Elon Musk o motorech SpaceX, konkurenci, únikovém testu Crew Dragonu a Blocku 5

Elon Musk byl v posledních dnech opět velice aktivní na Twitteru, kde se podělil o několik zajímavých novinek a úvah na všemožná témata. Hodně mluvil o motorech SpaceX od Kestrelu přes Merlin až po Raptor. Vyjádřil se například k tomu, jak si motory vedou ve srovnání s motory NASA a ruským RD-180 a také prozradil, jaké jsou plány pro další testování Raptoru. Dále si rýpl do konkurenčních společností ULA, Blue Origin i Arianespace a zasnil se ohledně budoucnosti energie a kosmonautiky. Navíc prozradil několik podrobností o chystaném únikovém testu Crew Dragonu a také plánu výroby raket Falcon.

Musk nejdříve zavzpomínal na staré verze motoru Merlin: „Merlin 1A byl hrozný, 1C byl v pohodě, 1D byl dobrý, ale Block 5 (spíš by se měl jmenovat 1E) je něco extra. Dostat se do tohoto bodu nám trvalo 15 let.“

Vizualizace různých variant Merlinu. Zleva: Merlin 1A, Merlin 1B, Merlin 1B Vac, Merlin 1C, Merlin 1C Vac, Merlin 1D, Merlin 1D Vac

Dodal, že ablativní chlazení Merlinu 1A byl „trochu trapas“, protože „vysoký tlak ve spalovací komoře a ablativní chlazení nejdou moc dohromady.“ Pro horní stupeň na jedno použití s nízkým tlakem to ale je v pohodě. Motory Merlin mají čepový vstřikovač, který má podle Muska tendenci vytvářet horké a studené pruhy. Horké oblasti pak prý vytvářejí jakési vymleté koleje u hrdla trysky, což zrychluje její erozi. Vysvětlil, že tyto pruhy jsou vidět například na záběrech zažehnutého vakuového Merlinu na horním stupni.

Musk také měl rád motor Kestrel, který poháněl horní stupeň Falconu 1. Prý to byl Robin Hood mezi motory.

Diskuze na Twitteru se také stočila na téma ruských motorů a jejich srovnávání s Raptorem. Ředitel Roskomosu Dmitrij Rogozin nevěří, že Musk vytvoří motor, který je lepší než ruský RD-180 a že Musk není technický specialista, a tak této problematice nerozumí. Elon Musk na to reagoval: „Byl jsem hlavním inženýrem/designérem ve SpaceX už od začátku. Kdybych byl lepší, první tři starty by možná byly úspěšné, ale poučil jsem se z toho.“ Následně někdo vysvětlil, že článek, na který Musk reaguje, tvrdí, že RD-180 a Raptor nelze srovnávat, protože jeden je motor typu kapalina/plyn, zatímco druhý je plyn/plyn. Musk řekl: „To není pravda. Omezujícím faktorem motoru s uzavřeným cyklem, ať už je typu kapalina/plyn nebo plyn/plyn, je tlak a teplota v kyslíkovém preburneru.“

Test ruského motoru RD-180 pro raketu Atlas III v roce 1998 (Foto: NASA)

Následně někdo řekl, že motory NASA jsou lepší než Merlin, na což Musk reagoval: „Merlin je jednodušší než motory s uzavřeným cyklem, jako jsou SSME nebo RD-180, ale zato drží světový rekord v poměru tahu vůči váze a také tahu vůči ceně. Raptor bude mít vyšší specifický impuls, ale nejsem si jistý, jestli se povede překonat ty další dvě důležité metriky.“ Ta poslední část je zajímavá, protože hlavní konstruktér motorů SpaceX Tom Mueller loni v červnu naznačoval, že Raptor bude mít lepší poměr tahu vůči váze než Merlin. Uvidíme, jak to nakonec bude, ale na druhou stranu se dá předpokládat, že Raptor bude postupně vylepšován stejně jako Merlin, takže se nejspíš budou zlepšovat i zmiňované metriky.

Co se týče Raptoru, tak Musk vysvětlil, že dlouhé zkušební zážehy, které byly aktuálně slyšet v McGregoru, byly ve skutečnosti Merliny. Test Raptoru s maximálním tlakem ve spalovací komoře totiž motor poničil, s čímž se prý počítalo. Spoustu součástek prý půjde použít znovu, ale další testy proběhnou až s druhým exemplářem Raptoru, který už je skoro hotový a obsahuje úpravy, díky kterým by měl být odolnější vůči poškození.

Zkušební zážeh plnohodnotného Raptoru při tahu 170 tun v únoru 2019 (Foto: Elon Musk)

Nakonec si Musk trochu zafantazíroval ohledně budoucnosti raketových pohonů a meziplanetární přepravy. Nejlepší by prý byl „pohon na antihmotu, obzvlášť pokud vyřešíte zachytávání antiprotonů v hlubokém vesmíru“. Na následnou otázku, zda Elon plánuje na Zemi vyrábět antihmotu jako úložiště energie Musk odpověděl: „Výroba antihmoty vyžaduje obrovské množství energie. Ale není to potřeba. Máme k dispozici velice spolehlivý a velký fúzní reaktor, který je zdarma a jmenuje se Slunce.“ Dodal, že energii ze Slunce by bylo možné využít pro výrobu antihmoty, avšak nemyslí si, že někdy vytvoříme Dysonovu sféru.

Dále podotkl: „K tomu, aby se z nás stala meziplanetární civilizace stačí pokročilé znovupoužitelné rakety. Jakmile budeme mít město na Marsu, meziplanetární přeprava povede k výrazným zlepšením v kosmonautice.“ Velkým krokem v tomto směru má být vyvíjená raketa Super Heavy Starship, která podle Muska bude mít kriticky důležitou vlastnost: „Starship dokáže vynést více nákladu než největší raketa v historii, ale za nižší cenu než nejmenší orbitální raketa. Bez něčeho, co stonásobně sníží cenu za orbitální let, se lidstvo nestane meziplanetárním druhem.“

Neoficiální vizualizace rakety Super Heavy Starship (Autor: @cburg_ / Twitter)

Pokud vám tato vize budoucnosti přijde lákavá a chtěli byste ji podpořit investicí do SpaceX, máte zatím smůlu. Musk vyvětlil, že firma je momentálně omezena pravidlem, podle kterého může přijímat investice pouze od akreditovaných investorů. Prý ale popřemýšlí o tom, jak umožnit účast i menším investorům.

Musk si také rýpnul do konkurence. Nejdříve se pochlubil tím, že SpaceX mělo v roce 2010 nulový podíl na trhu komerčních startů raket, ale v roce 2018 už ovládalo 65 % trhu. „A přestože  Boeing a Lockheed (ULA) dostávají masivní dotace, několik let nedokázaly porazit SpaceX ve férové soutěži o zakázky. Dostávaly a stále dostávají skoro miliardu dolarů za ‘schopnost startovat’. I když neprovedou žádný start, americká vláda jim ty peníze dá.“ Této problematice jsem se před časem věnoval v článku porovnávajícím ceny ULA a SpaceX.

Raketa Atlas V společnosti ULA (Foto: ULA)

Co se týče společnosti Blue Origin Jeffa Bezose, tak Musk prý neví, proč firma inovuje tak pomalu, i když má více finančních prostředků než SpaceX. K evropské Arianespace Musk řekl, že „mají skvělé inženýry, ale měli by se soustředit na znovupoužitelné rakety, základnu na Měsíci a soběstačné město na Marsu.“

Musk nedávno také mluvil o chystaném testu záchranného systému Crew Dragonu za letu. Nejdříve řekl, že první stupeň Falconu 9 při misi Nusantara Satu zažil při návratu do atmosféry dosud nejvyšší teploty. V přímém přenosu pak šly vidět „hořící kovové jiskry z tepelného štítu na spodku rakety“. Musk pak oznámil, že tento již třikrát použitý stupeň by mohl letět znovu už v dubnu právě na testu úniku lodi za letu. Tento test však byl podle posledních informací od NASA plánován na červen, a tak Musk vysvětlil, že dubnový termín je nejistý a závislý na tom, kdy se vrátí Crew Dragon z mise DM-1. Tato loď totiž bude použita znovu na tomto testu a záleží tedy také na tom, v jakém se vrátí stavu. Následně potvrdil, že při tomto testu nebude horní stupeň vybaven motorem (protože to není potřeba) a dodal, že oba stupně budou pravděpodobně zničeny aerodynamickými silami. Dále zmínil, že Crew Dragon byl navržen tak, aby byl odolnější vůči mořské vodě, ale až realita ukáže, jestli se jim to podařilo. Podrobnější informace o tom, jak bude probíhat únikový test Crew Dragonu, najdete ve starším článku.

Neoficiální vizualizace úniku Crew Dragonu za letu (Autor: Nathan Koga / NASA Spaceflight)

Poslední zajímavou informací bylo, že Musk odhaduje, že každý první stupeň raket Falcon 9 a Heavy poletí zhruba 20–30krát, přičemž vyrobeno bude dohromady jen kolem 20 stupňů (včetně 3 pro Falcon Heavy). Než pak Falcony odejdou do důchodu, podle Muska je nahradí modernější Starship. Vypadá to, že Musk je optimističtější ohledně znovupoužitelnosti Blocku 5 a/nebo rychlosti vývoje Super Heavy Starship, protože ještě loni v květnu odhadoval, že Falcon 9 má před sebou zhruba 300 startů a předpokládal, že SpaceX vyrobí celkem 30–50 prvních stupňů, které tyto mise obslouží. SpaceX od května 2018 vyrobilo celkem 10 prvních stupňů raket Falcon ve variantě Block 5.

Petr Melechin

Zakladatel a šéfredaktor ElonX, který jinak pracuje v oboru lokalizace her a ElonX věnuje až nezdravě velkou část svého volného času. Kromě Elona Muska a jeho firem se zajímá o další technická témata, hraje squash, čte sci-fi, miluje filmy a sleduje až příliš mnoho seriálů.

Podpořte projekt ElonX



Mohlo by se vám líbit...

100
Diskuze

avatar
  Odebírat komentáře  
nejnovější nejstarší nejlepší
Nastavit upozorňování na
Jiří Hadač
Přispěvatel

Hezký se nám Elon rozkecal :-D, klasicky, jak má slinu, pusu nezastaví.
No, malinko bych Elona uzemnil, pokud NASA nebude souhlasit s použitím prověřených stupňů, bude pro každý let CRS2 stavět nový první stupeň.A budu teď hádat, že v případě CCDev to bude obdobné. A tady fakt bude záležet jen na názoru NASA, nikoliv někoho jiného.
A ještě bych malinko Elona opravil v další věci, nejen, že SpaceX mělo v roce 2010 nulový podíl na startech, ale dokonce všichni američtí poskytovatelé startů měli nulový podíl v tom roce.

Jozkii
Host
Jozkii

CRS2 su zasobovacie lety, alebo tie s posadkou? Lebo na posadku chce NASA nove stupne (tak to je v OIG sprave), na nakladne dragony uz teraz pouzivaju letene stupne. A, co je CCDev?

Jiří Hadač
Přispěvatel

CRS2, je druhe kolo zasobovani ISS, ktere bude zahajeno, az skonci nasmlouvane mise, ktere ma NGIS (12 misi) a SpaceX (20 misi). Je to novy kontrakt, ktery vyzaduje jiny pristup ke vsemu moznemu.
CCDev – Commercial Crew Development – vyvoj soukromych pilotovanych prostredku pro dopravu posadek na ISS

Roman
Host
Roman

Je docela zabavne jak jednoduše mluvi o antihmotě. Nejdražši latka na Zemi. 1 gram stoji 1,5 trilionu korun. Lide ji dokažou vyrabět v urychlovačich častic v nepatrnem množstvy o několika antiprotonech a uchovavat ji maximalně par minut v magnetickych pastich. Vyroba dostatečneho množstvy je mimo realitu a vubec neni jiste jestli se to vubec někdy podaři.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Ale je pravda, ze by mel takovy motor dokonaly Isp. 🙂 a bajecny tah. A taky je pravda, co o ni rikal v prednasce Petr Tomek: “Pokud nespotrebovavate antihmotu, antihmota spotrebovava vas.”
Jinak ano, v tehle dobe je to zatim dost sci-fi.

Ales
Host
Ales

Pokud se bavíme o scifi tak ono není nutné uvažovat pouze nad motory, jakožto hlavní část pohonu rakety. Například pokud by se dala na některých místech “vypnout” gravitace tak dopravní meziplanetární prostředek by vypadal o dost jinak. A tak se dá uvažovat velice široce 😀

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Ono by nestačilo pouze „vypnout“ gravitaci, ta totiž hraje roli jen při pohybu v gravitačním poli, ale pro dosažení vysokých rychlostí by bylo nutno hlavně „vypnout“ také setrvačnou hmotu, která brání zrychlení. Ale to vše je mimo současnou fyziku.

Jiří Hadač
Přispěvatel

Co se týká motorů na antihmotu, tady je na to docela dobrá přednáška právě Petra Tomka.

Hansnasa
Host
Hansnasa

Já bych se spíš vrhl na vývoj jaderného motoru pro meziplanetární dopravu.To je zcela reálné, na rozdíl od pohonu na antihmotu.Tuším,jestli jsem to dobře zaznamenal,tak NASA vyčlenila na vývoj toho motoru snad půl miliardy.

Ales
Host
Ales

Otázka není jestli se to vůbec někdy podaří, ale kdy se to podaří.

Roman
Host
Roman

Je pravda, že by to lidstvo posunulo nepředstavitelně vpřed ale riziko zneužiti je přiliš obrovske. Dnešni svět na to neni připraven.

zdenek
Host
zdenek

Od toho je výzkum a vývoj. Buch vý co dokážeme do 50 let. Člověk musí Elona milovat. 🙂 Pohon na antihmotu – tam bych nevyděl problém v základním výzkumu, jako spíš ve financích .

Zdeněk
Host
Zdeněk

Co máte proti vývoji? To nechápu.

Roman
Host
Roman

Co nechapes? To neni o vyvoji. Ani o penezich. Vyroba antihmoty ve velkem je v dnešni době nerealna. Lide prostě nevědi jak to vyrabět. Kdyby se to mělo vyrabět pomoci urychlovaču častitc jako dnes, tak na vyrobu 1 gramu by ten urychlovač musel byt zapnuty miliony let. Dalši velky problem je jak to skladovat. Pomoci magnetickeho pole se to da udržet maximalně par minut. Jak chces skladovat něco co nesmi přijit do kontaktu s běžnou hmotou? Prostě antihmota je nam vzdalena tak daleko jako nejbližši hvězda mimo našeho Slunce. Možna ještě dal. Myslim, že lide budou radi, když se jim povede řizena jaderna fuze.

Roman
Host
Roman

Docela jsem se dost seknul netrvalo by to miliony let ale 10 miliard let – https://zoommagazin.iprima.cz/porady/davinci/antihmotu-uz-vyrabime-ale-rychlosti-1-gram-za-10-miliard-let

Filip
Host
Filip

Ohledně využití Antihmoty doporučuji knihu Fyzika nemožného od Michia Kaku…

Kamil
Host
Kamil

Dnes při luxování jsem měl vidinu sci-fi filmu: stoupal jsem do kamenitého kopce. Mezi balvany byla vyšlapaná úzká cestička. Chtěl jsem tohle místo navštívit od dětství a teď jsem byl na vrcholu. Byla zde jen kamenná deska s vytesaným jménem. Bez příjmení. Bez dát. ELON. Jeho hrob byl tak prostý, o to zajímavější bylo místo, kde se nachází. MARS….

daevid
Host
daevid

“Highest reentry heating to date. Burning metal sparks from base heat shield visible in landing video.”

Bolo by veelmi zaujimave vediet re-entry rychlost a teplotu, pri porovnani s inym, beznym pristatim.

Jiří Hadač
Přispěvatel

2365 m/s, nejvyšší zatím dosažená rychlost při startu Falconu 9, kdy se zachraňovalo. Samozřejmě, centrální stupeň Falconu heavy měl ještě vyšší rychlost 2650 m/s.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

V prohlášení E. Muska se mi jeví jako rozporné několik jeho tvrzení:
Například, že „Starship dokáže vynést více nákladu než největší raketa v historii, ale za nižší cenu než nejmenší orbitální raketa“ je poněkud přehnané, podle Wikipedie má být nosnost SHS 100 tun na LEO při celkové hmotnosti 4400 tun, Saturn V měl nosnost 114 tun, hmotnost 1950 tun a Eněrgia nosnost 100 tun při hmotnosti 2400 tun. O cenách za vynesení nákladů u SHS je nyní bezpředmětné se bavit, poněvadž SHS je ve stadiu projektu.
Rovněž tvrzení, že Raptor má vyšší specifický impulz než SSME a RD-180 je jen poloviční pravda, poněvadž SSME má jako LOH+LOX palivo z podstaty věci větší specifický pohon. Porovnávat samotné motory se mi zdá trochu mimo, poněvadž mi připadá jako objektivnější porovnání užitné nosnosti s hmotností celé rakety a především cen za vynesení 1 kg nákladu.
Rakety daleké budoucnosti nemusí běžet jen na reakci normální hmoty s antihmotou. I velmi malé množství antihmoty může velmi usnadnit jadernou fúzi.

Roman
Host
Roman

Netušim jak muže antihmota pomoci při jaderne fuzy. Dnešni problem s jadernou fuzy neni ani tak jak ji vyvolat ale jak ji udržet. To je hlavně zpusobene nestabilitou plazmatu, ke ktere dochazi diky anomaliim v magnetickem poli, ktere drži plazma pohromadě a v dostatečne vzdalenosti od stěn reaktoru. Plazma je nepředstavitelně řidke a jakakoliv magneticka anomalie zpusobi jeji rychle ochlazeni a ukončeni reakce. Tento problem bude vyřešen použitim nove generace vysokoteplotnich supravodivych magnetu na bazi yttria. Pokud by lide zvladnuli vyrobu antihmoty tak jakákoli jaderna fuze je zbytečna. Při anihilaci hmoty a antihmoty je energeticky zisk 100% u dalšich jadernych reakci jako je štěpeni a fuze je to mnohem min. Při vybuchu jaderne zbraně se ze štěpneho materialu uvolni pouhe 3% energie.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Antiprotony se snadno dostanou do jader normální hmoty např. vodíku, poněvadž nejsou jím elektrostaticky odpuzovány. Jak to přesně funguje, si zde netroufám psát.
Vyrábět velmi náročně energeticky antihmotu a pak ji používat k výrobě energie mi připadá jako obrovské mrhání energií, poněvadž ztráty při výrobě a užití jsou vysoké.

Yokotashi
Host
Yokotashi

Jde o pulsni jadernou fuzi – v zasade malinke termonuklearni bomby, ktere nebudou zapalene malinkou jadernou bombou (kterou nelze udelat), ale antihmotou.

Pri vybuch jaderne zbrane se rozstepi nejaka cast stepneho materialu. Myslim, ze jsem videl i vysi cisla, nez 3% – snad 7-10%. Zalezi to na konstrukci zbrane a zmenseni teto zasti je zpusob, jak udelat mensi jaderne zbrane, nez byly pouzity v Hirosime a Nagasaki. Napriklat 0.5-5kt jaderne delostrelecke granaty (ano, to existuje).

Hansnasa
Host
Hansnasa

Pokud si dobře pamatuji,ta Saturn V měl hmotnost kolem 3000tun.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Omlouvám se za chybu, máte pravdu, celková hmotnost Saturnu V je dle Wiki 2950 tun (místo 1950 t).

peter
Host
peter

takze aby musk dokazal na par desatin sekundy prekonat tlak v spalovacej komore ktory rd-180 pouziva v beznej prevadzke tak odpali pri tom raptor? 🙂
to bolo fakt prekonanie svetoveho rekordu, ale asi trochu ineho

preco sa tymto nepochvalil hned pri prekonani rekordu?

Yokotashi
Host
Yokotashi

Ziskana zkusenost je primo umerna cene odpalenych soucastek. Musk vi, co odeslo, necha to vyrobit znovu a lepe (lepsi tvar, material, apod.), pak to namontuje do Raptoru a odpali ho znovu – jenomze pri vyssim tlaku. To zopakuje 10x a bude mit pul sekundy ve spalovaci komore treba 400, nebo 450 baru (to jsem si vymyslel – ono to zavisi na tlaku a teplote v kyslikovem preburneru a tam nikdo nevi, jake jsou materialove limity). A pak se ten motor, co se rozsypal pri 400 barech pusti na 300 baru a najednou pojede hodinu v kuse.

Jmenuje se to vyvoj. Doporucuju si to nastudovat, protoze to je jediny funkcni zpusob, jak vznikaji nova reseni tam, kde nedokazeme system simulovat na pocitaci.

Samozrejme je pravda, ze Elon se chlubi vecmi, ktere nejsou uplne porovnatelne a dela z toho show. Na druhou stranu si srovnejte F9 Block 5 s jakoukoliv jinou keroloxovou raketou a myslim, ze je videt, ze se ma cim chlubit.

peter
Host
peter

alebo vyrobi novy motor a uz ho nebude hnat do takych tlakov

a inak to co je vyvoj doporuc hlavne muskovym fanusikom, jeden odomna chcel aby som mu dal dokazy, ze rd-180 bol testovany pri vyssich hodnotach ako sa realne prevadzkuje :):):):):):)

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Já zde plně souhlasím s p. Melechinem, že SpaceX chtěla otestovat limity hardware, což nejen běžné, ale dle mého názoru nutné, při testech nových konstrukcí motorů. A že přitom komentoval, že překonal rekord RD-180 v dosaženém tlaku ve spalovací komoře je od Muska zcela očekávatelný projev.
Že by chtěl někdy dosáhnout vyšších tlaků je diskutabilní, poněvadž s z růstem tlaku roste hmotnost a náročnost konstrukce a tím i cena a určitě to má někde své optimum.

Jan Jančura
Host
Jan Jančura

Z vyjádření Muska je zřejmé, že prozatím vyrobil pouze 2 Raptorů nové verze. Tak by mne zajímalo co vlastně je namontováno za motory na StarHopperu.

havran
Host
havran

“Merlin je jednodušší …. drží světový rekord v poměru tahu vůči váze a také tahu vůči ceně”
Pochvalil sa EM kolko stoji jeden Merlin (odhady z webu pozname)? Ak je to tak super motor, preco ULA a Orbital pouzivaju RD-1XY a nie Merliny?

Ondřej Dujka
Host
Ondřej Dujka

K druhé části té otázky proč používají motory RD. Jak ULA tak bývalý Orbital( nyní NG) jsou obrovské molochy úzce napojené na americkou vládu. Představte si České Dráhy nebo výstavbu dálnic u nás. Všechno stojí obrovské peníze z důvodu vysoké byrokracie, lobbování atd. Proto byl pro Atlas V vybrán ruský motor jako levnější varianta proti vlastnímu vývoji a výrobě (navíc v době vzniku byly vztahy s Ruskem řádově lepší).
Antares dojel na nedostatečně pochopené motory z rakety N1, případně jejich špatnou repasi. A čím ho pak nahradit že? Kdo vyrábí velké kerolox motory s vysokým tahem? Jak už psal Petr Melechin nelze odříznout jeden velký motor a navařit místo něj 9 menších.

tonotime
Host
tonotime

energii ze Slunce by bylo možné využít pro výrobu antihmoty, avšak nemyslí si, že někdy vytvoříme Dysonovu sféru…

V klasickom navrhu asi vytvárať Dysonovu sféru ľudstvo iba z energetických potrieb nebude… Ja už ale navrhujem, že takzvané Dysonové sféry budeme stavať viac menej z bezpečnostného hľadiska…Napríklad Mars stratil atmosféru a dostatočná príčina bola, že stratil magnetické pole. Môžeme stvoriť záložné magnetické pole v libračnom poli Marsu L1, ktoré by odkláňalo slnečný vietor mimo dráhu marsu. Už to navrhla aj NASA.
Tak isto naša Zem bude prepolovať, historicky už dlho neprepolovala, môžeme s tým počítať v blízkej budúcnosti s veľkou pravdepodobnosťou!!! Počas prepolovania môže byť život na Zemi ohrozený. Čo ak počas prepolovania zasiahne Zem Supererupcia zo Slnka?
Ďalej je spočítane, že do miliárd rokov a možno oveľa skôr stúpne žiarenie zo Slnka natoľko, že sa nám vyparia všetké oceány a na Zemi nastané to predpokladané biblické peklo podobne tomu skleníkovému peklu na Venuši…
Ľudstvo bude musieť tiež stvoriť v libračnom bode L1 Zeme ochranné magnetické pole, ktoré by znižovalo intenzitu žiarenia na Zem, a odkláňalo aj nebezpečné žiarenie, supererupcie mimo dráhu Zeme. Zároveň by sme nemuseli vynášať na našu obežnu dráhu Zeme toľko protiradiačnej ochrany pre budúce kozmické stanice, mestá, ľudské posádky a podobne….
Tie projekty sú už v možnostiach ľudstva a ani tak drahé by neboli, možno tak 500 miliárd $. 500 miliárd boli tiež odhadované náklady na cestu ľudskej posádky okolo roku 2000!
Stvorenie magnetického poľa v L2 si môžeme vyskúšať v prípade Marsu! Mars chceme predsa osídliť!!!
Od toho nápadu som prešiel k tvoreniu Dysonovej sféry v tvare prstence okolo Slnka skôr z bezpečnostných potrieb, ako z energetických…Taký prstenec Dysonovej sféry by mohol cloniť pred rôznymi nebezpečiami až 80 % hmoty, ktorá obieha okolo Slnka… Také prstence možno majú stvorené aj vyspelé mimozemské civilizácie. Ani nie tak z energetických potrieb, ale skôr z bezpečnostných potrieb. Pátranie po takých Dysonových sférach vyspelých mimozemštanov má význam.

Roman
Host
Roman

Devastace životniho prostředi a mezilidske konflikty pokračuji takovou rychlosti, že takovehle vzdalene uvahy už nas nemusi moc vzrušovat.