Lady s Teslou: Nákup a dovoz elektromobilu z Polska, divoká první jízda

„Proboha, jenom ne Teslu! Dyť to pořád hoří, nikam to nedojede, a vůbec se ti to hned rozpadne…“ Po koupi naší Tesly Model 3 se lidé kolem rozdělili na několik skupin. Asi ta největší je především nedůvěřivá a trpí předsudky výše. V tomto článku popíšu, jak jsme si jako elektromobilní zelenáči naší Teslu pořídili v Polsku, a naše první zkušenosti.

Focení naší krásky po příjezdu do ČR

Někdy v roce 2014 mi na srazu elektromobilů v Praze poprvé učarovala Tesla Model S. Obdivovala jsem nevídané nové technologie, futuristický interiér bez tlačítek, elegantní vzhled… najednou se to bezhlučně rozjelo, frnk! a bylo to pryč. Od té doby jsem svět elektromobility pozorovala jen zpovzdálí. Zkrachuje tohle odvětví, nebo na tom opravdu něco je? Poslední 2 roky jsem už aktivně sledovala diskusní skupiny majitelů elektromobilů (nejen Tesel) – co řeší a jaké s tím mají potíže. Co mě nakonec pro elektromobil přesvědčilo? Nebyl tam snad žádný člověk, který by se chtěl vrátit ke spalováku. Naopak třeba i své druhé auto vymění za elektro, a když mají výjimečně řídit spalovák, jsou často otrávení. Obdobnou studii pak udělali nedávno v Británii, kde 91 % respondentů odpovědělo, že fosil již nikdy více.

Ač velký fanoušek Muskových firem, o koupi Tesly jsem reálně neuvažovala, záměrem bylo pořídit VW ID.3. Proč? Každý to má jinak, pro mě je auto primárně dopravní prostředek. Po víc jak 25 letech denně za volantem jsme se ustálili u koncernových aut (Škoda, VW, Seat) a vypadalo to jako sázka na jistotu. Nechtěla jsem hybrid, který spojuje neduhy spalováku a EV dohromady, ani „fosil s vyměněným motorem”, a ID.3 je první auto od VW stavěné od píky jako čisté elektro. Taky jsem přeci jen chtěla auto s nějakým větším dojezdem a ne úplný bonbón jako třeba BMW i3 (i když ho mnozí chválí) nebo Citigo-e (úspěšné škodovácké EV).

Původně plánovaný VW ID.3 (Zdroj: Volkswagen)

Uvedení ID.3 na trh ale mělo problémy a zpoždění a cena vzrostla na milion. Při obdobné výbavě se pak už blíží Tesle Model 3, a přitom ID.3 je ve všech důležitých parametrech horší (dojezd, spotřeba, rychlost nabíjení, velikost kufru, atd.). Navíc mezitím na Modelu 3 už Tesla vychytala většinu porodních bolestí, zatímco VW je v plenkách. Porovnávala jsem i parametry dalších elektromobilů, četla diskuse a ujasňovala si požadavky. K rozhodnutí pomohla testovací jízda v ID.3 a zapůjčení Modelu 3 (zde velké díky Honzovi Semotamovi za první půjčení volantu, dále Davidu Vávrovi a autonovinám fDrive). Po jízdách pak už bylo jasno. ID.3 je dobrý elektromobil, živý a moderní, a mnoha lidem určitě bude skvěle vyhovovat. Mně vadilo chování pedálu „plynu” i brzdy, vzhled a (ne)prostornost interiéru a kufru, a tragický software s pomalým ovládáním. Naopak sednutí do Modelu 3 okamžitě vyvolalo pocit dobře padnoucí rukavice.

Není to ale auto pro každého. Říká se, že Tesly jsou počítače na kolech, což mi přijde trefné. Při objednání jsem už z diskusí znala snad většinu neduhů i předností, ale o nich povím víc příště. Tesla aktuálně dodává do Evropy auta z Kalifornie a z Číny. V dřívějších dobách museli zájemci pro auta jezdit do Nizozemska nebo Vídně, dnes už má Tesla přímo v Praze zastoupení. Proč by teda někdo vozil auto z Polska? Na nákup jsme využili možnost dotace EU (viz předchozí článek) a s požadovanou konfigurací vozidla bychom v ČR překročili o pár drobných dotační limit. Polsko je jediná země Evropy, kde se dají nové Tesly koupit levněji, ale jak se ukázalo, nebylo to tak jednoduché.

Tesla není úplně známá suprovým zákaznickým servisem, tedy po odeslání objednávky se člověk delší dobu nic moc nedozví. Dokonce kolem toho vznikl celý nezávislý organismus lidí a nástrojů, kteří sledují lodě plující z USA, vyčítají VIN z kódů stránky, atd.

Mapa s trasováním lodí vezoucích Tesly do Evropy (Zdroj: Mr Miserable / Tesla Motors Club)

Termín dodání naší Model 3 Long Range měl být listopad 2020, ale nastal dlouhý emailový ping pong v angličtině. Ukázalo se totiž, že polskou pobočku čerstvě otevřeli týden před mojí objednávkou, a zjevně tam vládl menší chaos. Zálohovou fakturu se správným IČ vystavili po několika měsících až na pátý pokus. V prosinci mi pak sdělili, že auto už letos nebude, protože Tesla nestíhá vyrábět a oni dostali ze slíbených kusů jen 50. Samostatnou kapitolou je platba DPH. I přesto, že jsme si několikrát potvrdili, že nám dle pravidel EU vystaví fakturu bez DPH, museli jsme na poslední chvíli zaplatit DPH jak v Polsku, tak v ČR, a nezbylo než doufat, že nám to vrátí.

Auto dorazilo z Kalifornie do Polska v únoru 2021. Ale jak ho v době koronavirové dostat do ČR? Jako nejjednodušší a nejlevnější se nakonec ukázala doprava po vlastních kolech. To ale znamenalo během necelých 2 týdnů fofrem nechat poslat kurýrem z Polska COC list, zajistit povinné ručení a havarijní pojištění, zaplatit DPH plus vyřídit papírování s finančákem a auto zaregistrovat. V Praze je čekací doba na techničák 1–3 týdny, v Plzni to bylo naštěstí na počkání. S EL značkami a negativními koronatesty v kapse byl pak čas vyrazit do Polska. Den před převzetím ale začalo sněžit. A to byl problém, protože tím padla cesta vlakem a příjezd zpět na letních pneumatikách, na kterých se Tesly dodávají. Ještěže jsme na podzim koupili zimní disky a pneu. A tak jsme je naložili do auta a odfrčeli na 9hodinovou cestu do Varšavy. Slečna z Tesla Polska nám domluvila autoservis, kde na nás počkali do večera, aby kola zkompletovali a auto přezuli. Den před odjezdem jsem navíc zjistila, že zakoupené ventilky se senzory nejsou v nové verzi Modelu 3 podporované (radiové místo Bluetooth) a potřebovali jsme tam dát obyčejné. Servisní technici bohužel neuměli moc anglicky, ale nakonec s domluvou pomohl Google Translator a přítel na telefonu.

Ventilky na Model 3 s (chybně koupenými) radiovými senzory

Samotné převzetí auta v autosalonu bylo kvůli obavám z koronaviru krapet sterilní, neb všichni tam měli nařízeno bezkontaktní a co nejkratší jednání se zákazníkem. Po víceru otázkách se nakonec vynořil ochotnější týpek, který vysvětlil a pomohl v autě nastavit vše potřebné. Například jak vypnout automatické dálkovky, o kterých jsem věděla, že u Tesel nepatří úplně k nejlepším ve své kategorii. Auto jsem ze všech stran zkontrolovala, nafotila a natočila na video. Zadní kufr chvíli zlobil s ovládáním, a i když pak fungovat začal, pražský servis nás nejspíš nemine. Směsice únavy a nadšení z nového auta způsobila, že jsem rezignovala na připravený detailní checklist a auto jsem podpisem na displej převzala. Pověstné spáry mě nikde úplně neurážely, mřížky to mělo taky všechny 😉 a holt případné vady vyreklamujeme v Praze. Před vyjetím jsem narazila na malinký zádrhel, protože bezdrátové nabíjení mobilu nezafungovalo a já zapomněla, že je potřeba kabel s jinými konektory (na obou stranách USB-C). Stačilo ale sundat ze zad mobilu magnetickou nálepku (používanou k držáku v druhém autě) a bezdrátové nabíjení naskočilo.

Byl to zvláštní pocit, vyjet potichu z těch vrat hned do hustého varšavského provozu, už za tmy a hustého sněžení, na skoro 1000 km dlouhou cestu zpět, a nemít možnost si na auto víc v klidu zvyknout. Situaci mi neusnadňovaly ani mizerně fungující stěrače. Ale jinak auto šlapalo jak hodinky a brzy jsem se v kokpitu zabydlela.

Naše Tesla na parkovišti firmy Tesla ve Varšavě

Původně jsme plánovali přespat ve Varšavě a ráno jet zpět, ale polská vláda zrovna kvůli koronaviru zavedla zákaz provozu hotelů a ubytovacích zařízení a nechtěli jsme se s nikým dohadovat. Vyrazili jsme s oběma auty směr domov s tím, že po cestě přespíme přímo v Tesle. Baterka ukazovala plnou „nádrž”, ale predikce ukazovala dojezd na další Supercharger s pouhými 5 %. Teploty pod nulou a cesta po dálnici nejsou pro elektromobil dobrá kombinace, a my jako nováčci si vůbec nebyli jisti, jestli dojedeme. Padlo tedy rozhodnutí využít v půli cesty nabíječku GreenWay. Zaregistrovala jsem se v jejich appce a v deset večer jsme na setmělém prázdném parkovišti u obchodního centra připíchli auto ke zmrzlému stojanu. A nic. Auto hlásilo „Ready to charge”, ale nabíječka urputně tvrdila, že nemá zapojený kabel. Naštěstí „teslí doktor” Honza Semotam je i v noční hodiny zvyklý přijímat hovory od podobných zoufalců. A sdělil mi nemilou pravdu: „Pamatuješ, jak se v lednu na diskusi řešila chyba aktualizace, kdy Modely 3 přestaly nabíjet na nabíječkách třetích stran?” „Matně, jo,“ došlo mi. „Nemáš tam verzi 2021.4.3?” „Hmno, jo.“ Co teď? Spustit aktualizaci softwaru na nejnovější verzi by znamenalo stát v mrazu 30 minut, kdy topení sežere kus baterky, a když to nezafunguje, už na ten Supercharger nedojedeme určitě. Nebo vyjet ihned a risknout ten 5% dojezd? Riskli jsme. Hustě sněžilo, ale auto drželo na dálnici jako přibité. Díky šetrné jízdě a dlouhému zúžení se sedmdesátkou jsme nakonec kolem půlnoci dojeli k Tesla Superchargeru v Katovicích se 7 % zbývající šťávy.

Zatímco se auto dobíjelo, dali jsme si na blízké benzínce večeři. Nabíjení jsme neplatili, neboť díky referral programu máme prvních 1500 km na Superchargeru zdarma. Po zaplacení poplatku za stání přes noc jsme vytáhli karimatky a spacáky, sklopili zadní sedačky a uložili se ke spánku. Z recenzí a YouTube videí jsem věděla, že naše Tesla nám v kempovacím módu i za mrazu udrží celou noc uvnitř teplíčko. Po 1200 kilometrech za volantem nebyl problém okamžitě upadnout do nevědomí.

Ráno na Superchargeru v Katovicích

Vyspaní dorůžova jsme se ráno hrabali ze spacáků a usmívali se zvědavým pohledům lidí kolem. Při venkovní teplotě -6 °C a teplotě interiéru nastavené na 19,5 °C sežralo auto za noc 8 % baterie, což bylo méně, než jsme čekali. Cestou domů jsme ještě dobili na Superchargeru v Brně. Než jsme si stihli odskočit a koupit oběd v Olympii, bylo nabito a v aplikaci mi naskočilo varování, že příště už budeme platit pokutu za blokování nabíječky. Frčíce po D1 jsem pak za slunečného počasí zkoušela Autopilota, užívala si dokonalého zvuku hudby a v euforii z úžasné jízdy v pohodě dorazila domů. Po příjezdu jsme provedli aktualizaci softwaru a nabíjení u třetích stran už funguje.

Stálo nám to celé za to? Ano. Doporučila bych stejný postup? Ne. Jsem ráda, že jsem do toho šla, protože tak jsem koupila vysněné auto a k tomu levněji. Ale pokud nejste masochisti nebo nepotřebujete za každou cenu nižší cenu, s nákupem Tesly v české pobočce si ušetříte nervy, čas a dvojí DPH. Celkově byla ceníková cena v Polsku při kurzu ČNB za stejné auto o 100 tisíc Kč nižší než v ČR, ale kvůli kurzovému převodu do polských zlotých dá člověk bance cca o 40 tisíc Kč víc. A pokud si to necháte od někoho přivézt, musíte přičíst dalších cca 30 tisíc za dopravu.

Příště se můžete dočíst, co nám na autě vyhovuje a co nás hned zpočátku štve, a jak je to třeba s těmi předsudky.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
161 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Pavel Riedl

Perfektní!

Ivo

Dvě otázky proč jste jeli trasu Varšava Plzeň přes Katovice a druhá proč jste platili přes banku??? Na jednu stranu se snažíte ušetřit a pak uděláte takovou hloupost?

Danny

Jo, platba za auto na počkání je docela problém, pokud to člověk chce provézt dle zákona. V ČR je limit 250 tis. v PL nevím. Ale já to v Praze vyřešil tak, že jsem vybral hotovost ze své banky a pak mě prodávající převezl do jeho banky, kde jsem celou částku vložil na jejich účet. Cca 30 minut na to, když jsme se vrátili k nim do autobazaru už měli vše v systému a mohl jsem odjet vozem domů.

Krys

Super, díky za tyto praktické zkušenosti.. Je přecejen něco jiného koukat na videa nebo pročítat blogy s různými útržky informací oproti takto, od A do Z, popsané zážitky i s podrobným vysvětlením řešení komplikací 😉
Těším se na pokračování!

Hmmmm!

Zvažovali jste v začátku i ionica?

Hmmmm!

Děkuju. A omlouvám se za zkomolení názvu. Zjevně jste však pochopila i tak.

Moman

Tak to je presne to proc tohle priblizovadlo za 1,2 ani omylem. Pani vyuzije zrychleni? Ma rad rychlou jizdu? Potrebuje ticho a hudbu. Jako romantika u setmeleho parkoviste, sterace na levačku, kufr spatnej. To je fakt vtip vysolit tyhle love. Nejlepsi na tom ale je, jak se lidi ohaneji prirodou a ze mysli jinak a dokonce prej líp nez ostatni a daji mega a půl za neco co nema hodnotu. Tomu se rika umet prodat shit. Kdo si dneska udela radost autem co funguje jak se mu zachce.

Pavel Riedl

Hmm, čuchám ,čuchá závist. Ta dokáže ze života udělat fakt peklo. A tak co, aspoň jste si plivnul, že…

Václav Procházka

Chytří lidé, kteří chtějí přespávat na parkovišti, si za 1,2mio. pořídí karavan, pozéři spacák a Teslu:-)

David Vávra

Článek mě fakt bavil, asi nejdobrodružnější předání TM3 v ČR 🙂

Sešlo se opravdu hodně věcí zároveň: kurz zlotého, nová Tesla pobočka, korona, sníh, že byl v autě update co byl dostupný jenom pár dní (!), … a stejně byl happy end 🙂

Ohledně té range anxiety, tak je to normální u nového elektroauta. Ale časem opadne (mám TM3 už rok). Teď dojezd 5% v zimě na dálnici je “úplně na pohodu”. Stačí nejet nad 130 km/h. Těm odhadům baterky na dojezdu se dá fakt věřit, mají to vymakané. Plus stejně tam je rezerva. Jednou jsme měli na dojezdu -5% a taky jsme dojeli 🙂 A jako terapii proti range anxiety doporučuji poslední video Tesličky, jak jezdili 500 km na jedno nabití po pražském okruhu v zimě a jeli až “do mínusu”.

Ema Ma Misu

Jezdim vyhradne na elektrinu pres 4 roky a range anxiety mam porad (tedy – kdyz jedu nekam dal samozrejme, ne kdyz jedu 30% dojezdu). Na druhou stranu se mi vzdycky povedlo bud stopnout nekoho, kdo me vzal na lano, nebo zapojit auto do zasuvky v hospode behem jidla. Vyhoda je, ze mam nabijecku, na ktere muzu regulovat odber, takze to nastavim podle jejich rychlovarky a nevyhodim jim pojistky.

Na procenta si muj battery management nehraje, ale kdyz mi napeti na clanek klesa pri akceleraci pod 3.60V, tak z toho nemam dobry pocit.

Václav Procházka

Nejezdíte na elektřinu. Ve skutečnosti jezdíte z větší části na hnědé uhlí:-)

Ema Ma Misu

Co vy o me nevite … prozradte mi prosim, kdo mi chodi cpat to hnede uhli do toho fuzniho reaktoru, co ozaruje moje panely, kterymi nabijim auto. Uvazim-li, ze potrebne delta-v je 30km/s, dalo by se pak rict, ze jezdim na kerolox, nebo cim to tam vynaseji.

Václav Procházka

Na výrobu těch panelů byla potřeba energie z klasických zdrojů. Fotovoltaika vyrobí tolik energie, jaká byla potřeba k jejich výrobě v našich podmínkách za 10-20 let:-)

Ema Ma Misu

Muzete mi prosim dat odkaz na zdroj? Uvazim-li cenu energie u nas a v Cine a cenu panelu, tak to nejak “trosku nevychazi”. Kdyby to bylo tak, jak rikate, pouzivaly by se vice amorfni panely a solar-thermal power.

Václav Procházka

Cena je dost pokroucena všemožnými dotacemi… U současného nasazení fotovoltaiky nejde vůbec o výrobu energie jako takovou, ale o přelévání financí z jedné oblasti (JE, uhlí) do druhé (OZE).

Ema Ma Misu

Zdroj neni, je jenom blaboleni o dotacich, ktere vzdy byly na vystavbu, nebo na odkup vyrobene elektriny.

Ja jsem si koupil vlastni panely bez koruny dotaci, nasrouboval jsem si je na strechu (u toho mi taky zadny urednik neasistoval) a proud z nich tece dratem do baterek, aniz by v tom mel prsty CEZ, takze se me tohle vsechno netyka.

Vase tvrzeni znamena, ze Cina prodava panely velmi vyrazne pod vyrobni cenou. To je dost silne tvrzeni a cim sinejsi tvrzeni, tim silnejsi by pro nej mely byt dukazy. Mate pro nej alespon nejaky dukaz? Nebo to je cele blabol ve stylu: hovno tomu rozumim, ale nemam rad obnovitelne zdroje a zrovna tahle ruska propaganda na aeronetu si mi libila, tak ji sirim dal?

Václav Procházka

A zkusil jste si sednout s tužkou a papírem a spočítat si návratnost Vaší investice? S největší pravděpodobností nebude reálně kratší než 10 let. No a uvidíte, jaká bude reálná účinnost panelů a baterií po tomto čase. Zdroje jsou, i když většinou pro-fotovoltaicky tendenční např. na tzb-info.

Ema Ma Misu

Clanek neni ani rok stary a pritom autor uvadi vyrazne drazsi porizovaci naklady, nez jsem mel ja.

Takze prvni trik je kupovat za levno. Pockat si na dobrou nabidku (klidne bazarovych) panelu.

Druhy trik je nenechat si vnutit kraviny. K tomu je zapotrebi jednak cele problematice rozumet a pote taky provest instalaci sam.

Krome navratnosti je take vhodne sledovat dalsi parametry – napriklad riziko (riziko, ze vase akcie, nebo dluhopisy spadnou je mnohem vyssi i kdyz maji vetsi vynos), danove parametry (penize, ktere nebylo potreba vydelat umoznuji zustat s naklady pod urcitymi danovymi limity) a proticyklicnost (pokud prijdu o praci, ocenim elektrinu zadarmo mnohem vice, nez o 5 let drive naklady na ty panely).

Mimochodem – proc vas vlastne zajima, jestli se mi to vyplati? Bavili jsme se o ekologii, ne? Nebo to je tak, ze jste proste proti, protoze jste proti a hledate libovolny argument, kterym se snazite dokazat, ze kdyz elektromobil nevyhovuje vam, tak nemuze existovat zadny clovek, kteremu by vyhovoval? S lekarem uz jste to konzultoval?

Václav Procházka

Peníze jsou od té doby, kdy byly vynalezeny, poměrně dobrým měřítkem spousty věcí. V dnešní době, pokud jde o energie, když odpočteme dotace atp., jsou i do značné míry měřítkem ekologickým, neboť peníze reprezentují zdroje potřebné k výrobě nějakého a nebo z nějakého zdroje. Pokud mám energetický zdroj, jehož návratnost je 5 let, s velkou pravděpodobností to znamená, že náklady (spotřeba zdrojů) na jeho výrobu jsou cca. 2x nižší než u energetického zdroje s návratností 10 let.

Jiří Lacina

Ano peníze jsou skutečně dobrým indikátorem – mimo jiné i energetické náročnosti – a tudíž ekologické zátěže.
Kladu si otázku zda ti , co vám dávají záporné hlasy to nevědí a nebo vám je dávají pouze z principu. Navrhuji napsat “všichni ti, kteří mi dávají záporné hlasy, jsou úžasní , inteligentní spravedliví a skvělí lidé”

Ema Ma Misu

V takovem pripade si budete muset vybrat, nemuzetemit oboje najednou.

Bud jsou penize dobrym meritkem. Moje instalace se uz zaplatila a stale vyrabi energii, takze vase tvrzeni, ze vyroba spotrebuje vice energie, nez panely vyrobi je nesmysl.

Nebo penize nejsou dobrym meritkem a potom se muzeme bavit o tom, kolik energie se spotrebuje na vyrobu 1Wp panelu, kolik takovy panel vyrobi za svou zovotnost a jaka ta zivotnost vlastne je.

Az si to rozmyslite, tak dejte vedet.

Jiří

A co vy nevíte o Procházkovi, že je zde jenom proto, aby prudil, urážel a nadával a z každé odpovědi, jako je ta vaše, má nesmírnou radost a je pro něj motivací, že v tom může pokračovat, protože spousta z nás se ho naučila úspěšně ignorovat.

Václav Procházka

Můžete laskavě uvést, komu jsem zde kdy nadával a koho jsem urážel?

Hobit

Pěkná ukázka lží těhlech trolů. Už několik let je v mixu ČR uhlí pod 50% a dále se každý rok snižuje o určitá procenta.
Takže I kdyby pán nabíjel pouze z elektrické sítě ČR, stále jezdí z větší části na jinou elektřinu než z uhlí.
To je ta demagogie těhlech trolů, co si nedokážou ani zjistit jestli píšou aktulní infomrace a pak berou jako bernou minci údaj co někde zaslechli před 10000 lety.
Uhlí se bude stlále snižovat, zatímco spotřeba ropy při pálení ve spalovacím autě už ne. Nějaký start stop systémy, nebo vypínání vílců a pod. tomu pomáhají na hranici měřitelnosti. Spalovací motor doáhl už dávno své maximální pčinnosti, dneska už je naprosto neefektivní ho používat.

Navíc pán nepoužívá eletřinu jen ze sítě ČR, ale i z vlastní FVE, takže naopak z velké až obrovské části jezdí na slunce, podle vaší logiky.

Václav Procházka

A co je špatného na pálení ropy v autě?

https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-uhli-cr-klesa-temer-10-detmarovice-vyrobi-mezirocne-mene-nez-polovinu-elektriny

Nevím jaká byla přesná čísla v loni, ale r. 2019 bylo stále ještě hlavním zdrojem uhlí. To, že spotřeba uhlí klesá, je do značné míry způsobeno emisními povolenkami.

Jenže výroba těch jeho FVE musela být zadotována výrobou z jiných zdrojů, třeba z uhelných. Problém u FVE je velice energeticky náročná výroba. Teprve po řadě let (10-20) začnou vyrábět více energie, než co byla potřeba k jejich vlastní výrobě.

Username

Jako výhodu mají ty rádiové/bluetooth senzory proti obyčejným (offline) ventilům.

Invc

Jsou povinné.

(Respektive sledování tlaku v pneumatikách je povinné – a bez něj nesmíš na silnici)

Ivo

To je přece nesmysl, sleduje se přes čidla otáček, je to zadarmo, není to nejpřesněji, ale zase s tím nejsou problémy.

Invc

Ano – dá se to i tak. A některá auta to mají nepřímo přes otáčky (senzory ABS) některá to mají přímo (přes měřáky) – jako třeba T3.

(Proto píšu, že je povinné sledování tlaku a ne toto konkrétní řešení. Je to podmínkou provozu).

TM3 používá standardně druhý způsob a paní si přivezla svoje celá zimní kola…(jak si můžeš přečíst v článku – zimní disky+pneu) tak i ta zimní kola musí vybavit senzory, aby kontrola tlaku fungovala (Jinak nesmí na silnici).

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Invc
Ivo Janáček

Na silnici samozřejmě smí a povinné nejsou, protože spousta starších aut to nemá a mít nebude. Takže povinné nejsou, je povinné pouze sledování tlaku a to pouze u aut uváděných do provozu.

Jinými slovy reaguje na to, že na otázku: “Jako výhodu mají ty rádiové/bluetooth senzory proti obyčejným (offline) ventilům.” Je dána odpověď: “Jsou povinné.” S tím, že ta závorka dává pocit, jako by to jinak nešlo.

Invc

1) Povinnost mít sledování tlaku platí pro nově uváděné modely aut od roku 2012 (od roku 2012 nemohla dostat typovou homologaci auta bez nějakého systému kontroly tlaku v pneu) a od roku 2014 platí tato povinnost pro všechna nově vyrobená auta (bez ohledu na to, kdy byl model zaveden). Ano retrofit pro starší auta není povinný … ale bavíme se o TM3 ne?

2) Auto, které má kontrolu tlaku řešenou přímými senzory – nemůžou nahradit tuto kontrolu přes senzory ESP/ABS (ani kdyby to náhodou dokázaly) – jsou homologovány s přímými senzory. (Nepřímou kontrolu typick používá koncern, MB tuším BMW?… přímé máš například ve fordech a francouzech).

3) Pokud vyjedeš s autem s odstraněnými senzory (což by se paní stalo – protože paní chtěla vyměnila CELÁ kola) – pak vozidlo neodpovídá homologaci a nesmí na silnici. A handrkuj se pak s pojišťovnou pokud to rozstřelíš nebo někoho rozstřelíš… už sem zažil například odmítnutí plnění po nehodě za jiný rozměr kol než máš povoleno v TP… (Primárním důvodem zavedení bylo sice EKO … ale tohle má dopad i do bezpečnosti)

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Invc
Invc

To platí pokud tam ten systém je a jen se při technické kontrole zjistí, že z nějakého důvodu nefunguje. Když tam vůbec není, protožes ho (byť z neznalosti) odstranila – tak je to trochu jiný problém (větší).

(Samozřejmě není to problém, na který se “jen tak” přijde … ale náhoda (nehoda) dokáže být potvora).

vencour

Zeptám se takhle: je sledování tlaku součástí homologace a “technické prohlídky”? Pak by to mělo být pořád aktivní, souhlasí?

Invc

Ano:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti

(Tohle nařízení požaduje “přesný” systém kontroly… buď pro absolutní hodnotu nebo pro změnu v čase. Pak je k tomu ještě nějaká norma, která pak určuje požadovanou přesnost… ale tu už se mi hledat nechce).

Username

Tak pokud jsou poviné, jak to mohla vyřešit jejich výměnou za normální (pasivní)?

Invc

Snadno – technicky ti v tom nic nebrání. Ty senzory se montují do “standardní” díry pro ventil v ráfku.

Jinak stačí číst a snažit se pochopit:
TM3 – má ve standardních kolech senzory (Bluetooth).

Paní chtěla / potřebovala přezout na zimní kola – CELÁ nová zimní kola (a “stock” kola si nechat na léto – tj. nesundávat pneu a nevymontovávat samozřejmě ventily).

Takže musela vyřešit i ventily na těch “nových” kolech – správně si koupila měřící ventily (ač zjevně nevěděla, proč to dělá) …. akorát pak zjistila, že jsou nekompatibilní s přijímačem Tesly, tak je tam pak nedala (protože proč tam cpát drahé měřící ventily, když je auto nedokáže přečíst) a dala místo nich běžné ventily za pár korun (což by asi udělal normální člověk – aby pak mohl ty “nevyhovující” měřící ventily vrátit…a místo nich si vzít ty “správné”.

Akorát … je otázkou jestli to pak vyřešila tou výměnou za správné… tipuji že ne. Prostě dojezdila zimu na zimních bez měření, a teď už tam má zase stock kola s letními pneumatikami (s origo měřením), a na zimu si ty zimní buď doladí, a nebo holt přezuje zimní pneu na origo ráfky.

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Invc
Eli

V elektroaute a ešte novom by som nespal. Ani do garáže v rodinnom dome by som ho nedal. Videl som požiar batérie a do 25 sekúnd je teplota taka vysoká, že by som určite prišiel o nohy ak by som z neho chcel vystúpiť.
Ale vždy su aj ľudia túžiaci mat niečo iné ako majú ini, túžiaci vyskúšať niečo nové, byt niekde prví,…. . A sú niekedy aj nositeľmi pokroku. Nie kazdy ale zvíťazí a niektorí môžu na ceste za novinkou, za novým a nepreskumanym aj zahynut… To je život.
Ja by som počkal na kvalitnejšie a bezpečnejšie batérie. Ale vždy vývoj ide od nedokonalého k dokonalejšiemu…
Taka je evolúcia….

Jiří
Username

Co že to nosíte v kapse?

PetrC

Samsung 🙂

Ema Ma Misu

Penize doporucuju menit u SAB Finance a nechat poslat do banky na ucet uz v PLN.

Rad bych se zeptal, jestli vam nevadi to, ze se uplne vsechno v Tesle ovlada pres dotykove displaye.

Musim rici, ze softwarova nekompatibilita s nabijeckou na me uplne dojem neudelala. Ted bojuju se software v asi 20 let starem elektromobilu a jsem rad, ze tam je skoro vsechno resene, jako v normalnim aute, takze v pripade, ze prohraji, staci vymenit ridici jednotku motoru za nejakou rozumnejsi (tim myslim starsi).

V kazdem pripade drzim palce, at se vam pekne jezdi na elektriku.

Ivo Janáček

Chtěl jsem srovnat kurzy, bohužel nikde uvedeny nejsou. Stránky jsou složité, plno povídání a skutek utek. Mám zkušenost, že většinou mají tyto firmy vyšší ceny, než firmy, které mají vše na rovinu na stránkách a to na jedno kliknutí.

Ema Ma Misu

Musite s nimi mit smlouvu. Zavolate jim, reknete, co chcete koupit a prodat, daji vam kurz (ktery je lepsi, nez dava moje banka, nebo smenarna, kam jsem drive chodil), ten odsouhlasite, poslou vam pdf, vytisknete, podepisete, naskenujete, poslete zpet, poslete penize a pokud mate ucet v bance, kde maji ucet i oni, tak vam typicky prijdou penize do pul hodiny.

Bylo by hezci, kdyby to fungovalo bez telefonovani a popepisovani, ale proti vymene primo ve sve bance uz jsem usetril docela dost.

Jestli maji kurzy na webu netusim, ale je klidne mozne, ze ne.

Fakt je, ze jsem si s nimi nedelal smlouvu kvuli jednomu nakupu. Na druhou stranu po me nechteji zadne poplatky, kdyz u nich nic nemenim. A za vymenu platim jenom spreadem v kurzu.

Ivo Janáček

Přijde mi to velice složité, já se podívám na web a vidím kurz. Zavolám a řeknu kolik chci a případně dostanu ještě o něco lepší, pokud je to vyšší částka. Pak mi přijde na email potvrzení na základě kterého zadám platbu a druhý den jsou peníze na opačném konci světa. Samozřejmě převod zdarma a kurz na hony vzdálený kurzu banky, občas dokonce takový, že nechápu, protože je to třeba aktuální střed podle forexu.

Ema Ma Misu

Zjevne mate take dobrou smenarnu. Mohu se zeptat jakou?

Ivo Janáček

Nevím, zda je vhodné toto zde psát, nechci dělat reklamu. Vyhledejte si na googlu “Srovnání kurzů nákupu”. A pozor, neplatí si reklamu na googlu, takže přeskočte reklamní odkazy a budete na stránce srovnání kurzů.

Ema Ma Misu

Jestli je to ta prvni, kterou mi to vyhodilo – co sidli v ulici pojmenovane po rybe – tak tam jsem menil driv. Bylo to drazsi i s vytisknutym VIP papirem a musel jsem tam osobne. Ale je to druha nejlepsi, o ktere vim.

Ema Ma Misu

Diky za odpoved. Ja se s dotykovym displejem za jizdy delat bojim (mel jsem takovou navigaci). Netvrdim, ze je potreba moc tlacitek, ale svetla, blinkry, klakson, prepinani dopredu/dozadu (zpatecka), mlhovky, sterace, ostrikovace, regulace hlasitosti muziky, stahovani oken a ovladani topeni bych rad ovladal bez toho, abych se na ty ovladaci prvky musel koukat.

Ale jak se rika – De gustibus non disputandum est.

Tesim se na vas dalsi clanek.

Ema Ma Misu

Diky za informaci. Ja jsem jel v Tesle jenom na okruhu, takze jsem ovladani moc nestudoval :-). Akceleruje pekne :-).

Maxim

Cestou z Varšavy auto sežralo vagón uhlí možná dva ,to je panečku ekologie, děkuji i za darmo je to auto pekelně drahé..

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Maxim
Ivo Janáček

Hloupější video už jsem dlouho neviděl. To je přesně to, proč lidi nemají rádi elektromobily, protože se propaguji podobně hloupými videi.

Hobit

Naopak, tohle video jen ukazuje pohled na spalovací auta, který vy a ostatní záměrně neříkáte.
Krásný je obrázek porovnání co se děje s elektřinou od zdroje, kdy pro spalování se elektřina použije pro těžbu, rafinaci, přepravu a potom se ve spalováku stejně využije jen 1/3 energie a zbytek se vyhodí. A to nemluvím o tom kolik kyslíku se při tom splálí.
Místo toho aby je použití přímo té elektřiny do elektromobilu daleko přímější. Vezme se jen přenos po drátech do nabíječky a pak už jen samotné nabíjení rovnou do auta. Ta cesta je daleko jednodušší a přímější.
Ale tohle vy nikdy nepochopíte, máte zaslepený mozky výfuky ze spalováků a protože jste někde na internetu slyšeli, že EV auto je špatný, a zlí a chce vám sebrat to vaše hlučný čmoudící auto z garáže takje to na nic.
Je spíš smutný jak sjou lidi jako vy lehce manipulovatelný a přitom by stačilo jen použít to co vám vyrostlo na krku a něco si o tom zjistit.

Invc

Všechny tyhle “pokusy” přesvědčit – narážejí pořád na jednu a tu samou věc: srovnávání jablek s ananasama, banánama a místy i olověnýma trubkama… (názory Iva ne vždy sdílím, ale v tomto má bohužel pravdu).

Ta srovnání jsou většinou zavádějící, a povětšinou mají nějakou “zásadní chybu” – která to pak pošle k šípku… A i když je to relativně dobře uděláno pro nějaký konkrétní případ – tak pak je zásadní chybou tvrdit, že to platí univerzálně (ani místem ani pro všechny typy atd…).

Hobit

No tak samozřejmě vždy je to o tom kdo to dělá a proč. Spalovačí záměrně zamlčí těžbu, rafinaci a dopravu ropy/benzínu/nafty, spalování kyslíku, hluk, vibrace, co se děje s vyjetým olejem, atd.
Elektro zase zapomínají na výrobu elektřiny, přenos po drátech, účinnost nabíjení, apod.
Nicméně, to video je sice trochu místy “dětinské”, ale msylím, řeknětě co tam teda chybí? A prosím v obou táborech!
Ve výsledku záleží na tom co do celého systému započítáte. A do jaké hloubky chcete zacházet. Můžete samozřejmě dojít až k dynosaurům, můžete jít až k výrobě nákladních automobilů, které vozí ropu, benzín, na výrobu elektráren.
ALE:

  1. úroveň – provoz výrobku, tedy samotného automobilu. – jasná převaha EV, proti spalováku, který mrhá v této úrovni energíí neskutečným způsobem a vypouští neuvěřitelně mnoho jedů okolo sebe jen tím, že stojí a je zapnuté. Toto je bez debat.
  2. úroveň + započítání zdroje – tedy pro EV výroba a distribuce elektřiny, pro spalováky , výroba a distribuce benzínu, nafty, ropy – zde to už není jednoznačné. Nicméně jak bylo i ve videu jasně vidět, výroba a distribuce elektřiny je daleko jednodušší, přímější a má méně součástí, než výroba a distribuce pro spalováky. Navíc Výroba a distribuce elektřiny se časem stále zlepšuje a do budoucna má obrovský potenciál tím, že se uhlené elektrárny vymažou z povrchu zemského. A to je také fakt, který nemůžete zpochybnit. Je otázka jestli to bude za 10 let, nebo za 20 ale to už je jedno. Spalováci tento progres dnes nemají a do budoucna žádné takové zlepšení neexistuje.
  3. úroveň + započítání např. těžby, nebo získávání surovin pro výrobu EV, nebo pro výrobu ropy/elektřiny – zde je to opět nerozhodně. Ale zase tu je jasný trend do budoucna pro EV. Těžba ropy jednou dojde. nafta, benzín dochází a do budoucna prostě nebude. Naproti tomu EV, tedy elektřina do budoucna bude stále lepší a lepší, za 20-40 let tu můžou být fúzní reaktory, výroba těžba surovin pro baterie je dnes teprve na začátku svou hlavní éru mají teprve před sebou, takže lithium, cobalt je sice dnes podobně jako ropa taky jednou dojde, ale jsme na začátku jako před 100 lety pro ropy, je to o hodně dál než dojde ropa.
  4. úroveň – plus milión dalších věcí co do toho můžete započítat a vždy záleží na tom jak chcete aby daný výpočet měl výsledek.

Myslím, ale že každý kdo se na to podívá z nadhledu musí vidět, to že dnes nemáme lepší zdroj pro lidstvo než elektřinu. Proto je nesmysl lpět na spalovacích motorech. Ty patří do minulého století.
Dnes je všechno na elektřinu.
Doprava je vlastně asi poslední obor, který se nedařilo posledních 50 let převést na elektřinu. Ale to se dnes konečně změnilo díky obrovskému rozvoji baterií. To nám umožní do budoucna přeměnit spalovací dopravu na elektrickou a konečně se zbavit neefektivního spalování paliva v motorech.

Invc

Ano – a to je právě způsob argumentace, který k rozumnému výsledku nevede – protože nestojí na faktech, ale na dojmech a i podání směřuje k tomu, aby to “vypadalo” že je jasné něco, co ve skutečnosti vůbec jasné není:

1a) “mrhá energií neskutečným způsobem” – je hodně silné a zavádějící vyjádření, které chce, aby vznikl nějaký dojem – a to je přesně věc, která věcné debatě velmi škodí. Ve skutečnosti většina aut bude mít spotřebu někde kolem 0,5-0,7 l/hodinu. Z toho na čisté udržení “zapnutého” motoru to bude ještě méně (zbytek sežere pohon vzduchotechniky a elektrospotřeby, která prostě musí jet, pokud v autě sedíš atd.). Navíc tohoto provozního režimu motoru (provozní čekání) máš poměrně málo (u delšího stání ti má tuto spotřebnu eliminovat start-stop – ale ve skutečnosti je to snížení marginální). EV v klidu spotřebovává na ostatní systémy vozidla energii také. A chceš ukázku obdobně vadné argumentace? Jak by se ti líbilo vyjádření ve stylu “zaparkované EV neskutečně mrhá energií když parkuje?”- v narážce na samovybíjení baterie nebo “EV neskutečně mrhá energií i když stojí” v narážce na temperování baterie?

1b) “vypouští neuvěřitelně mnoho jedů okolo sebe jen tím, že stojí a je zapnuté” – opět “neskutečné množství” a pokud jde o jedy … to je zase hra na “všichni přece vědí, že”… skutečnost je však trochu jiná – jaké jedy máš na mysli? CO2 není jed. Ano … NOx jedovaté jsou – ale jejich množství je velmi malé (zvláště pak v režimu nezatíženého motoru když auto stojí). Co jiného máš na mysli?

2) Složitost procesu není žádné měřítko. Navíc výroba a distribuce elektřiny je všechno jenom ne jednoduchá záležitost. To, že nevidíš, co všechno se s elektřinou musí udělat, aby se dostala z elektrárny ke spotřebiteli (samotné vedení, transfromace, fázování sítě, nemožnost skladování…) a kolik energie a kroků to znamená, neznamená, že to tam není. U spalováku – je navíc otázkou, co vlastně teda chceš řešit? (Pokud ti vadí složitost – tak proč se vlastně namáhat s fuznima elektrárnama, když uhelné jsou mnohem jednodušší?) Prostě tato argumentace je zaase zavádějící …

A tak by se dalo pokračovat do aleluja.

Potenciál mají obě technologie – záleží na jaký parametr budeš klást důraz…

Petr Melechin

Myslím, že ten první Hobitův bod se spíš týkal energetických ztrát důsledkem nízké účinnosti spalovacího motoru ve srovnání s elektrickým.

Invc

V tom případě se opět ale bavíme o hruškách a jabkách.
Srovnávat konverzi:

  • spalné teplo chemického paliva – pohyb
  • EE na vstupu do elektromotoru – pohyb

moc nedává smysl – jsou to 2 velmi odlišné stroje, dva odlišné typy zdrojů energie … a v podstatě to samotné číslo sice vypadá “dobře” ale když se nad tím skutečně zamyslíš … znamená to číslo prakticky vůbec něco?

Není problém mít “109%” na kondenzačním kotli… ale znamená to, že je lepší než elektrický kotel?

Petr Melechin

Neříkám, že to lze srovnávat jedna ku jedné, ale rozhodně to je důležitá a relevantní informace, pokud chceme nějak celkově srovnávat fosilní dopravu s elektrickou.

Petr Melechin

Myslím, že to lze dobře ilustrovat například na syntetických palivech, která vyžadují energii/elektřinu na výrobu, aby pak přitom palivo bylo neefektivně spáleno v motoru. V tomhle kontextu je myslím dost evidentní, proč je efektivnější tu elektřinu rovnou použít k pohonu elektromotoru s vysokou účinností. Podobně to platí u vodíku, kde se velká část celkové vynaložené energie vyplýtvá při výrobě a celém komplikovaném procesu, a přitom výsledkem je získání elektřiny pro pohon elektromotoru, která mohla být při použití baterky zužitkována rovnou bez těch velkých ztrát.

Invc

Striktně vzato je to tvrzení pravdivé… ale zároveň zavádějící. Je to v podstatě to samé jako v prvním případě.Je to pouze jinak napsaný případ pro jednu izolovanou skutečnost.

A teď si představ stejný příklad – akorát s použitím bakterie, která bude žrát CO2 ze vzduchu a pršet z ní bude kapalná mono nafta. Jen slunce a nádrž. Má pak smysl konvertovat tohle nejprve na elektro? Když to dokážeš čistě spálit?

To číslo ma význam v celkovém hodnocení (dopadu) – ale izolovaně nemá smysl ho porovnávat nebo na jeho izolovaném základě hodnotit.

Jestli chceš další příklad – tak elektromotor musí vykonat více práce – protože tahá více hmotnosti o baterii… super, že na výstupu na 98% vstupu, ale taky na výstupu musíš mít více energie, protože ses o kus těžší než spalovák, abys ve výsledku zrychlil o stejný kus… a teď babo raď…

(* koupil bych si EV … ale EV v rozměrech které potřebuji, nedělají, a nemám kde nabíjet)

Petr Melechin

Však já jen říkám, že ta energetická efektivita motorů je jen jeden důležitý dílek velmi komplikované větší skládačky při srovnávání těch dvou typů dopravy. Nikde netvrdím, že vysoká efektivita elektromotoru automaticky znamená, že elektromobilita je top a fosil sux. Ale rozhodně je to podstatný parametr, který je třeba brát při celkovém srovnávání v potaz.

Ivo Janáček

Já bych to shrnul do dvou zásadních věcí, pokud jde o elektřinu, náš zásadní problém je její uskladnění. Tohle naopak skvěle řeší syntetická paliva, dají se skladovat velice dlouho a velice levně. Druhým problémem je samotná výroba elektřiny, která stále ve většině států není čistá a cesta zelené energie taky není moc zelená. Zde se můžeme dostat do bodu, kdy bude extrémní rozdíl mezi maximy a minimy výroby a to bude potřeba řešit. Aktuálně se nabízí buď baterie a nebo výroba syntetických paliv a jsme zase na začátku. U těch paliv je problém podobný jako u vodíku, kde z něj dostaneme jen zlomek energie, kterou jsme vložili na začátku. Podle mě je cesta používat jaderné reaktory 4+ generace s výrobou vodíku a souběžně s výrobou syntetických paliv. Výroba paliv, která budou stále potřeba např. v letectví, nám vyřeší vykrytí malé spotřeby a levná výroba elektřiny bude podporovat používání BEV. Nakonec ještě malá úvaha na téma CO2. Většinou tady někdo nadhodí zaoceánské lodě, ano je to pravda, ale co myslíte, používaly by paliva z ropy a nebo by už dávno byly na jaderný pohon, který by se zde náramně hodil pokud by nebyl tlak zelených proti jádru, který začal už před mnoha desítkami let na popud těžařů ropy?

Ivo Janáček

Navrhuji, abyste přestal používat všechny věci, které vznikly díky ropě. Najednou zjistíte, že je za vším. Proč to píšu, protože ropa není jen o palivech a když paliva zrušíte, pak vám najednou tak nějak začne část ropy nadbývat a i když změníte rafinaci, tak pořád vám bude nadbývat a nebudete vědět co s tím. Proč to píšu? Všemi deseti bych si pořídil BEV, pokud by mi zajistilo dvě věci. Jednak možnost provádět svoji práci a jednak, aby celkové provozní náklady byly stejné, nebo nižší. Ani jedno zatím BEV nesplňují a můžu vám říct, že bych velice rád přestal podporovat různé režimy formou nákupu ropy i když to BEV by byla jen ta menší část.

akuhtr

Trochu navážu. No ono nejde jen o nadbytek. Ono jde o to, že náklady teď z velké části táhnou paliva. Když to dělat nebudou, tak cena všeho ostatního výrazně vzroste.

Naposledy upraveno před 4 měsíci uživatelem akuhtr
Username

Vzroste cena plastů ,to je dobře! alespoň zmizí ty hnusné jednorázové obaly lidé se je budou snažit používat opakovaně čímž:
1 vzoste kvalita(a cena) a pújdou používat opakovaně.
2 se sníží množství odpadu a zmizí skládky za městem a lidé nebudou topit smradlavímy plasty a brzy přijdou na to že se jim žije vlastně lépe.

Invc

K druhé půlce bodu 1 a celému bodu 2 … se hodí věta jisté “osobnosti”:

“The evidence so far suggests that that would be optimistic to the point of foolishness.”
Rád bych v takovou budoucnost věřil … ale lidi jsou pořád lidi.

akuhtr

To je dost naivní pohled. To že poklesne spotřeba plastů cenou situaci ještě zhorší, protože budou menší úspory z rozsahu, takže tím si jen víc ublížíš ve všech ostatních výrobcích. Fakticky zdraží úplně všechno, elektronika, léky a popravdě ani s asfalt to nevypadá moc dobře.

Zbožňuji centrální plánovače kterým nedochází důsledky a ekonomické škody které chtějí nevědomky způsobit.

Username

Ne, vy to nechápete věci BUDOU DRAŽŠÍ já jsem psal o ekologii . A právě tím že budou dražší se jich bude méně vyrábět a lidé si jich budou více vážit díky čemuž klesne množství odpadu .
Tím že práce +možná potraviny budou levnější než věci . Tak budou věci kvalitnější než dnes a díky tomu ušetříme všichni včetně přírody .
Nevěříte?,zkuste to! a uvidíte sami . Stačí se podívat do histore švýcaři nikdy neměli dost surovin a jejich věci jsou kvalitní oproti tomu čína má zdojů dostatek.a jejich věci nevydrží příliž dlouho.

akuhtr

Chudé regiony jsou méně ekologické. To že všechno zdraží povede k chudnutí a tedy zhoršení životní úrovně i ekologie společnosti.
Ke švícarsku, příčina je jinde, konkrétně ve vlivu měny na časovou preferenci. Důvod proč švícaři preferují vyžší kvlitu je ne v nedostatku zboží, ale v tom že jejich úspory nejsou znehodnocovány tak moc jako naše. Pokud si každý rok můžeš za své úspory koupit čím dál míň, tak jsi demotivován spořit, kupuješ věci častěji, klesá motivace pro to shánět vyšší kvalitu, protože stejně ty nechceš peníze na účtě, protože když je neutratíš teď, tak proděláš, prtože příští rok si za ně koupíš méně.

Ivo Janáček

Není to tak úplně přesné, chudí lidé jsou většinou neekologičtí, ale naopak bohatí lidé jsou na tom ještě mnohem hůř, pokud jde o jejich ekologickou stopu.

akuhtr

No proto jsem nepsal o lidech, ale regionech. V chudém regionu je ekologie až na posledním místě. Pálí se plasty,… prostě proto že nemají jinou možnost.
V bohatých regionech mají lidé čas věnovat se “nesmyslům” (z pohledu chudých regionů), jako je ekologické zemědělství, elektromobily,…
Ekologické chování je luxus který si chudí nemohou dovolit, protože například se šetrnějším zemědělství by umíraly hlady, se šetrnějšími (drahými) auty by neměli jak převést zboží a tedy jak se uživit a zas by umíraly hlady.

Naposledy upraveno před 4 měsíci uživatelem akuhtr
Ivo Janáček

Já si nemyslím, že ekologické chování musí být luxus, často je to o tom, že se ve jménu ekologie dělá něco, co s ekologií nemá nic společného.

3,14ranha

akuhtr má z historicko-technického hlediska pravdu.

Řešit ekologické otázky si můžete dovolit až vám obyvatelstvo přestane umírat hlady a až máte dost energie a volného personálu pro porodnice, školy, nemocnice atd.

Protože ekologické (průmyslové) znečištění je hrůza (viď číno !), ale podvýživa, novorozenecká úmrtnost, negramotné obyvatelstvo závislé na topení biomasou (odlesňování !) je ještě 100x horší hrůza !!

Takže ekologie (přinejmenším jako soustavná činnost) je opravdu luxus – je na vyšších stupních pyramidy potřeb.

Václav Procházka

S jednorázovými obaly to není tak černobílé. Když použijete lehký jednorázový obal snižujete náklady na přepravu a to dost významně. Jednorázové obaly pomohly “nakrmit” značnou část světové populace.

Václav Procházka

Fakt dementní video. To dělala Gréta jako ročníkovou práci? :-)) A Vy máte vážně technické vzdělání?

Jiří Lacina

Domnívám se , že se s tou Gretou zásadně pletete (vím že jste to myslel jako vtip – a podařený) To video dělal nějaký státní aparátčík typu Rudého agitátora Gríšky , a cíleně ho vytvořil pro prosťáčky typu Grety. Video obsahuje klíčovou větu ” Podpořte zvýšení daní na fosilní paliva” která přesně v duchu Cui Bono odkazuje na toho , kdo nechal toto video vytvořit. Nenažraný státní aparát , který chce zvýšit daně (na cokoliv) a balí to do ideologie aby mu to prošlo. Za tímto účelem využívá “užitečné idioty” typu Grety.

Pavel Riedl

Hele, Maxime, když už lžeš, tak aspoň uvěřitelně, tedy snaž se trefit aspoň ty řády. Bylo to 1000 km => 160 kWh => 160 kg uhlí. Nabíjela v Polsku, takže 90% z uhlí => 144 kg. V českém mixu by to bylo 80 kg.

Tak kde máš ty vagóny?

Pavel Riedl

Určitě to lze, ale je s tím dost práce. Pokud byste chtěla, tak v https://www.xpari.cz/2018/01/auta-na-elektriku-jsou-nesmysl.html je odstavec CELÝ ENERGETICKÝ CYKLUS JE NEEFEKTIVNÍ, ZTRÁTY JSOU OBROVSKÉ a pod ním jsou Zdroje. A v jednom z nich by to mělo být.

Ivo Janáček

Další dobrá demagogie. Vážně nechápu proč to někdo píše, vždycky je tam spousta věcí správně a pak se tam záměrně něco vynechá. Srovnává se účinnost, ale tak nějak se tam ztratí účinnost elektráren. 🙂

Ema Ma Misu

Spocitat se da ledascos, otazka je, jaky to ma smysl.

Ja nabijim vetsinu roku z vlastnich solarnich panelu. Jenom v zime ze site. A do te site dodavaji dve jaderne elektrarny.

Neni dulezite kolik ceho spotrebujete na jednu cestu, podstatne je, jak vam vychazi vase prumerna cesta. A zatimco do uhli je snadne pokusit se zapocitat i zlomenou nohu duchodce z Mostu, ktery zakopnul na vysypce, tak ti sami lide, kteri provadi tihle vypocty nejak nevidi jakym rezimum jdou penize za jejich benzin a naftu. Podle me nema cenu se s nimi hadat, protoze je cisly nepresvedcite. A hrat si v ekologii na emoce je absurdni.

Otazka, ktera by mela smysl by byla, jestli ma smysl sesrotovat 40 let stareho Zigulika, nebo podobne auto, ktere najezdi 5-10 tisic km rocne a mohlo by jezdit jeste nekolik desetileti a nechat misto nej postavit novou komplikovanou Teslu z hliniku, plastu a baterek. Ale tu si nikdo z nich nepolozi, protoze jejich auto bylo na vyrobu zhruba stejne narocne, jako ta Tesla a vydrzi take podobne dlouho.

Nenechte si jimi zkazit naladu. Treba ja jsem si elektromobil poridil proto, aby se mi dobre jezdilo a ne proto, abych se mohl chlubit tim, jak jsem ekologicky.

Ivo Janáček

Čistě laicky bych řekl, že nejlepší by bylo sešrotovat toho žigulíka, který beztak najezdí za rok pár tisíc a místo toho si pořídit něco o dvacet let mladšího na těch pár tisíc kilometrů za rok. Představa EU je však jiná a to, že se raději sešrotuje deset let staré auto a místo něj se použije BEV a to 40 let staré bude dál otravovat vzduch.

Ema Ma Misu

Ten Zigulik bude s par opravami jezdit jeste za 40 let. Protoze dily, ktere se mohou podelat nejsou prilepene, ani probodovane, ale prosroubovane. Sroubem. Ktery se da odsroubovat a zase zasroubovat. Pomohlo by dat mu treba katalyzator, ale to u nas nejde. Vite, ze v Nemecku vyrabi katalyzatory i pro Trabanty a Wartburgy? Ale beda, jak s nim prijedete u nas na technickou. Neee, ekologie ve skutecnosti nikoho nezajima.

PetrK

Jenže přístup k těm šroubům je dost často horší než k penězům. Nehledě na to, že hromadu z nich musíte po těch desetiletích odvrtat, protože buď nejdou povolit nebo je urvete … To jen z vlastní zkušenosti s výměnou motoru 🙂

Ema Ma Misu

Az do prechodu na elektromobily jsem nemel auto novejsi 30 let a opravovalo se to v pohode (nevybiral jsem si francouze a italy, nejsem blazen). Jasne, ze se obcas nejaky sroub musi odvrtat, nebo se utrhne, ale typicky to jsou srouby na kastli a vyfuku vystavene povetrnostnim vlivum. Dulezite srouby jsem snad po nahrati povolil vzdycky vsechny. v nejhorsim se da na hlavu sroubu navarit MIGem o neco vetsi matka. Ten tepelny sok to uvolni.

Ivo Janáček

Dále byste si však měl ještě uvědomit jednu věc, když budete brát průměr, tak je to sice fajn, ale neodpovídá to realitě, protože potom to znamená, že vy si vezmete tu čistou energii z jaderné elektrárny, která má nějaký 12gCO2/kWh, ale pak je třeba říct i to, že třeba sto ledniček si pak vezme tu špinavou z uhlí. Je potřeba si totiž uvědomit, že čisté zdroje jedou trvale na maximum a že cokoli připojíte obzvlášť v zimě, tak se někde opravu musí přiložit ta lopatka uhlí do kotle resp.na jedno nabití to budou spíše metráky uhlí. Tím chci říct, že tzv. energetický mix je potřeba správně interpretovat. Propagátoři BEV jej interpretují tak, že i když budu nabíjet denně několik milionů BEV, tak energetický mix se nijak nezmění, ovšem realita je zcela jiná.

Ema Ma Misu

Prumer je prumer. Jaro. leto, podzim, zima. Pokud 1/4 roku jezdim na uhli a 3/4 roku na solar, tak mam 1/4 emisi. A pokud vy jezdite s vyrazne mensi ucinnosti, nez turbina v elektrarne (zvlaste pak pri castecnem zatizeni motoru) na benzin, tak budete mit +- stejne emise, jako BEV na uhli.

Energeticky mix se meni s casem a zmeny zpusobuje mimo jine i poptavka.

A prosim vas … kdyz neumite pocitat, tak se nezesmesnujte hlaskami o metracich uhli. Vyhrevnost hnedeho uhli je 20.88 MJ/kg (https://cs.wikipedia.org/wiki/Hn%C4%9Bd%C3%A9_uhl%C3%AD), ucinnost nove uhelne elektrarny je 40% (https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektr%C3%A1rna), ucinnost prenosu siti okolo 80% a ucinnost nabijeni LiION okolo 90%. Kdyz to pronasobime, tak na metrak uhli dostaneme 20.88*10^6/3600000*100*0.4*0.8*0.9=167.04 kWh energie v akumulatorech. LiIONky by se nemely vybijet pod 20% a nabijet pres 90%, takze na metrak uhli potrebujete 239kWh baterrypack. Ta Tesla ma kolik? 90kWh? Takze 38kg hnedeho uhli, pokud by nejel Temelin, ani Dukovany?

3,14ranha

Totální ztráta ropy na celý koloběh až k zákazníkovi se pohybují asi okolo 10% primární energie. Ropa je nejlépe skladovatelná a přapravitelná forma energie kterou nyní lidstvo disponuje. Stačí se podívat co se už 100 let lije do tanků a stíhaček (armáda je báječný lakmusový papírek mnoha technologií a energetických zdrojů). Jediný lepší zdroj je jádro, ale tam je bezpečnostní a finanční hledisko (takže v armádách světa jen na strategických ponorkách a pak ještě na amerických letadlových lodích).

Ropa zvítězila v souboji fosilních surovin, protože je z nich nejefektivnější a má prakticky nulový odpad. Z rafinace se zužitkuje všechno (hnojiva, farmaceutické výrobky, plasty, pryž, rozpouštědla, mazadla a milion dalších výrobků až po asfaltové směsi povrchů vozovek – bez kterých se neobejdou ani elektromobily).

PetrK

Tady něco nehraje – energie v 1l benzínu je zhruba 9kWh/l. Více než 1kWh je potřeba jen na destilaci 1l benzínu z ropy… a 10% je v … prostě tam, kde občas procenta končívají …
Armáda je lakmusový papírek především toho, jak absolutně nezáleží na zdrojích a efektivitě … To se trochu v posledních letech mění …
Jinak souhlas.

3,14ranha

1 kWh na 1 Litr paliva je dávno vyvrácený hoax šířený některými EV fanatiky. To by na destilaci pohonných hmot pro ČR bylo třeba stálý výkon 1 GW (jeden celý Temelínský blok, protože u nás se každý den projezdí 20 milionů litrů paliva).

Ve skutečnosti je ztráta v rafineriích převážně ve formě tepla (spalují se jinak nevyužitelné zbytky po rafinaci) a jde o vyšší jednotky procent. Raději budu citovat (CONCEWE, EU refinery energy systems and efficiency):

Together the 96 EU mainstream refineries consume nearly 50 Mtoe total energy per year, which is equivalent to about 7% of their crude oil intake. This means that 93% of the energy content of the crude oil processed by the refinery is ultimately available in the refined products.

PS: Zbytek ztrát je překvapivě malý protože doprava ropy po moři i po zemi je velmi efektivní (veškerá lodní doprava – nejen ropy, ale i ZBOŽÍ, lidí atd. – se podílí na světových emisích CO2 asi jen 2,5% !!!).

Jak píšu – když armády světa (ani ta americká) nenašla za těch 100 let lépe transportovatelnou a “hustější” energii, tak to něco znamená. To si pište že v armádě záleží na zdrojích – solární tanky, nebo solární pušky by byly úžasně levné na provoz – bohužel je ještě nikdo nevymyslel 😛

PetrK

Jenomže já nemluvím o elektřině. Já mluvím o energii. Rafinerie používá i energii z ropy (spálením). 1milion tun ropy spotřebuje při rafinaci 1,5-4 miliony GJ (416-1111GWh). Energie na zpracování 1kg ropy tedy je 0,416 – 1,111 kWh (pokud jsem se nesekl ve třech řádech, což nevypadá).
Z 1kg ropy dostanu 0,46kg benzínu => 0,9 – 2,415 kWh na 1 kg benzínu.
Hustota benzínu je as 750g/l => 0,678 – 1,811 kWh na 1l benzínu.
Zdroj.
Kde je ten hoax?

3,14ranha

Hoax je v tom, že většina dezinformátorů tam nezdůrazní ten aspekt že jde o spalnou (tepelnou) energii z nevyužitelných zbytků. Z fyzikální podstaty je přeměna chemické energie na tepelnou vysoce efektivní. Takže zákazem fosilních aut nám elektřiny v síti nepřibyde (netvrdím že jste tohle tvrdil vy, tohle tvrdí někteří EV fanatici).

A druhý hoax je v tom že celá rafinérie (se všemi svými produkty) má ztrátu těch asi 7% primární energie (v podstatě tolik spálí surové ropy během procesu rafinace), ale nikde není řečeno která složka je na výrobu energeticky náročnější a která z rafinerie teče z pohledu energie “skoro zadarmo”.

Benzín byl po petroleji první produkt z ropy který se masově ujal a byl vyráběn v průmyslovém měřítku. Domnívám se že podíl benzínové složky na energetických ztrátách v rafinerii bude tedy o hodně menší než hmotnostní podíl benzinu proti ostatním (složitějším) produktům.

PetrK

No a když se vrátíme o pár kroků zpět. To bude asi super energetický mix, když spaluji ropu 🙂 …

Ivo Janáček

Doporučuji vám, abyste se zřekl všeho, co nějak souvisí s ropou. Pokud nemáte vlastní pole, tak pojdete hlady.

PetrK

Osobní útok? Co takhle něco k tématu? Našel jste v mých úvahách nějakou chybu? Já se nechám poučit …

Invc

Našel – například tu, že energii vynaloženou na zpracování jednoho kilogramu ropy – bez mrknutí oka přisoudíš JENOM výrobě benzinu.

Když ti ten tvůj výpočet přeložím jinak, tak říkáš:

Na zpracování 1 kg ropy – je třeba 1 kWh energie.
Z 1 kg ropy je 0,46 kg benzinu – takže na 0,46 kg benzinu je třeba 1kWh energie…

Už chápeš, kde je ten problém? Zcela ignoruješ to, že s vynaložením té 1kWh energie na ropu – se kromě 0,46 kg benzinu, vyrobí dalších 0,5 kg jiných věcí (na “obou” stranách od benzinu – jednodušší uhlovodíky a lehčí minerální oleje, a na druhé straně naopak těžší a těžké minerální oleje, které se prakticky všechny zužitkují).

Naposledy upraveno před 4 měsíci uživatelem Invc
PetrK

Na druhou stranu bez té 1kWh ten půl litr benzínu nevyrobíš. Takže nelze říct, že potřebuješ jen polovinu energie. Takový schizofrenní pohled. Z obchodního hlediska dostanu víc, ale energeticky nic neušetřím. A není to bez mrknutí oka 😉
Také záleží na kvalitě vstupní suroviny, ze které extrahuješ, z toho pak vypadnou i jiné poměry výstupních surovin a případně nutnost dodatečného odsíření. Doufám, že je to zahrnuto v té horní hranici, ale nejsem si tím jistý.
Každopádně faktem zůstává že tu “nejhnusnější” část ropy spálíme, abychom nemuseli brát “špinavou” elektriku z energetického mixu. Ta ať se rve do elektroaut.

Invc

To víš, že bys vyrobil (tedy ty možná nevíš…). Ale bylo by to zbytečné plýtvání.

Kdybys chtěl jen benzín přímo, tak bys mohl skončit při daleko nižší teplotě odhadem tak na 1/3 teploTY …. Energeticky bys tedy zřejmě vyšel podstatně líp, než by odpovídalo hmotnostnímu poměru.

Jenže i to je zavádějící (pro změnu na tu druhou stranu) takového benzínu je poměrně málo a má nízké oktanové číslo a ještě se pere o primární surovinu s různými ředidly a rozpouštědly. (Takže ve skutečnosti se pak doplňuje “sekanými” složitějšími uhlovodíky, což trochu zastírá tu pointu výše). Atd…

A poslední výkřik je právě další věc, která smysluplné debatě nepomáhá – je to čistě hraní na city a bohužel zcela vedle.

PetrK

Bych vyrobil … Bych mohl skončit při nižší teplotě … Bych vyšel lépe … I to je zavádějící …
Poslední výkřik je pokus o sarkastický žert. Pokud to bereš jako hraní na city …

3,14ranha

Mohu vás ujistit že maziva, rozpouštědla, suroviny k výrobě plastů a dokonce i asfalt jsou na žebříčku potřeb mnohem výš než benzín. Benzín je důležité palivo které pomáhá pohánět svět. Ale ty další produkty jsou JEŠTĚ POTŘEBNĚJŠÍ.

Co myslíte že zachránilo velryby před úplným vyhynutím (moc nechybělo) ?

Ivo Janáček

Ano, viz příspěvek Invc, který mě předběhl. Navíc nespalují ropu, ale odpadní produkty, které se k ničemu jinému stejně nehodí a nedají použít. Dříve bylo běžné, že se nadbytky spalovaly ještě v externím hořáku, dneska už se to tak většinou nedělá a většina ropy se zužitkuje v rámci rafinace. Bohužel tak, jako si dost lidí myslí, že potraviny vznikají v supermarketu, tak si to samé asi myslí třeba o zubním kartáčku.

Jan Tichavský

Tm hůř pro ropu. Odpadní produkty se spalují daleko od nás, tak vás to asi moc netrápí, ale stejně pro tu spotřebu (u nás už čistějšího) benzínu vzniknou a nadělají pěknou škodu na životním prostředí. Tyto externality by právě měly být zdaněny.

3,14ranha

Tak pozor, on je to “odpadní produkt” z hlediska toho co rafinerie prodává zákazníkům. 😀

Ale pořád je to o dost lepší a čistější palivo než naprostá většina uhlí. Nezapomeňte že v elektrárnách se většinou pálí hnědé uhlí které obsahuje běžně desítky procent příměsí (od hlušiny-popela přes síru až po těžké kovy a radioaktivní prvky).

3,14ranha

Ropa je o hodně čistější palivo než uhlí, už jen z fyzikální povahy (uhlí je pevná látka s příměsí dalších hornin).

A i z pohledu (kontroverzní) AGW teorie produkuje spalování ropy 2x méně CO2 na jednotku energie (oproti uhlí)

3,14ranha

PPS:
Však jsme koneckonců přece na Elonx, ne ?

Co si myslíte že se tankuje do Falconu 9 ?
kvalitní letecký petrolej !

A Starship létá na podchlazený/zkapalněný metan (= přečištěný zemní plyn).

Ivo Janáček

Bohužel spousta lidí si myslí, že když si koupí BEV, tak omezí spotřebu ropy, v praxi jen zcela minimálně právě proto, že její využití je mnohem větší, než jsou paliva.

Jan Tichavský

Nenalhávejte si že minimálně. Jednak doprava spotřebovává většinu rafinovaných produktů z ropy (doprava se podílí 25% na celkové spotřebě energie ve světě) a druhak se jedná o miliony barelů ropy, které se dají učetřit elektrizací. Minimalizovat tento dopad může snad jen člověk čerpající dotace na fosilní paliva.

3,14ranha

Slušné procento paliv propálí letadla (protože petrolej má vysoký obsah energie na jednotku hmotnosti a splňuje nároky na bezpečnou manipulaci). Tam je jakákoli náhrada ve hvězdách.

A velký kus silničních paliv propálí nikoli osobáky, ale nákladní doprava ! V nákladní dopravě je elektrifikace nikoli snobárna pro bohaté kaliforňany, ale dosud těžké sci-fi.

Jan Tichavský
Ivo Janáček

A došlo vám kolik promile udělají BEV?

Jiří

Konec uhlí v ČR už je odsouhlasený na rok 2033. Podíl uhlí na elektroenergetickém mixu EU27 v loňském roce byl asi 13 %, spolu s plynem 37 %. V roce 2030 bude podíl uhlí mizivý, okolo roku 2040 zmizí ze všech zemích EU včetně Polska. Obnovitelné zdroje měly podíl loni 38 %, v roce 2030 už to bude okolo 60 %.
Mrkněte třeba na březen letos: https://www.iea.org/data-and-statistics/charts/electricity-mix-in-the-european-union-q1-2020
Obnovitelné zdroje 42 %, jádro 29 %, uhlí/plyn zhruba po 13 %

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Jiří
akuhtr

Odsouhlasím ti klidně i na příští rok přistání české kolonizační expedice na Marsu… Ale konec uhlí chci nejdřív vidět a až pak mu uvěřím

Ema Ma Misu

Ty letopocty a souhlasy se zmeni, az v vypnou jadro a uhli v Nemecku 🙂 nebojte. Konec uhli v CR nastane, az budeme mit jine zdroje na pokryti spotreby a ty budeme mit, az to technologie umozni, nebo az postavime jadro.

Ivo Janáček

Technologie to umožňují už dávno, bohužel to zarazili už dávno zelení. Třeba ve Francii se jim to nepovedlo a tak se jim to na mapě produkce CO2 hezky zelená a zelení z toho nejspíše pukají vzteky. Zato Německo jim dělá radost tím, jak pálí uhlí a zavře jediný reálný CO2 neprodukující zdroj elektřiny.

Ema Ma Misu

Jaderna technologie to umoznuje uz davno. Ale zeleni debilove, kteri netusi, ze jejich vlastni ukazovacek je radioaktivni (a to dokonce v beta, beta+ a gamma), natozpak jak se resi bezpecnsot jadernych elektraren, nebo jak drahe je elektrinu akumulovat, maji pocit, ze maji pravo to blokovat a vlady jim to zerou.

Hadam, ze po par blackoutech se to uklidni.

Technologii jsem myslel nejaderne technologie pro pripad, ze by vlady neprestaly ignorovat nevzdela(tel)ne kreteny a nezacaly by se bavit jen s lidmi, kteri rozumneji tomu, o cem mluvi.

Adam Ř

Když jste líný to počítat, tak alespoň použijte při odhadování mozek. Spalovak by na takovou cestu spotřeboval řádově 5 l/100km × 500km, tedy 25l benzínu. Uhlí má nižší energetickou hustotu (řekněme, že dvakrát, tedy 50l uhlí). Jsou tam ztráty/hlavně nízká účinnost elektrárny. I kdyby ztráty byly 90%, jsme na 500kg (protoze l=kg pro naše účely) uhlí, což je mnohonásobně méně než jeden vagón.
Samozřejmě, všechna čísla jsem tu vařil z vody a mnoho jsem zanedbali, ale i tak je jasné, že váš odhad je totálně mimo