Mýty o SpaceX a raketách Falcon, 4. část: Je konkurence tak neschopná, že SpaceX převezme všechny zakázky?

V naší mini sérii jsme dospěli k poslednímu dílu. I tentokrát se pokusíme rozptýlit nejčastější mýty okolo společnosti SpaceX. Odpovíme si na to, jak je to s konkurencí této firmy. Doopravdy nemá konkurence žádnou šanci a není pro ni místo? Dokáže snad Elon Musk se svou společností převzít všechny kosmické starty?

Skutečně všechny mise převezme Falcon 9 a na ostatní nic nezbude?

Jak jsem vysvětlil v minulé části, úspěšný provoz znovupoužitelných raket vyžaduje dodržení některých pravidel. Například pokud má být provoz ekonomicky výhodný, je třeba mít prosperující výrobu. Jenže v případě, že některé části rakety dokážete opětovně používat, tak vaše produkce bude logicky menší. Takže je nutné co největší část výroby vhodně sjednotit. Cestou je například použití stejného nebo velmi podobného raketového motoru pro všechny stupně kosmického nosiče kvůli udržení stabilní produkce. Tento přístup známe dobře od společnosti SpaceX. Rakety Falcon používají stejný typ motorů pro všechny stupně raket a u Super Heavy Starship je přístup stejný. Existují samozřejmě verze motorů pro vakuum, ale stále jde jen o upravenou variantu stejného typu motoru. Podobný model má navržena i firma Blue Origin, která se navíc snaží nabízet svůj motor BE-4 i jiným zákazníkům, aby právě byla zaručena co největší produkce. To má opět své nevýhody, protože použití stejných nebo velmi podobných motorů může svým způsobem raketu zároveň i limitovat.

Raketový motor BE-4 poslouží na raketě Vulcan společnosti ULA a New Glenn. Jako měřítko slouží ředitel společnosti ULA Tory Bruno. Obrázek Tory Bruno

Raketový motor BE-4 poslouží na raketě Vulcan společnosti ULA a na New Glennu od Blue Originu. Jako měřítko slouží ředitel společnosti ULA Tory Bruno. Foto: Tory Bruno

Hezkým příkladem jsou právě rakety Falcon, které nemají nejlepší druhý stupeň, což se projevuje zejména u misí na vyšší nebo únikové dráhy. Na některé mise se zkrátka příliš nehodí. Stačí se například podívat do statistik a snadno zjistíme, že Falcon 9 létá nejvíce na LEO, tedy nízkou oběžnou dráhu. To nám cosi říká i o současném modelu, který SpaceX zvolilo. Hodí se nejlépe právě pro LEO. Právě zde je nejlepší poměr cena-výkon. Pokud se však podíváme například na raketu Ariane 5 a její statistiku, naopak zjistíme, že jejím nejčastějším cílem byla dráha přechodová ke geostacionární (GTO). Pro potřeby Arianespace se tedy model SpaceX úplně nehodí. Samozřejmě to neznamená, že by jej měla ignorovat, či se jím nezabývat, jak už bylo probráno.

Falcon 9 je moderní a tecnologicky vyspělá raketa schopná vynášet kosmickou loď Dragon v pilotované i nákladní konfigurace. Nejvíce misí má za sebou na nízkou oběžnou dráhu. Na obrázku statický zážeh před misí Crew-6 (Foto: SpaceX)

Falcon 9 je moderní a technologicky vyspělá raketa schopná vynášet kosmickou loď Dragon v pilotované i nákladní konfiguraci. Nejvíce misí má za sebou na nízkou oběžnou dráhu. Na obrázku statický zážeh před misí Crew-6. (Foto: SpaceX)

Věřím, že se momentálně nacházíme v dočasné, přechodné fázi a v následujících dekádách bude trh mnohem pestřejší. SpaceX jednoduše celé raketové odvětví proměnilo a ostatní se situaci přizpůsobují. Byla by ovšem chyba se spoléhat pouze na jedinou raketu či společnost, ať už s ní sympatizujeme jakkoli. Rozmanitost je jednoznačným přínosem. V USA už jednou vsadili vše na jediný způsob dopravy do vesmíru a nedopadlo to dobře, viz raketoplány. Existence konkurenčních nosičů vytváří tlak na SpaceX a naopak svým postupem SpaceX vytváří tlak na konkurenci. Pokud by čistě teoreticky SpaceX třeba svou činnost jednou ukončilo, neexistovaly by alternativy a trvalo by roky opět něco smysluplného vybudovat.

Dalším faktorem jsou specifikace. Například míra vibrací během letu, velikost nákladového prostoru nebo třeba délka a průměr aerodynamického krytu. Pokud některá společnost například potřebuje družici s větším průměrem než 5 metrů, tak si jednoduše musí vybrat vhodný nosič na trhu. Pořád tu tedy budou mise, u kterých může vycházet jiný nosič lépe než rakety Falcon a je třeba si uvědomit to hlavní. ESA nepřestane rakety vyrábět kvůli tomu, že nenajde komerční zákazníky. Stejně jako Japonsko, Čína nebo třeba Indie. Klíčový je vlastní nezávislý přístup do vesmíru. Jakkoli naivně to zní, tak právě současná situace je krásným příkladem, proč se na to vyplatí brát ohled v první řadě. Stačí si vzpomenout na nedávnou situaci, kdy se Rusko prostřednictvím Roskosmosu snažilo diktovat vlastní podmínky, za kterých vynese družice konstelace OneWeb na raketě Sojuz. Následující video oblétlo doslova celý svět. Ukazuje pracovníky, jak přelepují americkou, britskou a japonskou vlajku na krytu rakety Sojuz-2 (paradoxně s použitím polepů amerického výrobce 3M). Zákazník z pochopitelných důvodů couvl a jen díky konkurenci a existenci dalších raket měl možnost nechat své družice dopravit do kosmu jinak. Levnější nemusí být vždy a pro všechny zároveň nejlepší možnost!

Rusko ale není USA. Tam by se to přeci stát nemohlo. Nebo snad ano?

A přesto k podobné situaci už minimálně jednou došlo. V počátku rozvoje telekomunikačních technologií hrozilo reálné riziko globálního monopolu USA v této oblasti poskytování služeb. Vznikla sice mezinárodní telekomunikační organizace Intelsat, ale ta nezměnila požadavky a nastupující dominanci Spojených států v telekomunikační oblasti. Západoevropskou odpovědí byla stavba vlastních telekomunikačních družic Symphonie, které měly zaručit informační nezávislost nejen západoevropským zemím. A asi zde nemusím vysvětlovat, jak důležitý je nezávislý přístup k informacím. Vznikly dva letové exempláře a jeden prototyp. Problémem byl ale vhodný raketový nosič. Čtyřstupňová raketa Europa II při svém prvním a zároveň posledním letu v roce 1972 bohužel selhala a bylo proto nutné porozhlédnout se jinde. Představenstvo usilovně hledalo vhodné řešení. V potaz byly tehdy brány obě kosmické velmoci, USA i Sovětský svaz, ale z politických důvodů padlo rozhodnutí dát přednost americkým nosičům Thor-Delta. Jednání s USA nebyla jednoduchá a nakonec vyjednaná klauzule zněla asi nějak takto: Francouzská vláda se musí zavázat k experimentální povaze vynášené družice a musí jasně potvrdit, že nebude používat určité služby pro komerční účely! V opačném případě NASA náklad nepřevezme a do vesmíru nedopraví!

Družice Symphonie-A před startem v roce 1974. Program kvůli zákazu komerčního využití družic ze strany dopravce (USA) zostřil touhu Evropy po suverenitě, které vedlo až k rozhodnutí vytvořit nosnou raketu Ariane. Odkaz tohoto programu je dodnes živý. Obrázek: airbus.com

Družice Symphonie-A před startem v roce 1974. Program kvůli zákazu komerčního využití družic ze strany dopravce (USA) zostřil touhu Evropy po suverenitě, což vedlo až k rozhodnutí vytvořit nosnou raketu Ariane. Odkaz tohoto programu je dodnes živý. Obrázek: Airbus

Tím by de facto použití družic Symphonie podléhalo stávajícím podmínkám společnosti Intelsat. Pro Francouze byla taková smlouva samozřejmě nepřijatelná. Na druhou stranu Němci navrhovali, aby byla smlouva akceptována ve stávající verzi, která bude později znovu projednána, bude-li to nutné. Po dlouhých jednáních se tato omezující podmínka nakonec stala mimosmluvní, a to jen díky usilovné diplomatické korespondenci obou stran. Během provozu první družice Symphonie se Francouzi navíc i nadále snažili vysvětlit organizaci Intelsat důležitost nezávislých regionálních telekomunikačních systémů, což se částečně podařilo prosadit díky propagaci těchto družic v Africe. Nicméně je to další dobrý příklad toho, proč je tolik důležité mít vlastní kosmický nosič.

Musí to být za každou cenu výdělečné? Zůstane na trhu jen SpaceX?

Nemusí a opět nás zdraví historie, která ukazuje, že založit si raketovou společnost za účelem zbohatnutí není zrovna nejlepší nápad. To platí dnes, samozřejmě třeba za dvacet, třicet let může být situace již jiná. Starty kosmických raket jsou po celém světě nejvíce dotované z veřejných peněz a komerční starty prakticky pomáhají tento podnik udržet neztrátový v lepším případě s mírným ziskem. Tento model opět rozbouralo SpaceX se svou měnovou politikou, ale bez státních peněz by se alespoň ve svých začátcích též neobešlo. Z toho vyplývá, že i za cenu vyšších veřejných nákladů je většina států se schopností vynášet náklady do kosmu ochotna udržet si vlastní rakety a infrastrukturu. Přestože to není bůh ví jak ziskové.

Dále si musíme položit otázku, co vlastně očekáváme? SpaceX je komerční společnost, která provozuje, staví a vyvíjí vlastní nosiče s jasným cílem, a tím je zisk. Díky svému modelu „All In“ ukázala zastaralému kosmickému průmyslu novou a moderní cestu, jak lze provozovat raketovou společnost. Inspirovala a měla jednoznačně dopad na celé odvětví, které vůbec poprvé v historii ukazuje, že může být i ziskové. Tomu se přizpůsobují všichni bez výjimek. Jen to dělají po svém. Nicméně zisk není důvodem, proč tu máme kosmické rakety a státy si udrží nezávislou kapacitu i přes to, že by vynášely pouze a jenom své vlastní družice. Nestane se tedy, že tu zůstane jen SpaceX, a kdo dokáže chápat souvislosti, ví, že je to tak i dobře.

Pro skoro všechny kosmo fandy je toto opravdová „Továrna na čokoládu.“ Pod jednou střechou v Hawthorne v Kalifornii vzniká téměř celá raketa. Tento přístup změnil kosmonautiku navždy. Foto: SpaceX

Pro skoro všechny kosmo fandy je toto opravdová „továrna na čokoládu“. Pod jednou střechou v Hawthorne v Kalifornii vzniká téměř celá raketa. Tento přístup změnil kosmonautiku navždy. Foto: SpaceX

Lehké to nebudou mít v nadcházejících letech ani ostatní kosmické rakety, ať už ty stávající, či ty, které teprve vznikají. Úspěšnost SpaceX je evidentní a proto lze očekávat, že bude narůstat i počet opětovně použitelných technologií, ale to bude ještě nějakou dobu trvat. Zatím se musíme smířit s faktem, že tu budou i kosmické rakety na jednou použití. V některých případech je jejich nasazení stále dokonce výhodnější. Proto není třeba automaticky odsuzovat vše, co není nebo neplánuje být opětovně použitelné. Rakety na jedno použití jen tak nezmizí a i jejich vylepšování je důležitou součástí levného přístupu do kosmu.

Konkurence je neschopná a na probíhající změny nereaguje. Opravdu?

Bylo by naivní myslet si, že ArianeGroup ztráta a odliv komerčních zakázek nemrzí. Stejně tak například společnost ULA, která do roku 2018 měla doslova monopol na armádní zakázky. V reakci na nové podmínky na trhu v říjnu 2014 společnost ULA oznámila zásadní restrukturalizaci procesů a pracovní síly s deklarovaným cílem snížit náklady na vynášení nákladů do kosmu o polovinu. Jedním z důvodů restrukturalizace a nových cílů snižit náklady byla konkurence ze strany SpaceX. ULA měla méně uzavřených smluv na start soukromých, komerčních družic a bylo jasné, že bude třeba nová raketa. Komplikace s ruskými motory na raketách Atlas V a Antares pak celou záležitost ještě urychlily. Výsledkem je nosič Vulcan, který by měl do kosmu odstartovat poprvé snad ještě tento rok. Raketa Vulcan má v pozdější fázi mít opětovně použitelné motory.

Raketa Vulcan by měla časem mít znovupoužitelnou motorovou sekci (Zdroj: ULA)

V roce 2014 si ESA konečně vybrala architekturu a zahájila práce na raketě Ariane 6, která měla poprvé letět do vesmíru v roce 2020. Pro ArianeGroup je to zcela nová situace, protože v minulosti v sektoru komerčních družic byla lídrem. Rakety pod záštitou Ariane vynášely až polovinu všech komerčních satelitů na celém světě a 64 procent v asijsko-pacifickém regionu. To se s příchodem SpaceX změnilo a podle nejnovějších statistik letos už vynesla raketa Falcon 9 od SpaceX asi 80 procent všech nákladů mířících do kosmu (myšleno na tuny). To je obdivuhodné, avšak pro Ariane ne moc lichotivé. Ariane 6 je zatím v nedohlednu a zůstala jen raketa Vega, která ve verzi C selhala a je stále uzemněná. Nápravné kroky, které byly učiněny, nestačí a bude třeba udělat víc. V sázce je ona již mnohokrát zmiňovaná soběstačnost, protože je jasné, že bez státních dotací si na sebe v současném trhu raketa Ariane 6 nedokáže vydělat.

Vega-C před svým prvním a doposud jediným úspěšným startem v roce 2022. Foto: ESA - M. Pedoussaut

Vega-C před svým prvním a doposud jediným úspěšným startem v roce 2022. Foto: ESA, M. Pedoussaut

Na začátku roku 2019 francouzský Účetní dvůr kritizoval Arianespace za to, co vnímal jako neudržitelnou a příliš opatrnou reakci na rychlý vzestup cenově dostupné a opakovaně použitelné rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Bylo zjištěno, že Ariane 6 není konkurenceschopná s možnostmi služeb SpaceX. Dále bylo zjištěno, že nejpravděpodobnější výsledek pro Ariane 6 je ten, ve kterém samotná existence rakety bude založena na neustálých ročních dotacích od Evropské kosmické agentury (ESA), aby se vykompenzovala neschopnost rakety získat komerční zakázky. Obchodní model, který byl pro Ariane 6 navržen, tedy nenaplnil očekávání, a to ještě raketa ani nelétá.

Zdá se, že kvůli tomu narostly též neshody uvnitř členských států ESA, zejména Francie, Itálie a Německa, které mají rozdílné názory na další směřování. Osobně jsem si povšiml tří frakcí. Těžko odhadnout, jaký to bude mít dopad na ESA, každopádně je to ukazatel problému, který pomalu, ale jistě bují napříč Evropou. Německá část, která podporuje vlastní soukromé firmy a průmysl a jejich propojení na statní sektor. Nejviditelnější je zatím společnost RFA, vyvíjející malý nosič RFA One. Dále například Isar Aerospace, která vyvíjí malou dvoustupňovou raketu Spectrum.

Pak tu máme francouzskou část a dění okolo agentury CNES a snahu o vývoj znovupoužitelné rakety. V prosinci 2021 francouzská vláda oznámila plán na financování francouzské raketové firmy ArianeGroup, která má do roku 2026 vyvinout novou raketu pro menší náklady s názvem Maïa. Země tak činí překvapivě odděleně od běžných mezivládních projektů ESA. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire řekl, že Francie má v úmyslu mít vlastní SpaceX. „Budeme mít náš Falcon 9. Vynahradíme špatnou strategickou volbu, která byla učiněna před 10 lety…“ poznamenal s narážkou na Ariane 6 během představení projektu.

Poslední pomyslnou frakcí je Itálie a zejména společnost Avio vyrábějící rakety Vega. Společnost počítá s rozvojem řady Vega, přechodem na kapalné pohonné látky a nasazením opětovně použitelných technologií. Překvapivě však působí náznaky, že zvažuje odloučení od Arianespace. Avio pracuje na motoru na kapalný kyslík a metan s názvem M10, který byl již úspěšně testován. V roce 2024 bude nedílnou součástí rakety Vega-E. Stojí méně než jeden milion eur a je navržen tak, aby nahradil současný třetí a čtvrtý stupeň raket Vega, které stojí pět milionů. Motor je založen na uzavřeném termodynamickém expanzním cyklu a skládá se z jedné spalovací komory chlazené regenerativně při asi 180 stupních pod nulou a schopného vícenásobných zážehů.

Avio na základě tohoto motoru plánuje postavit úplně novou raketu založenou na kapalných pohonných látkách, která může být i částečně znovupoužitelná. Předcházet by měl demonstrátor IFD neboli In Flight Demonstrator. Vznik je podpořen hlavně díky plánované konstelaci Iris², což je odpověď EU na Starlink společnosti SpaceX. Podle Avia by se konečně mohl takový nosič Evropě vyplatit.

Plány společnosti Avio na nadcházející roky. Rakety Vega postupně přejdou na kapalné pohonné látky a budou zřejmě í částečně znovupoužitelné. Zdroj: Avio

Plány společnosti Avio na nadcházející roky. Rakety Vega postupně přejdou na kapalné pohonné látky a budou zřejmě í částečně znovupoužitelné. Zdroj: Avio

Máme tu však i společné projekty. V roce 2019 Evropská komise uvolnila na projekt RETALT celkem 3 miliony euro. Ty byly poskytnuty Německé kosmické agentuře DLR a čtyřem evropským společnostem na financování studie řešení nedostatku know-how v oblasti opakovaně použitelných raket v Evropě s cílem vyvinout raketový motor restartovatelný během klesání atmosférou po vzoru SpaceX. Koncem roku 2022 byl projekt ukončen. Za necelé 4 roky byla vydána celá řada studií, které mají pomoci s vývojem rakety používající přistání po vzoru SpaceX. Jsou volně dostupné na adrese zenodo.org. Výsledky budou použity v projektu SALTO, jehož součástí je demonstrátor Themis.

Flotila Ariane společně s některými plánovanými projekty. Zdroj: Reddit

Flotila Ariane společně s některými plánovanými projekty. Zdroj: Reddit

Agentura CNES se podílí spolu s Německem a několika dalšími vládami na projektu Ariane Next (SALTO), který byl částečně motivován tlakem levnějších konkurenčních možností s novějšími technologickými schopnostmi, které Ariane 6 nemá. V reakci na konkurenční tlaky je jedním z cílů Ariane Next snížit náklady na start rakety Ariane dvojnásobně nad rámec vylepšení, která přinese Ariane 6. V rámci programu vzniká demonstrátor Themis. Jaké uplatnění nakonec najde, je zatím nejasné. Dalším společným projektem je opětovně použitelný raketový motor na metan Prometheus, který by měl být součástí vícera projektů. Do budoucna by mohl nahradit motory Vulcain, což se pochopitelně příliš nelíbí francouzské straně. Dalším projektem ArianeGroup je chytrý horní stupeň SUSIE, který by mohla využívat raketa Ariane 6. Měl by jít využít i pro pilotované lety. Prezentační video zde:

Na změny reagují samozřejmě také v Japonsku, které se zapojilo s CNES a DLR do projektu Callisto. Výsledky by se měly promítnout do rozvoje nástupce rakety H3. Rozsáhlou kapitolou je pak dění v Číně. I ta reaguje a vyvíjí hned několik raket s opětovně použitelnými prvky, a to jak v soukromém sektoru, tak státním. V Číně jsou však oba sektory úzce provázané. Známější je například plánovaná raketa Dlouhý pochod 8. (CZ-8). O dalších projektech je možné se dočíst v našem článku na toto téma zde. Své projekty mají i v Indii a Rusku.

Konkurence tedy rozhodně nespí. Není třeba tak pružná, ale na změny reaguje. Lze se tedy domnívat, že stojíme před prahem změn, které už se ale fakticky dějí. Nebudou skokové, ale spíše postupné. Na trhu se díky laciné výrobě a dalším faktorům udrží rakety na jedno použití ještě dlouhé roky a možná nevymizí nikdy, protože pro některé mise budou zkrátka pořád nejvýhodnější variantou.

Zdroje:

< Předchozí část

Předchozí články ze série Mýty o SpaceX:


Přispějte prosím na provoz webu ElonX, aby mohl nadále zůstat bez reklam. Podpořte nás pomocí služby Patreon či jinak a zařaďte se tak po bok ostatních dobrodinců, kteří už finančně přispěli. Děkujeme!

Karel Zvoník



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

38 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
LZ.

To jsou Id*. Nechápou co znamená slovo SOUKROMA firma?
Chápu Čínany, ale proč ESA se rozdrobila na male firmy, které vynalézají co už je vynalezeno?
Proč šéf ESA nezvedne své pozadí, nezaleti za Muskem a prostě si nekoupí fabriku na F9 i s manuálama?
Podepišou smlouvu za dvě miliadry eček nebo dolaru (podle toho kam chce Musk expandovat) a ve Francii začnou stavět prazdné haly a podpurnou infrastrukturu. Jak poletí Starship, stroje z USA se odmontujou a pošlou do Francie. Za další rok, dva by do Francie poslali i provozuschopné F9.

Zase jde jen o hladovou zeď pro naše techniky. Místo, aby šetřili prachy a zdroje a pomohli rozvoji raketové techniky tak jen si chtějí namastit kapsu.

Teda pokud Musk nehodlá používat F9 jako boostery pro Starship. Nad tím už tak půl roku přemýšlím. V tom případě by si je mohli ve Francii vyrábět sami pod licenci.

A pokud by nechtěl prodat F9 (pro což není důvod) tak ho zažalovat u antimonopolního úřadu.
Zakladem celé myšlenky je mít F9 pro evropu dříve a levněji než Čína, tak aby na tom vydělal západ. Tedy jak ESA, SpaceX, tak NASA.

Vydra20

Proč by SpaceX mělo prodávat ESA plány na F9? Neprodávají ani hotové rakety, dokonce ani samotné Merliny. Nehledě na to, že vývoj stál dost úsilí a financí, jak tohle zahrnout do prodejní ceny? Zároveň by se připravili o množství komerčních zákazníků (minimálně těch z Evropy).

Ohledně techniků to taky není tak jednoduché. Když nebudou mít práci tak půjdou jinam a dopadneme jak Rusko, kde většina schopných lidí už dávno odešla. A Vámi navrhované úspory také nebudou moc úsporné, cena za start není až tak důležitá. Spíše jde o to, kam ty peníze jdou. I kdyby start evropské rakety stál 2x tolik co F9, tak podstatné je, že peníze zůstávají stále v Evropě, kde se párkrát protočí a ESA je má z daní do pár let zpět. Což je mimo jiné i rozdíl mezi soukromou a státní firmou. ESA nepotřebuje zisk nebo nízkou cenu, potřebuje hlavně udržet peníze tady.

Ivo Janáček

Další problém by byl, že by ESA trvalo tak 10 let vůbec rozjet výrobu a nákladová cena by byla asi tak trojnásobná oproti SpaceX.

LZ.

Proč by SpaceX mělo prodávat ESA plány na F9? Aby se zbavilo zastaralé technologie, kterou už nebude používat a zároveň si nemrvila trh. Čína bude mít F9 do pár let, Evropa cca za 10 – už teď se o ni snaží dvě firmy. Spacex nemá co ztratit.

“vývoj stál dost úsilí a financí, jak tohle zahrnout do prodejní ceny” – jednoduše. Cena vyvoje *2+cena stroju+cena školeni + cena dopravy = prodejni cena. (Tedy jestli vývoj stal miliardu, můžou výsledek prodat za 2.5 miliardy. U úspěšných filmu je pomer 3ku1.
Momentálně start Ariadne stoji 3*více za kg než F9
Jediný konkurent F9 je čina a indie 2*více za kg než F9 (v dolarech. ve člověkoletech to bude 4* nebo víc)
(Zdroj aplikace na mobilu.)

A cena má jít ještě 3 až 10x dolů s certifikovanou Starship. Takže s vámi plně souhlasím, pokud bude za 8 let cena Evropských nosičů 2x vyžší za kilogram tak to bude zázrak a evropští inženýři si zaslouží každé euro. Jenže zatím to vypadá spíše na 30x

Ale to co popisujete je přesně ta hladová zeď. Nejde o to k čemu ta zeď je, hlavně že x zaměstnanců má práci.

Add experti. 99% inteligentnich lidí dělá v Evropě nějakou kravinu jako řidiče, marketing, šéfa udržby kanalizace a pod. Takže čím si to 1% zaslouží práci jako raketový inženýr nebo vědec? Tím že si dokáže sehnat titul a grant?

“potřebuje hlavně udržet peníze tady.” – Z naší země odchází 3 miliardy dolarů na dividendach každý rok, jak je možne, že ESA potřebuje pro ně zanedbatelnou jednorazovou částku udržet, a my vyšší absolutně a mnohonásobně vyšší procentuálně nikoli?

IVO: Pokud jim Spacex pomuže a začnou hned tak by to i ESA mohla zvládnout za 5-6 let. Tedy cca pouhé 2-3 roky po certifikaci Starship. Proč trojnasobna?

LZ.

Omlouvam se, měl jsem zastaralé čísla. Aktuální v miliardach eur:
ČR: 76
Dividendy pryč z ČR:10
ESA: 56 NEBO 6 dva zdroje se hodně liší. Podle příspěvku ČR(0,06) a televizních zpráv (kde to bylo taky blbě) bych hádal že 6 je správně
NASA: 24
SpaceX: 2-3
USA Space force: ???
činský vesmírný program: ???
Indický vesmirný program: ???

Z těchto čísel mi vyplývá, že F9 Factory by si mohla finančně (nikoli stranickou příslušností) dovolit i ČR

Karel

Skvělý článek, stejně jako ty minulé. Objektivní. Děkuji, skvělé počtení.

Jak to celé dopadne, za pár let uvidíme…

Karel

Rád bych neměl pravdu, ohledně skepticismu s metanovými motory.

Z mých zkušeností s vývojem v ICT technologiích a toho, jak léta fungovaly/nefungovaly rozličné projekty, bych čekal s prezentovanými metanovými motory – je jedno z jaké strany: ruských firem, SpaceX, Blue Origin, projektu Prometheus z Evropy – delší zavádění, když to napíši jemně.

Původně měl být BE-4 v roce 2017. Raptor od SpaceX už měl také fungovat; místo toho uplynulo pár let a stále se píše o testech. Ať už je provádějí jakýmkoliv způsobem. Z ICT vývoje znám tyto projektové výmluvy, odkládání termínů a vynucené – obvykle katastrofické – “testy” velmi dobře.

Určitě to není jednoduché – proto dosud každý raketový tým – konstruktéři – metan jako palivo vyloučil. Jak jsem již psal, z fyzikálně-chemického hlediska je CH4 mystérium, teoreticky ne zcela objasněné, hlavně v kryogenních a tlakových stavech.

Může to být funkční za měsíc, stejně jako za 50 let, záleží na tom, kdy a kdo na to přijde.

Ivo Janáček

https://kosmonautix.cz/2023/07/zhuque-2-je-prvni-uspesnou-metanovou-raketou/

Doufám, že vám nebude vadit, že to jsou Číňani.

Pajuc

Předchozí díly byly taky výborné, ale tenhle se mi líbí nejvíc. Objektivní analýza, spousta informací, četlo se to jedním dechem.

“se Rusko prostřednictvím Roskosmosu snažilo diktovat vlastní podmínky, za kterých vynese družice konstelace OneWeb na raketě Sojuz … Zákazník z pochopitelných důvodů couvl a jen díky konkurenci a existenci dalších raket měl možnost nechat své družice dopravit do kosmu jinak. Levnější nemusí být vždy a pro všechny zároveň nejlepší možnost!”

Tady bych doplnil, že nešlo jen o odřeknutí zakázky. Roskosmos si nechal peníze i satelity. OneWeb tak přišel o 229 milionů dolarů!
https://gizmodo.com/oneweb-internet-satellites-hijacked-russia-sanctions-1850234541
A vzhledem k situaci na trhu, kde prostě pouze SpaceX mělo rakety doslova na skladě, může být OneWeb vděčný za rychlé nalezení náhradní dopravy právě znovupoužitelnosti. Normálně se starty smlouvají i roky dopředu, protože raketu je potřeba nejdřív vyrobit.

Karel

To je pravda, ale chybí k tomu dodat jen taková drobnost, že Západ zabavil (aka “zmrazil”) přes 300 miliard dolarů ruských aktiv. Čímž nějakých 229 milionů dolarů jsou drobné; více stála i menší jachta, zabavená někomu z Ruska kdekoliv na Západě. Rusko prodávalo plyn a ropu – a vynášelo satelity – několik let zcela zadarmo…

Další věc je, že těžko nějaká země bude vynášet satelity, které budou používány třeba ke špionáži nebo dokonce k ofenzivním úkolům proti ní, jako např. komunikační sítě pro špionážní a zbraňové systémy – což OneWeb dělá.

Pajuc

Vy zase děláte to, z čeho obviňujete ostatní. Taháte sem nesouvisející témata. OneWeb Rusku nic nezabavil, takže nebyl důvod mu nic krást.

Karel

Ne, to děláte Vy: Roskosmos podle Vás odřekl zakázky a nechal si družice za 229 mega.
OneWeb je britská firma – a tak to je jedno s druhým. Takhle Západ chápe obchodní vztahy: porušováním WTO dohod, kdykoliv se zamane.

Chápete to celé úplně jednostranně: majetek RF a všech subjektů s tím souvisejících je předmětem sankcí, a naopak to neplatí?

BTW, mé české firmě zablokovali investice do zakázek s ruskými firmami. Zaplatíte mi to, a mým zaměstnancům?

Diskuse s Vámi zkrátka nemá žádný smysl. Je mi to líto, četl jsem minule Vaše poznámky, ale jste ideologicky a celkově slepý, bohužel. Žádná racionální nezávislost.

Michal

To ze jste investoval v Rusku je spise vase blbost a menli by vas jeste pokutovat za pomoc nepriteli … Chapu ze penize vam nesmrdi …. ale i tak rusko dava dost dlouhonajevo ze jsme pro nej jen povl ….

Karel

Uvědomte si, prosím, že Vaše protiruská psychiatrická úchylka se nechoduje s obvyklým vědecko-technickým objektivním nastavením. Běžte k s tím k psychiatrům, neobtěžujte vědecko-technicky diskutující na serveru.

Pajuc

“Roskosmos podle Vás odřekl zakázky a nechal si družice za 229 mega.”

Ne podle mě, zdroj jsem uvedl. A ne jenom družice ale i peníze, které obdržel jako platbu za vynesení těch družic.

Na téma sankcí s vámi tady diskutovat nebudu, ale když tvrdíte, že OneWeb je cílem odvetných sankcí proti Západu, tak jen upozorním, že největší podíl (30 %) v něm má indická firma Bharti Enterprises.

“mé české firmě zablokovali investice do zakázek s ruskými firmami. Zaplatíte mi to, a mým zaměstnancům?”

Já jsem vám nic nezablokoval, ale klidně mě zažalujte o náhradu škody, rozsudku se podřídím. Jenom nezapomeňte, že u soudu budete muset prokázat, že nějakou firmu skutečně vlastníte a že vám mojí vinou vznikla škoda.

Nepravdivě mi podsouváte nepřátelství k Rusku. Obdivuji ruské vědce, konstruktéry, umělce a sportovce, kteří něco dokázali, a není takových málo. Velmi jsem se taky těšil na ExoMars s ruskou účastí. Určitě tedy nemám k Rusku negativní vztah.

Na závěr – opravdu byste nevydržel diskutovat bez urážek, lhaní, bez vnášení ideologických témat?

Tonda

Ale družice One Web se přece vyměnily za rakety Sojuz,které zůstaly v Kourou, ne?

Pajuc

Nenašel jsem informaci, že k tomu už došlo, pouze že se o tom jedná.

Mário

No mám pocit že konkurencia v podstate prestane existovať. Všetky tie projekty sú síce pekné ale zabúdajú na fakt že SpaceX sa stále posúva ďalej. A keď oni konečne dokončia vývoj znovu použiteľného prvého stupňa tak SpaceX bude mať SHS. Čo môže byť lacnejšie ak treba zaplatiť iba za palivo? Pravdepodobne sa udržia malé rakety ale pre veľké družice sa vyplatí SHS. A hlavne pri nosnosti akú bude mať SHS bude mať oveľa väčší zmysel postaviť druzicu ktorá sa bude dať servisovat a vylepšovať. Čo bude znamenať menej nákladov. Ale dúfam že konkurencia bude pretože nikto nevie čo bude a vždy je lepšie ak je alternatíva.

Jiří

Také si to myslím. Pokud by se nějaká zajímavá konkurence (na komerčním trhu) přeci jen začala tvořit, SpaceX má dost možností jak ji zadupat do země.
Až bude hotová SHS, tak vyvinutí rakety třeba s jedním Raptorem a nosností pár jednotek tun na LEO zabere možná tak pár měsíců, protože budou mít prakticky vše – know how, motory, výrobní procesy, rampu, přistávní… a složitostí to pro ně bude asi tak jako pro Mattel vyrobit model auta.
Nákladová cena za start takové rakety by byla pod milion dolarů, tedy někde za desetinu ceny a 10x vyšší nostností než má Electron.
A kdyby se jim nechtělo dělat vůbec nic, tak stačí už jenom to, že Starlinky budou létat na SHS, tzn. uvolní se hromada F9 s náklady za start podle mě okolo 10 mil. dolarů a tak budou moct jít klidně s cenou pro zákazníka na polovinu (25 mil. dolarů místo 50) a stále rejžovat na státních zakázkách.

PetrK

Cíleně zadupat konkurenci do země je IMHO proti základní Muskově vizi – Aby se lidská rasa stala multiplanetární. Zdravá konkurence tomu pomůže, nezdravá naopak.

Jiří

Vzpomínáte na představení Lucid Air za 70k $ a den na to zlevnění Modelu S na 69 420 a někdy za měsíc zase zdražení? Nevím bylo tohle v souladu s vizí udržitelnosti.
Žaloby SpaceX na nezískání zakázek také nejsou zrovna v souladu s touhou po zravé konkurenci.
Popravdě si myslím, že Musk nevidí konkurenci nikde (možná to snad jednou řekl o BYD, ale to je tak vše) a rozhodně ne, že by mu konkurence pomohla k jeho vizi.
Pokud by Electron neměl zakázky jen mimo rozlišovcí schopnost SpaceX, tak se vsadím, že by šel tvrdě do toho segmentu a získal 90+ % trhu. Mají jediné štěstí, že roční kadence 10 startů dá v obratu méně než jedna průměrná vládní zakázka pro F9.

Pajuc

Tak jednoduché to Electron a další malé rakety nemají. SpaceX totiž vynáší v rámci sdílených misí i malé satelity. Více o programu Small Satellite Rideshare: https://www.elonx.cz/spacex-nove-nabizi-sdilene-starty-na-falconu-9-pro-vynaseni-malych-satelitu/

PetrV

Rocket lab nabírají lidi pro raketu neutron. Můžete jít budovat novou raketu. USA nebo Nový Zéland.

PetrV

Žaloby SpaceX na nezískání zakázek také nejsou zrovna v souladu s touhou po zdravé konkurenci.
Ta vaše zdravá konkurence jako ULA apod. dostávala vždy více $ na vývoj i lety.
Ať už na starliner, cygnus, nemluvě jako dodavatelé SLS- Orion.
Co dokázali za ty peníze?
To není zdravá konkurence ale sosatelé státních dotací.
Technologický předstih SpaceX se zvyšuje. Ale není to jejich chyba.
Dobře je to popsáno tady:
https://www.e15.cz/rozhovory/muska-jsem-podcenil-bezose-zase-precenil-rika-kosmicky-inzenyr-a-byznysmen-tomas-svitek-1395585

PetrK

Žaloba = stížnost na způsob výběru = pokus o napravení nezdravé konkurence. To kdyby to nebylo zjevné, že od toho ty žaloby jsou.
Moje zdravá konkurence to, jak tvrdíte, rozhodně není. Naopak, to je ta moje nezdravá konkurence.
Moje reakce je na Pokud by se nějaká zajímavá konkurence (na komerčním trhu) přeci jen začala tvořit, SpaceX má dost možností jak ji zadupat do země. V pravdě netuším, na co vlastně reagujete vy.

PetrV

SpaceX bylo loni konečně finančně v plusu.
Akcionáři sponzorovali ztráty z minulých let.
Navíc největší byznys pro SpaceX bude Starlink.
Ten má ty ztráty akcionářů minulých let kompenzovat.
Státní zakázky opravdu SpaceX nad vodou nedrží.

lukas

Urcite by malo spacex prehodnotit,co s tym druhym stupnom.

Tomass

SHS?

Petr Melechin

Proč? Kombinace F9 a FH dokáže provést jakoukouli misi, kterou zákazník potřebuje, a časem má obě rakety stejně nahradit Starship.

PetrV

SpaceX ví, proč se vyhýbá vodíku.
Tento článek je stále platný.
https://www.elonx.cz/elon-musk-vysvetluje-proc-je-metan-lepsi-palivo-nez-vodik-nebo-rp-1/

PetrV

Díky za parádní letní počtení.
SpaceX s falconem 9 zvolilo předně nejméně komplikované 1 palivo do všech stupňů tj. RP 1.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/RP-1
Škoda, že před 50 lety prosadili drahý vodík a tuhá paliva na úkor technologie ze Saturnu.

Moze

Ale ak sa dobre pamätám, saturn mal len na prvom stupni kerosin a kyslík, zvyšok bol vodík a kyslík, práve kvôli tomu , aby nedopadli ako falcon9 a jeho horný stupeň,
Inak súhlasím , tie motory na prvom stupni boli skvelé a je ich škoda, no a čo sa týka tuhých palív, tie sú zasa veľmi spoľahlivé, aj keď sa nedajú otestovať

Karel

Přesně tak. Tehdy rozhodovali inženýři a šli tou nejbližší cestou. F-1 motor pro Měsíční mise byla klasická ukázka. Co říci k dnešku?

Jirka Hadač

Díky Karle, moc hezke a zajimave