Mise Starlink v1-14

<< Informace Články Aktuálně Fotky Videa >>

Základní informace

  • Datum startu: 24. 10. 2020 17:31:34 SELČ
  • Startovní okno: Okamžité (Co je to startovní okno)
  • Stav: Mise byla úspěšná
  • Statický zážeh: Proběhl 21. 10. 2020 v 18:00 SELČ (Co je to statický zážeh)
  • Primární náklad: Dalších 60 družic pro satelitní konstelaci Starlink
  • Hmotnost nákladu: Každý satelit Starlinku má hmotnost 260 kg
  • Raketa: Falcon 9 v1.2 Block 5 (již použitý první stupeň B1060.3)
  • Cíl: Nízká oběžná dráha Země
  • Startovní rampa: SLC-40 (Cape Canaveral Air Force Station, Mys Canaveral, Florida)
  • Pokus o přistání stupně: Úspěšný, na mořské plošině JRTI
  • Pokus o zachycení krytu: Ne, kryty jen byly vyloveny z vody
  • Press kit ke stažení zde (neoficiální)

Podrobnosti a zajímavosti

  • Patnáctá mise s družicemi pro konstelaci Starlink, která má nabídnout rychlé internetové připojení s téměř globálním pokrytím.
  • Každá družice má hmotnost 260 kg a obsahuje čtyři fázové antény a dvě parabolické. Konstrukce satelitů je navržena tak, aby všechny komponenty při deorbitaci kompletně shořely. Pohon družic zajišťuje elektrický Hallův motor využívající krypton místo běžnějšího xenonu. Družice dále obsahují speciální sluneční clony, které mají výrazně snížit jasnost družic na obloze.
  • První stupeň Falconu 9 měl číslo B1060.3 a v minulosti absolvoval mise GPSIII-SV03 a Starlink v1-11.
  • SpaceX se při této misi nepokusilo zachytit aerodynamické kryty do sítě. Na místo přistání se vydala jen loď Ms. Chief, ale nestihla se tam dostat včas, a tak kryty nakonec byly jen vyloveny z vody. Kryty byly nově vyrobené a přistávaly v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 725 km od startovní rampy.
  • Přistání prvního stupně Falconu 9 proběhlo úspěšně na plovoucí plošině Just Read the Instructions, která se nacházela v Atlantiku ve vzdálenosti přibližně 634 km od místa startu.
  • V rámci první fáze budování sítě Starlink má být umístěno 1584 satelitů na orbitu ve výšce 550 km se sklonem 53°. Celkově bude výslednou konstelaci tvořit 11 943 satelitů (ale časem nejspíš ještě mnohem více). Polovinu z nich musí SpaceX vynést do roku 2024 a zbytek do listopadu 2027, jinak bude moci provozovat pouze ty, které se do té doby podařilo do vesmíru vynést.
  • Již vynesené satelity Starlink, jejich pozice na oběžné dráze a pokrytí zemského povrchu, si můžete zobrazit na webu stuffin.space nebo zde.
  • Vývoj data startu: říjen 2020 → listopad 2020 → 21. října 2020 → 22. října 2020 → 24. října 2020

Související články

Aktuální informace

Fotky

Start

První stupeň v přístavu

 

Videa

Záznam oficiálního živého přenosu startu:

Česky komentovaný přenos od Kosmonautix.cz:

Návrat JRTI do přístavu:

Odvoz prvního stupně z přístavu:

Petr Melechin



Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest

19 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Samo

Čo môže byť pravdy na tom že táto misia použila kryty zo Starlink v1-13?

Samo

Ďakujem, už som sa z toho vysomáril. 😀 Inde používajú iné značenie misií Starlink v1-13 je Starlink 14 a v1-14 je Starlink 15 vďaka rátaniu pred v1 družíc.

Jiří

Nebyl náhodou tento start rekordní v rychlostí znovupoužití prvního stupně? Já jsem napočítal 51 dnů, ale nevím jestli byl první nebo o chlup druhý.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Jiří
Jiří

Děkuju. Tak o takový chloupek jsem to nečekal. Škoda těch odkladů, ale pokud se podaří těch 7 misí do konce listopadu, tak věřím, že ten rekord padne příští měsíc 🙂

Vendelin

Kdyz najdu pulku krytu na pláži muzu si ho nechat? 🤔

Pětimetr

To přistání bylo infarktový

Michal Andrej

Pre tu kameru na plošine určite. Aj tá na druhom stupni nejako vypadávala. Vyzerá to, že tie rakety vydržia viac ako tie kamery.

Pětimetr

I pro mě. Sleduješ, čekáš raketu a najednou shluk oranžových fleků. Vypadalo to na havárii.

Naposledy upraveno před 3 lety uživatelem Pětimetr
Ivo Janáček

Tímto bych se chtěl omluvit, ale vždycky, když nemám čas sledovat start, tak se nakonec stejně nestartuje. Pokud to bude platit i nadále, tak se zítra nikam neletí, ale sobota a neděle by to šlo. 🙂

Ivo

Aktuálně to vypadá, že to sobota jistí.

Jirka 77

Dříve se psalo že bude mít celosvětové pokrytí, teď tady čtu “s téměř globálním pokrytím” a nějakou dobu sleduju obrázky drah družic a vždy jsem nechápal jak to může pokrýt celou Zemi když družice nelítají dost blízko k pólům, no tak už vím že to nedosáhne všude. Je v tom nějaká změna, nebo dřív jen nebyli správné informace? Tím myslím články na internetu celkově, nevím kde všude jsem to dřív četl, že to bude celosvětový. A jak to má být do budoucna, má se třeba časem stát Starlink celosvětový?

bohyn

Hruby plan je stale stejny, v prvni fazi pokryt nejvice zalidnene oblasti a v dalsich fazich i oba poly.

Jiří Hadač

Je to jak píše bohyn, dokud budou mise létat na dráhy s tímto sklonem, globální pokrytí nebude. Teď se bavíme racionálně a nebereme do úvahy proslovy šéfů SpaceX, kteří slovo globální používají už dnes. Je to zkrátka jen otázka času.
Informace jsou pořád stejné, SpaceX nemůže jen tak něco změnit samo o sobě, když s konstelací bude chtít něco udělat, musí podat žádost k FCC, a díky tomu to zjistí celý svět. Tyto žádosti u FCC jsou veřejně přístupné, takže ne, nezměnilo se nic a vždy jsme se tu snažili dávat aktuální a pravdivé informace. Jen zkrátka SpaceX momentálně buduje první orbitální slupku. Pak přejde na další a nemá cenu budovat polární pokrytí, to je momentálně zbytečná a dočasně nevratná investice 😀

bohyn

Krom FCC do to ještě mluví FAA. Žádosti u obou organizací jsou veřejné, jak píše Jirka, o změnách se rychle všichni zainteresovaní rychle dozví.
Co se změnilo od původního plánu:
změnili se výšky orbit, změnil se počet orbit, zvýšil se počet satelitů o 30000 na celkem 42000. Ale jak sem psal výše, plán na 100% pokrytí stále je.
Nu, ale s tím pokrytím to ještě není tak jednoduché. FCC sice může vydat globální povolení na vysílání družice, ale to nestačí. Zákaznická anténa není pasivní ale je to zároveň vysílač, takže ve většině zemí spadá pod místní telekomunikační úřad a ten musí provoz těch antén schválit. Tam ještě bude spousta práce na vyjednávání povolení v jednotlivých zemích.
Další svízel aktuální první generace je, že satelity neumí komunikovat mezi sebou. Jsou tedy odkázáni na lokální pozemní stanici, která to pošle někam dál. Ideálně by měla mít vysokorychlostní připojení k internetu.
Dokážu si ale představit, že by satelit odvysílal data na anténu jiného zákazníka, která by měla v dosahu jinou družici, která to pošle zase dál (ale to už je trochu fantazie a výrazně to zvyšuje latence a tedy komfort uživatele).

PetrV

To mění zásadně situaci, že není propojení mezi satelity. Takže ostrovy v tichomoří budou mít jen lokální data?
Lodě v tichomoří, jak na tom budou?
Je to tedy lokální retranslator dat?
Možná se špatně vyjadřuji….
Díky za odpověď…

PetrV

Díky za vysvětlení. Hlavně že to zkousne americká armáda, která je hlavní zákazník.
Lidi v africe , pustinách USA to nepochopí, takže si to koupí.
U nás to je jednoduché, stačí jedno místo s rychlým optickým propojením.
Ale na nás to moc nesměřuje…