Starship SN15 je připravena na testovací let, obsahuje stovky vylepšení

Od posledního letu Starship uběhl přesně měsíc a SpaceX od té doby stihlo připravit na start další prototyp. Výrazně vylepšená Starship SN15 v dubnu úspěšně prošla testováním a během příštího týdne by měla provést zkušební let do výšky kolem 10 km. Budou stovky vylepšení oproti předchozímu prototypu znamenat, že se konečně podaří přistát? Uvidíme, ale pokud ne, následující prototyp SN16 už je téměř hotový. SpaceX zároveň připravuje rampu pro první orbitální starty, které možná už od začátku počítají se zachytáváním přistávajících raket Super Heavy pomocí mechanismu na věži u rampy.

Starship SN15 na startovní rampě (Foto: RGV Aerial Photography)

Starship SN15

Starship SN15 je nejnovější dokončený prototyp kosmické lodi Starship, který se však od svých předchůdců SN8 až SN11 výrazně liší. Stále má 50 metrů na výšku, 9 metrů v průměru a pohání jej tři motory Raptor spalující směs metanu a kyslíku, avšak Elon Musk uvedl, že tento prototyp obsahuje „stovky vylepšení konstrukce, avioniky, softwaru a motorů“. Kromě menších změn viditelných zvenku, má SN15 například jinak řešený „puk“, do kterého jsou zasazeny motory a který přenáší jejich tah na konstrukci Starship.

Srovnání pár viditelných rozdílů mezi Starship SN9 a SN15 (Autor: @aholstein404)

SN15 je dále vybavena Raptory nové generace, které jsou například jinak uchyceny k lodi a nejsou tedy zpětně kompatibilní se staršími prototypy Starship. Motory pravděpodobně obsahují spousty dalších změn a vylepšení, ale přesné podrobnosti neznáme. Starship SN15 však je zatím první „plnohodnotný“ prototyp, u kterého nebylo nutné v rámci pozemního testování vyměnit ani jeden Raptor, takže je možné, že nový typ motoru je o něco spolehlivější.

Srovnání staré generace Raptoru (vlevo) s tou novější (Foto: BocaChicaGal)

K vývoji a výrobě motorů Raptor se SpaceX oficiálně vyjádřilo v rámci oznámení získání kontraktu na vývoj lunární varianty Starship pro NASA. Společnost uvedla, že od ledna 2020 vyrobila a otestovala přes 60 Raptorů, které dohromady provedly zkušební zážehy v celkové délce přes 30 000 sekund v rámci 567 testů, které zahrnovaly několik letů prototypů Starship. Na Starship SN15 je nainstalován Raptor SN66, což je zatím nejvyšší spatřené sériové číslo.

Prototyp Starship SN15 byl zkompletován 3. dubna 2021 v montážním areálu SpaceX v Boca Chica a na nedalekou rampu byl převezen 8. dubna, kde hned následující den proběhl test s plynným dusíkem a 12. dubna byla provedena tlaková zkouška s kryogenním dusíkem. Následně byla odstraněna hydraulická konstrukce, která během zkoušek simulovala tah Raptorů. Na loď byly následně namontovány všechny tři motory Raptor SN54, SN61 a SN66 (proces byl dokončen 19. dubna). Na rampě zároveň byly průběžně instalovány dodatečné destičky tepelného štítu. Loď má dosud největší plochu pokrytou tepelným štítem. Statický zážeh všech motorů proběhl 26. dubna ve 23:57 SELČ a o dva dny později následoval zážeh jednoho Raptoru kvůli otestování čerpání pohonných látek z menších přistávacích nádrží.

Tepelný štít na Starship SN15 (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)

Starship SN15 má povolení letět do maximální výšky 12,5 km, ale lze očekávat, že poletí opět do 10 km jako její předchůdci a celý let bude probíhat v podstatě stejně. Nezbývá než doufat, že vylepšení a změny, které SpaceX zavedlo na základě poučení z letů předchozích prototypů SN8 až SN11, přinesou ovoce a let bude kompletně úspěšný. SpaceX původně plánovalo let SN15 provést v poslední dubnový den, ale to nakonec nevyšlo, a tak se start nyní očekává v pondělí 3. května či v některém z následujících dnů.

Neoficiální vizualizace testovacího letu Starship (Autor: Neopork)

Další prototypy Starship

Jak už je ale pro SpaceX zvykem, firma nesází jen na jednoho koně a souběžně s přípravami SN15 vyrábí další prototypy Starship. Exempláře SN16 až SN19 jsou pravděpodobně konstrukčně stejné jako SN15 a první z nich už je téměř hotový. Aktuálně došlo ke spojení aerodynamické špičky SN16 k nádržím a zbývá v podstatě jen nainstalovat ocasní klapky a dokončit nějaké práce uvnitř lodi. I pokud tedy SN15 při svém letu selže, SN16 nejspíš může být vyvezena na startovní rampu už krátce poté. Prototyp SN17 je také v pokročilém stadiu výroby a je zajímavý především tím, že obsahuje výrazně vyšší počet keramických destiček tepelného štítu, a to i na aerodynamické špičce.

Výroba prototypů SN18 a SN19 zřejmě byla ukončena už v rané fázi a tyto exempláře zřejmě budou přeskočeny podobně jako SN12 až SN14, jelikož jde o prototypy již překonaného typu. SpaceX proto po SN17 přejde rovnou na pokročilejší SN20. Elon Musk potvrdil, že SN20 a následující prototypy se opět dočkají velkých změn. Tyto lodě totiž už budou schopny letů na oběžnou dráhu a budou vybaveny plnohodnotným tepelným štítem a také systémem pro oddělení od Super Heavy. Během cesty Starship na orbitu Musk moc problémů neočekává, ale uznává, že nejspíš bude potřeba hodně pokusů, než se podaří s nějakou Starship vrátit z oběžné dráhy a přistát v jednom kuse. Testovací lety na oběžnou dráhu mají začít už během léta a SpaceX pro tyto účely buduje orbitální rampu a také prototypy 70 metrů vysoké rakety Super Heavy.

Neoficiální vizualizace návratu Starship z oběžné dráhy (Autor: Mack Crawford)

Super Heavy

Jak Elon Musk avizoval, první prototyp Super Heavy (BN1) byl po dokončení výroby zlikvidován, aniž by prošel jakýmikoli testy. Jeho hlavním účelem totiž bylo nacvičení výrobních postupů a v době dokončení už byla jeho konstrukce zastaralá. Jedním z velkých rozdílů mezi BN1 a BN2 bude rozdílné uspořádání nádrží. BN1 měla kyslíkovou nádrž v horní části rakety, zatímco BN2 ji bude mít dole (tedy stejně jako Starship). SpaceX chtělo BN2 opatřit motory a vyvézt na orbitální rampu už před koncem dubna, ale to se očividně nestihlo, jelikož ještě ani nezačala kompletace dílů BN2 do jednoho celku.

Super Heavy BN1 po kompletaci (Foto: Grimes)

Důvodem zdržení by mohlo být, že SpaceX se asi rozhodlo nejdříve provést test zmenšené nádrže Super Heavy. V Boca Chica byl totiž spatřen díl s označením B2.1. Nabízí se tedy možnost, že půjde o zkušební nádrž podobně jako SN2, SN7 nebo SN7.2 v případě Starship. Tyto částečné nádrže podstupují tlakové zkoušky, aby prověřily určité konstrukční úpravy. Situaci ještě komplikuje to, že autor pravidelných přehledů vyráběných prototypů uvádí, že tato zkušební nádrž bude ve skutečnosti mít označení BN2 a B2.1 naopak bude příští plnohodnotný prototyp. Není ale jasné, jak důvěryhodná tato informace je. Každopádně ať už to bude jakkoli, druhý dokončený prototyp Super Heavy má dostat pár Raptorů a provést jeden či více krátkých skoků. Dřívější neoficiální informace uváděly, že na oběžnou dráhu pak poletí až Super Heavy BN3 v kombinaci se Starship SN20, ale Elon Musk poté zmínil, že orbitálních startů možná bude schopen už prototyp BN2. Uvidíme, jak se to celé vyvrbí. Plány SpaceX se mění velmi rychle.

První spatřený díl pro prototyp Super Heavy B2.1 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Je možné, že s plány také zamíchaly nedávné změny ohledně přistání Super Heavy. Původně měla raketa mít klasické nohy pro přistání na betonové plošině, ale Musk později oznámil, že v plánu je rakety zachytit ještě před dosednutím pomocí mechanických ramen umístěných na věži u startovní rampy. Super Heavy v takovém případě nepotřebuje těžké nohy a zároveň je možné raketu krátce po přistání umístit na vypouštěcí stůl a velmi rychle ji připravit na příští start. Osobně jsem myslel, že tento koncept je spíš dlouhodobějším cílem a že první prototypy Super Heavy budou mít klasické nohy. Nyní to ale vypadá, že chytání raket možná bude prováděno už od začátku.

Stavba orbitální startovní rampy a integrační věže na konci dubna 2021 (Foto: BocaChicaGal / NASA Spaceflight)

Například oficiální dokumenty uvádí, že budovaná integrační věž u orbitální rampy bude mít výšku 146 metrů a kromě připojování Starship k Super Heavy bude sloužit také pro chytání přistávajících raket Super Heavy. To naznačuje, že věž bude vybavena zachytávacím mechanismem už od začátku. Elon Musk navíc nedávno upřesnil, jak bude přistání probíhat, což indikuje, že se na této metodě aktivně pracuje. Super Heavy prý bude zachytávána za nosné body pod roštovými kormidly. Tlumiče nárazu budou integrovány do věže, takže budou mít k dispozici více hmotnosti pro zbrždění rakety. Kdyby tlumiče byly na raketě, snižovalo by to její nosnost. Vzhledem k velikosti věže i rakety Musk celý koncept přirovnal k mrakodrapu, který chytá další mrakodrap. Je tedy možné, že jedním z úkolů krátkých skoků příštího prototypu Super Heavy bude mimo jiné otestovat zachytávací systém na integrační věži. A jelikož ta bude dokončena až za pár měsíců, SpaceX zatím nespěchá s výrobou prototypů Super Heavy.




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
102 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
merjev

Skvělý článek pro sobotní odpoledne. Dík.

Viktor Brada

https://www.geekwire.com/2021/nasa-freezes-spacexs-lunar-lander-cash-due-protests-blue-origin-dynetics/

NASA zmrazila kontrakt se SpaceX na lunarni lander z duvodu protestu ze strany ostatnich ucastniku tenderu na nepsravedlne zvyhodnovani SpaceX. Platby v ramci tohoto kontraktu jsou zmrazeny

PetrV

SpaceX zavedeným firmám vlezlo do zelí. Patrně mají problémy se svou částí programu Artemis, takže když bude později HLS, tak nemusí letět Orion s posádkou za nimi.
Na povrchu budou možná jako první turisté….

Pavel Riedl

Na Měsíci to bude velká sláva. Tribuny, stánky s buřty, Coca-Cola, frgále, na čepu Radegast, kolotoče, dechovka, vlajky… a do arény uprostřed se za hlasitého potlesku pracovníků a rodinných příslušníků SpaceX na dovolené snese pilotovaný lander Boeing, posádka bude přivítána starostou, uctěna chlebem a solí a bude ji nabídnuto čestné občanství.

A ElonX bude u toho!

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Pavel Riedl
Ema Ma Misu

Myslim, ze az tak opulentni by to nebylo, ale ruzne redakce a televize by asi zaplatily dost penez, aby jejich clovek mohl byt u pristani landeru Boeingu na Mesici.

K totalnimu zesmesneni NASA by to stacilo a jak se zda, tak si toho jsou v NASA vedomi.

PetrV

Nakonec nejde o ty lidi na povrchu Měsíce, co bude vydělávat, ale o program CLPS.
Většinu lidí v usa cesta na Měsíc nezajímá.
Zároveň si zavázali SpaceX k velmi složitému úkolu podle pravidel NASA.
Škoda že zatím SpaceX a NASA nepředstavili plný koncept HLS.
Netušíte, jsou podrobnosti někde na netu?

Jiří Hošek

Doložte Váš náznak, že schválené mise programu CLPS (Nova-C, Peregrine 1, XL-1, PRIME-1, VIPER) budou pro NASA vydělávat.

PetrV

Vámi vyjmenované mise jsou začátek snahy těžby drahých izotopů na Měsíci. Vždy je potřeba nejdříve investovat, aby se to vrátilo.
Studujte vše okolo CLPS..
Trajdání lidí po regolitu užitek nepřinese, max. vědecký přínos.

Jiří Hošek

Něco jiného je průzkum lunárních zdrojů a něco jiného je průmyslová těžba helia-3, tritia atd. za účelem zisku, o které neustále píšete na různých serverech jako o podstatě programu CLPS, který má být pro NASA údajně ziskový. Vaše tvrzení se odchylují od tiskových zpráv NASA. Proto požaduji, abyste Vaše tvrzení doložil.

PetrV

Zeptejte se mne co chcete, co chci vám odpovím.
Požadovali gestapáci obdobně komunisté a to dost důrazně, takže takové buranské chování na mne nezkoušejte.
Hledejte na netu, jste mladý skoro jako svazák, snažte se.
Nejsme zde za hitlera nebo komunismu 50tých let.
Tiskové zprávy NASA nejsou dostatečným zdrojem, studujete málo do hloubky.
Jak vidno, ani nevíme, jak Starship moon bude přesně vypadat. Jen se domníváme.
Hledejte.

Jiří Hošek

Vaše tvrzení, že program CLPS byl založen s primárním cílem být pro NASA výdělečný, musíte být schopen na výzvu doložit. Zde je důkaz, že NASA to netvrdí.
https://www.nasa.gov/content/commercial-lunar-payload-services
Píšete, že studuji málo do hloubky a že mi odpovíte. Doložte tedy své tvrzení a napište odkaz na důvěryhodný zdroj.

PetrV

Zeptajte se co chcete, co chci vám odpovím. Odpovídám je neděle a mám dost času….
A pak, opravdu nemusím….

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem PetrV
Jiří Hošek

Ukončuji tedy tuto část diskuse konstatováním, že odkazem na webovou stránku programu CLPS jsem prokázal, že tvrzení PetraV o údajném primárním cíli programu CLPS je smyšlené.

PetrV

Hošek je kabrňák, něco jako prokurátor:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Urv%C3%A1lek

Ema Ma Misu

Neni trosku prehnane tahat do diskuse gestapo?

Riakte velkou vec a k velke veci patri velke dukazy. Kdyz reknu, ze kosmonauti na Mesici budou mocit, tak asi nikdo nepotrebuje dukazy, protoze se to da ocekavat. Kdyz reknu, ze si tam specialne povezou ball pit, aby se do nej mohli vychcat a zopakovat neuspech Dash Conu v sestinove gravitaci, tak bych to mel asi necim dolozit, ze?

Jiří Hošek

Doložte Vaše tvrzení, že Boeing v současnosti připravuje pilotovaný lunární lander.

Lá-BUS

Nebo Vám odebereme zápočet. A rudou knížku. A dostanete škaredý kádrový posudek. A kudličku do břicha.

Vážně je nutný se takto chovat na zájmovým webu? O víkendu? “doložte, dokažte, okamžitě”

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Lá-BUS
Jiří Hošek

Chci se dobrat toho, proč si Pavel Riedl a Ema Ma Misu včera dobírali údajný pilotovaný lunární lander Boeingu. Boeing totiž protest proti výběru HLS nepodal.

Ema Ma Misu

Za sebe odpovim snadno – reagoval jsme na komentar Pavla Riedla z 1. 5. 2021 21:39, ktery zminoval lander Boeingu a neoveroval jsem si, kdo presne podal protest a kdo ne.

V kazdem pripade je vysoka sance, ze pokud NASA vybere nekoho jineho, nez SpaceX, tak kousek od mista pristani bude stat StarShip plna novinaru a pokud NASA hodne pritlaci s kontrakty a bude prosit, tak novinari pristanou 10 sekund po NASA, aby mohli rict, ze byli prvni.

A v NASA nejsou blbi a vidi, jaky je rozdil v rychlosti vyvoje SpaceX versus ostatni (New Sheppard/New Glenn, Vulcan, Ariane 6, Boeing a jeho modil pro cestu k ISS a tak dale).

Jiří Lacina

Důvodem tohoto příspěvku není snaha vyostřovat diskusi , nýbrž podat vysvětlení, proč mohou být vytvořeny vtipy , na údajný pilotovaný lunární lander Boeingu. Když je někdo arogantní a zároveň neschopný (což se spolu neodlučitelně pojí) jako stávající Boeing ,pak se samozřejmě tento subjekt stává předmětem vtipů. Je úplně jedno , zda Boeing staví , či nestaví lunární lander , stejně jako je jedno, zda podal , či nepodal protest proti udělení kontraktu SpaceX. Jde o to , že pouhá představa ( a právě na tom je podstata humoru založena), že by Boeing měl realizovat lunární lander (v kontextu naprostého fiaska se Starlinerem) vyvolává směšné možnosti , které se v mysli jedinců s vyvinutou představivostí nabízejí (viz příspěvek pana Pavla Riedla).

Jiří Lacina

A co se týče SLS a Artemis 3 – já osobně jsem přesvědčen , že SLS bude zrušena – jako byl dříve zrušen Ares. Situace se změnila , USA mají nového prezidenta a stejně jako celý svět značnou finanční zátěž v souvislosti se stávající pandemií. SpaceX je schopna zrealizovat návrat na Měsíc od startu ze Země, přes přistání na Měsíci a opětovný start z něj , až po přistání zpět na Zemi (domnívám se , že především z tohoto důvodu byl kontrakt SpaceX přidělen). Proč tedy vydávat na SLS miliardy a miliardy dolarů (a pak být navíc konfrontován s mnohonásobně levnějším řešením SpaceX) , když je možné ty miliardy ušetřit – navrch s dobrým důvodem – nesmírná finanční zátěž způsobená pandemií. Doložením tohoto scénáře budiž den (který nastane v následujících dvanácti měsících) v němž bude oznámeno , že SLS byla zrušena.

Jiří Hošek

Nový administrátor NASA Bill Nelson byl jedním ze spolutvůrců autorizačního zákona, který přikázal NASA realizovat SLS. Nelson je stále zastáncem SLS, přítelem prezidenta Bidena a jak ukázalo nominační slyšení, i mnoha kongresmanů z obou politických stran. Očekává se, že díky svému vlivu prosadí kontinuitu všech současných pilotovaných průzkumných programů.

NASA vydala 28. dubna žádost o informace k nové akviziční strategii pro nákup rutinních komerčních pilotovaných lunárních služeb v rámci programu Artemis, které mají navazovat na počáteční demonstrační misi SpaceX. V žádosti LETS (Lunar Exploration Transportation Services) bylo uvedeno, že se jedná o služby přepravy astronautů ze stanice Gateway na povrch Měsíce a zpět. V žádosti bylo zdůrazněno, že dopravu astronautů na trase Země – Měsíc – Země zajistí SLS/Orion.
Zdroj informace:
https://www.nasa.gov/feature/nasa-gauges-industry-interest-for-long-term-moon-landing-services

Jiří Lacina

Děkuji za zajímavé informace – chápu a rozumím. Nicméně nedokážu pochopit k čemu je dobré dokončení a následné používání SLS ve světle toho, kdy NASA zjevně věří v reálnost realizace Starship. Tak jak je plán Artemis 3 nastaven, působí nesmyslně(v kontextu jiných , možných, levnějších řešení). Za více jak miliardu dolarů (nepočítaje v to další miliardy, které budou na SLS vynaloženy v rámci dopracování se k Artemis 3) se dovezou Astronauti pouze k Měsíci. Chápu obavy NASA ze startu poměrně – velkým počtem startů – neprověřené Starship s astronauty na oběžnou dráhu Země. Stejně tak chápu obavy z jejich přítomnosti, na její palubě v rámci dočerpávání pohonných hmot. Ale namísto dopravy za pomoci SLS ke Starship na oběžné dráze Měsíce, je možné vynešení astronautů Dragonem na Leo a jejich následný přestup do již natankované Starship. Bylo by to mnohonásobně levnější řešení a ohrožení astronautů (v rámci přemístění z oběžné dráhy Země na oběžnou dráhu Měsíce) by dle mne nebylo příliš navýšeno. Pokud by i toto bylo považováno za příliš velké ohrožení , pak je zde možnost dopravy astronautů až na oběžnou dráhu Měsíce Dragonem, v tomto případě již nikoliv za pomoci nosiče Falcon9, nýbrž za pomoci nosiče Falcon Heavy (i to je mnohonásobně levnější řešení , řešení které oproti plánu Artemis 3, vůbec nenavyšuje ohrožení astronautů).

Invc

Kromě diverzifikace rizik … jde taky o to, že ta “hra” je daleko širší než jen technická realizace cesty na / k Měsíci.

Těch dalších zájmů je tam celá řada – od čistě politických, přes nečistě politické, přes sociální program až po trvalé zajištění určitého technického “zázemí” (které by bez dotace mohlo zaniknout)… a pár dalších věcí.

Zajímavé čtení v tomto je třeba zrovna stížnost BO proti výběru HLS… poměrně otevřeně tam argumentují tím, že výběr “vertikálně integrovaného” SpaceX “naruší” zavedené technické zázemí, a de facto zlikviduje dlouhá léta budované dodavatelské řetězce a samotné vesmírné dodavatele po celých US…

Jiří Lacina

V tom máte samozřejmě pravdu. Nechtěl jsem zabřednout do spekulací ohledně politických her, sociálních programů atd. – proto jsem se věnoval pouze technicko-ekonomickým aspektům Argumenty BO mne zcela fascinují , protože tento jeho přístup je univerzálně uplatnitelný proti jakémukoliv pokroku v jakémkoliv oboru. Ba dokonce není zcela odlišný od způsobu , jakým argumentovala inkvizice v procesu s Galileo Galileem.

PetrV

To je princip evoluce. Horší, drahé, nevýkonné je nahrazeno výkonnějším, levnějším. Opět se ukazuje, že usa je už dlouho socialistickou baštou…

Jiří Lacina

Ve světle výše uvedeného, se tudíž ( v rámci programu Artemis3) jeví SLS jako zcela nadbytečná a její použití působí dojmem potřeby uměle uplatnit něco, do čeho bylo vraženo příliš mnoho miliard na to , aby to nebylo použito. Pokud nebude SLS zrušena (a já jsem stále pevně přesvědčen že bude) , pak nastane značně pitoreskní situace, při porovnávání nákladů na dopravu pouze astronautů k Měsíci ( v hodnotě více jak miliardy dolarů) s náklady vynaloženými na dopravu 100 tun materiálu plus astronautů za pomoci Starship až na povrch Měsíce (v hodnotě několikanásobně nižší).

Jiří Hošek

Zkusím to takhle. Teď v květnu má být zveřejněna prezidentská žádost o rozpočet NASA na fiskální rok 2022 s výhledem na roky 2023 až 2026 v členění podle jednotlivých programů. To znamená, že tam bude uvedeno pět konkrétních částek pro SLS podle jednotlivých roků. Domníváte se, že financování SLS pro Artemis 3 bude zrušeno už v této žádosti?

Jiří Lacina

Domnívám se že nikoliv. Pro administrativu není Starship stále ve fázi dostatečné důvěryhodnosti. Jakmile však dosáhne oběžné dráhy , pak přijde ten pravý čas. Jinými slovy, očekávám že k tomu dojde příští rok. Možná má slova mohou vyvolávat zdání, že tímto uhýbám od svých dříve vyřčených prohlášení – avšak jsem dalek toho abych zachovával zdání Pýthie na úkor toho co si skutečně myslím.

Jiří Hošek

Děkuji. Zajímalo mě, co považujete za impuls k rozhodnutí o zastavení stavby SLS pro Artemis 3. Pokud to chápu správně, je to let nákladní Starship na oběžnou dráhu Země bez podmínky návratu.

Jiří Lacina

Ano ,dokonale jste to vystihl. Není třeba demonstrace přistání na Zemi za pomoci Starship – to může obstarat Dragon.
Děkuji Vám za obohacující diskusi.

Jiří Hošek

Ještě se pokusím upřesnit potenciální finanční úspory, které jste obecně popsal slovy “Proč tedy vydávat na SLS miliardy a miliardy dolarů”. Zřejmě se shodneme, že SLS/Orion bude mít zajištěné financování i ve fiskálním roce 2022. Dne 16.9.2020 Jim Bridenstine předložil na slyšení před rozpočtovým výborem Senátu plán finančních nákladů na první pilotované přistání na Měsíci v rámci programu Artemis (tedy včetně Artemis 3). Náklady na Orion/SLS/EGS pro FY2023, 2024 a 2025 byly vyčísleny celkem na 2,66 miliardy USD.
Zdroj informace: kompletní tabulka z Bridenstinovy zprávy
comment image

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Jiří Hošek
Jiří Lacina

Děkuji za jasný přehled plánovaných výdajů. Máte pravdu – neočekávám příliš velké změny ve výdajích na rok 2022.
Ještě bych chtěl objasnit důvod mé averze k SLS (které jste si nemohl nevšimnout). Jsem obrovským fandou kosmonautiky (kdyby to záleželo na mě, tak by se na tento obor lidské činnosti vydávalo co nejvíce zdrojů – doslova desítky procent HDP- jako při válečném úsilí), takže mi vysoké částky vydávané na SLS vůbec nevadí. To co mě vadí , je ten fakt, že SLS není posunem v technologickém směru. Projekt Apollo byl v tomto směru doslova fázovým posunem , ze kterého byl stimulován převratný vývoj v mnoha oborech. Vždy když se nějaká civilizace soustředí na nějaký těžký úkol ,posune jí to jako celek na mnohem vyšší úroveň. Kupříkladu Egyptské pyramidy. Ale SLS je v porovnání se SaturnemV na tom stejně, jako pyramidy Střední říše (které měly pouze kamenný skelet a většinu tvořil pouze písek) v porovnání s pyramidami v Gíze. SaturnV byl nesmírně drahý – ale – posunul nejenom kosmonautiku nýbrž i mnoho jiných oborů ,takže celkovou bilancí je zisk. SLS – tím že není inovativní – znamená pouze to, že každý investovaný dolar je ztracený dolar.
Evoluce nás stvořila tak , že máme různé tužby , ale pravá podstata jejich naplňování je zdokonalování. Děti si chtějí hrát – ale pravým účelem je prostřednictvím hry navyšování obratnosti ,rozvoj inteligence atd. Mnozí lidé zas mají touhu cestovat – což umožnilo rozšiřování lidské populace po celé Zemi a s tím spojenou adaptaci na mnohé nové niky – a z toho plynoucí celkový pokrok. SLS toto chybí – je samoúčelná – tím, že je sestavována za pomoci již vyvinutých technologií ,není k ničemu. A není ani dost silná na to, aby umožnila vybudování smysluplné základny na Měsíci (o Marsu ani nemluvě) – skrze ní není možné na Měsíc dovézt tisíce tun užitečného nákladu. Skrze ní, by bylo možné maximálně zopakovat to , co již učinilo před více jak 50ti lety Apollo. A i to je k ničemu.

Jiří Hošek

SLS nebyla nikdy určena pro dopravu tisíců tun nákladu na Měsíc. V naplnění vize základny shrnuté ve Vašich posledních třech větách je nejspíš nutné, aby lunární Starship nepotřebovala pro vynesení a návrat posádky na trase Země-NRHO-Země, resp. Země-LEO-Země, ani Orion, ani Crew Dragon. Cílem mise Artemis 3 je ale něco jiného – sprint na jižní pól Měsíce s deklarovaným termínem přistání už za tři a půl roku, což má nesporný geopolitický význam.

PetrV

Hošku, to jsou jen čísla. Mě by zajímalo, zdali poletí vůbec starliner k ISS. Plán je na srpen, ale důvod je jen ten sociální cirkus, aby lidi nepřišli o práci. Přitom by mohli stavět Starship.

Jiří Hošek

Osobně se domnívám, že Pavel Riedl omylem zaměnil Blue Origin za Boeing.

Jiří Lacina

To asi máte pravdu.

Jiří Hošek

Doložte Vaše náznaky o údajných problémech v přípravě Orionu nebo SLS pro Artemis 3.

PetrV

Nemáte horečku? Doložte, že ji nemáte…

Jiří Hošek

K věci. Naznačil jste, že skutečným důvodem podání protestů Blue Origin a Dynetics bylo oddálit realizaci landeru od SpaceX a odvést tak pozornost od údajného skluzu dalších částí mise Artemis 3 (tj. Orion a SLS), které údajně zaostávají za vývojem lunární Starship. Doložte to. V opačném případě jsou Vaše komentáře nedůvěryhodné.

PetrV

Hošku, nic nemusím. Čas vše ukáže…

Jiří Hošek

Psal jste o údajných AKTUÁLNÍCH problémech v přípravě Orionu a SLS pro Artemis 3. To je však v rozporu s přezkumem programu Artemis, který nyní v NASA probíhá. NASA aktuálně naopak posuzuje program mise Artemis 3 podle toho, který cíl pro dokování Orionu bude k dispozici dřív – jestli HLS nebo HALO/PPE. Ukončuji tedy tuto část diskuse konstatováním, že Vaše tvrzení je vymyšlené a nepravdivé.

PetrV

Hošku, konstatujte si klidně, že Země je placatá, krychle kulatá. Je neděle…:-)

Ema Ma Misu

Prijde mi smutne, ze i na tomto webu musi byt explicitne recena i naprosta samozrejmost.

A velmi ocenuji tvrzeni: “Samozřejmě můžete napsat, že to je jen váš názor vycházející z nějakých pocitů a tušení…” protoze nekdy clovek nic jineho nema. Jenom blby pocit z toho, jak se lisi puvodne slibene a aktualne realizovane kroky.

Muj soukromy pocit ohledne SLS je, ze se zdrzi jeste tak o 30%. Protoze uz si na to zvykli a typ kontraktu je takovy, ze na tom skodni nebudou.

PetrV

EMM, pozor, přijde Hošek a rozcupuje ti tvůj soukromý názor o SLS. Doložte váš náznak, soukromý pocit!..:-)
Jsme na diskusi a Hošek si to trochu plete s gestapo výslechem.

Ema Ma Misu

Od pana Hoska tu vidim technicke argumenty a informace o drivejsich nazorech stavajicicho sefa NASA (o cemz jsem nevedel). V takove diskusi nevidim problem.

Jiří Hošek

Artemis I má aktuálně šestiměsíční harmonogram montáže a testů, vedoucí k startovní připravenosti počátkem listopadu 2021. V tomto harmonogramu však nejsou zabudovány žádné rezervy. S přihlédnutím k čtyřměsíčnímu rizikovému faktoru byla vytvořena desetiměsíční časová osa se startovní připraveností počátkem března 2022. Tato osa tedy obsahuje rezervy v úhrnné délce 67 %.
Zdroj informace:
https://www.nasaspaceflight.com/2021/05/forward-work-artemis-1-launch/

PetrV

Hošku, to víme již delší dobu, že termín 11/2021 artemis 1 je jen teoretický. A to bude pro Orion srandalet bez posádky.
Co jim to tam ohořelo viz Core Stage-1 ? ..comment image
Únik vodíku při zkoušce?
Na to,, že 15 let kopírují technologii raketoplánu…
Další let Artemis 2 v roce 2023 nejdříve.
.

Jiří Hošek

Senzory žádný únik vodíku nezaznamenaly. Centrální stupeň podstoupil osmiminutový statický zážeh na testovacím stanovišti B-2 ve Stennisově středisku. Tepelné zatížení bylo mnohem horší než v podmínkách letící rakety, která rychle opouští husté vrstvy atmosféry. O tom se vědělo předem, a proto byla spodní část stupně ve výrobním závodě MAF pokryta jednorázovou stříbrnnou ochrannou fólií. Účelem fólie bylo ochránit izolaci, která je pod ní. Dopředu se vědělo, že to ta fólie odnese. Svůj účel splnila, teplotní senzory pod tepelnou izolací nezaznamenaly abnormálně zvýšenou teplotu.
K misi Artemis 2, tj. k pilotovanému obletu Měsíce: aktuální termín dodání centrálního stupně SLS na KSC je červen 2022. Tento stupeň bude dopraven z MAF přímo na KSC, bez testování v SSC. Zde je fotografie dílů centrálního stupně SLS pro Artemis 2 z 29.4.2021:comment image

PetrV

Díky za odpověď, hodně zdaru s plněním termínu 11/2021.
Super, k A-2, také doufám, že nezachrápou. Bude let A-2 dříve nežli Maezavův turistický výlet v roce 2023?

Invc

Lidé mají rčení: „Když chceš blábolit, počítej s bolestí.”

PetrV

Jak vidno, zastánce orionu Hošek je nesvůj, že se po 15ti letech některé věci nedaří a 17 miliard dolarů od NASA utraceno. Koukl jsem do fabriky z dob Saturnu v majetku NASA:
https://en.wikipedia.org/wiki/Michoud_Assembly_Facility
Mají to tam hezký kluci, hlavně kantýnu.
Boeing si hezky pomalu pytlíkuje SLS:
https://www.boeing.com/space/space-launch-system/index.page

Proti tomu Starbase nemá tak hezkou kantýnu. Ale lidi taky jedí…

Jiří Hošek

Pokusím se oslím můstkem přesměrovat diskusi k misi Artemis 3, ke které bylo přizváno SpaceX k dodání lunárního landeru. Níže na fotografii z továrny MAF z 1.4.2021 je zachycen přesun motorové sekce pro centrální stupeň SLS pro Artemis 3 z buňky G budovy 114 do budovy 103. Prvním úkolem v budově 103 bude integrace tahové struktury do motorové sekce (obdoba pojmu thrust puck, který SpaceX používá pro Starship).
comment image

Invc

Nevím, co to má společného se mnou… ale když už si to nakousl – těžce mě nebaví číst tohleto tvoje cílené napadání a urážení Jirky (a dalších) – které teď zjevně budeme muset číst dalších X dní. Pro znechucení diskuze úplně stačí tvoje věčné opakování znovu a znovu vyvrácených nesmyslů o CLPS, těžbě bůhví čeho na Měsíci, blackoutech v Praze, Momentus space apod, podložené jen “studuj” a “hledej”… tapetování osobního napadání je za mě totálně přes čáru.

Vůbec se nedivím, že Jirka zareaguje prudčeji – zvláště když se takto připitoměle trefuješ do něčeho o čem ví řádově více, než ty… popravdě obdivuju jeho skoro až naivitu se kterou se ještě pořád snaží, ti něco věcně vysvětlovat. Čekal bych, že tě prostě pošle k šípku – s tím, že většina normálních lidí tady spolehlivě rozpozná nesmysl, když ho vidí.

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Invc
Jiří

Na druhou stranu já jsem rád za příspěvky Jiřího Hoška, přímo je hltám a možná, že je nepíše jen pro PetrV, ale aby obohatil nás všechny v diskuzi a posunul ji pěkný kus dále. I v tom je jeho síla, že se nenechá urazit kdejakým bláznem, co je pod jeho úroveň.

Invc

Počkej – já nemám vůbec nic proti příspěvkům Jirky, právě naopak jsem velmi rád, že dělá, co dělá (a to nejen tady, ale hlavně v článcích na kosmonautixu – pro mě je to velmi pohodlný způsob, jak mít přehled, co se kolem toho děje, protože tam má pokrytý opravdu široký záběr zdrojů).

(Možná to vyznělo trochu jinak než sem chtěl … možná místo “čekal bych, že tě prostě pošle k šípku” by přiléhavější bylo “úplně bych pochopil, kdyby tě prostě poslal k šípku”).

Petr Šída

Bylo by fajn, kdybyste se přestal chovat jako řeznický pes. Až budete mít za sebou v popularizaci to, co pan Hošek, tak můžete něco říkat, ale ne tímhle buranským stylem.

PetrV

Nemáte horečku?

BlackSheep

To zachytávanie mi príde ako riadne utrhnuté. Vie niekto, koľko % u Falconu 9 predstavuje pristávacie zariadenie? Prázdny BN by nemal byť až tak ťažký aby nemohol pristáť svojpomocne. Takto sa obmedzí pristátie BN len na jedno miesto. V prípade, že dôjde k jeho poškodeniu veže, pristátie BN nebude možné.

Odvážne riešnie, som zvedavý ako to dopadne. Troška mi to pripomína výrobu kompozitných nádrží od ktorých nakoniec upustili. Aj keď to nebol zlý nápad, predsa len realita bola troška iná a našli výhodnejšie riešenie…

Invc

600 kg / jedna noha

Teslichard

postavíť viac veží ?

Ema Ma Misu

Pro pristani je potreba dosahnout nulove rychlosti proti zemi presne v okamziku, kdy je raketa na zemi. Pro zachyceni je potreba byt na spravnem miste a dosahnout nulove rychlosti v zasade kdekoliv, kde je schopna vez tu raketu chytit. Takze vodorovna presnost musi byt vyssi, ale svisla naopak nizsi.

Jestli to je vyhodnejsi, nebo ne, to se odhaduje dost blbe.

Petr Kasan

Domnívám se, že SH nebude nucena k manévru hoverslam, tak jak to teď dělá první stupeň Falconu 9. Jeden Raptor, s výkonem přiškrceným na minimum, nezvedne SH od země, i když je SH prázdný.

atlas

Mna skor napada o kolko znizi nosnost tento system nutneho navratu na startovaciu rampu.
Alebo rataju ze tie plosiny co prerabaju budu mat rovnaky system, a teda budu zachytavat SH na mori vo vzdialenosti podobnej ako falcon?

Invc

Ehm… pokud chceš startovat často a rychle, tak návrat do místa startu je prakticky jediná možnost.

Jinak bys musel řešit transport zpět na start…

TomG

Tak transport se dá řešit přeletem.Takže je to jen otázka transportu paliva a docela význámný zvýšení nostnosti na LEO v případě tankerů to bude dost žadoucí….

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem TomG
Invc

To je designové rozhodnutí. Ta raketa/ systém je takto navrhovaná od začátku. Ano teoreticky by to šlo a mělo by to o něco větší nosnost. Ale prostě pokud chceš přistát, posadit na rampu, posadit na to další SS, natankovat a letět … tak tam pro ten přelet není místo.

Krom toho ten přelet sám o sobě není jen tak:
– musel bys dořešit aerodynamiku (tj. přinejmenším montovat nějakou aerošpičku…(a pak ta logistika kolem ní)
– de facto bys zdvojnásobil opotřebení…

TomG

Oněco větší nosnost? Když vezmu F9 s návratem nebo bez tak je tam rozdíl cca1/3 s návratem na místo startu.A SH SS je odzačátku koncipována jako návratová přičemž dá na LEO stále těch 100t.Dalo by se to odvodit o kolik by mohli dostat nahoru víc.Jen je velká neznámá výsledná váha samotné SH.Takže aby se jim to vyplatilo(ten druhej přelet) stačilo by tam dostat jen o cca 60-80% víc nákladu.A jak znám SpaceX,tak bych se ani nedivil že tu čepičku udělaj nafukovací….

Ema Ma Misu

Prelet by byl vyhodny, kdyby byla plosina kazdych 500-1000km okolo rovniku a skakalo by se porad dopredu. Ale to z ruznych geografickych i politickych duvodu jeste dlouho mit nebudeme a pak je otazka, jestli je levnejsi vynest mene, nebo skocit zpet. V okazmiku, kdy je cela raketa vicenasoben pouzitelna, tak jde v zasade jenom o cenu paliva a opotrebeni motoru.

Invc

a tu aerodynamiku bys resil jak?

Letět pomalu nemůže… (palivo a gravitační ztráty).

Ema Ma Misu

Aerodynamiku skoku zpet? Limitovat rychlost a dat na to nejakou skladaci spicku, odhadem asi polokulovou (kvuli pevnosti). Ale co z toho bude ekonomicky vyhodnejsi nemam tuseni.

proužek

Jedním z definovaných cílů pro rakety Starship, (kromě letů k Měsíci, respektive k Základně, obíhající kolem Měsíce, nebo později taky k Marsu), bude taky přeprava nákladu nebo osob “kamkoliv” na Zemi v časovém horizontu “do jedné hodiny”. Třeba do Austrálie. Samozřejmě tam všude musí být postavena nějaká zachytávací rampa, buď na pevnině, nebo na mořské plošině. Tak nějak o tom mluvil Elon Musk při různých rozhovorech. Ale asi to nebude hned zítra.

atlas

Technicky to mozne bude, ale ak nebude starship schopna startovat a pristavat za takmer kazdeho pocasia tak to velky zmysel mat nebude. Mozno medzi par miestami so stabilnym pocasim.
A ludia ju tiez na beznu prepravu pouzivat nebudu. Maximalne ako najsialenejsiu atrakciu sveta.
Let pri ktorom zazijes x g, takmer volny pad a potom otocku tesne nad zemou nebude vhodny sposob prepravu pre vacsinu ludi.

PetrV

Před 100 lety bylo šílené letět letadlem. Probírali jsme to na kosmo.cz a přetížení dle trajektorie SN 10 nepřekročilo 2g. To je hodně chabá horská dráha.
Pravdou je, že předstartovní příprava je u raket dlouhá. To je největší hendikep…

Mário

Samozrejme že to vyzerá ako šialenstvo ale má to veľmi dobrý dôvod. Myslím že v SpaceX pracujú schopný inžinieri a vedia si spočítať či to za ten risk stojí. Porovnávať to s Falcon 9 je nemožné pretože sú to síce rakety ale diametrálne odlišné. Človek má tendenciu si myslieť že korelácia je kauzalita a že ak niečo dobre funguje bude to platiť aj vo vetsom merítku. Omyl! Ak by ste skúsili zdvojnásobiť Falcon 9 a očakávali rovnaké správanie a hladké pristanie tak by ste dostali drahý ohňostroj. Superheavy je výrazne ťažšia a tak potrebuje masívne tlmiče nárazu. Zároveň nohy nemôžu byť rovnako veľké ako na Falcon 9. Jednak by výrazne zvýšili aerodynamický odpor ale hlavne by museli byť takisto oceľové. Možno by mohli byť aj z iného ľahšieho materiálu ale cena! Takže sa snažíte aby nohy boli dostatočne silné ale zároveň aj malé kôli hmotnosti. Ale čím menej miesta tým je ťažšie zabudovať účinné tlmenie. Takže určite by to šlo ale zase technicky komplikované a ťažké tlmenie. Takže vo výsledku sa točíte v kruhu. Pretože to musí byť jednoduché, lacné, malé a hlavne ľahké a to sú častokrát protichodné požiadavky.

Jiří

Je to tak a neplatí to i mnohem jednodušších věcí, jako je třeba výtah. Při převýšení 500 metrů (což už pár mrakodrapů překonává) už je hmotnost ocelového lana taková, že tvoří drtivou většinu hmotnosti, kterou nese, takže zvětšit na délku nebo na šířku nepřichází v úvahu a musí se hledat jiný materiál nebo jiný přístup k problému.
Kromě těchto vychytávek, jako chytání rakety ve vzduchu, by mě stejně zajímalo, zda někdy přejdou se Starship na jiný materiál. Až budou mít prověřené tisíce motorů a za sebou stovky úspěšných letů, a desítky zničených “ocelových trubek”, tak by se dlouhodobě při plné znovupoužitelnosti mohl i třeba 100x dražší materiál vyplatit.

Invc

Pokud by přešli na jiný materiál – tak už by to nebyla SS ale něco diametrálně jiného.

Je to věc základního návrhu, kolem kterého je postaveno prakticky … vše.

Věřím, že nebudou váhat použít jiný materiál, pokud by to bylo pro ně výhodné… ale jejich pojetí “výhodné” zahrnuje nejen samotnou 1 raketu, ale mnohem větší okruh požadavků (počínaje možností setkat jich desítky ročně, cenou, rychlost zavedení/ vývoje atd…).

Ema Ma Misu

Jedna z vyhod nerezi je, ze se dobre svaruje ve vesmiru a ze se da ve vesmiru najit (zelezoniklove asteroidy), takze tenhle material v zasade umoznuje konstrukci StarShip i ve vesmiru.

Otazka je, jestli dava smysl pocitat s konstrukci ve vesmiru uz ted, ale rozhodne to neni zcela nezajimavy aspekt.

Pavel

Nepodceňuj vliv bočního větru. Na komín 70m vysokej s průměrem 9m bude při rychlosti 10m/sec působit síla mnoha tun. A to je na základně je spíš vánek (soudím dle videa). Jedinou možností jak vyloučit vliv bočního větru, je celý ten komín o vítr opřít, přistávat s náklonem. To jistě není žádná lahůdka pro přistávací nohy o rozpětí 9m.. Pak by dávalo celkem dobrý smysl zachycení nad těžištěm

Pacholik

Nemohli by si to chytání stupně nacvičit na F9? Nebo je falcon je na toto “nepřesný”? Co kdyby se chytal BN na jiném miste jako jsou teď plošiny pro falkony a pak by se dotankování a skočil na rampu..? Oplatilo by se to?

Adam Ř

Osobně mi přijde, že Starship nemá problémy s nosností, ale s tím, že se ji moc nedaří přistání (vim, raný prototyp… ale i tak). Takže si myslím, že půjdou nejsnazší cestou vpřed a chytání přijde později

Lá-BUS

Booster je něco jinýho. Tam je to, ač v menším měřítku, vyzkoušený a je šance to rychle vychytat.

Naposledy upraveno před 5 měsíci uživatelem Lá-BUS
Adam Ř

Ale zase je booster vývojově asi dost pozadu (oproti Starship), takže ho podle mě udělají co nejrychleji (zkopírují řešení z F9), a pak si s ním budou hrát a zkoušet ho chytit věží. Pokud bude první orbitální let letos (NET), tak do té doby podle mě nemají šanci připravit zachytávací systém.

Invc

Co znamená “vývojově dost pozadu”?

A jak by to tedy mělo vypadat, aby to bylo “on par”?

Adam Ř

Starship letěla už šestkrát, booster neletěl ani jednou. Kdyby oba měli za sebou úspěšný let, tak to považuji za vyrovnané.
Ale vzhledem k tomu, že booster je jednodušší (žádné orbitální rychlosti), tak je klidně můžou dokončit naráz – optimisticky v létě. Pokud se ale u boosteru budou zdržovat “nepotřebným” (na to, aby začali vozit starlink) chytáním, tak bude později

Martin

Koukam na rozdily stareho a noveho raptoru 🙂 Turbopumpa nabrala na objemu. No… konecne. Jeste ji tak 2x zvetsit a problem co dnes motor ma se presune do spalovaci komory.

Lá-BUS

Měl bys link na obrázek, kde by změna velikosti čerpadla byla patrná?

Petr

Předpokládám, že turbočerpadlo je ta “věc” vpravo na obou fotkách. Pokud je tomu tak, tak bych řekl, že zrovna toto vypadá úplně stejně, jako u předchozího typu. Jen fotka nového je celá malinko víc zblízka (popř. větší zoom). Velké změny jsou vidět v mnohem úhlednější kabeláži, přepracované horní části (evidentně kvůli usnadnění montáže na raketu).

Ema Ma Misu

Ten motor ma nejmene dve turbocerpadla.

Lá-BUS

Jenže stejně vypadaj obě. Spokojen?

proužek

Taky děkuji za skvělý přehledový a hlavně super-aktuální článek. Děláte dobrou práci. Musíte shlédnout, nastudovat a přeložit spoustu videí na youtubu, musíte z nich udělat srozumitelný článek, který má hlavu a patu, musíte to udělat rychle, během jednoho, dvou dnů, jinak článek ztratí na aktuálnosti, protože informace v něm uvedené budou přehlušeny novými, zajímavějšími událostmi, které se jenom hrnou. Je radost to sledovat. Těším se a držím palce vám i sobě při startu SN15 za pár dní. Ještě jednou díky.

V_dur

“Málokdo” jest jméno mé a uctivě Vám děkuji, ctěný psavče Melechine, za (nes)početné plody pilné práce Vaší, jejichž sladkost sytí můj hlad po zvěstech z hvozdů, luhů a hájů hvězdoplaveckých… Kéž Vás Bůh na Vaší cestě ke hvězdám i nadále provází!

Jirka

Clanek pekny, ale nestihate obnovovat cross-links https://www.elonx.cz/vse-o-super-heavy-starship/

Šimon

Fakt skělý díky moc za info.

Jaroslav

Pro redakci tohoto webu. Nechcete radši řadit komentáře od nejnovějších nahoře? Takhle jsem musel scroolovat dolů a pak zas zpátky nahoru pro přidání komentáře.

Pro pana Hoška a podobně. Co založit novou Space Wikipedii a nebo psát na stávající Wikipedii? Tam přece můžete dokládat zdroje, opravovat věty jeden druhému… To je lepší technologie pro tyto účely..

Username

To si můžete přepnout pod tím “napsat komentář” se nachází taková lišta kde je vlevo počet (číslo) komentářů a vravo je napsáno nejstarší když na to kliknete obejeví se vám nabídka a tam vyberte nejnovější.

Jiří Hošek

To by ale neřešilo potřebu zareagovat na spekulace PetraV v této diskusi. Díky za tip, ale doufám, že pro prezentaci vývoje a změn v programu Artemis stačí ty dva seriály, co píšu pro kosmonautix a skutečnost, že na Wikipedii je u článku Gateway (vesmírná stanice) externí odkaz na jeden z těchto seriálů.

Jiří Hadač

Jo, ty jsou moc hezké, ale musí se číst na několikrát, jsou totiž velmi informačně nabité a to jsem člověk, který většinu dění sleduje přímo na NSF, SFN, spacenews, arstechnica atd. Takže jsem často informovaný dopředu 😀

Jaroslav

Jo díky kosmonautix sleduju asi nejvíce, pak elonx a pak asi astro… Jinak občas kouknu na NASA gov nebo Space COM … Pokud by elonx začal dělat YouTube videa určitě bych dal odběr.. YouTube sleduju čím dál častěji , ale tam je o vesmíru většinou zahraniční tvorba