Zkušební nádrž pro Starship úspěšně otestována, prototypy SN3 a SN4 provedou první suborbitální lety
Pokud jste četli náš nedávný překlad skvělé reportáže z aktivit SpaceX v Boca Chica, asi vás nepřekvapí, že vývoj a výroba Starship zde nadále pokračuje překotným tempem. Testovací nádrž SN2 před pár dny úspěšně prošla zkouškami a plnohodnotný prototyp Starship SN3 už je v pokročilé fázi výroby. Tento exemplář by přitom podle Elona Muska měl konečně vzletět.
Prototyp Starship SN1 na konci února vybuchl během kryogenní zkoušky kvůli špatnému svaru v oblasti „puku“, ke kterému měl být později připojen motor Raptor. SpaceX však poté během pouhého týdne v texaské Boca Chica vyrobilo zkušební kyslíkovou nádrž SN2, která už měla kvalitnější svary. Jejím účelem bylo rychle ověřit, že část lodi, která u SN1 selhala, byla upravena tak, aby se tento scénář znovu neopakoval.
Nádrž SN2 během testování (Foto: bocachicagal / NASA Spaceflight)
V pátek 6. března byla nádrž SN2 převezena z montážní plochy na nedalekou startovní rampu a během následujících dvou dnů nádrž absolvovala dvě zkoušky, při kterých byla naplněna vodou. Vše proběhlo v pořádku a už v noci z neděle na pondělí následovala kryogenní zkouška s kapalným dusíkem, jehož použití prozradila jasně viditelná námraza na nádrži. Test trval přes 6 hodin a nejspíš při něm došlo k několika tlakovacím cyklům.
Zajímavostí pak je, že k již zmíněnému „puku“ na spodku nádrže byl připojen hydraulický píst, který během testu simuloval nápory a vibrace, který by na puk a nádrž vyvíjel zažehnutý Raptor. Elon Musk později potvrdil, že test byl úspěšný. Zatím však není jasné, jestli tím testování nádrže SN2 končí, nebo jestli je v plánu provést další tlakové zkoušky, tentokrát třeba až do zničení, aby SpaceX zjistilo, jakému náporu dokáží nové svary odolat.
Elon Musk zároveň prozradil, jaký je aktuální plán SpaceX do budoucna. Příští prototyp SN3 by prý už měl podstoupit statický zážeh Raptoru (ten byl původně v plánu už pro SN1) a také s ním mají být provedeny „krátké lety“. Následující exemplář SN4 pak má absolvovat „delší lety“. To by mohlo znamenat, že testy SN3 budou mít blíže spíše k loňským zkušebním letům Starhopperu, a na očekávaný let do výšky 20 kilometrů dojde nejdříve s prototypem SN4.
Předběžný plán testovacích letů se samozřejmě může ještě změnit v závislosti na tom, jak se osvědčí SN3, ale tak jako tak nejspíš nebudeme muset čekat moc dlouho. Musk uvedl, že důležitější než jednotlivé prototypy je navýšení kapacity na výrobu Starship a Raptoru obecně. A přitom už teď výroba v Boca Chica hezky odsýpá. Například zde už byla spatřena spousta dílů pro prototyp SN3 (nová špička, část hlavní nádrže, několik svařených barelů a přistávací nádrž). A jelikož výroba podobného SN1 trvala jen asi měsíc, testování SN3 by pravděpodobně mohlo začít už na přelomu března a dubna.
Elon Musk navíc v pondělí navštívil konferenci Satellite 2020 ve Washingtonu, kde poskytl rozhovor, při kterém také mluvil o Starship. Začátek rozhovoru se mimochodem opozdil o více než 30 minut, což Musk vysvětlil tím, že se zdržel na cestě z Boca Chica, kde v poslední době tráví hodně času.
V rozhovoru nezazněly skoro žádné nové informace, ale Musk zmínil, že SpaceX za 1–2 měsíce nejspíš ve výrobě Starship přejde z nerezové oceli typu 301 na vlastní upravenou slitinu. Na začátku února přitom říkal, že k tomu má dojít „za 6 měsíců“. Jako zajímavost pak Musk dodal, že SpaceX bylo v roce 2018 donuceno k přechodu z uhlíkových kompozitů na ocel spíše okolnostmi, než že by šlo o rozhodnutí, u kterého by si byl Musk tehdy jistý, že je správné. Realita však byla taková, že vývoj a výroba Starship (tehdy nazývané BFR) byly tak drahé a pomalé, že kdyby firma nezvolila jiný materiál, zbankrotovala by.
To, že se nerezová ocel nakonec ukázala jako vhodnější materiál, prý byla spíš šťastná náhoda. Výhody oceli totiž nejsou na první pohled zřejmé. Když se prý například podíváte na tabulku s parametry různých materiálů, kompozity díky své pevnosti a nízké hmotnosti vycházejí jako jasný vítěz. Jenže když se v případě Starship vezmou v potaz další okolnosti a požadavky, není to už tak jednoznačné. Ocel je sice těžká, ale kombinace její vyšší pevnosti při nízkých teplotách, snadné opracovatelnosti, nízké ceny a vysoké tepelné odolnosti, která znamená, že nepotřebujete tak silný tepelný štít, z ní najednou dělá velmi lákavou volbu.
Porovnání jednotlivých verzí rakety ITS/BFR/Starship (Zdroj: Everyday Astronaut)
Musk si také pozvzdechl nad tím, jak kosmický průmysl stagnuje. Sergej Koroljov by prý jen stěží věřil tomu, že v roce 2020 se bude pořád používat raketa Sojuz, která vychází z Koroljovových návrhů z 50. let minulého století. V souvislosti s tím Musk pochválil tým, jenž v posledních letech vyvíjel Crew Dragon, s kterým prý bylo provedeno „šílené množství testů“. Musk dodal, že je to krok správným směrem, ale stále jde jen o loď určenou pro cesty na nízkou oběžnou dráhu a s tím se prý nesmíme spokojit. Dragony a Falcony však jsou podle Muska na konci vývoje, a tak nemá smysl pracovat například na verzi Block 6 pro raketu Falcon. Místo toho se Musk soustředí na Starship, která představuje potřebný revoluční skok v oblasti kosmické techniky.
Starship prý bude navržena tak, aby mohla znovu odstartovat už hodinu po přistání. Cílem je, aby loď mohla být v podstatě hned natankována a opět startovat, podobně jako tomu je u letadel. Mezi lety by měla probíhat maximálně jen nějaká zběžná inspekce. Zajímavostí pak je, že Starship bude muset po každém startu nejspíš 3krát nebo 4krát obletět Zemi, aby se dostala do vhodné pozice pro přistání zpátky u startovní rampy. Ve výsledku by pak mohla Starship startovat zhruba třikrát denně.
Elon Musk ale na závěr rozhovoru varoval, že k inovacím nedochází automaticky a je potřeba na nich pracovat. Obává se, že pokud nedojde ke zrychlení míry inovací, možná se ani sám nedožije trvalých základen na Měsíci a Marsu, po kterých tak touží. Muskovi je 48 let.
Záznam rozhovoru s Elonem Muskem (textový přepis zde):
Podpořte projekt ElonX
- Mise Starlink 10-9 - 25. 7. 2024
- Mise Starlink 9-4 - 20. 7. 2024
- Daily Hopper: Nehoda Falconu 9 a problémy Starlineru - 19. 7. 2024
Nejdříve jsem se bál aby se Trump nedal strhnout zásahem do konfliktu Turecka a Ruska v Sýrii, to by definitivně zastavilo harmonogram návratu na Měsíc ale globální pandemie to je vážně rána do vazu, to nikdo nečekal
že právě ta ohrozí plány Artemis a ohrozí i celou ekonomiku NASA a také veškeré aktivity Elona Muska. Zaměstnanci SpeceX v Boca Chica kde pracují na největším kosmickém korábu světa v polních podmínkách i se stavbou
stanů jakoby se chystaly vše přestěhovat na Mars a tady je to jen jako nanečisto. Teď aby trénovaly ve skafanrech aby se nenakazili konoravirem a nebo postavit bublinu pod kterou by i na Marsu mohly pracovat bez skafanrů. Přístup do hermetického prostoru by musel být podpovrchový, tunelem podle projektů Boring Company zde i na Marsu.
Jedná se prioritně o armádní systém. Mít nezávislý net +- 60 rovnoběžka je dar z nebes. Elon jen dělá křoví a dává spolehlivé levné rakety.
mozno by nezaskodilo pozriet sa, ake peniaze berie SpaceX od armady, a porovnat to s Boeingom alebo Lockheedom. To ked SpaceX je krovi, tak ti dvaja su hotovy prales 🙂
yamato, bych k tvému výčtu doplnil společnost Northrop Grumman, ten to taky bere dost s rozběhem 🙂 a maskuje se za tropický lesík.
Nebude ta námraza na povrchu pláště na SS a SH problém? To by mohlo dělat i nějakou tunu, která bude za letu odpadávat..jak se to da řešit?
To je u raket úplně normální. Většina toho ledu odpadne hned na startu a proto se to neřeší nijak.
Podívej se na videa ze startů- většinou je krásně vidět, jak to opadává hned po zážehu motorů (vibrace a zvuk se o to velmi efektivně postarají).
SpaceX už zahajuje práce i v LA. viz https://www.youtube.com/watch?v=Y6Dx9p3ygu4
Díky za článek. Přijde mi prohlášení, že kdyby SpaceX pokračovalo ve vývoji varianty z kompozitu, že zkrachovala tak trochu přitažené za vlasy ale jistě dodá pocit jedinečnosti. V Cocoa na Floridě se už definitivně skončilo ? Přejde mi, že šlo o to spojit síly nežli to stavět odděleně 🙂
určite by nemohli s kompozitmi, pri ich cene, postupovať systémom pokus-omyl, tak ako postupujú teraz s ocelou. A ak postupujete systémom “na prvú dobrú”, tak to robíte defacto ako NASA. A pozrite sa koľko minie NASA na vývoj čohokoľvek, vrátane old-school jednorazovej rakety. Skrátka eliminácia rizík niečo stojí, a lacnejšie je nechať to občas buchnúť a potom zisťovať kde je chyba.
O rok by mal letiet New Glenn, ktory je konstruovany “klasickym” sposobom a ma byt tiez znovupouzitelny. Crtuje sa z toho celkom pekny zavod new glenn vs starship ale samozrejme, NG sa vyraba uz 8 rokov ci kolko + ak sa nemylim tie ich nove motory bude pouzivat aj ULA vo vulkane. Uplny opak spacex.
plus berte do uvahy ze Bezos sype do BlueOrigin celkom slusnu kopu penazi. Mozno by bolo zaujimave na zaver porovnat, kolko stal NewGlenn klasickym stylom vs. Starship vybuchovacim stylom. Ale to sa asi nikdy nedozvieme presne.
Ano je to tak. Ale peniaze bude mat aj spacex ked rozbehne starlink, v poslednom rozhovore ak si dobre pamatam musk povedal ze potencialny zisk pri starlinku je 10-15x vyssi ako z falcon 9 zakaziek.
Potenciál Starlinku je obrovský. Ono se to nezdá, ale jakmile se rozjede síť, která umožní velmi slušné připojení de facto odkudkoliv, iniciuje to celou řadu společenských změn. Souvisí to s tím, jak je čím dál více profesí závislých především na možnostech připojení. Všímám si v posledních letech (a aktuální epidemie to ještě urychluje), jak je čím dál více firem, které nemají problém s home office, nepotvrzují se obavy, že lidé na HO se flákají, ale naopak odvedou svou práci rychleji a efektivněji (samozřejmě, že výjimky se najdou). Přímo v mém okolí je relativně dost lidí, kteří odcházejí z Prahy a stěhují se do menších měst, kde najdou levnější bydlení, mají blíž do přírody, mají nižší náklady, ale přitom jim zůstává práce v Praze, kam jezdí třeba jen jednou do týdne. Mnoho z nich by si přálo jít vyloženě mimo město, ale tam už narážejí na připojení, ale i místní služby.
Starlink by tohle mohl velmi zajímavě změnit a to celosvětově. Pokud se takhle rozhodne výrazná část vysokopříjmových zaměstnanců, že půjdou z města, bude to znamenat, že budou ochotni také více utrácet v místě nového bydlení a to může zlepšit nabídku místních služeb atd. Starlink (a zcela určitě i následující konkurenční služby) v tomto ohledu mají opravdu zajímavý potenciál a rychle si najdou své zákazníky.
Osobně bych to uvítal i v podobě, že bych si přijímačem vybavil obytný vůz a velkou část roku dělal opravdu kdekoli. V tomto ohledu by byl ochoten za takovou službu poměrně dost peněz, protože by mi to snížilo jiné náklady. A podobně uvažujících lidí není úplně málo a do budoucna jich může ještě hodně přibývat.
Pocencial satelitneho vysokorychlostneho internetu s nizkou latenciou sa podla mna takmer neda odhadnut. To bude mala informaticka revolucia. Len si zoberte vsetko co lieta alebo sa plavi skrz oceany, vyletne lode, lietadla, sukromne ci statne, to su vsetko obrovsky zakaznici + je to dalsia alternativa k medzikontinetalnej komunikacii, ktora je prakticky len na urovni podmorskych kablov (vysokorychlostna komunikacia). Taktiez sa moze kludne stat ze “klasicky” operator sa pretransformuje na internetoveho operatora, lebo budeme telefonovat vsetci cez internet, pac to bude lacnejsie a zrejme aj kvalitnejsie.(nemyslim ze bude telefon prijimat internet zo satelitu ale vysielacie veze ktore tvoria pokrytie.) Taktiez stare obrie velkomesta ake maju napr. v cine, hlavne tie starsie, tam uz nikto ziadnu optiku kopat nebude, pac to je drahe a nikto nevie co je podzemou za siete tak do toho radsej nesahaju. Takto daju na bytovky anteny a je po probleme, afrika, india, ti si tiez velmi radi zaplatia. Urcite by som to nepodcenoval. A pokial sa SpaceX podari spravit starlink dobre a s predstihom, tak bude mat obrovsku vyhodu oproti konkurencii.
len ma trochu znervoznuju tie starlinky na vyssich drahach. Ked sa nieco rozpadne na nizkej drahe, za chvilu sa to vycisti. Na tych vyssich drahach to moze v najhorsom pripade sposobit kaskadovy efekt, ktory bude “navzdy”, lebo ztadial to tak skoro nepopada 🙁
Tak ono rozumné připojení je už přes 4G sítě a než se Starlink rozjedne, tak v Číně už budou určitě i 5G:))
Na to nejsou potřeba drahé a mnohdy nefunkční družice, které zasviní okolí Země a učiní tak veškerý kosmický výzkum mnohem nebezpečnějším ….
V současné době (následující 2 roky) necílí StarLink na Evropu, ale na countryside USA/Kanadu. To je cca 60 milionů obyvatel jen v USA, kteří jsou odkázaní na internet, jaký byl v ČR v první dekádě nového tisíceletí.A za šílené ceny Nekecám. Dohromady s Kanadou to dělá skoro 100 miliónů lidí, kteří mu budou líbat ruce na vysokorychlostní internet s latencí v rámci severní ameriky okolo 20-30 ms.
Otázka tedy bude co na to konkurence ve formě pozemních operátorů. A také otázka zda tito lidé co bydlí v “divočině” mají o internet zájem… Provozovat satelitní síť je zřejmě někde o dva řády (?) nákladnější než provozovat síť pozemní. Jestli mají “vidláci” nehorázné ceny, pak je to proto, že současné operátory nic nenutí dát jim ceny lepší….
Opravdu bude u těch satelitů reálná latence 20-30ms?
To bude ještě zajímavé, protože pro pokrytí řídce obydlených oblastí budou potřeba ideálně satelity příští generace – ty co si budou moci “povídat” mezi sebou. Teď je nutné mít přijímač i vysílač v dosahu jednoho satelitu. To je dost limitující pro použití v odlehlých oblastech.
Tohle je trochu jako vejce a slepice. Protože SpaceX bude mít problém vynést satelity včas když bude muset spoléhat jen na Falcony a Starship zase údajně má být placená příjmy ze Starlinku, který se bez ní bude budovat pomaleji a později začne vydělávat (pokud bude výdělečný – jistotu nemáte, trh i technologie připojení se mění každý měsíc a konkurence je obrovská).
Něco se dá zajistit pomocí úvěrů a investorů, ale i tak je to celé dost na vodě…
Kdyby SpaceX tvrdila že se z těch příjmů má platit až třeba ta kolonize Marsu, nebo pokročilejší verze Starshipu tak ani nepípnu, ale Starship – minimálně nákladní varianta – PŘEDCHÁZÍ Starlink, nikoli naopak !
za tu dobu uz sme si zvykli, ze EM robi vsetko naraz
Berte do úvahy, že to co vidíme na fotkách, není Starship. Je to jen jedna z nádrží. Pokud SPX bude provádět návrh všech komponent Starship vybuchovacím způsobem, tak si užijeme ještě spoustu zábavy:)))
NG je přímá konkurence spíš pro FH než pro SHS ..
Jinak na Kosmonautixu jsou videa o výrobě v BO …
Mno je to trochu extrémní překlad věty:
“This happened by accident, by the way. This may sound like some great insight, but it actually happened because we were moving too slowly on composite, and I was like, we cannot move this slowly or we’ll go bankrupt. So do this with steel.”
Znamená to, že při potenciálních mezikontinentálních letech bude potřeba třikrát obletět zemi?
Pokud to chápu správně, tak mezikontinentální není orbitální, ale suborbitální, tedy něco zcela jiného.
Navíc jenom málo kdy budou chtít přistát na tom stejném místě odkud vzlétli.
sa zamysli……