Přípravy orbitální Starship

SpaceX vyvíjí ambiciózní raketu Super Heavy Starship určené pro lety na Měsíc a Mars. Předcházet jí však bude několik prototypů, na kterých si firma ozkouší potřebné technologie a designová rozhodnutí. SpaceX od prosince 2018 stavělo v jižním Texasu (Boca Chica) experimentální technologický demonstrátor Starhopper, s kterým bude provádět krátké lety do malých výšek. Od února 2019 ale souběžně s těmito aktivitami v Boca Chica také začala výroba druhé rakety, která by měla představovat jakýsi prototyp kosmické lodi Starship. Předpokládá se, že bude na rozdíl od Starhopperu o dost podobnější finální podobě lodi a časem bude schopný letů na oběžnou dráhu. Orbitální let však proběhne nejdříve v roce 2020 a bude k němu pravděpodobně potřeba nosná raketa Super Heavy, jejíž výroba má začít už na jaře 2019. Dění můžete sledovat také pomocí místní webkamery, která někdy zabírá montážní plochu, ale obvykle se věnuje spíše rampě se Starhopperem nebo místní pláži.

Tento článek bude průběžně aktualizován, abyste měli přehled o aktuálním dění týkajícím se výroby tohoto orbitálního prototypu (a nosiče Super Heavy) a následných zkoušek.

» Přeskočit na aktuální informace «

Stručná historie orbitálního prototypu kosmické lodi Starship:

  • Podle Muska bude orbitální prototyp vyšší než Starhopper (čili více než 40 metrů), trup bude mít větší tloušťku (takže bude mít hladký povrch a nebude vypadat tak zmuchlaně) a bude plynuleji přecházet do špičky. Elon Musk také upřesnil, že přistávací nohy prototypu budou vybaveny tlumiči nárazů. Orbitální prototyp by měl být připraven už v červnu 2019.
  • Výroba dílů pro tento prototyp podle Muska nejdříve probíhala v přístavu v Los Angeles v rozměrném provizorním stanu, kde se v roce 2018 vyráběly vzorky a zkušební exempláře dílů z uhlíkových kompozitů pro raketu BFR. Tento stan a technika pro výrobu kompozitových sekcí však byly v březnu 2019 odstraněny.
  • Výroba prototypu nyní probíhá na montážní ploše poblíž Boca Chica Village v Texasu, kde byl předtím vyráběn hrubý technologický demonstrátor Starhopper
  • V únoru 2019 v Texasu začala výroba ocelových komponentů, které jsou podle Elona Muska určeny pro orbitální prototyp
  • Kromě válcovitých sekcí lodi fotografové zaznamenali také zahnuté díly, které jsou pravděpodobně určeny pro aerodynamickou špičku a možná také vrchní část nádrže

Pro ilustraci je k dispozici video z přeletu dronem nad montážní plochou, kde probíhá výroba prototypu:

Aktuální informace


Líbí se vám takovéto články? Chodíte na ElonX rádi a chtěli byste, aby web zůstal bez reklam a redakce mohla nadále vydávat kvalitní obsah? Vyjádřete svou podporu a spokojenost pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už web podpořili. Děkujeme za přízeň!




  • Mohlo by se vám líbit...

    47
    Diskuze

    avatar
      Odebírat komentáře  
    nejnovější nejstarší nejlepší
    Nastavit upozorňování na
    Jaroslav Jansa
    Host
    Jaroslav Jansa

    Kulisáci ze SpaceX připravují natáčení filmu o dobívání Marsu.

    Mac
    Host
    Mac

    Člověče, běž si za tu hrubku vykloktat. Kdyby ses místo trollení raději učil česky.

    Roman
    Host
    Roman

    Jenom pevně doufam, že prvni SHS se bude vyrabět trochu jiným zpusobem. Kdybych byl astronaut. Hodně bych se bal. Na druhou stranu pokud jen potřebujou otestovat. Na co se zdržovat technickým zpracovaním.

    Invc
    Host
    Invc

    Jakým jiným způsobem by sis to představoval? Na ocelovém plátu není moc co zkazit, a svařování a kontrola svarů rentgenem… se dá klidně udělat venku.

    Že konstrukce zmokne… no bože… je to nerez, a trocha větru a vody je maličkost proti tomu, co to má pravidelně schytávat za letu.

    Roman
    Host
    Roman

    No finalni verze se bude z volneho prostoru do atmosfery řitit rychlosti kolem 25 MA. To je šileny čislo.

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    A to jen za předpokladu, že se bude vracet z LEO, jinak to bude ještě víc.

    Roman
    Host
    Roman

    Proto nevěřim, že finalni verze Starship se bude vyrabět timto zpusobem.

    Samuel
    Host
    Samuel

    Dosť možno nie, no fakt variť nerez pod holým nebom nieje nezmysel ani pri niečom čo letí mach 25. Ak by vyrábali raketové motory pod holým nebom to by čudné bolo. Koniec koncov aj Falcon 1 montovali a štartovali v bojových podmienkach.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Samozřejmě je možné svařovat i montovat na otevřeném prostranství, otázka je, nakolik potřebuji spěchat a šetřit za cenu většího rizika. Na otevřeném prostranství je jak zařízení, tak i montéři, vystavení případnému nepříznivému počasí, což může zpomalit montáž, někdy i ohrozit montované zařízení. Je větší riziko vniknutí nevhodných látek – solí a jiných nečistot do nádrží, potrubí apod. Takže případné časové a peněžní úspory se mohou změnit na pravý opak – to je druhá strana rizika.

    Roman
    Host
    Roman

    A jak to dopadlo. Zrovna jeden Falcon 1 kvuli tomu havaroval.

    Samuel
    Host
    Samuel

    Áno, tam ale korodoval hliník a nahradili ho práve nerezom. Teda sa to dá brať ako + v prospech výroby v podobných podmienkech.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Ještě hůř na tom byla sonda Galileo, když musela o Jupiter ubrzdit rychlost 39 km/s. Samozřejmě je o to něčem jiném, štít se znovu nepoužil, a sonda byla nesrovnatelně menší a lehčí než Starship.

    yamato
    Host
    yamato

    presne, kazdy to nejako instinktivne porovnava so stavbou lietadiel alebo rakiet, lenze tie sa robia z hlinika. Toto je nerez ocel. Ani to nebude potrebovat nater, to hovori samo za seba.

    Mac
    Host
    Mac

    Tohle je přece jen skořápka na testování, která s finální verzí nemá skoro nic společného. Pochopitelně finální verzi plnou citlivých technologiíí bude nutné vyrábět v hale a v bezprašném prostředí.

    Tthdhn
    Host
    Tthdhn

    “fotografové zaznamenaly”?

    Invc
    Host
    Invc

    Byly to tvrdé chlapy.

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Zajímalo by mne, jakou bude mít ten druhý prototyp, který se momentálně začíná stavět, tepelnou ochranu a odkud bude startovat. Zřejmě bude mít min. 3 motory a bude chtít dosáhnout na nějakou suborbitální dráhu, aby otestoval ten tepelný štít. Takže by motory měly běžet na plný výkon, který bude podobný výkonu motorů 1°Falconu 9. Chtělo by to již nějakou rampu.
    Pokud by měla v příštím roce ve finální verzi startovat celá SHS, tak bych očekával, že se někde začne budovat min. odpalovací rampa, zajímavé bude kde.

    MilAN
    Host
    MilAN

    Podle toho, jak se zase perou s těmi plechy, bych tipoval, že to bude hopsadlo , verze 2, ještě bez potřeby chlazení

    Josef
    Host
    Josef

    Taky si myslím, že to bude Starhopper 2. Jen takový, který dokáže vyletět až na hranici vesmíru (80 až 100 km) a vrátit se zpět na zem. Možná se i dotkne se orbity (~150 km), ale nedokáže kolem Země obíhat, protože na takové manévry nebude vybaven hardwarem (tepelná ochrana) ani softwarem (mozek, které dokáže uřídit sestup z orbitální dráhy do zemské atmosféry) -> při návratu do atmosféry by se rozpadl a shořel.

    SpaceX vybaví Starhopper 2 hromadou čidel, aby zjistit, jak se chová loď i materiál při skutečném průletu atmosférou, no a až podle získaných údajů pak doladí finální podobu tepelné ochrany Starshipu i řídícího softwaru. Třeba nakonec dojde i k úpravám rozměrů lodi, protože tým lidí kolem Elona Muska zjistí, že je to z technických nebo ekonomických důvodů nutné. Starship tak může mít klidně jiný poměr délky a šířky, než je dnes plánováno, jiná stabilizační (manévrovací) křidélka atd. I plány na podobu tepelné ochrany se mohou díky získaným údajům z chování lodi při průletu atmosférou opět měnit..

    Zkusím si ještě trochu zaspekulovat, budu přitom velkým optimistou :). SpaceXu se ještě letos podaří vyrobit “Starhopper 2” a udělat s ním několik skoků do výšky několika mála kilometrů. Začátkem příštího roku s ním vyletí až na hranici vesmíru, možná se dotknou i orbity Země. Starhopper 2 ani nemusí tyto manévry přežít. I kdyby se ale při testech rozpadl, získá Spacex cenná data a zkušenosti, díky kterým ještě v tom samém roce (2020) vyrobí první orbitální verzi Starship. Ta už bude mít na rozdíl od Starhopperů tepelnou ochranu pro návrat z orbitální dráhy zpět na zem. Při troše štěstí se koncem roku 2020 dočkáme prvního letu Starshipu na orbitální dráhu, obletu Země a návratu zpět na planetu. Pokud se něco během testů hodně pokazí, čeká nás orbitální let až v roce 2021. V roce 2021 by SpaceX mohl mít už několik orbitálních prototypů a každý ze zkušebních letů využívat k vypouštění satelitů Starlinku. S prázdným Starshipem určitě na orbitu Elon Musk létat nebude :). Všechny tyto první lodě Starship budou nákladní, testovat hned v začátcích lodě pro posádku by bylo v příliš nákladné a riskantní. Starship pro posádku přijde až v roce 2022, jeho prvním cílem bude oblet Měsíce. Poprvé bez posádky (2022), podruhé s posádkou (2023 – DearMoon). V roce 2024 by následovalo několik nákladních misí na Mars, v roce 2026 lety na Mars s nákladem i posádkou. Současně s tím by samozřejmě probíhalo i několik desítek komerčních letů ročně – vynášení satelitů do blízkého i vzdáleného vesmíru, lety turistů kolem Země (levné) a Měsíce (dražší) atd..

    I kdyby byly mnou uvedené termíny opravdu přehnaně optimistické, máme se rozhodně v nejbližších pěti letech na co těšit. Během těchto pěti let se totiž stane v oblasti kosmických letů víc věci než za uplynulých 50! Nejde přitom jen o SpaceX, ale i Blue Origin, Rocket Lab, Virgin Galactic, Relativity Space a další kosmické firmy.

    Invc
    Host
    Invc

    1) Tím, že věc vyletí do 150km se rozhodně “nedotkne orbity”… i Kim Rakeťák dokázal poslat raketu do výšky 1400 km a od dosažení oběžné dráhy byl zhruba stejně daleko, jako kdokoliv z nás co občas letíme letadlem. Nepotřebuješ nějakou zvláštní výšku, ale ohromnou rychlost… a právě to je záležitost, která určuje, co stavíš … jestli tomu přibalíš “hardware”, který je tomu schopen těch 7km/s “stranou” udělit nebo ne.

    2) Tím, že by poslali raketu do výšky 80-150 km nezjistí prakticky nic, co by nedokázali zjistit skokama do výšky řekněme 30 km…protože tam chybí ta hlavní věc – obrovská rychlost, kterou právě loď odhazuje při návratu třením o vzduch (a tedy prakticky “výměnou” za teplo). Abys pochopil o čem mluvím – při sestupu z orbitální dráhy začíná loď s nějakými 7 km / s – nějakých 25 000 km/h. Pokud se jen dotkneš výšky 150km a padáš dolů – tak v okamžiku otočky máš rychlost prakticky 0… a i kdybych zanedbal úplně odpor vzduchu nad 20km – tak při volném pádu do těch 20 km by ta loď měla rychlost cca 1,5 km/s (5 700 km/h) … a to je extrém, protože atmosféra by ji samozřejmě brzdila už dříve takže by takové rychlosti samozřejmě nedosáhla … (Prakticky totéž platí pro všechny dráhy – s přistáním do nějakých 1 000 km od místa startu). Mno možná by sis řekl – to je jenom 5x menší rychlost, tak si otestují tepelný vliv v menší škále .. jenže tak to nefunguje. Především pro to teplo je sice rychlost jako číslo důležitá, ale mnohem více vypovídající je pohybová energie, které se loď musí zbavit – a tam je třeba si vzpomenout na fyziku – vztah rychlosti a pohybové energie není lineární – rozdíl v energiích je více než 20 násobný… takže bys testoval něco s 5% energie … Navíc profil tepelného namáhání by byl výrazně jiný než při návratu z LEO (maximy, průběhem, délkou trvání).

    Takže tímto způsobem štít opravdu neotestují… A mi nevěříš, tak se podívej a start Falconu 9 – a sleduj telemetrii. Zjistíš, že MECO a rozdělení probíhá někde kolem 80 km výšky… a F9 pak ještě nějakou dobu pokračuje nahoru setrvačností. A žádný tepelný štít nepoužívá (nepotřebuje) – má jen barvu. A to je z mnohem tepelně citlivějšího materiálu než má být starship.

    Stavění nějakého dalšího mezikusu mezi hopperem a kousku schopného dostat se na oběžnou dráhu a zpět – nedává smysl. Proto pochybuju, že by něco takového dělali (a koneckonců Elon přímo říká, že to co staví – je “orbital”).

    Můj tip je – že rovnou postaví starship beta (nebo řekněme verzi 0.9) včetně nosiče SH – full size, jen s významně sníženou nosností – jednak o senzory a hlavně s předimenzovaným pasivním chlazením (transpirační chlazení bude jen na “no brainer” místech)

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    S určitými výhradami s Vámi souhlasím. Je dosti pravděpodobné, že jednostupňovou raketou – prototypem č. 2 Starshipu – stabilní orbity nedosáhne. Takže poznatky získané pádem do atmosféry budou neúplné. Navíc pokud nebude prototyp č. 2 analogický velikostí, tvarem a hmotností finálnímu produktu bude to ještě více neúplné. V tom světle nevím jak velký význam bude mít postavení okleštěného SH pro vypuštění okleštěného Starshipu. V každém případě to bude už potřebovat, jak jsem již psal, pořádnou startovací rampu a asi montážní halu a přepravník. Kdy to stihne vybudovat?

    Invc
    Host
    Invc

    Sníženou nosnost sem myslel u starshipu ne SH. SH počítám od počátku plnohodnotný – tam není žádný velký důvod pro zmenšeninu- osekanou verzi. Možná jen pro pár pokusných skoků se SH osazeným menším počtem raptorů ….

    A i tu spaceship čekám plnohodnotnou co do velikosti, hmotnosti atd… jen payload menší kvůli dodatečné senzorice a předimenzovanému štítu.

    Ivo Janáček
    Host
    Ivo Janáček

    Pánové zapomínate na to, co k tomu řekl Musk. Bylo to něco ve smyslu vyletíme nahoru, otočíme to a zrychlíme směrem dolů. Nepůjde tedy o pád, ale o zrychlený pád.

    Josef
    Host
    Josef

    Přesně. Starhopper 2 bude létat do výšky 100 až 200 km, tam se otočí a následně pomocí motorů provede SIMULACI návratu z orbitální dráhy na Zemi – zrychlený volný pád. Při prvním letu zrychlí jen trochu, takže to bude připomínat obyčejný volný pád. SpaceX získaná data vyhodnotí a za několik týdnů poletí znovu. Při každé dalším letu do vesmíru (na hranici orbity) bude zrychlovat směrem dolů víc a víc, aby se loď průletem atmosférou pořádně zahřála, a aby se SpaceX naučil provádět optimální návratové manévry (vyladil software + vytvořil ideální podobu manévrovacích křidélek). Paliva na zrychlený pár bude mít Starhopper 2 dostatek. Při třetím, čtvrtém, pátém… letu do vesmíru by se mohl Starhopper dostat až na 20, 30, 40 %… rychlosti, jakou by měl při skutečném návratu z orbitální dráhy. To na otestování chování lodi i materiálu při tepelném namáhání stačí. Třeba si nakonec bude chtít Elon Musk vyzkoušet i extrémní situaci, kdy nechá prototyp zrychlit na maximum (spálení veškerého paliva), což bude mít za následek jeho rozpad a shoření nad oceánem. Zbytky popadají do vody.. Jen nevím, jestli na takový riskantní kousek dostane SpaceX povolení. Spíš ne, protože pádem úlomků na velké ploše by mohli ohrozit plavidla na volném oceánu. Ale i bez shoření Starhopperu bude údajů víc než dostatek.

    Mezitím SpaceX vyladí technologii tepelné ochrany a následně vyrobí první prototyp Starshipu se zabudovanou tepelnou ochranou. Takový zvládne orbitální lety (klidně i několikanásobné oblety Země), průlet atmosférou plnou návratovou rychlostí, brzdění i přistání na pevninu.

    peter
    Host
    peter

    40% rychlost na otestovanie nestaci, lebo kineticka energia bude len 16% tej aka bude pri navrate s orbitalnou rychlostou, cize absolutne neporovnatelne podmienky

    Kotlopou
    Host
    Kotlopou

    Je otázka, jestli tu jde jenom o kinetickou energii. Tepelné namáhání může mít jiný vztah k rychlosti (i když asi to bude ještě horší).

    Kotlopou
    Host
    Kotlopou

    “Cubed” je třetí mocnina.

    Josef
    Host
    Josef

    40 % rychlosti nestačí na otestování tepelné ochrany, ale dá se díky ní získat spousta jiných informací a zkušeností, které se následně využijí. Rozložení teplot, manévrování, tlaky na různé konstrukční prvky, tepelná roztažnost, namáhání materiálů… Takový skutečný let je pořád lepší než počítačová simulace. A SpaceX může klidně při dalších letech pokračovat až na 50, 60 %…orbitální rychlosti. Jenže při vyšších rychlostech se už Starhopper bez tepelné ochrany rozpadne, protože dojde k roztavení jeho nejvíce namáhaných části.

    Jinak, kde přesně je ta hranice rychlosti pro úspěšný průlet Starhopperu bez tepelné ochrany atmosférou, odhadnout nedokážu. Elon Musk s jeho týmem už ale nejspíš hraniční rychlost díky počítačovým simulacím plus mínus znají. A asi se k ní pokusí přiblížit už s tím, co teď staví (Starhopper 2).

    Jan Jančura
    Host
    Jan Jančura

    Jak řešit problém testování Starshipu je použít dráhy sondážních/výškových raket. Tyto jsou dráhy, kdy se raketa vypouští po velmi strmé eliptické dráze, jejíž perigeum je těsně u středu Země. Teoreticky má raketa Starship k dispozici delta v cca 8 km/s. Pokud to vypustíme raketu na dráhu poloviční rychlostí 4 km/s, raketa vystoupá přibližně do výšky 800 km a spotřebuje při tom taky polovinu paliva, po obratu při volném pádu na výšku 0 km získá zpět tuto rychlost a pomocí druhé poloviny paliva může dosáhnout delta v taktéž 4 km/s, celkem 8 km/s.
    Bohužel, jen to jen teorie, raketa v kritickém bodě největšího aerodynamického brzdění cca 100 km nedosáhne volným pádem uvedenou rychlost 4 km/s, ale jen asi 3,7 km/s. Druhým problémem je odpor atmosféry při letu rakety vzhůru, který zvýší spotřebu paliva na vzestup, nebo se nedosáhne uvedené výšky 800 km. Třetím problémem je zůstatek hmotnosti rakety po spotřebě všeho paliva 139 t, nevím zde je reálný. Ve wikipedii jsou dva údaje tzv. suchá hmotnost 85 t, což je příznivé, ale po odečtení hmotnosti paliva 1100 t od výchozí hmotnosti 1325 t zůstává zbytková hmotnost 235 t. Taky je nutné brát v úvahu, že nějaké palivo musí zůstat na manévry při přistání. Na závěr lze říci, že tyto testy jsou možné, ale asi při poněkud menší rychlosti než 8 km/s.
    Jiná možnost je raketu vypustit na dráhu podobnou standardní přístupové dráze na oběžnou dráhu. Pro omezené množství paliva se při zbytkové hmotnosti 235 t dosáhne po spotřebování všeho paliva jen rychlosti 5,3 km/s, při zbytkové hmotnosti 85 t dokonce 8,4 km/s.
    Při nižší zbytkové hmotnosti než 235 t se však nedosáhne skutečných poměrů při brzdění finálního Starshipu.

    yamato
    Host
    yamato

    40% rychlosti nestaci na uplne otestovanie navratu, ale je mozne ze to staci na otestovanie ich matematickych modelov. Nezabudajte ze dnes sa vesmirne lode dizajnuju v pocitaci a realnych hardwarovych testov je cim dalej tym menej. Takze je mozne, ze SpaceX potrebuje overit hlavne svoje simulacie, nie ani tak ocelovu nadrz s namontovanym raptorom.

    Invc
    Host
    Invc

    Mno tohle už by sice smysl dávalo trochu větší, ale v tom připadě nestačí výška. To by museli mnohem výše než 100/150 km. Ve 100km už potřebuješ mít plnou testovací rychlost … tam už moc nemůžeš zrychlovat, musíš otočit loď břichem napřed atd… navíc pokud ti vektor rychlosti bude směřovat k zemi téměř kolmo, tak máš málo prostoru pro brždění (jen těch cca 70km… z orbitálních rychlostí se brzdi řádově v tisících kilometrů). Takže opět seš zalimitovaný energií maximálně cca 20% běžného deorbitu.To se hodí spíš na otestování final než na štít.

    Josef
    Host
    Josef

    Souhlasím. S takovým prototypem (Starhopperem 2) by dokázal SpaceX otestovat jen konečnou fázi letu. Třeba ale v pokročilé fázi testování budou létat o něco výš (200 až 300 km) i horizontálně dál. V nejvzdálenějším bodě se loď otočí, dá “plný zpětný chod”, před návratem do atmosféry se opět otočí břichem směrem k Zemi a začne o atmosféru brzdit.

    Nemyslím si ale právě, že by aktuálně sestavovaný Starhopper 2 měl plnohodnotnou tepelnou ochranu břicha i špičky, a dokázal by se tak vracet přímo z orbitální dráhy, protože tahle tepelná ochrana je teprve ve vývoji. Vždyť i “dlaždice” se zatím jen testují a nejspíš ještě několik týdnů testovat budou. A vytvořit technologii aktivního chlazení taky ještě nějakou dobu potrvá. Další Starhopper se přitom už staví. Proto si myslím, že koncem letošního roku bude následovat stavba ještě jedné kosmické lodi – prototypu Starship číslo 1. Do ní už budou zahrnuty zkušenosti z letů Starhopperu 1 a Starhopperu 2.

    Rád se ale nechám překvapit :).

    Zdeněk
    Host
    Zdeněk

    Já si myslím, že ten prototyp Starship co se nyní staví bude vybaven tepelným štítem z hexagonálních dlaždic zatím bez transpiračního chlazení a celé to rozměrově i hmotou bude 1:1 s uvažovanou finální Starship. Vede mne k tomu tato úvaha : Manévrovací schopnosti tělesa při přistání budou softwarově odladěna na Starhopperu. Ten zatím bude poskakovat s jedním Raptorem, časem mu ještě dva doplní. Rychlost výroby Raptorů je také limitujícím faktorem letových zkoušek jak SH, tak Starship. Raptory jsou totiž výrobně i technologicky nejsložitějšími a nejdražšími prvky na celém prototypu. Vše ostatní je díky geniální úvaze SpaceX jen holá plechařina a klubko trubních rozvodů s trochou elektroniky.
    Takže jakmile Starhopper doskáče, dá se předpokládat, že z něj budou motory demontovány a opětovně použity na Starship. Zpočátku asi, jak bylo výše uvedeno, použijí pouze tyto tři Raptory a Starship bude podnikat jen manévrování v atmosféře aniž by dosáhla orbitální rychlosti. To může být dobré třeba pro odladění mechaniky pohyblivých křídel (noh) zadních i předních, stejně tak i tlumičů nárazu přistávacích noh.
    Je obrovská výhoda ocelového tělesa, že pokaždé když přistane a bude potřeba něco upravit, naběhne parta zámečníků a převaří to rovnou na ploše jako parní kotel…
    Je třeba špatné uchycení pohyblivé nohy? Nevadí. Uřízneme to a navaříme jinou konstrukci závěsu. A to celé třeba třikrát, čtyřikrát, než to konečně klapne tak jak má. Taky můžeme později vzít kotoučovou brusku a dát tam okno. “Pěkně se to “přiheftuje” i s výztuhou a můžeme zkoušet dál…”
    Jakmile se později na prototyp domontují další čtyři Raptory, bude jasné, že proběhnou zkoušky při orbitálních rychlostech.
    Jinak se to podle mého bude snažit SpaceX maximálně urychlit a zároveň, pokud možno, nepřijít o Raptory neuváženým experimentem. Takže v ideálním případě to co vidíme, bude jedinný zkušební prototyp Starship pro všechny zkoušky této konstrukce, byť jej budou za chodu upravovat.
    No a jak to bude se startovací rampou atd.?Vůbec si netroufám odhadnout. Asi napoví start a přistání SH až bude mít ty tři Raptory. Pokud bude SH startovat z pláže a přistávat také tam, potom asi Starship bude dělat to samé… možná.

    kamil
    Host
    kamil

    Počítal bych to podle počtu kosmonautů. Dnes jich je 530, kdy jich bude 1060?

    Josef
    Host
    Josef

    No ono teď bude nutné rozlišovat profesionální kosmonauty (piloty) a kosmické turisty (civilisty bez výcviku). Pokud budeme počítat každého člověka, co se dostane za hranici vesmíru (nad 80 km), budou takových lidí brzy stovky, ne-li tisíce. Hlavně takových turistů, co navštíví vesmír jen na pár minut. Proč? Protože jedním z cílů společností Virgin Galactic a Blue Origin je vysílat turisty jako na běžícím páse právě na hranici vesmíru. Vystřelit je do 80 až 100 km, nechat je užít si několika minut stavu beztíže a bezpečně s nimi přistát zpět na zemi (Zemi). Toto je jejich základní byznys plán, od jeho realizace jsou obě kosmické společnosti vzdáleny cca 2 až 3 roky. A SpaceX se do kosmické turistiky také brzy zapojí. I když v jeho případě půjde hlavně o kosmickou turistiku do vzdálenějších končin vesmíru: Několikadenní oblety Země (do Starshipu se vejde až 100 turistů = 2 autobusy), lety kolem Měsíce, jednosměrné lety na Mars (později i zpět).

    Jiří Hadač
    Přispěvatel

    Ale stejně to nebude fér vůči těm pilotům, kteří v X-15 překonali těch 80km .Nic osobního proti NS či stroji Virgin Galactic, ale ti chlapy v X-15 si to rozhodně zasloužili i za ty suborbitální lety.

    chello
    Host
    chello

    Pěkný výřez svářeče. Alespoň je už vidět, že to dělaj MIGem 😀
    http://rb-service.cz/wp-content/uploads/2019/03/svaření.jpg

    chello
    Host
    chello
    Roman
    Host
    Roman

    To nebude budova 🙂 To bude velky stan!

    yamato
    Host
    yamato

    EM fantaziruje o “dracich krídlach”, check twitter…