Lady s Teslou: Překvápka při přechodu od spalováku k elektromobilu

Tak po 4 000 km mi Tesla zatím neshořela ani se nerozpadla. V tomto díle se dozvíte, co všechno jsme řešili v souvislosti s výměnou našeho spalovacího miláčka za elektromobil. Vezmu to pěkně od podlahy a vysvětlím, čím jsem se musela prokousat (včetně známých předsudků o dojezdu, ekologii či nebezpečnosti).

Pozn.: Text níže je z kategorie elektromobilů (EV) zaměřen na čistě bateriové elektromobily (BEV), nikoli hybridy (HEV), plug-in hybridy (PHEV), apod.

Změna od spalováku na elektromobil (a potažmo Teslu) mi přijde podobná přechodu od tlačítkového mobilu k smartfounu. Moje Nokia 6110 měla plno tlačítek a jednoduché menu, dneska ťapkám na skleněný displej a používám hromadu aplikací. Ale zas ta Nokia vydržela na jedno nabití víc jak týden! Zato můj dnešní mobil ubohé dva dny. Je to prostě něco za něco.

Naše kráska Tesla Model 3

Jede to

Elektromobilita má své mouchy a plenky ještě chvíli neodloží. Proč ale myslím, že se auta na baterky prosadí? Prostě proto, že se to sakra dobře řídí. Elektromotor má totiž většinou větší výkon, zabírá okamžitě a k tomu má auto skvělou stabilitu v zatáčkách díky nízkému těžišti kvůli těžké baterii v podlaze. Náš Model 3 se dvěma motory a pohonem na všechna 4 kola má okamžitý výkon přes 400 koní. Já jezdím ráda dynamicky a ten pocit při řízení mě neskutečně baví. Někdy si to teda naopak neužívám, ale jízdní vlastnosti naší Tesly popíšu v detailu někdy příště.

Ticho a plašička chodců

„Tyjo, to je tichý…” je pokaždé první reakce při svezení naší Teslou, a ta bezhlučná jízda se mi fakt líbí. A tak jsem nešťastná, že Evropská unie nakázala všem novým elektroautům vydávat zvuk (od července 2021). Takzvaná „plašička chodců” (jinak AVAS, v USA VAAS) je pro mě opravdu nepříjemný bzučivý zvuk (viz video níže). Až tohle bude v podzemní garáži vydávat 10 aut kolem, tak to bude peklo. A ta tam je výhoda elektromobilů pro snížení hlukové zátěže ve městech. Tedy jako chápu protesty asociací nevidomých, ale ono není jednoznačné, že by se u elektroaut nějak zvýšil počet nehod s chodci (jsou analýzy pro i proti). Připomínám, že v začátcích spalovacích aut byl v roce 1861 v Anglii zaveden „Locomotives Act I”: před jedoucím vozem v obci musel jít muž s červeným praporkem. Doufám, že i AVAS se ukáže jako zbytečný. Jako řidič musím počítat s tím, že mě chodci, cyklisti a zvěř neslyší, a dávat pozor.

Dojezd

Hned první otázka od zvídavců bývá na dojezd. Když ho řeknu, vidím na obličejích „Aha, to má můj spalovák pořád o dost víc…”, případně „Jo hele to už neni tak špatný, ale strašně dlouho se to nabíjí.” Celý vtip je ale v tom, že elektroauto má jiný způsob „tankování“. Pro denní ježdění to neřeším – každé ráno vyjíždím s plnou. Při delších cestách bych u „malobaterkáče” asi měla známou „range anxiety” (úzkost z dojezdu), ale u aut s dojezdem nad 300 km se to myslím už tak řešit nemusí. Ale aby bylo jasno… pokud někdo jezdí denně 400 km a víc, tak pro něj elektromobil moc ještě není.

Dojezd elektromobilů, únor 2021 (Zdroj: InsideEVs)

Nojo, ale co ty dovolené v Chorvatsku?! Ani při dlouhých cestách po Evropě se nemusím moc omezovat. Teda pokud dáte 1 000 km na jeden zátah, tak si elektroauto zatím nekupujte. Ale pokud jako my stejně po 3 hodinách děláte pauzu na dlabanec, toaletu a protáhnutí, není problém, a za tu dobu by se na rychlonabíječkách mělo dobít dost na další cestu. Snad nám vyjde v létě road trip po Evropě, kde to hodláme řádně otestovat.

Překvápko pro mě ale bylo, jak moc proměnlivá je velikost „nádrže”. Vliv má hlavně stoupání/klesání, rychlost a venkovní teplota. A to jako fáákt hodně! Náš Model 3 Long Range má v rodném listu dojezd až 715 km ve městě (v životě toho podle mě nedosáhnu) a kombinovaný město+dálnice 580 km. Jaká je realita? Přiznám se, že pořád trochu tápu. Auto při 100% nabití ukazuje dojezd 540 km, ale potvrdit to zatím nemůžu (do 0 % jsem nejela). Při jízdě se nijak neomezuju, jezdím dynamicky kolem hranice rychlostních limitů a podle spotřeby to vypadá na kombinovaný dojezd asi 450 km, klidnějším stylem možná těch 540 km. V mrazu po dálnici se můžu spolehnout tak na 350 km. Dobré ale je, že stačí jen zpomalit a dojezd se rapidně zvýší. Je to ale opravdu hodně proměnlivé (viz obrázek) – z kopce se auto dobíjí (rekuperuje), ale do kopce žere jak ďas.

Kolísání naší spotřeby (a tedy i dojezdu) v závislosti na terénu a různé rychlosti ve městě (údaje z TeslaMate)

Tesly jinak obsazují v žebříčcích nízké spotřeby a velkého dojezdu přední příčky, ale podle některých testů to vypadá, že všechna elektroauta trošku fixlujou a Tesla prý i víc. Spotřeba za jízdy je sice nízká, ale nezapočítávají spotřebu elektřiny při stání, na zahřívání či ochlazování baterie či interiéru. Co si z toho odnést? Zatím mám zkušenost, že se dá spolehnout na to, co Teslí navigace ukazuje jako spotřebu do konkrétního cíle. Při plánování je taky hodně konzervativní a nechává si rezervy, takže i když bych třeba dojela s 1 %, radši naplánuje 10minutovou zastávku na Superchargeru.

Odhad spotřeby do cíle sedí

Drahá koupě, levný provoz?

Cena je problém. Elektromobily s pořádným dojezdem stojí přes milion, a to každý prostě dát nemůže. A chápu pak odpor proti zákazu prodeje spalovacích aut plánovaném Evropskou unií na rok 2035. Někdo může mít oprávněný strach, že si pak nové auto nebude moct dovolit.

Ale provoz je levný, ne? No za těch cca 3 000 km domácího nabíjení máme náklady na kilometr 40% oproti naftovému Superbu (se standardní cenou elektřiny 5 Kč/kWh). K tomu máme zažádáno o tarif pro elektromobily, kde by měly být náklady jen 20 % oproti spalováku. To už mi přijde slušný rozdíl. Ale nenechte se mýlit, s pořizovací cenou a naším ročním nájezdem se Tesla ani tak nevyplatí. V budoucnu plánujeme krmit našeho miláčka z fotovoltaické elektrárny na střeše, a pak snad budeme jezdit (na slunce) v podstatě zadarmo. Pokud bychom naopak nabíjeli jen na veřejných nabíječkách, byly by náklady na km samozřejmě vyšší (o cenách veřejného nabíjení napíšu přístě).

Krapet nemilým překvápkem pak byla cena pojištění, protože pojišťovny jaksi zjistily, že Tesly jsou drahé na opravu. Chtěli jsme pořádně pokrýt všechna rizika včetně GAP, a za povinné a havarijní pojištění platíme ročně celkem 40 tisíc Kč. Jiné značky elektromobilů můžou mít pojištění i poloviční.

Elektromobil je radost

U Tesly ale zas ušetříme na garančních prohlídkách, protože nejsou povinné. Elektroauto je konstrukčně jednodušší, nemá převodovku, nemusí se měnit olej, atd. a díky rekuperaci se tolik nesjíždí brzdové destičky. Na druhou stranu je Tesla už tak prošpikovaná elektronikou, že mám obavu z cen pozáručních oprav. Sice ze zkušeností českých majitelů Tesel (co mají nájezd i přes 200 000 km) to vypadá vcelku ok, ale tady je opravdu nevýhoda, že ta auta nejsou na trhu tak dlouho (nejstarší Tesly mají 9 let). Doufám, že po naší záruce už budou dostupnější díly z vrakoviště, které opravy zlevní.

Pokud si chcete orientačně spočítat, jestli se vám elektroauto vyplatí, zde je jednoduchá kalkulačka, kde zadáte své současné auto a proti němu parametry plánovaného elektromobilu.

Bezpečnost a požáry

Musela jsem překonat strach z hoření elektromobilu? Fakt ne. I podle přepočtených kilometrů hoří Tesly 10x méně často než spalovací auta. V Česku zatím žádný čistě bateriový elektromobil nehořel, zaznamenala jsem v poslední době akorát jeden hybrid, kde se vznítila spalovací část. Ale když už začne baterie elektromobilu uvnitř hořet, je o dost obtížnější ji uhasit. Snad se jednou najde lepší metoda než ponoření auta na několik dní do kontejneru s vodou.

Naopak se mi líbí, že elektroauta mají skvělé výsledky v crash testech (Tesla, VW ID.3 i škodovácký Enyaq mají plných 5 hvězdiček Euro NCAP). A to díky tomu, že celý spodek auta je vyztužen bateriovým pouzdrem a při nárazu nás baterie ochrání.

Ekologie

Každý druhý člověk, který čerpá informace pouze z bulvárních článků nebo sociálních sítí, má potřebu mi sdělit, že elektroauta jsou vlastně neekologická. Až mám podezření, že to šíří ropné lobby v posledním smrtelném záchvěvu pokusu o zvrácení vývoje v EU.

Emise spalováku (vlevo) a elektromobilů dle energetického mixu dané země (Zdroj: International Council on Clean Transportation)

To, že výroba EV je míň ekologická než u spalováků, je zřejmě pravda. Ale nové a nové studie prokazují, že za celkovou životnost toho auta se to obrátí ve prospěch elektromobilu (dříve či později podle toho, jaký energetický mix daná země má), a to i po započtení faktu, že „elektromobil má výfuk v elektrárně” a baterii je potřeba pak zlikvidovat.

Rozdíl v emisích benzíňák versus elektromobil během životnosti auta (Zdroj: transportenvironment.org)

Pokud by vás víc zajímala polemika spalováky vs. elektromobily, včetně mnoha zdrojů, tak doporučuji stránku Auta na elektriku jsou nesmysl.

A určitě doporučuju zkouknout srovnání spalovacích a elektrických aut v tomto videu.

DPH z Polska

A jak dopadlo vrácení DPH z Polska (z minulého článku)? Trvalo to 2 měsíce a po několika urgencích a posílání dokladů tam i zpět nám bylo DPH vráceno (jen ještě čekáme na finální fakturu). Kvůli kurzovému rozdílu díky posílení koruny jsme ale dostali zpátky o 16 tisíc Kč míň.

Jak dopadla dotace

Co se týče dotace (z prvního dílu), nakonec jsme ji dostali v plné výši, ale málem nám ji krátili. Hlavním důvodem bylo, že Tesla požadovala, aby v platbě z banky bylo jen číslo objednávky a dotační kontrola nám žádost o platbu dotace vrátila s tím, že tam mělo být číslo faktury. Mezitím nám Tesla první fakturu stornovala (bez upozornění a vysvětlení) a vystavila novou. Museli jsme doložit další papír podepsaný polskou Teslou o uhrazení faktury, předělat v dotačním systému částky (kvůli jinému kurzu), opravit účetnictví a doklady přiložené k dotaci.

V dalším díle popíšu překvápka týkající se nabíjení. Zní to banálně? No je toho vcelku dost.

Předchozí díly seriálu Lady s Teslou:




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

68 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
penka

Tak tenhle celkem vědecky podložený článek mluví za vše.
EM není chyba ani cesta mimo, ale reálně není lepší ohledně emisí (závěry srovnání všech typů a důvodů emisí jsou doslova děsivé, rozdíl je téměř nulový a v některých případech i záporný).

Tíme neberu nadšení vlastníkům EM, taky jsme měli několik let v příbuzenstvu Teslu.
Ale obvykle udávané ekologické klady jsou při opravdu pečlivém srovnání žádné.
Zůstávají klady stylu jízdy a kruté zápory ceny a životnosti baterie…

Dr.Valve

Skoro dali gate dole…No nič, zvykajte si.. O pár rokov aj u nás v EU.. tutovka
cigaretky, alkohol, zbrane, palivá..na to štátu s dph našahajte…

https://fontech.startitup.sk/najhorsia-politika-pre-elektromobily-na-svete-tento-stat-zaviedol-uhlovodikovu-dan-aby-dorovnal-rozdiel-voci-spalovakom/?fbclid=IwAR25MNjmOeATsHqN9c1f2GL4v8uKGehHLNVS_wCtUK75vqDTACMg39aKalw

Tak si to ešte prvý čo jazdíte eko vychutnajte..

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Dr.Valve
Lukáč

Nechápu proč produkce CO.. u spalováku je, s časem, přímka a u elektronické křivka. Časem přece nejezdí s nižší spotřebou. Derivace by měla být konstantní, ne klesajici. Nejspíš to je to ohýbání pravdy ve prospěch oblíbeného.

K K

Možná to je ohýbání pravdy, ale taky to možná je potřeba se nad tím grafem zamyslet. Graf ukazuje emise na kilometr. Ale vy jste v grafu asi očekával celkové emise. Celkové emise jsou přímka (víceméně). Podívejte se na ten odkaz https://climobil.connecting-project.lu/ tam jsou oba grafy vedle sebe. Ten graf, který očekáváte, a ten graf který je i zde v článku.

To je takové klasické – nerozumím tomu, tak je to nesmysl…

PetrK

Můj pohled:
Elektrika – měla by být přímka. Možná se uvažuje zlepšení energetického mixu, které by to mohlo ohnout. Dají se vypnout uhelky a zprovoznit čistší zdroje, ale to se váže ke konkrétním rokům a nelze to vázat k ujetým km.
Spalovák – tam by se naopak měla křivka kroutit nahoru. Motor má s ujetými km mírně horší parametry, pak například náklady na recyklaci oleje …

Lukáč

Tak se na ty grafy podivejte jeste jednou, jestli je vse v poradku.. tak jsem dodiskutoval

Petr

Naprostý souhlas – klesat (ve smyslu záporné derivace) to určitě nemůže. Měla by to být přímka, popř. vlivem částečné degradace baterií může docházet k vyšším ztrátám, takže by se to mohlo mírně “ohýbat” nahoru. U spalováku se to také bude ohýbat vzhůru, protože spotřeba starších aut nemá tendenci klesat, ale naopak roste s opotřebením motoru, nemluvě o vyšší spotřebě oleje (který se na emisích také trochu projeví). Motivaci k tomuto ohnutí ale moc nevidím, protože i bez toho jsou emise CO2 u BEV po malých desítkách tisíc km stejné a pak už jen lepší…

JT

Takže stojí to nesmysl, udávany dojezd je lež, ojete je to temer neprodejne. Atd atd. Díky, zůstanu u sve 911c2s 🙂

Ondra

Upřímně musím říct ze to video jsem neměl sílu dokoukat. Je totiž postavené úplně stejně tendenčně (vč. animaci) a obsahuje stejně zjednodušené závěry jako informace z druhé strany barikády – namátkou vybízejí k závěru ze když zavřeme všechny vrty, uživíme miliony elektromobilů. Nikde není řečeno kolik % z té ropy resp. spotřeby je reálně využito pro pohon osobních aut (protože elektro nákladní doprava neexistuje). Cely distribuční kanál je prezentován výrazně negativně, úplně pomíjí problémy a investice do eko zdrojů, distribucni sítě, namátkou rekonstrukci páteřní sítě CEPSu abychom neměli každou chvíli blackout když v Německu přestane foukat. Nebo vliv MVE na lokální eko systém. Nebo těžbu surovin pro solárních panely. Viděli jste někdy stavbu s spotřebu surovin pro jeden větrník (mimochodem v současnosti s obrovským problémem recyklace opotrebovanych listů vrtuli.

Ale to bych byl taky tendenční a to nechci a uvádění výše uvedených by chtělo i tak ozdrojovat 🙂

Jedno z mála s čím souhlasím je info o využívání mazutu pro lodě – ve srovnání s tím je celá pozemní a letecká doprava jen kapkou v moři a žádná regulace neexistuje. Ale na druhé straně je taky ze pokud od zítra v EU nebude smět přistát jen loď poháněna naftou či více eko, tak musíme akceptovat ze si to všichni zaplatíme na ceně zboží

Jednou bych opravdu rad viděl nezávislou vědeckou studii, která bude oficiálně uznána jako etalon jednotlivých proudu – ale nevím jestli je to vůbec možné tak globálně obsáhnout.

P.S. – jsem fanda udržitelné elektromobility a takové auto bych jednou chtěl, i při aktuální výměně auta jsme řešili aspoň hybrid. Po zhodnocení všech pro/proti jsme zase skočili u moderního dieselu, ale snad už příště 😉

Adam Ř

Elektro nákladní doprava existuje, jen né silniční 🚂🛤️ 🤪

Pavel

Díky moc za další článek! Souhlas s tím, že elektromobily jsou budoucnost a těším se na svůj první, ale pro mě zatím nejsou – bydlím v bytě v centru Prahy, mám rodinu, hypotéku a rozhodně ne neomezený rozpočet. Do práce jezdím tramvají, parkuji na ulici, auto (Zafira Tourer v LPG z výroby, dojezd cca 550-600 km reálně, kolem 1 až 1,2 kč na km) používám z 90% jen o víkendech na dlouhé výlety, jízdu na chatu a dovolené.
U současné generace elektromobilů mi vadí cena, nemožnost nabíjet na ulici, omezená nabídka (žádné MPV pro rodinu) a samovybíjení (můžete prosím nasdílet Vaši zkušenost kolik z “plné nádrže” si Tesla vezme při stání venku přes týden v létě/zimě?). Věřím, že v další generaci problémy z větší části vyřeší solid state baterie, ale ty bohužel zatím jsou pořád jen v laboratořích.
 
Proč ale hlavně píšu, je Vámi doporučené video, které srovnává nabíjení elektromobilu a spalovací auta. Video pracuje s logikou, že když všichni začnou jezdit v Tesle/elektromobilu, zbavíme se ropných vrtů a rafinerií a všude bude zeleno…to je nesmysl, protože bez ropy by v současné době nikdy žádná Tesla ani nevznikla. Pracuji už drahně let pro jednoho z obrovských naftařů, teď jako poradce na globální logistiku a díky tomu co prodáváme a přepravujeme mi došlo, že úplně vytěsnit ze života ropu a její zpracování je v dohledné době nemožné a v každý moment vašeho života je kolem vás něco z ropy (včetně momentu kdy se koupete nahá v moři na liduprázdné pláži = mikroplasty ve vodě:-))
Méně než 50% produktů z rafinace ropy jsou paliva (a to mezi ně počítám i kerosin pro letadla, kterého se jen tak nezbavíme)…zbytek jsou základní oleje na výrobu maziv (a maže se všechno a všude v celém průmyslu a energetice včetně high-end maziv pro větrné elektrárny), vosky (svíčky,potravinářství,kosmetika/rtěnky), “bílé” oleje (potravinářství, kosmetika, medicína) suroviny pro PLASTY, BITUMEN (asfalt).
https://twitter.com/…o/1
Bez ropy by Tesla 3 byla jen vylisová kastle se skly – žádné pneumatiky (syntetický kaučuk), interiér,nárazníky,kabely (plasty), barva … a i s tím vším by se ani nerozjela a nezatočila (maziva v osách a na převodech), ale stejně by neměla po čem jezdit v FSD, protože místo asfaltovaných dálnicí bychom měli polňačky.
Takže, když komplet přejdeme na elektro u osobních a nákladních aut, zbavíme se teoreticky možná 25-30% produkce/emisí? V reálném světě ale ještě méně a je tu obrovský problém, který jsme si teď vyzkoušeli naživo díky Covidu:
Lockdowny drasticky snížily poptávku po kerosinu, ale částečně i ostatních palivech použitých v dopravě. Když ale rafinujete ropu, nemůžete si úplně říct, že teď nechcete vyrobit naftu a kerosin, ale jen maziva, plasty a asfalt, protože máte pevně dané body varu jednotlivých frakcí…je to jako koupit jedno kuře pro rodinu se dvěma dětmi, kde všichni chtějí stehno. Takže jsme byli v situaci, kdy díky Covidu např. prudce rostla poptávka po kosmetických/medicinálních olejích a plastech (místo dovolené jste si koupila plastový zahradní nábytek), ale paliva nebylo “kam dávat” a tak se musela omezovat výroba nebo se nepotřebné produky musí (s velkými ztrátami/emisemi) přepracovávat. Vyřešit tohle do budoucna nebude jednoduché, protože se bavíme o 100 milionech barelů (krát 159 litrů) ropy denně. Recyklace plastů pomůže, ale není samospásná, protože kvůli jejich kontaminaci se budou muset stejně většinově spalovat a i tak tvoří plasty jen malou část toho co z ropy dál potřebujeme mimo paliv.
https://www.rigsourceinc.com/…jpg
Na to co budeme dělat s vyrafinovaným benzínem a naftou, které nám vzniknou po tom co Tesla bude potřebovat další sadu pneumatik a nebo nový plastový nárazník nám bohužel video neodpovídá…
P.S.: ElonX se mi moc líbí a baví mně i diskuse…nechce se někdo z redakce o téhle problematice víc rozepsat v plnohodnotném článku?
 

Pavel Riedl

Abych pravdu řekl, mě emise CO2 moc v žaludku neleží, ale dnes jsem jel na kole pro mlíko a to, co jsem musel cestou čichat bylo na zblití… A v městech je to ještě 100x horší, nemluvě o tom, co musejí čichat dítka, bo mají hlavu tak na úrovni výfuků náklaďáků. Děs běs.

Jinak jsem vloni přesedlal z naftového Golfa do elektrického Citigo a po asi 13000 km zde přísahám, že zpět do spalováku mě dostanete jen pod pohrůžkou brachiálního násilí, protože smrdí, klepe se to, rachodí a pořádně to nejede. Howgh.

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Pavel Riedl
Ivo Janáček

Nevím jak to počítáte, díval jsem se na údaje za rok 2020 a doprava vytváří zhruba 22% emisí CO2 a z toho ta osobní automobilová dělá přibližně 40% jinými slovy celkem je to asi 8.8% a nikoliv 25-30% jak uvádíte. Navíc provoz BEV neznamená nulové emise. U nás je to skoro nastejno s klasickým autem na naftu, ale ano jsou země, kde ten přínos bude v řádu desítek procent jinými slovy celková stopa BEV bude třeba o 20% nižší, než u auta na naftu. Reálně tedy vliv BEV může znamenat pokles z 8.8% třeba na 7% a tedy vliv je skutečně mizivý když uvážíme jaké jsou s tím problémy. Existuje mnoho jiných možností jak snížit emise a za mnohem menší náklady.

https://www.wakestone.cz/clanky/auta-versus-lode-kdo-je-vetsi-spina

Jozef

Spracovanie ropy výroba produktov z nej nie je len destilácia s presne stanoveným pomerom výsledných produktov. Ďalšou formou spracovania ropných produktov sú citujem: Konverzné procesy – zlúčeniny prítomné v rope sa premieňajú na iné, ktoré sú na trhu žiadanejšie, zvyčajne s vylepšenými vlastnosťami. zdroj:

http://www.petroleum.sk/spracovanie-ropy-na-primarne-produkty

http://www.petroleum.sk/pokroky-v-katalyze-rafinersky-priemysel

Pomer výsledných produktov z rafinérie závisí od technológie a dopytu trhu. Keď klesne dopyt po “dopravno-pohonných” ropnych produktoch, úpravou technológie sa budú vyrábať tie produkty o ktoré bude záujem. Nedostatok prípadne prebytok niečoho z ropy je málo pravdepodobný, max. sa môže zmeniť cena niektorých produktov.

PS: A keby aj nejaký benzín a nafta zostali, stále z nich môžeme vyrobiť elektrinu spálením v tepelných elektrárňach. 😉

Jan Tichavský

Na vaše využití 90% o víkendu na výlety se to nevyplatí, tam dává smysl sdílené/půjčené auto. Objednáte si vůz s odpovídajícím dojezdem na víkend a platíte jen ty kilometry. Až bude robotaxi tak máte auto do 5 minut před domem a plně nabité.

Dále k vašemu příspěvku, nikdo netvrdí že EV jsou 100% zelená nebo že se zbaví veškeré ropy, o to přece nejde. Jde o snížení spotřeby fosilních paliv a ruku v ruce s tím taky jse o snížení spotřeby plastů. Negativní externality, které mají dopad na životní prostředí, se musí jasně a férově zpoplatnit, ať už je koncové využití jakékoliv. A s tím samozřejmě zrušit veškeré dotace a slevy pro petrochemický průmysl. Za USA to dělá pěkných 15 miliard dolarů ročně: https://cleantechnica.com/2021/05/27/biden-budget-chance-to-stop-paying-fossil-fuel-industry/ Po tomto narovnání trhu už se jasně ukáže co se vyplatí a co se může dost omezit.

Co se týče recyklace plastů, rád bych viděl nějaké využit třeba pomocí bakterií, které je rozkládají k dalšímu použití. Zatím se bohužel praktikuje downcycling nebo ještě hůře to tepelné využití, tedy spalování. Spolu se snížením spotřeby plastů tedy půjde snížit i produkce a těžba ropy. A měli bychom stejně hledat cestu jak využít materiály lépe a s dlouhodobou udržitelností. Obaly a nádoby, které se hned po jednom použití nemusí vyhazovat. Nejhůř na tom je Japonsko, kde mají ve zvyku všechno balit do plastu, pomalu i jednotlivá zrnka rýže. A pokud si něco objednám, přijde mi to v krabici vyplněné jednorázovou pěnou pro tvar daného předmětu plus spousta bublinek a vzduchu kolem samotného produktu. To je přeci plýtvání, které není nezbytné.

Ema Ma Misu

Az se spitrebuje mene paliv, tak vzroste cena toho ostatniho a castecne se to necim nahradi. Treba misto plastu vstrikovaneho do formy kus dreva obrobeny na CNC (spise do interieru, nez do exterieru samozrejme). Prvni krok je zjistit, jestli to jde.

Teslichard

Nieje náhodou zákaz nie predajov ale výroby spaľovacích áut a nie na rok 2030 ale 2035 ?

Jan Tichavský

Cokoliv nad 2030 se zařídí samo díky trhu. Za deset let už běžný spalovák moc lidí chtít nebude, jednoduše se to nevyplatí.

Pavel M.

To pojištění mě zaráží. Já mám Leafa a platím 11tis vše komlet. Jinak naprostý souhlas s článkem. Argumenty proti EV jsou naprosto mimo.

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Pavel M.
Ivo Janáček

Za tím budou asi dva důvody, jednak skoro poloviční cena a jednak podstatně nižší výkon. Tesla si hraje na zrychlení, Leaf si na nic nehraje, prostě ideální auto do města.

PJ

Díky za skvělý článek.

Dr.Valve

Ide o ten pravidelný servis, brzdy a iné drobnosti, dajme tomu ešte možná druhovýroba, ale po záruke žiadne druhovýrobne súčiastky, takmer žiadne, cena za servis závratná, pripravte si tisíce eur..jednému nešťastníkovi menili 3x motor.. ale o tom sa veľmi nepíše, nie som odporca pokroku, ale hybrid by tu mal byť dlhšie asi tak 8-12 rokov na prechod.. toyota s priusom to mala celkom vymakané..

Dan

“Jednomu nešťastníkovi” z milionu vyrobených aut. Odhaduji, že jde o ono taxikáře, co už na autě ujel 1 mio km. Běžnému autu cca co 200k průměrně umře taky motor. takže 5x. Radit, že je hybrid lepší, když je auto složené z dílů i BEV i spalovacího. Nevím, jestli to cítím, jen já, ale tohle je přímo důkaz upadnutí hlavou na beton z x metru. Jaká je pravděpodobnost poruchy dvou složitých systému. VĚTŠÍ.

Ivo

“Běžnému autu cca co 200k průměrně umře taky motor.”

Evidentně jste na hlavu upadl vy, když toto tvrdíte.

Jan Tichavský

Průměr je skutečně kolem 200 tisíc, ale mil: https://riverdaleautomotive.com/2017/08/what-is-the-average-lifespan-of-a-vehicle-engine/ To, že máte nadprůměrné auto ještě neznamená, že ostatním to taky vychází takhle dobře. Oproti tomu Tesla již vyrábí baterie i pohon s životností milion mil, tedy 5x delší než u spalováku. Ano, je to stavěné na vyšší roční nájezdy a la robotaxi, ale stejně to vydrží výrazně déle.

Ivo Janáček

Těch 320000km je stále docela málo, ale je pravda, že zničit klasický motor lze poměrně snadno, takže ta statistika může mít pravdu, ale nehovoří o tom jak k tomu došlo, tedy jestli opotřebením a nebo tím, že to někdo zničil ať už úmyslně nebo neúmyslně.

Jinak s tou životností u Tesly nevím, ale co jsem tak četl kolikrát měnili jednomu auto motor a baterku, tak nevím nevím, ale možná už se zlepšili. Na druhou stranu z mého pohledu laika by elektromotor měl být skoro nezničitelný.

Milan

Můj bežný VW Pasat ma již 380kkm, takze se mám těšit na druhou výměnu motoru?

Username

Chvíli jsem dumal nad tím co tím (kkm) myslíte ale asi jste myslel Mm(megametrů).

Naposledy upraveno před 2 lety uživatelem Username
Michal

Ono se to takto snadno říci nedá.
Ale faktem je, že nový auta jsou stavěný cca 300 tis km nájezd u benzínu a 500 tis km u nafty.

Ano, jsou kusy, které vydrží i déle, ale často po tomto nájezdu člověk mění pomalu celý motor.

Invc

V reálném provozu (pokud pravidelně nenabíjíš – což většina majitelů hybridů moc nedělá) je hybrid docela šlápnutí vedle…

Krys

Jen bych doplnil “plugin” hybridů… Jsou I hybridy bez dobíjení. Sice by mě zajímalo, jak to dělají, ze i přes neustálou rekuperaci (aby měla baterie dost energie na rozjezdy) dosahují snížení spotřeby, ale asi to jde. Výše zmiňovaný Superb IV má předpokládám silnější nastavení rekuperace při dobijeni, která více zatěžuje spalovak (možná i proto se baterie z motoru dokáže dobít snad rychleji než že zásuvky), ale i tak mě to překvapuje.
Možná tu je někdo kdo to dokáže vysvětlit 😉

PetrK

nějaký odkaz na toho nešťastníka ?