minimálně 3-4 roky ne 1.
5. Lodě stačí hodit pod stan. Parkovat na orbitě není dobrý nápad. Už kvůli radiaci a mikro asteroidům. Stačí se podívat na ‘oďobaný’ štít raketoplánů.
6. Chtít dostat lidi na Mars v roce 2025 je blbost. Příprava astronautů a technologií bude trvat roky a Spx ani jedno z toho nemá. Taky tam nepoletí sami a vládní agentury se k Marsu zrovna nehrnou.