Montáž prvního prototypu Starship jede na plné obrátky a začíná úprava rampy LC-39A pro tuto raketu

Do prezentace Elona Muska o novinkách z vývoje a výroby raketového systému Starship zbývá už jen pár dnů. A jelikož taková akce potřebuje pořádnou kulisu, pracovníci SpaceX v Boca Chica během posledních dnů nasadili neskutečné tempo při finální kompletaci prvního prototypu Starship. Kosmická loď už má některé řídicí plochy, všechny tři Raptory a probíhá instalace dalších prvků. Elon Musk navíc na Twitteru poskytl několik doplňujících informací o přesunu některých komponentů do špičky rakety a o tom, jak bude Starship přistávat. SpaceX však nezahálí ani na Floridě, kde začala stavba startovní rampy pro Starship.

Když Elon Musk před několika týdny oznámil datum své prezentace o Starship, říkal, že tou dobou by už měl být hotový první prototyp této lodi. V následujících týdnech však v texaské Boca Chica, kde se první prototyp vyrábí, zdánlivě nedošlo k nějakým výrazným pokrokům, a tak to vypadalo, že dokončení prototypu před prezentací se nakonec nestihne. Nyní se ale ukazuje, že šlo o pomyslné ticho před bouří, jelikož týden před prezentací se pracovníci do svého úkolu dokončit Starship opravdu opřeli.

Vše začalo fotkou od Elona Muska z minulého týdne, která ukazovala dosud neviděný interiér jedné z budov texaského pracoviště, kde probíhá příprava dílů pro prototyp. Fanoušci samozřejmě začali analyzovat každý pixel a spekulovali o účelu jednotlivých zařízení a komponentů zachycených na fotce. Elon Musk jim však ušetřil práci, když objasnil, že na fotce vlevo jsou vidět úchyty řídicích ploch a v popředí je rám pro přistávací nohu.

Následně proběhla instalace horního víka nádrže na spodní polovinu Starship a o pár dnů později místní pozorovatelé informovali, že SpaceX začalo na texaský prototyp instalovat také dvě „křídla“. Elon Musk se nedlouho poté pochlubil vlastní fotkou a rovnou zodpověděl několik palčivých otázek od fanoušků. Fotka zachycuje jen spodní polovinu prototypu, avšak Musk upřesnil, že už má nainstalované všechny tři Raptory a že horní polovina by měla být připojena ve středu 25. 9. Následně dodal, že úplná špička lodi bude obsahovat „spoustu hardwaru“, a tak na ní tým zatím pracuje zvlášť.

Na špičce se prý budou nacházet pohyblivá přední křidélka, manévrovací trysky na stlačený plyn, tlakové kompozitové nádrže (COPV), několik velkých baterií a také menší nádrže s pohonnými látkami vyhrazenými pro přistání. Důvodem umístění všech těchto komponentů do špičky je prý vytvoření protiváhy k těžké spodní části rakety, která obsahuje velké aerodynamické plochy a také motory Raptor. Během přistání, kdy jsou hlavní nádrže prázdné, by tedy jinak bylo těžiště moc nízko. Špička bude ke zbytku texaského prototypu připojena ještě před 28. zářím, kdy má proběhnout prezentace o Starship.

Elon Musk také zveřejnil nové video z Boca Chica, které zachycuje připravené komponenty z nerezové oceli před instalací na trup lodi. Vysvětlil, že jde o díly pro podélnou lištu na trupu a také aerokryty závěsů ocasních řídicích ploch. Lišta bude chránit kabeláž a potrubí propojující různé části lodi, podobně jako tomu je v případě černých lišt na raketách Falcon. Nejspíš tudy povede například potrubí pro přesun pohonných látek z přistávacích nádrží ve špičce do motorů ve spodní části rakety (tyto malé nádrže měly být původně umístěny přimo uvnitř hlavních nádrží). Na otázku, zda se ocelové díly z videa vyrábějí ve slévárně SpaceX, Musk odpověděl, že nikoli, jelikož slévárna se specializuje na pokročilé slitiny pro Raptor, jako je například SX500, kterou firma vyvinula pro kyslíkové čerpadlo.

Vraťme se ale k problematice přistání Starship, kterou Musk nakousl v tweetu o hardwaru ve špičce lodi. Musk totiž podrobněji vysvětlil, jak bude probíhat přistávací manévr. Stabilitu prý budou zajišťovat velmi rychlé pohyby předních a zadních aerodynamických ploch a také manévrovací trysky. S otočením lodi do svislé polohy před přistáním pak kromě aerodynamických ploch a trysek na stlačený vzduch pomůžou také Raptory, které budou při zážehu v poloze s maximálním náklonem.

Původní vize lodi BFS z roku 2018 (Zdroj: SpaceX)

Musk doplnil, že podle aktuální analýzy to vypadá, že dvě ocasní plochy a samostatné nohy připevněné k trupu budou mít ve výsledku nižší hmotnost než původně plánované tři plochy, které by zároveň sloužily jako nohy. Toto řešení tedy bude použito u obou aktuálně vyráběných prototypů. Musk však prý stále není úplně přesvědčen, že jde o tu nejlepší volbu, takže je teoreticky možné, že finální verze lodi nakonec bude mít tři křídla/nohy stejně jako loď BFS z roku 2018 na obrázku výše.

Co se týče nosiče Super Heavy, ten bude podle Muska přistávat velice podobně jako Falcon 9, avšak loď Starship oproti tomu představuje „zvláštní kombinaci Dragonu, Falconu 9 a skydivera“. Jak by přistání lodi Starship mohlo vypadat v praxi, zkusil nasimulovat Everyday Astronaut ve hře Kerbal Space Program:

Bez ohledu na to, zda SpaceX stihne alespoň naoko dokončit montáž Starship před Muskovou prezentací, či nikoli, nemění to nic na tom, že firma předběžně plánuje možná už v druhé polovině října s prototypem provést testovací let do výšky 20 kilometrů. SpaceX pro tyto účely upgraduje startovní rampu v Boca Chica, ze které v minulosti létal Starhopper. Aktuálně tam byly například převezeny dvě velké nádrže na metan a kyslík a podle webu NASA Spaceflight také přibude vyvýšený ocelový vypouštěcí stůl (Starhopper oproti tomu startoval přímo z betonové plochy). Tyto pokročilejší zkušební lety Starship však představují zvýšené riziko pro obyvatele vesničky Boca Chica vzdálené pouhých 2,4 kilometrů od rampy.

Vesnice má už jen hrstku stálých obyvatel, avšak jejich přítomnost pro SpaceX představuje komplikaci do budoucna. Firma proto obyvatele aktuálně oslovila s nabídkou, že jejich domy a pozemky odkoupí za trojnásobek tržní ceny a uhradí všechny poplatky spojené s převodem nemovitosti, stěhováním apod. Obyvatelé mají dva týdny na rozhodnutí, avšak pár z nich se už stihlo vyjádřit, že se stěhovat nehodlá. Navíc někteří se do Boca Chica přestěhovali právě kvůli tomu, aby mohli být u toho, až tam SpaceX začne provozovat kosmodrom. Firma proto v rámci nabídky odkupu nemovitosti slibuje také možnost VIP účasti na budoucích startech. Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine, nicméně si myslím, že dříve nebo později se vesnice bude muset kompletně vystěhovat.

Boca Cica Village (Foto: Business Insider)

Ale to není všechno! Nesmíme totiž zapomínat, že SpaceX staví ještě druhý prototyp Starship. Ten zatím nemá odkud startovat, ale právě to by se mohlo brzy změnit. SpaceX už několik let od NASA pronajímá rampu LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě a provádí odtud starty raket Falcon 9 a Falcon Heavy. Nedávno jsme informovali o tom, že tato rampa má být rozšířena, aby umožnila také provádění startů Starship. Nebylo však jasné, kdy úpravy rampy začnou a kdy by mohly být hotové. Je proto potěšující, že aktuální fotky a videa z LC-39A ukazují, že SpaceX zahájilo stavební práce už minulý týden. Web NASA Spaceflight informoval, že hrubá stavba by měla zabrat jen pár týdnů, načež bude nainstalován vypouštěcí stůl pro Starship. Ten je prý momentálně vyráběn v montážní hale HIF, kde se normálně provádí integrace Falconů před startem. Následně bude potřeba v komplexu LC-39A nainstalovat nádrže na metan a další pozemní techniku potřebnou pro provádění startů Starship.

Očekávaný vzhled rampy LC-39A po jejím rozšíření (Zdroj: NASA Spaceflight)

Kdy bychom se mohli dočkat prvního startu z Floridy, zatím nevíme, ale nejspíš se to dozvíme během Muskovy prezentace, která je stále v plánu na sobotu 28. 9., tedy přesně 11 let poté, co SpaceX poprvé dosáhlo oběžné dráhy s malou raketou Falcon 1. Do té doby můžete sledovat průběh příprav obou prototypů Starship v našem postupně aktualizovaném článku.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

129
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Majo
Host
Majo

Držím palce.EM a SX aspoň znovunakopol tie vesmírne lety a to nadšenie do toho.Inak to akosi stagnovalo alebo to bolo veľmi pomalé.A ako jediný(možno ešte SLS) bude mať technológie na vzdialenejšie lety.Tí ostatní sa snžia ale SX v dohľadnej dobe bude najlepší a vznikne tak konkurencia,ktorá bude ostatných ťahať.Nech sa už staneme medziplanetarnou rasou.A ako súkromník není až tak závislý od tej finančnej situácie vo svete narozdiel od NASA,ktorej bohvie či zase neokrešú rozpočet.Good luck!EM and SX is future!

V_A
Host
V_A

Očividně kosmonautiku vůbec nesleduješ jinak bys nepsal blbosti o stagnovaní. Ale chápu, že většina lidí potřebuje, aby kosmický výzkum zlevnil pivo v českých nálevnách, nebo aby alespoň astronaut zapíchl vlajku do nějakého šutru jinak to není dost zajímavé.

Zdeněk
Host
Zdeněk

Vážený pane, očividně nechápete význam slova stagnace. Jistěže kosmonautika stagnovala. A dokonce se dá celkem přesně určit od kdy. Tím posledním vzepětím invence vládních agentur bylo v USA uvedení raketoplánu do provozu a v SSSR opakované přistání Věněr na Venuši. Jestli považujete za mimořádný pokrok následný a úspěšný program robotických sond NASA – tak právě na tom lze demonstrovat nepochopení onoho pojmu. Robotické mise jsou totiž zářným příkladem stagnace a vývoj SLS s použitím dávných recyklátů lze dokonce nazvat úpadkem. Jinak neschopnost, případně absence vůle a snahy posunout technologii k hranicím teorie a uvést tak některou z teorií v praxi, je typickým procesem vedoucím ke stagnaci a následně k úpadku celého oboru. Za celou dobu od raketoplánů a Věněr nikdo nepřišel s žádnou novou – pokročilou technologií, která by přinesla zlom v oboru. Naopak se mnoho nadějně nastartovaných programů ukončilo. Nemáme tedy dnes pilotované lety ani základny mimo
naši planetu. Nemáme jaderné reaktory jako zdroje energie pro tyto základny a o jaderném pohonu, který by byl dobře využitelný k meziplanetárním přeletům, se nám ani nezdá. Dokonce USA ztratilo schopnost dopravit vlastní silou člověka do vesmíru. (Stejně jako ČR ztratila schopnost budovat dopravní infrastrukturu.) Je tomu tak především proto, protože pokračování výzkumu těchto projektů stálo příliš peněz. Ta stagnace skončila až nástupem soukromého sektoru do kosmického podnikání. Mluvím o SpaceX a Blue Origin. Za relativně krátkou dobu zde máme motory na CH4 a opakovaně použitelné první stupně. Toyota vyrábí měsíční Landcruiser… Pokud se povede, budou zanedlouho k dispozici i velkokapacitní přepravní prostředky na LEO za ceny na kg nákladu o kterých se vládním agenturám zatím ani nezdálo. A to vážený pane je po dlouhé době pokrok. A aby byl pokrok pokrokem, musí být i vize. A ta zde díky pánům Muskovi a Bezosovi znovu, po dlouhé době, je.

V_A
Host
V_A

Jak často si mají podle tebe vědci z NASA vycucat z prstu revoluční technologii abys byl spokojený? Od konce raketoplánů uběhlo pouhých 8 let to chceš warp pohon nebo co? NASA před 45 lety ukončila Apollo od té doby sice neproběhla technologická revoluce, ale evoluce uhání mílovými kroky. Voyager funguje už 30 let a dostal se na hranici naší soustavy, Spirit, Opportunity a Curiosity prozkoumávají cizí planetu a brzo snad začne mise na jejímž konci přistanou na Zemi vzorky hornin z Marsu. Parker Solar Probe se prohání kolem Slunce, Hubbleův dalekohled nám poslal obrázky nad kterými slintají jak odborníci, tak laická veřejnost a brzy ho snad nahradí Webb(uvědomuješ si vůbec jak je náročné něco takového vyrobit?) máme trvale obydlenou stanici na oběžné dráze kde neustále probíhá vědecký výzkum a brzy výzačne stavba stanice mimo ochranné pole Země.
PRÁVĚ TAKOVÉHLE MISE JSOU NEPOSTRADATELNÉ PRO VÝVOJ PROTSŘEDKŮ PRO BUDOUCÍ PILOTOVANÉ MISE K MARSU. Tohle je úkolem NASA! Výzkum vesmíru ne stavba vesmírných měst a podobné blbosti. Bez výzkumu NASA by si Musk ani neškrtl!
Píšeš o přistáváni 1. stupňů, ale to už i ten raketoplán byl vyspělejší. S ním aspoň mohli létat i lidé a měl vyšší nosnost.
Chceš vidět v provozu NERVA/VASIMR a mimozemské základny? To já TAKY! Ale to prostě není v silách NASA a už vůbec ne v silách ESA nebo Roskosmosu. To se musí začít soukromé firmy(díky know-how od NASA). NASA by na to potřebovala kapitál a politickou podporu, a to už nikdy mít nebude. A i kdyby měla tak co? Po volbách se změní vláda a vše může jít do … stejně tak dopadl plány von Brauna i program Constellation

Zdeněk
Host
Zdeněk

Milý V_A, z vašich příspěvků je vidno, že vám nejen chybí slušné vychování, ale patrně i dostatečné vzdělání pro vedení odborné diskuse. To bude důvodem vaší agresivity v argumentaci, která je nevyvážená a místy si protiřečí. Jistě, že si dovedu představit náročnost výroby Webbova teleskopu. Dovedu i navrhnout hydrogenační reaktor, nebo provoz na výrobu antibiotik, pokud tedy víte o čem je řeč. A podle vašeho slohu soudím, že jsem to dovedl už v době – kdy Vy jste ještě tahal po podlaze kačenu na kolečkách. Takže až vám příště neúměrně stoupne hladina testosteronu a pocítíte nutkavou touhu špinit nějakou diskusi, použijte raději studenou vodu a omyjte si čelo.

3,14ranha
Host
3,14ranha

Nezlobte se, ale uvádět jako poslední invenci raketoplán a zcela vynechat ISS (potažmo Mir), která to vlastně neměla vůbec jednoduché (protože ekonomicky krachl bolševismus – ideologický nepřítel západního světa) je dost selektivní. A západ měl co dělat aby ruští raketoví vědci nebyli zverbovaní někam na střední východ, nebo severní koreje k výrobě balistických raket.

S raketoplány se samozřejmě pojí i kosmické vycházky – teprve s nimi a početnou posádkou na palubě (příprava a úklid EVA trvá desítky hodin) se lidé naučili doopravdy pracovat ve volném prostoru, pracovat v týmech. Z toho plynula možnost stometrové kosmické stanice, nebo třeba oprava Hubleova teleskopu.

Stagnace nastala až s krachem dotcom bubliny v roce 2000. Ale netýkalo se to tolik vládních agentur – daleko spíš se to týkalo soukromého sektoru !!! Komerční sektor po roce 2000 téměř vymřel – proto to Elon měl ze začátku tak těžké – všichni ho tak trochu právem považovali za sebevraha.

Kdyby jste byl soudný, pak byste napsal že raketoplány předběhly dobu a nesplnily vše co se čekalo (téměř příkladná recyklace u nich nedosáhla ekonomické návratnosti a kontrola po přistání byla taky zdlouhavá). Raketoplán sliboval v 70. letech to s čím Elon teprve dělá suborbitální pokusy.

Rozdíl 50 let v technologiích je hlavním důvodem toho, že Elonovi to na 99% vyjde úspěšně…

PS: krize jaderných technologií nejde na vrub primárně penězům, ale aktivistické hysterii v západním světě (nepopírám že černobyl byl problém, ale naprostý ban na jádro je prostě jen extremistická hysterie) Teprve tato hysterie měla jako následek vyschnutí peněz alespoň na výzkum těchto technologií (když už ne používání).
A součástí protijaderného tábora byl dlouho i Elon (jeho spolupracovníkům asi dalo hodně práce zlomit ho, aby přestal bojkotovat využití jaderných technologií aspoň ve vesmíru, když už ne na Zemi). Jeho aspoň omlouvají zištné důvody (má zájem na prodeji solárních technologií).

Jaro Pudelka
Host
Jaro Pudelka

Excelentné zhodnotenie.

qmox
Host
qmox

Viem ze je to daleko ale fascinuje ma ako spacex slape. Proste vyvoj starship za pochodu, upravy dvoch lokacii na start rakiet , vyroba motorov raptor , priprava na crew dragon, starlink a do toho komercne missie. Oproti tomu si nevien pomoct sls a ariane 6 idu trochu slimacim tempom

V_A
Host
V_A

Je opravdu fascinující jak lidé nejsou schopni zapojit mozek a pochopit rozdíly mezi vládní a soukromou firmou. Program SLS začal cca v roce 2011. Program SHS začal v roce 2015 a raptor dokonce už v roce 2010. Vážně ti to přijde jako tak velký rozdíl?

yamato
Host
yamato

program SLS je pokracovanim programu Ares (resp. jeho ohlodanym zbytkom) a ten zacal este za G.W.Busha. Celkove naklady k dnesnemu dnu su uz astronomicke, pricom vysledkom je jeden let prerobeneho boostra raketoplanu (AresI) a jeden orbit nedokoncenej kabiny Orion.

Mne to pride ako velky rozdiel.

V_A
Host
V_A

Tak jestli do toho chceš počítat i předchozí projekty ze kterých vychází nebo po kterých dědí technologie a podobně tak můžeš rovnou jít až k raketoplánům nebo třeba k Gemin 😉 To bych taky mohl říc že ITS/BFR/SHS/”dalśí název který si Musk vcymyslí” je pokračující program projektu Falcon 1.

Jan Tichavský
Host
Jan Tichavský

No právě, pokračování založené na předešlých programech mělo jak urychlit tak hlavně ušetřit vývoj nové architektury SLS. Místo toho je to ještě pomalejší a víc předražené s mizernou efektivitou než bláznivý soukromník co se před nedávnem rozhodl že bude stavět rakety a pošle je až za oběžnou dráhu země. Kdyby chtěl jen vydělávat tak si lebedí s Falconem 9, Heavy a dál se moc nesnaží ve stylu ULA, ale jde dál. A NASA měla posouvat vesmírné technologie za hranice stagnujících polostátních koncernů které jsou líné opustit léty osvědčené ale nemoderní řešení.

Honza
Host
Honza

Na to, ze nejslozitejsi je motor a SLS pouziva davno vyrobene RS25 a ne nijak zasadne upravene SRB z raketoplanu, tak ano, je to VELKY rozdil. Je fascinujici, jak nekteri lide nejsou schopni zapojit mozek..

V_A
Host
V_A

Očividně expert. RS-25 museli projít modernizací a už od začátku probíhá vývoj RS-25 2. gen co se budou používat až se spotřebují již vyrobené kusy. “nijak zasadne upravene SRB” jak myslíš že to funguje? Ono opravdu nestačí vzít počítačový model RSB z dob raketoplánů a připlácnout ho k modelu centrálního stupně. Lidi tady si to očividně představují jako Hurvínek válku.

Honza
Host
Honza

Ano, ocividne jsi expert ty Hurvinku. Ty motory dostaly novou ridici jednotku, opravdu major update hodny 8 let vyvoje.. Jestli se nekdy budou pouzivat RS-25E/F je velka otazka, protoze tolikrat SLS mozna ani nepoleti. O funkci SRB mam vcelku dobrou predstavu.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Pánové, zkuste to prosím oba bez těch titulů a narážek. Nemyslím si, že je to nutné. Díky.

Ricardo
Host
Ricardo

V_A tady agresivně ryje do lidí a ty upozorňuješ všechny v množném čísle, jako kdyby snad za to ti ostatní mohli. Co kdybys rovnou napsal aby se V_A zklidnil? Ty na to nemáš odvahu nebo ti schází smysl pro spravedlnost?

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Pozor! p. J. Hadač napsal “oba” ne všechny.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Dobre, napisu to naprosto zretelne, ikdyz sem mel pocit, ze je to srozumitelne, prosim timto V_A a Honzu aby se krapet uklidnili. A ty si jeste jednou precti muj komentar. Pokud tam dva do sebe viditelne ryji tak slovo oba to podle me pokryva dostatecne.

Ricardo
Host
Ricardo

Celý flame odstartoval V_A svou arogantně agresivní reakcí na každého. Qmox, Yamato, Honza se jenom bránili a reagovali. Já se taky nenechám urážet.

Dokud nebudeš rozlišovat původce problémů, tak se nediv že v diskusích se to zbytečně mele. Takto si respekt těch slušných diskutujících rozhodně nezískáš. A pokud nezvládáš spravedlivě moderovat, tak by to měl dělat někdo jiný. S větší mocí přichází i větší zodpovědnost.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Poslyš, tato diskuze tu opravdu neslouží k vyřizování osobních problémů. Souhlasím s tím, že flame odstartoval V_A. Na druhou stranu, vždy jde odpovídat slušně a každý, kdo se sníží na úroveň toho, kdo začal, si zaslouží být posuzován stejně. Ono i bránit se lze s grácií. A opravdu tu nejsme v mateřské školce, abychom na sebe žalovali. Ano, možná jsem si předtím nevšiml reakce V_A, tentokrát jsem si jí všiml. Víš, jsem občas i v práci anebo dělám prostě něco jiného.
Nikdo z nás tu nedělá moderaci, to si špatně odvodil, prostě jsem cítil potřebu se ozvat. A psal jsem to za svou osobu. Nikdy jsme tu něco jako moderátora diskuzí neměli, většinou to ani není zapotřebí, snažíme se jen upozornit lidi, kteří překračují určité hranice. A pokud už to přesáhne všechny míry, tak je Petr Melechin zablokuje. Zatím se to stalo v jediném případě a tam už to bylo do nebe volající, jinak ve všech ostatních případech stačilo napomenutí.
Zkusme tu prosím všichni zakopat válečnou sekeru, chodíme se sem něco dozvědět, a nikoliv hartusit zbraněmi.

Ricardo
Host
Ricardo

Poslyš, příště si napřed zjisti kdo působí flame než začneš dávat knížecí rady těm co jsou v tom nevině. Né každý je naivní jak Ježíš, ty po mne kamenem, já po tobě chlebem. Většina lidí musí hrát fair play na spravedlnost typu oko za oko, zub za zub, prostě protože si nemůže dovolit nechat se ukřižovat jak ten Ježíš, ale naopak musí doma živit rodinu.

Nebuď naivka.

Technomagg
Host
Technomagg

V_A = prudič PETER ? dost mi jeho styl flame war toho “člověka” připomíná

Ricardo
Host
Ricardo

Máš recht, to mne nenapadlo. Je to možné. Projev je hodně podobný. Však stačí si založit jiný email, případně použít VPN a může prudit zase.
A Melechin se V_A ještě zastává.

Ricardo
Host
Ricardo

Zprudil jsi tady Maja za to, že nazval V_A haterem. To máš tak krátkou paměť? Přitom měl Majo naprostou pravdu, ale spravedlnost se tady evidentně moc nepěstuje.

V_A tady zprudí deset lidí a vy plýtváte časem upozorňováním těch deseti lidí aby na něj nereagovali. Tím vytočíte těch deset lidí ještě víc. Misto toho by stačilo umravnit prudiče V_A a problém by byl vyřešen.

Jaro Pudelka
Host
Jaro Pudelka

On bol ale slovák. Ale nie je to až tak nemožné.

V_A
Host
V_A

Za 8 let připravili rampu, veškerou logistiku, nádrže, Orion, překopali motory, připravují nove skafandry, zprovoznili výrobní haly a otestovali si manipulaci s SLS na rampě. A hlavně provedli hromadu simulací a testů. Přijde ti to málo?

yamato
Host
yamato

na 8 rokov? ano, je to malo.

Porovnaj to s STS (povedzme ze SpaceX a Apollo su extremy) – prva studia, ktora nacrtla poziadavku noveho systemu, bola v sept. 1966. Prvy let raketoplanu 1981. To je necelych 15 rokov.

SLS je uz v polovici tohto casu, ale nezacinal od nuly ako STS, naopak od zaciatku sa tvari ako pokracovatel technologie STS. Ak priratame zruseny program Constellation (SLS je defacto premenovany AresV, mozete sa aj na hlavu postavit je to tak), tak tato raketa je vo vyvoji uz 14 rokov. A to je “len” raketa, nema kridla, nebude reusable ako STS a motory pouziva vyvinute a overene.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Dá se to ale vyložit i jinak, SLS vychází technicky ze studie, která začala v roce 1966. Jinými slovy taky lze říct, že jde o technologii starou přes 40 let bráno dle doby, kdy se začaly dělat díly STS. Podle mě je to velký krok zpátky a těžko to nazvat pouze stagnací. Byť možná by bylo dobré dodat stagnace na poli pilotované kosmonautiky. A ještě k tomu, co píše V_A, ano je to za osm let proklatě málo za proklatě moc peněz. Jen pro zajímavost, je to již 11 let co jsem na vlastní oči viděl záchrannou věžičku pro program ARES, která vlastně dodnes nebyla prakticky použita a do které se dodnes opakovaně investuje viz nedávný další test z mnoha. Je potřeba si přiznat, že NASA je zkostnatělá instituce a vše co dělá je mnohem dražší, než by mělo být. Problém nastal už v době, kdy skončil Saturn V a začal STS, od té doby se vlastně přestalo inovovat. Samotné STS se sice občas trochu vylepšilo, lehčí nádrž, skleněný kokpit, vylepšené motory, ale celkově se nedělo nic.

Jan Tichavský
Host
Jan Tichavský

NASA je taková instituce jakou jí dají roli senátoři. A ti jasně chtějí zachovat pracovní místa (a potažmo tedy své voliče) rozesetá po všech státech unie, takže jim vlastně vyhovuje že se to protahuje, je pořád co dělat a netrápí je že se k výsledku nedoberou. NASA je svázaná schváleným budgetem a jasnými cíli co má dělat. Mimo program s lidskou posádkou se docela snaží a robotické sondy jsou na vysoké úrovni. Co se týče spolehlivosti tak dokonce daleko před ostatními. Akorát teda ta byrokracie zkoušek a lpění na parametrech daných před x lety je zpomaluje, to je pravda.

Jiří Lacina
Host
Jiří Lacina

Naprosto souhlasím. SLS je dokonce v určitých směrech zastaralejší než Saturn V (viz oddělené nádrže na palivo) Vlastně nepřináší nic nového. Oproti tomu Starship mapuje neprobádané způsoby řešení dopravy do kosmu.

V_A
Host
V_A

oddělené nádrže na palivo? Jsou snad rakety kde jsou palivo a okysličovadlo v jedné nadrži? Nebo myslíš SRB? A co je na SRB špatného? Pomohou urychlit raketu a pak se oddělí, aby nebyli mrtvá zátéž. To je podle tebe zastaralejší technologie než Saturn V? Tak to radši rychle zavolej do NASA a rovnou jim pošli odkaz na tenhle web, aby se trochu poučili. Konec konců oni posílaj lidi do vesmíru pouhýhc 60 let tak se třeba poučí a dojde jim jak velkou chybu s SLS udělali.

Jiří Lacina
Host
Jiří Lacina

Nikoliv myslím tím dvě samostatné nádrže oproti řešení kdy je v rámci jedné velké nádoby přepážka která odděluje dvě palivové složky. To je řešení které výrazně spoří hmotnost, řešení které bylo použito již na Saturnu V od kterého se však v případě SLS ustoupilo kvůli redukci složitosti.

bohyn
Host
bohyn

Jestli ono to nebude z důvodu bezpečnosti. Vodík je tak malý, že prostupuje kristalickou mřížkou kovů a mísil by se tak s kyslíkem. Srovnání se Saturnem V, který používal JP-1 nesedí. STS měl také 2 nádrže v externí nádrži oddělené 7m vysokým spojovacím článkem

Jiří Hadač
Přispěvatel

Saturn V mel tu prepazku ve druhem stupni, ktery uz pouzival hydrolox.

PetrV
Host
PetrV

Chci se zeptat, jak taková přepážka funguje při takových rozměrech. Na okraji jsou lišty a není to úplně těsné? Tudíž dochází k malému mísení paliva?

Invc
Host
Invc

Ne, je to plně oddělené. Jde jen o to jedtli tam jsou steny 2 nebo jen jedna.

Jde na jednu stranu o celkovou hmotnost prepazky/prepazek a o teplotni izolaci MEZI nadrzemi.

Zalezi na palivu- problem je vodik vs kyslik – kde vodik musis drzet pri teplote, pri ktere ale kyslik mrzne na kamen (a naopak – kyslik mas pri teplote, pri ktere vodik spokojene vře) takze potrebujes ty nadrze oddelit poradne i tepelne.

bohyn
Host
bohyn

A NASA nedělá nic? “Jen” financuje vývoj 3 typů pilotovaných kabin (včetně zmiňovaného crew dragon), zaplatila vývoj a provoz 2 dopravníků na ISS (ano i Dragon) a sama i vynesla podstatnou část ISS, vyvíjí vlastní nosič určený pro lety mimo oběžnou dráhu Země, staví přelomový teleskop, staví a provozuje robotické sondy pro zkoumání sluneční soustavy.

ESA má 2 funkční rakety, mimo jiné, i pro komerční účely, vyvíjí další. Provozuje a staví družice i mimo zemskou orbitu.

A třeba na Raptor přispěla i USAF, stejně jako na F9 a FH.

Je třeba se na to dívat trochu s odstupem. Nebýt vládních agentur, tak možná ani žádné soukromé dopravce nemáme. NASA a i USAF hodně SX pomáhá.

A třeba Ariane 6 už má i nasmlované komerční lety. SLS, komerční lety v plánu nemá, ale už dnes je pravděpodobně, že alespoň 2 mise budou. A kolik jich má SH/SS (komerčních)? Krom Starlinku (což tak úplně komerční let není) o žádném nevím, to ale neznamená že nevěřím, že přijdou.

Neberte to jako hait na SX, já jsem jejich fanoušek, ale to kopání do NASA/ESA už mě nebaví

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Naprosto s Vámi souhlasím.

PetrV
Host
PetrV

Pánové, nedohadujte se o tom, kdo ho má většího.
Elon Musk chce na Mars, je hybatelem, ale bez NASA, SLS, Bigelowa, Bezose a dalších přispěvatelů technologického pokroku se celé dílo nepovede.
A hlavně to bude stát spoustu financí.
Proto je dobře, že např: https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/australie-pomuze-americanum-s-letem-na-mesic-i-mars-investuje-100-milionu-usd-40297394)
Boeing i přes problémy je stále firma, co má lidi, znalosti, prostor pro výrobu.
Starý Bigelow má 74 let, jeho sen nafukovacích modulů přebírá vnučka Blair.
Bezosovi je 55 let, má hromadu peněz bez kterých to nepůjde a k Muskovi má blízko.
Muskovi je 48 let a má tak 12 let pro splnění svého snu, možná 15.
Mají spolehlivý Falcon, potřebují 18 m průměr SHS, jak někdo psal pro:
https://en.wikipedia.org/wiki/Direct_Fusion_Drive

Super článek a těším se na 28.9.

Pavel
Host
Pavel

Že by se bez NASA nikdo neobešel je fakt, stejně tak je fakt že lety s lidskou posádkou stagnovaly, resp. upadaly. Jeden mluví o technologii a robotických misích, druhý o letech s lidmi, to se pak těžko diskutuje 🙂

yamato
Host
yamato

ono k tomu prechodu do sukromnej sfery raz muselo dojst. Predstavte si ze by vsetky dopravne lietadla dnes prevadzkovala statna agentura na vyskum a rozvoj leteckej dopravy… neviem ako by to vyzeralo, ale som si isty ze do londyna na 20€ by som neletel

Majo
Host
Majo

presne tak chlapi…jednoducho pilotované lety stagnovali ale výskum vesmíru samozrejme pokračoval
teraz sa aj ten vrchol kozmických letov posúva(čiže pilotovaná kozmonautika),tak buďme radi a PEACE!!!!!!!!!

Majo
Host
Majo

ďakujem za články

Břeťa Janeček
Host
Břeťa Janeček

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat a doufám, že tady získám odpověď. S jakého důvodu rakety nebo vesmérné dopravní prostředky ( třeba raketoplány ), startují kolmo pouze pomocí raketových motorů? Není lepší pohony s kombinovat? Například kdyby měl raketoplán prodouvé motory, tak ty by je mohli vynést do několika kilometrů jako klasické letadlo a tam by teprve mohli zažehnout raketové motory? Teoreticky by nebyl potřeba takový výkon nebo počet raketových motorů. A jako příklad můžu uvést třeba jakékoliv rakety u bojových stíhaček, ze kterých se i vypouští protisatelitní rakety a ještě mě napadá, že něco podobného co myslím je i starship two. Je možné že to nejde a něco mi tam uniká.
Díky moc za objasnění.
Břeťa Janeček.

petr
Host
petr

Protisatelitní rakety a jejich systém vypouštění vznikl jako improvizace. Vyřešil problém za použití stávající techniky bez nutnosti další investice. Což, ale neznamená, že to je efektivní a levné. Vojáci to nemusí řešit, nikdo nečeká že je budou odpalovat nějak často, civilní sektor ano.
Vše je problém hmotnosti a z toho pramenící nároků na palivo a z toho pramenící větší velikosti a hmotnosti. Použití nejkratší a nejrychlejší cesty nahoru, pořád vychází nejlevněji. Naposledy si na tom vylámal zuby Stratolaunch. Takže není úplně pravda, že se to nezkouší.

Ivo Janáček
Host
Ivo Janáček

Uniká vám potřeba křídel, abyste mohl někam vyletět s proudovým motorem, potřebujete křídlo. Jen co pak s tím křídlem, takže uděláme letadlo a podvěsíme raketu, jenže ono to chce opravu velké letadlo a takové jaksi neexistuje. Uvědomte si, že nejtěžší létající letadlo má kolem 600 tun a zde byste potřeboval vytáhnout nahoru raketu o hmotnosti minimálně dvojnásobné ne-li vyšší. Navíc když takto raketu shodíte, má horizontální směr letu, takže potřebujete změnit směr, což stojí palivo. Celkově je tento systém složitý, používá se pouze u malých raket, které se dají podvěsit pod velká dopravní letadla. No a pak jsme tady měli pokus o stavbu speciálního letadla, které se sice dostavělo a dokonce i letělo, ale pak do toho zasáhla vyšší moc a celý projekt je na prodej. Myslím si, že v dnešní době už pokročila technika jinam a tudy již cesta nevede.

yamato
Host
yamato

este doplnim, ze najvacsia vyhoda zhodenia rakety z lietadla je v tom, ze raketa nemusi startovat kolmo nahor. Tym totiz straca strasne vela energie, ked zapasi s gravitaciou. Ked raketa startuje v urcitom uhle, tak okamzite od okamihu zapalenia motorov nabera horizontalnu rychlost (a to je to podstatne). Suma sumarum sa tymto cvicenim ale usetri len par percent paliva, takze to ani moc nestoji za tie technicke komplikacie. Dalsie vyhody su, ze sa startuje “nad pocasim”, nosne lietadlo sa dokaze dostat do ideálneho miesta pre start apod. – a to su skor take prakticke benefity, nie nejaky gamechanger.

K tym antisatelitnym zbraniam – tie neletia na orbit. Su to v podstate suborbitalne rakety, ktorých navadzaci system sa dokaze “postavit do cesty” satelitu, cim dojde k zrazke a zniceniu.

Ricardo
Host
Ricardo

To je velmi zajímavý dotaz. Důvody jsou hlavně 2:

1) nosnost letadla je malá, Super Galaxy má nosnost 120 tun a Falcon 9 má hmotnost 550 tun. Takže je daleko jednodušší přidat dva boční boostery a vytvořit Falcon Heavy a problém vyřešen. Cena paliva je cca 1% z celkových nákladů.

2) Letadlo se dostane do cca 10km a tam je raketa za 60 s letu, takže pro velké rakety to nedává smysl.

A dnes když boostery přistávají zpět na zemi a mají znovupoužitelnost jako to letadlo, tak to nedává smysl ani pro ty malé rakety.

Boostery z Blackbirda by sice dávaly smysl, ale bylo by jich potřeba velký počet, takže by to byla spíš plošina než klasický booster, problémy s ukotvením k centrálnímu stupni, problémy se sáním vzduchu k těm motorům takže nádrže by musely být vedle motoru a nikoliv klasicky nad – takže fakt plošina. V Kerbal Space by se to dalo vyzkoušet.

Experimentovalo se i s vypuštěním pomocí balónu, ale opět pro malé rakety.

Invc
Host
Invc

Tah jednoho motoru BB 110kN
Tah jednoho Merlinu 850kN

Tam by si moc nepomohli…

Ricardo
Host
Ricardo

No právě, místo boosterů s 18 Merliny by potřebovali 8x víc tryskových motorů… celkem 144 motorů.
Zase nepotřebují nádrže na tekutý kyslík, takže by jich stačilo o něco méně, ale pořád kolem 100ks by to bylo. Takže pořád plošina jako prase.

Navíc víš jak do 25 km se nedostanou a boostery FH se odpojují kolem výšky 60km.
Nadruhou stranu by to bylo asi o dost tišší než raketové motory, takže v budoucnu jako booster v blízkosti obydlených oblastí proč ne. Zejména pro dopravu pasažérů pomocí Starship by to bylo možné řešení.

TomášH
Host
TomášH

Teoreticky a to naozaj hovorím len TEORETICKY by sa dala na vynesenie rakiet do výšky použiť veľká…a hovorím hodne veľká vzducholoď…ale tiež by to bolo efektívne len pre malé raketové nosiče. Napr: Hindenburg mal vztlak až 240 ton. Nehovorím ale o tom že je to nebezpečné a konštrukčne by to bolo náročné.
F9 má hmotnosť 500ton tak asi si viete predstaviť tu veľkosť tej vzducholoďe.. 🙂

Invc
Host
Invc

s výškou klesá hustota atmosféry … dost podstatný problém pro vzducholoď.

akuhtr
Host
akuhtr

Hindenburg byl navíc plněn vodíkem. Helium by dost snížilo nosnost, ale nemyslím že bych chtěl mít obrovskej nosnej balón vzducholodě naplněnej vodíkem poblíž startujícího raketového motoru…

akuhtr
Host
akuhtr

Když kombinovat, tak se uvažuje že v jednom motoru, ve vývoji je motor SABRE schopný jak brát kyslík z atmosféry, tak z nádrže, Nosič který ho má využívat je Skylon, ale kdy, pokud vůbec bude dotažen do použitelného konce netuším.

Technomagg
Host
Technomagg

atmo motory pro vzlet nemají smysl – vemte si že maximální rychlost kterou jsou atmo motory schopny vyvinout je raketa schopna dosáhnout tak kolem 30s letu – o výšce ani nemluvě – u atmo motorů klesá s výškou tah a to hodně výrazně. Čím jsi výše tím více se z nich stává mrtvá váha.
Kde by to trošku smysl mělo mít druhý stupeň jako raketoplán – tzn schopný atmo letu při přistání a to i jinak než jako klouzavý let, ale neumím si trošku představit proč by měli stavět prakticky kopii raketoplánu když už umí přistávat s raketou – což věřím že nebylo v 70 letech technicky proveditelné s výpočetním výkonem co mohli nacpat do raket.
Cesta kterou jdou se starship je určitě z ekonomického hlediska hodně promyšlená – Musk nepatří k lidem co se zamilují do prvotní myšlenky a pak se ji drží zuby nechty aniž by zvažovali alternativy a možnosti jak to udělat lépe a levněji – Tohle je hlavní problém v NASA – dostanou na něco prachy co odprezentují kongresu a pak i když se přijde na to že to není úplně dobrý nápad tak není šance změnit přístup a udělat to jinak – protože politika….

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Wikipedie i Flightclub uvádějí specifický impulz pro Merlin 1D Ft pro SL 282 s, pro Vac 311 s, pro Merlin 1D Vac 348 s. Takže u atmo raketových motorů spec. impulz z výškou neklesá, ale roste. Samozřejmě nedosáhne Isp Vac motorů. Pro pokles z výškou u atmo. motorů není fyzikální důvod, jen prostě nevyužívají celý možný potenciál paliva. Vakuové motory mají naopak problém s chodem v husté atmosféře, poněvadž v trysce vznikají rázy, které mohou motor poškodit.

Ricardo
Host
Ricardo

Jenže on psal o Atmo = tryskový letecký motor. Nikoliv raketrový.

akuhtr
Host
akuhtr

Psal jsem o SABRE, k čemuž jsem poskytl odkaz. Je to 1 motor s 2 režimy letu. Atmosférický kyslík a kyslík z nádrží, nikoliv 2 motory, tedy mrtvá váha – atmosférická část by měla být menší. Dále má jít pokud vím o start z runwaye, nikoliv kolmo vzhůru tedy rozhodně nebudou v provozu jen 30s (mělo by jít i o SSTO).
Ten motor je dost podstatný rozdíl od raketoplánu. Parametry z článku na kosmonautix (předpokládám že vychází z uživateslkého manuálu):

Režim sání vzduchu:
Rychlost: Mach 5.4
Čistý tah (max): 350 kN
Hmotnostní průtok vzduchu: 125kg/s
Specifický impuls: 28,000 N s /kg (Navržen pro Mach 5)

Raketový režim:
Rychlost: Mach 25
Čistý tah: 500 kN
Specifický impuls ve vakuu: 4,500 N s /kg

Financováno je to ze soukromích peněz + britská vláda + ESA, takže potenciál v tom vidět musí.
Vše stojí a padá na SABRE, Musk šel tradičním raketovím motorem místo aby se pouštěl do vývoje něčeho na co neměl peníze a nikdo nic podobného ještě nepoužíval a ani teď nevíme jak moc to bude použitelné…

Invc
Host
Invc

Při tahu 350kN / motor – ti nic moc jiného než start z runway + křídla nezbývá…

Jinak pokud jde o ten specifický impuls …on to je od nich takový trik uvádět to jiným způsobem, než jsou lidi zvyklí – aby to vypadalo, jak je to úžasné. Když si vygooglíš specifický impulz třeba raptoru (380s) a letmo to porovnáš … ejhle, zázrak – 4 500 je přece tolikrát více než 380 … jenže jak říkal náš fyzikář “čehože ? brambor?” Takže …. jednotky jednotky jednotky…

Pokud to někdo neumí převést z jednoho do druhého tak score je Isp raptor(vac) 380s vs Isp sabre (vac) cca 458s (což na hydrolox není žádný zázrak – viz třeba SSME / STS).

akuhtr
Host
akuhtr

Při tahu 350kN / motor – ti nic moc jiného než start z runway + křídla nezbývá…

Souhlas

…jenže jak říkal náš fyzikář “čehože ? brambor?

O rozdílu v jednotkách vím, jen jsem byl línej zjistit jak je přepočet a jen tupě jsem zkopíroval. Uznávám jako chybu.

Pokud to někdo neumí převést z jednoho do druhého tak score je Isp raptor(vac) 380s vs Isp sabre (vac) cca 458s (což na hydrolox není žádný zázrak – viz třeba SSME / STS).

Isp ve vac režimu nemusí být žádný zázrak, když to uspoří palivo v okamžiku startu kdy jeho spotřeba je největší – při startu. V okamžiku kdy je vac režim použit, Skylon má mít Mach 5.14, ve víšce 28.5 km (wiki) a tedy bude mít poněkud výhodnější podmínky.
Doufám že Isp 28,000 N s /kg (opakuji chybu lenosti) poskytne dostatečnou úsporu aby se do této situace skylon dostal i jinou trasou výhodněji než tradičním způsobem do obdobné situace, ale nejsem schopen to spočítat proto věřím ESA, že si to spočítali a nedávají peníze do něčeho co ani teoreticky nemá smysl.

petr
Host
petr

Moc nerozumím tvaru těch “křídel”. Proč mají vzadu relativně tupou hranu. Tam bude přece při přistání největší tepelná zátěž. Čekal bych nějaký volnější úhel, který by ten nápor rozložil. Skoro mám dojem, že tam něco chybí. Nějaká část s tou keramikou co zkoušeli? Celé to křídlo je nějak nezakončené.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Největší tepelná zátěž na křídle je vždy na místě s nejvyšším tlakem, což je náběžná (přední) hrana křídla, nikoliv odtoková (zadní). Na tvaru křídla nic zvláštního nevidím, takhle to je celé, je jistě navržen a simulován přesně dle daných požadavků a netroufám si od stolu polemizovat s fluidními simulacemi.

petr
Host
petr

vážně? a ona ta raketa bude přistávat špičkou dopředu? to je změna kterou jsem asi nepostřehl. Pokud vím je tomu naopak. asi by to chtělo dvě náběžné hrany. Proto jsem to psal.

Invc
Host
Invc

Ani po špičce, ani naopak (po motorech)… Správná odpověď je po břiše.

Teprve úplně úúplně poslední fáze přistání bude po motorech.

“Náběžná hrana” – je po naprostou většinu návratu břicho rakety.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Jen tě doplním obrázkem.

petr
Host
petr

Díky, přesně tohle myslím. Brzdí sice břichem, ale většinu času je spíše motory dolů. Čekal bych tedy tvar spíš jako má třeba NG. Tohle mi přijde zbytečně velká zátěž. Možná to má nějaký důvod..jen mne nenapadá jaký.

Invc
Host
Invc

achjo… podívej se na ten obrázek prosím…. je sice motorama dolů, ale letí Mach 25 doprava… chápeš?

petr
Host
petr

Jistě že chápu. Chcete snad tvrdit že v tomto postavení krom břicha je více namáhaná vrchní hrana než ta spodní??? Já rozumím co říkáte jen si myslím, že to “křídlo” které má NG je lépe optimalizované.
Tohle na mne působí trochu jako na rychlo vymodelované a nějakou práci si ještě zaslouží. Ale jak říkám je to jen můj názor.

bohyn
Host
bohyn

NG do toho nepleťte, ten má podobný profil letu jako F9.
SS bude pro brzdění používat celé “břicho” lodě. Bude sestupovat v úhlu cca 90-60 stupňů k trajekroii letu. Zkuste hledat “angle of attack” na googlu a kouknout na tu výše odkazovanou grafiku.

petr
Host
petr

To právě nemá. Dráha letu NG a SS bude podobně plochá a brzdění břichem je u nich také podobné, právě na rozdíl od F9, který klesá rychle dolů. Nicméně používají jiný způsob uchycení a tím i naklánění”křídla”(což je zásadní) a kolmá hrana podle všeho naopak lépe rozptyluje teplo(což byl můj hlavní omyl). Děkuji za ochotu už jsem si to našel.

bohyn
Host
bohyn

Ne není viz prezentaci přímo od BOcomment image

petr
Host
petr

to je jen schéma.Není z něj patrná délka sestupové trajektorie to by se jim nevešlo na obrázek.
Vycházím z článku přímo zde kde se porovnává FH a NG.

“NG bude při sestupu používat daleko plošší trajektorii, takže sestup atmosférou bude trvat déle a stupeň díky tomu může hodně zpomalit pouze aerodynamicky. Toto plachtění mu umožní velká křidélka ve spodní části rakety. Tento způsob návratu bude samozřejmě z hlediska paliva ekonomičtější a první stupeň tak nebude muset pro přistání obětovat tak velkou část paliva, což se pozitivně projevuje na celkové nosnosti.”

bohyn
Host
bohyn

Ano, ale poletí motorama napřed, žádné brzdění plochou stupně. Jen po plošší trajektorii, tedy nepůjde tak rychle k zemi jako F9. U F9 je to účel přístát co nejblíže, NG (BO) to vidí jinak

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ještě tu na netu koluje další obrázek. Není úplně oficiální, ale no, však se podívejte.comment image

bohyn
Host
bohyn

A co se týče té kolmé hrany křídel na konci, tam bude asi hrát hlavní roli rázová vlna od trupu v určité fázi letu.
Stejně tak měl STS formovanou tupou špičku, aby mohl mít delta křídlo

Jiří Hadač
Přispěvatel

To sem v jednom dokumentu docela koukal, jaký je rozdíl, když bude mít tupou a ostrou špičku. 🙂 myslím ten orbiter.

bohyn
Host
bohyn

Možná jsme viděli totéž, hlavní rozdíl v těch špičkách byl: budou mi mít křídla (tupá špička) a křídla upadnou (ostrá špička). Samozřejmě ten orbiter při návratu.

Invc
Host
Invc

New Glenn dělá něco úplně jiného, z jiných rychlostí a úúúplně jinak. New Glen se má většinou pohybovat směrem v podélné ose rakety, SS se má většinu času pohybovat téměř kolmo na podélnou osu rakety.

Na tvar těch ploch u SS – jsou vcelku jednoduše zjistitelné požadavky:
(Tady níže “vyšší” – beru ve směru od motorů ke špičce rakety, “širší” beru délku kolmo od těla rakety).

1) Potřebuješ, aby brzdily spodní část… takže nejefektivnější plochy jsou co nejníže – čím výše nahoru po raketě – tím jsou méně efektivní v tom co dělají (mají “horší páku” na těžiště). Proto chceš plochy co nejvíce dole, to znamená, že spíše chceš ty plochy nižší, než vyšší (a chceš je mít v tom nejefektivnějším místě co nejširší) Tohle ti dává v podstatě limit na “výšku” té plochy.

2) Musí být schopny se hodně rychle pohybovat (měnit úhel) – což ovšem klade velký nápor na ovládací mechanismus a čím je plocha širší (tj. delší ve směru od rakety) – tím větší pákou na ten mechanismus působí, a tím silnější ovládací mechanismus musíš mít. Takže je výhodnější mít ty plochy spíše užší než širší. Ten mechanismus ti dává v podstatě limit na to, jak široká ta ploutev může být (jak daleko od rakety může sahat).

3) A zároveň potřebuješ, aby ti ta plocha co nejméně brzdila cestou nahoru – kde je proudění v ose rakety odvrchu dolů – což snadno ošetříš tím, že shora uřízneš “roh” – vyřešíš problém cesty nahoru – tím, že si ubereš z té nejméně efektivní plochu (z té co máš k dispozici).

A v rámci těch výše uvedených pravidel – vytvaruješ tu plochu – a dostaneš v podstatě něco takového jako vidíš teď. Tam není moc prostoru pro nějakou invenci. Kdybys chtěl křídlo podobného tvaru jako má NG – (tj zespodu odříznou trojúhelník) – tak v podstatě zahazuješ tu nejefektivnější plochu.

Mimochodem – pravidlo č. 2 – zřejmě stojí za tím, že nejsou kombinované ploutve s nohama – jelikož se vyžaduje rychlý pohyb ploutve (viz Muskův tweet) – tak těžká noha na konci páky (ploutve) – je to poslední, co pro ovládací mechanismus chceš.

yamato
Host
yamato

to nie je kridlo, ale padlo 🙂 vzduch bude prudit cca. kolmo na tetivu profilu, takze tepelne namahanie hran bude zrejme ine ako napríklad pri raketoplane. Cim samozrejme nevylucujem, ze to este cele oblozia dlazdicami. Uvidíme.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Jediný aerodynamický prvek, co mě napadá, u kterého dochází k proudění kolmo na tětivu profilu je rušič vztlaku např. u větroňů ale i velkých letadel. Při tomto provozu vzniká enormní zátěž na aerodynamickou plochu a spoustu turbulencí za ní. To by nebylo dobré. Jsem přesvědčen, že křidélka u SS budou fungovat s velkým úhlem náběhu, klidně 60 stupňů, ale nikdy ne přímo nakolmo.
Navíc, konfigurace nakolmo – to vaše pádlo, je značně nestabilní ve směru kolmém ke směru letu/plutí lodi. Stačí zvolit ostřejší úhel a nestabilita zmizí.

Invc
Host
Invc

To není křídlo – to je řídící / stabilizační plocha.

Cestou nahoru – proudění podél osy rakety. Cestou dolů letí raketa břichem napřed – a tyto plochy jsou připlácnuté směrem k zádům rakety.

Tím vytvoří tvar, který nebude mít takovou tendenci se otáčet.

Vystavením proudění (tj. vzdálení se od boku rakety) bude přibržďovat spodek rakety, který je těžší než vrch, a měl by jinak tendenci předbíhat vrch rakety.

J R
Host
J R

Tak to nakonec přeci jen křídlo alespoň částečně je. Vypadá to, že Elon to už také do soboty nemůže vydržet…

petr
Host
petr

no jo, ale i když budou připlácnuté pořád se za spodek rakety neschovají.

Invc
Host
Invc

? Proč by se měly schovávat za spodek rakety ?

Při návratu raketa letí BŘICHEM napřed – po naprostou většinu návratu. A tam jsou ty plochy potřeba … protože mají za úkol brzdit ten spodek (aby zůstala raketa ve správném úhlu podél příčné osy) – a zároveň zajistit, že raketa se neotočí kolem své podélné osy (aby zůstala orientovaná břichem dopředu a ne třeba bokem / zádama).
(plus evidentně přidávají trochu vztlaku … ale v hypersonickém letu přidává trochu vztlaku prakticky cokoliv co upraví aerodynamický tvar tělesa vhodným způsobem – takže bych byl opatrný s označením za křídla).

Teprve na úplném konci – se otočí motorama do protisměru letu (to je poslední úkol pro ty plochy – maximálně se schovat, aby spodek byl bržděn co nejméně, a naopak horní plochy se maximálně vystaví, aby vrch byl bržděn co nejvíce – a tím aby spodek “předběhl” vrch … k tomu mají pomoct ještě manévrovací trysky + ke konci té otočky raptory v maximálním náklonu.

Po té otočce motorama se ty plochy už jen vrátí do startovní polohy (pro usnadnění si práce) – a už dál nemají prakticky žádnou funkci (a není potřeba žádné jejich kvalitní obtékání). Ta otočka se má dělat už v subsonické rychlosti. Raketa pak dobrzdí zbytek stranové rychlosti motorama a pozpátku přistane. O stabilitu se starají už jen motory + manévrovací trysky.

Tento postup v podstatě řekl Musk ve včerejších tweetech (nestačí číst jeho tweety, ale i to, na co reaguje).
Jak blízko přistání se to má stát – snadno vyčteš z hlukové studie, která se tady válí jinde na elonxu.

Ricardo
Host
Ricardo

Hlavně se tu bavíme o něčem, co už mají dávno spočítané. CFD simulaci proudění okolo trupu SS při jejím přistání mají ve SpaceX spočítanou už několik let. Aero model trupu dosazený do simulace přistání už taky mají, to se dělá standardně při vývoji řídícího systému letadel nějakých 20 let. Dá se říci že SpaceX zná všechny úhly řídících ploch v každé fázi letu z orbity, včetně teplot a sil na povrchu.

Jediné na co se čeká je jak to bude odpovídat realitě, protože odchylka simulací od reality je nějakých 5-10%. Plus vlivy které simulacemi odhalit nelze. Ty aero simulace museli dělat tak před dvěma roky ještě než začali navrhovat a počítat pevnost trupu.

petr
Host
petr

nevím jestli mají tenhle model spočítaný několik let, když toto postavení a tvar bude známé jen několik měsíců. Nicméně nepochybuji, že to spočítané mají a že to nějaký důvod proč není optimalizovaná jinak i tato hrana má.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Souhlasím, navíc toto řešení “křídel” může být jen dočasné, optimalizované pro příslušnou etapu testů.

Invc
Host
Invc

Opravdu nechceš testovat hypersonické řízení s plochami A, když konečná verze má mít plochy B. Ty výsledky nebudou snadno přenositelné.

(To samozřejmě nevylučuje, že v průběhu testování zjistíš, že to potřebuje upravit – jen chcu říct, že nemá smysl optimalizovat řídící plochy na nějaký test, když potřebuješ otestovat v něco jiného – co tam vůbec nemáš).

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Teoreticky můžete mít pravdu, ale pokud při posledně udávané suché hmotnost Mk1 200 t a při třech motorech Raptor dosáhne jen celkové delta něco pod 2,5 km/s, může Space X testovat jen režim konečné fáze návratu z orbitálního letu. Samozřejmě to Space X ví, a tomu i ten prototyp a jeho zkoušky přizpůsobuje. Proto jsem použil slovo “dočasné”.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Ještě doplňuji k úvaze – Mk1 už křídla má, ale pro přistání je údajně musí sklopit – což kdyby byl dovybaven podvozkem, křídla nesklápěl a přistál by jako raketoplán – uspořil by palivo pro přistávací manévr, navíc by připadla podstatně menší hmotnost podvozku?

petr
Host
petr

Obávám se, že by to neletělo tak dobře jako raketoplán. Ten má vztlakový tvar trupu, aby mohl dobře plachtit. Jenže to pak sebou přinášelo další nevýhody jako to že každá destička obložení musela být jiná a další. Navíc by s tím nepřistáli na jiné planetě ani na měsíci. Kombinovat ty dvě koncepce dost dobře nedává smysl.

Invc
Host
Invc

To “pro přistání je musí sklopit” – zřejmě vychází z té animace / úvahy od everyday astronauta …. “proč 2 a ne 3”.. a tady je problém, že ty jeho úvahy jsou bohužel v některých případech nesprávné. A toto je jeden z těch případů.

Chytil se do pasti KSP (Kerbal Space Program) – který neumí aerodynamicky neaktivní křídla. Počítá (je to hra) prostě s tím, že křídlo je obtékáno odpředu dozadu – a za všech okolností generuje vztlak “směrem k horní ploše křídla” … neumí ta křídla modelovat, jako by byla obtékána jinak (což je případ SS), a neumí počítat s tím, že by křídlo žádný vztlak negenerovalo (symetrické obtékání).

Takže dále ta úvaha postrádá smysl.

(Jinak prakticky nikdy po celou dobu letu – nejsou ty plochy obtékány jako křídlo – ve skutečnosti jsou to jen přerostlé aerodynamické brzdy. SS v podstatě celou dobu letí jako trochu lépe řízený kámen – do klouzání má extrémně daleko).

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Ty zadní naklápěcí plochy (zjednodušeně křídla) nejsou samozřejmě v současně instalované v podobě jako funkční aerodynamická křídla. Pokud jsou v kolmé poloze při počátku návratu z LEO, tak spolu s trupem SS “leží” na rázové vlně a generují vztlakovou sílu (ne tu klasickou jako u letadel), v nižších výškách již tato vztlaková síla postupně zaniká a tyto plochy působí jako “brzdy” a stabilizační plochy.
Pokud by tyto plochy dostaly profil skutečných křídel, např. jako u raketoplánu mohly by umožnit řízený aerodynamické přistání bez pomocí motorů a uspořit tím palivo. Samozřejmě by se nedaly použít pro přistání na Měsíci a asi i na Marsu, ale většina letů bude na/z LEO – např. tankovacích raket. Je to sice jen má spekulace, ale je to reálné (viz raketoplány), ve finále rozhodne Musk po zvážení výhod a nevýhod jednotlivých variant.

Invc
Host
Invc

Podle toho, co doposud ukázali – k tomu přechodu z pádu po břiše – do pádu po motorech – dochází v rychlosti cca 0,3 Mach a výšce cca 250m … a přechází už přímo do landing burn…

Takže se bavíme tak maximálně o posledních 2 – 3 km letu tam už toho moc neuspoříš.

Invc
Host
Invc

Špatně to čteš… respektive špatně si to Muskovo vysvětluješ.

O čem tam mluví je ten “backflip” … to je ten manévr, kdy přecházejí z toho pádu po břiše, do pádu po motorech (ta otočka na konci).

A popisuje tam způsob, jak to udělat.

Raketa v tu chvíli v podstatě padá po břiše – a v té stabilní poloze je držena nějakým nastavením těch zadních ploch (brzdí těžší část lodi – zadek, aby nepředběhla lehčí část lodi – předek). Ale při té otočce potřebují, aby zadek ten předek předběhnul.

Takže maximálně vystaví přední plochy (“shove the top fin forward”), aby brzdily co nejvíce, a maximálně schovají ty zadní plochy (“shove the bottom fin back”) – a tím zadek předběhne předek. (A Musk k tomu dodal, že té otočce napomůže ACS trysky a zapnutí motorů s maximálním vybočením).

To se týká jenom té otočky…

Pak už ty plochy nemají prakticky žádnou funkci – protože dále se raketa už pohybuje v podélné ose – po motorech – kde obtékání těch ploch se zcela změní – a zase “nebudou vidět” – podobně jako při startu. (Můžou zůstat v jakékoliv poloze, ale lepší zřejmě bude aby se vrátily do startovní polohy).

Invc
Host
Invc

Koukni na kontext:

JJ výše z toho “sklopení pro přistání” vyvozuje, že SS má přebytek vztlaku – a , že pokud by je nesklápěli, pak by třeba mohli přistát jako kluzák.Tak sem se mu snažil vysvětlit, že to “sklopení” není kvůli vztlaku, ale je to pouze reorientační záležitost (způsob jak tu loď otočit) a zároveň sem hledal původ téhle myšlenky (který jsem našel právě u EA).

Ale pokud necítíš ten rozdíll a bereš to, že “krátkodobé sklopení zadní brzdy” pro provedení otočky (ještě před začátkem landing burn), je to samé jako “pro přistání je musí sklopit” … tak já tam sice vidím docela rozdíl … ale není to zas tak důležité, aby mi to stálo za debatu a delší vysvětlování.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Pokud myslíte pod zkratkou JJ mne, tak jsem nic takového, jak píšete, netvrdil. Psal jsem o vztlakové síle z rázové vlny při začátku návratu z LEO, tj. při rychlostech v řádu cca 5-8 km/s, což je jiná situace než moment přistání. Já jen vycházel z Vašeho tvrzení, že ke sklopení zadních stabilizačních ploch dochází při obracení SS do polohy motory dopředu, “těsně” před přistáním SS. Na základě toho jsem dal k úvaze, že pokud by ty plochy nesklopili (a ty měly aerodynamický tvar), tak by mohl SS přistát podobně jako raketoplán. Samozřejmě nejsem schopen odhadnout kolik paliva by se uspořilo a zda by to tedy mělo nějaký smysl.

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Tak nějak mě přijde, jak se podívám na historii vývoje ITS-BFR-SS/SH, tak po vizuální stránce ta loď vypadá čím dál hůř. Samozřejmě to, co vidíme nyní je prototyp, pokud to tak ale dopadne, zvítězí nejošklivější koncept ze všech. Stejná situace je v oblasti pojmenování hardwaru.
Výrobky pocházející z Elonovy dílny si většinou nesou vysoký standard, co se týče kosmetického designu, no u SS bych byl v tomto směru kritický. Ale tak hlavní je přece nakonec funkčnost a tu nám doufám brzi předvede.

yamato
Host
yamato

myslim si ze toto je stale low-cost prototyp. Skratka namiesto investicii do vyrobnych prostriedkov a prípravkov (s ktorými by to urobili krasne a ligotave) to urobili takpovediac na kolene, metódami ktore maju k dispozicii okamzite. Znacna uspora casu a nakladov. Hlavne keby sa to pri testovani napríklad znicilo…

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Nejde o provedeni pri stavbe prototypu, ale o kosmeticky = vizualni design.

Petr Šída
Host
Petr Šída

Ještě to není hotové, vydržte

Ricardo
Host
Ricardo

Po průletu atmosférou to bude ožehnuté horkou plazmou a špipavé jak prase. Se podívejte jak jsou očazené Falcony po přistání. Nebo jak je očazený Dragon po návratu z orbity.

O vzhled opravdu nepůjde. Půjde čistě o funkčnost. Dokonce bych řekl čím ožehnutější ta SS bude, tak tím bude hezčí.

Martin B
Host
Martin B

Jak se to liší od jakékoliv jiné rakety a ruší tím design? Je to prostě roura s motory v zadu a zakulacenou špičkou. Navíc to má jenom ty křídla (lépe řečeno stabilizačníplochy, protože to nesjou křídla – jejich účelem není vytvářet vztlak)

Tomáš Kratochvíl
Host
Tomáš Kratochvíl

Koncept 2 velkych kridel a malych pristavacich nozicek me esteticky zkratka nenadchnul. a Elona zrejme taky ne, jak je patrne z jeho tweetu.
Pro pristani na mesicni regolit jsou male nozky k nicemu. Jaky koncept pro seriovou Starship zvitezi, je myslim stale otevrene…

yamato
Host
yamato

ked dnes musia pchat header-tanks (je nejaky slovensky preklad??) spolu s bateriami do spicky, aby vyvazili dve kridla vzadu, tak tri kridla / pristavacie nohy nevyvazia nijak. Si myslim.

Invc
Host
Invc

oni mají problém s tím, že spodek je příliš těžký vůči zbytku. Při návratu je ta raketa prázdná, jen dole jsou těžké motory.

Takže má tendenci letět motorama napřed, což nechtějí (roztavily by se jim – i u F9 tam teplo musí řešit, a to se vrací mnohem pomaleji). Takže to řeší tím, že co můžou dávají nahoru, a zbytek řeší bržděním spodku, aby se nepředbíhal “křídlama”.

Takže křídla jsou řešením problémů nikoliv příčinou.

yamato
Host
yamato

jasne, kridla brzdia spodok. Lenze pri povodnom “tintinovom” usporiadani s troma plochami bola horna plocha v zavetri a nemala ziadnu aerodynamicku funkciu (co potvrdil aj EM, vravel ze to je len noha). Cize je to zbytocna hmota, ktora mala len esteticku funkciu. Nie je prekvapive ze ju dali prec, hoci to Muska zjavne stve 🙂 Holt fyzika…

pidjej
Host
pidjej

Na Starship se již taky moc těším. Jen mi peijde nefér trefovat se v diskusi stále do SLS potažmo NASA a srovnavat ji se SX. To se raději trefujte do ULA ta jako jedna ze soukromých firem docela dlouho sála ze struku rozpočtu bez větší invence
.

Dr.Valve
Host
Dr.Valve

Dôležitá otázka a možná odpoveď, Elon niečo naznačil, Why, why just two? ( Holy cow ) Alebo ako je dôležitá stabilita pri návrate. https://www.youtube.com/watch?v=hsul-GE4XiA

Invc
Host
Invc

proč dva je vcelku jednoduchá odpověď – při návratu je třetí v úplavu (aerodynamickém stínu) za lodí a je tedy k ničemu.

(pamatuj – návrat je břichem napřed)

PetrV
Host
PetrV

Dělají škatulata-kompletace…
https://www.youtube.com/watch?v=-aDOpyUmfL4

Tomáš P
Host
Tomáš P

Jsem zvědavý, jestli se ještě nezmění design Starship. Je vtipný, jak každý rok vypadá jinak. Tahle současná verze pouze horizontálním plochami je hezká, moderní a i efektivnější při sestupu atmosférou. Ale přeci jen ten design co měl i Starhooper, basic raketový tvar, trochu retrofuturistický design, mi bude chybět. 🙁

yamato
Host
yamato

urcite ano

Rosetau
Host
Rosetau
J R
Host
J R

Rozměry té bestie jsou opravdu stěží představitelné. Věci se postupně vyjasňují a tak jsem si vzpomněl na cca měsíc starou zprávu “Z analýzy fotek nedávno dovezeného dílu vyplývá, že asi nejde o přední křidélko, nýbrž přistávací nohu, neboť má 10 metrů na délku.” A ono to přesto přední “křidélko” je.

Jak jsem hledal přesné znění, tak jsem zjistil, že je docela zajímavé si prolistovat starší zprávy z článku “Výroba a testování Starship”, spousta věcí je teď jasnějších a ty zvláštní díly a nádrže které se občas objevily najednou dávají smysl.