Nejčastější otázky o Starlinku #1: Projekt obecně
Megakonstelace Starlink je doposud nejkontroverznějším počinem soukromé společnosti SpaceX, který rozdělil komunitu především na dva silné tábory. Jedni síť odmítají a vidí v ní jen zlo a přejí projektu neúspěch. Zato druhá skupina lidí vidí v podobném snažení úsvit nové budoucnosti a pokrok, jehož nevýhody budou převáženy jeho výhodami. Oba tábory jsou jinou stranou téže mince a dalo by se říct, že srovnatelným extrémem, a jak to tak ale bývá, ona skutečná pravda leží někde uprostřed. Naštěstí jsou tu lidé z obou skupin, kteří nacházejí cestu, jak společně komunikovat a vést věcné debaty, které přispívají k řešení mnohých problémů.
Početná konstelace Elona Muska budí zájem a je s ní spojeno hodně otázek (Zdroj: southfront.org)
O megasíti Starlink existuje mnoho mýtů, polopravd nebo naopak zaručených pravd, které se objevují na různých místech stále dokola. Na následujících řádcích se pokusíme na nejčastější otázky odpovědět nebo naopak vyvrátit některé mýty spojené s globálním pokrytím Starlinku nebo naopak opravit některé „zaručené“ pravdy. Článek bude mít několik dílů, z nichž se každý zaměří na jiný aspekt Starlinku. Od obecných informací o projektu přes technické informace o družicích a terminálech až po otázky legislativy nebo problematiku vesmírného odpadu a negativního vlivu Starlinku na astronomii.
Budeme rádi, když do komentářů napíšete své otázky, které ke Starlinku máte, abychom je případně mohli zahrnout do příštích dílů tohoto seriálu.
Pro koho je Starlink určen?
Podstata vzniku této sítě je globální pokrytí internetem, což ocení hlavně ti lidé, kteří z jakéhokoli důvodu mají nekvalitní nebo žádné připojení. Zdaleka ale nejde jen o odlehlé části nebo nejméně rozvinuté země. Také v Evropě najdeme řadu míst s velmi špatným pokrytím mobilního internetu. Zná to každý, kdo po Evropě cestuje, ať už autem, vlakem nebo lodí. Prakticky po celé Evropě stále existují „mrtvá místa“, kde je pouze základní nebo dokonce vůbec žádné pokrytí. Situace se sice neustále zlepšuje, ale vyřešena není ani zdaleka. Ve Spojených státech je vzhledem k rozloze obecně velký problém s kvalitním internetovým připojením ve venkovských oblastech, ale nejen tam.
Satelitní anténa Starlink (Foto: Nickolas Friedrich)
Další využití se nabízí v lodní nebo letecké dopravě, kde se dnes využívá drahé a pomalé satelitní připojení běžného typu. Starlink by mohl mít v tomto ohledu opravdu velký dopad díky mnohem lepším parametrům, co se týče rychlosti a latence.
Starlink však není určen pro hustě obydlené oblasti, protože satelity nemají dostatečnou kapacitu pro obsloužení velkého počtu uživatelů, kteří se nacházejí na jednom malém území.
Mořská přistávací plošina SpaceX s dvěma anténami pro připojení k síti Starlink (Zdroj: NASA Spaceflight)
Proč se místo satelitů radši nenatáhnou nové kabely nebo nepostaví další mobilní vysílače?
Klasickou otázkou je, proč raději do nepokrytých oblastí nenatáhnout nové kabely nebo nevybudovat mobilní vysílače. Tento problém je velmi široký a nelze ho popsat jen pár slovy. Ve skutečnosti záleží na mnoha faktorech. V první řadě je třeba (tam, kde to jde) najít investora, protože je to finančně i časově velmi náročná záležitost. Například kvůli legislativě v daných místech. A ne vždy je taková velká investice perspektivní, pokud jde o připojení oblasti s malým počtem potenciálních uživatelů. Někdy navíc brání vybudování sítě třeba okolní terén nebo příroda, která může být v oblasti přísně chráněná.
Podobné mobilní vysílače lze spatřit, na vysokých budovách nebo kopcích (Foto: Leon Brooks)
Měli bychom si však pamatovat, že ne všude, kde to jde, je zavádění optických kabelů nutností a tam, kde to z jakýchkoli důvodů není možné, výborně poslouží globální družicové sítě. Internet je totiž součástí moderního života a úzce souvisí s rozvojem civilizace, stejně jako třeba kdysi železnice nebo rozvoj elektrické sítě. Oblasti s žádným nebo velmi špatným signálem tak vlastně postupně zaostávají. Proto je důležitý globální rozvoj internetu. V tomto směru budou konstelace jako Starlink užitečné. Dalším faktem je, že přibývá zařízení v síti a proto je nezbytné i její neustálé zdokonalování. Mobilní vysílače mají jen omezenou kapacitu a čím víc zařízení jich využívá, tím pomalejší je konečný přenos dat. Záleží i na typu mobilní sítě. Ta nejmodernější nese označení 5G a na její vysílače je možné v jednu chvíli připojit víc zařízení než na 4G terminály. Navíc je výsledný internet rychlejší. Družice sítě Starlink jsou také moderní „mobilní vysílače“ elektromagnetických vln, které však nemají pozemská omezení – stačí pořídit přijímač a umístit ho někam s dobrým výhledem na oblohu, třeba na střechu.
Všeobecně platí, že elektromagnetická vlna se šíří konstantní rychlostí od vysílače k přijímači. Ovšem výsledná kvalita signálu je ovlivněna zejména prostředím, ve kterém je anténa umístěna. To závisí na mnoha faktorech, jako jsou meteorologické podmínky, stav ionosféry, magnetické pole Země, vzájemná viditelnost mezi anténami atd. Je tedy jasné, že ne všude jsou vhodné podmínky pro stavbu mobilních vysílačů. K provozu bezproblémového vysokorychlostního internetu je nutná vysoká hustota přístupových bodů, jejichž stavba se provozovatelům musí hlavně vyplatit. Zatím není plné pokrytí možné ani ve vyspělých zemí světa, natož v problémových oblastech. Proto jsou nutné i satelitní sítě.
V čem se Starlink liší od běžného satelitního internetu?
Satelitní internet není nic nového a je k dispozici už desítky let. Avšak hlavním problémem existujících satelitních řešení je vysoká cena, nízká rychlost a vysoká latence kolem 600 ms. Důvodem je, že družic je na rozdíl od Starlinku jen pár (tudíž mají omezenou přenosovou kapacitu) a navíc jsou umístěny na geostacionární oběžné dráze ve výšce přes 35 tisíc kilometrů. To znamená, že signál musí mezi uživatelem a satelitem urazit mnohonásobně delší cestu, a to vede k citelnému zpoždění. Kvůli tomu pak není možné například hrát některé online hry a komunikace v reálném času pomocí videa také není optimální. Oproti tomu satelitů Starlink bude mnoho tisíc a nacházejí se ve výšce pouhých pár set kilometrů, a tak je komunikace téměř okamžitá a celková kapacita sítě vyšší, což umožňuje výrazně vyšší přenosové rychlosti.
Znázornění rozdílu ve vzdálenosti družic Starlink od Země ve srovnání s geostacionárními satelity. Kratší vzdálenost znamená nižší latenci při komunikaci. (Zdroj: dgtlinfra.com)
Kolik Starlink stojí a jaké má parametry?
SpaceX usiluje o co nejjednodušší a nejtransparentnější cenovou politiku, a tak nabízí jen jeden tarif a ceny jsou v podstatě stejné po celém světě. Zakoupení terminálu s anténou, trojnožkou a Wi-Fi routerem vyjde například v Německu na 499 eur (cca 12 700 Kč s DPH) a následně je potřeba platit měsíční paušál ve výši 99 eur (cca 2500 Kč s DPH). Služba je momentálně ve fázi betatestování a SpaceX uvádí rychlost stahování mezi 50–150 Mb/s s latencí 20–40 ms, avšak naměřeny byly i výrazně vyšší rychlosti. Rychlost pro upload se z předběžných měření pohybuje přibližně v rozmezí 10–40 Mb/s. Spolu s přibývajícími družicemi pak má kromě konstantního pokrytí signálem růst i přenosová rychlost a klesat latence. Současné výsledky jsou velmi dobré a už pouhá beta verze dosahuje parametrů srovnatelných s pozemním připojením přes optickou síť.
Nadprůměrně vysoká naměřená rychlost internetového připojení Starlink od jednoho z kanadských betatesterů. (Zdroj: /u/getballed)
Kde je Starlink k dispozici a kdy bude služba spuštěna v ČR?
Služba Starlink je od podzimu 2020 ve fázi betatestování. Nejdříve byla k dispozici pouze v USA a postupně přibyly i další země: Kanada, Velká Británie, Německo, Nový Zéland, Belgie, Rakousko, Francie a Nizozemsko. SpaceX ale zároveň pracují na spuštění služby i v dalších zemích.
Starlink je možné už nějakou dobu rezervovat odkudkoli na světě. Stačí navštívit oficiální web, registrovat se a složit malou vratnou zálohu. Při odeslání objednávky z ČR je uveden přepokládaný termín spuštění koncem roku 2021 nebo v roce 2022. Předtím ale bude muset SpaceX zařídit povolení pro provoz služby v ČR a asi také bude muset v tomto regionu vybudovat pozemní stanici, která bude přeposílat signál mezi jednotlivými satelity v dosahu. Nejbližší takové stanice se nacházejí u Frankfurtu a Hannoveru, a ty by nejspíš dokázaly obsloužit jen část ČR (jestli vůbec).
Do kdy musí být konstelace Starlink hotová?
Telekomunikační úřad FCC požaduje, aby celá konstelace čítající 11 923 družic byla dokončena do listopadu 2027 (a do roku 2024 musí být vynesena alespoň polovina všech satelitů). Pokud to SpaceX nestihne, hrozí, že bude moci provozovat pouze tolik družic, kolik do té doby zvládne do vesmíru vynést.
Ani poté ale SpaceX nepřestane vynášet další satelity, protože tou dobou už bude potřeba začít postupně obměňovat staré satelity, které byly vyneseny na začátku. Očekává se totiž, že satelity budou po 5 letech zastaralé, a tak budou průběžně nahrazovány novými generacemi. Krátká životnost snižuje náklady na výrobu satelitu a umožňuje rychlejší míru modernizace celé konstelace. Zároveň společnost může pružněji reagovat na měnící se požadavky zákazníků a rychleji zavádět nové technologie.
Detail šedesáti satelitů pro síť Starlink během příprav na misi Starlink v1-1 (Foto: SpaceX)
Kdy vstoupí Starlink na burzu?
Elon Musk i Gwynne Shotwell ze SpaceX potvrdili zprávy o tom, že firma plánuje časem ze Starlinku udělat samostatný subjekt a s ním vstoupit na veřejnou burzu cenných papírů. To by umožnilo komukoli investovat do firmy nákupem akcií. Nejedná se ale o nic, čeho bychom se měli dočkat v dohledné době. Přesný termín vstupu na burzu není znám, ale Elon Musk vysvětlil, že to bude až za několik let, kdy bude růst obratu firmy hladký a předvídatelný. Momentálně Starlink spíše jen polyká peníze kvůli prvotní výstavbě konstelace a příjmy jsou nízké. SpaceX totiž prozatím prodává uživatelské terminály dokonce za méně, než kolik stojí jejich výroba. Do plusu se tak dostane vždy až po řadě měsíců, během kterých zákazník platí paušální poplatek za službu.
Plánuje SpaceX rozšířit Starlink i na Mars?
Ano. SpaceX plánuje začít létat na Mars ještě během této dekády a jak uvedla prezidentka firmy Gwynne Shotwell, kolonisti tam pak budou potřebovat mezi sebou komunikovat. Bude tedy prý velmi důležité vybudovat satelitní síť podobnou Starlinku také na Rudé planetě.
Navíc bude potřebovat zajistit dobré spojení mezi Zemí a Marsem. Elon Musk vysvětlil, že řešením by mohl být vysokofrekvenční laser, který by propojil zařízení na oběžných drahách Země a Marsu. Zároveň by byly potřeba retranslační stanice pro situace, kdy se bude mezi Marsem a Zemí nacházet Slunce.
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Podpořte projekt ElonX
Mě by zajímalo, jestli až bude zprovozněna laserová komunikace mezi satelity, zda bude potřeba pozemní stanice v každém státě. Případně když si koupím starlink v ČR, budu potřebovat do zahraničí “roaming”. A s tím souvisí i dotaz na možnosti omezení používání v určitých státech.
V cem je nejvetsi problem, ze jeste nemaji laserove spojeni mezi druzicemi? Tuhle funkcionalitu povazuju za tak dulezitou, ze bych ocekaval jeji existenci od prvnich varek Starlinku.
Co je takovy problem, ze to ani kutilove ze SpaceX nezvladnou? Existuji laserove streamy mezi jinymi druzicemi?
Letelo to na transporter-1. Takze uz to instalovali na nekterych druzicich.
Jak je napsáno v článku, lasery už letěly na několika družicích a testy na orbitě byly úspěšné. SpaceX má už třetí generaci vlastních laserů a momentálně se soustředí hlavně na zlevnění jejich výroby, aby je bylo možné nasadit ve velkých počtech.
Nejvíc dycinky obdivuju, jak se lidi zvládnou zeptat na to, co plánuje člověk napsat v nejbližším článku 😀 😀 a musí odpovídat opatrně, aby bylo o čem psát 😀
Vim, ze laserove spojeni testovali. Ale zajimalo mne, zda nekdo jiny provozuje laserove spojeni mezi druzicemi (treba GPS satelity) nebo zda Spacex toto spojeni + HW vyviji od nuly.
Tesim se na dalsi dil 🙂
Laserové spoje vyvíjí či plánují i další firmy, ale myslím, že aktivně je na orbitě momentálně nikdo neprovozuje (možná proběhly nějaké orbitální testy, ale nejsem si jistý). Každopádně SpaceX si jako obvykle vyvíjí vlastní řešení.
https://en.wikipedia.org/wiki/Laser_communication_in_space
kdo se moc pta – malo googli 🙂
Diky
Bylo by zajimave, kdyby jeden dil rozebral moznosti vojenskeho vyuziti. Nedavno byl na armadnich novinach clanek o vojenskem vyuziti SS, SS+SH v kombinaci se Starlinkem, v nejakem clanku predtim se tam rozebiralo vyuziti jako zalozni datalink pro voj. letectvo. Dalsi vyuziti je v konceptu JADC2.
Zatim co vim, se armada pouze poptava, v zadnem pripade sem nikde nepotkal, ze by to bylo vyjasnene, jake budou presne armadni pozadavky. Urcite to v nejakem prehledu zminim, kdyz najdu cas to napsat 🙂
To máme pravdu, někde jsou zatím testy, jako v případě letectva viz ABMS (což se součást JDAC2).
Nebo testovací program DEUCSI (Defense Experimentation Using the Commercial Space Internet) v délce 3 roky.
V rámci DEUCSI síť Starlink napojí bitevní letoun AC-130 a tankovací letoun KC-135. Letectvo v současnosti uvažuje o pronajmutí několika procent kapacity sítě Starlink.
Někde už je to konkrétnější viz “Nyní Pentagon hodlá vybudovat podobnou globální IČ satelitní síť pro průzkum zemského povrchu a atmosféry. SDA za účelem vývoje „infračerveného Stralinku“ poskytne 193,5 milionu dolarů L3Harris a 149 milionů dolarů SpaceX. Firma L3Harris vyvine satelit i IČ optiku. SpaceX postaví satelit (na základě platformy Starlink) a vývoj optiky zadá externí společnosti. Každá společnost musí postavit čtyři satelity se širokoúhlou WFOV (Wide-field of View) IČ kamerou. Obě společnosti přesvědčily SDA díky svým zkušenostem a schopnosti zajistit masovou výrobu satelitů.”
Elon Musk před dvěma dny hovořil na konferenci letectva U.S. Air Force Space Pitch Day v San Francisku, kde představil plány společnosti SpaceX. Samotné letectvo podpořilo rozvoj sítě Starlink částkou 28 milionů dolarů. Síť Starlink podle provozní ředitelky SpaceX Gwynne Shotwell letectvu poskytne až 100× větší přenosovou rychlost, než má nyní, to vše za výrazně nižší cenu.
Chápu, že jste ale více zaměřeni na civilní stránku projektů SpaceX, spíš jsem vám to chtěl napsat, pokud byste k tomu měli nějaký větší detail než armádní noviny, kde se sem tam o tom nějaký článek objeví. Píšete (myslím tím ElonX obecně) perfektní články, které jsou poměrně detailní a komplexní, tak mě zajímalo, jestli byste v této oblasti nevěděli větší detail (i když chápu, že samozřejmě těch informací v té vojenské části SpaceX zas tolik veřejných nebude).
https://www.armadninoviny.cz/starlink-globalni-satelitni-internet-pro-armadu.html?hledat=starlink
https://www.armadninoviny.cz/americke-letectvo-otestuje-konstelaci-starlink.html?hledat=starlink
https://www.armadninoviny.cz/pentagon-chce-vlastni-infracerveny-starlink.html?hledat=starlink
https://www.armadninoviny.cz/rusko-se-obava-anglosaske-kolonizace-mesice-a-marsu.html?hledat=starlink
O většině věcí, které zde zmiňujete, o těch již články vyšly. Patrně jste je přehlédl. Zde se kupříkladu píše o tankování či IČ družicích. Píšu stejně o civilních jako o vojenských aplikacích. Pokud jsou k tomu informace. Zkuste si fakt dohledat různé přehledové články. Anebo na to můžete jít snadněji, v řadě případů jsou ty přehledy sepsány v doporučených článcích pod jednotlivými misemi Starlink.
Podle
https://twitter.com/WatchersTank/status/1398953900594634757?s=19
By o to armáda (ozbrojené složky) mohly mít zájem jako dopravní prostředek země – země
Co se tyce provozu na pohybujicim se dopravnim prostredku tak zatim nic moc. Zkoukl jsem par videii na youtube a ma to zatim hodne vypadku. Jsem myslel ze jsou trochu dale. Ale zase nutno podtknout, ze je to stale beta a ze to jiste casem optimalizuji.
Pokud vím budou třeba nějaké mezistanice na Zemi. Podle Elona by to neměl být velký problém. Vím, že o tom někde tweetoval, ale nevim kde.
Tak podle Elona nemel byt problem ani falcon heavy 😀 ale budiz. Nechme se prekvapit s cim prijdou a jak a kdy to casem optimalizuji.
Fungování v pohybu zatím není standardně podporováno, tato funkce přibude až později. Technicky to ale možné je a SpaceX to už dlouho testuje interně na lodích i letadlech.
Netestují to i na raketách? (SN 15)
Jo, taky. 🙂
A teď si vezměte, že se vysoce výkonný laser spojující Zemi s Marsem splaší a při drobném vychýlení oslepí několik miliard lidí. K tomu invaze trojnohých smrtelně jedovatých kráčejících květin… To je hned!
Myslíte, že to bude jasnější než Slunce?
Jasnější než tisíc sluncí…
Drobné vychílení určitě nikomu vadit nebude. Ten laser bude svítit vod Marsu na zemi a druhej obráceně. Ten výkon tam je aby vůbec to bylo detekovatelné u cíle protože i Laser má nějaký rozptyl.
A pak v tom tweetu se píše “High frequency lasers” což není o výkonu, ale o frekvenci 🙂
Díky za upozornění. Já si to spojil s tím, jak v tom videu ve druhém odkazu Musk říká “big laser”, ale je fakt, že to taky nutně neznamená vysoký výkon. Změnil jsem to na vysokofrekvenční.
Možná je dobré se čas od času zamyslet a vrátit se ke středoškolské fyzice. Tentokrát jste to nedal. Na komunikaci s Marsem bude třeba velký výkon, na barvě/frekvenci laseru opravdu příliš nezáleží.
Já jen předávám, co řekl Musk. Ten zmínil vysokofrekvenční lasery.
Co si vzpomínám tak na frekvenci závisí maximální objem dat který půjde přenést -> vyšší frekvence znamená více dat za jednotku času. V tomhle tweetu Musk psal o frekvenci, takže spíš psal o datovým toku pro spojení než dosah.
Takže fialová žárovka přenese víc informací za jednotku času, než červená?
Záleží na tom, jak rychle s ní budete blikat …
Jo, jo. Na serveru sledujícího pravděpodobně největšího technologického “guru” současnosti si dovolíte udělat vtip na “Den trifidů” a slíznete devatenáct mínusů (zatím).
Z téhle perspektivy nevypadá ten jednosměrný let na Mars až tak špatně.