Ostrá výměna názorů o SpaceX mezi Elonem Muskem, šéfem konkurenční ULA a ředitelem Roskosmu

SpaceX nabízí v kategorii středních a těžkých raketových nosičů nejnižší ceny, což v průběhu let vedlo k dominantní pozici firmy na trhu. To pochopitelně ztěžuje život konkurenčním společnostem i kosmickým agenturám ostatních zemí. Není tedy divu, že občas dojde mezi zástupci těchto subjektů ke slovním potyčkám ohledně obchodních praktik nebo přístupu k problematice znovupoužitelnosti raket, která představuje jeden z faktorů přispívajících k nízkým cenám SpaceX. V poslední době například ředitel Roskosmu nařkl SpaceX z dumpingu a šéf konkurenční společnosti ULA zpochybnil ekonomický přínos znovupoužitelnosti. Elon Musk na oplátku prohlásil, že ULA získává zakázky jen díky vládní podpoře a lobbování. Pojďme se na jednotlivá prohlášení podívat podrobněji, zasadit je do kontextu a nabídnout protiargumenty.

Rusko a Evropa

Ředitel ruské kosmické agentury Roskomos Dmitrij Rogozin aktuálně nařkl SpaceX z nekalých praktik. Uvedl, že Roskosmos pracuje na snížení cen svých raket, aby získal větší podíl na mezinárodním trhu startů. Rusku v minulosti patřila téměř polovina trhu komerčních startů, ale v posledních letech jeho podíl klesl téměř na nulu, jelikož SpaceX nabízí bezkonkurenčně nízké ceny. Rogozin to odůvodňuje tím, že SpaceX lobbuje za obchodní sankce proti Rusku a využívá dumpingovou cenovou politiku, která je podle něj možná díky dotacím americké vlády. Podobný názor v minulosti vyjádřil šéf ArianeGroup Alain Charmeau.

Rostoucí podíl SpaceX na trhu komerčních startů na úkor Ruska (Zdroj: SpaceX)

Elon Musk na to reagoval tweetem, že problém je ve skutečnosti v tom, že rakety SpaceX jsou znovupoužitelné z 80 %, zatímco ty ruské z 0 %. Co se týče dotací, redaktor Ars Technica Eric Berger označuje Rogozinova prohlášení za absurdní, neboť celý ruský kosmický program samozřejmě platí stát, takže stěžovat si na státní dotace je poněkud mimo. To samé platí pro evropskou Arianespace, jejíž existence je závislá na podpoře EU a zaručených vládních kontraktech.

A co vlastně těmi dotacemi Rogozin v případě SpaceX myslí? Uvedl, že SpaceX si sice účtuje za komerční start jen 60 milionů dolarů, ale u misí pro NASA nebo armádu je cena o 50 až 300 % vyšší. Tato vyšší cena je podle Rogozina tou dotací, která umožňuje SpaceX nabízet uměle nízké ceny na komerčním trhu. Je sice pravda, že vládní a armádní starty jsou o něco dražší než běžné komerční mise, ale rozhodně ne čtyřnásobně.

Když se podíváme na náš přehled veřejně známých cen zakázek SpaceX, uvidíme u Falconu 9 částky, které jsou maximálně dvakrát vyšší než standardních 60 milionů dolarů. Jenže když se podíváme pozorněji, zjistíme, že u některých startů pro NASA částka zahrnuje také dodatečné služby nebo dokonce platby dalším organizacím. Některé mise jsou zkrátka náročnější na provedení a vyžadují nadstandardní služby a opatření. V případě vojenských misí pak je potřeba splnit dodatečné požadavky, provádět více kontrol a vést podrobnější dokumentaci, což vede k vyšším cenám. Rozhodně ale nejde o dotace.

Navíc ceny SpaceX dlouhodobě klesají (dost možná díky znovupoužitelnosti) – za poslední tři starty pro NASA si společnost účtovala 50–80 milionů. Cena tedy rozhodně není čtyřnásobná, je vyšší maximálně o pár desítek procent (navíc například cena mise PACE ve výši 80 milionů opět zahrnuje blíže neurčené dodatečné náklady).

Znovupoužitelnost

SpaceX používá první stupně svých raket Falcon opakovaně už od roku 2017 a loni také poprvé proběhlo první znovupoužití aerodynamického krytu. Tyto kroky postupem času vedly ke snížení průměrných interních nákladů na každý start. Avšak cena (tedy částka, kterou za start zaplatí zákazník) se v posledních letech moc nezměnila – SpaceX už dlouho uvádí standardní cenu 62 milionů dolarů za nový Falcon 9, 50 milionů za Falcon 9 s již použitým prvním stupněm a 90 milionů za Falcon Heavy. To někteří berou jako důkaz toho, že znovupoužitelnost se ve skutečnosti vlastně moc nevyplatí, protože jinak by SpaceX dále snižovalo ceny. Ale samozřejmě každý ekonom vám vysvětlí, že pokud mám nejnižší cenu na trhu a klesají mi náklady, má smysl snižovat cenu pouze tehdy, když to povede k úměrnému zvýšení poptávky. Jenže trh se starty raket je velmi neeleastický, takže na snížení cen reaguje zvýšením poptávky jen do určité míry nebo až za dlouhou dobu. Takže než se trh posune do nové fáze, ve které zákazníci dokáží patřičně zužitkovat levné rakety, snížení cen SpaceX by v podstatě nevedlo k získání téměř žádných nových zakázek.

Falcon 9 s již použitým prvním stupněm a již použitým aerodynamickým krytem před startem mise Starlink v1-5 (Foto: John Kraus)

Relativní stálost cen SpaceX tedy nutně neznamená, že znovupoužitelnost není ekonomická. Navíc prezidentka firmy Gwynne Shotwell aktuálně prohlásila, že znovupoužitelnost ušetřila SpaceX „spoustu pěnez“. Nevíme sice kolik peněz přesně, ale nápovědou může být nedávné prohlášení Christophera Coulurise ze SpaceX, že celkové náklady na start činí 28 milionů dolarů. Předpokládám, že mluvil o Falconu 9, takže pokud si za takový start SpaceX účtuje 50–62 milionů, představuje to zisk přes 20 milionů z každé mise a tedy velmi slušnou marži. Otázkou ale zůstává, co přesně těch 28 milionů reprezentuje. Je to částka pro start s již použitým prvním stupněm nebo náklady na výrobu nové rakety? Nebo to je nějaký dlouhodobější průměr nákladů na jeden start bez ohledu na to, jestli je nějaká část rakety už použitá?

Znovupoužitelnost raket ale stále nechává řadu konkurentů SpaceX chladnými. Například šéf společnosti ULA Tory Bruno aktuálně uvedl, že jeho firma nadále plánuje pouze záchranu motorové sekce vyvíjené rakety Vulcan. Systém se nazývá SMART a spočívá v záchraně znovupoužitelných motorů BE-4 společnosti Blue Origin, které pohánějí první stupeň rakety Vulcan. Motorová sekce se po odpojení od rakety zpomalí pomocí hypersonického nafukovacího štítu, padáků a poté má být zachycena helikoptérou za letu. ULA sází na tento přístup, protože zatím není přesvědčena o ekonomičnosti znovupoužitelnosti prvního stupně rakety pomocí motorického návratu na zem ve stylu SpaceX. Tory Bruno na Redditu podrobněji rozvedl své argumenty a z analýzy ULA prý vyplývá, že motorické přistání prvního stupně se vyplatí až tehdy, když každá vyrobená raketa provede alespoň 10 startů.

Elon Musk před časem uvedl, že vývoj znovupoužitelnosti raket Falcon stál miliardu dolarů. Vývoj něčeho podobného by ULA nejspíš vyšel dráž, jelikož to není zdaleka tak agilní a hlavně vertikálně integrovaná firma jako SpaceX. Navíc návratnost této investice by v případě ULA asi byla hodně dlouhodobá, jelikož firma startuje jen párkrát ročně. Na komerčním trhu totiž nedokáže cenově konkurovat, a tak se specializuje na lukrativnější mise pro NASA a armádu, kde nízká cena není nejdůležitějším faktorem. SpaceX provádí každý rok několikanásobně více startů než ULA a pokud má opravdu tak velkou marži, jak jsem popsal výše, investice do znovupoužitelnosti by se mohla vrátit relativně rychle.

Avšak i kdyby se SpaceX miliardová investice nakonec nezaplatila, pro firmu je znovupoužitelnost klíčová do budoucna, takže získané zkušenosti a vyvinuté technologie mají nesmírnou cenu pro vývoj Starship a dalších produktů. Oproti tomu ULA mluví o znovupoužitelnosti jen velmi vágně a přijde mi, že ji firma nebere moc vážně. Vulcan má poprvé letět příští rok, ale systémem SMART má být vybavena až budoucí verze této rakety v roce 2024. Osobně ale moc nevěřím, že záchranu motorů Vulcanu vůbec někdy uvidíme v praxi.

Na druhou stranu Musk pochválil společnost Rocket Lab, která nedávno oznámila, že se letos začne pokoušet o záchranu prvních stupňů svých raket Electron. Ty bez použití motorů vstoupí zpět do atmosféry, vystřelí padák a ještě ve vzduchu budou zachyceny vrtulníkem. Musk podotkl, že nevýhodou tohoto řešení je, že je hodně závislé na počasí a také nelze použít pro větší rakety. Stejně tak tento způsob záchrany nelze použít na Měsíci či Marsu, kde není atmosféra. Tam je jedinou možností motorické přistání. Uznal ale, že tento způsob je nejspíš vhodný pro malou raketu. Ostatně, SpaceX ve svých začátcích také experimentovalo s padákovým přistáním prvního stupně Falconu 1.

Pojištění a lobbování

Znovupoužitelnost ale není jediným tématem, kvůli kterému se ULA a SpaceX vzájemně popichují. Elon Musk aktuálně na Twitteru prohlásil, že jediným důvodem, proč ostatní střední a těžké rakety dokážou získat vůbec nějaké zakázky, jsou zásahy vlády. Jinak by prý všechny zkrachovaly stejně jako aerolinky s letadly na jedno použití. A nakonec ještě dodal, že firmu ULA pohání lobbování. Šéf ULA Tory Bruno se proti tomu ohradil slovy, že jeho firma se SpaceX už tři roky férově soutěží o zakázky NASA a armády. Každá firma prý vyhrála zhruba polovinu. „Takhle to má fungovat,“ dodal.

Co se týče lobbování, tak to je bohužel v dnešní době nutné zlo pro každou firmu, která se chce angažovat v oblasti, která nějak souvisí s politikou, a do této kategorie spadají starty raket pro americké vládní subjekty. Do lobbování investují peníze jak SpaceX, tak ULA. Pokud se podíváme na stránku OpenSecrets.org, která monitoruje aktivity lobbistů, zjistíme, že v posledních letech SpaceX utratilo za lobbing zhruba 2 miliony dolarů ročně. Oproti tomu ULA do lobbování investuje jen zhruba 1,5 milionu ročně. Znamená to, že SpaceX lobbuje více? Nejspíš ne, jelikož nesmíme zapomínat, že ULA je společný podnik Boeingu a Lockheedu, a každá z těchto firem investuje do lobbování dalších asi 13 milionů dolarů ročně. Ovšem, velká část těchto peněz je využita na účely, které souvisejí s leteckým, nikoli kosmickým průmyslem, ale stále jsou to úzce propojené obory, které dokonce v angličtině mají společný název „aerospace“. A asi by bylo naivní, myslet si, že zde není určitý překryv a nedochází k synergiím, kdy alespoň část lobbingových aktivit těchto dvou společností má nějaký přínos pro ULA.

V dalších tweetech pak Musk prohlásil, že Falcon 9 je jediná americká raketa certifikovaná NASA pro lety s astronauty. Nejspíš si teď řeknete, že musel zapomenout na Atlas V společnosti ULA, který bude vynášet astronauty v lodi Starliner. Musk vysvětlil, že „Atlas V je blízko, ale není to 100%,“ jelikož raketu pohánějí ruské motory a další komponenty také nejsou americké. Starty Atlasu jsou tedy „v zásadě závislé na Rusku“. Oproti tomu všechny komponenty Falconu 9 jsou prý americké.

Raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner společnosti Boeing (Foto: NASA)

Další výhodou Falconu 9 je podle Elona Muska to, že pojištění je o více než milion dolarů levnější než v případě Atlasu V, což je prý indikátor vysoké spolehlivosti rakety. Ale zástupce jedné nejmenované společnosti, která se zabývá pojišťováním raketových startů, vysvětlil, že Muskovo prohlášení je zavádějící. Celková cena za pojištění Falconu 9 je sice nižší než u Atlasu V nebo Ariane 5, ale není to proto, že by byl Falcon hodnocen jako spolehlivější. Pojištění se totiž u všech těchto raket vypočítává jako 4 % z ceny rakety a jelikož Atlas a Ariane jsou dražší, celková cena pojistky je vyšší než u Falconu. Kdyby ale pojišťovna vnímala Falcon 9 jako spolehlivější, k výpočtu pojistky by používala nižší procento.

Spolehlivost jako taková je také zajímavé téma. ULA se ráda chlubí svou 100% úspěšností startů, ale je to poněkud zavádějící tvrzení. Společnost existuje od roku 2006 a od té doby opravdu byly všechny její mise úspěšné (i když párkrát k selhání chybělo jen málo). Avšak ULA je společný podnik Boeingu a Lockheedu a rakety Delta a Atlas, které ULA provozuje, létaly už řadu let před založením firmy. A v té době samozřejmě párkrát selhaly, ať už částečně, nebo zcela. Rakety jako takové tedy nemají 100% spolehlivost.

Výbuch Falconu 9 během příprav na misi Amos-6 (Zdroj: US Launch Report)

V případě raket Falcon společnosti SpaceX zase lze argumentovat tím, že Falcon 9, který létá dnes, je v podstatě úplně jiná raketa než verze 1.0, která poprvé letěla v roce 2010. Míra spolehlivosti rakety se tedy odvíjí od toho, od kdy to budete počítat. Elon Musk před časem prohlásil, že Falcon 9 má jak vysokou, tak nízkou spolehlivost, jelikož právě záleží na tom, jestli jsou do statistik započítány starty starších variant. Pokud se budeme bavit konkrétně, tak Falcon 9 má za sebou 83 startů, z čehož 2 byly neúspěšné. Od poslední nehody při misi Amos-6 v roce 2016 proběhlo už 58 úspěšných startů. Značně vylepšená varianta Block 5 letěla od své premiéry v květnu 2018 už více než 30krát a zatím všechny její mise byly úspěšné. Atlas V dosud provedl také 83 startů, z čehož jeden byl úspěšný jen částečně (horní stupeň se vypnul předčasně, a tak byl náklad vynesen na příliš nízkou orbitu).




Mohlo by se vám líbit...

Odebírat komentáře
Nastavit upozorňování na
guest
63 Komentáře
nejstarší
nejnovější nejlepší
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Dr.Valve

Elon má pravdu, nezabudol na cestu do ruska a ako sa mu vysmievali keď chcel od nich nakupovať. Po tom čo sa deje vo svete to bude ešte zaujímavejšie, škoda len že na Mars sme nedoleteli ešte pred Coronou.

PetrV

Coronavirus je nepředvídatelný. Spousta šikovných lidí umře.
Vakcinace se rychle rozbíhá. Bohužel otázka je, jak dlouho bude účinná.
Je to virus, který silně mutuje.
Už ani nevím, kolik našli mutací. A nebo se to ustálilo?

PetrV

A na Mars Elon doletí. Otázka je co je tam tak zajímavého.
Suroviny?
Mají obavy ze zásahu Země meteoritem?
Geminidy jsou přísné.
Letos to bude o chlup, 2080 bude vysoká pravděpodobnost spršky větších kusů.
Jak to vidíte?

Hird

Jak hezky poznamenal nekdo v diskuzi na Teslarati – od ULA je to vcelku pochopitelné, kdyz z casti patri Boeingu, ktery nema uplne vychytanou ani znovupouzitelnost letadel :-))

Buzulušek

“Avšak i kdyby se SpaceX miliardová investice nakonec nezaplatila, pro firmu je znovupoužitelnost klíčová do budoucna, takže získané zkušenosti a vyvinuté technologie mají nesmírnou cenu pro vývoj Starship a dalších produktů.”

Nechci tu vyvolávat Flame a považuju se za fanouška. Nicméně toto tvrzení je pro mě za hranou. Pokud povedu domácnost dlouhodobě se záporným rozpočtem, zkrachuje. I kdybych se svým hospodařením mnoho naučil a polovinu svých výdajů utrácel za sebevzdělávání.

akuhtr

No a vidíte, s mnoha firmami to období kdy můžou fungovat se ztrátou je o dost delší než u domácnosti, dokud jsou v růstové fázi, peníze mohou získat prodejem akcií a ty použít na výzkum, vývoj. Znovu použitelné Falcony se navíc už pomalu splácí a výzkum jejich znovu použitelnosti již skončil, s tím že díky získaným zkušenostem je jednodušší vývoj znovupoužitelnosti i SHS. Dejme tomu že Falcony nesplatí svůj vývoj celí, ale bez nich by byl vývoj SHS o dost dražší a tak zbytek vývoje Falconu se doplatí ze zisku SHS.

Kryndapán

A teď šup zpátky do třetí třídy. Celí vývoj…

Vladimir

Nemusime ani chodit daleko za hranice, treba takova “drobna” domaci firma Mall Group jeste nebyla jediny rok v zisku. Cim to? Ano to jsou investice akcionaru 😉

PetrK

Investice akcionářů není dluh/závazek. Investice akcionářů je prodej podílu. Tedy dochází k okamžitému vyrovnání a ani z jedné strany nevzniká závazek do budoucna.
Naproti tomu vydání, respektive prodej dluhopisů, je závazek/dluh.
Nevím jak to funguje u Mallu, tak jen zarovnávám do správných krabiček…

SGaba

Zde ale nejde o to jestli je SpaceX v zisku ani o to jestli se zaplatí vývoj Falconu 9. Jde o to jestli se vrátí investice do vývoje znovupoužitelnosti Falconu 9. Jde tedy o to jestli na Falconu 9 SpaceX vydělá o miliardu dolarů víc teď když je znovupoužitelný, než kdyby nebyl znovupoužitelný.

bohyn

To ale byla investice, ktera se bude vracet i z SH/SS, nejen z Falconu.

moryk

SpaceX fandim, ale mrzi mne ze evropa nema taky takovou soukromou progresivni firmu… :-/

akuhtr

To bude tím že evropa je mnohem víc vlevo než USA, zde je to že někdo dokáže vidělat peníze bez dotací chápáno skoro jako hrdelní zločin a přednější je zachování pracovních míst, před technologickým pokrokem, jak před nějakou dobou vysvětloval šéf arianespace proč nepracují znovupoužitelné nosiče.

Robert

To neni uplne stastne prirovnanie, Europa je proste veeelmi odlisny trh od Ameriky.

akuhtr

No o tom jsem psal. Evropa je mnohem více přeregulovaný trh než USA a regulace jsou metodou cukru a biče (dotace a příkazy/nařízení), ale všechny škodí stejně.

3,14ranha

To má svůj vliv, ale Evropa je omezená i z přirozených příčin (viz. můj příspěvek níže). Hustota obyvatel, kulturní a jazykové bariéry, o dost jinak zaměřená filosofie inovací a pokroku (v evropě se mnohem víc recykluje i na dobrovolné bázi a evropané jsou, už jenom z kulturních důvodů, mnohem konzervativnější než američani, kteří jsou všichni defacto “náplava” z půlky planety)

akuhtr

Jazyková bariéra, to ano, ale ne neřešitelný problém. Filozofie inovací není problém, zrovna i ta recyklace by nás spíš měla tlačit ke znovupoužitelným technologiím. S konzervativností, tam je spíš problém ze shora. Vlády a státní organizace nerady inovují a nerady inovace vidí protože jim nerozumí a tak hází klacky pokroku pod nohy právě v podobě těch regulací. Vzpomínám si jak jsem četl článek jak evropský soud prakticky zakázal CRISR v zemědělství a odsoudil tím evropu k zaostalosti ve vědním oboru GMO plodin a tím pádem i zemědělství obecně…

gendibal

Promiň, bez urážky, ale ty bys to GMO svinstvo žral? Já teda ne, takže jsem za ten evropský konzervativismus rád, jakkoliv jinak panstvo z Bruselu úplně nesnáším.

akuhtr

Tohle je nesmyslná zpátečnická póza hnaná strachem z neznámého. V čem se liší GMO plodina od neGMO? GMO neporušuje fyzikální zákony, jen mění “program” buněk, stejně jako vznikají miliony náhodných mutací, tak v GMO je pár cílených. A? Podívej se kolik ve světě je jedovatých rostlin. Stačí pár přirozených mutací a přirozená mrkev co máš k obědu tě taky zabije a hlídá je někdo jako GMO? Ne. Už z toho důvodu je GMO bezpečnější, protože je pod dozorem.

A to češi mají s GMO bohaté zkušenosti a výsledky primitivního genetického inženýrství ala brokovnice zásahu beztak piješ i ty, v pivě. Odrůda ječmene Diamant, ze které vychází dost aktuálně pěstovaných ječmenů má k přirozenosti dost daleko. Semena byly strčeny pod rentgen a z výsledku vyšlechtili právě onen Diamant.

Mimochodem, jsem pro GMO, ale proti monsantu.

Nejen že bych GMO žral, ale rád bych se dožil toho že ty techniky budu použitelné i na mě. Byť u dospělých je to už obtížné, ale řekni mi, když máš takový problém s GMO obecně (u konkrétních plodin chápu, ale to stejný máme i u přírodních, také nejíme to co je jedovaté…) jaký k tomu máš tedy důvod?

petr

Když mluvíte o nesmyslném strachu z neznámého vždy si vzpomenu na záběry bláznivých Američanů kteří se nechávají dokola pro zábavu rentgenovat, aby ukazovali sousedům zábavné snímky své kostry a pak nezábavně umírají na rakovinu. Nebo jak kolem sebe v hektolitrech stříkají DDT aby zabili vši dětem ve vlasech nebo postříkali trávník a pak…
Opatrnost je tedy na místě zcela jistě a bohužel reálná zkušenost vyžaduje léta testování…. Někdy se to muže zdát jako zbytečná opatrnost ale předejdete tím že si z neznalosti zabijete statisíce lidí a zamoříte všechnu zemědělskou půdu. Nasledky odstranění škod pak trvají také dlouhá léta.

Zdenek H

Jen pro informaci, veškeré šlechtění, ať už rostlin nebo zvířat je využívání genetických mutací. Rozdíl u GMO je jen to, že je to rychlejší.
Pšenice před 16 000 lety taky vypadala naprosto jinak než dnes, jen naši předci vybírali ty mutace, které jim vyhovovaly a snažili se je více rozmnožovat.
https://www.ireceptar.cz/zahrada/pribeh-psenice-od-jednozrnky-a-kamenneho-srpu-po-zlate-lany-a-kombajny.html
Se zvířaty je to stejné. Když vezmete, jak vypadá vlk a proti tomu čivava a irský vlkodav. To jsou extrémy, kam až se dá dojít při využívání mutací.

Předpokládám, že nějaké to svinstvo z pšenice už jste žral 🙂

akuhtr

Ok, omlouvám se za OT

3,14ranha

Já skutečně mluvil o konzervativnosti obyvatel. U nás v evropě je velká událost když se mladý člověk sbalí a jde pracovat do svého hlavního města. Španělů pracujících v Praze a Pražanů pracujících v Madridu byste spočítal na prstech ruky. Drtivá většina evropanů má jedno trvalé bydliště na celý život.

V USA je naprosto normální stěhovat se i několikrát za život, vyrůstat, studovat a pak pracovat na opačných koutech obrovského území USA. A když tvrdím že v evropě jsou bariéry, tak v USA nějaké bariéry kulturní a politicko-zákonné taky jsou (viz části země rozdělené mezi demokraty a republikány) takže je to o nastavení těch lidí.
Možná za to částečně opravdu mohou geny předků všichni jsou tam potomci přistěhovalců.. a není to tak dávno.

Ucitel cestiny

Opet zpatky do treti tridy…. videlat penize

petr

Spíš je to vlivem jednoho šťastného rozhodnutí, které dost možná nebylo až tak geniální ale jen motivované ekonomickou situací. To jak Štastné rozhodnutí to bylo se ukázalo až později. Evropa tedy EU muže přijmout uplně stejný koncept a také to bude fungovat.

3,14ranha

Progresivní firmy existují i v Evropě, dokonce i tady v ČR. Navzdory horšímu podnikatelskému klimatu v tradičně socialističtější evropě. Jen je třeba se smířit s realitou že návratnost investice do raket je velmi malá. Z celého (nepříliš velkého) kosmického průmyslu jsou samotné nosiče chudá popelka. Nevím nakolik je reálné aby NASA poskytovala technologie a poradenství evropským firmám, jako poskytuje Elonovi a dalším americkým podnikatelům. A jedna věc zazněla i v článku – Elon původně chtěl rakety kupovat od rusů. Kdyby ho brali vážně, žádná SpaceX by nevznikla.

Evropa REÁLNĚ není skutečný jednotný trh, protože kulturní a jazykové bariéry jsou pořád ještě značné (a nemyslím si že je to celkově špatná věc). A nejbližší kosmodrom má “evropa” ve francouzské guyaně. To jsou velmi špatné podmínky pro tak rizikový byznys jako je komerční raketa (mimochodem Arianspace přesto byla první komerční dopravce do vesmíru na světě a víc než 20 let až do roku 2014 držela většinu trhu komerčních vynášek).

Kromě toho Elon měl štěstí s načasováním. S vyvinutým nosičem naskočil okolo roku 2010 na vlnu oživení, potom co v první dekádě nového tisíciletí prakticky ustaly komerční lety – trh s raketami se tehdy kompletně zhroutil.

3,14ranha

Tak ono je třeba si uvědomit že reusable režim pohltí desítky procent teoretického výkonu nosiče. Skutečný game-changer bude až Starship (pokud ji dokážou dotankovat na orbitě).

Proto ULA, specializovaná na obtížné armádní a meziplanetární mise, nikam nespěchá. Tohle jsou totiž mise na které by SpaceX musela většinou nasadit Falcon Heavy – a pozor, se záchranou pouze bočních stupňů. To už pak ta situace vypadá trochu jinak.

Elon je chytrej kluk, ale Tory Bruno, jako raketový inženýr, si dokáže výhody a nevýhody obou přístupů spočítat i z hlavy.

PS: pak je tady ještě otázka malého aerodynamického krytu kde je nabídka SpaceX nejslabší na trhu. A pouze průměrného horního stupně Falconů (zatímco Centaur od ULA je celosvětovým etalonem špičkových technologií, výkonu a přesnosti)

yamato

Tory Bruno moze byt raketovy inzenyr a Rogozin moze poucovat o zakladoch raketoveho inzinierstva – ale je to Elon Musk, kto ma vo svojej firme funkciu sefkonstruktera a aj ju realne vykonava

3,14ranha

Pokud zaměstnáním šéfkonstruktéra je trousit nepravdy a pomluvy na tweeteru tak v tom je Elon fakt dobrý 😀
Údajně by podle jeho výpočtů neměly být od 30.4. v USA už žádné nové případy Korony 😀

Falcon je dobrá raketa co má pevné místo v dějinách (první reusable orbitální), ale ani náhodou není nejlepší ve všech parametrech. Skutečný konstruktér který má pokoru k práci by neměl mít problém to uznat. Proto se na trhu ve FÉROVÉM soutěžení uplatní i jiné rakety než jen ty od SpaceX.

Jirka

Nekdo ma technologicky nejvyspelejsi raketu, nekdo debatuje o tom, zda ma smysl koupit nove auto kazdy den na dojizdeni do prace.

3,14ranha

Myslím že tak úplně nechápete situaci, vtip je přece v tom, že Falcon 9 ani zdaleka není TECHNOLOGICKY nejvyspělejší raketa (ne jako celek). Falcon 9 je cenově EFEKTIVNÍ raketa a má samozřejmě některé špičkové technologie, ale to na prolomení Ciolkovského rovnice zdaleka nestačí. Tam kam létá ULA je prostor pro reusable velmi malý, dokud se lidstvo nenaučí spolehlivě čerpat palivo na orbitě ve velkém.

Technologie například horního stupně Falconů za Centaurem od ULA zaostává o míle. S technologií čerpání na orbitě ULA alespoň experimentuje, SpaceX se zatím nepochlubila. Takže ULA stačilo vyvinout lepší a levnější spodní stupeň Vulcan a dokud tady nebudou komerční vynášky se Starship tak se Tory Bruno o práci bát nemusí.

Až budou reusable rakety dominovat (až bude Starship nabídnuta pro komerční vynášky a naučí ji tankovat), tak pořád tady bude dostatek práce pro horní stupeň Centaur (nebo pro vyvíjený ACES), protože lidstvo bude chtít posílat sondy i jinam než na mars, nebo měsíc. A nevyplatí se vám zahodit celou Starship pro misi bez návratu třeba k Plutu.

PS: takže se mýlíte i v druhé větě. Auto totiž neslouží jen pro dojíždění do práce. Někteří lidé potřebují auto na “expedici na Antarktidu”… a zpátky ho dovézt už ani není fyzikálně možné. Vygooglit Ciolkovského rovnici !

hotovson

“ale to na prolomení Ciolkovského rovnice zdaleka nestačí”

a co teorie relativity, ta by mohla byt prolomena?

Samo

” S technologií čerpání na orbitě ULA alespoň experimentuje” to je nepravdivé tvrdenie. ULA na tom pracuje ale neexperimentuje (ULA nespravila žiaden experiment), no rovnako na tom pracuje aj SpaceX v spolupráci s NASA Glenn a Marshall. https://www.nasa.gov/press-release/nasa-announces-us-industry-partnerships-to-advance-moon-mars-technology/
Pravda bude že ULA sa s tou myšlienkou pohráva už dlhšie, no zatiaľ nikto nikdy nevidel reálny výsledok. “A nevyplatí se vám zahodit celou Starship pro misi bez návratu třeba k Plutu.” Ak bude lacnejšia ako konkurencia prečo nie, nevidím dôvod prečo nevyhodiť “olietanú” starship aj keď by to nebolo zrovna super efektívne z pohľadu rovnice no pri podlezení ceny to finančne efektívne bude. Musk raz spomínal že ak by bolo treba môže SpaceX vyvinúť odľahčenú Starship. Pri znovupoužiteľnosti nejde o efektivitu konšrukčného riešenia, tá bude vždy nižšia pri takom stroji aj keby sme sa pototo, ale o efektivitu cenovú.

yamato

tam kam leta ULA? ta predsa prakticky nema komercne starty a bez vladnych kontraktov by uz neexistovala. Pritom komercne najlukrativnejsi je prave GEO priestor, kde by mala ULA so svojim centaurom dominovat. Nieco ti v tej analyze nesedi.

3,14ranha

Vynášky komerčních satelitů (telekomunikace) jsou většinou lukrativní, ale silně cyklické odvětví.

Mezi lety 2000 – 2010 by SpaceX šoupala nohama i kdyby nabízela svoje rakety za polovinu a podobná situace panuje i v současnosti – proto teď SpaceX vynáší hlavně svoje Starlinky.

Až budou komerční společnosti posílat družice k Měsíci a dál určitě se jim ULA se svými dražšími službami nabídne, zatím mají zájem jen vědecké a vojenské agentury.

petr

proto má SX Starlink. Dokáže vykrýt hluchá období vlastní poptávkou jíst stále kupředu a zároveň nabízet neustále i menší mise jako sdílené.
Představa množství komerčních družic u měsíce asi ještě dlouho nebude dávat smys a pokud bude létat SS tak si asi nepoleší.

yamato

ty si nieco z toho ACES uz videl? niekde som cital ze vyvoj dotankovania horneho stupna dostal v ULA stopku, pretoze keby nahodou uspeli, tak to spochybni celu SLS. A to u boeingu nepreslo.

3,14ranha

Ne, nedostal “stopku”. Jeho uvedení bude postupné (napřed poletí technologické celky namontované na Centaur V, přesně podle filosofie ULA).

Teď mají celkem napilno se spodním stupněm Vulcanem, a modernizovaným Centaurem V, takže podle posledních plánů chtějí na komplet nový hardware (Vulcan + ACES) přejít plynule do pěti let (Vulcan samotný má poprvé letět příští jaro a vynese k Měsíci lander Peregrine).

Jsou opatrní a jdou po 100% spolehlivosti, protože chtějí mít co nejdřív pro Centaur V, tak potom i pro ACES povolení pro lety s posádkou !!
Upgradovaný Centaur (určený jako druhý stupeň Vulcanu) je defacto už půl cesty přechodu k ACES (všimněte si třeba RCS poháněném O2 + H2 odparem):

https://twitter.com/torybruno/status/1244993184557563905?s=19

SpaceX není jediná firma která provádí iterativní změny designu 😀

PS: Manažeři v Boeingu jsou možná hloupí a chamtiví, ale nejsou tak hloupí aby nechápali výhodu mít “eso” v rukávu kdyby se něco podělalo třeba právě s tou SLS !

Yamato

Nedostal stopku, len boeing svojho casu tlacil na vyhodenie konstruktera co to mal na starosti…

https://www.google.com/amp/s/arstechnica.com/science/2019/08/rocket-scientist-says-that-boeing-squelched-work-on-propellant-depots/%3famp=1

ULA o tom hovori uz minimalne 10 rokov, a vysledok je co? Upraveny centaur? To je vtip dokonca aj na pomery ULA

3,14ranha

Jestli to nebude tím, že propelant depot a ACES spolu sice souvisí, ale jsou to dva samostatné projekty.

Na skutečný propelant depot potřebujete ještě deštník ze stínící fólie (ala JWST teleskop) a nespíš nějaké další vychytávky. Byť potom jako nádrž uvnitř toho depotu by šlo použít právě Centaur, nebo ACES. Pokud se někdy v budoucnu práce na depotu tedy obnoví.

Ten zcela překopaný Centaur V (nikoli jen upravený) už má s ACES společného víc, než se svými staršími bratříčky. To jste se vážně nekouknul ani na tu infografiku ? Cílem ACESu je prodloužit životnost a snížit mrtvou váhu a složitost systému sjednocením provozních médií (vyškrtnout hydrazin a hélium, odlehčit baterie) a tím i zvýšit špičkový výkon.
Půlku toho bude mít už Centaur V. A přestože je dvakrát větší, vyrábí se z ještě tenčího materiálu než starší verze (samotná nádrž už bude zřejmě identická s budoucím ACESem).

akuhtr

Nevím jak je to velikostně, ale otázka je, zda pro lety kamkoliv kam SS nebude lítat ji dát “třetí stupeň”. Ona nákladní konfigurace SHS, klidně může mít “třetí stupeň” v nákladním prostoru, případně sonda co chce někam letět může mít dost velký palivový nádrže i tak a natankovat na orbitě, když by byl problém s nosností, proč ne?. Další otázkou je, kolik vůbec bude nákladní SS stát, na kosmický průmysl masivní sériová výroba z ní může udělat konkurenceschopnou proti Centauru.

3,14ranha

Nejsem úplně kamarád s matematikou takže vám nespočítám přesná čísla, ale kromě ceny (kterou si teoreticky lze snad představit shodnou pro Centaur i Starship) zde stále zůstává problém s Ciolkovského rovnicí:

Potřebujete co nejefektivnější pohon (z chemických je to uzavřený hydrolox) a co nejmenší suchou(=mrtvou) hmotnost nosiče. Co je přijatelné na LEO, není akceptovatelné do hlubšího vesmíru (proto se Starship neodlepí z LEO bez dotankování paliva a i po dotankování bude mít deltaV tak akorát na cestu k Marsu).

Sondy do hlubokého vesmíru samozřejmě už teď mají obří nádrže s palivem, ale většina toho paliva je určená na brždění u cílového tělesa, pokud mají někde zůstat dlouhodobě, nebo se použijí na další urychlení cesty.

Taková sonda Europa Clipper (ta co má letět buď přímo na SLS, nebo “oklikou” na Falconu Heavy) má celkovou hmotnost 6000 kg, z toho téměř polovina je palivo (hydrazin), přitom samotné vědecké přístroje budou vážit jen 350 kg ! A Jupiter je třetí nejlépe dostupná planeta po Marsu a Venuši.

Ema Ma Misu

Jupiter je treti nejlepe dostupna planeta na prulet. Ale pro zabrzdeni v gravitacni jame (nebo cestu zpet, coz je v zasade zhruba totez) je na tom Saturn lepe, protoze nema tak hlubokou svou vlastni gravitacni jamu. Otazka je, na jakou orbitu to bylo a nakolik se to timpadem vztahuje i na Europa Clipper, to z hlavy nevim.

Samo

Zjavne sa v tomto férovom teda čisto súkromnom sektore (všetko mimo vlád kde nerozhoduje politika ale služby a cena) ostatné firmy nejak extra neuplatňujú. ULA za posledných 5 rokov mala jediný komerčný satelit a to EchoStar XIX 18.12.2016 na rakete Atlas V. Roscosmos je rád za v premiere 2 ročne, od 2015 13 misií , jediný kto so SpaceX vie súťažiť je Arianespace a jej dvojté štarty 2015-2020 25 komerčných štartov. SpaceX má od 2015 38 komerčných štartov. Je rozdiel povedať najdokonalejšia a najpokročilejšia, Atlas V, Delta IV či Ariane 5 sú najdokonalejšie rakety (parametrami) no Falcon 9 a Heavy sú najpokročilejšie a parametrami výrazne nezaostávajú za konkurenciou. V tom čom zaostávajú sú nedokonalé konštrukčné riešenia ako otvorený cyklus, kerozín, kerozínový horný stupeň či jedna verzia krytu čo sú ale všetko kompromisy zvolené kvôli nižšej cene a jednoduchosti sériovej výroby čo zasa len znižuje cenu. Ono sa zdá že keď bežná komunikačná družica stojí 200-500 miliónov nerozhodne cena 50 či 100 miliónov no tá úspora spôsobí to že sa tá družica sa skôr zaplatí a teda viac zarobí.

yamato

konkretnejsie – SES mala za rok 2018 operacny zisk okolo 300 milionov, pricom prevadzkuje desiatky satelitov. T.j. realne zisk na jeden satelit moze byt menej ako 10 milionov rocne.
To znamena, ze ked usetrite 50 milionov na start (bez ohladu na cenu druzice) je to akoby ste mali hore 5 satelitov navyse a uplne zadarmo

Takze ta logika “cena startu sa v tom polmiliardovom satelite strati” dost pokrivkava, vobec sa nestrati. Keby to tak bolo, nevytlacila by SpaceX tradicnych dodavatelov z trhu.

Jan Jančura

Mi spíše připadá, že Musk naopak nevyužívá zkušenosti z vývoje F9 pro vývoj SH/SS. Jednak to ani nejde, poněvadž SH/SS je něco řádově jiného než F9 . A na vývoj F9 najala SpaceX špičkové inženýry, což hlavní konstruktér SH/SS Musk asi není.
Navíc trh pro super rakety je velmi omezený a ani v budoucnu to asi nebude lepší, takže využití znovupoužitelnosti je značně diskutabilní.

Samo

Znovupoužiteľnosť SpaceX využije hlavne a výlučne interne. Satelity Starlink sú už dnes lacnejšie ako ich štart na F9… 250 tisíc má stáť jeden úpri 60 to robí 15 miliónov a interne by mal štart F9 stáť 20-30 mil. USD. Vidíme ako krachuje OneWeb pri bežnejšej cene relatívne konvenčných družíc (sú lacné ale nie dosť 1 mil./kus ) družíc s bežnou cenou rakiet… Ak nebude SpaceX násť satelity tak lacno ako to len ide nezarobia na tom. Na tom že budú lacné rakety sa ostatný len zvezú, lebo dnes to síce nemá význam no za 10 rokov bude vesmír vďka tomu nemalá časť ekonomiky na rozdiel dnešku. Zabúdame na rozkvet automobilového a leteckého priemyslu či výrobu ocele. Keď boli tie technológie drahé málo kto si ich dovolil, no akonáhle ich spravil niekto lacnejšími začali sa rozširovať pre masy. Toto ľudia nechápu. Tým netvrdím že SpaceX uspeje ale ak sa to SpaceX alebo niekomu inému podarí uvidíme výsledok, z tohto pohľadu nie je podstatné čo je dnes ale to čo bude. Tak isto nie je podstatné čo som zarobil včera a dnes vďaka tomu obedujem lebo už to mám, ale je podstatné či zarobím zajtra aby som mohol obedovať pozajtra.

akuhtr

Pokud přebytek nosnosti použijí na vynesení paliva, tak i když na startu “prodělají” tak celkově vydělají, protože ušetří na vynášení paliva pro dražší misi která potřebuje tankovat na orbitě, takže můžou jít “pod cenu” protože reálně půjde o sdílenej náklad (satelit + palivo) a tak se vyplatí super raketa se vyplatí i pro lehčí náklady

yamato

a rusko v tomto zapase nasadilo to najlepsie co ma – dezinformacie, prekrucanie a ohovaracky…

Denis

Toto sem podľa mňa nepatrí, ja sa napríklad tešíme a fandíme technologickému pokroku, nech už prichádza odkiaľkoľvek.

Robert

To je pravda. Bohuzial.

Denis

Vie sa ako chce starship riešiť žiarenie, fyzickú a psychickú kondíciu astronautov vo vesmíre pri ceste na Mars počas 22 mesiacov (8 mesiacov cesta tam, 6 mesiacov na planéte a 8 mesiacov cesta späť)?

3,14ranha

Tohle bude muset vyzkoumat lidstvo jako celek. Proto se připravuje stanice Gateway na oběžné dráze kolem Měsíce.

A pokud se oprostíme od marketingového PR (sto lidí na palubě atd.) a budeme aspoň ze začátku počítat na jednu starship 6-12 členů posádky, tak třeba radiace by šla vyřešit hrubou silou – kolem spacích kójí, nebo i kolem větší části obytného prostoru by byly dvojité stěny vyplněné vodou.

Každopádně je nesmysl tohle položit jako praktickou otázku teď když Starship nepřekonala stádium technologického demonstrátoru (ještě jsme neviděli ani skutečně funkční prototyp). Tohle bude na pořadu dne za 5,10,15 let. Podle toho jak se podaří vyřešit jednotlivé etapy vývoje:
– dostat se na orbitu, naučit se SPOLEHLIVĚ přistávat (pilotovaná loď potřebuje 99,99% spolehlivost), naučit se tankovat na orbitě, naučit se startovat s rozmezím maximálně desítek hodin tankovací mise (na to bude mimo jiné potřeba velmi nákladná pozemní infrastruktura pro výrobu a manipulaci tisíců tun pohonných hmot denně) a v neposlední řadě naučit se vyrábět STOVKY TUN paliva na povrchu Marsu.

Dr.Valve

možné použitie plášťu ako zásobníka pre H2O a iné tekuté a plynné látky čiastočne odtieni žiarenie, alebo celkové nastavenie stanice do polohy “stále v tieni” od žiarenia, streje nan kondičku a strava už viac menej vynájdená je, psychicky spojením so zemou, videá filmy hry súťaže iné veci..maj program a náplň počas cesty

yamato

podla prezentacii by sa mali pouzivat rychlejsie trajektorie, nie 8 mesiacov.

Co sa tyka ziarenia, v case prvej pilotovanej misie uz budu k dispozicii presne data, nepilotovane Starshipy uz tou dobou budu lietat na mars dost casto.

Kazdopadne – kovovy tepelny stit moze pri orientacii na slnko dost pomoct. Posadka by mala spat v samostatnych kojach, ktore mozu mat vlastne tienenie. Starship bude tiez takmer urcite mat “bunker”, kde sa posadka schova v pripade zvysenej slnecnej aktivity. Starship bude mat pocas celeho preletu dve plne pristavacie nadrze (kvapalny metan tieni lepsie ako voda), ktore mozu pri spravnej orientacii vytvorit pomerne zaujimavy “tien” apod.

Je to riesitelne. Ale teraz to nie je priorita.

yamato

co sa tyka fyzickej a psychickej kondicie, tu tiez nie sme uplne bez skusenosti. Posledne verzie cviciacich strojov na ISS uz dokazu velmi podstatne zredukovat nasledky beztiazoveho stavu. Posadke ISS psychicky pomaha denny tele-kontakt so zemou a dobre rozvrhnuty pracovny rezim. Vacsi pocet pasazierov v Starshipe bude zrejme vyhoda (ponorka sa rychlejsie dostavi v mensej skupine), navyse sa moze zaviest 2-smenny rezim, ked polovica ludi spi a druha polovica ma den. Vsetko je uz vymyslene na ponorkach 🙂

Robert

Krasny a podla mna objektivny clanok. Ale aj SpaceX si niekedy troska fakty prekruca a nasa jej tiez dost pomohla, no oborom zatriasli poriadne a to sa mi paci, bolo uz nacase. A co sa tyka ULA, na 100% sa bratrickuje s NASA a ludmi co o tom rozhoduju, ved to su vsetko ludia co sa poznaju 40 rokov z praxe, su to rodiny a kamarati, oni si medzi seba nebudu pustat na stare kolena mladu riskantnu krv, pracujem na podobne konzervativnom trhu a lobbing je na beznom poriadku v statnych zakazkach, to ze mate lepsi produkt alebo cenu neznamena ze vyhrate nejaku sutaz ani omylom. Preto sa aj ULA v buducnu chce zamerat na specificke armadne zakazky lebo dobre vedia ze ich dostanu a dostanu za ne zaplatene rovnako ako keby vyniesli lacno 10ks komernych satelitov. Tym ale nechcem Bruna znevazovat, myslim si ze to je clovek na svojom mieste a je svojej praci na 100% oddany.

TomasH

Mňa by napríklad zaujímalo čo všetko je potrebné spraviť aby Falcon 9 mohol po misií letieť znova na ďalšiu misiu. Ale myslím reálne. Úplne so vším všudy. Cesta od rampy k rampe a koľko toto recyklovanie firmu SpaceX vijde. Až z tejto sumy by sme si asi vedeli predstaviť reálny zisk Firmy po úspešnom splnení zákazky. Možno napísať o tom pár viet a priblížiť celú tú procedúru by bolo fajn.

Díky.

PS: Článok ako vždy na jednotku. Ďakujem.
Toto pozadie a doťahovanie jednotlivých strán je vždy zaujímavé. 🙂

Samo

Od začiatku aj Gwynne Shotwell hovorila že náklady na refurbishment sú pod 50% nákladov na nový stupeň a to boli prvé znovupoužitia nie Block 5.

Vladimír Todt

Rakety byly od začátku na jedno použití bo hlavní financování bylo přes armádu. Co armáda vystřelí nechce aby se jí vrátilo.