Proč jsou satelity Starlinku na obloze tak výrazné a kolik jich SpaceX vyrobí denně?

V noci z pondělí na úterý SpaceX plánuje vynést další šedesátku vlastních satelitů na nízkou oběžnou dráhu. Ty jsou určeny pro megakonstelaci Starlink, která možná už v polovině tohoto roku začne poskytovat internetové připojení prvním zákazníkům v regionu Severní Ameriky. Tento start udělá ze SpaceX rekordmana v počtu provozovaných družic, což však nadále vyvolává obavy u astronomů, kterým takové množství nových družic komplikuje vědecká měření a snímkování. SpaceX tedy na aktuální misi otestuje tmavou variantu satelitu ve snaze snížit viditelnost družic na obloze.

Pokud bude aktuální mise úspěšná, SpaceX bude na oběžné dráze provozovat přes 180 satelitů. Stane se tak společností s nejvyšším počtem družic na orbitě. Na druhém místě je firma Planet, která provozuje zhruba 120 malých snímkovacích satelitů. Na třetím místě je společnost SES se 75 satelity. Pro SpaceX je však tohle všechno  pouhý začátek a letos plánuje do konstelace přidat 120 nových družic každý měsíc. Za pár let pak chce na oběžné dráze mít síť až několika desítek tisíc satelitů.

SpaceX bere na vědomí, že takový počet družic bude mít neblahý vliv na astronomii, astrofotografii a potenciálně také radioastronomii, a tak spolupracuje s vědeckou obcí na minimalizaci těchto dopadů (nikdy však nebude možné je zcela je eliminovat). První vlaštovkou těchto snah je aktuální mise Starlink v1-2, u které jeden z šedesátky satelitů na palubě bude mít blíže neurčený tmavý nátěr. SpaceX poté bude zkoumat, jaký vliv bude úprava povrchu mít na viditelnost družice ze země a také na její fungování obecně. Nátěr totiž může mít neočekávané dopady na teplotní vlastnosti satelitu a fungování jeho přístrojů. SpaceX bude na budoucích misích provádět další takové experimenty a bude hledat optimální řešení, které bude vhodné pro širší nasazení.

Společnost zároveň ještě před startem sdílí s astronomickými organizacemi podrobné informace o plánovaných orbitách satelitů, aby tomu mohly přizpůsobit svá pozorování.

Iontový motor SpaceX využívající krypton (Foto: SpaceX)

SpaceX vydalo oficiální press kit s informacemi o aktuálním startu a oproti předchozí misi Starlink v1-1 došlo k menší změně ve způsobu vypuštění družic. Satelity budou tentokrát vypuštěny ve výšce 290 km místo 280 km. Během následujících 1–4 měsíců se družice ve skupinkách přesunou na cílovou orbitu ve výšce 550 km pomocí svých iontových motorů. U předchozí mise byly satelity také nejdříve umístěny na dočasnou orbitu ve výšce 350 km, kde proběhla kontrola jejich funkčnosti.

Press kit také podrobněji vysvětluje, jak je to s viditelností družic na obloze. Solární panely jsou prý po vypuštění satelitů v poloze minimalizující odpor vzduchu. Poloha panelů pak vede spolu s nízkou orbitální výškou a tím, že jsou satelity zpočátku velmi blízko u sebe, k tomu, že jsou na obloze velmi výrazné. Po přesunu družic do cílové výšky 550 km se však poloha satelitu a solárních panelů změní, a to výrazně snižuje jejich viditelnost. Prezidentka SpaceX v minulosti konkrétněji vysvětlila, že satelit je na finální orbitě umístěn tak, že tělo satelitu při pohledu ze země v podstatě zakrývá solární panely, což pomáhá snížit viditelnost družice.

Gwynne Shotwell se mimochodem také nedávno vyjádřila k tomu, jak probíhá výroba satelitů Starlinku a uživatelských terminálů, které zákazníci potřebují k připojení k síti. Na začátku ledna uvedla, že SpaceX vyrábí přibližně 7 satelitů denně ve své továrně v Redmondu. Zároveň probíhá výroba malého počtu uživatelských terminálů v továrně SpaceX v Hawthorne. Později by se však výroba měla přesunout jinam.

Během mise Starlink v1-2 poletí první stupeň Falconu 9 s číslem B1049.4, což znamená, že to pro něj bude již čtvrtý start. Stupeň bude přistávat na mořské plošině Of Course I Still Love You. SpaceX se zároveň pokusí o zachycení jedné poloviny aerodynamického krytu do sítě na lodi Ms. Tree. Druhá polovina bude pouze vylovena z moře. Start je v plánu na 7. 1. 03:29 SEČ. Podrobnosti a aktuální informace najdete na průběžně aktualizovaném profilu mise.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který projektu věnuje až nezdravě velkou část svého volného času a jinak pracuje v oboru lokalizace her. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

31
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
PetrK
Host
PetrK

I když StarLinku docela fandím, tak tohle “Společnost zároveň ještě před startem sdílí s astronomickými organizacemi podrobné informace o plánovaných orbitách satelitů, aby tomu mohly přizpůsobit svá pozorování.” může být docela problém. Velké teleskopy mají na dost dlouho dopředu naplánováno, co budou pozorovat. Jsou na to různé týmy z různých institucí, z různých zemí.
Na jednu stranu je fajn sdílet informace. Na druhou stranu mi to může být k ničemu, když příště přijdu na řadu za rok a půl. Na třetí stranu, spousta věcí půjde bez problémů vyretušovat.

rorejs
Host
rorejs

Velké teleskopy většinou pracují s velkým zvětšením a tedy s velmi malým zorným polem. Takže přelet satelitu přes zorné pole je poměrně nepravděpodobný, dokonce i když těch satelitů budou tisíce. Pokud by ale ten přelet hrozil, myslím že nebudou kvůli tomu měnit cíl pozorování ale spíš udělají nějaké opatření, aby vliv satelitu eliminovali. Například u dlouhých expozic by asi šlo tu expozici v okamžiku přeletu přerušit, a podobně. Větší problém ale asi bude u pozorování širokých zorných polí, a u pozorování dynamických jevů v reálném čase, apod. Chtělo by to výklad nějakého astronoma, který by dokázal popsat jaké typy pozorování to ovlivní, jaká jsou možná protiopatření, atd.

technomagg
Host
technomagg

a další věc – již dnes je poměrně sotisfikovaný software který dokáže ze snímku rychle se pohybující předměty odstranit, provádějí se většinou velmi dlouhé expozice i v řádech desítek minut, případně se dělá několik snímků s kratší expozicí a softwarově se skládají do jednoho a změny mezi snímky jako satelity nebo letadla se retušují automaticky.
Sám si pohrávám s amatérskou astrofoto takže vím že přelétající letadlo nebo družice se dá ze snímku s dnešním softwarem odstranit v podstatě automaticky – takže tohle považuji hodně za mediální bublinu.
Jediné kde to může dělat problém tak u lovců komet – ale zase – pokud budou družice na svém místě tak software družici automaticky identifikuje a nebude to házet falešné echo.

Jiří Hadač
Host
Jiří Hadač

Jak to tak čtu, 7 denně, to si malinko stíhají vyrábět i na sklad. 14dní *7 kusů =98. 🙂
Jinak SES je sice třetí podle počtu, ale hádám, že asi momentálně z těch satelitů mají největší zisky. Přes 40 satelitů na GEO prostě udělá svoje.

Petr
Host
Petr

A nebo je to 7×10 (pětidenní týden) =70 mínus sem tam nějaké svátky, tak to mají tak akorát 🙂

Jiří Hadač
Host
Jiří Hadač

Jojo, ale chápej i mě, dělám ve fabrice se 4 směnným provozem, tak to vidím kapku jinak. Ale jo, vidíš 🙂 Dobrá poznámka.

Matěj
Host
Matěj

Jen by me zajímalo jaké další úpravy satelitů jsou schopni udělat, aby snížili světelnou odrazivost pokud černý nátěr nebude z nějakého důvodu fungovat.

yamato
Host
yamato

nema preco nefungovat, pokial bude dostatocne cierny 🙂 Som zvedavy na neodrazivy solarny panel…

J R
Host
J R

Problém není v odrazivosti, ale v termálním managementu.

bohyn
Host
bohyn

černá barva je pro vyzařování tepla ideální

J R
Host
J R

A pro pohlcování také. Obojí je problém, když je potřeba udržet teplotu v určitém rozsahu a kolem je vakuum.

Magy
Host
Magy

rovnako aj pre pohlcovanie tepla, co je presne to, co u satelitov je neziaduce. Je lepsie teplo vobec nepohltit, nez ho pohltit a potom vyziarit.

J R
Host
J R

🙂

bohyn
Host
bohyn

Myslím, že neodrazivý solární panel není potřeba řešit. Odrazy bude házet jen při průletu blízko kolem spojnice Země-Slunce na osvětlenou polokouli.

Jansa Jaroslav
Host
Jansa Jaroslav

Do budoucna bude Měsíc ideální místo pro hvězdáře všech kategorií.

3,14ranha
Host
3,14ranha

Takhle plošně to (v příštích stovkách let) samozřejmě nehrozí ani náhodou. Trochu kritického myšlení do těch fantazií. Trochu logiku to celé začne dávat ne dřív, než bude na Měsíci ekonomicky soběstačná kolonie s rozsáhlými průmyslovými provozy (= že by se 99% přístrojů vyrábělo z lokálních zdrojů na Měsíci).

Měsíc jednou (za desítky let) bude úžasným místem pro některé lehké, drahé a špičkové radiové paraboly, protože budou stíněné od pozemského elektrosmogu). A to je asi tak všechno.

Je nemožné (v příštích stovkách let) jakkoli nahradit (či vynést na orbitu) špičkové pozemské přístroje které váží tisíce či desetitisíce tun (kde dokonce i samotné senzory-detektory mají hmotnost v jednotkách až desítkách tun). Googlete ALMA, E-ELT, GMT.

Pro všechny optické přístroje (které dokážete vynést) je pak navíc mnohem lepší nechat je poletovat na orbitě nebo v libračním bodu L-2 (cca milion kilometrů ZA dráhou Měsíce). Právě tam kam poletí JWST (nástupce Hubbleova teleskopu). Měsíc sice nemá atmosféru, ale jinak trpí úplně stejnými nevýhodami jako matička Země (gravitace, tepelný šum, vlastní rotace).

A Měsíc také nikdy nebude ideální pro amatérské pozorovatele, kteří mají čas a peníze na jeden teleskop, jednu zahradu (nebo v nejlepším případě chatu stranou od světelného znečištění). A i kdyby letenky na Měsíc byly třeba zadarmo, tak by bylo potřeba vyřešit klíčový problém – samotný živý člověk se neobejde bez alespoň tenké vrstvy atmosféry – Měsíční astronomická souprava bude všechno možné, ale určitě nebude fyzikálně-opticky ideální pokud se budete chtít koukat vlastníma očima.

Kamil
Host
Kamil

Podle mě je jedinou funkční cestou pro astronomy amatéry a poloprofesionály přimět Space X vypustit konstelaci malých dalekohledů na vysokou oběžnou dráhu a astronomie na téhle úrovni se stane virtuální záležitost. Když by těch satelitů bylo několik set, mohly by sledovat celou oblohu online 24 hodin denně. Se zrcadlem 30 či 40 cm by nemusely být ty družice o moc větší než družice Starlink a mohla by je levně vyrobit sama Space X a mohly by mít rozlišení jako pozemské dvoumetrové dalekohledy.

Ystrem
Host
Ystrem

Presne tak, az se zlevni starty kvuli StarShip tak si to muzeme dat na Mesic a bude klid.

technomagg
Host
technomagg

tohle je moc hezký nápad, pokud by pronájem byl za rozumné peníze tak by to bylo třeba pro univerzity a pro astronomy naprosto ultimátní. Pokud by to bylo hodně levné tak i amatéři by si určitě dali říct – i kdyby jen ze zvědavosti. Osobně jsem zkoušel 8″ Dobson a už i ten bohatě stačí – pokud by člověk neřešil žádné zkreslení od atmosféry a mohl na dálku měnit i okuláry tak by něco velikosti 8-10″ bohatě stačilo skoro na všechno – na dobsonu mne nejvíc limitovalo že nemám Go-To montáž tudíž nemůžu fotit s delší expozicí, to by tady logicky.

3,14ranha
Host
3,14ranha

Amatérských zájemců, stejně jako jednotlivých objektů k pozorování je mnohem víc než kolik kdy bude na obloze družic. Čekací doby by byly horší než na státní byty za socialismu.

Jediný smysl to má pro skutečnou vědu (u přesného měření může vadit atmosféra), kde se vědcům vyplatí přihodit nějaké peníze navíc za přidělení kvalitního pozorovacího času.

Pro amatéry by to bylo leda tak z hecu, když by chtěli vyhazovat peníze oknem. (pozemský dalekohled s montáží bude vždycky levnější). Ale chápu, byla by to pěkná psychická berlička pro období kdy se “u nás” pozorovat hvězdy nedají (je právě den, je zataženo, svítí měsíc v úplňku …).

Na obloze je úžasné že je v rámci lidských měřítek opravdu nekonečná. Ty nejlepší mozky na světě právě teď zkouší (za miliony dolarů) vymyslet a vyrobit observatoř(e) s exoticky uspořádanými zrcadly a obří plochou senzorů která by dokázala viditelnou oblohu snímkovat v ideálním případě jednou za noc.

Online sledování celé oblohy aby to nahradilo pozemní dvoumetrové teleskopy je proti tomu fantasmagorická představa laika který o problematiku astronomie ani nezavadil.

3,14ranha
Host
3,14ranha

Vy asi nemáte moc představu jak velký je vesmír, jak je sama obloha veliká (plošně rozsáhlá) ? :-DDD

Ty vaše stovky teleskopů by vám stačily jen na nejzákladnější zobrazení souhvězdí a objektů viditelných i ze Země pouhým okem (maximálně kukátkem či nekvalitním triedrem). Abyste pokryl oblohu tak aby nad tím amatéři nemávli rukou musel byste mít těch teleskopů na oběžné dráze nejmíň desítky tisíc !!

A pokud byste skutečně chtěl nasimulovat rozlišení podobné pozemským dvoumetrům (v živém vysílání), tak by asi bylo jednodušší každému zájemci přidělit soukromou družici kterou by dotyčný sám nasměroval na objekt který chce studovat:

Existují amatérsky oblíbené objekty (galaxie, mlhoviny, dvojhvězdy atd.). Jen těch úplně primitivních co spousta amatérů dokáže najít i poslepu je 150+150. Ty jsou viditelné i v triedrech a každou noc na ně koukají miliony amatérských pozorovatelů
.
Pro začátečnické dalekohledy s průměrem 10-20 cm už ale katalog oblíbených či doporučených objektů dosahuje čísla přes 7000 !
A pro středně velké amatérské dalekohledy už jsou celé knihovny výběrově (jen galaxie, jen srážky galaxií, jen kupy galaxií, jen mlhoviny atd.) zaměřených katalogů kde každý má tisíce a tisíce položek.

A to se ani nebavíme o lovu (nových) komet, nebo pozorování supernov.

PetrV
Host
PetrV

hlavně na vypouštění tlačí armáda. pak budou létat drony všude s přenosem online.

Ystrem
Host
Ystrem

to bude tak ci tak, pak tam jeste pridaji optiku a bude online prenos celyho globu

3,14ranha
Host
3,14ranha

Myslíte že těch pár stovek skutečně velkých UAV co americká armáda (nejbohatší armáda světa) celkem má, dokáže pokrýt celou planetu ? Máte dost zkreslené představy o velikosti naší planety (a o stále nedostatečných schopnostech i těch nejlepších technologií co lidstvo má).

Starlink z principu potřebuje poměrně rozměrnou anténu a celkem žravý dekodér. Tuplovaně to platí pro případ že chcete přenášet live video.

akuhtr
Host
akuhtr

Jen velké drony, dron jako je ScanEagle to nedaj velikostně (anténa moc velkká), takovej MQ-1 Predator to se délkou 8.23 m a rozpětím křídel 14.8 m už dá, ale pod pojmem dron si spíš lidi představí kvadrotoptéru.

bohyn
Host
bohyn

To americká armáda umí už dneska. Drony odesílají live stream, dokonce může kontrolu přebrat pilot, který sedí někde v bezpečí na základně, nebo lodi. Odpalování raket probíhá při manuálním řízení a potvrzení cíle pilotem.

MilAN
Host
MilAN

…..Prezidentka SpaceX v minulosti konkrétněji vysvětlila, že satelit je na finální orbitě umístěn tak, že tělo satelitu při pohledu ze země v podstatě zakrývá solární panely, což pomáhá snížit viditelnost družice….
Tohle je přesně argument pro novináře.
Pokud budou panely mířit směrem od Země, tak jsou neviditelné pouze pro pozorovatele, který má satelit v zenitu. Pro pozorovatele, který má satelit ve výšce 45°nad obzorem, nic v zákrytu nebude, jen účinný průřez bude menší, než kdyby byl panel tečně k trajektorii.

bohyn
Host
bohyn
MilAN
Host
MilAN

Tak proč o tom, jako o hlavním rozdílu, paní prezidentka vůbec mluví, když podle tebe na to nemají vliv?
Navíc , co to je “neodrazivý panel ” ?
Dnes, když jsou jinak natočené, to má velký vliv, na definitivní dráze při jejich poloze to vliv nebude mít ?
První skupina Starlinků je na definitivní dráze. Opravdu je ten rozdíl tak velký ? Ve skutečnosti je rozdíl jen v tom, že jsou na vyšší dráze. Každý si to může zkusit, dříve než uvěří nějakému prohlášení pro tisk.

bohyn
Host
bohyn

Jedna plocha satelitu, přivrácená k zemi, je natřena černou barvou. Myšlen byl “neodrazivý (solární) panel” viz diskuze předtím. Satelity jsou natočené od začátku stejně, na tom se nic nemění. Výška satelitu má sice přímo úměrný vliv na viditelnost (rozloha na zemi, ze které je satelit vidět), ale to je teď jedno, cílová orbita všech zatím vypuštěných satelitů bude stejná – 550 km.

MilAN
Host
MilAN

O neodrazivém slunečním panelu mluvíš je ty. Ředitelka naopak argumentuje tím, že na definitivní dráze budou jinak natočené. Ale to zdaleka tak neplatí, to by mělo význam jen v okamžiku, kdy by byl satelit v zenitu. Pro ostatní pozorovatele představuje jen snížení průřezové plochy oproti satelitům na nízké dráze.
Neargumentuji tím, že to celé nebude mít žádný vliv, ale snížení o 1 – 1,5 mag není nic, co by nás mělo uspokojit. Prostě to bude stejně vidět na každém snímku , jen o něco slabší.