Kdy se Starship vydá na Měsíc a Mars a co tam bude dělat?

SpaceX usilovně pracuje na přípravách prvních prototypů nové kosmické lodi Starship, přičemž jeden z nich by se měl snad ještě letos vydat na zkušební let do výšky 20 kilometrů. Dlouhodobějším cílem společnosti Elona Muska však je tuto raketu využívat také pro lety na Měsíc a Mars. Ty možná nejsou tak vzdálené, jak by se mohlo na první pohled zdát. Kdy bychom se jich mohli dočkat a jak budou probíhat, aktuálně prozradili zástupci SpaceX Paul Wooster a Gwynne Shotwell.

Přestože primárním cílem SpaceX je umožnění kolonizace Marsu, Starship se nejdříve podívá na Měsíc. Ten je výrazně blíže, a tak může dobře posloužit pro zkušební lety Starship. Prezidentka SpaceX Gwynne Shotwell se na nedávném Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC) nechala slyšet, že firma chce vyslat Starship na oběžnou dráhu do jednoho roku a na Měsíci přistát do roku 2022. Plán je prý takový, že loď na povrchu zanechá náklad, který budou moci využít další firmy a organizace v čele s NASA, které usilují o přistání na Měsíci do roku 2024.

Dosud neviděný obrázek Starship při vykládání vozítek na Měsíci (Zdroj: SpaceX)

Po přistání na povrchu by pak v roce 2023 měl následovat oblet Měsíce s lidmi v rámci projektu dearMoon. Při něm loď Starship poveze skupinku umělců v čele s japonským podnikatelem Jusakou Maezawou na zhruba týdenní turistickou misi kolem Měsíce.

V roce 2024 by pak podle Gwynne Shotwell mohlo dojít k prvnímu přistání lidí na Měsíci v lodi Starship. Z dřívějška víme, že loď zde nebude moci doplnit palivo pro návrat, avšak to bylo nemělo být potřeba. Podle Elona Muska stačí, aby byla Starship po startu ze Země umístěna na vysoce eliptickou orbitu a tam dotankována. Poté bude mít dost paliva pro přistání na Měsíci a také návrat zpět na Zemi. Musk k tomu nedávno dodal, že na rozdíl od Marsu je na Měsíci problém se získáním uhlíku pro výrobu paliva pro dotankování na povrchu, avšak velká ložiska uhlíku, vodíku a kyslíku by prý mohla být nalezena ve stínu kráterů.

Gwynne Shotwell se během své prezentace zároveň podělila o nové video o Starship, které obsahuje dosud neviděné záběry z příprav a testování prvního prototopu v Texasu:

Měsíc však pro SpaceX představuje spíše mezistanici a hlavním cílem firmy jsou cesty na Mars. A právě o nich aktuálně mluvil Paul Wooster, inženýr ze SpaceX specializující se na problematiku Marsu.

Starship startuje z Marsu (Zdroj: SpaceX)

V rámci své prezentace na sjezdu organizace Mars Society zopakoval již známé plány firmy ohledně marsovských misí a poté odpovídal na otázky z publika, přičemž prozradil několik nových či méně známých informací:

  • U Falconů se při zážehu motorů a při tlakování hlavních nádrží využívá helium. U Starship však helium nebude, a tak roztáčení čerpadel při zážehu Raptorů budou zajišťovat stejné plyny, kterými budou tlakovány nádrže lodi. Zásobníky těchto plynů pro následné restarty motorů pak budou doplněny během letu, když už motory běží.
  • SpaceX prý momentálně pracuje na přípravách velkovýroby keramických destiček pro tepelný štít Starship. Zároveň naznačil, že lodě určené pro náročné návraty z Marsu by mohly být dovybaveny nějakým ablativním tepelným štítem. Ten sice nebude plně znovupoužitelný, ale tyto lodě nebudou vzhledem k dlouhým cestám použity tolikrát, takže rychlá a úplná znovupoužitelnost není zcela nutná.
  • Elon Musk už mnoho let plánuje vyslání první nákladní mise na Mars v roce 2022. Podle Woostera to prý stále platí.
  • U aktuální verze Starship dochází při návratu ze zemské orbity k přetížení 2–3 g. Při příletu k Marsu je přetížení omezeno na maximum 5 g.
  • U prvních misí na Mars s malou posádkou si loď může vystačit s jednodušším systémem podpory života, který není regenerativní. Vysoká nosnost lodi totiž umožní vzít nadbytečné zásoby vody či kyslíku a tím snadno vykompenzovat ztráty těchto látek v průběhu letu.
  • Wooster očekává, že většina lodí, které v počátcích přistanou na Marsu, už zůstanou na povrchu a nevrátí se na Zemi. V minulosti uvedl, že lodě můžou dobře posloužit jako příbytky pro první lidi na Marsu.



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
65 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Majo

Skvelý článok.Nech sa im darí.

gendibal

Taky doufám. A jsem zvědavý, jestli jim ten rok 22 i 23 na Měsíci vyjde, co na to NASA se svým multimiliardovým subvencováním ULA…

Silhan.J

Zeptej se senátorů a kongresmanů, protože to oni tahají za nitky a táhnou NASA ke dnu.

PetrV

NASA má SpaceX stále co nabídnout a to toho využívá. Škoda, že toho nevyužívá patřičně ULA, navíc má podobný úkol jako SpaceX. Drobení financí jednou skončí.

Rosetau

ULA vznikla jen proto, že nebylo dostatek zakázek pro vynášení nákladu do vesmíru pro dva zbrojní giganty Boeing a Lockheed Martin. Jediným primárním cílem a ukolem je generování zisku. Popularizace kosmonautiky a objevování záhad vesmíru je této společnosti naprosto cizí. Proto zaspala dobu a jak se říká ujel jim vlak. Oni neměli potřebu inovovat své nosiče, když jim to vydělávalo závratné zisky. Pak přišla na scénu SpaceX a řádně zamíchala kartami. Rozbila monopol a jediné co dnes ULA drží nad vodou jsou štědré státní dotace a agresivní lobování vlivných politiku.

yamato

transfer know-how medzi NASA a SpaceX uz nie je taky jednosmerny. V pripade napr. nadzvukoveho retrozazehu je NASA prijemcom dat. Podobne to bude zrejme napr. pri orbitalnom tankovani.

Jiří Hošek

NASA nebude na prezentaci Gwynne Shotwell reagovat. Naopak, NASA/MSFC vydala 30. září poptávku na návrhy komerčního pilotovaného lunárního landeru, a termín pro podání návrhů uplyne pozítří, 5. listopadu. Akorát ty “multimiliardy” nemá k dispozici, což může být výhodou SpaceX s navrženým spolufinancováním landeru z vlastních zdrojů. Těším se tedy, že si tady brzy přečtu článek o návrhu, který SpaceX do soutěže přihlásila.

Jiří Hošek

Ano, neví se to (i Bridenstine řekl, že neví, co SpaceX navrhla/navrhne). Moje poslední věta byla kompletně myšlena v čase budoucím, až se to bude vědět (což může být brzy).

Dr.Valve

Tak dúfajme, že na Mesiac toho dotiahnu čo najviac aby sa tam dala postaviť dlhodobejšia najlepšie medzinárodná základňa.

kamil

Ten systém vykládky na Měsíci vypadá zajímavě.
Když poletí SS na Mars bez předpokládaného návratu, co nemusí mít oproti návratové variantě? Předpokládám, že se obejde bez atmosférických motorů, a co dál?

Silhan.J

Jak by asi mohla bejt bez atmos. motorů, když musí přistát na Marsu? Navíc jak by asi proběhla nouzová evakuace?

John jehlu kraj

Kolikpak je hustota atmosféry na marsu?

Silhan.J

Jakpak by asi loď při přistání manévrovala a brzdila?

Invc

vac tryska je tak obrovská, že sd do jejího půdorysu vejdou 3 rptory s atmo tryskou.

Pokud bys chtěl takovou tryskou chechlat o 15 stupňů, jak se to dělá s těmi třemi atmo, tak by se na SS už další vac motory téměř nevešly.

(jinak menší atmo tryska funguje ve vakuu bez problému, jen větší tryska vac verze je o něco efektivnější. Obráceně to neplatí. Vac trysku v atmosféře zničíš).

Invc

atmo motory mít musí. Těmi se to řídí a na těch se přistává.

Oproti návratové variantě – možná o něco jednodušší tepelný štít (a minus pár drobností ohledně dotankovávání na Marsu). Jinak potřebují vše. (pomiňme teď specifika nákladu)

kamil

Tak si říkám, že jak SS montují ve dvou kusech, standartní spodní díl s nádržemi a motory, proměnný horní díl (pilotovaný, nákladní, tanker), tak by bylo vtipné některé SS na Marsu opět rozebrat. Obytné horní díly dát k sobě jako prvotní základnu, několik spodních dílů bez motorů by tvořilo sklad pohonných hmot. Nákladní horní díly by tvořily třeba skleníky nebo dilny.

Silhan.J

Zajímavá myšlenka, ale nějak si nedokážu představit jak na Marsu rozřezávají loď flexou a přivařujou k horní části nožičky. Lepší by bylo kdyby v nákladovém prostoru už byl sestavenej obytnej modul s krásným objemem 1000m3, který by se jenom vyndal pomocí jeřábu.

yamato

naco obytny modul, ked cela SS je obytny modul? SpaceX sa uz nechala pocut ze prve SS povacsinou zostanu na marse a budu z nich ubikacie 🙂

Silhan.J

Jenže ten obytný modul by byl 38 metrů nad povrche. Navíc 2 SS nikdy nebudou moc přistát vedle sebe a to je trochu nepraktické 😉

yamato

bud vyuzijete plne vybaveny obytny priestor s nainstalovanou podporou zivota, dopraveny na mars, ako obytny modul 38 metrov nad povrchom. Alebo si tam dovleciete presne to iste, len to bude meter nad povrchom. Neviem, povedal by som ze SpaceX nema tlaciaren na peniaze a musi sa chovat pragmaticky 🙂 t.j. asi skor vymysliet ako po marse prepravovat Starship na koleckach…

Rozmyslal som co s nadrzami na “obytných” Starshipoch. Keby to bol sklad paliva, asi by to znervoznovalo najomnikov 🙂 ale tiez by to mohla byt velmi pekna, viacposchodova biofarma na pestovanie potravy. Celkom by sa mi pacilo naliat do hornej nadrze trochu vody a chovat tam ryby. Spinava voda by stekala samospádom do dolnej nadrze k hydroponnym rastlinam. Kondenz by sa recykloval. A posadka by mala zasobu zivocisnych bielkovin…

Invc

Tak pokud už s tou starship nechceš nikam letět – tak by třeba postačilo ji šetrně převrátit na bok.

Zdeněk

Tak tohle se čte úplně samo. Paráda.

Rosetau

Dnes jsou hodně aktivní. Krásně se na to dívá – https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=48895.560

PetrV

Bude potřeba ještě hodně financí, práce a času, než se to podaří. Fandím.

Tom

To je zvláštní. Mantra Elona Muska je “rapid reusability” ale teď se dozvídáme, že lodě na Mars zas tak rapidly reusable nebudou :/

Ale samozřejmě fandím dále a snad aspoň ten první termín uncrewed přistání na měsíci v roce 2022 proběhne!

Josef

Přesně. Okamžitou znovupoužitelnost budou potřebovat hlavně dva typy lodi:

1. Tankovací Starship. Jediným úkolem téhle lodi bude vozit palivo na oběžnou dráhu Země, kterým bude doplňovat Starship flotilu “zaparkovanou” na orbitě. Jakmile palivo předá, přistane zpátky na Zemi, doplní nové palivo a může opět vystartovat. Každý den klidně jeden nebo dva starty. Jednou za pár týdnů/měsíců projde větší technickou kontrolou, případně renovací, a opět zamíří do provozu. “Starship tanker” nejspíš ani nebude potřebovat kajutu pro posádku, protože bude fungovat na autopilota. Tj. jednoduchá loď. Tipuju, že na první tankery předělá SpaceX prototypy Mk3 a Mk4. Ty už budou mít tepelnou ochranu pro cesty na orbitu, byla by škoda je nechat sešrotovat bez užitku. Dávám tomu 90% šanci.

2. Mezikontinentální Starship. Tahle loď bude vozit náklad a cestující z jednoho kontinentu na druhý. Úplně nejdřív z USA do Asie a z Asie zpět do USA. Pak nejspíš přibude Austrálie, Evropa a Jižní Amerika. Část zakázek bude pro armádu, protože půjde o světově nejrychlejší způsob přepravy. Rychle půjdou převážet velké stroje, obří strojírenské součástky a samozřejmě i zbraně… Starship přeletí z jednoho kontinentu na druhý, dotankuje a za 3 hodiny letí zpět. Podobně jako letadlo. Jen 10krát rychleji.

Když se tak nad tím zamýšlím, rýsuje se tu flotila čtyř nebo pěti druhů Starshipů, z nichž každý bude mít jiné využití. SpaceX nejspíš během následujících 5 let stanoví standardy pro kosmickou přepravu používané po zbytek 21. století. Rozměry, tankovací platformy, dokovací stanice (terminály), přechodové komory… Prakticky všichni ostatní začnou používat jím navržená řešení. I když je pravdou, že spoustu standardů vytvoří SpaceX ve spolupráci s agenturou NASA.

Hodně zajímavá doba. Něco podobného se dělo před staletími v námořní přepravě (druhy lodí, přístavní mola, stěžně, později lodní šrouby…) a před cca 150 lety v železniční přepravě (rozchod kolejnic, rozměry nástupišť, délky vagonů, později rozměry nákladních kontejnerů…).

petr

Spíš jde o to, že nepřišli na jednoduchý způsob jak zkontrolovat a opravit štít z keramických destiček někde na Marsu. Zvláště pokud půjde o mise bez posádky. Na druhou stranu mise bez posádky chtějí vracet zpět na zem jen opravdu ve speciálních případech. Řekl bych, že pro mise kdy se nepočítá s návratem lodi zpět na zem bude lehký ablativní štít dostačující. A v případě návratu na zem bude prostě keramika překryta ještě jednou vrstvou.
Řekl bych, že jako návratovou loď pro posádku nakonec budou používat loď, která bude čekat na orbitě Marsu a vůbec na povrchu nepřistane. Přistávat se stejnou lodi na Marsu a pak znovu na zemi je přeci jen velké riziko.

Vlado

Perfektný článok! Ďakujem!
Len sa mi nezdá, že by u prvých misiách na Mars nemala mať SS regenerativný systém podpory života, keď tie lode majú zároveň slúžiť ako príbytky pre prvých ľudí…

Kosmoman

Ako poznáme Elona,bola by škoda ak sa tam už poleti ,aby neskusil pristát a možno aj s nejakim ramenom vysunut tu jednotku na vyrobu kyslika z mars atmosfery a zobrat nejake dáta a may be skusit vzlet z marsu………..

3,14ranha

Složitost systému podpory života na mnohaměsíční (až roční) misi už téměř nezávisí na tom zda bude založený na silné recyklaci, nebo na mírné recyklaci. Bude třeba mnohonásobné zálohování. Američané a rusové sbírali zkušenosti desítky let, ISS je třetí generace orbitální stanice a ještě pořád to není bezchybné. Smrtelná nehoda – z nedbalosti by byla pro SpaceX i osobně pro Elona konečná stanice.

Ještě bude potřeba certifikovat superheavy a starship pro lety s posádkou (nemluvě o citlivých přístrojích, což podpora života určitě je). Budou vyhovovat přetížení, vibrace, hluk (nemluvě o radiační ochraně)? Bude se muset systém kvůli tomu předělávat ? To my nevíme a i Elon s ostatními inženýry to jen tuší.

Kosmoman

ano,suhlasim s teou,ja len,že ak fakt pusti starship bez navratu a bez posadky na mars ako demonstracny let a pristane,tak,že by bola škoda nie čo tam nevyskusat……možno tam tu Sabatierovu jednotku nechat a nech posiela data na zem ako jej ta premena ide…….tam by to malo zmysel taka real zberna

Kosmoman

škoda,že aj do roadstera nedal nejake solar panely ,aby sluzil aspon ako nejaka družica…..aspon by si starman niečo zarobil a tak sa vozi len ako čávo……..

Jansa Jaroslav

Je to hotová Verneovka, možná by se hodilo využit na Měsíci vesmírný výtah už kvůli víření prachu při přistávání a startu takového kolosu. Na Marsu NASA používá jeřáb na spuštění vozítka na povrch, právě kvůli nežádoucímu zvíření prachu.

Kosmoman

ten prach bude nonstop robit problem…..či solari,či filtre….všetko stále bude zaprášené……..tam aj ak pristanu,tak budu musiet ihned raptory prečistit a dat nejake štuple na trisky aby ich neupchal prach……a taky štart z marsu bude riadny masaker z prachu,chcelo by tam mat nejaku stacionar kameru a online na zem…….pecka zabery by boli aj z orbiterov pri štarte